velkovýrobě. Historie rodinné firmy Rolných

Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta ´ Ustav hospodáˇrských a sociáln´ıch dˇejin

Diplomová práce

˚ Od zˇ ivnostenského podnikán´ı k prumyslov´ e velkovýrobˇe. Historie rodinné firmy Rolných 1862-1939

From Trade Business to Industrial Mass Production. The history of Family Company Rolný 1862-1939

Ludmila Cvrˇcková Porkertová

Vedouc´ı práce: Prof. PhDr. Eduard Kub˚u, CSc. Rok podán´ı: 2008

Prohlaˇsuji, zˇ e jsem diplomovou práci vypracovala samostatnˇe a zˇ e jsem uvedla vˇsechny pouˇzité prameny a literaturu.

Ludmila Cvrˇcková Porkertová

Obsah ´ Uvod

5

Prameny a metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Vznik konfekce 1.1

Firma Mandl a poˇca´ tky konfekcionáˇrstv´ı . . . . . . . .

6 13 15

2 Vznik firmy

20

3 Institucionáln´ı systém firmy

28

3.1

Vlastn´ıci firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

28

3.2

Manaˇzeˇri a administrativn´ı aparát . . . . . . . . . . . .

32

4 Produkce a zisk 4.1

Rozvoj firmy a poˇcet zamˇestnanc˚u . . . . . . . . . . .

5 Rozvoj firmy a podnikatelské strategie 5.1

36 42 44

Podnikán´ı Frantiˇsky Rolné . . . . . . . . . . . . . . .

44

5.1.1

Zamˇestnanci a výroba . . . . . . . . . . . . .

46

5.1.2

Prodej . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

48

5.2

Prvn´ı kroky Arnoˇsta Rolného v cˇ ele firmy . . . . . . .

49

5.3

Rozvoj firmy pod veden´ım Arnoˇsta Rolného . . . . . .

51

5.3.1

Financován´ı provozu . . . . . . . . . . . . . .

52

5.3.2

Firemn´ı prostory . . . . . . . . . . . . . . . .

56

5.3.3

Zamˇestnanci podniku . . . . . . . . . . . . . .

58

5.3.4

Organizace práce a mzdy . . . . . . . . . . . .

60

5.3.5

Racionalizace výroby . . . . . . . . . . . . . .

62

5.3.6

Sortiment . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

65

5.3.7

Filiálky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

67

5.3.8

Marketing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

82

5.3.9

Export . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

91

ˇ 6 Exkurs: Obchodn´ı uˇcnovsk´ a sˇkola firmy Rolný v Prostˇejovˇe

98

6.1

Charakteristika sˇkoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

6.2 6.3

Náplˇn výuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 ˇ Zivot sˇkoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

Závˇer

112

Soupisy pramenu˚ a literatury

117

Prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Tiˇstˇené prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 Pˇr´ıruˇcky a encyklopedie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 Dalˇs´ı prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 Resumé

122

Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

´ Uvod Svobodné podnikán´ı, odpovˇed’ na poˇzadavky trhu, konkurenceschopnost, podnikatelský zámˇer, racionalizace a modernizace výroby – tyto pojmy, které nás obklopuj´ı a které hýbou souˇcasnou ekonomikou, maj´ı své hluboké historické koˇreny. Máme-li porozumˇet dneˇsn´ım hospodáˇrským trend˚um, je uˇziteˇcné poznán´ı toho, co jim pˇredcházelo. Dneˇsn´ı vzdˇelanˇejˇs´ı podnikatelské vrstvy se rády hlás´ı k odkazu pˇredk˚u, pyˇsn´ı se vysokou u´ rovn´ı cˇ eského pr˚umyslu v 19. stolet´ı, výbornými ekonomickými výsledky a obchodn´ımi u´ spˇechy mnoha prvorepublikových firem i celých výrobn´ıch obor˚u. Jsou hrd´ı na cˇ eské stroj´ırenstv´ı, na poˇca´ tky automobilového pr˚umyslu, ale dosud velmi málo pozornosti vˇenuj´ı podnikatel˚um, kteˇr´ı se vˇenovali výrobˇe spotˇrebn´ıho zboˇz´ı, kteˇr´ı jiˇz ve 20. a 30. letech dokázali vybudovat modern´ı podniky, jeˇz by i souˇcasným výrobc˚um mohly být v mnohém vzorem, kteˇr´ı se zabývali ve své dobˇe zcela novými odvˇetv´ımi. Mezi takovou, dosud cˇ a´ steˇcnˇe opom´ıjenou skupinu patˇr´ı i podnikatelé zabývaj´ıc´ı se výrobou konfekce, výrobou hotových odˇev˚u a jejich následným prodejem. Konfekˇcn´ı výroba se zaˇcala rozv´ıjet jako nové odvˇetv´ı v druhé polovinˇe 19. stolet´ı. Lze ji pokládat za produkt pr˚umyslové revoluce a pˇredevˇs´ım jej´ıch spoleˇcenských d˚usledk˚u: s rozvojem továren, se zkvalitˇnován´ım a zrychlován´ım výroby a následným postupným zvyˇsován´ım zˇ ivotn´ı u´ rovnˇe obyvatel rostla i poptávka po spotˇrebn´ım zboˇz´ı, mj. i po textiln´ıch produktech. Textiln´ı pr˚umysl byl v cˇ eských zem´ıch velmi rozˇs´ıˇrený, látky zde prodávané byly ve srovnán´ı napˇr. s látkami anglickými kvalitn´ı a zároveˇn cenovˇe dostupné, mnohem draˇzsˇ´ı a cˇ asovˇe nároˇcnˇejˇs´ı ale bylo sˇit´ı odˇev˚u na zakázku. Od individuáln´ıch krejˇcovských sluˇzeb byl jen krok k faktorskému systému a následné továrn´ı hromadné výrobˇe obleˇcen´ı standardizovaných velikost´ı. Produkovaná pánská, dámská, chlapecká i dˇetská konfekce nacházela své zákazn´ıky

5

pˇredevˇs´ım mezi stˇredn´ımi a ménˇe majetnými vrstvami obyvatel, pro které bylo sˇit´ı na zakázku finanˇcnˇe nároˇcné. Prodávala se zejména ve velkých obchodn´ıch domech ve mˇestech, pozdˇeji pak ve filiálkových soustavách jednotlivých podnik˚u vyrábˇej´ıc´ıch konfekˇcn´ı zboˇz´ı. Nový modern´ı odˇev pˇredstavoval eleganci, pohodl´ı a kvalitu vhodnou pro c´ılovou skupinu. Obleky sice nebyly modelové ani origináln´ı, avˇsak slibovaly svým nositel˚um u´ cˇ elnost a praktické vyuˇzit´ı a zároveˇn d˚ustojnost – zákazn´ık si jiˇz nemusel za své pen´ıze kupovat pouze obnosˇ ené cˇ i pˇreˇs´ıvané obleky, konfekˇcn´ı výroba mu nab´ızela u´ plnˇe nový odˇev za dostupnou cenu. Jedn´ım z pr˚ukopn´ık˚u tohoto pr˚umyslového odvˇetv´ı byla rodina Rolných z Prostˇejova, která konfekˇcn´ı výrobu zaˇcala rozv´ıjet jiˇz v sˇedesátých letech pˇredminulého stolet´ı. Prvn´ı dvˇe generace, Frantiˇsek Rolný a po nˇem jeho zˇ ena Frantiˇska, vyrábˇely zboˇz´ı ve své d´ılnˇe nebo ve spolupráci s domáckými dˇeln´ıky. Aˇz v poˇrad´ı tˇret´ı majitel firmy, Arnoˇst Rolný, dokázal podnik rozˇs´ıˇrit a zahájit vlastn´ı továrn´ı hromadnou výrobu odˇev˚u. Osud˚um firmy Rolný je vˇenována pˇredkládaná diplomová práce, sleduj´ıc´ı vývoj firmy od jej´ıho vzniku aˇz do konce prvn´ı republiky.

Prameny a metody Dˇejinám oboru konfekce zat´ım v sekundárn´ı literatuˇre mnoho pozornosti vˇenováno nebylo, samostatných ucelených prac´ı týkaj´ıc´ıch se této problematiky je velmi málo.1 Na rozd´ıl od dˇejin textiln´ıho pr˚umyslu 1

Obecná data týkaj´ıc´ı se celostátn´ıho hospodárˇského vývoje (a alespoˇn velmi okra-

jovˇe se vˇenuj´ıc´ı dˇejinám odˇevnictv´ı) lze naj´ıt v r˚uzných monografi´ıch a syntézách. V práci bylo cˇ erpáno pˇredevˇs´ım z publikace Dˇejiny hospodárˇstv´ı cˇ eských zem´ı od poˇca´ tk˚u industrializace do konce habsburské monarchie (Praha 2006) od Ivana Jaˇ kubce a Zdeˇnka Jindry, Hospodárˇské a sociáln´ı dˇejiny Ceskoslovenska 1918-1992 (1. d´ıl – 1918-1945, Brno 2006) od kolektivu autor˚u vedených Václavem Pr˚uchou, dále pak Formován´ı cˇ eskoslovenské ekonomiky 1918-1923 (Praha 1990) od Vlastiˇ slava Laciny a publikace Mýtus a realita hospodárˇské vyspˇelosti Ceskoslovenska mezi

6

a výroby textilu obecnˇe, odˇevn´ı pr˚umysl dlouho cˇ ekal na historické zpracován´ı. Odˇevn´ı výrobˇe na Prostˇejovsku se komplexnˇeji v˚ubec poprvé vˇenuj´ı Karel Sommer a Emil G´ımeˇs v publikaci Z dˇejin odˇevn´ıho pr˚umyslu na Prostˇejovsku (Prostˇejov 1970). Zde je zpracována oblastn´ı historie konfekˇcn´ı výroby jiˇz od dob jej´ıho vzniku aˇz po znárodnˇen´ı jednotlivých podnik˚u a jejich následné sjednocen´ı v Odˇevn´ı pr˚umysl, národn´ı podnik. Autoˇri vycházeli zejména z pramenných materiál˚u nalezených v archivech (jednak podnikových fondech, jednak ve fondech prostˇejovských u´ ˇrad˚u a v neposledn´ı ˇradˇe fondu olomoucké Obchodn´ı a zˇ ivnostenské komory) a publicistických i odborných cˇ lánk˚u a publikac´ı pˇrevázˇ nˇe z 20. a 30. let 20. stolet´ı. Autoˇri zde dokázali podat ucelený pˇrehled o vývoji konfekˇcn´ı výroby na Prostˇejovsku, zpracovali znaˇcné mnoˇzstv´ı archivn´ıch materiál˚u. D´ılo je zdaˇrilým popisem výroby konfekce, m˚uzˇ e slouˇzit k základn´ımu seznámen´ı s nejvýznamnˇejˇs´ımi podnikateli v tomto oboru a z´ıskat pˇrehled o situaci dˇeln´ık˚u p˚usob´ıc´ıch v produkci konfekce. Autoˇri se vˇsak jiˇz pˇr´ıliˇs nevˇenovali zkoumán´ı d˚uvod˚u poˇc´ınán´ı jednotlivých pˇredstavitel˚u konfekˇcn´ıho pr˚umyslu, nesledovali jejich pohnutky ani c´ıle jejich podnikán´ı. Proto je publikace velmi pˇrehledným a zdaˇrilým pˇrehledem o vývoji, nepodává ovˇsem mnoho vysvˇetlen´ı, proˇc se odˇevnictv´ı rozv´ıjelo, jaké mˇelo c´ıle apod. Poˇca´ tk˚um odˇevn´ı výroby se vˇenoval také Jiˇr´ı Benda ve své diplomové práci Poˇca´ tky a rozvoj odˇevn´ı konfekˇcn´ı výroby v cˇ eských zem´ıch svˇetovými válkami (Praha 2000), kterou pˇripravil kolektiv autor˚u pod veden´ım Eduarda Kub˚u a Jaroslava Pátka. V neposledn´ı ˇradˇe zde uvád´ım pˇrehled Marcely Efˇ e zemˇe v letech 1848-1918 (Praha 1998). Ze starˇs´ıch syntéz je tˇreba mertové Cesk´ jmenovat publikaci Otakara Mrázka Vývoj pr˚umyslu v cˇ eských zem´ıch a na Slovensku od manufaktury do roku 1918 (Praha 1964) a Hospodárˇský a sociálnˇeˇ ˇ ıhou. politický vývoj Ceskoslovenska 1790-1945 (Praha 1949) napsaný Oldˇrichem R´ Pro základn´ı pˇrehled o problematice racionalizace výroby je vedle uvedených dˇel nutno uvést rovnˇezˇ studii Jany Gerˇslové Pr˚umysl a výrobn´ı rˇemesla v meziváleˇcném ˇ Ceskoslovensku ve svˇetle racionalizace a jejich ekonomických a sociáln´ıch d˚usledc´ıch (Praha 2003).

7

(FF UK 1969) a pozdˇeji tézˇ ve stati Odˇevn´ı pr˚umysl v cˇ eských zem´ıch ´ ı nad Orlic´ı 1984). V obou (in: Z dˇejin textilu. Supplementum 2. Ust´ d´ılech je vˇenována pozornost pˇredevˇs´ım prvn´ımu obdob´ı rozvoje konfekˇcn´ı produkce, podm´ınkám jej´ıho vzniku a pˇredevˇs´ım jej´ım zakladatel˚um, rodinˇe Mandlových. Práce nevynikaj´ı studiem cˇ etných archivn´ıch pramen˚u, zato vˇsak významnˇe cˇ erpaj´ı z primárn´ı i sekundárn´ı cizojazyˇcné odborné literatury. Autor zjevnˇe bojoval s nedostatkem pramen˚u k tématu, protoˇze materiál˚u o firmˇe Mandl se nedochovalo velké mnoˇzstv´ı, pˇresto se mu podaˇrilo podat ucelený obraz o vzniku konfekce u nás v kontextu rozvoje evropského odˇevnictv´ı. Poˇca´ tk˚um konfekce se vˇenuje také nˇekolik cˇ lánk˚u a kratˇs´ıch studi´ı, které vznikly pˇrevázˇ nˇe v obdob´ı prvn´ı republiky a mˇely být jakousi propagac´ı rozmáhaj´ıc´ıho se odˇevn´ıho pr˚umyslu. Mezi taková d´ıla lze zaˇradit d´ılo Bernharda Heiliga Die Vorläufer der mährischen Konfektionsindustrie in ihrem Kampf mit den Zünften (Praha 1931) nebo jeho cˇ lánek Aus der Prossnitzer Konfektionsindustrie (in: Bekleidungsarbeiter. Roˇc. 43, cˇ . 1, Berl´ın 1931). Z novˇejˇs´ıch publikac´ı vˇenuj´ıc´ıch se konfekcionárˇské produkci m˚uzˇ eme zm´ınit cˇ lánky Jany Gerˇslové (Pr˚ukopn´ık pr˚umyslu konfekce. In: ˇ ˇ Ceskomoravsk´ y profit. Roˇc. 8, cˇ . 3) nebo Roberta Simka (Obléknˇete se, pros´ım. In: Profit – podnikatelský týden´ık. 2005). Jana Gerˇslová pˇredstavuje problematiku v kontextu hospodáˇrských dˇejin fundovaným zp˚usobem zaloˇzeným na podrobném studiu archivn´ıch materiál˚u, zat´ımˇ co Robert Simek se pokouˇs´ı o populárnˇe-nauˇcný pˇr´ıstup. Pom˚uckou pˇri vyhledáván´ı základn´ıch dat pak byly pˇredevˇs´ım Compassy, roˇcenky, ve kterých firma zveˇrejˇnovala napˇr´ıklad poˇcty dˇeln´ık˚u zamˇestnaných v podniku a dalˇs´ı základn´ı informace. Data o exportu ˇ konfekce lze vyˇc´ıst z pˇr´ıruˇcek Ceskoslovensk´ a statistika. Z nových encyklopedických publikac´ı je tˇreba zm´ınit Historickou encyklopedii podˇ nikatel˚u Cech, Moravy a Slezska do poloviny XX. stolet´ı (Ostrava 2003) od Milana Myˇsky a kol. a Lexikon naˇsich hospodárˇských dˇejin: 19. a 20.

8

stolet´ı v politických a spoleˇcenských souvislostech (Praha 2003) od Jany Gerˇslové a Milana Sekaniny. O dˇejinách firmy Rolný nebyla napsána zˇ a´ dná historická monografie. Publikace, které se tomuto tématu vˇenuj´ı, je tˇreba pro jejich charakter a dobu vydán´ı povaˇzovat sp´ısˇe za tiˇstˇené prameny. Jedná se o knihu Jana Kühndela Kronika jednoho rodu (Prostˇejov 1941); dalˇs´ı publikaci napsal sám Arnoˇst Rolný pˇri pˇr´ıleˇzitosti 70. výroˇc´ı zaloˇzen´ı podniku (70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Kleiderfabrik, Prostˇejov 1862 -1932. Prostˇejov 1933). Obˇe d´ıla lze povaˇzovat sp´ısˇe ´ za svého druhu propagaˇcn´ı materiál. Udaje zde zpracované vyzdvihuj´ı pozitivn´ı stránky historie podniku, pochvalnˇe mluv´ı o jeho majitel´ıch a jejich pˇredc´ıch. Proto je tˇreba informace z obou titul˚u podrobovat ˇra´ dné kritice.2 S postupem od pˇrehledových prac´ı, zahrnuj´ıc´ıch hospodáˇrské dˇejiny daného obdob´ı, smˇerem ke specifickým témat˚um týkaj´ıc´ım se dˇejin konfekcionáˇrstv´ı nebo konkrétnˇe firmy Rolný se badatel setkává s kleˇ st´ı historici vˇenovali znaˇcné u´ sil´ı saj´ıc´ım poˇctem relevantn´ıch titul˚u. Ceˇ zmapován´ı tohoto obdob´ı v nejobecnˇejˇs´ı rovinˇe, coˇz poskytuje dobrý výchoz´ı bod pro zkoumán´ı speciáln´ı. Najdeme-li tedy práce vˇenuj´ıc´ı se dˇejinám odˇevn´ı výroby v omezené m´ıˇre, pak historii firmy Rolný ˇ ım a jej´ım podnikatelským strategi´ım se nevˇenuje publikace zˇ a´ dná. C´ specifiˇctˇejˇs´ı téma, t´ım v´ıc také plat´ı, zˇ e ubývá analytického pˇr´ıstupu na u´ kor faktografické deskripce. Vzhledem k nedostatku publikovaných informac´ı vztahuj´ıc´ıch se k danému tématu, zvlásˇtˇe pak konkrétnˇe k firmˇe Rolný, bylo nutné se pˇri zpracováván´ı op´ırat hlavnˇe o prameny v archivn´ıch fondech. Stˇezˇ ejn´ım byl v tomto smyslu firemn´ı fond Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov, 2

Firmˇe Rolný se vˇenovala jiˇz také jedna diplomová práce. Jej´ım autorem je Jaro-

slav Frgal, který práci Vývoj firmy Rolný od jej´ıho vzniku do roku 1945 obhájil v roce 1964 v Olomouci. Práce byla uloˇzena v univerzitn´ım archivu, ale v roce 2006 byla skartována. Jaroslav Frgal sv˚uj výtisk práce zap˚ujˇcil Stˇredn´ı odborné sˇkole odˇevn´ı v Prostˇejovˇe, kde se výtisk ztratil. Proto nebylo moˇzné s t´ımto d´ılem dále pracovat.

9

uloˇzený v Moravském zemském archivu v Brnˇe (poboˇcka Tˇreb´ıcˇ ). Nacházej´ı se zde cˇ etné materiály týkaj´ıc´ı se organizace podniku, koresponˇ dence s u´ ˇrady a s firemn´ımi filiálkami v CSR i v zahraniˇc´ı a mnohé prameny týkaj´ıc´ı se uˇcnˇ ovské obchodn´ı sˇkoly pˇri firmˇe Rolný. Fond jiˇz bohuˇzel neobsahuje materiály týkaj´ıc´ı se zamˇestnanc˚u – jejich osobn´ı karty, veˇskeré doklady o jejich mzdách apod. a rovnˇezˇ velkou cˇ a´ st doklad˚u k exportn´ım aktivitám podniku. Stejnˇe jako bilance a podklady k nim byly skartovány. Z tˇechto materiál˚u vycház´ı práce pˇri popisu vývoje vnitˇrn´ı struktury firmy. Vlivem skartace nen´ı moˇzné cˇ erpat informace o hospodaˇren´ı, na jehoˇz vývoj je moˇzné usuzovat pouze prostˇredˇ e národn´ı banky), a o sociáln´ım nictv´ım dalˇs´ıch materiál˚u (Archiv Cesk´ postaven´ı zamˇestnanc˚u podniku. Informace o veden´ı firmy, jej´ıch vlastn´ıc´ıch a spoleˇcn´ıc´ıch lze naj´ıt ve fondu Krajského soudu Olomouc, který je uloˇzen v Zemském archivu Opava, v poboˇcce Olomouc. Pro zmapován´ı spolupráce firmy s nˇekterými u´ ˇrady a organizacemi poslouˇzily fond Obchodn´ı a zˇ ivnostenské komory v Olomouci (kde je moˇzné dohledat doklady o otevˇren´ı sˇ koly, záznamy o zahraniˇcn´ıch veletrz´ıch, na nichˇz se firma prezentoˇ vala apod.) a fond Zivnostensk´ y inspektorát Olomouc, ve kterém jsou obsaˇzeny doklady o poˇctech zamˇestnanc˚u a o strojovém vybaven´ı továrny. Ve Státn´ım u´ stˇredn´ım archivu v Praze lze naj´ıt zm´ınky o exportu ´ redn´ıho svazu cˇ eskoslovenského pr˚umyslu. Obecnˇejfirmy ve fondu Ustˇ sˇ´ı informace o odˇevn´ım pr˚umyslu pak obsahuje fond Ministerstva pr˚umyslu, obchodu a zˇ ivnost´ı. Tyto fondy podávaj´ı pˇredevˇs´ım svˇedectv´ı o vlastnické struktuˇre a managementu stejnˇe jako o obrazu firmy v prvorepublikové spoleˇcnosti. ˇ Materiály o hospodaˇren´ı firmy se nacházej´ı v archivu Cesk´ e národn´ı ˇ banky ve fondu Zivnostensk´ e banky a Anglo-ˇceskoslovenské banky. ˇ V pˇr´ıpadˇe Zivnostensk´ e banky jsou informace bohuˇzel znaˇcnˇe kusé, lepˇs´ı situace pak nastává u pramen˚u Anglo-ˇceskoslovenské banky. Dokumenty v tomto fondu velmi kvalitnˇe mapuj´ı hospodáˇrský vývoj firmy

10

ve tˇricátých letech. Jelikoˇz informace nejsou, hlavnˇe v pˇr´ıpadˇe fondu ˇ Zivnostensk´ e banky, dostateˇcnˇe podrobné, nen´ı moˇzné pˇresnˇe popsat vývoj hospodaˇren´ı firmy v obdob´ı do konce dvacátých let. Aˇckoli jsou informace m´ısty u´ trˇzkovité, supluj´ı z velké cˇ a´ sti nedostatek dochovaných doklad˚u týkaj´ıc´ıch se finanˇcn´ı situace firmy. Sp´ısˇe doplˇnuj´ıc´ı informace je moˇzné z´ıskat z fondu Okresn´ıho u´ ˇradu Prostˇejov (SokA Prostˇejov), který obsahuje hlavnˇe korespondenci s firmou, a z fondu Okresn´ıho u´ ˇradu Litovel (SokA Olomouc), kde jsou doklady o továrnˇe v Brodku u Konice, tedy budovˇe, kde prob´ıhala pásová výroba. Nakonec je tˇreba zm´ınit fond Rodinný archiv Rolných, který je uloˇzen v SokA v Prostˇejovˇe. Vˇetˇsinu dokument˚u z fondu archiv roku 1994 vydal Arnoˇstovi Rolnému ml. Proto se tento fond sestává pouze z nˇekolika zbylých inventárn´ıch cˇ´ısel, obsahuje korespondenci a fotografie továrn´ıch budov a nˇekolik novinových výstˇriˇzk˚u. Rodinný fond tedy nepodává mnoho relevantn´ıch informac´ı. Potomci Arnoˇsta Rolnéˇ ycarsku, nereagovali na moje prosby o spoho ml., kteˇr´ı dnes zˇ ij´ı ve Sv´ lupráci a poskytnut´ı cenných archivn´ıch materiál˚u. Práce je rozdˇelena do pˇeti cˇ a´ st´ı. Ke zpracován´ı kaˇzdé z nich bylo tˇreba zvolit ponˇekud jiný pˇr´ıstup a pouˇz´ıt jiné metody. V prvn´ıch dvou kapitolách zabývaj´ıc´ıch se poˇca´ tky odˇevn´ı výroby a vznikem firmy bude pouˇzito pˇrevázˇ nˇe metody deskriptivn´ı s vyuˇzit´ım literatury, protoˇze c´ılem tˇechto kapitol je pouhý vhled do dané problematiky. Ve tˇret´ı kapitole o organizaci firmy budou jiˇz uˇzity prameny fondu Krajského soudu v Olomouci, které budou slouˇzit k popisu organizace z hlediska právn´ıho zakotven´ı, vlastn´ık˚u firmy a jej´ıho managementu. V dalˇs´ıch kapitolách, týkaj´ıc´ıch se hospodaˇren´ı firmy, jej´ıho zisku z odbytu a investic, bude pouˇzita metoda statistická. D´ıky n´ı bude pˇribl´ızˇ en vývoj firmy z hlediska jej´ı prosperity. Stejná metoda pak bude uplatnˇena v cˇ a´ sti týkaj´ıc´ı se obchodu v zahraniˇcn´ıch filiálkách. Zde poslouˇz´ı k vytvoˇren´ı obrazu o expanzi firmy na zahraniˇcn´ı trhy v podobˇe vlastn´ıch prodejen a o u´ spˇesˇnosti takovéto taktiky. 11

Závˇereˇcný exkurs, vˇenovaný obchodn´ı uˇcnˇ ovské sˇkole, bude vystavˇen také pomoc´ı metody

oral history“. Bohuˇzel, kv˚uli velkému ”” cˇ asovému odstupu se nepodaˇrilo naj´ıt vˇetˇs´ı poˇcet absolvent˚u obchodn´ı sˇ koly pˇri firmˇe Rolný, pˇresto jsou vzpom´ınky a materiály dvou pamˇetn´ık˚u cenným pˇr´ınosem pro z´ıskán´ı pˇrehledu o dˇen´ı a fungován´ı sˇkoly. Pˇrevázˇ nˇe pˇri rozborech podnikatelských strategi´ı bude vyuˇzito metody analytické, d´ıky které bude moˇzno rozebrat motivy jednán´ı Arnoˇsta Rolného, pˇr´ıpadnˇe jeho matky Frantiˇsky. Pro srovnáván´ı podnikán´ı Rolného a jeho nejvˇetˇs´ıho konkurenta Jana Nehery nebo naopak jeho vzoru Tomásˇe Bati pak pom˚uzˇ e komparativn´ı metoda. Pˇredkládaná diplomová práce se zamˇeˇr´ı pˇredevˇs´ım na zkoumán´ı podnikatelských zámˇer˚u a strategi´ı Arnoˇsta Rolného, na analýzu jeho hospodáˇrských i marketingových c´ıl˚u a k tomu vyuˇz´ıvaných prostˇredk˚u. Zaj´ımavá jistˇe bude i komparace se vzory, které Rolný vyuˇz´ıval ve svých snahách o rozvoj a rozˇsiˇrován´ı výroby. Pozornost bude vˇenována rovnˇezˇ metodám prodeje firemn´ıch produkt˚u, hodnocena bude efektivita zp˚usobu prodeje i propagace, taktika pˇri z´ıskáván´ı odbˇeratel˚u. Sledovány budou i reakce firemn´ıho managementu na celostátn´ı hospodáˇrskou situaci, na vlivy krize cˇ i konjunktury. Ned´ılnou souˇca´ st práce tvoˇr´ı i kapitoly sleduj´ıc´ı celkovou hospodáˇrskou situaci firmy pod veden´ım Arnoˇsta Rolného, objem výroby, výsˇi zisku a obratu podniku i investice do dalˇs´ıho rozvoje (at’ uˇz rozˇsiˇrován´ı výrobn´ıch prostor nebo modernizace výroby) stejnˇe jako rozbor zp˚usob˚u organizace a veden´ı podniku. C´ılem práce je pˇredstaven´ı Arnoˇsta Rolného, ve své dobˇe významného pr˚umysln´ıka a podnikatele, jako hlavn´ıho manaˇzera firmy a vytvoˇren´ı uceleného obrazu továrn´ıka, který usiloval ve svém, v té dobˇe pomˇernˇe málo rozˇs´ıˇreném oboru o prvenstv´ı na cˇ eskoslovenském trhu. V sˇirˇs´ım kontextu pak dˇejiny firmy Rolný mohou slouˇzit jako archetyp pˇrerodu zˇ ivnostenské firmy zaloˇzené na manufakturn´ı výrobˇe ve výrobn´ı komplex se sériovou produkc´ı. 12

1 Vznik konfekce V pr˚ubˇehu 19. stolet´ı se v cˇ eských zem´ıch v souvislosti s pr˚umyslovou a technickou revoluc´ı velkou rychlost´ı rozv´ıjel textiln´ı pr˚umysl, navazuj´ıc´ı na tradice plátenických a soukenických manufaktur, které mˇely v nˇekolika oblastech cˇ eských zem´ı dlouhou tradici. Výroba textilu, pˇrevázˇ nˇe pak vlnˇených, lnˇených a bavlnˇených látek, mˇela nejvˇetˇs´ı pod´ıl ve struktuˇre cˇ eského, moravského a slezského pr˚umyslu.3 Pˇrevázˇ ná cˇ a´ st prac´ı byla vykonávána podomácku. Aˇckoli poˇcet továrn´ıch zaˇr´ızen´ı stále stoupal, domácká práce tvoˇrila vˇetˇsinový pod´ıl jeˇstˇe na poˇca´ tku 20. ˇ stolet´ı.4 Na u´ zem´ı Cech a Moravy vzniklo nˇekolik center textiln´ıho ˇ pr˚umyslu, v Cech´ ach na Liberecku a v Praze, na Moravˇe pak v brnˇenské oblasti a na Prostˇejovsku. Zde se také nejdˇr´ıve uplatnil továrenský zp˚usob výroby. Do nových továren bylo také zavádˇeno potˇrebné strojové vybaven´ı, které výrobu podstatnˇe zrychlilo a zefektivnilo – jeden dˇeln´ık mohl obsluhovat nˇekolik pracuj´ıc´ıch stroj˚u najednou. Nebylo tedy tˇreba zamˇestnávat velký poˇcet lid´ı. Produkce látek ve zm´ınˇených centrech staˇcila pokrýt pˇrevázˇ nou cˇ a´ st vnitrorakouského trhu. Odbˇerateli pak byli obchodn´ıci prodávaj´ıc´ı látky krejˇc´ım, kteˇr´ı zhotovovali odˇevy na zakázku. Právˇe sˇit´ı sˇ atstva na m´ıru zˇ ivilo zhruba od poloviny 19. stolet´ı znaˇcnou cˇ a´ st obyvatel Prostˇejova a jeho okol´ı.5 Prostˇejovsko bylo tradiˇcn´ı bavlnáˇrskou oblast´ı, proto je zcela pochopitelné, zˇ e zde byly jiˇz v 18. stolet´ı poloˇzeny v podobˇe textiln´ıch manufaktur základy pro pr˚umyslovou textiln´ı výrobu. Ovˇsem zakládán´ı textiln´ıch továren, a s t´ım souvisej´ıc´ı zefektivnˇen´ı výroby a sniˇzován´ı poˇctu osob zamˇestnaných ve vý3

Jakubec, I. – Jindra, Z.: Dˇejiny hospodárˇstv´ı cˇ eských zem´ı od poˇca´ tk˚u industriaˇ ıha, O.: Hospodárˇský lizace do konce habsburské monarchie. Praha 2006, s. 166 an; R´ ˇ a sociálnˇe-politický vývoj Ceskoslovenska 1790-1945. Praha 1949, s. 69 an. 4 Jakubec, I. – Jindra, Z.: Dˇejiny hospodárˇstv´ı cˇ eských zem´ı od poˇca´ tk˚u industrializace do konce habsburské monarchie, s. 155. 5 Benda, J.: Odˇevn´ı pr˚umysl v cˇ eských zem´ıch. In: Z dˇejin textilu. Supplementum 2. ´ Ust´ı nad Orlic´ı 1984, s. 8 an.

13

robˇe látek, znaˇcnˇe sn´ızˇ ilo moˇznost výdˇelku pro mnohé domácké dˇeln´ıky – tkalce.6 Ti se totiˇz cˇ asto vˇenovali také zemˇedˇelské výrobˇe a produkce textilu slouˇzila sp´ısˇe jako doplˇnková cˇ innost pro zvýsˇen´ı výdˇelku.7 Takových moˇznost´ı se ale naskýtalo cˇ´ım dál ménˇe, a proto museli zaˇc´ıt hledat jiné moˇznosti, jak se uˇzivit. Domáckým dˇeln´ık˚um pomohla v hledán´ı nové práce politická situace. Váleˇcné konflikty tˇret´ı cˇ tvrtiny 19. stolet´ı, zvlásˇtˇe pak krymská válka, v n´ızˇ se rakouské soustát´ı výraznˇe angaˇzovalo, si vyˇza´ daly obrovské mnoˇzstv´ı vojenských uniforem. Objemné zakázky smˇeˇruj´ıc´ı do krejˇcovských dom˚u nemohli krejˇcovˇst´ı mistˇri plnit, a proto zaˇcali naj´ımat pro sˇit´ı odˇev˚u pomocné domácké dˇeln´ıky – bývalé textiláky, kteˇr´ı se postupnˇe pˇreˇskolovali na krejˇc´ı.8 I po skonˇcen´ı válek se dál sˇily na státn´ı zakázku uniformy, nyn´ı jiˇz nevojenské – pro zamˇestnance poˇst, zˇ eleznic, pro cˇ etn´ıky cˇ i lékaˇre. Výroba stejnokroj˚u neprob´ıhala v d´ılnách stejnˇe, jako tomu bylo u bˇezˇ ných odˇev˚u sˇitých na zakázku. Nejˇcastˇeji vyuˇz´ıvaným systémem práce byl princip tzv. rozptýlené manufaktury, kdy podnikatel nebo jeho faktor dodal krejˇc´ımu potˇrebnou látku a zadané m´ıry odˇevu, hotový výrobek pak krejˇc´ı pˇredával zpˇet a za d´ılo obdrˇzel dohodnutou odmˇenu. Bylo zvykem, zˇ e jednotliv´ı krejˇc´ı vyrábˇeli pouze urˇcitý druh odˇevu, témˇeˇr zˇ a´ dný z nich neˇsil kompletn´ı oblek, ale specializoval se jen na sˇit´ı sak, kalhot, vestiˇcek, koˇsil cˇ i plásˇt’u˚ .9 T´ım se kvalita d´ıla výraznˇe zvyˇsovala, stejnˇe jako rychlost zhotoven´ı poˇzadovaného kusu. Velkou výhodou a podm´ınkou pro rozvoj domác´ıho krejˇcovstv´ı byl i fakt, zˇ e Prostˇejovsko bylo v dodávkách látek ve velké m´ıˇre sobˇestaˇcné, a právˇe bl´ız6

Benda, J.: Poˇca´ tky a rozvoj odˇevn´ı konfekˇcn´ı výroby v cˇ eských zem´ıch. Diplomová

práce 1969, s. 61; Marek, P.: Poˇca´ tky odborového hnut´ı textilák˚u na stˇredn´ı Moravˇe. ´ ı nad Orlic´ı 1983, s. 81. In: Z dˇejin textilu. 5. svazek. Ust´ 7

Sommer, K. – G´ımeˇs, E.: Z dˇejin odˇevn´ıho pr˚umyslu na Prostˇejovsku, Prostˇejov

1970, s. 33 an. 8 Benda, J.: Poˇca´ tky a rozvoj odˇevn´ı konfekˇcn´ı výroby v cˇ eských zem´ıch, s. 56. 9 Sommer, K. – G´ımeˇs, E.: Z dˇejin odˇevn´ıho pr˚umyslu na Prostˇejovsku, s. 29.

14

kost textiln´ıch továren a moˇznost pruˇzné logistiky výsledný výrobek jeˇstˇe v´ıce zlevˇnovala. Kusová výroba odˇev˚u ale pˇresto byla pomˇernˇe nákladná. Kaˇzdý oblek sˇitý na m´ıru byl originálem, zákazn´ıkovi se musel vˇenovat odborn´ık jiˇz pˇri bran´ı m´ıry a výbˇeru látky, krejˇc´ı vˇenoval mimoˇra´ dnou pozornost uˇz pˇr´ıpravˇe stˇrihu, musela být zajiˇstˇena vˇcasná doprava látky do krejˇcovské d´ılny i následná distribuce hotového výrobku objednavateli. Výdaje spojené s uvedeným systémem byly vysoké, a pˇrestoˇze vyplácené mzdy byly cˇ asto n´ızké, podnikatelovo finanˇcn´ı zat´ızˇ en´ı bylo znaˇcné a v souvislosti s t´ım rostly i ceny výrobk˚u. Chudˇs´ı obyvatelstvo si oˇsacen´ı vyrábˇené na m´ıru nemohlo v˚ubec dovolit. Proto existovaly obchody s noˇseným obleˇcen´ım, to ale cˇ asto velikost´ı neodpov´ıdalo potˇrebám zákazn´ık˚u. Ti pak zakoupené sˇatstvo nos´ıvali domác´ım krejˇc´ım k u´ pravám. Jen ve výjimeˇcných pˇr´ıpadech se krejˇc´ı vˇenuj´ıc´ı se sˇ it´ı nových odˇev˚u pro majetnˇejˇs´ı obyvatelstvo zabývali i pˇreˇs´ıván´ım obnoˇseného sˇatstva; tyto zakázky vˇetˇsinou pˇrenechávali jiným. Pˇreˇs´ıván´ı starých, vˇetˇsinou ménˇe kvalitn´ıch odˇev˚u a vyˇrazených uniforem nebylo zdaleka tak výnosné, prodejn´ı cena upraveného ˇ obleku musela být výraznˇe niˇzsˇ´ı neˇz u zakázkového d´ıla. Casto se proto pˇreˇs´ıvaj´ıc´ı krejˇc´ı vˇenovali nejen u´ pravám starˇs´ıch odˇev˚u, ale souˇcasnˇe je i prodávali ve svých malých obch˚udc´ıch.10

1.1 Firma Mandl a poˇca´ tky konfekcionárˇ stv´ı Poˇca´ tky konfekcionáˇrstv´ı11 u nás se spojuj´ı se jménem zˇ idovského obchodn´ıka Mosese Mandla.12 Uˇz jeho otec Abraham Mandl mˇel v prostˇejovském zˇ idovském ghettu malý obch˚udek s obnoˇseným sˇatstvem a 10

Heilig, B.: Aus der Prossnitzer Konfektionsindustrie. In: Bekleidungsarbeiter.

Roˇc. 43, cˇ . 1. Berlin 1931. 11 ˇ y národn´ı Konfekcionárˇ – term´ın pouˇz´ıvaný pro oznaˇcen´ı výrobce konfekce. Cesk´ ˇ ´ korpus – SYN2005. Ustav Cesk´ eho národn´ıho korpusu FF UK, Praha 2005. Dostupný z WWW: http://www.korpus.cz. 12 Sommer, K. – G´ımeˇs, E.: Z dˇejin odˇevn´ıho pr˚umyslu na Prostˇejovsku, s. 17.

15

obuv´ı, jeho syn Moses si tedy ke svému budouc´ımu povolán´ı vytváˇrel vztah uˇz od dˇetstv´ı. Nejprve prodával na výroˇcn´ıch trz´ıch novou obuv. Protoˇze ale byl tento druh obchodu vyhrazen pouze vyuˇceným obchodn´ık˚um, byl Moses Mandl nucen zaˇc´ıt obchodovat s jiným artiklem – stˇriˇzn´ım zboˇz´ım. Ani zde se mu vˇsak pˇr´ıliˇs nedaˇrilo, proto si v roce 1843 zaloˇzil obchod se sm´ısˇeným zboˇz´ım a souˇcasnˇe se zaˇcal vˇenovat také prodeji obnoˇseného obleˇcen´ı. Jeho syn Mayer Mandl, který se pozdˇeji také u´ cˇ astnil otcova podnikán´ı, zmˇenil zamˇeˇren´ı rodinného podniku, kdyˇz k prodeji obnoˇsených odˇev˚u pˇriˇradil pˇreˇs´ıván´ı starých uniforem a následný prodej takto vyrobených nových“ odˇev˚u. K tomuto oboru ” podnikán´ı mu chybˇelo potˇrebné vyuˇcen´ı, i s t´ımto problémem si ale Mayer Mandl poradil, kdyˇz za u´ platek z´ıskal tovaryˇsský list i mistrovské vysvˇedˇcen´ı od plumlovského krejˇcovského cechu. Poté uˇz bez obt´ızˇ´ı obdrˇzel v roce 1849 od vrchnosti oprávnˇen´ı provozovat obchod s novými odˇevy.13 Otec a syn Mandlovi zaloˇzili své obchodován´ı z poˇca´ tku na principu, který Mayer Mandl poznal na své cestˇe po Francii a Nˇemecku14 : od ménˇe solventn´ıch zákazn´ık˚u pˇrij´ımali objednávky na nový“ oblek, ” vybraným domác´ım krejˇc´ım spolu se zadanými m´ırami objednavatele dodávali staré uniformy a r˚uzné odstˇriˇzky cˇ i zbytky látek, z nich pak byly uˇsity poˇzadované obleky cˇ i plásˇtˇe. Vedle toho nechával Mayer Mandl u svých krejˇc´ıch sˇ´ıt odˇevy typizovaných velikost´ı, které prodával nejen doma, ale zakrátko zaˇcal tyto výrobky i vyvázˇ et, pˇredevˇs´ım do uherské oblasti. V této aktivitˇe mu výraznˇe pomohla aktuáln´ı celn´ı a exportn´ı politika státu: v roce 1850 byla zruˇsena celn´ı hranice mezi rakouskými zemˇemi a Uhrami, cˇ´ımˇz se zcela otevˇrela obchodn´ı cesta také cˇ eským hotovým odˇev˚um.15 13

Tamtézˇ . Benda, J.: Poˇca´ tky a rozvoj odˇevn´ı konfekˇcn´ı výroby v cˇ eských zem´ıch, s. 70. 15 Janák, J.: Dˇejiny Moravy. Hospodárˇský rozmach Moravy. Brno 1999, s. 99 an;

14

Jakubec, I. – Jindra, Z.: Dˇejiny hospodárˇstv´ı cˇ eských zem´ı od poˇca´ tk˚u industrializace do konce habsburské monarchie, s. 291.

16

Protoˇze poptávka po nových, levných oblec´ıch typizovaných velikost´ı neustále stoupala, brzy se firma zaˇcala potýkat s problémem, jak zájem odbˇeratel˚u pokrýt. Bylo tˇreba nalézt nové zp˚usoby výroby, které by urychlily a zvýsˇily dodávky poˇzadovaného zboˇz´ı. Mandl se proto zaˇcal orientovat nejen na pˇreˇs´ıván´ı odˇev˚u, ale i na sˇit´ı nových sˇ at˚u z nových látek, vyuˇz´ıvány byly pˇredevˇs´ım ty levné a lehké, jeˇz byly pro tehdejˇs´ı zákazn´ıky atraktivn´ı. Odˇevy zhotovené z takovýchto látek byly cenovˇe dostupné a zároveˇn zcela nové (i kdyˇz ne tak kvalitn´ı), elegantn´ı, pohodlné a u´ cˇ elné.16 D´ıky ekonomické výhodnosti nákupu neobnoˇsených oblek˚u si mohli lidé poˇr´ıdit nové oˇsacen´ı kaˇzdou sezónu, a protoˇze poˇzadovali nový, neokoukaný“ model odˇevu, ovlivˇnovali tak ” i rychlejˇs´ı promˇeny módn´ıch trend˚u, jimˇz se samozˇrejmˇe výrobci rádi a rychle pˇrizp˚usobovali, aby zvýsˇili obrat firmy. S rostouc´ı poptávkou musela firma ˇreˇsit i potˇrebu nových krejˇc´ıch, jejichˇz práce by uspokojila poˇzadavky trhu. Vzhledem k tomu, zˇ e Prostˇejovsko patˇrilo mezi chudˇs´ı kraje a nezamˇestnanost tu byla pomˇernˇe bˇezˇ ným jevem, mohl si Mandl dovolit zamˇestnávat vysoký poˇcet krejcˇ´ıch, jejichˇz zájem o z´ıskán´ı práce byl v´ıce neˇz dostateˇcný, za pomˇernˇe n´ızkou mzdu. V roce 1849 jich pro firmu sˇilo uˇz v´ıce neˇz sto.17 Avˇsak ani pˇri dvanácti, mnohdy i sˇestnáctihodinové hodinové pracovn´ı dobˇe nestaˇcila jejich produkce pokrýt poˇzadavky obchodu, a proto se Mandl rozhodl pˇreˇskolovat dalˇs´ı prostˇejovské domác´ı tkalce, kteˇr´ı mˇeli kv˚uli rychlému rozmachu strojové textiln´ı výroby znaˇcné problémy s prodejem svých látek. Souˇcasnˇe s t´ımto náborem“ pracovn´ıch sil seznamo” vala firma své krejˇc´ı prostˇrednictv´ım proˇskolován´ı i s novým vynálezem, jenˇz mˇel sˇ it´ı výraznˇe urychlit, se sˇic´ım strojem.18 Krejˇc´ı, kteˇr´ı pochopili a ocenili výhody takovéhoto zp˚usobu práce, si sˇic´ı stroje kupovali na vlastn´ı náklady, investice se jim ale brzy vrátila d´ıky vyˇssˇ´ı mzdˇe, kterou dostávali od Mandl˚u za vˇetˇs´ı poˇcet odevzdaných výrobk˚u. 16

Benda, J.: Poˇca´ tky a rozvoj odˇevn´ı konfekˇcn´ı výroby v cˇ eských zem´ıch, s. 61. Sommer, K. – G´ımeˇs, E.: Z dˇejin odˇevn´ıho pr˚umyslu na Prostˇejovsku, s. 24. 18 Benda, J.: Odˇevn´ı pr˚umysl v cˇ eských zem´ıch, s. 36. 17

17

Jiˇz v 50. letech 19. stolet´ı zaˇcaly být Mandlovy odˇevy proslulé témˇeˇr po celé Evropˇe, firma z´ıskávala zakázky nejen z cˇ eských zem´ı, Rakouska a Uher, ale napˇr´ıklad i z balkánské oblasti. Nestaˇcilo jen z´ıskávat nové krejˇc´ı, ale bylo tˇreba zˇrizovat i nové sklady, hledat dalˇs´ı obchodn´ı prostory a i zde zamˇestnat potˇrebný poˇcet lid´ı. Protoˇze faktorský“ sys” tém výroby byl stále pomalý, zaˇza´ dal v srpnu 1858 Mayer Mandl o udˇelen´ı oprávnˇen´ı pro továrn´ı výrobu muˇzských odˇev˚u ve velkém. Olomoucký krajský u´ ˇrad mu jiˇz v prosinci téhoˇz roku vyhovˇel a Mandl z´ıskal potˇrebná povolen´ı k továrn´ı výrobˇe pánských, chlapeckých a dˇetských odˇev˚u.19 Po smrti otce Mosese se roku 1859 stal Mayerovým spoleˇcn´ıkem ve firmˇe jeho bratr Ignác. 5. záˇr´ı 1863 byla továrna M. & I. Mandl zapsána do obchodn´ıho rejstˇr´ıku olomouckého soudu, jej´ı základn´ı kapitál cˇ inil v dobˇe zápisu 30 000 zlatých. Byla to prvn´ı vˇetˇs´ı konfekˇcn´ı továrna nejen v Prostˇejovˇe a rakouském soustát´ı, ale pravdˇepodobnˇe i v celé Evropˇe.20 Bratˇr´ım Mandl˚um vˇsak spolu s velkými u´ spˇechy vyvstaly i nové pot´ızˇ e. Továrna se od poˇca´ tku potýkala s nedostatkem kvalifikovaných ˇremesln´ık˚u. Krejˇc´ı z plumlovského, kosteleckého a kraslického okresu nestaˇcili svou výrobou uspokojit poptávku, prostˇejovˇst´ı krejˇc´ı zase odm´ıtali pro zˇ idovské podnikatele pracovat, stát se prostým dˇeln´ıkem povaˇzovali za nehodné cechovn´ıho mistra. Proto byli Mandlové nuceni naj´ımat zamˇestnance aˇz ze vzdálených kraj˚u; nejvˇetˇs´ı cˇ a´ st z nich pocházela z okol´ı Bratislavy. Aby problém nedostatku zamˇestnanc˚u vyˇreˇsili komplexnˇeji, zaloˇzili v roce 1860 zácviˇcnou d´ılnu, kde se uˇcili synové domác´ıch krejˇc´ıch i d´ıvky z chudˇs´ıch rodin umˇen´ı konfekˇcn´ı výroby.21 Pˇrijat´ı zˇ a´ ci zde po cˇ tyˇri roky pracovali pouze za byt a stravu, po ukonˇce19

Heilig, B.: Die Vorläufer der mährischen Konfektionsindustrie in ihrem Kampf

mit den Zünften. Praha 1931, s. 124. 20 Sommer, K. – G´ımeˇs, E.: Z dˇejin odˇevn´ıho pr˚umyslu na Prostˇejovsku, s. 22. 21 Heilig, B.: Pˇr´ıspˇevek k dˇejinám prostˇejovského konfekˇcn´ıho pr˚umyslu. Prostˇejov 1928, s. 9.

18

n´ı zácviku si museli na vlastn´ı náklady zakoupit sˇic´ı stroj a poté uˇz mohli pro Mandlovy pracovat za bˇezˇ nou mzdu. Absolventky sˇ ily pˇrevázˇ nˇe dˇetské obleˇcen´ı a lehké odˇevy urˇcené pro vývoz do zem´ı Orientu, protoˇze tyto výrobky odm´ıtali sˇ´ıt bˇezˇ n´ı domácˇ t´ı krejˇc´ı. Mayer Mandl dokázal vybudovat naprosto nový druh výroby spotˇrebn´ıho zboˇz´ı v Rakousku. D´ıky svým zkuˇsenostem ze zahraniˇc´ı dokázal naj´ıt a u´ spˇesˇnˇe rozvinout odˇevn´ı produkci, která zajiˇst’ovala dostateˇcný pˇr´ısun odˇev˚u pro ménˇe majetné obyvatelstvo. Vznik konfekce tak znamenal zmˇenu ve vn´ımán´ı sociáln´ıho postaven´ı na základˇe u´ rovnˇe od´ıván´ı. Chudˇs´ı lidé nenosili nové odˇevy, nosili výhradnˇe obnoˇsené, nejˇcastˇeji pˇreˇs´ıvané a záplatované obleˇcen´ı, jeˇz se stalo vizuáln´ım znakem jejich pˇr´ısluˇsnosti k urˇcité sociáln´ı vrstvˇe. Styl oblékán´ı byl odznakem majetku a postaven´ı ve spoleˇcnosti. To se ovˇsem nyn´ı zaˇcalo pozvolna mˇenit. Niˇzsˇ´ı vrstva obyvatel si d´ıky konfekˇcn´ı výrobˇe mohla dovolit kupovat nové odˇevy, které nebyly jiˇz tak diametrálnˇe odliˇsné od kvalitn´ıch, na m´ıru uˇsitých sˇ at˚u od krejˇc´ıho.22 Proto lze tvrdit, zˇ e se i vznik konfekce poj´ı se zvyˇsován´ım zˇ ivotn´ıho standardu obyvatel zemˇe. Lidé si zaˇcali v´ıce vˇs´ımat spotˇrebn´ıho zboˇz´ı, nakupovali i vˇeci, které nutnˇe nepotˇrebovali. Velmi pozvolna se zaˇcala konstituovat konzumn´ı spoleˇcnost, coˇz pˇr´ımo vyb´ızelo k dalˇs´ı produkci levnˇejˇs´ıch odˇev˚u. Na trhu se pro nˇe jiˇz vytváˇrelo m´ısto.

¨ Sandgruber, R.: Kleider machen Leute“. In: Konsumieren in Osterreich 19. und ” 20. Jahrhundert. Wien 2006, s. 148 an. 22

19

2 Vznik firmy Jedn´ım z mnoha domác´ıch krejˇc´ıch, kteˇr´ı dodávali odˇevy pro Mandl˚uv podnik, byl také Frantiˇsek Rolný, který nejprve pracoval sám ve svém prostˇejovském domˇe. Frantiˇsek Rolný se narodil roku 1838 v Urˇcic´ıch u Prostˇejova.23 Tam se také vyuˇcil krejˇcovskému ˇremeslu. Po vyuˇcen´ı odeˇsel do Prostˇejova, kde zaˇcal pracovat pro Mandla. D´ıky svým schopnostem se dokázal bˇehem krátké doby dostat mezi nejlepˇs´ı pracovn´ıky. Firma se mu odvdˇecˇ ila t´ım, zˇ e smˇel pracovat u nejvˇetˇs´ı novinky podniku, továrn´ıho sˇic´ıho stroje, které byly v té dobˇe v podniku pouze dva. Frantiˇsek Rolný byl tedy jedn´ım ze dvou lid´ı, kteˇr´ı smˇeli obsluhovat tuto technickou vymoˇzenost.24 Frantiˇsek vˇsak nechtˇel z˚ustat pouhým zamˇestnancem konfekˇcn´ı firmy, byl schopným dˇeln´ıkem, dobˇre ovládal krejˇcovské ˇremeslo a vˇeˇril, zˇ e by sám dokázal z´ıskat dostatek zakázek. Rozhodl se tedy alespoˇn cˇ a´ steˇcnˇe osamostatnit a v roce 1862 si otevˇrel vlastn´ı krejˇcovskou d´ılnu v Mlýnské ulici cˇ . p. 37 v Prostˇejovˇe.25 Tady pak sˇil odˇevy jak pro Mandla, tak i pro dalˇs´ı klienty, které si z´ıskal vlastn´ımi silami. Podaˇrilo se mu navázat kontakty s hlavn´ım mˇestem a záhy zaˇcal dodávat své zboˇz´ı do velkých v´ıdeˇnských obchodn´ıch dom˚u. Stal se tak prvn´ım námezdn´ım krejˇc´ım, který své zboˇz´ı vyvázˇ el ve velkém objemu. Pro obchod a poˇca´ tek podnikán´ı to mˇelo obrovskou výhodu v tom, zˇ e pracoval sám za sebe, nikdo mu jeho zakázky nezprostˇredkovával, a t´ım pádem netratil na proviz´ıch a jiných poplatc´ıch. Výsledná cena zboˇz´ı pro zákazn´ıky tak mohla být niˇzsˇ´ı. S rostouc´ım objemem zakázek ovˇsem Frantiˇsek Rolný potˇreboval z´ıskat dalˇs´ı pracovn´ı s´ıly. Do své d´ılny pˇrijal 12 tovaryˇsu˚ a 6 uˇcnˇ u˚ za 23 24

Kühndel, J.: Kronika jednoho rodu. Prostˇejov 1941, s. 22. Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Klei-

derfabrik, Prostˇejov 1862-1932. Prostˇejov 1933, s. 7. 25 Tamtézˇ .

20

byt a stravu.26 Jeho manˇzelka Frantiˇska Rolná se proto rozhodla, zˇ e pˇri d´ılnˇe bude provozovat ubytovac´ı a restauraˇcn´ı zaˇr´ızen´ı. Aˇckoli stále dodával své výrobky firmˇe M. & I. Mandl, od roku 1883 zaˇcal Rolný zcela samostatnˇe podnikat jako zˇ ivnostn´ık.27 K takovému kroku mu pomohla také novela zˇ ivnostenského ˇra´ du z roku 1883, ve které byly tzv. ˇremeslnické zˇ ivnosti zaˇclenˇeny mezi svobodné zˇ ivnosti.28 Mezi nˇe spadalo i krejˇcovstv´ı, k provozován´ı zˇ ivnosti nebylo tˇreba z´ıskat koncesi, staˇcilo pˇredloˇzen´ı výuˇcn´ıho listu. Frantiˇsek Rolný, vzhledem k tomu, zˇ e byl vyuˇcen krejˇc´ım, tedy mohl zaˇc´ıt samostatnˇe podnikat. Tehdy také pˇrestal dodávat své zboˇz´ı výhradnˇe firmˇe ˇ Mandl a zaˇcal prodávat obleky pˇr´ımo klient˚um, at’ uˇz v Cech´ ach a na Moravˇe nebo napˇr´ıklad ve V´ıdni. Své odˇevy prodával i do v´ıdeˇnských obchodn´ıch dom˚u, kde slavily velké u´ spˇechy. Ruku v ruce se stoupaj´ıc´ım mnoˇzstv´ım objednávek domác´ıch i zahraniˇcn´ıch obchodn´ık˚u pˇrestávala stávaj´ıc´ı d´ılna kapacitnˇe vyhovovat. Rolný si uˇz nemohl dovolit zamˇestnat dalˇs´ı lidi, protoˇze pro nˇe nemˇel dostatek pracovn´ıho prostoru, nebylo m´ısto ani na ubytován´ı a kapacita kuchynˇe uˇz byla také nedostateˇcná. Zaˇc´ınaj´ıc´ı podnikatel se tedy rozhodl, zˇ e látky se budou stˇr´ıhat v jiných prostorách. Roku 1889 zakoupil od stavitele Posp´ısˇila d˚um na námˇest´ı. Objekt proˇsel pˇrestavbou a firma zde poté fungovala aˇz do roku 1930.29 I s jeho vyuˇzit´ım ale Frantiˇsek Rolný nemohl za26

Sommer, K. – G´ımeˇs, E.: Z dˇejin odˇevn´ıho pr˚umyslu na Prostˇejovsku, s. 114; ˇSimek, R.: Obléknˇete se, pros´ım. Slavn´ı podnikatelé – Arnoˇst Rolný. In: Profit – podnikatelský týden´ık. 10. 10. 2005. Dostupný z www.profit.cz.; Gerˇslová, J.: Pr˚ukopn´ık ˇ pr˚umyslu konfekce. In: Ceskomoravsk´ y profit. Roˇc. 8, cˇ . 3, str. 26. 27

Do zˇ ivnostenského rejstˇr´ıku byla krejˇcovská zˇ ivnost Frantiˇska Rolného zapsána

v roce 1883; Zemský archiv v Opavˇe, poboˇcka Olomouc: Krajský soud Olomouc. Rolný, Prostˇejov, továrn´ı výroba oblek˚u. Potvrzen´ı krajského soudu o zapsán´ı do rejstˇr´ıku. Inv. cˇ . 2483, karton 137. 28 Jakubec, I. – Jindra, J.: Dˇejiny hospodárˇstv´ı cˇ eských zem´ı od poˇca´ tku industrializace do konce habsburské monarchie. Praha 2006, s. 67. 29 Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Kleiderfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 9.

21

jistit ve svých d´ılnách vˇsechny práce potˇrebné k uˇsit´ı poˇzadovaného poˇctu odˇev˚u. Proto musel zaˇc´ıt zamˇestnávat dalˇs´ı domác´ı krejˇc´ı, aby staˇcil kvalitnˇe pokrýt poptávku po svém zboˇz´ı. V roce 1890 zcela zruˇsil d´ılenskou krejˇcovskou výrobu a plnˇe se soustˇredil výhradnˇe na domáckou produkci.30 V d´ılnách se pak látky uˇz jen stˇr´ıhaly. T´ım uˇcinil Frantiˇsek Rolný krok zpátky, z d´ılenské výroby se vrátil opˇet k faktorskému systému. Nemˇel totiˇz dostateˇcný kapitál pro zˇr´ızen´ı továrenské produkce, nav´ıc domácˇ t´ı krejˇc´ı pro nˇej pracovali pouze za mzdu. Veˇskeré technické vybaven´ı bylo jejich soukromým majetkem. Náklady na vyuˇzit´ı prostor, na topen´ı cˇ i osvˇetlen´ı také nenesl podnikatel, ale opˇet krejˇc´ı, kteˇr´ı pracovali ve svých domovech. Logisticky tak byl postup výroby sice sloˇzitˇejˇs´ı, neˇz kdyby se vˇse vyrábˇelo na jednom m´ıstˇe, v jedné továrnˇe, ovˇsem výdaje spjaté s takovou výrobou by byly vyˇssˇ´ı. Kromˇe V´ıdnˇe zaˇcal Rolný brzy vyvázˇ et své zboˇz´ı i do dalˇs´ıch velkých mˇest monarchie – Budapeˇsti, Prahy cˇ i Innsbrucku. Byl odborn´ıkem na výrobu odˇev˚u, perfektnˇe rozumˇel materiálu, stˇrih˚um i zp˚usobu sˇ it´ı. Jeho zˇ ena Frantiˇska ho dokonale doplˇnovala – ovládala umˇen´ı obchodu. Dokázala výhodnˇe nakoupit potˇrebný materiál, r˚uzné látky i doplˇnky a jeˇstˇe výhodnˇeji prodat hotový oblek. Rok 1894 znamenal ve vývoji firmy Frantiˇsek Rolný velký zvrat, byla totiˇz zapsána do rejstˇr´ıku protokolovaných firem.31 Rolný se tak vˇclenil do ˇrad prostˇejovských továrn´ık˚u, pˇriˇcemˇz zaznamenal jedno prvenstv´ı – stal se prvn´ım prostˇejovským konfekcionáˇrem cˇ eské národnosti a neˇzidovského vyznán´ı. 30 31

Sommer, K. – G´ımeˇs, E.: Z dˇejin odˇevn´ıho pr˚umyslu na Prostˇejovsku, s. 114. ZA v Opavˇe, poboˇcka Olomouc: Krajský soud Olomouc. Rolný, Prostˇejov, továrn´ı

výroba oblek˚u. Potvrzen´ı o zaˇrazen´ı do protokolovaných firem. Inv. cˇ . 2483, karton 137.

22

Frantiˇsek Rolný zemˇrel v roce 1902. Z˚ustala po nˇem manˇzelka a cˇ tyˇri dˇeti.32 Nejstarˇs´ım z nich byl Alois, druhý Vilém – oba studovali právnickou fakultu. Jejich sestra Hedvika absolvovala konzervatoˇr v Praze. Rodiˇce tedy mˇeli moˇznost svým dˇetem zajistit dobré vzdˇelán´ı, coˇz svˇedcˇ´ı o zmˇenˇe jejich sociáln´ıho postaven´ı ve spoleˇcnosti. Frantiˇsek Rolný byl vyuˇcený, Frantiˇska bez vzdˇelán´ı. Jejich podnikatelská cˇ innost je ale posunula na spoleˇcenském zˇ ebˇr´ıcˇ ku výsˇ, mohli si dovolit investovat do vzdˇelán´ı a prestiˇze své rodiny. Nejmladˇs´ımu ze sourozenc˚u, Arnoˇstovi, bylo teprve patnáct let. On ovˇsem jako jediný projevil zájem pokraˇcovat v otcovˇe zapoˇcatém d´ıle. V dobˇe otcovy smrti dokonˇcoval cˇ tvrtý roˇcn´ık reálky v Prostˇejovˇe. Veden´ı firmy tedy pˇrevzala vdova Frantiˇska Rolná. Mladý Arnoˇst j´ı ve firmˇe vypomáhal kaˇzdý den po sˇ kole. Po dokonˇcen´ı reálky odeˇsel do V´ıdnˇe, zde mu jeho matka naˇsla hned dvˇe zamˇestnán´ı – dopoledne studoval obchodn´ı akademii Allina“, odpoledne pracoval jako praktikant ” u velké v´ıdeˇnské odˇevn´ı firmy Neumann, aby se v praxi uˇcil, jak má jednat se zákazn´ıky. Po studi´ıch se vrátil do Prostˇejova a roku 1907 (ve svých 20 letech) zaˇcal pracovat ve firmˇe své matky. Ta mu dávala jednu korunu za odpracovaný den – ovˇsem pouze v pˇr´ıpadˇe, zˇ e uzav´ıral dobré obchody.33 Konfekcionáˇrská firma v roce 1904 spolu se zmˇenou majitele z´ıskala nový název Frantiˇska Rolnýho vdova“34 . Výrobn´ı sortiment se ni” jak nezmˇenil, nadále se sˇily výhradnˇe pánské obleky a plásˇtˇe, v menˇs´ı m´ıˇre pak chlapecké a jinoˇsské odˇevy. Frantiˇska Rolná vedla podnik 32

Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Klei-

derfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 10. 33 Tamtézˇ . 34 ZA v Opavˇe, poboˇcka Olomouc: Krajský soud Olomouc. Rolný, Prostˇejov, továrn´ı výroba oblek˚u. Zmˇena názvu firmy. Inv. cˇ . 2483, karton 137. Nˇekterá korespondence s u´ rˇady je vedena pod názvem Frantiˇska Rolného vdova, je to dáno nejsp´ısˇe snahou psát spisovným jazykem. Frantiˇska i Arnoˇst Roln´ı ale pouˇz´ıvali tvar Rolnýho“, jak ho ” také chtˇeli nechat zapsat do obchodn´ıho rejstˇr´ıku. Proto i v práci bude uˇz´ıváno firemn´ı jméno, které si zvolili majitelé podniku.

23

zdárnˇe, rozˇsiˇrovala výrobu nejen zamˇestnáván´ım stále vˇetˇs´ıho poˇctu domáckých krejˇc´ıch, zakoupila dokonce i budovu, ve které mˇela svou kanceláˇr a zároveˇn se zde soustˇredila veˇskerá administrativn´ı a obchodn´ı agenda podniku. Své výrobky firma prodávala prostˇrednictv´ım obchodn´ıch cestuj´ıc´ıch, kteˇr´ı souˇcasnˇe shromaˇzd’ovali zákaznické objednávky, samozˇrejmˇe vˇcetnˇe materiálových cˇ i stˇrihových poˇzadavk˚u, ty pak pˇredávali prostˇejovské základnˇe a hotové obleky odtud pˇreb´ırali k prodeji.35 Jedn´ım z takových obchodn´ıch cestuj´ıc´ıch byl v poˇca´ tc´ıch svého aktivn´ıho p˚usoben´ı ve firmˇe i Arnoˇst Rolný. Jiˇz jako osmnáctiletý (jeˇstˇe v dobˇe svých v´ıdeˇnských studi´ı) podnikl svou prvn´ı vˇetˇs´ı obchodn´ı cestu, pˇri n´ızˇ se mu podaˇrilo u´ spˇesˇnˇe uzavˇr´ıt kontrakty pro matˇcinu firmu. Své prvn´ı zakázkové smlouvy podepsal nejen ve V´ıdni, ale i v Budapeˇsti, Innsbrucku, v nˇekterých haliˇcských mˇestech a v oblasti seˇ vern´ıch Cech. Uvedené oblasti byly tehdy pro konfekˇcn´ı pr˚umysl a obchod nejzaj´ımavˇejˇs´ı, konfekˇcn´ı odˇevy tu pozvolna z´ıskávaly svou oblibu u stˇredn´ıch vrstev spoleˇcnosti. V jiných cˇ a´ stech monarchie se konfekce jeˇstˇe neujala, tamn´ı obyvatelé ji odm´ıtali kupovat. V celém soustát´ı se do konfekˇcn´ıch odˇev˚u oblékalo pouze necelých 10 % obyvatel 36 ˇ (roku 1933 to bylo jiˇz 75 % obyvatel CSR). Po roce 1907 se mladý Arnoˇst Rolný, jiˇz jako stálý zamˇestnanec rodinného podniku, snaˇzil uzav´ırat dalˇs´ı obchody, z´ıskávat nové zakázky, pˇrestoˇze 90% obyvatel sˇilo své odˇevy bud’ u krejˇc´ıho, nebo zejména pak ti chudˇs´ı z nich, podomácku pˇreˇs´ıvali staré obnoˇsené odˇevy. Zpoˇca´ tku tedy Rolný z´ıskával pouze malé objednávky, ale d´ıky svému umˇen´ı komunikace se zákazn´ıkem a d´ıky kvalitˇe sluˇzeb, které mohl jménem firmy nab´ıdnout a poskytnout, se objem zakázek brzy zaˇcal zvyˇsovat. 35 36

Gerˇslová, J.: Pr˚ukopn´ık pr˚umyslu konfekce, str. 26. MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Dopis Arnoˇsta

Rolného adresovaný Ministerstvu pr˚umyslu, obchodu a zˇ ivnost´ı týkaj´ıc´ı se budoucnosti konfekce po odtrˇzen´ı Sudet ze dne 10.12.1938. Inv. cˇ . 3, karton 1.

24

V prvn´ım desetilet´ı 20. stolet´ı v Prostˇejovˇe p˚usobilo nˇekolik des´ıtek malých konfekˇcn´ıch d´ılen, které byly, podobnˇe jako Rolný, existenˇcnˇe závislé na domác´ım obchodu. Export byl pro drobné podnikatele drahou záleˇzitost´ı, pˇresto se nˇekteˇr´ı z nich snaˇzili probojovat alespoˇn za hranice moravského markrabstv´ı. Konfekce vˇsak nevznikala pouze v Prostˇejovˇe a jeho okol´ı, jej´ı výrobci se nacházeli také v Rakousku a Uhrách. I tady si hotové odˇevy pomalu nacházely svou cestu k zákazn´ıkovi. Stálé zvysˇ ován´ı poˇctu továren s sebou neslo také zvyˇsován´ı konkurence. V Pˇredlitavsku i Zalitavsku bylo jiˇz dost podnik˚u produkuj´ıc´ıch konfekci. Záhy tak nastal problém s nadprodukc´ı, který v letech 1908 a 1909 zasáhl celý spotˇrebn´ı pr˚umysl Rakouska-Uherska. Zaostalé rakousko-uherské hospodáˇrstv´ı nedokázalo expandovat na zahraniˇcn´ı trhy a domác´ı trh nebyl tak rozsáhlý a byl jiˇz nasycený. Zemˇe se nav´ıc zaˇcala v´ıce soustˇredit na zbrojn´ı výrobu a produkci zˇ eleza a oceli, spotˇrebn´ı pr˚umysl se rozv´ıjel jen zvolna.37 To mˇelo za následek neúmˇerné sniˇzován´ı cen, doˇslo aˇz k podceˇnován´ı zboˇz´ı. Prostˇejovský odˇevn´ı pr˚umysl krizi nejv´ıce poc´ıtil v roce 1908.38 Vˇsichni zdejˇs´ı konfekcionáˇri intenzivnˇe hledali nové zákazn´ıky, mnohdy vˇsak neúspˇesˇnˇe. Obchodn´ıci a zákazn´ıci se báli utrácet své pen´ıze za spotˇrebn´ı zboˇz´ı. Zásobili se radˇeji potravinami a dalˇs´ımi artikly, které byly nutné pro zˇ ivobyt´ı. Arnoˇst Rolný z´ıskal v roce 1908 bˇehem své cesty do Haliˇce na ˇ sˇ edesát objednávek.39 Sedes´ at velkých dom˚u, sˇedesát velkých zakázek a tˇech pak dál pˇribývalo. Stejnˇe jako jin´ı výrobci musel i on nab´ızet nejniˇzsˇ´ı moˇznou cenu a pokud moˇzno se neptat na bonitu zákazn´ıka, aby jej hned neztratil. 37

Lacina, V.: Formován´ı cˇ eskoslovenské ekonomiky 1918-1923.Praha 1990, s. 15. Sommer, K. – G´ımeˇs, E.: Z dˇejin odˇevn´ıho pr˚umyslu na Prostˇejovsku, s. 40. 39 Státn´ı okresn´ı archiv Prostˇejov: Rodinný archiv Rolných, Prostˇejov. Materiály 38

Arnoˇsta Rolného ml. K pˇripravovanému cˇ lánku. Vzpom´ınky na Arnoˇsta Rolného st. Inv.ˇc. 4, karton 1.

25

Zprvu nadˇejnˇe vyhl´ızˇ ej´ıc´ı kontrakty ale brzy ztratily sv˚uj lesk, krize propukla i v Haliˇci a ze 60 zákazn´ık˚u jich Arnoˇstovi skoro 50 odˇreklo a zruˇsilo své objednávky. Firma tak rázem mˇela nemalé odbytové pot´ızˇ e. Arnoˇst to zd˚uvodˇnoval jednak svou chybou – byl pˇr´ıliˇs mladý a jeˇstˇe neumˇel tak dobˇre jednat a obchodovat, dojednával sˇpatné ceny – jednak chybou své matky, jeˇz na nˇem nechala veˇskerou obchodnickou agendu, kterou nedokázal ve svém vˇeku bez chyb zastat. Z´ıskal vˇsak cennou osobn´ı zkuˇsenost, nauˇcil se pˇristupovat ke svým obchodn´ım partner˚um obezˇretnˇeji.40 Kritické obdob´ı se ale podaˇrilo pˇreklenout a od roku 1913 jiˇz Arnoˇst Rolný znovu u´ spˇesˇnˇe prodával pˇri svých obchodn´ıch cestách dva typy pánských oblek˚u, jeden v cenˇe 22,– K, druhý za 32,– K.41 Pˇri pˇrijet´ı objednávky sám bral zákazn´ıkovi m´ıry a oblek pak firma dodala pˇr´ımo objednavateli. D´ıky drobným odbˇeratel˚um a nar˚ustaj´ıc´ımu poˇctu vˇetˇs´ıch zakázek se podnik jiˇz v roce 1914 dostal na výrobn´ı u´ roveˇn z doby pˇred vypuknut´ım krize. Kdyˇz musel v dobˇe války Arnoˇst nastoupit vojenskou sluˇzbu, pˇrevzala obchodn´ı agendu opˇet matka. Podaˇrilo se j´ı z´ıskat státn´ı zakázku, a proto pˇrevedla výrobu na produkci uniforem.42 D´ıky vojenským dodávkám tak mohla firma prosperovat i v dobˇe války, kdy o klasickou pánskou konfekci byl velmi malý zájem – znaˇcná cˇ a´ st muˇzu˚ byla ve vojenské sluˇzbˇe a ostatn´ı vydávali své prostˇredky na potˇrebnˇejˇs´ı zboˇz´ı. Takový stav trval aˇz do konce války. Kv˚uli nedostatku muˇzské pracovn´ı s´ıly byla Frantiˇska nucena ve váleˇcné dobˇe zamˇestnávat zˇ eny i dˇeti. Frantiˇska Rolná v cˇ ele firmy prokázala, zˇ e je schopna zastat pozici svého zesnulého manˇzela. Dokázala vést a rozˇsiˇrovat firmu nejen v letech hospodáˇrské konjunktury, ale i v dobˇe hospodáˇrské krize a nakonec 40 41

Tamtézˇ . Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Klei-

derfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 11. 42 Zemský archiv Opava, pob. Olomouc: Obchodn´ı a zˇivnostenská komora v Olomouci. Pˇrehledy firem pln´ıc´ı státn´ı zakázky. Inv. cˇ . 15573, sign. XIAa, karton 1882.

26

i svˇetové války. Byla schopná spolu se svým synem objevovat nová odbytiˇstˇe pro své zboˇz´ı a stávaj´ıc´ı zákazn´ıky si udrˇzet. V dobˇe vzniku ˇ Ceskoslovensk´ e republiky patˇril jej´ı podnik mezi vˇetˇs´ı v Prostˇejovˇe, zamˇestnávala kolem sˇedesáti zamˇestnanc˚u, pˇredevˇs´ım pak domác´ıch krejˇc´ıch.43 Pro svého syna tedy pˇripravila dobrý odrazový m˚ustek“. ”

43

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Kopie do-

pisu Frantiˇsky Rolné adresovaný Obchodn´ı a zˇ ivnostenské komoˇre v Olomouci u pˇr´ıleˇzitosti pˇredán´ı firmy do rukou Arnoˇsta Rolného. Inv. cˇ . 1, karton 1.

27

3 Institucionáln´ı systém firmy V roce 1920 se Frantiˇska Rolná rozhodla veden´ı podniku pˇrenechat svému synovi. Pˇredán´ı bylo sp´ısˇe formalitou, protoˇze Arnoˇst jiˇz dlouhou dobu v podniku pracoval. Do obchodn´ıho rejstˇr´ıku byl jako nový majitel zanesen 22. cˇ ervence 1921.44 Arnoˇst Rolný se rozhodl nemˇenit název firmy, jej´ızˇ jméno Frantiˇska Rolnýho vdova/Franz Rolný’s Witwe uˇz bylo známé a zákazn´ıky pozitivnˇe pˇrij´ımané. Mladý majitel rychle pochopil, zˇ e by nebylo výhodné mˇenit tradiˇcn´ı znaˇcku, protoˇze by jakákoliv inovace nemusela dobˇre zap˚usobit na spokojenou klientelu. Nový název Rolný, továrna na odˇevy“ proto nechal zapsat do obchodn´ıho ” rejstˇr´ıku aˇz 19. prosince 1933,45 tedy v dobˇe, kdy uˇz firma z´ıskala výsadn´ı postaven´ı na trhu konfekce a nemohla být zmˇenou jména nijak ohroˇzena. Nové oznaˇcen´ı s sebou tedy neneslo riziko, zˇ e by klienti nepoznali znaˇcku tolik rozˇs´ıˇreného zboˇz´ı.

3.1 Vlastn´ıci firmy Podnik byl veden u Krajského soudu v Olomouci. Jsou zde evidovány veˇskeré zmˇeny ve vlastnictv´ı firmy a jej´ı korespondence s touto instituc´ı. Statuty firmy se vˇsak bohuˇzel nedochovaly, je moˇzné pouze cˇ a´ steˇcnˇe rekonstruovat jejich obsah z jiných pramen˚u, které jsou k dispozici. Firma Arnoˇsta Rolného byla v roce 1921 zapsána jako zˇ ivnostenský konfekcionáˇrský podnik se s´ıdlem v Prostˇejovˇe na Masarykovˇe námˇest´ı 4. Arnoˇst Rolný byl jeho výluˇcným majitelem a zároveˇn ˇreditelem. 44

ZA v Opavˇe, poboˇcka Olomouc: Krajský soud Olomouc. Rolný, Prostˇejov, továrn´ı

výroba oblek˚u. Potvrzen´ı o zmˇenˇe majitele firmy. Sig. A III 230, inv. cˇ . 2483, karton 137. 45 ZA v Opavˇe, poboˇcka Olomouc: Krajský soud Olomouc. Rolný, Prostˇejov, továrn´ı výroba oblek˚u. Potvrzen´ı o zmˇenˇe názvu firmy. Sig. A III 230, inv. cˇ . 2483, karton 137.

28

Firmˇe byla vymˇeˇrena základn´ı výdˇelková daˇn ve výsˇi 80 korun.46 Sazba byla stanovena na nejniˇzsˇ´ı moˇzné u´ rovni, dalo by se tedy usuzovat, zˇ e v dobˇre pˇrevzet´ı nebyl zisk podniku nijak vysoký. K provozován´ı a rozˇsiˇrován´ı firmy ovˇsem Arnoˇst Rolný potˇreboval vyˇssˇ´ı investiˇcn´ı kapitál. Nutnost dalˇs´ıch finanˇcn´ıch prostˇredk˚u se projevila hlavnˇe pˇri realizaci zámˇeru zˇr´ızen´ı vlastn´ıch firemn´ıch filiálek. Ty mˇely podniku pomoci dosáhnout vˇetˇs´ıho obratu a zároveˇn zisku a zlepˇsit tak ekonomickou situaci a konkurenceschopnost spoleˇcnosti. Proto majitel hledal spoleˇcn´ıka, který by vloˇzil do firmy kapitál a stal se t´ım i souˇca´ st´ı veden´ı podniku. Stal se j´ım 22. kvˇetna 1922 Anton´ın ˇ Jaroˇs, bývalý ˇreditel prostˇejovské filiálky Zivnostensk´ e banky.47 Ten vloˇzil do firmy 400 000 korun,48 které pak slouˇzily jako základ pro financován´ı nových filiálek, pro jejich zˇr´ızen´ı, nájem prostor a vybaven´ı.49 Firma se tak stala veˇrejnou spoleˇcnost´ı se dvˇema spoleˇcn´ıky – Arnoˇstem Rolným a Anton´ınem Jaroˇsem.50 Oba mˇeli ve firmˇe stejná práva, lze se tedy domn´ıvat, zˇ e kapitál Rolného mohl být zhruba na stejné u´ rovni jako vklad Anton´ına Jaroˇse. Ten z˚ustal jediným spoleˇcn´ıkem Rolného v celé historii firmy. Jaroˇs mˇel na starosti komunikaci ˇ s centrálou Zivnostensk´ e banky, u které mˇela firma u´ cˇ et, a peˇcoval o fi´ e spojen´ı s bankou v osobˇe spoleˇcn´ıka Jaroˇse sliremn´ı obchody. Uzk´ 46

ZA v Opavˇe, poboˇcka Olomouc: Krajský soud Olomouc. Rolný, Prostˇejov, továrn´ı

výroba oblek˚u. Potvrzen´ı o zmˇenˇe majitele firmy. Sig. A III 230, inv. cˇ . 2483, karton 137. 47 ZA v Opavˇe, poboˇcka Olomouc: Krajský soud Olomouc. Rolný, Prostˇejov, továrn´ı výroba oblek˚u. Potvrzen´ı o zmˇenˇe majitele firmy. Sig. A III 230, inv. cˇ . 2483, karton ˇ e národn´ı banky: Zivnostensk´ ˇ 137; Archiv Cesk´ a banka. Osobn´ı knihy zamˇestnanc˚u ˇ ˇ Zivnobanky. Sig. ZB/423, kniha cˇ . 1, folio 152. 48 ˇ Archiv CNB: Angloˇceskoslovenská a Praˇzská u´ vˇern´ı banka. Protokoly ze sch˚uz´ı ´ výkonného výboru. Pˇr´ılohy výkonného výboru. Karton PUB/101-1, pˇr´ıloha cˇ . 37. 49 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Korespondence Arnoˇsta Rolného a jeho spoleˇcn´ıka Anton´ına Jaroˇse. Inv. cˇ . 2, karton 1. 50 ZA v Opavˇe, poboˇcka Olomouc: Krajský soud Olomouc. Rolný, Prostˇejov, továrn´ı výroba oblek˚u. Potvrzen´ı o zapsán´ı spoleˇcn´ıka do obchodn´ıho rejstˇr´ıku. Sig. A III 230, inv. cˇ . 2483, karton 137.

29

bovalo dobré podm´ınky pˇri poskytován´ı u´ vˇer˚u firmˇe. Protoˇze mˇel ve vztahu k majiteli firmy rovnoprávné postaven´ı, mohl i mimo Prostˇejov pruˇznˇe reagovat na aktuáln´ı potˇreby podniku, podepisovat smˇenky a smlouvy s bankou i r˚uzné dohody týkaj´ıc´ı se provozu filiálek (nájemn´ı smlouvy, nákup vybaven´ı apod.).51 Anton´ın Jaroˇs p˚usobil ve firmˇe aˇz do 1. cˇ ervence 1933, kdy si nechal vyplatit sv˚uj pod´ıl, z firmy vystoupil a odeˇsel do d˚uchodu.52 Arnoˇst Rolný o nˇem hovoˇr´ı jako o cˇ lovˇeku, který pro firmu zˇ ije a dýchá“.53 ” Právˇe d´ıky Anton´ınu Jaroˇsovi a jeho kapitálu se podaˇrilo rozvinout s´ıt’ obchod˚u po celé republice, coˇz pˇredstavovalo nejd˚uleˇzitˇejˇs´ı a nejvˇetˇs´ı cˇ a´ st pˇr´ıjm˚u firmy. Vˇzdyt’ filiálky byly nejlepˇs´ı reklamou podniku a jejich existence pomohla k vysokému postaven´ı znaˇcky. Po Jaroˇsovˇe odchodu z˚ustal Arnoˇst Rolný jediným majitelem firmy. Takový stav setrval aˇz do druhé svˇetové války, kdy se z jeho podniku stala komanditn´ı spoleˇcnost54. Rolný pak pˇrijal jako svého spoleˇcn´ıka pˇredsedu ˇr´ısˇské skupiny Bekleidungsindustrie Herberta Tengelmanna 51

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Korespondence

ˇ Arnoˇsta Rolného (ev. Reditele Josefa Matouˇska) a jeho spoleˇcn´ıka Anton´ına Jaroˇse. Inv. cˇ . 1, karton 1. 52 ZA v Opavˇe, poboˇcka Olomouc: Krajský soud Olomouc. Rolný, Prostˇejov, továrn´ı ˇ adost o výmaz spoleˇcn´ıka Jaroˇse z obchodn´ıho rejstˇr´ıku. Sig. A III výroba oblek˚u. Z´ 230, inv. cˇ . 2483, karton 137. 53 Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Kleiderfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 13. 54 Komanditn´ı spoleˇcnost je sm´ısˇený typ osobn´ı a kapitálové spoleˇcnosti. Zakládá se spoleˇcenskou smlouvou mezi minimálnˇe dvˇema u´ cˇ astn´ıky v p´ısemné formˇe s u´ rˇednˇe ovˇerˇenými podpisy. Zakladatelem mohou být fyzické i právnické osoby. Ve spoleˇcenské smlouvˇe se stanov´ı, jak se rozdˇel´ı zisk a kdo bude m´ıt jaká práva. Pokud se na rozdˇelen´ı zisku vlastn´ıci nedohodnou, dˇel´ı se automaticky v pomˇeru vloˇzených vklad˚u. Komanditn´ı spoleˇcnost vzniká zápisem do obchodn´ıho rejstˇr´ıku. Ve spoleˇcnosti existuj´ı dva druhy spoleˇcn´ık˚u: komandisté, kteˇr´ı ruˇc´ı za závazky spoleˇcnosti do výsˇe nesplaceného vkladu zapsané v obchodn´ım rejstˇr´ıku a kteˇr´ı jsou povinni vnést vklad ve výsˇi stanovené spoleˇcenskou smlouvou; a komplementárˇi, kteˇr´ı ruˇc´ı za závazky spoleˇcnosti celým svým majetkem. K obchodn´ımu veden´ı spoleˇcnosti a k jednán´ı jménem spoleˇcnosti jsou oprávnˇeni pouze komplementárˇi;

30

z Berl´ına, který ve firmˇe figuroval jako komplementáˇr stejnˇe jako Rolný. Tˇret´ım spoleˇcn´ıkem a zároveˇn komandistou byla nˇemecká firma Bernwald Leibweber, komanditn´ı spoleˇcnost se s´ıdlem v Berl´ınˇe, kterou zastupoval právˇe Herbert Tengelmann. Firma se pˇrejmenovala na Rolný & Co. Tengelmann se pod´ılel 49 % na výrobˇe podniku, majetek firmy byl stále plnˇe v rukou Arnoˇsta Rolného.55 Celkový vloˇzený kapitál pak cˇ inil dva miliony ˇr´ısˇských marek.56 Nˇemci si tak dokázali z´ıskat jistou kontrolu nad výrobou, Arnoˇst Rolný si ale naopak mohl spojen´ım s ˇr´ısˇskou hospodáˇrskou skupinou zajistit dodávky materiálu pro svou výrobu a t´ım i moˇznost dále u´ spˇesˇnˇe podnikat. Pramenné materiály týkaj´ıc´ı se Oberlandratu v Prostˇejovˇe (od 1. 7. 1940 poboˇcka Oberlandratu Moravská Ostrava) se vˇsak bohuˇzel z velké cˇ a´ sti nedochovaly. Nelze proto s jistotou tvrdit, zˇ e Arnoˇst Rolný své spoleˇcn´ıky pˇrijal proto, aby zajistil podniku prosperitu v dobˇe trván´ı druhé svˇetové války nebo ho k tomuto kroku pˇrivedly jiné okolnosti. Nen´ı jisté, zda komanditn´ı spoleˇcnost zakládal zcela dobrovolnˇe na základˇe svého pˇresvˇedˇcen´ı nebo zda v podstatˇe nemˇel jinou moˇznost, chtˇel-li udrˇzet sv˚uj podnik v chodu.57 Gerˇslová, J. – Sekanina, M.: Lexikon naˇsich hospodárˇských dˇejin. Praha 2003, s. 167; www.wikipedia.cz. 55 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Pˇrevzet´ı firmy Rolný a Co. Inv. cˇ . 4, karton 1. 56 ˇ ˇ Archiv CNB: Zivnostensk´ a banka. Materiály banky ke zmˇenˇe firmy. Sig. ˇ ˇZB/III/3-4133; Simek, R.: Obléknˇete se, pros´ım. Slavn´ı podnikatelé – Arnoˇst Rolný. In: Profit – podnikatelský týden´ık, 10. 10. 2005. Dostupný z www.profit.cz. 57 Jeho nejvˇetˇs´ı konkurent, Jan Nehera, zˇ a´ dnou podobnou spoleˇcnost nezavedl. Do jeho firmy byla dosazena nucená správa, podnik byl pˇrejmenován na Hanisch & Co. a Nehera pˇriˇsel nejen o nejvyˇssˇ´ı postaven´ı ve spoleˇcnosti, své rozhodovac´ı pravomoci, ale na urˇcitou dobu i o osobn´ı svobodu. Rolný vˇsak, v rámci moˇznost´ı daných váleˇcným hospodárˇstv´ım, profitoval po celou dobu Protektorátu. Vyrábˇel uniformy pro nˇemeckou armádu a soubˇezˇ nˇe, i kdyˇz samozˇrejmˇe ve výraznˇe menˇs´ım mˇerˇ´ıtku, také bˇezˇ né civiln´ı odˇevy rozˇs´ıˇrené o dámskou módu; Myˇska, M. a kol.: Historická ˇ encyklopedie podnikatel˚u Cech, Moravy a Slezska do poloviny XX. stolet´ı. Ostrava 2003; Gerˇslová, J. – Sekanina, M.: Lexikon naˇsich hospodárˇských dˇejin, s. 233–244,

31

Arnoˇst Rolný si vˇzdy drˇzel majoritn´ı pod´ıl ve své firmˇe. At’ uˇz mˇel spoleˇcn´ıka z d˚uvodu potˇreby kapitálového zajiˇstˇen´ı firmy nebo z d˚uvod˚u politických, z˚ustala mu v rukou rozhodovac´ı pravomoc. Z nejvlivnˇejsˇ´ı pozice ho sesadilo aˇz znárodnˇen´ı podniku.

3.2 Manaˇzeˇri a administrativn´ı aparát Jako majitel a centráln´ı ˇreditel firmy zastával Arnoˇst Rolný od pˇrevzet´ı podniku funkci centráln´ıho manaˇzera“. Dohl´ızˇ el na vˇsechna oddˇelen´ı ” a provozy, zodpov´ıdali se mu vˇsichni vedouc´ı ve výrobˇe, prodeji i propagaci. Tˇech bylo v rozr˚ustaj´ıc´ı se firmˇe nˇekolik – v provozu bylo stˇrihaˇcské oddˇelen´ı, oddˇelen´ı dokonˇcovac´ıch prac´ı a sklad, v administrativˇe se postupnˇe utvoˇrila oddˇelen´ı u´ cˇ etn´ı a obchodn´ı. To se postupnˇe rozˇsiˇrovalo o cˇ a´ st logistickou a dopravn´ı, reklamn´ı oddˇelen´ı o cˇ a´ st zajiˇst’uj´ıc´ı komunikaci s filiálkami a zahraniˇcn´ımi spolupracovn´ıky. Druhou nejvýsˇe postavenou osobou v podniku byl Josef Matouˇsek, nejbliˇzsˇ´ı spolupracovn´ık a rádce majitele firmy. V pˇredváleˇcné dobˇe a krátce po n´ı p˚usobil jako firemn´ı u´ cˇ etn´ı. V roce 1922 ho Arnoˇst Rolný povýsˇil do role finanˇcn´ıho ˇreditele.58 Zpoˇca´ tku mˇel na starosti vˇsechny administrativn´ı cˇ a´ sti podniku. V souvislosti se zámˇerem zakládat filiálˇ ky v rámci u´ zem´ı celé Ceskoslovensk´ e republiky se agenda obchodn´ıho oddˇelen´ı zmˇenila a rozˇs´ıˇrila. Bylo tˇreba komunikovat s jednotlivými obchody, vyˇrizovat objednávky. Proto se administrativa rozdˇelila na oddˇelen´ı u´ cˇ etn´ı a obchodn´ı. Josef Matouˇsek se jako bývalý u´ cˇ etn´ı ujal veˇ ızˇ , obchodn´ık z Moden´ı u´ cˇ etn´ıho oddˇelen´ı. Obchod zaˇcal vést Alois C´ ravské Ostravy. Právˇe jeho d˚um koupil Arnoˇst Rolný, aby v nˇem po pˇrestavbˇe mohl otevˇr´ıt ostravskou filiálku. Podle smlouvy za objekt ˇ ˇ dˇelaj cˇ lovˇeka. In: Profit, roˇc. 37, cˇ . 34, dostupný z www.profit.cz; 316; Simek, R.: Saty MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Jan Nehera, odˇevn´ı sluˇzba, Prostˇejov. Inventárˇ. 58 Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Kleiderfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 12.

32

ˇ ızˇ ovi m´ısto obchodn´ıho zaplatil 200 000 Kˇc59 a nav´ıc nab´ıdl Aloisi C´ ˇreditele ve své firmˇe.60 Ten m´ısto pˇrijal a postupnˇe ˇr´ıdil nejen celé obchodn´ı oddˇelen´ı, ale i jeho novˇe utváˇrené souˇca´ sti (dopravn´ı a reklamn´ı oddˇelen´ı, exportn´ı oddˇelen´ı). ˇ ızˇ se stali platnými spolupracovn´ıky ArJosef Matouˇsek a Alois C´ noˇsta Rolného. Spoleˇcnˇe dokázali spolehlivˇe vést firmu aˇz do doby jej´ıho znárodnˇen´ı v roce 1945. Byli tak výkonnými manaˇzery podniku po v´ıce neˇz dvacet let jeho fungován´ı. I jejich vˇernost jistˇe pˇrispˇela ke stabilitˇe firmy, jejich veden´ı nepostrádalo kontinuitu a neexistovalo nebezpeˇc´ı“ spojené s výraznými zmˇenami, které by mohl pˇrinést nový ” management firmy. Tˇri nejvyˇssˇ´ı ˇreditelé spolu pravidelnˇe jednali, velmi u´ zce spolupracovali a dokázali tak zajistit plynulý rozvoj firmy. ˇ Reditel Josef Matouˇsek mˇel pod sebou nˇekolik dalˇs´ıch vedouc´ıch jednotlivých u´ sek˚u. Jednak to byl Jan Kolaˇr´ık, vedouc´ı u´ cˇ etn´ıho oddˇelen´ı, který na tomto m´ıstˇe nahradil právˇe Matouˇska. Vedl tým nejprve pˇeti, pozdˇeji aˇz dvaceti lid´ı, kteˇr´ı mˇeli na starosti fakturaˇcn´ı a mzdovou agendu. Zde se fakturovaly objednávky a zpracovávaly u´ cˇ ty od dodavatel˚u. Dalˇs´ım vedouc´ım byl Vilém Ohli, ˇr´ıd´ıc´ı personáln´ı oddˇelen´ı, kde pracovalo maximálnˇe pˇet u´ ˇredn´ık˚u. Ti zde zastávali pozice personáln´ıch manaˇzer˚u, vyhledávali nové pracovn´ıky na r˚uzné pozice ve firmˇe a zajiˇst’ovali napˇr´ıklad rozmanitá sˇ kolen´ı pro zamˇestnance. Posledn´ı vedouc´ı u´ seku byla Milena Soldánová, vedouc´ı pokladny. Ta spolu se dvˇema dalˇs´ımi kolegynˇemi jednak pr˚ubˇezˇ nˇe proplácela firemn´ı výdaje, které bylo nutno platit hotovˇe, a jednak vyplácela mzdy dˇeln´ık˚um.61 ´ er na koupi nemovitosti z´ıskal od Zivnostensk´ ˇ Uvˇ e banky dne 25.6.1923; Archiv ˇ ˇ ızˇ e ze dne ˇ ˇ adost o poskytnut´ı u´ vˇeru na nemovitost A. C´ CNB: Zivnostensk´ a banka. Z´ 59

ˇ 25.6.1923. Sig. ZB/III/3-4133. 60 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Dopis Arnoˇsta ˇ ızˇovi ze dne 4. kvˇetna 1923. Inv. cˇ . 3, karton 1. Rolného adresovaný Aloisi C´ 61

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Intern´ı korespon-

dence Josefa Matouˇska. Inv. cˇ . 10, karton 1; Tamtézˇ . Obˇezˇ n´ıky. Inv.ˇc. 78, karton 19;

33

ˇ ızˇ ovi podléhali pˇredevˇs´ım vˇsichni obchodvedouc´ı ve filiálAloisi C´ kách. Právˇe jemu pos´ılali své pravidelné zprávy o trˇzbách a zájmu zákazn´ık˚u o zboˇz´ı. On koordinoval spolupráci mezi centrálou a obchody, pˇri svých sluˇzebn´ıch cestách kontroloval jejich zásoben´ı a zároveˇn jeˇ ızˇ e bylo také jich veden´ı a celkovou u´ roveˇn. V kompetenci ˇreditele C´ reklamn´ı oddˇelen´ı, které vedl Josef Woboˇril. To mˇelo na starosti marketing a propagaci podniku, jeho znaˇcky a výrobk˚u u sˇiroké veˇrejnosti. Vzhledem k tomu, zˇ e se firma nesoustˇredila výhradnˇe na domác´ı trh, ˇ ale snaˇzila se prosadit i za hranicemi Ceskoslovensk´ e republiky, bylo zˇr´ızeno také exportn´ı oddˇelen´ı. To zajiˇst’ovalo komunikaci se zahraniˇcn´ımi spolupracovn´ıky – zástupci firmy a pozdˇeji také se zahraniˇcn´ımi filiálkami. Podléhalo reklamn´ımu oddˇelen´ı a ve spolupráci s n´ım pˇripravovalo a realizovalo u´ cˇ ast na zahraniˇcn´ıch výstavách a veletrz´ıch.62 Oddˇelen´ı spadaj´ıc´ı pod finanˇcn´ıho a obchodn´ıho ˇreditele spravovala veˇskeré administrativn´ı záleˇzitosti potˇrebné k chodu podniku. Spolu s expandován´ım firmy rostly i poˇcty u´ ˇredn´ık˚u. Na poˇca´ tku dvacátých let, v roce 1923, pracovalo v podniku osmnáct administrativn´ıch sil, ale v souvislosti s rozˇsiˇrován´ım vlastn´ıch obchod˚u a zvyˇsován´ım produkce zboˇz´ı se jejich ˇrady rozr˚ustaly (viz dále).63 Celé administrativn´ı centrum bylo soustˇredˇeno v jedné budovˇe, aby spolu mohla vˇsechna oddˇelen´ı a jejich cˇ lenové komunikovat a spolupracovat. Jednotlivé agendy byly u´ zce propojeny, a proto bylo nutné, aby byli vˇsichni preciznˇe informováni o dˇen´ı v podniku, a to v kterékoli jeho cˇ a´ sti. Z tohoto d˚uvodu se kaˇzdý týden konaly porady vedouc´ıch vˇsech oddˇelen´ı, na kterých se Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Kleiderfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 10 an. 62 Tamtézˇ ; ZA v Opavˇe, pob. Olomouc: Obchodn´ı a zˇivnostenská komora v Oloˇ ren´ı a pˇrehled o firmách z obvodu OZK ˇ Olomouc, které projevily zájem mouci. Setˇ o u´ cˇ ast na zahraniˇcn´ıch veletrz´ıch. Sig. EL II, inv. cˇ . 18744, karton 2280. 63 Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Kleiderfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 14 an.

34

ˇreˇsily vˇsechny d˚uleˇzité problémy, inovace ve firmˇe i nové pˇredpisy nebo nové moˇznosti odbytu.64

64

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Zápisy ze sch˚uz´ı.

Inv. cˇ . 88, karton 20.

35

4 Produkce a zisk Konfekcionáˇrská firma rodiny Rolných od poˇca´ tku produkovala pánské, chlapecké a dˇetské odˇevy. Hlavn´ı artikl tvoˇrily pánské obleky, dále pak plásˇtˇe, kabáty, chlapecké obleky a dalˇs´ı sˇ atstvo. C´ılovou odbˇeratelskou skupinou konfekˇcn´ıch odˇev˚u byli pˇr´ısluˇsn´ıci stˇredn´ı sociáln´ı vrstvy. Ti ˇ pˇredstavovali velmi poˇcetnou cˇ a´ st populace Ceskoslovensk´ e republiky. Jejich prostˇredky cˇ asto nemohly pokrýt náklady spojené s nákupem kvalitn´ıch odˇev˚u sˇitých krejˇc´ım na m´ıru, pˇritom jim ale umoˇznˇ ovaly v´ıc neˇz jen nákup obnoˇsených sˇ at˚u. Právˇe Roln´ı, zvlásˇtˇe pak Arnoˇst Rolný, byli jedni z prvn´ıch, kteˇr´ı se snaˇzili zaplnit volný prostor na trhu t´ım, zˇ e nab´ızeli nové konfekˇcn´ı odˇevy pro domác´ı obchodn´ı s´ıt’. Jejich novinka si postupnˇe nacházela cestu k zákazn´ık˚um, kteˇr´ı si stále cˇ astˇeji a ve stále vˇetˇs´ım mnoˇzstv´ı kupovali nové odˇevy z hromadné výroby. Spolu s rostouc´ım zájmem o konfekˇcn´ı zboˇz´ı vzkvétal i podnik, jehoˇz produkty se tˇesˇily oblibˇe u zákazn´ık˚u. Kv˚uli nedostatku pramenných materiál˚u nelze bohuˇzel zjistit, jaké mnoˇzstv´ı odˇev˚u firma produkovala a jakého obratu dosahovala prakticky aˇz do poˇca´ tku 30. let. Z d˚uvodu absence primárn´ıch pramen˚u lze proto pouze velmi pˇriˇ bliˇznˇe usuzovat, jak firma hospodaˇrila po vzniku Ceskoslovensk´ e republiky, jen ze sekundárn´ıch materiál˚u. Fakt, zˇ e Arnoˇst Rolný krátce po pˇrevzet´ı firmy od své matky pˇrijal do podniku spoleˇcn´ıka, signalizuje, zˇ e firma se potýkala s finanˇcn´ımi pot´ızˇ emi, jeˇz mohly být vyˇreˇseny vloˇzen´ım nového kapitálu, který do firmy pˇrinesl Anton´ın Jaroˇs.65 ˇ Vˇseobecná krize, která Ceskoslovensko postihla na poˇca´ tku 20. let a roku 1922 dostihla i odˇevn´ı pr˚umysl, zasáhla i podnikán´ı Arnoˇsta Rolného. N´ızká poptávka po spotˇrebn´ım zboˇz´ı jistˇe sniˇzovala jeho trˇzby. Stejnˇe jako ostatn´ı výrobci musel na vzniklou situaci reagovat i Rolný. Znaˇcná cˇ a´ st producent˚u spotˇrebn´ıho zboˇz´ı sniˇzovala ceny svých výrob65

Druhou moˇznost´ı pak mohla být potˇreba investiˇcn´ıho kapitálu pro expanzi firmy

cˇ i modernizaci výroby. Vzhledem k tomu, zˇ e Arnoˇst Rolný platil po pˇrevzet´ı firmy nejniˇzsˇ´ı moˇznou výdˇelkovou daˇn (viz výsˇe), lze se pˇriklonit sp´ısˇe k moˇznosti prvn´ı.

36

k˚u (napˇr. Tomásˇ Bat’a sn´ızˇ il prodejn´ı cenu bot ve svých obchodech o 50 %), Rolný se svým zp˚usobem vydal stejnou cestou.66 Kapitál Anˇ ton´ına Jaroˇse a nový u´ vˇer ve výsˇi 500 000 Kˇc, který z´ıskal u Zivnostenské banky, pomohly Rolnému v zaloˇzen´ı vlastn´ıch filiálek na u´ zem´ı 67 ˇ CSR. T´ım se jednak podaˇrilo dosáhnout sn´ızˇ en´ı cen (Rolný jiˇz nepotˇreboval k prodeji prostˇredn´ıka v podobˇe obchodn´ıch cestuj´ıc´ıch nebo obchodn´ıch dom˚u) a jednak z´ıskal podnik nejlépe viditelnou reklamu. Pˇr´ıstup zákazn´ık˚u k jeho zboˇz´ı se znaˇcnˇe zjednoduˇsil, pˇr´ımé spojen´ı mezi výrobcem a odbˇeratelem znamenalo u´ sporu penˇez a nav´ıc bezprostˇredn´ı kontakt se zákazn´ıky. Právˇe zakládán´ı vlastn´ıch filiálek pomohlo firmˇe k pˇrekonán´ı pováleˇcné krize. Následná konjunktura v letech 1924-1929 se pak u Rolného projevovala pˇredevˇs´ım zakládán´ım dalˇs´ıch filiálek ve vˇetˇs´ıch mˇestech republiky a s t´ım souvisej´ıc´ım pomˇernˇe rychlým r˚ustem objemu produkovaných odˇev˚u, r˚ustem obratu a zisku. V následuj´ıc´ım obdob´ı (od poˇca´ tku 30. let) jiˇz je moˇzné pˇresnˇeji sledovat prosperitu a u´ spˇesˇnost podniku. Ten se, dle zcela typického modelu hospodaˇren´ı a podnikán´ı, snaˇzil pˇri co nejniˇzsˇ´ıch nákladech vyrobit zboˇz´ı, které bylo dobˇre prodejné na domác´ım i zahraniˇcn´ım trhu. K provozován´ı konfekcionáˇrského podniku nebyl potˇreba velký kapitál. Náklady spojené s výrobou konfekce nebyly pˇr´ıliˇs vysoké, protoˇze nebylo potˇreba zˇrizovat a spravovat rozsáhlé strojové vybaven´ı. T´ım, zˇ e vˇsichni krejˇc´ı, tedy vˇetˇsina zamˇestnanc˚u, pracovali doma, nebyly nutnost´ı ani velké továrn´ı prostory, do kterých by se muselo investovat, udrˇzovat je, zásobovat pohonnou a provozn´ı energi´ı a v zimn´ıch mˇes´ıc´ıch vytápˇet. Tak se výrobn´ı náklady na produkci konfekce, ve srovnán´ı s jinými pr˚umyslovými obory, výraznˇe sniˇzovaly. Nejvˇetˇs´ı výdaje pˇred66

ˇ Pr˚ucha, V. a kol.: Hospodárˇské a sociáln´ı dˇejiny Ceskoslovenska 1918-1992. 1.

d´ıl. Obdob´ı 1918-1945. Brno 2004, s. 144 an; Lacina, V.: Zlatá léta cˇ eskoslovenského hospodárˇstv´ı 1918-1929. Praha 2000, s. 81 an. 67 ˇ ˇ ˇ adost o zvýsˇen´ı u´ vˇerového rámce ze dne Archiv CNB: Zivnostensk´ a banka. Z´ ˇ 8. listopadu 1921. Sig. ZB/III/3-4133.

37

stavovaly platby dodavatel˚um za suroviny (v roce 1926 to pˇredstavovalo 47,6 % veˇskerých výdaj˚u, v roce 1932 jiˇz 51,4 %), mzdy zamˇestnanc˚u (v roce 1926 17,5 % a v roce 1932 to bylo 19,8 %), reˇzie filiálek (v roce 1926 – 12 %, v roce 1932 pˇredstavovaly 12,7 % výdaj˚u) a odvody na pojiˇstˇen´ı a danˇe (podle u´ daj˚u z roku 1926 cˇ inily tyto výdaje 3 % celkových výdaj˚u podniku, v roce 1932 uˇz 5,4 %).68 Pro sledován´ı vývoje podniku, jeho obrat˚u a zisku lze vyuˇz´ıt biˇ lanˇcn´ı referáty uloˇzené v archivu CNB ve fondu Anglo-ˇceskoslovenské banky. ˚ 69 Pˇrehled hospodaˇren´ı firmy podle bilanˇcn´ıch referátu:

68

Rok

Obrat v tis. Kˇc

Jmˇen´ı v tis. Kˇc

Zisk v tis. Kˇc

1930

17 500

4 420

1 500

1931

23 600

3 373

357

1932

26 480

4 230

364

1933

30 325

4 479

348

1934

33 110

4 953

626

1935

36 600

6 104

894

1936

48 855

7 531

1 530

1937

56 200

8 536

2 659


Inv. cˇ . 88, karton 20. 69 ˇ Archiv CNB: Anglo-ˇceskoslovenská a Praˇzská u´ vˇern´ı banka. Protokoly ze sch˚uz´ı ´ výkonného výboru. Pˇr´ılohy výkonného výboru. PUB/101-1, pˇr´ıloha cˇ . 37; Tamtézˇ . ´ ´ ´ PUB/98-1, pˇr´ıloha cˇ . 12; Tamtézˇ . PUB/71/1-6, pˇr´ıloha cˇ . 24; Tamtézˇ . PUB/65-1, ´ ´ pˇr´ıloha cˇ . 23; Tamtézˇ . PUB/67-1, pˇr´ıloha cˇ . 15; Tamtézˇ . PUB/99-1, pˇr´ıloha cˇ . 21; ´ ´ Tamtézˇ . PUB/85-1, pˇr´ıloha cˇ . 9; Tamtézˇ . PUB/89-1, pˇr´ıloha cˇ . 13.

38

Vzhledem k pomˇernˇe n´ızkým výrobn´ım náklad˚um na jeden výrobek mohla firma pˇri kalkulaci vhodné ceny dosahovat celkem vysokého cˇ istého zisku. Zákazn´ık si mohl koupit zboˇz´ı za jeˇstˇe rozumnou cenu, výraznˇe niˇzsˇ´ı, neˇz kdyby si nechal oblek uˇs´ıt u krejˇc´ıho (náklady a investice v roce 1930 pˇredstavuj´ı 91,5 % celkového obratu, srov. n´ızˇ e se stejným pomˇerem v dalˇs´ıch letech). Tento princip n´ızkých náklad˚u a vysokého zisku ale Arnoˇst Rolný s pˇr´ıchodem velké meziváleˇcné krize opustil, pro strategii kalkulace svých cen se nechal v roce 1931 inspirovat svým vzorem Tomásˇem Bat’ou. Proto kalkuloval své ceny tak, aby byly co nejniˇzsˇ´ı, poˇc´ıtal s minimáln´ım ziskem. D´ıky n´ızké prodejn´ı cenˇe se odˇevy firmy Rolný staly dostupné pro daleko sˇ irˇs´ı veˇrejnost a u´ mˇernˇe s t´ım se zvyˇsovaly moˇznosti odbytu konfekˇcn´ıho zboˇz´ı. Rolný tedy ve svém podnikán´ı nec´ılil primárnˇe na vysoký zisk, ale na co nejvyˇssˇ´ı obrat. Právˇe maximáln´ı obrat dosaˇzený velkými objemy prodaných oblek˚u zaruˇcoval firmˇe jistý profit pˇri stále n´ızkých výrobn´ıch nákladech – d´ıky velkému mnoˇzstv´ı objednávaných surovin a pravidelnosti odbˇer˚u se Rolnému daˇrilo z´ıskávat velmi dobré cenové podm´ınky od dodavatel˚u, kteˇr´ı mu poskytovali výrazné mnoˇzstevn´ı slevy.70 70


derfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 26 an.

39

Z uvedených u´ daj˚u lze vyˇc´ıst, zˇ e firma prosp´ıvala v pr˚ubˇehu celých tˇricátých let. Propad v zisku utrˇzeném za rok 1931 je dán, kromˇe dopad˚u celosvˇetové hospodáˇrské krize (coˇz je v grafu vidˇet na zvýsˇen´ı náklad˚u v tomto obdob´ı), také t´ım, zˇ e Rolný v tomto roce zavedl bat’ovské ” ceny“,71 tedy zkalkuloval ceny výrobk˚u na co nejniˇzsˇ´ı u´ roveˇn a sjednotil je pouze do nˇekolika kategori´ı (bl´ızˇ e viz s. 86). Sn´ızˇ en´ı cen se tak projevilo na pˇrechodném poklesu zisku, obrat ve zboˇz´ı vˇsak dále rostl, v tomto roce dokonce skokovˇe. Hospodaˇren´ı firmy nevykazuje stejný vývoj jako celý segment odˇevn´ıho pr˚umyslu, který má dno krize v roce 1933 (výroba klesla o 28 % oproti roku 1929).72 D´ıky vˇcasné reakci na sn´ızˇ enou koupˇeschopnost obyvatelstva se Rolnému podaˇrilo nejen udrˇzet, ale dokonce zvýsˇit odbyt svého zboˇz´ı. V následuj´ıc´ıch letech uˇz zisk postupnˇe rostl ruku v ruce s rozˇsiˇrován´ım obchodn´ı s´ıtˇe a rostouc´ı popularitou znaˇcky i konfekce obecnˇe navzdory tomu, zˇ e náklady spojené s výrobou mˇely stejný rostouc´ı trend. To svˇedˇc´ı mimo jiné o tom, zˇ e se firmˇe nedaˇrilo vlivem r˚uzných faktor˚u racionalizovat výrobu tak, aby se náklady pˇri rostouc´ı výrobˇe i odbytu relativnˇe sniˇzovaly. Výrazné zvýsˇen´ı zisku pak firmˇe pˇrinesl origináln´ı marketingový tah Arnoˇsta Rolného v podobˇe veˇrejné kalkulace cen v roce 1936 (viz s. 86).73 Reklamn´ı kampaˇn se u veˇrejnosti setkala s obrovským ohlasem a ten se rychle odrazil v masovém nár˚ustu nakupuj´ıc´ıch a t´ım také v obratu i cˇ istém zisku, jenˇz se oproti minulému roku témˇeˇr zdvojnásobil. Zámˇer firmy z´ıskat si d˚uvˇeru zákazn´ık˚u svou otevˇrenost´ı a seriózn´ım jednán´ım dokázal zaujmout statis´ıce obyvatel z celé republiky i v následuj´ıc´ıch letech. V tomto roce se poprvé firmˇe podaˇrilo zlepˇsit pomˇer mezi obratem a náklady, coˇz svˇedˇc´ı o tom, zˇ e 71 72

Tamtézˇ , s. 21. ˇ Pr˚ucha, V. a kol.: Hospodárˇské a sociáln´ı dˇejiny Ceskoslovenska 1918-1992.

1. d´ıl – obdob´ı 1918-1945, s. 272; Kub˚u, E. – Pátek, J.: Mýtus a realita hospodárˇské ˇ vyspˇelosti Ceskoslovenska mezi svˇetovými válkami. Praha 2000, s. 98 an. 73



40

výrobu se postupnˇe daˇrilo zefektivˇnovat zaveden´ım pásové výroby (v letech 1931-1935 pˇresahuj´ı náklady vˇcetnˇe investic v pr˚umˇeru v´ıce neˇz 98 % obratu, zat´ımco v roce 1936 a 1937 tvoˇr´ı náklady a investice okolo 96 % obratu). Rok 1937, obrat firmy i náklady na výrobu, pak svˇedˇc´ı o tom, zˇ e tato výrobn´ı strategie byla z dlouhodobého hlediska u´ spˇesˇná. Menˇs´ı pokles ve jmˇen´ı firmy v roce 1931 je dán t´ım, zˇ e firma zaloˇzila v jednom roce velký poˇcet filiálek (celkem dvanáct), k cˇ emuˇz musela vynaloˇzit významné finanˇcn´ı prostˇredky z vlastn´ıch zdroj˚u.74 Banka se totiˇz takové masivn´ı expanzi bránila, protoˇze se obávala, zˇ e návratnost investic bude nedostateˇcná. Jej´ı obavy se vˇsak nenaplnily, rychlost zakládán´ı nových obchod˚u se v dalˇs´ıch letech jeˇstˇe zvýsˇila a vˇsechny byly rentabiln´ı po celou dobu své existence. Dlouhodobá strategie Arnoˇsta Rolného ukazuje na výraznou preferenci zvyˇsován´ı obratu na u´ kor cˇ istého zisku (korelaˇcn´ı koeficient obratu a zisku cˇ in´ı pouhých 0,68). O tom koneckonc˚u svˇedˇc´ı i nezmˇenˇená cenová politika v daném obdob´ı. V pˇr´ıpadˇe, zˇ e by strategie podniku byla intenzivn´ı, mˇel by zisk r˚ust stejným tempem jako obrat (korelaˇcn´ı koeficient by pak mˇel být roven nebo bl´ızko 1). I pˇres pokles zisku a jmˇen´ı na poˇca´ tku 30. let vykazuje firma v tomto obdob´ı rostouc´ı tendence ve vˇsech zkoumaných veliˇcinách (obrat, jmˇen´ı a zisk). Koeficient lineárn´ı regrese a je ve vˇsech pˇr´ıpadech kladný (v pˇr´ıpadˇe obratu a = 5123, v pˇr´ıpadˇe zisku a = 189), coˇz ukazuje na fakt, zˇ e v pozorovaném obdob´ı maj´ı vˇsechny veliˇciny rostouc´ı trend. Zároveˇn koeficienty potvrzuj´ı, zˇ e tempa r˚ustu daných veliˇcin byla cˇ asto velmi rozd´ılná. 74

SOkA Prostˇejov, Okresn´ı u´ rˇad Prostˇejov, Továrny. Korespondence u´ rˇadu s firmou ˇ Frantiˇska Rolnýho vdova. Sig. 537, karton 31; Archiv CNB: Anglo-ˇceskoslovenská a Praˇzská u´ vˇern´ı banka. Protokoly ze sch˚uz´ı výkonného výboru. Pˇr´ılohy výkonného ´ výboru. PUB/104-1, pˇr´ıloha cˇ . 7.

41

4.1 Rozvoj firmy a poˇcet zamˇestnancu˚ Rostouc´ı zájem o výrobky firmy Rolný si vyˇza´ dal rovnˇezˇ adekvátn´ı rozˇsiˇrován´ı výroby a zvyˇsován´ı poˇctu zamˇestnanc˚u, aby bylo moˇzné pokrýt zvyˇsuj´ıc´ı se poptávku. Pˇribývalo nejen mnoˇzstv´ı u´ ˇredn´ık˚u, kteˇr´ı zajiˇst’ovali veˇskeré administrativn´ı záleˇzitosti souvisej´ıc´ı s výrobou a prodejem, ale zvyˇsoval se pˇredevˇs´ım pod´ıl dˇeln´ık˚u a domác´ıch krejˇc´ı (viz tabulka). ˚ 75 Poˇcty zamˇestnancu: Poˇcet dˇeln´ık˚u vˇc.

Administrativn´ı

Zamˇestnanci

Poˇcet vˇsech

domác´ıch krejˇc´ı

pracovn´ıci

filiálek

zamˇestnanc˚u

1922

102

18

4

124

1924

237

31

34

302

1927

682

45

122

849

1933

712

70

297

1079

1938

740

104

468

1312

Rok

Z uvedených u´ daj˚u vyplývá, zˇ e nejvˇetˇs´ı nár˚ust zaznamenávaj´ı ve dvacátých letech dˇelnické profese a v letech tˇricátých pˇribývá hlavnˇe zamˇestnanc˚u filiálek. Tato zmˇena je dána t´ım, zˇ e ve tˇricátých letech vznikaly nové obchody jeˇstˇe vˇetˇs´ı rychlost´ı neˇz v minulém desetilet´ı, ovˇsem zároveˇn se d´ıky racionalizaci produkce a zaveden´ım pásové výroby odˇev˚u v Brodku u Konice Rolnému podaˇrilo zpomalit r˚ust poˇctu dˇeln´ık˚u. Zaj´ımavé je, zˇ e Arnoˇst Rolný nepropouˇstˇel zamˇestnance ani v dobˇe celosvˇetové hospodáˇrské krize. Jejich poˇcet sp´ısˇe stagnuje, ovˇsem to bylo dáno sp´ısˇe vlivem jiˇz zm´ınˇené racionalizace. Udrˇzet poˇcet pracovn´ıch m´ıst (a nav´ıc jej pomalu rozˇsiˇrovat) se Rolnému podaˇrilo d´ıky ˇ ZA v Opavˇe, pob. Olomouc: Zivnostensk´ y inspektorát Olomouc. Zprávy ˇ zˇ ivnostenských inspektor˚u. Inv. cˇ . 37, karton 11; Ceskoslovensk´ y Kompas. Sborn´ık ˇ ast, Praha 1923, s. 2278; cˇ eskoslovenského pr˚umyslu a obchodu. Roˇc. 1, IV. d´ıl, II. C´ 75

ˇ Compass. Industrie und Handel. Cechoslovakei. Roˇc. 60, Praha 1927, s. 1662; Comˇ pass. Industrie und Handel. Cechoslovakei. Roˇc. 66, Praha 1933, s. 1651; Kompas. ˇ Komerˇcn´ı roˇcenka. Ceskoslovensko. Roˇc. 71, Praha 1938, s. 1578.

42

sn´ızˇ en´ı reˇzi´ı podniku, kdy na kaˇzdém oddˇelen´ı byla zavedena u´ sporná opatˇren´ı, a hlavnˇe zmˇenou obchodn´ı strategie. Arnoˇst Rolný se rozhodl, tak jako vˇetˇsina ostatn´ıch výrobc˚u spotˇrebn´ıho zboˇz´ı, kv˚uli n´ızké kupn´ı s´ıle obyvatel pro sn´ızˇ en´ı cen svých výrobk˚u. T´ım se mu podaˇrilo pˇribl´ızˇ it ceny sˇirˇs´ım vrstvám lid´ı a doc´ılit tak vysokého obratu ve zboˇz´ı, i kdyˇz cˇ istý zisk byl výraznˇe menˇs´ı.76 Právˇe sn´ızˇ en´ı zisku ve prospˇech obratu udrˇzelo podnik pˇri zˇ ivotˇe. Rolný musel plnˇe vyuˇz´ıt kapacitu podniku a sn´ızˇ it sv˚uj zisk na minimum, ale podaˇrilo se mu udrˇzet vˇsechny dˇelnické i administrativn´ı pozice ve firmˇe. Ve svých filiálkách prodával zboˇz´ı za takˇrka nejniˇzsˇ´ı moˇznou cenu a i v dobˇe krize dokázal zvýsˇit firemn´ı obrat a neztratit ani jeden ze svých obchod˚u.

76



43

5 Rozvoj firmy a podnikatelské strategie Zp˚usob výroby a následného prodeje odˇev˚u se v historii firmy rodiny Rolných promˇenˇ oval. V souvislosti s obecným hospodárˇským vývojem a mˇen´ıc´ımi se trendy a zp˚usoby produkce i obchodován´ı se obmˇenˇ ovaly a zdokonalovaly také podnikatelské postupy jednotlivých generac´ı“ ” majitel˚u podniku. Manufakturn´ı zp˚usob výroby se uplatˇnoval hlavnˇe v dobˇe veden´ı Frantiˇskou Rolnou. Jej´ı nástupce Arnoˇst Rolný pak postupnˇe opouˇstˇel zavedené postupy a zaˇc´ınal inovovat strukturu procesu výroby a hlavnˇe prodeje výrobk˚u. Vzhledem k výrazným promˇenám uplatˇnovaných podnikatelských strategi´ı i k rozvoji firmy z hlediska výrobn´ıho a obchodn´ıho procesu je následuj´ıc´ı cˇ a´ st práce cˇ lenˇena podle doby, kdy firmu vedly jednotlivé generace“ rodiny. Prvn´ı podkapitola analyzuje výrobn´ı metody ” a postupy zakladatel˚u podniku, druhá se vˇenuje poˇca´ tk˚um p˚usoben´ı Arnoˇsta Rolného ve veden´ı podniku a tˇret´ı sleduje strategie majitele vedouc´ı k pˇrechodu na hromadnou výrobu a prodej ve vlastn´ıch obchodech doma i v zahraniˇc´ı. Obˇe poslednˇe zmiˇnované cˇ a´ sti ale nelze rozdˇelit pˇr´ısnˇe chronologicky, jelikoˇz d´ılˇc´ı vzájemnˇe se ovlivˇnuj´ıc´ı zmˇeny pˇricházely v r˚uzných letech, podnikatelské strategie byly realizovány v r˚uzných etapách vývoje podniku a jejich koˇreny i uplatˇnován´ı cˇ i následné u´ pravy, objevuj´ıc´ı se v r˚uzných letech, se vzájemnˇe podmiˇnovaly. Proto je tˇreba tyto inovace sledovat sp´ısˇe tematicky.

5.1 Podnikán´ı Frantiˇsky Rolné Firma Frantiˇska Rolnýho vdova fungovala na principu manufakturn´ı výroby, který byl pro podnik typický jiˇz od prvn´ıch let jeho existence. Frantiˇska Rolná pouze“ koordinovala výrobn´ı proces a dohl´ızˇ ela na ” plnˇen´ı objednávek. Vyrábˇely se hlavnˇe pánské obleky dvou druh˚u ve dvou cenových relac´ıch podle kvality látek. Stˇrih obou typ˚u byl pravdˇepodobnˇe velmi podobný. Suroviny pro výrobu odˇev˚u z´ıskávala Frantiˇs44

ka Rolná hlavnˇe od prostˇejovských dodavatel˚u – textiln´ıch továren a m´ıstn´ı knofl´ıkárny.77 Majitelka firmy potˇrebovala k financován´ı provozu vyuˇz´ıvat u´ vˇer, který j´ı poskytoval pen´ıze pro vyplácen´ı mezd a vyrovnáván´ı pohleˇ dávek dodavatel˚u. Casto se totiˇz stávalo, zˇ e pˇr´ıjem penˇez utrˇzených za prodané odˇevy se výraznˇe opozdil, zdlouhavý proces prodeje zprostˇredkovávaného obchodn´ımi cestuj´ıc´ımi zp˚usoboval problémy s platbami za hotové zboˇz´ı. Jiˇz pˇred prvn´ı svˇetovou válkou mˇela Frantiˇska Rolná ˇ otevˇrený u´ cˇ et u Zivnostensk´ e banky.78 Ta j´ı v ˇr´ıjnu 1911 schválila prvn´ı doloˇzený kontokorentn´ı u´ vˇer k bˇezˇ nému u´ cˇ tu, a to ve výsˇi 10 000,´ erový rámec byl pak zvýsˇen v ˇr´ıjnu téhoˇz roku na 30 000,- K.79 K. Uvˇ Kromˇe kontokorentn´ıho u´ vˇeru z´ıskala podnikatelka rovnˇezˇ u´ vˇer rimesový. Ten z´ıskala v dubnu 1912 ve výsˇi 80 000,- K, ruˇcila za nˇej veˇskerým vyrobeným zboˇz´ım.80 D´ıky tˇemto u´ vˇer˚um mohla Frantiˇska Rolná plnit vˇsechny platby dodavatel˚um i vyplácet týdenn´ı mzdy svým zamˇestnanc˚um. Výsˇe u´ vˇerového rámce byla zˇrejmˇe postaˇcuj´ıc´ı pro plyˇ nulý chod firmy, v záznamech Zivnostensk´ e banky nejsou zˇ a´ dné informace o pˇrekraˇcován´ı u´ vˇerového limitu. Z let prvn´ı svˇetové války se bohuˇzel informace o vývoji firemn´ıch vztah˚u s bankou nedochovaly. V´ıme jen, zˇ e firma se soustˇredila hlavnˇe na váleˇcnou výrobu, tedy na státn´ı zakázky na výrobu uniforem. D´ıky tˇemto pravidelným objednávkám dokázal podnik u´ spˇesˇnˇe pˇreklenout váleˇcná léta, která jinak odˇevn´ımu pr˚umyslu pˇr´ıliˇs nepˇra´ la. Nové záznamy o finanˇcn´ıch a bankovn´ıch aktivitách se objevuj´ı aˇz roku 1920, kdy firma Frantiˇska Rolnýho vdova poˇza´ dala o zvýsˇen´ı u´ vˇerového limitu 77


derfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 8 an. 78 ˇ Doklad˚u o spolupráci firmy s Zivnostenskou bankou je bohuˇzel pomˇernˇe málo a informace v nich jsou cˇ asto neúplné. Proto zde nemohou být podrobná data vztahuj´ıc´ı se k financován´ı firmy. 79 ˇ ˇ ´ erového výboru. Exekutivn´ı koArchiv CNB: Zivnostensk´ a banka. Protokoly Uvˇ ´ ery. Sig. S I/c – 2/1. mitét. Uvˇ 80

Tamtézˇ .

45

ˇ u Zivnostensk´ e banky ze 140 000,- na 300 000,- Kˇc. D˚uvodem zˇ a´ dosti byla zvýsˇená potˇreba financ´ı pro dokonˇcen´ı pˇrechodu na m´ırovou výrobu a plánované rozˇsiˇrován´ı podniku.81 Kv˚uli nedostatku pramen˚u, hlavnˇe pak absenci bilanc´ı, nen´ı moˇzné konkrétnˇe sledovat, jak firma prosperovala. Pro jej´ı relativn´ı u´ spˇesˇnost hovoˇr´ı u´ dajné rostouc´ı mnoˇzstv´ı zakázek, které podnik z´ıskával. Na druhou stranu zˇrejmˇe prvn´ı svˇetová válka, i pˇres státn´ı zakázky, sn´ızˇ ila, spolu s následnou pováleˇcnou ekonomickou kriz´ı, dynamiku r˚ustu firmy. O tom svˇedˇc´ı nejen výsˇe zmiˇnovaná zˇ a´ dost o zvýsˇen´ı u´ vˇerového limitu, ale i fakt, zˇ e Arnoˇst Rolný mˇel po pˇrevzet´ı firmy vymˇeˇrenu velmi n´ızkou výdˇelkovou daˇn a pro své podnikán´ı potˇreboval z´ıskat spoleˇcn´ıka a nový kapitál. Lze se domn´ıvat, zˇ e hospodáˇrská situace podniku nebyla na poˇca´ tku 20. let pˇr´ıliˇs dobrá. 5.1.1 Zamˇestnanci a výroba Jak jiˇz bylo uvedeno výsˇe, pokraˇcovala Frantiˇska Rolná v manufakturn´ım zp˚usobu výroby, zavedeném jiˇz jej´ım manˇzelem Frantiˇskem. Od roku 1890 se v s´ıdle podniku neˇsilo, bylo zde pouze administrativn´ı ” centrum“, malá stˇrihaˇcská d´ılna a sklad. V administrativˇe pracovala sama majitelka spoleˇcnˇe s nˇekolika zamˇestnanci staraj´ıc´ımi se o u´ cˇ etnictv´ı, doˇslé objednávky, jejich vyˇr´ızen´ı, expedici zboˇz´ı a jeho dopravu k zákazn´ık˚um. V jediné firemn´ı d´ılnˇe pracovali stˇrihaˇci, kteˇr´ı nejdˇr´ıve výhradnˇe ruˇcnˇe, pozdˇeji také na stˇrihac´ım stroji stˇr´ıhali veˇskeré látky potˇrebné pro sˇit´ı oblek˚u. Strojn´ı stˇr´ıhán´ı bylo vyuˇz´ıváno výhradnˇe pro stˇrihy normalizovaných velikost´ı. Ruˇcnˇe se látky stˇr´ıhaly pro zakázkovou výrobu, kdy bylo tˇreba pˇripravit odˇev pro zákazn´ıka s netypickou postavou. Stˇrihaˇcské umˇen´ı spoˇc´ıvalo pˇredevˇs´ım v tom, zˇ e bylo potˇreba rozvrhˇ ˇ ˇ adost o zvýsˇen´ı u´ vˇerového rámce ze dne Archiv CNB: Zivnostensk´ a banka. Z´ ˇ 27. bˇrezna 1920. Sig. ZB/III/3-4133. 81

46

nout stˇrih na pruh látky tak, aby vznikalo co nejmenˇs´ı mnoˇzstv´ı zbytk˚u, aby se nezvyˇsovaly výrobn´ı náklady. Nejpoˇcetnˇejˇs´ı skupinu zamˇestnanc˚u tvoˇrili domácˇ t´ı krejˇc´ı. U Rolné pracovali krejˇc´ı z celého Prostˇejovska, jejich d´ılo nebylo faktorsky koordinováno. Pravidelnˇe kaˇzdý týden si chodili do podniku pro nastˇr´ıhané látky a dalˇs´ı potˇrebný materiál (nitˇe, bavlnu do vycpávek, látky na kapsy cˇ i knofl´ıky) a ty si odnásˇeli dom˚u, kde z nich sˇili poˇzadované cˇ a´ sti odˇevu. Po sedmi dnech pak výrobky pˇrinásˇeli zpˇet do firmy, zde byla zkontrolována kvalita odvedené práce, poté bylo zboˇz´ı pˇrevzato a zaevidováno. Pokud bylo vˇse v poˇra´ dku, krejˇc´ı si mohl nechat vyplatit mzdu a vyzvednout si dalˇs´ı látky. Domácˇ t´ı dˇeln´ıci se vˇzdy specializovali pouze na jeden urˇcitý druh odˇevu, nˇekteˇr´ı sˇili saka, jin´ı kalhoty, vesty nebo kabáty. Práce nebyla v´ıce specializovaná. Krejˇc´ı sˇ ij´ıc´ı sako nezpracovávali pouze vlastn´ı látku saka, ale vkládali i kapsy, pˇriˇs´ıvali knofl´ıky, zpevˇnovali klopy apod. Práci vykonávali ve svých domovech, cˇ asto za pomoci své rodiny – zˇ eny i dˇet´ı. Byli totiˇz placeni za kaˇzdý kus odˇevu, který uˇsili, proto se snaˇzili vyrobit vˇzdy co nejvˇetˇs´ı poˇcet sˇat˚u.82 Vˇsichni krejˇc´ı pracovali na vlastn´ıch sˇ ic´ıch stroj´ıch. Firma tedy nemusela pokrývat zˇ a´ dné dalˇs´ı výdaje kromˇe vlastn´ı mzdy, protoˇze neinvestovala ani do strojového vybaven´ı, ani do energi´ı cˇ i pojiˇstˇen´ı. Náklady spojené s výrobou odˇev˚u tak byly velmi n´ızké, nebylo tˇreba m´ıt továrn´ı prostory ani d´ılny vybavené sˇic´ımi stroji. Tento zp˚usob produkce byl pro firmu výhodný, pˇri velmi n´ızkých nákladech z´ıskávala velké objemy odˇev˚u. Vyuˇzit´ı krejˇcovské domác´ı práce umoˇznˇ ovalo Frantiˇsce Rolné také kombinovat výrobu normalizovaných odˇev˚u se zakázkovými obleky sˇitými na m´ıru, takˇze bylo moˇzné vyhovˇet r˚uzným potˇrebám a pˇra´ n´ım klient˚u. Vyuˇz´ıván´ı práce domác´ıch dˇeln´ık˚u se pro produkci konfekce ukázalo jako ekonomicky nejvýhodnˇejˇs´ı, produktivita práce byla vysoká a pˇritom nebylo tˇreba témˇeˇr zˇ a´ dných investic ze strany majitelky firmy. Proto 82

Sommer, K. – G´ımeˇs, E.: Z dˇejin odˇevn´ıho pr˚umyslu na Prostˇejovsku, s. 33 an.

47

se tento zp˚usob výroby udrˇzel nejen u firmy rodiny Rolných, ale také u ostatn´ıch prostˇejovských konfekcionáˇru˚ (jako napˇr. u firmy Sloga, Sborowitz nebo Prvn´ı spojené továrny na odˇevy) aˇz do 30. let 20. stolet´ı.83 5.1.2 Prodej V dobˇe podnikán´ı Frantiˇsky Rolné zajiˇst’ovali prodej konfekˇcn´ıho zboˇz´ı pˇredevˇs´ım obchodn´ı cestuj´ıc´ı, pracuj´ıc´ı pro konfekˇcn´ı firmu za provizi. Ti oslovovali konkrétn´ı zákazn´ıky, a pokud se jim podaˇrilo z´ıskat objednávku, konkretizovali ji, vzali“ objednavateli m´ıry a veˇskeré pod” klady pak pˇredali Rolné. Jej´ı zamˇestnanci podle nich uˇsili kompletn´ı oblek, ten byl pˇredán zpˇet obchodn´ıkovi, který ho doruˇcil pˇr´ımo klientovi.84 Takový pˇr´ıstup novˇe kombinoval klasické krejˇcovské d´ılo sˇité na m´ıru zákazn´ıka a konfekci. Zákazn´ıci stále mohli vˇeˇrit v kvalitu krejˇcovské práce, oblek byl vlastnˇe uˇsit na m´ıru, ale bez pr˚ubˇezˇ ných zkouˇsek a u´ prav, jeho stˇrih byl vˇetˇsinou typizovaný, rovnˇezˇ výbˇer látek a doplˇnkového materiálu byl omezen, cenovˇe vˇsak byl mnohem dostupnˇejˇs´ı, jak je pro konfekci typické. Frantiˇska Rolná tak zp˚usobem svého odbytu napomohla tomu, aby se konfekce stala pro zákazn´ıky zaj´ımavou a postupnˇe si vydobyla své m´ısto na trhu Rakousko-uherska, daˇrilo se j´ı z´ıskávat nové klienty, kteˇr´ı postupnˇe nabývali d˚uvˇeru v konfekˇcn´ı zboˇz´ı. Uvedený zp˚usob prodeje (prostˇrednictv´ım obchodn´ıch cestuj´ıc´ıch) byl typický pro firmu od jej´ıch poˇca´ tk˚u, Frantiˇska Rolná jej po manˇzelovˇe smrti pˇrevzala a nijak zvlásˇt’ neinovovala, v dobách prosperity se jen zvyˇsoval poˇcet prodejc˚u a rozˇsiˇroval poˇcet m´ıst, kde p˚usobili a z´ıskávali nové objednávky (viz poˇca´ tky p˚usoben´ı Arnoˇsta v podniku, s. 24). Pro83 84


derfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 7 an; Sommer, K. – G´ımeˇs, E.: Z dˇejin odˇevn´ıho pr˚umyslu na Prostˇejovsku, Prostˇejov 1970, s. 73.

48

dejci zprostˇredkovanˇe zajiˇst’ovali i propagaci podniku, soustˇredili se pˇredevˇs´ım na drobné odbˇeratele, s velkoodbˇerateli Frantiˇska Rolná nejsp´ısˇe v˚ubec neobchodovala. Prodej realizovaný prostˇrednictv´ım obchodn´ıch cestuj´ıc´ıch pˇrevaˇzoval aˇz do konce prvn´ı svˇetové války, respektive aˇz do roku 1921, kdy firmu kompletnˇe pˇrevzal cˇ tyˇriatˇricetiletý syn Frantiˇsky a Frantiˇska Rolných Arnoˇst.85 Frantiˇska Rolná v oblasti výroby i prodeje zboˇz´ı prakticky jen pokraˇcovala v postupech a metodách, které zavedl jej´ı manˇzel Frantiˇsek a které byly obvyklé i u ostatn´ıch soudobých konfekcionáˇru˚ . Drˇzela se tedy tradic a osvˇedˇcených zp˚usob˚u a, s výjimkou finanˇcn´ıho zajiˇstˇen´ı chodu podniku prostˇrednictv´ım u´ vˇeru, se zˇrejmˇe nepokouˇsela o zavádˇen´ı zˇ a´ dných inovac´ı do svého podnikán´ı. Usilovala pravdˇepodobnˇe o rozsˇ iˇrován´ı poˇctu zakázek, které by zajistily rostouc´ı prosperitu podniku, svou podnikatelskou proz´ıravost projevila pˇredevˇs´ım ve váleˇcných letech, kdy d´ıky státn´ım zakázkám udrˇzela podnik v chodu. Specifické c´ıle jej´ıho podnikán´ı ale bohuˇzel nelze vzhledem k nedostatku pramen˚u pˇresnˇeji analyzovat.

5.2 Prvn´ı kroky Arnoˇsta Rolného v cˇ ele firmy Kdyˇz se v roce 1921 ujal veden´ı firmy nový majitel Arnoˇst Rolný, pˇrevzal od své matky spolu se s´ıdlem a jmˇen´ım rodinného podniku také veˇskeré závazky a pˇredevˇs´ım zavedený zp˚usob výroby. Aˇz do roku 1930 nezmˇenil s´ıdlo firmy ani nerozˇs´ıˇril výrobn´ı prostory, administrativn´ı m´ıstnosti i d´ılna pro stˇrihaˇce byly stále postaˇcuj´ıc´ı, a tak jeho jedinou investic´ı do výroby bylo na poˇca´ tku samostatného podnikán´ı pouze zakoupen´ı druhého stˇrihac´ıho stroje.86 85

ZA Opava, pob. Olomouc, Krajský soud Olomouc. Pˇrevzet´ı firmy Arnoˇstem

Rolným. Sig. A III 230, inv. cˇ . 2483, karton 137. 86 Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Kleiderfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 10.

49

V dobˇe nástupu Rolného do cˇ ela podniku zde pracovalo zhruba sˇ edesát zamˇestnanc˚u vˇcetnˇe domác´ıch krejˇc´ıch. Takové mnoˇzstv´ı lid´ı uˇz slibovalo moˇznosti pomˇernˇe vysoké produkce a t´ım pádem i odbytu. Chod podniku Arnoˇst Rolný financoval stejnˇe jako jeho matka s poˇ moc´ı u´ vˇeru od Zivnostensk´ e banky. Na poˇca´ tku 20. let vyuˇz´ıval kontokorentn´ı u´ vˇer ve výsˇi 500 000,- Kˇc, který musel být plnˇe krytý zástavou domu Arnoˇsta Rolného a cennými pap´ıry.87 Rolný zat´ım nec´ıtil potˇrebu modernizovat produkci odˇev˚u, orientoval se sp´ısˇe na jejich odbyt. V té dobˇe byl jiˇz pomˇernˇe zkuˇseným obchodn´ıkem – sám si vyzkouˇsel funkci obchodn´ıho cestuj´ıc´ıho a zástupˇ eho kráce firmy, kdyˇz se snaˇzil hledat zákazn´ıky nejen na u´ zem´ı Cesk´ lovstv´ı, ale také v Rakousku, Uhrách cˇ i Haliˇci (viz s. 24). Arnoˇst Rolný si uvˇedomoval n´ızkou efektivitu zastaralého zp˚usobu prodeje. Obchodn´ı cestuj´ıc´ı jakoˇzto prostˇredn´ıci sice dodávali zakázky celkem spolehlivˇe, ale samozˇrejmˇe museli být za svou cˇ innost placeni (formou provize). Nav´ıc byla cesta od objednávky k pˇredán´ı obleku pomˇernˇe zdlouhavá, zákazn´ık musel na sv˚uj oblek cˇ ekat i nˇekolik týdn˚u a podnik pak také dlouho cˇ ekal na jeho platbu.88 Nový majitel firmy se tedy zaˇcal poohl´ızˇ et po jiných moˇznostech prodeje. V roce 1921 zaˇcal nab´ızet odˇevy v Praze v obchodn´ıch domech J. Novák a U mˇesta Paˇr´ızˇ e.89 Rolného zboˇz´ı zde bylo v nab´ıdce spolu s mnoha dalˇs´ımi artikly, cˇ asto konkurenˇcn´ımi výrobky. Své produkty poskytoval obchodn´ık˚um nejˇcastˇeji do komisn´ıho prodeje nebo na sˇ edesátidenn´ı u´ vˇer.90 Platby za prodané odˇevy tedy stále pˇricházely 87

ˇ ˇ Archiv CNB: Zivnostensk´ a banka. Povolen´ı u´ vˇeru ze dne 3. 10. 1921. Sig.

ˇ ZB/III/3-4133. 88 Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Kleiderfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 11. 89 ˇ a móda 1918-1938. Elegance prvn´ı republiky. Praha 1996, Uchalová, E.: Cesk´ s. 24. 90 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Korespondence s odbˇerateli. Inv. cˇ . 12, karton 2.

50

se znaˇcným zpoˇzdˇen´ım. To pak Rolnému komplikovalo financován´ı dalsˇ´ı výroby. Vzhledem k novému zp˚usobu odbytu, kombinaci pˇr´ımého prodeje do obchodn´ıch dom˚u a omezen´ı vyuˇz´ıván´ı sluˇzeb obchodn´ıch cestuj´ıc´ıch, se také m´ırnˇe zmˇenila výroba odˇev˚u. Do obchodn´ıch dom˚u jiˇz bylo potˇreba dodávat odˇevy ve standardizovaných velikostech. Proto Rolný potˇreboval vytvoˇrit systém jednotných velikost´ı, ve kterých byly obleky sˇity.91 T´ım se výraznˇe zjednoduˇsila práce stˇrihaˇcu˚ , kteˇr´ı mohli látky na typizované odˇevy stˇr´ıhat strojovˇe a nikoli ruˇcnˇe. I krejˇc´ı mˇeli se standardnˇe stˇriˇzeným sˇatstvem ménˇe práce. Arnoˇst Rolný si hned v poˇca´ tc´ıch svého podnikán´ı vytyˇcil základn´ı c´ıl: zjednoduˇsit prodej svého zboˇz´ı, ale hlavnˇe zvýsˇit sv˚uj odbyt. Jeho zámˇerem bylo prosadit prodej konfekˇcn´ıch odˇev˚u v obchodech, pˇribl´ızˇ it ´ ernˇe je zákazn´ık˚um, zvýsˇit zájem nakupuj´ıc´ıch o tento druh zboˇz´ı. Umˇ se z´ıskáván´ım nových obchodn´ıch kontakt˚u a zákazn´ık˚u z ˇrad sˇiroké veˇrejnosti se mˇela také zvyˇsovat produkce a s n´ı i obrat firmy. Rolný se tedy vˇenoval hlavnˇe expanzi na cˇ eskoslovenský trh, zviditelnˇen´ı svých výrobk˚u. Byl si vˇedom toho, zˇ e z´ıskáván´ı si obliby u zákazn´ık˚u a hromadné zásoben´ı obchodn´ıch dom˚u jeho zboˇz´ım je nejd˚uleˇzitˇejˇs´ım krokem k u´ spˇechu podniku. Modernizace výroby byla aˇz druhotnou záleˇzitost´ı, která by bez dobré obchodn´ı strategie nemohla být efektivn´ı a výdˇeleˇcná.

5.3 Rozvoj firmy pod veden´ım Arnoˇsta Rolného Majitel a nejvyˇssˇ´ı manaˇzer firmy ve dvacátých letech zvyˇsoval prodej svého zboˇz´ı na cˇ eskoslovenském trhu a pozdˇeji i na trz´ıch zahraniˇcn´ıch. D´ıky vzr˚ustaj´ıc´ı oblibˇe konfekce rozˇsiˇroval svou výrobu a s n´ı rostl i poˇcet zamˇestnanc˚u. 91

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Katalogy. Inv.

cˇ . 49, karton 9.

51

Firma nab´ızela stále stejný sortiment zboˇz´ı. Odˇevy vyrábˇela z látek od tuzemských dodavatel˚u, pˇrevázˇ nˇe pak z prostˇejovských a brnˇenských textiln´ıch továren. Doplˇnkové materiály firma nakupovala hlavnˇe od moravských výrobc˚u a velkoobchodn´ık˚u. Ve tˇricátých letech pak Rolný zaˇcal dovázˇ et kvalitnˇejˇs´ı látky rovnˇezˇ od výrobc˚u z Velké Británie, Franice a Itálie.92 5.3.1 Financován´ı provozu K chodu firmy, nákup˚um surovin cˇ i investic´ım do nových budov, k vybaven´ı nebo zakládán´ı filiálek bylo vˇzdy nezbytné kapitálové zajiˇstˇen´ı, dostatek fixn´ıch i volných finanˇcn´ıch prostˇredk˚u. Firma Rolný z˚ustávala ˇ po celá dvacátá léta klientem Zivnostensk´ e banky. Vzájemná spolupráce se vyv´ıjela zcela bezproblémovˇe, zˇ a´ dosti o zvyˇsován´ı u´ vˇeru byly vˇzdy vyˇrizovány kladnˇe a Arnoˇst Rolný v drtivé vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚u splácel p˚ujˇcky ˇra´ dnˇe a vˇcas. Banka se tak výraznˇe pod´ılela na financován´ı vzniku filiálek, protoˇze právˇe ten byl spojen s nejvˇetˇs´ım pod´ılem na firemn´ıch výdaj´ıch, na nˇezˇ bylo tˇreba u´ vˇer cˇ erpat. Pouze menˇs´ı cˇ a´ st p˚ujˇcky se pouˇz´ıvala na výplaty. Postupnˇe odpadaly problémy s platbami za zboˇz´ı prodané d´ıky obchodn´ım cestuj´ıc´ım, ovˇsem Rolný jednak stále dodával své zboˇz´ı do obchodn´ıch dom˚u bud’ do komisn´ıho prodeje, nebo za platbu s dlouhou splatnost´ı, a jednak musel nejˇcastˇeji hotovˇe platit dodavatel˚um hned pˇri pˇrevzet´ı surovin. Tyto faktory zp˚usobovaly, zˇ e na u´ cˇ tu cˇ asto nebyla dostateˇcná suma penˇez potˇrebná k výplatám. Proto se krátkodobˇe vyb´ıralo z poskytnutého u´ vˇeru.93 ˇ Klientem Zivnostensk´ e banky Rolný pˇrestal být aˇz v roce 1930, tedy v dobˇe, kdy od Anglo-ˇceskoslovenské banky zakoupil budovu firmy 92

Vzhledem k nedostatku pramen˚u týkaj´ıc´ıch se dodavatel˚u surovin nelze jmeno-

vat konkrétn´ı firmy, které s Rolným obchodovaly; MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Intern´ı spisy obchodn´ıho oddˇelen´ı. Inv. cˇ . 39, karton 7; Tamtézˇ . Inv. cˇ . 45, karton 8. 93 ˇ ˇ ´ erového výboru. Sig. ZB/III/3ˇ Archiv CNB: Zivnostensk´ a banka. Protokoly Uvˇ 4133.

52

Sloga. Prodávaj´ıc´ı banka mu totiˇz nab´ıdla výhodný u´ vˇer (ovˇsem jeho konkrétn´ı podm´ınky nejsou známy) i bˇezˇ ný u´ cˇ et s kontokorentn´ım u´ vˇerem pro financován´ı provozu. Podnikatel se s n´ı dohodl nejen na u´ vˇeru, ale i na tom, zˇ e si instituce m˚uzˇ e v pˇr´ızem´ı jeho nové budovy pronajmout prostory a zˇr´ıdit svou poboˇcku.94 Sepˇet´ı firmy s Anglo-ˇceskoslovenskou bankou vydrˇzelo pak aˇz do druhé svˇetové války. D´ıky u´ vˇer˚um, které poskytoval tento bankovn´ı u´ stav, mohl Rolný financovat veˇskeré své investice do nových nemovitost´ı i strojového vybaven´ı. Banka vˇsak vˇzdy poˇzadovala plné kryt´ı svých p˚ujˇcek. Nejˇcastˇeji Rolný poskytoval záruky v podobˇe zastaven´ı svého domu na Masarykovˇe námˇest´ı v Prostˇejovˇe a dalˇs´ı nemovitosti, rodinného domu v Pˇrerovˇe. Vˇetˇs´ı p˚ujˇcky pak pokrývaly smˇenky a soukromé vkladn´ı kn´ızˇ ky cˇ i zˇ ivotn´ı pojistky Arnoˇsta Rolného deponované na banku. Nakonec Rolný ruˇcil i zastaveným zboˇz´ım ve skladech v Prostˇejovˇe a ve filiálkách v Praze, Ostravˇe a Bratislavˇe. Banka pak peˇclivˇe sledovala hospodáˇrský vývoj na základˇe bilanc´ı, které j´ı byly kaˇzdoroˇcnˇe dodávány,95 a t´ım pomˇernˇe ostˇre kontrolovala firemn´ı hospodaˇren´ı. Vzhledem k cˇ astému pˇrekraˇcován´ı u´ vˇerových limit˚u nemˇela zˇrejmˇe v podnik pˇr´ıliˇs velkou d˚uvˇeru, a proto zˇ a´ dala plné kryt´ı veˇskerých poskytovaných p˚ujˇcek. Firma vyuˇz´ıvala u´ vˇery pˇredevˇs´ım pro zajiˇstˇen´ı plynulého provozu a dalˇs´ıho rozvoj v podobˇe investic do nákupu továrn´ıch budov. Banka rozhodovala o jejich výsˇi vˇzdy na základˇe dat uvedených v bilanc´ıch ˇ Archiv CNB: Anglo-ˇceskoslovenská a Praˇzská u´ vˇern´ı banka. Protokoly ze sch˚uz´ı ´ výkonného výboru. Pˇr´ılohy výkonného výboru. PUB/103-1, pˇr´ıloha cˇ . 15. 95 ˇ Archiv CNB: Anglo-ˇceskoslovenská a Praˇzská u´ vˇern´ı banka. Protokoly ze sch˚uz´ı 94

´ výkonného výboru. Pˇr´ılohy výkonného výboru. PUB/101-1, pˇr´ıloha cˇ . 37; Tamtézˇ . ´ ´ ´ PUB/98-1, pˇr´ıloha cˇ . 12; Tamtézˇ . PUB/71/1-6, pˇr´ıloha cˇ . 24; Tamtézˇ . PUB/65-1, ´ ´ pˇr´ıloha cˇ . 23; Tamtézˇ . PUB/67-1, pˇr´ıloha cˇ . 15; Tamtézˇ . PUB/99-1, pˇr´ıloha cˇ . 21; ´ ´ Tamtézˇ . PUB/85-1, pˇr´ıloha cˇ . 9; Tamtézˇ . PUB/89-1, pˇr´ıloha cˇ . 13.

53

a zprávách revizor˚u a také na základˇe doporuˇcen´ı své prostˇejovské poboˇcky.96 ´ eru˚ poskytovaných Anglo-ˇceskoslovenskou bankou:97 Pˇrehled uvˇ Datum

Výsˇe v Kˇc

Druh uvˇ ´ eru

13.10.1930

4,600.000

2,5 mil kontokorentn´ı u´ vˇer + 2,1 mil u´ vˇer zvlásˇtn´ı pro financován´ı koupˇe Slogy

15.4.1931

4,100.000

sn´ızˇ en´ı zvlásˇtn´ıho u´ vˇeru o 0,5 mil

24.6.1932

3,600.000


15.4.1933

3,100.000


14.7.1933

4,200.000

2,5 mil kontokorentn´ı u´ vˇer + 0,6 mil zvlásˇtn´ı u´ vˇer + 1,1 mil sezónn´ı u´ vˇer

17.11.1933

3,100.000

2,5 mil kontokorentn´ı u´ vˇer + 0,6 mil zvlásˇtn´ı u´ vˇer

4.7.1934

2,600.000


27.9.1934

4,600.000

2,5 mil kontokorentn´ı u´ vˇer + 100 000,- zvlásˇtn´ı u´ vˇer + 2 mil sezónn´ı u´ vˇer

17.5.1935

4,500.000

splacen´ı zvlásˇtn´ıho u´ vˇeru

4.2.1938

6,500.000

2,5 mil kontokorentn´ı u´ vˇer + 2 mil sezónn´ı u´ vˇer + 2 mil predispoziˇcn´ı u´ vˇer

15.7.1938

4,500.000

2,5 mil kontokorentn´ı u´ vˇer + 2 mil sezónn´ı u´ vˇer

Anglo-ˇceskoslovenská banka poskytovala po celou dobu spolupráce s firmou Rolný kontokorentn´ı u´ vˇer ve výsˇi 2,5 milionu korun. Ten byl základem pro dofinancováván´ı provozn´ıch náklad˚u a mezd. Jeho limit byl ale cˇ astokrát pˇrekraˇcován. Rolný to zd˚uvodˇnoval nejˇcastˇeji zvýsˇenými výrobn´ımi náklady spojenými s pˇr´ıpravou nové kolekce cˇ i chystanou reklamn´ı kampan´ı, kdy se oˇcekával nar˚ustaj´ıc´ı zájem o jeho zboˇz´ı. V nˇekterých pˇr´ıpadech pak naopak banku informoval o neˇcekaném poklesu trˇzeb napˇr´ıklad kv˚uli nepˇr´ıznivému poˇcas´ı (bylo-li v zimˇe teplo, 96

ˇ O u´ vˇerech poskytovaných Zivnostenskou bankou se dochovaly bohuˇzel pouze

kusé zprávy. Proto bude vˇenována pozornost u´ vˇer˚um Anglo-ˇceskoslovenské banky. 97 ˇ Archiv CNB: Anglo-ˇceskoslovenská a Praˇzská u´ vˇern´ı banka. Protokoly ze sch˚uz´ı ´ výkonného výboru. Pˇr´ılohy výkonného výboru. PUB/103-1, pˇr´ıloha cˇ . 15; Tamtézˇ . ´ ´ ´ PUB/102-1, pˇr´ıloha cˇ . 12; Tamtézˇ . PUB/111-1, pˇr´ıloha cˇ . 34; Tamtézˇ . PUB/83-1, ´ ´ pˇr´ıloha cˇ . 9; Tamtézˇ . PUB/71/1-6, pˇr´ıloha cˇ . 24; Tamtézˇ . PUB/105-1, pˇr´ıloha cˇ . 35; ´ ´ ´ Tamtézˇ . PUB/74-1, pˇr´ıloha cˇ . 18; Tamtézˇ . PUB/87-1, pˇr´ıloha cˇ . 23; Tamtézˇ . PUB/67´ ´ 1, pˇr´ıloha cˇ . 11; Tamtézˇ . PUB/79/1-1, pˇr´ıloha cˇ . 2; Tamtézˇ . PUB/89/1-1, pˇr´ıloha cˇ . 15.

54

lidé si nekupovali kabáty, byla-li v dobˇe velikonoˇcn´ı propagaˇcn´ı akce zima, nenakupovaly se jarn´ı odˇevy, které v té dobˇe pˇricházely do prodeje, apod.).98 Kromˇe základn´ıho kontokorentn´ı u´ vˇeru banka firmˇe poskytovala také dalˇs´ı p˚ujˇcky, které byly urˇceny pˇredevˇs´ım na investice. Jako prvn´ı dostal podnik p˚ujˇcku na odkoupen´ı budovy firmy Sloga (viz výsˇe) ve ´ er mˇel být splácen v roˇcn´ıch splátkách po výsˇi 2,1 milionu korun. Uvˇ dobu pˇeti let cˇ a´ stkou 500 000 korun splatných vˇzdy k 15. dubnu. Rolný u´ vˇer ˇra´ dnˇe uhradil vˇzdy v term´ınu, i kdyˇz na splátky nˇekdy musel pouˇz´ıt finance urˇcené na jiné platby – dodavatelské faktury nebo platy. Tehdy pak logicky opˇet docházelo k dalˇs´ımu pˇrekraˇcován´ı kontokorentn´ıho u´ vˇeru.99 Sezónn´ı u´ vˇery mˇely financovat vývoj nového zboˇz´ı a jeho propagaci, ale hlavnˇe investice do dalˇs´ıch nemovitost´ı. P˚ujˇcka poskytnutá v roce 1934 pokryla náklady spojené s koup´ı továrn´ı budovy v Brodku u Konice a s jej´ımi u´ pravami potˇrebnými k zahájen´ı pásové výroby. Posledn´ı pˇredváleˇcné zvýsˇen´ı u´ vˇeru pak firma vyuˇzila pro pˇrizp˚usoben´ı továrn´ı budovy v Tˇreb´ızského ulici, kde se zaˇcala postupnˇe zavádˇet rovnˇezˇ pásová výroba odˇev˚u. Konfekˇcn´ı továrna sice nepotˇrebovala velké kapitálové zajiˇstˇen´ı, ale pro jej´ı efektivn´ı chod bylo zapotˇreb´ı vyuˇz´ıvat moˇznosti bankovn´ıho u´ vˇeru. Výdaje cˇ asto pˇricházely dˇr´ıve neˇz zisky, proto bylo nutné m´ıt zdroj penˇez pro jejich uhrazen´ı. P˚ujˇcky byly nezbytné také pro dalˇs´ı rozvoj firmy, protoˇze ta nemˇela na svém u´ cˇ tu nikdy tak velkou sumu, která by staˇcila na nákup nemovitost´ı. Nav´ıc vzhledem k u´ zkému propojen´ı firmy s jej´ım majitelem docházelo také k cˇ etným soukromým 98

ˇ Archiv CNB: Anglo-ˇceskoslovenská a Praˇzská u´ vˇern´ı banka. Protokoly ze sch˚uz´ı

výkonného výboru. Pˇr´ılohy výkonného výboru. 99 ´ ´ Tamtézˇ . PUB/92-1, pˇr´ıloha cˇ . 4; Tamtézˇ . PUB/111-1, pˇr´ıloha cˇ . 24.

55

výbˇer˚um Arnoˇsta Rolného, který z tˇechto penˇez hradil i své osobn´ı výdaje, napˇr´ıklad nákup automobilu.100 5.3.2 Firemn´ı prostory Arnoˇst Rolný provozoval sv˚uj podnik v prostˇejovském domˇe na Masarykovˇe námˇest´ı cˇ . p. 4. Objekt byl majetkem jeho matky Frantiˇsky a po jej´ı smrti v prosinci 1925 pˇreˇsel do osobn´ıho vlastnictv´ı majitele firmy. Byly zde veˇskeré prostory potˇrebné k zajiˇstˇen´ı produkce, administrativn´ı cˇ a´ st i provozn´ı prostory, tj. stˇrihaˇcská d´ılna a sklad. V souvislosti s expandován´ım na domác´ım i zahraniˇcn´ım trhu vˇsak pˇrestal tento jediný d˚um potˇrebám podniku vyhovovat. Proto Rolný v roce 1930 zakoupil na u´ vˇer za 2 350 000,- Kˇc od Anglo-ˇceskoslovenské banky továrn´ı budovu v Tˇreb´ızského ulici cˇ . p. 1 v Prostˇejovˇe, kde dˇr´ıve vyrábˇela odˇevy firma Sloga.101 Sem pak byla z p˚uvodn´ıho s´ıdla pˇrem´ıstˇena veˇskerá výroba i administrativn´ı cˇ a´ st firmy. Budova se rozkládala na 2000 m2 , a protoˇze se jednalo o cˇ tyˇrpodlaˇzn´ı d˚um, z nˇehoˇz tˇri patra uˇz´ıval Rolný, uˇzitná plocha se rozkládala pˇribliˇznˇe na 6000 m2 . V pˇr´ızem´ı mˇela poboˇcku Anglo-ˇceskoslovenská banka, v ostatn´ıch prostorách se jiˇz nacházela firma Frantiˇska Rolnýho vdova.102 V suterénu byla kotelna a sklad materiálu (nikoli látek, ale knofl´ık˚u, nit´ı a dalˇs´ıch doplˇnk˚u), v cˇ a´ sti pˇr´ızem´ı pak s´ıdlila expedice a malý sklad výrobk˚u pˇripravovaných k expedici. V prvn´ım patˇre se nacházela stˇrihaˇcská d´ılna ´ ´ Tamtézˇ . PUB/66-1, pˇr´ıloha cˇ . 2; Tamtézˇ . PUB/96-1, pˇr´ıloha cˇ . 4. Firma Sloga zkrachovala a banka tak z´ıskala jej´ı továrn´ı budovu, kterou firma ˇ ruˇcila za sv˚uj u´ vˇer; Archiv CNB: Anglo-ˇceskoslovenská a Praˇzská u´ vˇern´ı banka. Pro100

101

´ tokoly ze sch˚uz´ı výkonného výboru. Pˇr´ılohy výkonného výboru. PUB/103-1, pˇr´ıloha cˇ . 21. 102 Symbióza banky a továrny v jedné budovˇe je pˇrekvapivá pouze zdánlivˇe. Konfekˇcn´ı továrna nemˇela klasickou podobu továrny s kom´ıny a huˇc´ıc´ımi stroji. Vzhledem k tomu, zˇ e vˇetˇsinu práce na výrobˇe odvádˇeli krejˇc´ı ve svých domovech, v továrnˇe byly pouze dva stˇrihac´ı stroje a pak stroje zˇ ehlic´ı. Vˇetˇsinu prostor tedy zab´ıraly kancelárˇe a hlavnˇe sklady. Proto takovéto souˇzit´ı“ dvou jinak zcela odliˇsných subjekt˚u ” bylo takˇrka bezproblémové.

56

a sklad látek. Vedle toho zde mˇely m´ısto kanceláˇre finanˇcn´ıho ˇreditele Josefa Matouˇska a jeho podˇr´ızených. Ve druhém patˇre byly kanceláˇre obchodn´ıho oddˇelen´ı a nejvˇetˇs´ı cˇ a´ st podlaˇz´ı (1500 m2 ) zab´ıral hlavn´ı sklad hotových odˇev˚u.103 D˚um na Masarykovˇe námˇest´ı uˇz byl nadále vyuˇz´ıván pouze jako obytný d˚um Arnoˇsta Rolného. V budovˇe v Tˇreb´ızského ulici firma s´ıdlila dalˇs´ı tˇri roky, poté jiˇz byla pro prosperuj´ıc´ı podnik kapacita objektu opˇet nedostateˇcná. Proto Rolný roku 1933 zakoupil dalˇs´ı továrn´ı budovu v prostˇejovské Svatoplukovˇe ulici cˇ . p. 23, kam pˇrem´ıstil s´ıdlo firmy a hlavn´ı sklady. Stˇrihaˇcské d´ılny a d´ılny pro dokonˇcovac´ı práce z˚ustaly v Tˇreb´ızského ulici, kde z´ıskaly dostatek prostoru pro svou cˇ innost i pro potˇrebné pˇr´ıruˇcn´ı sklady látek a doplˇnkového materiálu. Ve Svatoplukovˇe ulici se shromaˇzd’ovaly hotové odˇevy pˇripravené k expedici. Administrativn´ı cˇ a´ st podniku tak mˇela lepˇs´ı pˇrehled o zhotoveném a expedovaném zboˇz´ı a snáze evidovala jeho mnoˇzstv´ı.104 V zájmu racionalizace výroby, jej´ıho zrychlen´ı a zároveˇn sn´ızˇ en´ı výrobn´ıch náklad˚u Rolný zakoupil v roce 1935 dalˇs´ı továrn´ı objekt v Brodku u Konice. Zde pak rozbˇehl pásovou výrobu, o které bude bl´ızˇ e pojednáno v podkapitole Racionalizace. V roce 1936 rozˇs´ıˇril Rolný poˇcet svých továrn´ıch budov o bývalou výrobnu prostˇejovské firmy Spojené továrny na odˇevy v ulici Sladkovského cˇ . p. 14. Vzhledem k tomu, zˇ e ji zakoupil i s veˇskerým vybaven´ım, bylo moˇzné zde prakticky ihned obnovit výrobu. Vznikla tu dalˇs´ı stˇrihaˇcská d´ılna, sklad surovin a d´ıky odkoupen´ı sˇic´ıch stroj˚u zde pracovali i krejˇcovˇst´ı dˇeln´ıci vyrábˇej´ıc´ı jednoduˇssˇ´ı souˇca´ sti odˇev˚u, jako napˇr´ıklad vesty nebo cˇ epice. Po odtrˇzen´ı Sudet, kam spadal i Brodek u Konice, sem byla pˇresunuta pásová výroba.105 103

SokA Prostˇejov: Okresn´ı u´ rˇad Prostˇejov. Továrny. Plány a popisy továrn´ıch bu-

dov. Sig. 537, inv. cˇ . 8117, karton 31. 104 Tamtézˇ . 105 SokA Prostˇejov: Okresn´ı u´ rˇad Prostˇejov. Továrny. Korespondence u´ rˇadu s firmou Rolný. Sig. 537, inv. cˇ . 10619, karton 31.

57

Rolného podnik tedy pˇred koncem prvn´ı republiky vyuˇz´ıval ke své cˇ innosti cˇ tyˇri továrn´ı budovy, které byly v jeho majetku, nikoli v nájmu. Firma se rychle zvˇetˇsovala, rostl poˇcet zamˇestnanc˚u a od poloviny tˇricátých let se rozˇsiˇrovalo i strojové vybaven´ı. Potˇreba dalˇs´ıch prostor byla velká. Chtˇel-li Rolný expandovat, rozˇsiˇrovat mnoˇzstv´ı i druhy svého zboˇz´ı na trhu a zvyˇsovat jeho produkci, musel hledat nová m´ısta, kde vyrábˇet. Z jednoho domu na námˇest´ı, který ani vzdálenˇe nepˇripom´ınal továrnu, se podnik rozprostˇrel do cˇ tyˇr objekt˚u pobl´ızˇ centra Prostˇejova. Jeho kapacita mnohonásobnˇe vzrostla a i d´ıky dobrému prostorovému zázem´ı dokázal pokrýt rostouc´ı poptávku po svém konfekˇcn´ım zboˇz´ı. 5.3.3 Zamˇestnanci podniku Rostouc´ı podnik potˇreboval m´ıt pevnou organizaci. Arnoˇst Rolný rozdˇelil pracovn´ıky firmy do dvou hlavn´ıch cˇ a´ st´ı – administrativn´ı a provozn´ı, která se dále cˇ lenila do nˇekolika oddˇelen´ı. Vˇsechna spolu u´ zce spolupracovala, na pravidelných sch˚uz´ıch se projednávaly potˇreby jednotlivých cˇ a´ st´ı, koordinovala se jejich cˇ innost s ostatn´ımi, aby byl provoz firmy efektivn´ı. O administrativn´ım aparátu firmy bylo jiˇz pojednáno dˇr´ıve, proto zde bude popsána pouze cˇ a´ st provozn´ı. Jej´ım nejvýznamnˇejˇs´ım u´ sekem bylo oddˇelen´ı stˇrihaˇcu˚ , zde se pˇripravovaly látky pro práci krejˇc´ıch. Vedl ho nejdˇr´ıve Frantiˇsek Hénig a od roku 1931 Julius Sperl.106 Vedouc´ı hlavnˇe shromaˇzd’oval a zpracovával dodavatelské objednávky potˇrebných látek, kontroloval také kvalitu a správné mnoˇzstv´ı doˇslých materiál˚u. Na poˇca´ tku dvacátých let bylo ve firmˇe patnáct stˇrihaˇcu˚ , v roce 1933 se jejich poˇcet zvýsˇil na 32 a v roce 1942 se v´ıce neˇz zdojnásobil, 106


dence ˇreditele Josefa Matouˇska. Inv. cˇ . 10, karton 1; Tamtézˇ . Obˇezˇ n´ıky. Inv.ˇc. 78, karton 19; Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Kleiderfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 33.

58

látky pˇripravovalo 72 dˇeln´ık˚u.107 Jak jiˇz bylo uvedeno, pˇri své práci nejˇcastˇeji uˇz´ıvali stˇrihac´ı stroje, které d´ıky kotouˇcovým noˇzu˚ m dokázaly proˇr´ıznout 20 cm látky najednou. Stˇrihaˇc musel noˇze nastavit tak, aby byla stˇriˇzena látka správného stˇrihu a velikosti. V továrnˇe pracovaly po celá dvacátá léta dva elektricky pohánˇené stˇrihac´ı stroje, v roce 1933 byl jejich poˇcet zdvojnásoben. Krejˇc´ı nebyli po celou dobu trván´ı podniku pravými“ dˇeln´ıky. Rol” ný vˇzdy vyuˇz´ıval práci domác´ıch krejˇc´ıch. Ti sˇili ve svých domácnostech jednotlivé souˇca´ sti odˇevu. Náplˇn jejich práce byla stejná jako v dobách Frantiˇsky Rolné. Z obdrˇzených látek, nit´ı, knofl´ık˚u, látek na kapsy a dalˇs´ıch doplˇnkových materiál˚u sˇili vˇzdy celý kus odˇevu, vˇsechny jeho cˇ a´ sti vˇcetnˇe vycpávek cˇ i kapes. Hotové odˇevy se pak shromaˇzd’ovaly ve skladu, kde se provádˇela koneˇcná u´ prava (jako napˇr´ıklad zˇ ehlen´ı), zboˇz´ı se zde tˇr´ıdilo a pˇripravovalo na expedici do prodejen cˇ i na vývoz do zahraniˇc´ı. Veden´ım skladu byl do roku 1925 povˇeˇren Anton´ın Rozehnal, po nˇem Anton´ın Sluka a od roku 1934 Frantiˇsek Zatloukal.108 Tito muˇzi odpov´ıdali za korektn´ı kompletace zásilek k expedici, jejich vˇcasné odeslán´ı i za odpov´ıdaj´ıc´ı kvalitu výrobk˚u. Aˇckoli by se tedy funkce vedouc´ıho skladu mohla zdát málo zodpovˇedná, je zjevné, zˇ e se muselo jednat o vysoce kvalifikované a precizn´ı zamˇestnance, kteˇr´ı ke své práci potˇrebovali nejen zboˇz´ıznalecký rozhled, ale museli také ovládat logistiku. Zvlásˇtn´ı skupinu zamˇestnanc˚u tvoˇrili dˇeln´ıci pracuj´ıc´ı v provozu v Brodku u Konice. Rolný tu v roce 1936 v rámci racionalizace produkce zavedl pásovou výrobu odˇev˚u. Panoval zde odliˇsný výrobn´ı po107

ˇ ZA v Opavˇe, pob. Olomouc: Zivnostensk´ y inspektorát Olomouc. Zprávy

zˇ ivnostenských inspektor˚u. Inv. cˇ . 37, karton 11; Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Kleiderfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 14 an. 108


dence ˇreditele Josefa Matouˇska. Inv. cˇ . 10, karton 1.

59

stup, zamˇestnanci mˇeli vlastn´ı pracovn´ı ˇra´ d a také mzdy. Proto se celým specifickým provozem zabývá podkapitola Racionalizace. 5.3.4 Organizace práce a mzdy Vˇsichni zamˇestnanci firmy mˇeli od roku 1932 stejnou pracovn´ı dobu. Pracovalo se vˇzdy 48 hodin týdnˇe, a to od pondˇel´ı do pátku od 7:30 do 17:00 s 45 minutovou poledn´ı pˇrestávkou a v sobotu od 7:30 do 11:45.109 Pracovn´ı doba tedy byla podobná jako u vˇsech ostatn´ıch podnik˚u, od roku 1941 se v továrnˇe dokonce nepracovalo ani v sobotu a pracovn´ı doba ve vˇsedn´ı den byla adekvátnˇe prodlouˇzena. Pˇresˇcasy byly vypláceny ve výsˇi 50 % platu nav´ıc k bˇezˇ né zamˇestnancovˇe mzdˇe. Pokud byl cˇ lovˇek zamˇestnán u firmy v´ıce neˇz jeden rok, mohl cˇ erpat dovolenou ve výsˇi osmi dn´ı. Pokud byl zamˇestnán déle neˇz tˇri roky, mˇel nárok na 14 dn´ı dovolené za rok.110 ´ Udaje o mzdách zamˇestnanc˚u se bohuˇzel do dneˇsn´ıch dn˚u nedochovaly, vˇsechny osobn´ı karty zamˇestnanc˚u byly skartovány v pr˚ubˇehu sˇ edesátých let minulého stolet´ı.111 Velmi nejasnou a nekonkrétn´ı podobu mezd dˇeln´ık˚u z dvacátých let lze odvodit pouze z korespondence a vzpom´ınek Arnoˇsta Rolného. Ten se cˇ asto zmiˇnuje, zˇ e krejˇc´ı si u nˇej vydˇelaj´ı zhruba o 30 % ménˇe, neˇz kdyby sˇili odˇevy na zakázku, podnik jim vˇsak dokázal zaruˇcit stálou práci s pravidelným pˇr´ıjmem, který závisel pouze na jejich výkonnosti, a nav´ıc pojiˇstˇen´ı zaruˇcuj´ıc´ı zamˇestnanc˚um zaopatˇren´ı v penzi.112 Krejˇc´ı si nemuseli sami shánˇet nové jed109

ˇ ZA v Opavˇe, pob. Olomouc: Zivnostensk´ y inspektorát Olomouc. Zprávy

zˇ ivnostenských inspektor˚u. Inv. cˇ . 37, karton 11. 110 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Vnitˇrn´ı instrukce. Inv. cˇ . 70, karton 17. 111 Tamtézˇ . Inventárˇ. 112 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Vnitˇrn´ı instrukce. Inv. cˇ . 70, karton 17; Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Kleiderfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 14.

60

notlivé zakázky, ale mˇeli kaˇzdý týden zajiˇstˇené své penzum práce, kterou mohli zvládnout. Ponˇekud bliˇzsˇ´ı odhad, aˇckoli ho nelze ovˇeˇrit, je moˇzné vyˇc´ıst aˇz od roku 1933, kdy Rolný zveˇrejnil kalkulaci cen odˇev˚u (viz s. 86). Zde je moˇzné naj´ıt Rolným zveˇrejnˇené mzdy krejˇc´ıch za výrobu nˇekteré souˇca´ sti odˇevu. Napˇr´ıklad za sako se krejˇc´ımu u´ dajnˇe vyplácelo 17,22 Kˇc, za vestu 7,70 Kˇc, za kalhoty 8,90 Kˇc a za kabát krejˇc´ı utrˇzil 38,00 Kˇc. Nelze vˇsak jiˇz zjistit, kolik kus˚u odˇev˚u mohl domác´ı krejˇc´ı uˇs´ıt, proto nelze konkrétnˇe stanovit ani výsˇi jeho týdenn´ı mzdy. V pˇr´ıpadˇe stˇrihaˇcu˚ je k dispozici pouze pˇrehled nejniˇzsˇ´ıch mezd, které byly stanoveny Kolektivn´ı pracovn´ı a mzdovou smlouvou pro stˇrihaˇce odˇevn´ıho pr˚umyslu v Prostˇejovˇe. Ta byla uzavˇrena mezi cˇ lenskými firmami Odborné sekce odˇevn´ıho pr˚umyslu v Prostˇejovˇe a Svazem krejcˇ´ı, výrobc˚u prádla atd. v Praze, sekretariát v Prostˇejovˇe. Smlouva platila od 1. cˇ ervna 1928 a stanovila se v n´ı minimáln´ı týdenn´ı mzda stˇrihaˇce na 275,- Kˇc, zároveˇn smlouva urˇcovala zvýsˇen´ı stávaj´ıc´ı mzdy vˇsech stˇrihaˇcu˚ o 8 %.113 Aˇckoli nelze zjistit konkrétn´ı výsˇi mezd firemn´ıch zamˇestnanc˚u, z celkového chován´ı managementu firmy a hlavnˇe jej´ıho majitele lze snad usuzovat, zˇ e platy byly sp´ısˇe pr˚umˇerné. Zamˇestnance do firmy lákala hlavnˇe jistota stálé práce a nab´ıdka penzijn´ıho a u´ razového pojiˇstˇen´ı, které rozr˚ustaj´ıc´ı se podnik svým lidem platil. Ovˇsem vzhledem k rostouc´ı konkurenci mezi prostˇejovskými odˇevn´ımi podniky lze pˇredpokládat, zˇ e Rolný nedrˇzel mzdy na minimáln´ı u´ rovni, ale snaˇzil se platit své zamˇestnance alespoˇn o trochu lépe neˇz jeho konkurenti. T´ım si mohl zajistit vˇernost a loajalitu lid´ı, kteˇr´ı pro firmu pracovali.114 113

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Kolektivn´ı

smlouva pro stˇrihaˇce odˇevn´ıho pr˚umyslu v Prostˇejovˇe. Inv. cˇ . 6, karton 1. 114 Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Kleiderfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 29.

61

5.3.5 Racionalizace výroby Novým trendem v pr˚umyslových odvˇetv´ıch byla v obdob´ı prvn´ı republiky racionalizace výroby.115 V pˇr´ıpadˇe podniku Rolný byl jiˇz od roku 1922 kladen d˚uraz pˇredevˇs´ım na racionalizaci prodeje, tedy zakládán´ı vlastn´ıch prodejen (bl´ızˇ e viz s. 67). Zmˇeny v organizaci a ˇr´ızen´ı práce a také v technologii, tzv. pásové výrobˇe, pˇriˇsly o v´ıce neˇz deset let pozdˇeji. C´ılem této etapy racionalizace byla efektivn´ı, rychlá produkce pˇri co nejniˇzsˇ´ıch výrobn´ıch nákladech. Rolného k n´ı pˇrimˇela v polovinˇe let tˇricátých aˇz nedostaˇcuj´ıc´ı výrobn´ı kapacita podniku. Pouze s domác´ımi krejˇc´ımi bylo jiˇz velmi obt´ızˇ né uspokojit poptávku po odˇevech a sklady byly pˇreplnˇené materiálem, který krejˇc´ı cˇ asto nestihli zpracovávat.116 Rolný tak racionalizoval výrobu jednak vnitˇrnˇe, tedy novým systémem ˇr´ızen´ı, a také technicky, kdy do svého podniku zavádˇel nové výrobn´ı technologie.117 Nejdˇr´ıve zaˇcal reorganizovat ˇr´ızen´ı výroby uvnitˇr podniku. Kaˇzdá souˇca´ st výrobn´ı sekce musela velmi pˇresnˇe propoˇc´ıtávat své potˇreby, materiál, který je tˇreba objednat apod. Hlavnˇe v oblasti objednáván´ı látek bylo pˇr´ısnˇe dohl´ızˇ eno na to, aby byly dodány vˇzdy konkrétn´ı potˇrebné typy metrázˇ n´ıho textilu, at’ uˇz se jednalo o materiál nebo vzor, a v mnoˇzstv´ı odpov´ıdaj´ıc´ım skuteˇcné spotˇrebˇe. Ve skladech nemˇely z˚ustávat zˇ a´ dné suroviny déle neˇz jeden týden. Vedouc´ı vˇsech výrobn´ıch oddˇelen´ı ve firmˇe byli zodpovˇedn´ı za korektn´ı a pˇresné výpoˇcty mnoˇzstv´ı potˇrebného zboˇz´ı.118 ˇ Gerˇslová, J.: Pr˚umysl a výrobn´ı rˇemesla v meziváleˇcném Ceskoslovensku ve svˇetle ˇ ıha, racionalizace a jej´ıch ekonomických a sociáln´ıch d˚usledc´ıch. Praha 2003, s. 34; R´ 115

ˇ O.: Hospodárˇský a sociálnˇe-politický vývoj Ceskoslovenska 1790-1945. Praha 19749, s. 111 an; Mrázek, O.: Vývoj pr˚umyslu v cˇ eských zem´ıch a na Slovensku od manufaktury do roku 1918. Praha 1964, s. 404 an. 116 SOkA Prostˇejov: Okresn´ı archiv Prostˇejov. Presidiáln´ı spisy. Sig. 1324, karton 41. 117 ˇ Gerˇslová, J.: Pr˚umysl a výrobn´ı rˇemesla v meziváleˇcném Ceskoslovensku ve svˇetle racionalizace a jej´ıch ekonomických a sociáln´ıch d˚usledc´ıch, s. 30 an. 118 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Obˇezˇ n´ıky. Inv. cˇ . 69, karton 17.

62

Daleko významnˇejˇs´ım krokem bylo ale zˇr´ızen´ı pásové výroby. Arnoˇst Rolný koupil roku 1935 v Brodku u Konice továrn´ı budovu od firmy Aberle, která tu vyrábˇela klobouky. Výrobnu upravil pro potˇreby produkce konfekˇcn´ıch odˇev˚u a v roce 1936 mohl zahájit svou prvn´ı pásovou výrobu.119 Továrna byla vybavena starˇs´ımi stroji zakoupenými od bývalé firmy Konrád v Oleˇsnici u Letovic a souˇcasnˇe novými stroji z produkce nˇemecké firmy Pfaff. Strojové vybaven´ı se skládalo ze tˇr´ı stˇrihac´ıch stroj˚u, jednoho stroje na mˇeˇren´ı délky látek, stroje obnitkovac´ıho, stroje pikýrovac´ıho, tˇrech zˇ ehlic´ıch stroj˚u s parn´ım kotlem, stroje d´ırkovac´ıho a z 88 sˇic´ıch stroj˚u.120 Nová továrna v Brodku u Konice poskytovala pracovn´ı pˇr´ıleˇzitost 130 lidem.121 Firma tu zamˇestnávala pˇrevázˇ nˇe nekvalifikované dˇeln´ıky a dˇelnice. Jejich práce byla jednoduchá a nevyˇzadovala zˇ a´ dné vzdˇelán´ı cˇ i zkuˇsenosti v oboru. Kaˇzdý dˇeln´ık se nauˇcil pouze nˇekolik jednoduchých u´ kon˚u, které potˇreboval k obsluze stroje a práci na nˇem. Vzhledem k nenároˇcnosti u´ kon˚u a nekvalifikovanosti zamˇestnanc˚u byly také jejich mzdy velmi n´ızké, obecnˇe lze tvrdit, zˇ e dˇeln´ıci v Brodku dostávali zhruba poloviˇcn´ı mzdu svých prostˇejovských koleg˚u. Plat dˇeln´ıka se pohyboval kolem 120 korun týdnˇe, plat sˇiˇcky byl pouze 66 korun týdnˇe.122 Výrobna v Brodku u Konice mˇela vlastn´ı pracovn´ı ˇra´ d. Podle nˇej byla pracovn´ı doba vˇzdy od pondˇel´ı do pátku od 8:00 do 12:00 a odpo119

SOkA Olomouc: Okresn´ı u´ rˇad Litovel. Vˇseobecná spisová agenda. Korespon-

dence s firmou Rolný. Inv.ˇc. 713, karton 43; Sommer, K. – G´ımeˇs, E.: Z dˇejin odˇevn´ıho pr˚umyslu na Prostˇejovsku, s. 224 an. 120 SOkA Olomouc: Okresn´ı u´ rˇad Litovel. Vˇseobecná spisová agenda. Korespondence s firmou Rolný. Inv.ˇc. 713, karton 43; Sommer, K. – G´ımeˇs, E.: Z dˇejin odˇevn´ıho pr˚umyslu na Prostˇejovsku, s. 229. 121 SOkA Olomouc: Okresn´ı u´ rˇad Litovel. Vˇseobecná spisová agenda. Korespondence s firmou Rolný. Inv.ˇc. 713, karton 43. 122 Sommer, K. – G´ımeˇs, E.: Z dˇejin odˇevn´ıho pr˚umyslu na Prostˇejovsku, s. 225.

63

ledne od 13:00 do 18:00 s patnáctiminutovou pˇrestávkou, v sobotu se pak pracovalo od 7:45 do 12 hodin.123 Postup výroby vyˇzadoval naprostou pˇresnost a preciznost. Výrobn´ı linka byla cˇ asovˇe sladˇená, na kaˇzdou operaci byl vymˇeˇren pˇresný cˇ as, kdy dˇeln´ık musel stihnout udˇelat jeden konkrétn´ı u´ kon. Nebylo prakticky moˇzné, aby jeden dˇeln´ık vypadl z ˇrady, protoˇze by se zhroutil celý proces výroby. Proto byly i pˇrestávky vˇzdy spoleˇcné. Problém s plynulost´ı výroby mohl snadno nastat napˇr´ıklad v pˇr´ıpadˇe onemocnˇen´ı nˇekterého z dˇeln´ık˚u. V takové situaci bud’ dˇeln´ıka zastoupil nˇekdo z jiné cˇ a´ sti provozu (napˇr´ıklad stˇrihaˇc) nebo, v pˇr´ıpadˇe dlouhodobˇejˇs´ı nemoci, pˇrijel zastupuj´ıc´ı dˇeln´ık z prostˇejovského provozu. Výroba v Brodku se specializovala na produkci kalhot, vest a raglán˚u. Prob´ıhal zde kompletn´ı proces zhotoven´ı výrobku. Do továrny byly pˇrivezeny látky, které tu byly pomoc´ı stˇrihac´ıch stroj˚u nastˇrihány. Stˇrizˇ ené kusy pak putovaly k dˇeln´ık˚um u obnitkovac´ıch stroj˚u, kde prob´ıhalo lemován´ı látky, zabraˇnuj´ıc´ı jej´ımu tˇrepen´ı. V pˇr´ıpadˇe raglán˚u pak pˇriˇsly na ˇradu pikýrovac´ı stroje, tedy stroje na ztuˇzován´ı klop a l´ımc˚u. Odˇev lépe drˇzel tvar a l´ımec se nehrnul a nemaˇckal. Následovalo, nyn´ı uˇz opˇet u vˇsech druh˚u odˇev˚u, vytvoˇren´ı knofl´ıkových d´ırek na d´ırkovac´ım stroji. Stroj nejen prorazil do látky d´ırku potˇrebné velikosti, ale souˇcasnˇe ji obˇsil, aby se látka dále netˇrepila a d´ırka z˚ustala stále stejnˇe velká. Poté uˇz pˇriˇslo vlastn´ı sˇ it´ı na sˇ ic´ıch stroj´ıch, závˇereˇcné práce jako pˇriˇs´ıván´ı knofl´ık˚u a nakonec se hotový odˇev na zˇ ehlic´ım stroji s napaˇrován´ım vyˇzehlil. Takto pˇripravené odˇevy se odvázˇ ely do prostˇejovského skladu.124 Nová továrna dokázala vyrobit dennˇe obrovské mnoˇzstv´ı odˇev˚u. Mohla vyprodukovat aˇz 600 kus˚u kalhot, 900 vest nebo 550 raglán˚u.125 123

SOkA Olomouc: Okresn´ı u´ rˇad Litovel. Vˇseobecná spisová agenda. Pracovn´ı rˇa´ d

továrny v Brodku u Konice. Inv.ˇc. 713, karton 43. 124 SOkA Prostˇejov: Okresn´ı u´ rˇad Prostˇejov. Továrny. Dokumentace strojového vybaven´ı. Sig. 537, inv.ˇc. 1705, karton 31. 125 Tamtézˇ .

64

Takový objem dalece pˇresahoval moˇznosti domác´ıch krejˇc´ıch, aˇckoli kvalitativn´ı u´ roveˇn produkt˚u byla jistˇe niˇzsˇ´ı. Pro majitele bylo ale mnoˇzstv´ı d˚uleˇzitˇejˇs´ı, kvalita nebyla tak sˇpatná, aby nemohl odˇevy prodávat za stejnou cenu jako ty od vyuˇcených krejˇc´ıch. Brodek tedy dodával velké mnoˇzstv´ı zboˇz´ı za výraznˇe niˇzsˇ´ı výrobn´ı cenu. Dokázal svou produkc´ı pokrýt potˇrebu nového konfekˇcn´ıho zboˇz´ı. Pracoval velmi rychle, spolehlivˇe a levnˇe. Rolný d´ıky tomu mohl dodávat dostatek odˇev˚u do svých prodejen a vzhledem ke sn´ızˇ en´ı náklad˚u zvýsˇit firemn´ı zisk. Rentabilita této firemn´ı novinky se ukázala hned v prvn´ım roce svého fungován´ı, kdy spoleˇcnˇe s novou marketingovou strategi´ı výraznˇe pozvedla firemn´ı obrat i zisk. 5.3.6 Sortiment Sortiment podniku Arnoˇsta Rolného pˇredstavovala pánská, chlapecká a dˇetská móda. Jej´ı vzhled pro kaˇzdou sezónu, tedy cˇ tyˇrikrát roˇcnˇe, pˇripravovali firemn´ı odˇevn´ı návrháˇri. Ti ve firmˇe pracovali nejdˇr´ıve dva, jejich poˇcet se ovˇsem v pr˚ubˇehu dvacátých let rozr˚ustal a v roce 1937 tu navrhovalo nové módn´ı odˇevy osm výtvarn´ık˚u.126 Návrháˇri sice pracovali na origináln´ıch firemn´ıch kolekc´ıch, nejednalo se vˇsak nikdy o nˇejaké extravagantnˇejˇs´ı modely, právˇe naopak. Konfekce byla urˇcena pro nejˇsirˇs´ı veˇrejnost, jej´ı móda proto byla vˇzdy um´ırnˇená a nadˇcasová, aˇckoli v detailech sledovala svˇetové módn´ı trendy. Konfekˇcn´ı odˇevy se vyznaˇcovaly pˇredevˇs´ım svou jednoduchost´ı a u´ cˇ elnost´ı, elegantn´ım stˇrihem, nejˇcastˇeji byly jednobarevné nebo pouze s nenápadným vzorem. Pánská móda totiˇz nevyˇzadovala originalitu na prvn´ı pohled, jako tomu bylo a je u dámského oˇsacen´ı, oˇcekávala se od n´ı sp´ısˇe prostá elegance a jednotnost stylu u vˇsech pánských oblek˚u.127 126


Inv. cˇ . 88, karton 20. 127 Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Kleiderfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 6.

65

ˇ Ceskoslovensk´ a konfekˇcn´ı móda se inspirovala ve dvacátých letech nejv´ıce módou francouzskou. Ta kladla d˚uraz na eleganci stˇrihu, splývavé, u´ zké siluety postavy v obleku. D˚uleˇzitá tu byla také kvalita látek ˇ i zhotoven´ı odˇevu. Naproti tomu v letech tˇricátých pˇriˇsla do CSR vlna anglické módy, která zase prosazovala co nejvˇetˇs´ı jednoduchost a u´ cˇ elnost odˇevu. Stˇrih volnˇeji kop´ıroval postavu, aby byl pohodlnˇejˇs´ı pro noˇsen´ı. Preferovány byly praktické materiály – nemaˇckavé látky, které se daly snadno udrˇzovat.128 Z barev pˇrevládaly u pánských oblek˚u a kabát˚u cˇ erná, hnˇedá, bézˇ ová a sˇ edá, jiné barvy se vyskytovaly prakticky pouze na vázankách. Koˇsile byla vˇzdy b´ılá. Ve volnoˇcasové chlapecké módˇe uˇz byla paleta barev pˇreci jen vˇetˇs´ı, sˇ ily se napˇr´ıklad b´ılé kalhoty, vesty modern´ıho stˇrihu nebo krátké sportovn´ı kalhoty. U dˇetské módy se objevovaly i výraznˇejˇs´ı vzory, nejbˇezˇ nˇejˇs´ı byly dvoubarevné pruhy nebo drobné kostky.129 Pro kaˇzdou kolekci, jarn´ı, letn´ı, podzimn´ı i zimn´ı, chystali návrháˇri nové obleky a sezónn´ı odˇevy pro r˚uzné vˇekové kategorie i spoleˇcenské pˇr´ıleˇzitosti. Nejvˇetˇs´ı cˇ a´ st tvoˇrily vˇzdy pánské obleky. Tˇech byla celé sˇ kála od spoleˇcenských, pˇres pracovn´ı aˇz po vycházkové. Kvalitnˇejˇs´ı a draˇzsˇ´ı obleky se sˇily z cˇ istˇe vlnˇených látek (vlna je trvanlivˇejˇs´ı a lépe drˇz´ı tvar), levnˇejˇs´ı varianty pak z látek se smˇes´ı vlny a bavlny. Z chlapecké a dˇetské módy pak byly celoroˇcn´ı stálic´ı opˇet obleky, tentokrát sp´ısˇe slavnostnˇejˇs´ıho rázu, pro mladé muˇze pak odˇevy vhodné do sˇkoly. Tento stálý sortiment doplˇnovalo sezónn´ı zboˇz´ı. Na jaˇre se v nab´ıdce objevovaly lehké kabáty a balonové plásˇtˇe, v létˇe je vystˇr´ıdaly lehké plátˇené kalhoty a saka ze stejného materiálu cˇ i sportovnˇejˇs´ı móda v podobˇe sˇortek. Na podzim pak katalogy ovládaly podzimn´ı raglány, bud’ vlnˇené nebo s nepromokavou u´ pravou, a také, i kdyˇz pouze v malém 128

ˇ a móda 1918-1938. Elegance prvn´ı republiky. Praha 1996, Uchalová, E.: Cesk´

s. 17 an; MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Propagaˇcn´ı ˇ materiály. Casopis Odˇevn´ı zpravodaj. Inv. cˇ . 49, karton 9. 129


cˇ . 49, karton 9.

66

mˇeˇr´ıtku, móda pro loveckou sezónu – tedy teplejˇs´ı kalhoty a krátké bundy nebo raglány. V zimn´ım obdob´ı nakonec vévodily teplé kabáty, nˇekdy doplnˇené koˇzeˇsinovým l´ımcem.130 Nové autorské firemn´ı kolekce pˇricházely na trh spoleˇcnˇe s novou reklamn´ı kampan´ı (viz s. 82). Nejen d´ıky propagaci, ale hlavnˇe d´ıky své jednoduchosti, módn´ı nekonfliktnosti“ a u´ cˇ elnosti si odˇevy hledaly ” cestu ke spotˇrebitel˚um. V prodeji byly hlavnˇe ve firemn´ıch obchodech. 5.3.7 Filiálky Prodej zboˇz´ı do obchodn´ıch dom˚u, jak byl pˇredstaven výsˇe, byl výrazným posunem v obchodn´ı politice firmy, inovace pˇrinesla firmˇe zvýsˇen´ı obratu, ale hospodáˇrská krize z poˇca´ tku 20. let, sn´ızˇ ená koupˇeschopnost obyvatel a snaha o dalˇs´ı zviditelnˇen´ı konfekˇcn´ı znaˇcky si zˇ a´ daly dalˇs´ı modernizaci prodeje zboˇz´ı. Arnoˇst Rolný se nechal inspirovat T. Bat’ou i poˇca´ teˇcn´ı vlnou racionalizace cˇ eskoslovenského pr˚umyslu a rozhodl se pro zˇrizován´ı vlastn´ıch prodejn´ıch poboˇcek, coˇz se ukázalo jako velmi výhodná strategie. Rolný zaˇcal vyhledávat m´ısta ve velkých mˇestech republiky, kde by bylo moˇzné otevˇr´ıt si vlastn´ı filiálku. To se mu podaˇrilo poprvé v roce 1922, kdy byl slavnostnˇe otevˇren prvn´ı obchod Frantiˇska Rolnýho vdo” va“ v Praze na Václavském námˇest´ı. Jeˇstˇe téhoˇz roku byla otevˇrena filiálka v Liberci, následovala Ostrava, Brno, Olomouc a Bratislava.131 Nové prodejny slibovaly mnohem vˇetˇs´ı flexibilitu ve vztahu k zákazn´ık˚um, byly nejviditelnˇejˇs´ı a velmi efektivn´ı reklamou podniku. Zajiˇst’ovaly firmˇe také rychlejˇs´ı obrat i zisk. Trˇzby byly kaˇzdý týden odvádˇeny na podnikový u´ cˇ et, takˇze zabraˇnovaly vˇetˇs´ım prodlevám ve financován´ı dalˇs´ı výroby cˇ i nákupu materiálu. 130 131



67

Firma rychle rozˇsiˇrovala poˇcet svých obchod˚u, pˇricházela se svými výrobky i do menˇs´ıch okresn´ıch mˇest, jiˇz se nesoustˇredila pouze na nejvˇetˇs´ı obce v republice. Filiálky se nacházely vˇzdy v lokalitách, kde zˇ ila stˇredn´ı vrstva obyvatel, na kterou se Rolný nejv´ıce soustˇredil (viz s. 82). Pˇrehled filiálek v letech 1924, 1929 a 1932:132 1924

1929 (nové od r. 1924)

1931 (nové od r. 1929)

Bratislava

(1923), ˇ Brno (1923), Cesk´ e

Cheb (1926), Jihlava

Bánˇ ská

Bystrica

Beroun

(1930),

Budˇejovice

(1924),

(1929),

Hradec

Králové

leslav (1928), Opava

(1931),

(1924), Jihlava (1924),

(1928),

Pardubice

dec (1931), Kol´ın (1931),

Karlovy Vary (1924),

(1925), Praha – Libeˇn

Koˇsice (1930), Mariánské

Liberec (1922), Olo-

(1927), Praha – Vino-

Láznˇe

mouc (1923), Ostrava

(1930), Nitra (1931), P´ısek

(1923), Plzeˇn (1924),

hrady (1929), Tábor ´ ı (1926), Ust´ nad

Praha – Nové Mˇesto

Labem (1925)

Strakonice (1931), Svitavy ˇ (1930), Sternberk (1931),

(1926),

Kromˇerˇ´ızˇ Mladá

(1922), Zl´ın (1924)

Bo-

Krumlov

(1930),

(1931), ˇ y Cesk´

(1931),

Jiˇc´ın

Jindˇrich˚uv

(1931), Pˇrerov

Hra-

Mikulov (1930),

Trutnov (1931), Znojmo ˇ (1931), Zilina (1931)

Obchody se dynamicky rozr˚ustaly: v roce 1922 mˇela firma dva obchody, roku 1924 to bylo jiˇz 12, 1929 – 22, 1931 – 40 a 1932 – 62.133 Rolný plánoval, zˇ e do roku 1935 dosáhne poˇctu sto poboˇcek.134 Jeho vize se naplnila, obchody byly veˇrejnost´ı obl´ıbené a Rolný tak zakládal stále nové a nové poboˇcky ve mˇestech nad 8000 obyvaˇ tel napˇr´ıcˇ celou CSR. 132

SOkA Prostˇejov: Okresn´ı u´ rˇad Prostˇejov. Továrny. Elaborát týkaj´ıc´ı se historie

filiálek firmy Rolný, jejich seznamy a data zaloˇzen´ı, do roku 1935. Sig. 537, karton 31. 133 SOkA Prostˇejov: Okresn´ı u´ rˇad Prostˇejov. Továrny. Elaborát týkaj´ıc´ı se historie filiálek firmy Rolný, jejich seznamy a data zaloˇzen´ı, do roku 1935. Sig. 537, karton 31. 134 Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Kleiderfabrik, Prostˇejov 1862-1932, s. 32.

68

Takto rozsáhlou s´ıt’ uˇz nebylo moˇzné ovládat z prostˇejovského centra. Rolný proto rozdˇelil filiálky podle region˚u na deset rajon˚u“. Kaˇzdý ” z nich mˇel své centrum (viz tabulka Pˇrehled filiálek v roce 1935). Obchodvedouc´ı v centráln´ım obchodˇe figuroval zároveˇn jako koordinátor celého rajonu. Mˇel na starosti dohled nad chodem obchod˚u, byli mu tedy podˇr´ızeni vˇsichni obchodvedouc´ı dané oblasti. Koordinátor kaˇzdý týden shromaˇzd’oval objednávky jednotlivých obchod˚u (at’ uˇz nového zboˇz´ı nebo na sloˇzitˇejˇs´ı u´ pravu odˇevu podle potˇreb konkrétn´ıho zákazn´ıka), zjiˇst’oval, zda nˇekterá poboˇcka nemá problémy, vyslechl podnˇety a pˇripom´ınky ostatn´ıch obchodvedouc´ıch. Objednávky pak pˇredával do Prostˇejova, ostatn´ı záleˇzitosti (problémy a námˇety na zlepˇsen´ı sluˇzeb) pak tlumoˇcil pˇribliˇznˇe jednou mˇes´ıcˇ nˇe v prostˇejovské centrále. Musel samozˇrejmˇe také dohl´ızˇ et na vˇcasnou a správnou expedici zboˇz´ı, pˇredával jednotlivým obchodvedouc´ım zprávy z centrály, jako napˇr. obˇezˇ n´ıky, pravidla pro uspoˇra´ dán´ı zboˇz´ı ve výloze, propagaˇcn´ı materiály apod.135 Pˇrehled filiálek v roce 1935:136 Rajon

Centrum

Obchody

Rajon 1

Praha

ˇ zkov, Vinohrady, 18 obchod˚u: Libeˇn, Karl´ın, Ziˇ Sm´ıchov, Louny, Roudnice, Slaný, Mˇeln´ık, Kladno, Nymburk, Beroun, Kol´ın, Kutná Hora, ˇ aslav, Praha – Nové Mˇesto, Nusle Beneˇsov, C´

Rajon 2

Plzeˇn

12 obchod˚u: Aˇs, Cheb, Mariánské Láznˇe, Domaˇzlice, Pˇr´ıbram, Klatovy, Plzeˇn, Rakovn´ık, ˇ Zatec, Chomutov, Karlovy Vary, Suˇsice

Rajon 3

ˇ e Budˇejovice Cesk´

8 obchod˚u: Tábor, P´ısek, Strakonice, Jindˇrich˚uv ˇ e Velenice, Cesk´ ˇ y Krumlov, Hradec, Tˇreboˇn, Cesk´ ˇ e Budˇejovice Cesk´

135

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Pˇredpisy a pravidla

fungován´ı filiálek. Inv. cˇ . 89, karton 23. 136 SOkA Prostˇejov: Okresn´ı u´ rˇad Prostˇejov. Továrny. Elaborát týkaj´ıc´ı se historie filiálek firmy Rolný, jejich seznamy a data zaloˇzen´ı, do roku 1935. Sig. 537, karton 31.

69

Rajon 4

Liberec

´ ı 14 obchod˚u: Rumburk, Varnsdorf, Dˇecˇ´ın, Ust´ n. Labem, Teplice, Duchcov, Most, Litomˇerˇice, ˇ a Mladá Boleslav, Jiˇc´ın, Turnov, Liberec, Cesk´ L´ıpa, Lobendava

Rajon 5

Pardubice

9 obchod˚u: Trutnov, Broumov, Král˚uv Dv˚ur, Parˇ a dubice, Náchod, Hradec Králové, Chrudim, Cesk´ Tˇrebová, Havl´ıcˇ k˚uv Brod

Rajon 6

Brno

11 obchod˚u: Brno, Svitavy, Boskovice, Vyˇskov, Kyjov, Hodon´ın, Bˇreclav, Mikulov, Znojmo, Tˇreb´ıcˇ , Jihlava

Rajon 7

Olomouc

ˇ 14 obchod˚u: Jesen´ık, Bruntál, Sumperk, Moˇ ravská Tˇrebová, Sternberk, Olomouc, Moravský B´ılý Kostel, Lipn´ık nad Beˇcvou, Pˇrerov, Kromˇerˇ´ızˇ , Zl´ın, Uherské Hradiˇstˇe, Uherský Brod, Zábˇreh

Rajon 8

Ostrava

19 obchod˚u: Moravská Ostrava, Krnov, Opava, ˇ Bohum´ın, Orlová, Odry, Cesk´ y Tˇesˇ´ın, Frýdek, M´ıstek, Nový Jiˇc´ın, Valaˇsské Meziˇr´ıcˇ´ı, Vset´ın, ˇ Zilina, Ruˇzomberok, Bánˇ ská Bystrica, Zvolen, ˇ Bánˇ ská Stiavnica, Luˇcenec, Rimská Sobota

Rajon 9

Bratislava

11 obchod˚u: Bratislava, Trenˇc´ın, Tr. Teplice, Trnava, Pieˇst’any, Topo´lˇcany, Nitra, Levice, Nové Zámky, Komárno, Malacky

Rajon 10

Koˇsice

8 obchod˚u: Koˇsice, Keˇzmarok, Spiˇsská Nová Ves, Preˇsov, Michlovce, Uˇzhorod, Mukaˇcevo, Berehovo

Rychlý r˚ust poˇctu obchod˚u zastavila v roce 1938 aˇz Mnichovská dohoda a následné odtrˇzen´ı Sudet. Firma takto pˇriˇsla o 42 prodejen, hlavnˇe ˇ na severu a západˇe Cech, které jeˇstˇe v roce 1937 zajiˇst’ovaly roˇcn´ı obrat kolem 15 milion˚u Kˇc, tedy zhruba 25 % z celkového obratu.137 Taková ztráta byla velmi citelná, avˇsak existenˇcnˇe firmu neohroˇzovala. Pˇresto 137

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Dopis Arnoˇsta

Rolného adresovaný Ministerstvu pr˚umyslu, obchodu a zˇ ivnost´ı týkaj´ıc´ı se budoucnosti konfekce po odtrˇzen´ı Sudet ze dne 10.12.1938. Inv. cˇ . 10, karton 1.

70

se Arnoˇst Rolný snaˇzil co nejrychleji nahradit chybˇej´ıc´ı filiálky jinými odbytiˇsti. Jednak zaˇcal své zboˇz´ı dodávat do komisn´ıch sklad˚u tamn´ıch obchodn´ık˚u a jednak zaloˇzil nˇekolik nových obchod˚u u hranic Sudet. T´ım si zajistil alespoˇn cˇ a´ steˇcnou náhradu za ztracené prodejny a z´ıskal zpˇet témˇeˇr polovinu trˇzeb.138 Organizace filiálek a pravidla pro jejich provoz

Ve firemn´ıch pro-

dejnách platila jednotná a zcela jasná pravidla, obchody mˇely stejný vzhled a organizaci, poskytovaly stejné sluˇzby a prodavaˇci se museli ˇr´ıdit pravidly chován´ı, která jim Arnoˇst Rolný osobnˇe podrobnˇe sepsal (viz dále). Nechal se inspirovat bat’ovským systémem, který aplikoval na své potˇreby prodejce konfekˇcn´ıch odˇev˚u. Od kodexu si sliboval, stejnˇe jako Bat’a, spojen´ı prodeje se sluˇzbami zákazn´ık˚um. To mˇelo smˇeˇrovat ke zkvalitnˇen´ı obchodu a pˇribl´ızˇ en´ı se klientovi. Podnik se snaˇzil své obchody situovat vˇzdy do centra mˇesta, na dobˇre pˇr´ıstupné a viditelné m´ısto, nejlépe na námˇest´ı nebo do ulice, která byla hlavn´ı obchodn´ı tepnou obce. Kaˇzdý obchod pak musel splnˇ ovat urˇcitá kritéria, která majitel firmy stanovil – prostory mˇely zahrnovat jednu prostornou prodejn´ı m´ıstnost, m´ısto pro zkouˇsen´ı odˇevu a také menˇs´ı m´ıstnost pro zázem´ı personálu a zároveˇn malou d´ılnu. V té se pak provádˇely drobné u´ pravy odˇev˚u, jako napˇr. zkracován´ı nohavic. Nezbytnou podm´ınkou byla i velká výloha, do které se musely vej´ıt dvˇe figur´ıny s obleky a pˇr´ıpadnˇe dalˇs´ı reklamn´ı materiál. V kaˇzdé prodejnˇe panoval centrálnˇe stanovený poˇra´ dek také v uspoˇra´ dán´ı regál˚u s odˇevy. 138

Nejvˇetˇs´ı konkurent Rolného, Jan Nehera, u´ dajnˇe témˇerˇ nezakládal své filiálky

v pohraniˇc´ı, proto na jeho firmu nemˇelo odtrˇzen´ı Sudet tak zásadn´ı vliv (pˇriˇsel pouze o 6 obchod˚u). I tento fakt byl argumentem Rolného pˇri jeho zˇ a´ dosti na Ministerstvo pr˚umyslu, obchodu a zˇ ivnost´ı o povolen´ı k zaloˇzen´ı nových obchod˚u v pohraniˇc´ı; MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Dopis Arnoˇsta Rolného adresovaný Ministerstvu pr˚umyslu, obchodu a zˇ ivnost´ı týkaj´ıc´ı se budoucnosti konfekce po odtrˇzen´ı Sudet ze dne 10.12.1938. Inv. cˇ . 10, karton 1; MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Jan Nehera, odˇevn´ı sluˇzba, Prostˇejov. Inventárˇ.

71

Po pravé stranˇe u vchodu bylo vystaveno sezónn´ı pánské zboˇz´ı, po levé stranˇe zboˇz´ı chlapecké a dˇetské. Za sezónn´ımi odˇevy se nacházely klasické obleky a raglány. U pokladny pak byly drobné módn´ı doplˇnky.139 V obchodˇe byli vˇzdy alespoˇn dva zamˇestnanci – jeden obchodvedouc´ı a prodavaˇc. Ve vˇetˇs´ıch filiálkách samozˇrejmˇe pracovalo v´ıce prodavaˇcu˚ . Kaˇzdý zamˇestnanec musel umˇet základn´ı krejˇcovské práce, aby byl schopen rychle a dobˇre upravit oblek podle mˇer zákazn´ıka. Obchodvedouc´ı mˇel nav´ıc na starost u´ cˇ etn´ı agendu, dohled nad správným vzhledem výlohy a stavem sklad˚u, sepisoval objednávky, vyˇrizoval reklamace a udrˇzoval kontakt s koordinátorem rajonu. Obchodvedouc´ım se mohl stát kaˇzdý zkuˇsený prodavaˇc, musel ovˇsem pˇred svým nástupem do funkce sloˇzit v prostˇejovské centrále kauci ve výsˇi 20 000,- Kˇc.140 T´ım se stal v´ıce zainteresovaným na obratu a zisku firmy, coˇz mˇelo zaruˇcit jeho vysokou produktivitu a loajálnost k podniku. Firma mˇela vlastn´ı systém odmˇenˇ ován´ı svých zamˇestnanc˚u, opˇet inspirovaný bat’ovskou filozofi´ı. Obchodvedouc´ı dostával tˇr´ıprocentn´ı provizi z obrat˚u nad 15 000,- Kˇc mˇes´ıcˇ nˇe a pˇetiprocentn´ı provizi z obrat˚u nad 30 000,- Kˇc mˇes´ıcˇ nˇe. Výsˇi odmˇen prodavaˇcu˚ za kvalitnˇe odvádˇenou práci vedouc´ı ke zvýsˇen´ı prodeje pak obchodvedouc´ı navrhoval centrále ke schválen´ı.141 Etický kodex

Vˇsichni obchodn´ıci byli povinni chovat se podle

kodexu Etika obchodn´ıka“, jehoˇz autorem byl Arnoˇst Rolný.142 Po” pisovala r˚uzné situace, na které musel být prodavaˇc pˇripraven a na které musel umˇet vhodnˇe reagovat. Jednalo se pˇredevˇs´ım o korektn´ı chován´ı 139

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Plány a popisy

prodejen a jejich fotografie. Inv. cˇ . 11, karton 2. 140 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Pˇredpisy a pravidla fungován´ı filiálek. Inv. cˇ . 89, karton 23. 141 Tamtézˇ . 142 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Etický kodex zamˇestnanc˚u filiálek. Inv. cˇ . 90, karton 23.

72

v˚ucˇ i zákazn´ık˚um, majitel ale radil také v tom, jak efektivnˇe odˇevy prodávat, jak jich prodat co nejv´ıce. Rolný prodavaˇce motivoval k vysokému pracovn´ımu nasazen´ı (d´ıky systému odmˇen), zd˚urazˇnoval, zˇ e u´ spˇech i zisk záleˇz´ı na kaˇzdém jednotlivci. Zákazn´ıkovi nestaˇc´ı pohled na dobˇre provedenou reklamn´ı tabuli cˇ i hezky obleˇcenou figur´ınu ve výloze. Zásadn´ı byl podle Rolného kontakt s kupuj´ıc´ım. A protoˇze klient nezná ani majitele podniku a tˇreba ani obchodvedouc´ıho, je potˇreba, aby kaˇzdý prodavaˇc jednal se zákazn´ıkem naprosto korektnˇe. Apeloval také na vˇedom´ı prodavaˇcu˚ , zˇ e podle jejich chován´ı si zákazn´ık udˇelá obrázek o celém podniku, v pˇr´ıpadˇe negativn´ıho dojmu pˇrestane nakupovat veˇskeré firemn´ı zboˇz´ı, v pˇr´ıpadˇe pozitivn´ıho proˇzitku bude naopak výrobk˚um firmy i v budoucnu pˇr´ıznivˇe naklonˇen. Co si zákazn´ık mysl´ı o zamˇestnanc´ıch, to si mysl´ı i o firmˇe. Tento názor vedl prodavaˇce k dobré výkonnosti a pˇrimˇeˇrené u´ sluˇznosti. Rolný si velmi zakládal na oddanosti svých podˇr´ızených, kaˇzdý musel pro podnik zˇ´ıt a snaˇzit se být prospˇesˇný nejen sobˇe cˇ i prodejnˇe, ale celé firmˇe. Továrn´ık cˇ asto kladl prodavaˇcu˚ m na srdce, zˇ e na tom, kolik oni prodaj´ı oblek˚u, je závislá celá továrna. Kdyˇz nebudou prodávat, továrna nebude vyrábˇet a bude se muset propouˇstˇet. Zároveˇn ale pˇresvˇedˇcoval obchodn´ıky, zˇ e se nemá prodávat jen pro okamˇzitý zisk. D˚uleˇzitˇejˇs´ı je sluˇzba zákazn´ık˚um, snaha o jejich dlouhodobou spokojenost a z´ıskán´ı jejich vˇernosti. Kdyby chtˇel podnik jen rychle vydˇelávat, sˇilo by se z tˇech nejlevnˇejˇs´ıch materiál˚u a v továrnˇe by pracovaly nekvalifikované s´ıly. Nav´ıc cˇ irá touha po zisku nemus´ı být podle Rolného pˇr´ınosná – obchodn´ık sice m˚uzˇ e prodat nejdraˇzsˇ´ı oblek, který má v prodejnˇe, zákazn´ıkovi ale nemus´ı padnout. Ten se v nˇem pak nebude c´ıtit dobˇre, a tud´ızˇ si jiˇz pˇr´ısˇtˇe oblek koup´ı jinde. Nejd˚uleˇzitˇejˇs´ı pˇri prodeji je tedy vhodný kontakt se zákazn´ıkem. Prodavaˇc mus´ı umˇet naj´ıt optimáln´ı odpovˇed’ na poˇzadavky zákazn´ık˚u. Nen´ı ovˇsem vhodné pˇredvádˇet pˇr´ıliˇs mnoho druh˚u odˇev˚u, aby zákazn´ık nebyl zmaten. Prodejce má být schopen s klientem konverzovat na pa-

73

tˇriˇcné u´ rovni, chápat ho, poslouchat ho a snaˇzit se mu pomoci nejen pˇri výbˇeru a zkouˇsce obleku. Prodavaˇc se napˇr´ıklad postará o dopravu odˇevu aˇz ke klientovi dom˚u (samozˇrejmˇe zdarma), je schopen zakoupené zboˇz´ı správnˇe a u´ cˇ elnˇe zabalit, aby se dobˇre pˇrenásˇelo a zároveˇn nezmaˇckalo, zaruˇc´ı zákazn´ıkovi výmˇenu zboˇz´ı do dvou týdn˚u od prodeje, pokud mu nebude vyhovovat pˇri noˇsen´ı. O zákazn´ıka se má prodávaj´ıc´ı starat i ve vˇecech, které s nákupem obleku bezprostˇrednˇe nesouvisej´ı. Napˇr´ıklad kdyˇz klientovi chyb´ı knofl´ık u kabátu, dostane nový jako pozornost podniku (v d´ılnˇe mu ho prodavaˇc hned pˇriˇsije). Nebo vstoup´ı-li nˇekdo se sˇpatnˇe zabaleným bal´ıcˇ kem zakoupeným jinde, prodavaˇc mus´ı ochotnˇe nab´ıdnout, zˇ e ho zabal´ı znovu. Kaˇzdý prodavaˇc m˚uzˇ e obsluhovat vˇzdy pouze jednoho zákazn´ıka, kterému vˇenuje maximáln´ı pécˇ i. Pouze v pˇr´ıpadˇe, kdy do obchodu pˇrijde spˇechaj´ıc´ı cˇ lovˇek, m˚uzˇ e se prodavaˇc zeptat prvn´ıho klienta, zda m˚uzˇ e druhého obsluhovat souˇcasnˇe. Pokud vˇsak klient nesvol´ı, mus´ı prodavaˇc z˚ustat pouze u prvn´ıho. Rolný dále napˇr´ıklad tvrd´ı, zˇ e 80 % nakupuj´ıc´ıch jsou zˇ eny (i kdyˇz Rolný vyráb´ı pouze pánskou a chlapeckou konfekci). Muˇzi si cˇ asto berou na nákupy s sebou manˇzelku cˇ i matku, které jim rad´ı, co maj´ı koupit. Prodavaˇc si proto mus´ı vˇs´ımat i zˇ en, nikoli pouze muˇze, který si vyb´ırá oblek. Je proto zásadn´ı rozd´ıl, pokud pˇrijde do obchodu muˇz sám nebo si pˇrivede doprovod. Muˇzi se totiˇz mus´ı nab´ıdnout to, co se nejlépe prodává, protoˇze se jedná o osvˇedˇcenou kvalitu. Naopak zˇ eny chtˇej´ı vˇzdy nˇeco zvlásˇtn´ıho, co jeˇstˇe nikdo nemá. Zaj´ımá je jakost a vzhled sp´ısˇe neˇz cena. Je tedy vˇzdy nutné odhadnout, co nab´ıdnout. Pokud se muˇz se zˇ enou nemohou shodnout na volbˇe obleku, prodavaˇc se má vzdálit a nechat je o samotˇe. S kaˇzdou osobnost´ı je tˇreba jednat jinak. Je nutné, aby obchodn´ık firmy Rolný byl schopen odhadnout klient˚uv naturel, co zákazn´ık oˇcekává a co lze oˇcekávat od nˇej. Je-li napˇr´ıklad klient nepˇr´ıjemný, nezna-

74

mená to, zˇ e nem˚uzˇ e být dobrým zákazn´ıkem. Je nutné jej sledovat uˇz pˇri vstupu do prodejny. Rolný klade svým zamˇestnanc˚um na srdce, zˇ e nesmˇej´ı zákazn´ıka nikdy posuzovat podle obleku – ti s nejlepˇs´ım oblekem u´ dajnˇe jsou nejhorˇs´ımi zákazn´ıky, protoˇze maj´ı ménˇe penˇez, neˇz by prodavaˇc pˇredpokládal. Podle l´ımeˇcku nebo vázanky mus´ı prodavaˇc poznat, zda je klient staromódn´ı nebo modern´ı. Podle správného odhadu pak také nab´ız´ı nové produkty. Typy zákazn´ık˚u Rolný se zamýsˇl´ı i nad jednotlivými typy zákazn´ık˚u. Ty rozdˇeluje do skupin a navrhuje nejlepˇs´ı zp˚usob, jak jim vyhovˇet: ˇ 1. Pˇr´ıtel – je v obchodˇe cˇ asto, uˇz se s personálem zná. Casto si pˇrijde jen popov´ıdat. Takového cˇ lovˇeka nikdy nen´ı vhodné jakýmkoli zp˚usobem pˇrehl´ızˇ et cˇ i dokonce vyhánˇet, sˇ´ıˇr´ı totiˇz pravdˇepodobnˇe dobré jméno firmy. Vˇzdy mu mus´ı být nab´ıdnuta zˇ idle a pˇr´ıpadnˇe obˇcerstven´ı. Pˇrijde-li do obchodu jiný klient, pˇr´ıtel“ jistˇe ochot” nˇe poˇcká, aˇz novˇe pˇr´ıchoz´ıho prodavaˇc obslouˇz´ı. 2. Nemluv´ıc´ı – velmi sloˇzitá povaha, nen´ı jednoduché zjistit, co se mu l´ıb´ı a co mu vyhovuje. Prodavaˇc na nˇej nesm´ı pˇr´ıliˇs mluvit, vˇetˇsinou to nemá klient rád. 3. Popudlivý – nutno jednat s n´ım v rukaviˇckách, cˇ asto nav´ıc spˇechá. 4. Pomalu se rozhoduj´ıc´ı – klient chce znát pˇresnˇe jakost látky, zp˚usob uˇsit´ı. Je tˇreba mu vˇse srozumitelnˇe vysvˇetlit. Jakmile je zákazn´ık pˇresvˇedˇcen, stává se stálým klientem. 5. Nerozhodný – jedna z nejobt´ızˇ nˇejˇs´ıch skupin klient˚u. Nevˇed´ı totiˇz, co chtˇej´ı, a boj´ı se, zˇ e nakoup´ı sˇpatnˇe. Nejv´ıce na nˇe plat´ı sugestivn´ı otázky (viz dále). Dále je vhodné nab´ıdnout takovému typu moˇznost vrácen´ı zboˇz´ı, které mu nebude vyhovovat. Prodavaˇc se mus´ı snaˇzit vˇsechny problémy rychle vyˇreˇsit, nab´ızet r˚uzné moˇznosti výbˇeru zboˇz´ı a sluˇzby, které firma nab´ız´ı. 75

6. Podez´ıravý – ve vˇsem hledá podvod a neˇcisté jednán´ı. Je nutné jednat s n´ım naprosto otevˇrenˇe, vˇse mu vysvˇetlovat a vˇzdy se ho ptát na jeho vlastn´ı názor. Je vhodné poloˇzit mu nˇekolik otázek volených tak, aby na nˇe musel odpovˇedˇet ano“, cˇ i uvést nˇekolik ” osobn´ıch zkuˇsenost´ı, se kterými se nedá neˇz souhlasit. Proces prodeje Rolný ve svém návodu rozdˇeluje proces prodeje do nˇekolika fáz´ı. Nejdˇr´ıve pˇricház´ı zákazn´ık do obchodu, následuje prvn´ı cˇ a´ st – prodejn´ı u´ vod a pˇribl´ızˇ en´ı. Na ty navazuj´ı fáze oznaˇcované jako pocit potˇreby, pocit pˇra´ n´ı a zakonˇcen´ı. Prvn´ı fáze zahrnuje pˇr´ıchod zákazn´ıka, pozdraven´ı a sdˇelen´ı, co si klient pˇreje. Pokud jiˇz zákazn´ık vyslov´ı pˇra´ n´ı zakoupit si nový oblek, v´ı prodavaˇc jistˇe, zˇ e klient pocit’uje potˇrebu. Dostane-li se pak celý obchod aˇz do závˇereˇcné fáze, vyslov´ı zákazn´ık otázku Kolik to stoj´ı?“ To znamená, zˇ e jiˇz vázˇ nˇe uvaˇzuje o koupi ” konkrétn´ıho obleku. Ukázˇ e-li nyn´ı prodavaˇc dalˇs´ı oblek, udˇelá chybu. Zákazn´ıka t´ım totiˇz rozptyluje. Prodavaˇc mus´ı naopak bedlivˇe sledovat, v jaké fázi se klient nacház´ı, a vést ho dál. Majitel podniku podrobnˇe instruuje své zamˇestnance, jak se chovat jiˇz v prvn´ım okamˇziku kontaktu se zákazn´ıkem. Správný zamˇestnanec firmy zdrav´ı vˇzdy Dobrý den“, protoˇze podle Rolného je doba, kdy ” se uˇz´ıvalo napˇr. Rukul´ıbám, milostivá pan´ı“, uˇz pryˇc. Vstoup´ı-li do ” obchodu známý cˇ lovˇek, je tˇreba pozdravit a oslovit ho jménem (event. hodnost´ı cˇ i názvem povolán´ı: Dobrý den, pane uˇciteli“), takové jednán´ı ” na zákazn´ıka zap˚usob´ı. Vejde-li do obchodu zˇ ena, nelze cˇ asto poznat, zda se jedná o sleˇcnu cˇ i pan´ı. Rolného rada je prostá – mladˇe vypadaj´ıc´ı zˇ enˇe se má ˇr´ıkat sleˇcno. Bud’ sleˇcnou opravdu je, nebo bude polichocena, zˇ e jako sleˇcna stále vypadá, aˇckoli je tˇreba jiˇz nˇekolik let vdaná. Starˇs´ı zˇ eny zase prodavaˇc má vˇzdy oslovovat pan´ı. I v pˇr´ıpadˇe, zˇ e je stále svobodná, se s nejvˇetˇs´ı pravdˇepodobnost´ı neuraz´ı. Zákazn´ıka správný obchodn´ık nikdy nesm´ı pˇriv´ıtat slovy Copak ” si pˇrejete?“ protoˇze tak prý v´ıtá pán zˇ ebráka“. Vhodnˇejˇs´ı je prostá ” 76

ˇ ım mohu poslouˇzit?“ jasnˇe vymezuj´ıc´ı postaven´ı prodavaˇce otázka C´ ” k zákazn´ıkovi. Rolný ale také své zamˇestnance nabádá, aby se nechovali v˚ucˇ i svým klient˚um pon´ızˇ enˇe. Tvrd´ı, zˇ e prodávaj´ıc´ı a kupuj´ıc´ı jsou si vlastnˇe rovni – zákazn´ık plat´ı a prodavaˇc mu dává oblek. Dˇr´ıve byla podˇr´ızenost prodavaˇce bˇezˇ ná, v této dobˇe ale uˇz nastává rovnost mezi u´ cˇ astn´ıky obchodn´ıho jednán´ı. Pˇrijde-li do obchodu cizinec snaˇz´ıc´ı se mluvit cˇ esky, nikdy na nˇej prodavaˇc nesm´ı zaˇc´ıt mluvit nˇemecky nebo jakýmkoli jiným jazykem, o kterém se domn´ıvá, zˇ e komunikaci poslouˇz´ı lépe. Cizinec m˚uzˇ e být na svou znalost cˇ eˇstiny hrdý, nebylo by vhodné ho urazit postojem, který naznaˇcuje, zˇ e jazyk dobˇre neovládá. Obchodn´ık se mus´ı snaˇzit klientovi porozumˇet a vyhovˇet. Po uv´ıtán´ı klienta v obchodˇe a projeven´ı jeho zájmu o nový oblek, mus´ı obchodn´ık zjistit, jaký odˇev vlastnˇe zákazn´ık potˇrebuje – oblek slavnostn´ı, vycházkový apod. Poté prodavaˇc rychle najde obleky odpov´ıdaj´ıc´ı pˇr´ıleˇzitosti a velikosti a pˇredvád´ı je zákazn´ıkovi. Toho by mˇel pro tuto fázi, pokud je to moˇzné, usadit na zˇ idli, aby se c´ıtil pohodlnˇe. Oblek˚u by mˇel prodavaˇc pˇrinést málo, nejv´ıce cˇ tyˇri. Vˇetˇs´ı poˇcet by zákazn´ıka mohl mást. Prodávaj´ıc´ı nikdy nesm´ı zaˇc´ıt jeden z oblek˚u chválit, mus´ı nechat na zákazn´ıkovi, aby si sám vybral. Vid´ı-li zájem o konkrétn´ı odˇev, m˚uzˇ e prodavaˇc zm´ınit jeho výhody. Nikdy vˇsak nemá prosazovat jeden typ obleku, vzbuzoval by v zákazn´ıkovi podezˇren´ı, zˇ e jde bud’ o oblek nejdraˇzsˇ´ı, nebo nejh˚uˇre prodejný. Pokud se nˇekterý z oblek˚u zákazn´ıkovi l´ıb´ı, vyzkouˇs´ı si ho. Dobrý prodavaˇc nikdy zákazn´ıkovi nelˇze, netvrd´ı mu, zˇ e mu oblek sluˇs´ı a výbornˇe mu padne, nen´ı-li to pravda. Kdyby zákazn´ık uvˇeˇril a koupil si oblek, který mu nesed´ı, vˇsimlo by si toho záhy jeho okol´ı a on ani jeho znám´ı by uˇz do takového obchodu nepˇriˇsli. Pokud se zákazn´ık bude ptát na kvalitu výrobku, vˇzdy mus´ı slyˇset pravdu – vybral-li si levnˇejˇs´ı a ménˇe kvalitn´ı oblek, mus´ı vˇedˇet, zˇ e vydrˇz´ı tˇreba jen jeden rok. Na druhou stranu je ale dobré zd˚uraznit, zˇ e

77

za danou cenu je moˇzné si koupit dva obleky roˇcnˇe. Zákazn´ık tak m˚uzˇ e cˇ astˇeji mˇenit sv˚uj sˇatn´ık a být vˇzdy módnˇe obleˇcen. Kvalitnˇejˇs´ı a draˇzsˇ´ı oblek pak zaruˇcuje delˇs´ı trvanlivost a lépe drˇz´ı tvar. Je-li to tˇreba, m˚uzˇ e prodavaˇc navrhnout u´ pravu odˇevu, jako napˇr´ıklad zkrácen´ı kalhot cˇ i rukáv˚u, zúzˇ en´ı nohavic apod. Pˇritom je vhodné podotknout, zˇ e konfekce má sice tu nevýhodu, zˇ e odˇevy nejsou sˇité na m´ıru zákazn´ıka, ale na druhou stranu m˚uzˇ e krejˇc´ı zakázku zkazit a zákazn´ık by pˇriˇsel o zakoupenou látku a oblek by stejnˇe nemˇel. Prodavaˇc se má umˇet vyrovnat i s pˇr´ıpadem, kdy zákazn´ık nemá klasickou konfekˇcn´ı postavu, napˇr. má nˇejakou tˇelesnou vadu. Um´ı upravit kalhoty tak, aby sedˇely“ i muˇzi, který má jednu nohu kratˇs´ı. Sako ” dokázˇ e správnˇe povolit cˇ i zapoˇs´ıt, aby byl co nejménˇe vidˇet hrb na zákazn´ıkových zádech apod. Prodavaˇc nikdy nemá sdˇelovat zákazn´ıkovi cenu obleku jako jednu z prvn´ıch informac´ı. Nejdˇr´ıve pohovoˇr´ı o kvalitˇe látky, stˇrihu a pˇr´ıleˇzitosti, ke které se oblek hod´ı. Aˇz na pˇr´ımou otázku ze strany zákazn´ıka sdˇel´ı prodávaj´ıc´ı cenu odˇevu (nejlépe aˇz po vyzkouˇsen´ı obleku klientem). Vˇzdy se vˇsak snaˇz´ı ˇr´ıct cenu v co nejvhodnˇejˇs´ım okamˇziku, tj. ˇ astku sdˇeluje v dobˇe, kdy má zákazn´ık nejvˇetˇs´ı touhu oblek koupit. C´ prodavaˇc jistˇe a klidnˇe, aby zákazn´ık nenabyl dojmu, zˇ e je vysoká. Prodavaˇc má i s t´ım nejlevnˇejˇs´ım odˇevem zacházet jako s cenným zboˇz´ım. Tak snáze utvrd´ı zákazn´ıka v tom, zˇ e prodávané zboˇz´ı je kvalitn´ı a stoj´ı za to ho zakoupit. Stejnˇe tak opatrnˇe ale mus´ı také zacházet s odˇevem, který má zákazn´ık na sobˇe a pˇri zkouˇsen´ı ho odloˇz´ı. Jinak by klient mohl nabýt dojmu, zˇ e je sˇpatnˇe cˇ i nevkusnˇe obleˇcen, a urazit se. To by jistˇe nebylo zámˇerem sˇikovného obchodn´ıka. Ve svém volném cˇ ase nebo v dobˇe, kdy se obchodu pˇr´ıliˇs nedaˇr´ı, chod´ı dobrý prodavaˇc (a zvlásˇtˇe pak obchodvedouc´ı) reprezentovat podnik ve spoleˇcnosti. Tam se vˇzdy chová uctivˇe a dodrˇzuje zásady sluˇsného chován´ı. Je jeho povinnost´ı hodnˇe a cˇ asto chodit do spoleˇcnosti, sˇ´ıˇrit dobré jméno firmy. V zˇ a´ dném pˇr´ıpadˇe se ve spoleˇcnosti nesm´ı op´ıt.

78

Dalˇs´ı nápady, jak zvýsˇit obrat v obchodech, nechává Rolný na u´ sudku svých zamˇestnanc˚u. Oni sami vˇed´ı nejlépe, jak se pˇrizp˚usobit prostˇred´ı, ve kterém se obchod nacház´ı, znaj´ı mentalitu lid´ı v obci a okol´ı. Za vˇsech okolnost´ı se maj´ı snaˇzit naj´ıt zp˚usob, jak pˇrilákat nové zákazn´ıky do své prodejny, jak si je udrˇzet a jak stále zvyˇsovat obrat své poboˇcky. Reklamace Pˇri prodeji obˇcas nastává i ménˇe pˇr´ıjemná situace, kterou dobrý obchodn´ık um´ı s jistotou vyˇreˇsit. Zákazn´ık m˚uzˇ e pˇrij´ıt zboˇz´ı reklamovat. Arnoˇst Rolný nabádá své zamˇestnance, aby byli v kaˇzdém pˇr´ıpadˇe a za vˇsech okolnost´ı k nespokojeným zákazn´ık˚um vstˇr´ıcn´ı a snaˇzili se jim ve vˇsem vyhovˇet. Rolný totiˇz tvrd´ı, zˇ e spokojený zákazn´ık o své spokojenosti nehovoˇr´ı. Naopak nespokojený rozˇs´ıˇr´ı sˇ patné m´ınˇen´ı o firmˇe velmi rychle. Jediné, pˇred cˇ´ım je tˇreba m´ıt se na pozoru, je zákazn´ık, který si v reklamován´ı zboˇz´ı libuje a chod´ı vracet takˇrka vˇsechny odˇevy, které si v obchodˇe koup´ı – jen takového m˚uzˇ e prodavaˇc zdvoˇrile odm´ıtnout. Prodavaˇc projevuje své pochopen´ı a pˇrenechá následné jednán´ı s klientem obchodvedouc´ımu. Klient pak má pocit d˚uleˇzitosti, zˇ e jeho problém ˇreˇs´ı nejvýsˇe postavená osoba v obchodu. Po vysvˇetlen´ı závady na obleku nesm´ı dát obchodvedouc´ı najevo u´ div, vypadalo by to jako ned˚uvˇera v pravdomluvnost zákazn´ıka. Klient se potˇrebuje vymluvit“, ” aby z nˇej spadlo napˇet´ı a aby mˇel pocit, zˇ e vˇse potˇrebné jiˇz obchodvedouc´ımu vypovˇedˇel. Pak vedouc´ı vˇzdy zákazn´ıkovi sdˇel´ı, zˇ e jeho poˇzadavk˚um bude vyhovˇeno. Reklamuj´ıc´ı pak cˇ asto sám ustoup´ı ze svých nárok˚u, protoˇze vid´ı, zˇ e se s n´ım jedná sluˇsnˇe a ochotnˇe. V nˇekterých pˇr´ıpadech svou reklamaci dokonce zruˇs´ı za pˇr´ıslibu, zˇ e pokud bude nedostatek jeˇstˇe urˇcitou dobu pˇretrvávat (napˇr´ıklad barven´ı l´ımce), oblek mu v obchodˇe vymˇen´ı. Mnohdy se pak obchodn´ıkovi podaˇr´ı pˇresvˇedˇcit zákazn´ıka, zˇ e sˇkoda bude napravena pˇresnˇe podle jeho pˇra´ n´ı. Sugestivn´ı otázky V závˇeru své broˇzury o chován´ı dobrého obchodn´ıka Arnoˇst Rolný uvád´ı nˇekolik pˇr´ıklad˚u tzv. sugestivn´ıch vˇet. Ty mˇely obchodn´ık˚um po79

moci pˇri prodeji odˇev˚u. Doporuˇcoval nikdy nepokládat otázky negativnˇe, pokud obchodn´ık nechce, aby mu bylo negativnˇe také odpovˇezeno (napˇr. Nezdrˇzuji Vás?“). Podle Rolného také nen´ı dobré pokládat ” otázky, které by mohly p˚usobit nejistˇe ( L´ıb´ı se Vám tento oblek?“). ” Lepˇs´ı je volit otázky, na které zákazn´ık mus´ı odpovˇedˇet pˇr´ımo, napˇr. Která barva se Vám nejv´ıce l´ıb´ı? Které sako lépe sed´ı?“ ” V otázkách by prodavaˇc nemˇel pouˇz´ıvat podmiˇnovac´ı zp˚usob. Naopak, z jeho dotaz˚u mus´ı být c´ıtit jistota. Zákazn´ık mus´ı vˇedˇet, zˇ e prodavaˇc svému ˇremeslu rozum´ı, a snáz pak dá na jeho rady. Prodavaˇc tak m˚uzˇ e kupuj´ıc´ımu takˇrka vsugerovat, zˇ e se mu l´ıb´ı právˇe ten konkrétn´ı oblek. Obchodn´ık by mˇel být schopen naj´ıt na zboˇz´ı vˇzdy nˇejakou zaj´ımavost. Nem˚uzˇ e-li se zákazn´ık rozhodnout, je dobré zd˚uraznit, cˇ´ım se daný výrobek liˇs´ı od ostatn´ıch, v cˇ em je lepˇs´ı cˇ i proˇc má jiný vzor. Tak m˚uzˇ e být zákazn´ıkovo rozhodován´ı znaˇcnˇe usnadnˇeno. Námitky Zákazn´ık, který rozum´ı textiln´ı problematice (napˇr´ıklad druh˚um látek), m˚uzˇ e uzavˇr´ıt velmi dobrý obchod, ale vˇetˇsinou jen v pˇr´ıpadˇe, zˇ e prodavaˇc také prokázˇ e perfektn´ı odborné znalosti. Potˇrebuje tedy znát látky, ze kterých se obleky sˇij´ı, vˇedˇet, jak je cˇ istit, jaká je jejich maˇckavost – a vˇse to také dokázˇ e prokázat. Napˇr´ıklad cˇ istˇe vlnˇenou látku obchodn´ıci dokazovali zkouˇskou ohnˇem (látka nehoˇr´ı), nemaˇckavost pak dokazovali prostým zmaˇckán´ım látky v dlani. Jen t´ım, zˇ e dokázˇ e jistˇe zodpovˇedˇet kaˇzdou zákazn´ıkovu otázku, pˇresvˇedˇc´ı prodavaˇc klienta, zˇ e nakupuje u správného podniku. Na kaˇzdou otázku ale samozˇrejmˇe odpov´ı vˇzdy velmi uctivˇe, cˇ asto dá zákazn´ıkovi za pravdu a jeho tezi pouze upˇresn´ı. Námitky týkaj´ıc´ı se ceny lze snadno odvrátit pˇresvˇedˇcován´ım o vysoké kvalitˇe. Je dobré pˇripustit, zˇ e v jiném obchodˇe maj´ı podobný oblek levnˇejˇs´ı, ale u Rolného se zákazn´ık doˇcká kvality a bude moci nosit oblek tˇreba pˇet let. 80

Jediná zásada, ze které prodavaˇc nikdy nesm´ı ustoupit, je poˇzadavek slevy. V prodejnách podniku Rolný neexistuj´ı individuáln´ı slevy. Jediné moˇzné sn´ızˇ en´ı cen je pˇri slevovac´ı akci. Pˇri takovém poˇzadavku je nutné zákazn´ıkovi vysvˇetlit, zˇ e ceny jsou kalkulované na nejniˇzsˇ´ı moˇznou hranici, a nen´ı tud´ızˇ moˇzné dávat na zboˇz´ı dalˇs´ı slevu. Zboˇz´ımetr Posledn´ı radou, kterou Rolný ud´ıl´ı svým podˇr´ızeným a která má usnadnit orientaci ve zboˇz´ı v prodejnˇe, je tzv. zboˇz´ımetr. Je to jakási tabulka, do které si kaˇzdý obchodn´ık vypln´ı u´ daje potˇrebné k prodeji obleku a snaˇz´ı se si informace zapamatovat a tabulku m´ıt pˇri sobˇe pouze pro pˇr´ıpad nutnosti. V tabulce byly obsaˇzeny u´ daje: barva, bezpeˇcnost (pevnost), cena, cˇ istota, dotyk (omak), investice (dobré uloˇzen´ı penˇez), jakost a materiál, móda, pohodl´ı, porovnán´ı s jinými obleky, rentabilita, s´ıla látky, trvanlivost, tvar, velikost, vhodnost, zp˚usob výroby, vzhled, zdrav´ı (vzduˇsnost) a zpracován´ı. Tyto u´ daje mˇely pomoci prodavaˇci systematicky utˇr´ıdit a zapamatovat si vˇse, co o novém výrobku potˇrebuje vˇedˇet.143 Zakládán´ım vlastn´ıch obchod˚u se podstatnˇe zjednoduˇsil a zefektivnil prodej firemn´ıho zboˇz´ı. Rolný uˇz nepotˇreboval zˇ a´ dné zprostˇredkovatele, v obchodech byli jeho zamˇestnanci. Vzhled a um´ıstˇen´ı filiálek patˇrily k základ˚um marketingových strategi´ı firmy stejnˇe jako korektn´ı a odborné jednán´ı obchodn´ık˚u. D´ıky vlastn´ı s´ıti prodejen podnik z´ıskal také podstatnˇe vˇetˇs´ı flexibilitu – vyˇssˇ´ı odbyt zboˇz´ı a t´ım i vˇetˇs´ı a rychlejˇs´ı obrat a návratnost financ´ı, které mohl pouˇz´ıt k výrobˇe dalˇs´ıch odˇev˚u. Podnikatelský zámˇer Rolného byl pˇri zakládán´ı poboˇcek jasný: firemn´ı prodejna zaruˇcovala pˇr´ımý zisk, zviditelˇnovala podnik a umoˇznˇ ovala vyuˇz´ıt v maximáln´ı m´ıˇre vlastn´ı obchodn´ı i reklamn´ı strategii, která se prokázala jako efektivn´ı. Proto také mˇeli být zamˇestnanci ve filiálkách zainteresovan´ı a firmˇe oddan´ı lidé, kteˇr´ı j´ı svým chován´ım 143

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Etický kodex

zamˇestnanc˚u filiálek. Inv. cˇ . 90, karton 23.

81

a poskytovanými sluˇzbami budou vytváˇret dobré jméno v oˇc´ıch zákazn´ık˚u. Jejich pozitivn´ı postoj byl motivován systémem odmˇen i moˇznost´ı profesn´ıho r˚ustu, ˇr´ızen pˇr´ımými pokyny a návody, které by Rolný v s´ıti ciz´ıch“ obchodn´ıch dom˚u se sˇirokým sortimentem nemohl prosadit. ” Základy celého prodejn´ıho systému pˇrevzal Rolný od Bati,144 který rovnˇezˇ stavˇel sluˇzby ve svých prodejnách nad okamˇzitý zisk. Právˇe poskytován´ı sluˇzeb bylo základem u´ spˇechu v z´ıskáván´ı nové klientely a zárukou dlouhodobého trvalého zisku. Jednalo se o novˇe zavádˇený systém, který Bat’a zaˇcal pouˇz´ıvat ve svých prodejnách uˇz na poˇca´ tku 20. let. D´ılna pˇr´ımo v prodejnˇe a dalˇs´ı doplˇnkové sluˇzby znamenaly podstatné zlepˇsen´ı komfortu klient˚u a spokojen´ı zákazn´ıci také cˇ astˇeji nakupovali. 5.3.8 Marketing ˇ Hustá a promyˇslenˇe rozvrˇzená s´ıt’ obchod˚u po celé Ceskoslovensk´ e republice byla pˇredpokladem pro u´ spˇech sériové výroby odˇev˚u. Ovˇsem samotná existence filiálky jeˇstˇe nezaruˇcovala z´ıskáván´ı klientely. Bylo nutné z´ıskat pˇr´ızeˇn zákazn´ık˚u a bojovat o jej´ı udrˇzen´ı hned nˇekolika zp˚usoby. Na potenciáln´ı i stálé zákazn´ıky podnik p˚usobil pˇr´ımo v obchodech cˇ i prostˇrednictv´ım leták˚u a inzerce v tisku. Pˇr´ıpravu tˇechto strategi´ı a materiál˚u zajiˇst’ovalo reklamn´ı oddˇelen´ı firmy, v nˇemˇz pracovalo pˇet aˇz deset zamˇestnanc˚u.145 Jako samostatné oddˇelen´ı vzniklo v roce ˇ ızˇ ovi, finanˇcn´ımu 1928 a podléhalo pouze obchodn´ımu ˇrediteli Aloisi C´ 144

Dokládá to dopis Rolného Bat’ovi, v nˇemˇz se zmiˇnuje o tom, zˇ e je pˇresvˇedˇcen

o výhodnosti stavˇen´ı s´ıtˇe vlastn´ıch prodejen, coˇz mu umoˇznˇ uje poskytovat takové sluˇzby zákazn´ık˚um, které naplˇnuj´ı jejich pˇredstavy a potˇreby jakoˇzto konsument˚u. Aˇckoli je dochovaný dopis neautorizovaný, lze se oprávnˇenˇe domn´ıvat, zˇ e jeho autorem je právˇe Arnoˇst Rolný – p´ısˇe zde taktézˇ o veˇrejné kalkulaci, coˇz byl Rolného origináln´ı propagaˇcn´ı tah; Národn´ı technické muzeum: F. X. Hodácˇ . Neautorizovaný dopis adresovaný firmˇe Bat’a napsaný v Prostˇejovˇe dne 1. cˇ ervence 1935. Krabice cˇ . 3. 145 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Zápisy ze sch˚uz´ı. Inv. cˇ . 88, karton 20.

82

ˇrediteli Josefu Matouˇskovi a samozˇrejmˇe majiteli Arnoˇstu Rolnému.146 Zamˇestnanci reklamn´ıho oddˇelen´ı pˇripravovali veˇskeré propagaˇcn´ı materiály, jejich u´ kolem bylo zpracovat kaˇzdý z nich jak po grafické, tak i stylistické stránce. Návrhy na vytváˇren´ı nových materiál˚u pak podávali nejen tito odborn´ıci, ale stejnou moˇznost mˇeli potencionálnˇe vˇsichni zamˇestnanci (Arnoˇst Rolný pravidelnˇe zˇ a´ dal v obˇezˇ n´ıc´ıch zamˇestnance, aby své pˇr´ıpadné nápady a podnˇety pˇrednesli na oddˇelen´ı).147 Vedle reklamn´ıch leták˚u, které bylo moˇzno z´ıskat napˇr´ıklad v prodejnách, pˇripravovalo reklamn´ı oddˇelen´ı cˇ tyˇrikrát roˇcnˇe katalogy pro prezentaci nových kolekc´ı, zajiˇst’ovalo inzerci v tisku a vymýsˇlelo soutˇezˇ e a akce pro zákazn´ıky. Vˇzdy muselo rychle reagovat na mˇen´ıc´ı se trendy a oslovovat pokud moˇzno v´ıce lid´ı neˇz konkurence. Do propagaˇcn´ıch akc´ı a materiál˚u, které firma pro své zviditelnˇen´ı a prosazen´ı se na trhu vytváˇrela, bylo investováno kolem tˇr´ı milion˚u korun roˇcnˇe. Vzhledem k tomu, zˇ e to byla ve firemn´ım rozpoˇctu vysoká cˇ a´ stka, je zˇrejmé, jak velký d˚uraz Rolný na propagaci kladl. Konkurence a spolupráce

Arnoˇstu Rolnému nejsilnˇeji konkuroval

Jan Nehera, rovnˇezˇ prostˇejovský výrobce konfekce, jehoˇz c´ılovou zákaznickou skupinou byli lidé ze stejných sociáln´ıch vrstev a se shodnou kupn´ı silou, jaké oslovoval i Rolný. Konkurenˇcn´ı boj obou podnik˚u byl hlavnˇe ve tˇricátých letech velmi ostrý. Podnikatelé vynakládali na své reklamn´ı kampanˇe velké finanˇcn´ı prostˇredky. V roce 1933 pˇriˇsel jeden z vrchol˚u vzájemné soutˇezˇ e, Rolný utratil za propagaci své znaˇcky o 1,5 miliónu korun v´ıce neˇz v jiných letech, coˇz znatelnˇe sn´ızˇ ilo firemn´ı zisk.148 146 147

Tamtézˇ . MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Obˇezˇ n´ıky. Inv.

cˇ . 78, karton 19. 148 Za rok 1933 vykázala firma cˇ istý zisk 348 000 Kˇc, coˇz je sice jen o 16 000 Kˇc ménˇe neˇz v pˇredcházej´ıc´ım roce, je ale nutné brát v u´ vahu, zˇ e roku 1932 obrat firmy byl 26.478 000 Kˇc a v následuj´ıc´ım roce 30.325 000 Kˇc. Obrat se tedy meziroˇcnˇe zvýsˇil o témˇerˇ cˇ tyˇri miliony korun, cˇ istý zisk vˇsak klesl. Vzhledem k tomu, zˇ e v daném

83

Soupeˇren´ı mezi obˇema firmami a spory o formy propagace vyústily i v nˇekolik soudn´ıch zˇ alob, podaných tou cˇ i onou stranou, vˇetˇsinou ale byly pˇred soudn´ım projednáván´ım staˇzeny. Napˇr´ıklad v roce 1936 Nehera obvinil Rolného, zˇ e na svých letác´ıch nepravdivˇe pˇredstavuje firmu jako nejvˇetˇs´ı konfekcionáˇrský podnik, a dané tvrzen´ı se snaˇzil rozporovat. Tyto pˇr´ıpady konˇcily patem – Nehera musel napˇr´ıklad uznat, zˇ e jeho firma nikdy nepˇrekonala obraty firmy Rolný, ten zas naopak pˇripouˇstˇel, zˇ e Nehera má v´ıce prodejen.149 Takovéto stˇrety k soudu nikdy nedospˇely, pˇresto konkurenˇcn´ı boj dvakrát vyústil v otevˇrené soudn´ı spory, v nichˇz se jednalo o pˇretahován´ı“ schopných obchodvedouc´ıch. ” Rolný si uvˇedomoval, zˇ e má-li být jeho reklamn´ı kampaˇn skuteˇcnˇe u´ cˇ inná, mˇel by naj´ıt mezi u´ spˇesˇnými podnikateli spojence, s n´ımˇz by vytvoˇril spoleˇcnou a u´ cˇ innou reklamn´ı politiku firmy, od nˇejˇz by se nauˇcil, jak vést efektivn´ı propagaˇcn´ı kampaˇn. Je logické, zˇ e takový rádce nemohl být konkurentem z oboru, ale zároveˇn by se mˇel pohybovat v oboru pˇr´ıbuzném. Proto se nakonec Arnoˇst Rolný v roce 1935 dohodl na spolupráci s obuvnickým magnátem Janem Anton´ınem Bat’ou.150 Tak mohlo vzniknout heslo Obuv Bat’a, oblek Rolný“ a ná” sledná sˇiroká kampaˇn pomohla zvednout celkový obrat v roce 1936 obdob´ı Rolný pˇr´ıliˇs neinvestoval do rozˇsiˇrován´ı cˇ i modernizace závodu, je zjevné, zˇ e valnou cˇ a´ st prostˇredk˚u vyuˇzil právˇe pro propagaci svého zboˇz´ı v rámci konkurenˇcn´ıho ˇ e národn´ı banky: Anglo-ˇceskoslovenská a Praˇzská boje s Janem Neherou; Archiv Cesk´ u´ vˇern´ı banka. Protokoly ze sch˚uz´ı výkonného výboru. Pˇr´ılohy výkonného výboru. ´ PUB/74-1, pˇr´ıloha cˇ . 23. 149

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Spory s Janem

Neherou 1932-1938. Inv. cˇ . 59, karton 14; ZA Opava, pob. Olomouc: Krajský soud Olomouc. Spor s Neherou o pˇretahován´ı zamˇestnanc˚u, 1933-1935. Sig. Ck II 558/33, karton 27. 150 Rolný se s Bat’ou dohodl na uˇzit´ı jména jeho firmy ve svém propagaˇcn´ım sloganu pod pˇr´ıslibem dodán´ı 500 kus˚u pánských oblek˚u v hodnotˇe 266,- Kˇc, které mˇel Bat’a pouˇz´ıt jako odmˇenu pro své zamˇestnance; MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Korespondence reklamn´ıho oddˇelen´ı a Arnoˇsta Rolného s firmou Bat’a (zárˇ´ı-listopad 1935). Inv. cˇ . 49, karton 9.

84

o témˇeˇr 36 %.151 Rolný si také od Bati koupil tˇri malá letadla, která vyuˇz´ıval pro propagaˇcn´ı u´ cˇ ely – letadlo za sebou vleklo reklamn´ı transparent.152 Strategie

K prosazován´ı se na cˇ eskoslovenském trhu pouˇz´ıval pod-

nik nˇekolik typ˚u marketingových strategi´ı. Firma Rolný, stejnˇe jako Nehera, byla zac´ılena pˇredevˇs´ım na stˇredn´ı sociáln´ı vrstvu obyvatel. Vyrábˇela pánské, chlapecké a dˇetské obleky vˇzdy v nˇekolika cenových a zároveˇn kvalitativn´ıch u´ rovn´ıch (viz dále). T´ım si zajiˇst’ovala pˇr´ıstup k niˇzsˇ´ı i vyˇssˇ´ı stˇredn´ı spoleˇcenské vrstvˇe. I ménˇe majetn´ı lidé si mohli dovolit zakoupit u Rolného nový oblek. Movitˇejˇs´ı zákazn´ıci si pak mohli poˇrizovat kvalitnˇejˇs´ı odˇevy vhodné jak do zamˇestnán´ı, tak pro spolecˇ enské akce. Právˇe oni si pro bˇezˇ né noˇsen´ı poˇrizovali konfekˇcn´ı zboˇz´ı. Bylo levnˇejˇs´ı, pomˇernˇe dobré kvality, a proto si zákazn´ık mohl dovolit koupit si v dalˇs´ı sezónˇe nový módn´ı oblek. Na bohaté muˇze Rolný své reklamn´ı akce pˇr´ıliˇs nezamˇeˇroval, protoˇze ti stále dávali pˇrednost oblek˚um sˇ itým na m´ıru. Konfekˇcn´ı oblek nebyl tak kvalitn´ı a cˇ asto pˇresnˇe neodpov´ıdal zákazn´ıkovˇe postavˇe. Sjednocen´ı cen a veˇrejná kalkulace

Snad nejlákavˇejˇs´ı byla pro

nové i stávaj´ıc´ı klienty cenová politika firmy. Vzhledem k tomu, zˇ e se soustˇredila pˇrevázˇ nˇe na stˇredn´ı vrstvu, potˇrebovala ve svém marketingu zaujmout zákazn´ıky pˇredevˇs´ım svou cenovou nab´ıdkou. Chtˇel-li podnik obstát v konkurenˇcn´ım boji, otázka cen byla rozhoduj´ıc´ı. ˇ Archiv CNB: Anglo-ˇceskoslovenská a Praˇzská u´ vˇern´ı banka. Protokoly ze sch˚uz´ı ´ výkonného výboru. Pˇr´ılohy výkonného výboru. PUB/85/1-1, pˇr´ıloha cˇ . 9; MZA 151

v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Propagaˇcn´ı materiály. Výstˇriˇzky z novin. Inv. cˇ . 51, karton 10. 152 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Intern´ı korespondence reklamn´ıho oddˇelen´ı. Inv. cˇ . 48, karton 8; Myˇska, M.: Historická encyklopedie ˇ podnikatel˚u Cech, Moravy a Slezska do poloviny XX. stolet´ı. Ostrava 2003, s. 396.

85

Rolný tuto záleˇzitost rozhodnˇe nepodceˇnoval. Své odˇevy mˇel vˇzdy roztˇr´ıdˇené do nˇekolika skupin podle cenové hladiny. Ve dvacátých letech ale pro kaˇzdý druh obleku kalkuloval vlastn´ı cenu. Aˇz v roce 1930 se inspiroval bat’ovským systémem cenˇen´ı zboˇz´ı a v lednu 1931 zavedl tento zp˚usob také ve svých filiálkách. Veˇskeré zboˇz´ı tak bylo rozdˇeleno do cˇ tyˇr kategori´ı s jednotnými cenami. Na rozd´ıl od Bati firma Rolný kalkulovala ceny tak, aby nekonˇcily cˇ´ıslic´ı 9, ale vˇzdy 6. V prodejnách podniku se tedy od poˇca´ tku roku 1931 prodávalo pouze za ceny 66,Kˇc, 166,- Kˇc, 266,- Kˇc a 366,- Kˇc.153 Právˇe fakt, zˇ e Rolný zaokrouhlil vˇsechny ceny t´ımto zp˚usobem, byl d˚uvodem k tomu, zˇ e hlavn´ım firemn´ım sloganem pro nadcházej´ıc´ı sezónu bylo Jsme levnˇejˇs´ı neˇz ” Bat’a“. Tento tah“ mˇel na obyvatelstvo nemalý vliv, zaokrouhlen´ı cen ” (které pak vypadaly opticky niˇzsˇ´ı) a jejich jednotnost a jednoduchost pomohly ke zvýsˇen´ı celkového firemn´ıho obratu o v´ıce neˇz sˇ est milion˚u Kˇc oproti roku 1930.154 Nejvˇetˇs´ı ohlas, a to jak u sˇiroké veˇrejnosti, tak u médi´ı, si ale firma z´ıskala novinkou roku 1933 – veˇrejnou kalkulac´ı“. Podnik se ve svých ” filiálkách snaˇzil poskytovat co nejlepˇs´ı sluˇzby vˇsem zákazn´ık˚um. Podle jejich reakc´ı byl pˇr´ıstup a chován´ı prodavaˇcu˚ a obchodvedouc´ıch velmi pozitivnˇe vn´ımán. Rolný tak chtˇel objevit nový zp˚usob, jak se klient˚um pˇribl´ızˇ it, p˚usobit lidsky a zároveˇn profesionálnˇe a hlavnˇe chtˇel dát najevo, zˇ e firma pracuje poctivˇe a ve prospˇech svých zákazn´ık˚u. Vˇsechny podm´ınky se podaˇrilo splnit, kdyˇz podnik pˇriˇsel s veˇrejnou kalkulac´ı“, ” u vˇsech odˇev˚u byla k firemn´ı visaˇcce pˇridána informace o kalkulaci kompletn´ıho odˇevu. Ta obsahovala vˇsechny základn´ı poloˇzky jako nákup materiálu, platy a mzdy zamˇestnanc˚u nebo zisk. Ve výlohách pak byly viditelnˇe um´ıstˇeny tyto letácˇ ky spolu s nápisy napˇr. Jak jsem byl ” stvoˇren“ nebo Dobrá sluˇzba zákazn´ık˚um v cˇ´ıslech“. ” 153


cˇ . 49, karton 9. 154 ˇ Archiv CNB: Anglo-ˇceskoslovenská a Praˇzská u´ vˇern´ı banka. Protokoly ze sch˚uz´ı ´ výkonného výboru. Pˇr´ılohy výkonného výboru. PUB/98-1, pˇr´ıloha cˇ . 12.

86

Pˇr´ıklad veˇrejné kalkulace jednoduchého vycházkového obleku:155 Látka 2,80 m a´ 23,70 Kˇc

66,35 Kˇc

Doplˇnky (podˇs´ıvka, výztuˇz, plátno, zˇ ´ınˇe, vata, látka na kapsy, knofl´ıky, nitˇe)

29,42 Kˇc

Mzda krejˇc´ıho – sako

17,22 Kˇc

Mzda krejˇc´ıho – vesta

7,70 Kˇc

Mzda krejˇc´ıho – kalhoty

8,90 Kˇc

Reˇzie centrály (platy stˇrihaˇcu˚ a personálu, dodávka, transport, osvˇetlen´ı, u´ roky atp.)

9,60 Kˇc

Reˇzie filiálky (nájem, platy, provize, topen´ı, osvˇetlen´ı, reklama atp.)

17,55 Kˇc

Daˇn z obratu a dalˇs´ı danˇe

4,65 Kˇc

hline Sociáln´ı odvody

1,55 Kˇc

Zisk

3,06 Kˇc

Celkem

166,00 Kˇc

Pˇr´ıklad veˇrejné kalkulace raglánu za stejnou cenu:156 Látka 2,80 m a´ 23,00 Kˇc

64,40 Kˇc

Doplˇnky (podˇs´ıvka, výztuˇz, plátno, zˇ ´ınˇe, vata, látka na kapsy, knofl´ıky, nitˇe)

27,60 Kˇc

Mzda krejˇc´ıho

38,00 Kˇc

Reˇzie centrály (plat stˇrihaˇcu˚ a personálu, logistika a transport, osvˇetlen´ı, u´ roky atp.)

9,10 Kˇc

Reˇzie filiálky (nájem, platy, provize, topen´ı, osvˇetlen´ı, reklama atp.)

17,55 Kˇc

Daˇn z obratu a dalˇs´ı danˇe

4,65 Kˇc

Sociáln´ı odvody

1,55 Kˇc

Zisk

3,06 Kˇc

Celkem

166,00 Kˇc

Veˇrejná kalkulace výrobk˚u zaznamenala nebývalý u´ spˇech, otevˇrenost firemn´ıho poˇc´ınán´ı naˇsla ohlas masového charakteru. V tisku vycházely cˇ lánky obdivuj´ıc´ı nový pˇr´ıstup k prodeji odˇev˚u, ale také k zákazn´ık˚um. Asi lze cˇ a´ steˇcnˇe pochybovat o relevanci vˇsech u´ daj˚u, protoˇze 155

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Propagaˇcn´ı ma-

teriály. Inv. cˇ . 49, karton 9. 156 Tamtézˇ .

87

nˇekterá data (napˇr´ıklad výsˇe mezd a plat˚u cˇ i pˇresné daˇnové odvody) nejsou dostupná a jiná se cˇ asto mˇenila (napˇr´ıklad ceny surovin), je ale moˇzné usuzovat, zˇ e Rolný se v prodeji nesoustˇredil primárnˇe na zisk. Kombinac´ı nab´ızených sluˇzeb, s´ıt´ı vlastn´ıch obchod˚u a bohatou propagaˇcn´ı cˇ innost´ı se snaˇzil doc´ılit co nejvˇetˇs´ıho obratu ve zboˇz´ı. Vysoký odbyt, aˇckoli z jednoho obleku nebyl profit nijak výrazný, mu zaruˇcoval dostateˇcný cˇ istý zisk potˇrebný k dalˇs´ı expanzi a rozvoji podniku. Kvalitn´ımi sluˇzbami si pak dokázal zajistit cˇ etné stálé zákazn´ıky, d´ıky kterým kaˇzdoroˇcnˇe dosahoval zvyˇsuj´ıc´ıch se obrat˚u. Zákazn´ıka mˇela hned na prvn´ı pohled zaujmout i výloha obchodu. Reklamn´ı oddˇelen´ı na kaˇzdou cˇ a´ st sezóny vytvoˇrilo vzor, jak má výkladn´ı skˇr´ınˇ vypadat. Nebylo tedy plnˇe v kompetenci obchodvedouc´ıho, jak svou výlohu uprav´ı. Výkladn´ı prostory vˇsech filiálek mˇely vˇzdy stejný styl výzdoby, pouˇzité barvy cˇ i aranˇzmá figur´ın, obleˇcených do odˇevu pˇredepsaného reklamn´ım oddˇelen´ım. Instrukce, jak upravit výlohy, dostávali obchodvedouc´ı prostˇrednictv´ım firemn´ıch obˇezˇ n´ık˚u, zde uvedené pokyny museli plnˇe respektovat a uspoˇra´ dat podle nich vˇsechny materiály – figur´ıny, plakáty a letáky, informace o nové soutˇezˇ i nebo slevovac´ı akci.157 Prakticky jedinou vˇec´ı, ve které mˇel obchodvedouc´ı volnou ruku“, bylo pˇrizp˚usoben´ı výzdoby konkrétn´ım proporc´ım vý” kladn´ıho prostoru. Aˇckoli se Rolný snaˇzil, aby jeho prodejny byly (podobnˇe jako Bat’ovy) v rohových domech nebo v domech s velkou výlohou, nebylo moˇzné m´ıt vˇsechny výlohy stejných rozmˇer˚u. Obchodvedouc´ı se drˇzeli pokyn˚u, které dostali, posloupnost uspoˇra´ dán´ı z˚ustávala zachována, pouze u pˇr´ıliˇs velkých výloh mohl prodavaˇc pˇridat nˇejaké propagaˇcn´ı materiály (samozˇrejmˇe ve stylu daného obdob´ı). V obchodech také mohli klienti naj´ıt aktuáln´ı katalog firmy Rolný. Ten vycházel cˇ tyˇrikrát roˇcnˇe – pro kaˇzdou sezónu jeden. Jeho rozsah se pohyboval kolem dvaceti stran. Vˇetˇsinu zab´ırala pˇrirozenˇe pánská 157

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Pˇredpisy a pravidla

fungován´ı filiálek. Inv. cˇ . 89, karton 23.

88

móda. Na kaˇzdé stranˇe byly maximálnˇe dvˇe fotografie modelu v obleku. Obrázek cˇ asto napodoboval pozici cˇ i akci, pˇri které je vhodné m´ıt oblek na sobˇe – jednou je model obleˇcen jako u´ ˇredn´ık a je vyfocen napˇr´ıklad v bance, jindy je v draˇzsˇ´ım obleku v divadle. Rolný se tak snaˇzil usnadnit zákazn´ıkovi výbˇer, vyobrazen´ı odˇevu slouˇzilo k autoidentifikaci zákazn´ıka s produktem.158 Periodika a inzerce

Firma Rolný ve svých propagaˇcn´ıch akti-

vitách nechtˇela pouze“ z´ıskávat nové a nové zákazn´ıky. Stála pˇrede” vˇs´ım o to udrˇzet si ty stávaj´ıc´ı. Kromˇe klasických akc´ı upozorˇnuj´ıc´ıch napˇr´ıklad na novou kolekci se Rolný snaˇzil z´ıskat si stálého klienta i t´ım, zˇ e vydával vlastn´ı cˇ asopis s názvem Odˇevn´ı zpravodaj. Vycházel jednou mˇes´ıcˇ nˇe a vedle informac´ı o novinkách v podniku se vˇenoval také ˇ dalˇs´ım sdˇelen´ım, které lidi zaj´ımaly. Casopis mˇel pobavit celou rodinu zákazn´ıka. Firma nechávala tisknout na 60 000 výtisk˚u, které stálým zákazn´ık˚um bezplatnˇe pos´ılala poˇstou dom˚u, pro ostatn´ı byl k dispozici v prodejnách za 5 haléˇru˚ .159 Do cˇ asopisu pravidelnˇe pˇrisp´ıvali zamˇestnanci firmy – u´ vodn´ık vˇzdy psal ˇreditel Josef Matouˇsek, zde upozornil napˇr´ıklad na novou soutˇezˇ nebo slevovac´ı akci. Vrchn´ı grafik Jiˇr´ı Meixner mˇel na starost sestaven´ı fotografi´ı dokládaj´ıc´ıch nové módn´ı trendy. Vedouc´ı reklamn´ıho oddˇelen´ı Josef Woboˇril pˇripravoval módn´ı hl´ıdku“, cˇ lánek pojedná” vaj´ıc´ı o tom, co se bude nosit, jak se vhodnˇe obléci na r˚uzné typy spoleˇcenských akc´ı apod. Sv˚uj cˇ lánek pak doplnil fotografiemi známých osobnost´ı s komentáˇrem, jak jsou obleˇceni. Odˇevn´ı zpravodaj se ale nevˇenoval pouze módˇe, své m´ısto tu mˇela i zábavná cˇ etba – cˇ tenáˇri tu vˇzdy naˇsli krátký zábavný nebo detek158


cˇ . 49, karton 9. 159 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Zápisy ze sch˚uz´ı. Inv. cˇ . 88, karton 20.

89

tivn´ı pˇr´ıbˇeh. V kaˇzdém cˇ´ısle byla také dvoustrana Dˇetský koutek“, cˇ a´ st ” vˇenovaná r˚uzným hádankám a hrám.160 Rolný neopom´ıjel ani nejzákladnˇejˇs´ı zp˚usob reklamy – inzerci v tisku. Nejprve s n´ı zaˇcal v cˇ asopisech (napˇr. Letem svˇetem cˇ i Kvˇety) a lokáln´ıch den´ıc´ıch a týden´ıc´ıch.161 V inzerátu byl vˇzdy pod ilustraˇcn´ım obrázkem (pánský oblek cˇ i muˇz v obleku) pouˇzit aktuáln´ı reklamn´ı slogan pro danou sezónu, který upozorˇnoval bud’ na nˇejakou novinku cˇ i zmˇenu, nebo na kvalitu, cenu a spolehlivost výrobk˚u firmy. Nejznámˇejˇ sˇ´ımi slogany se staly napˇr.: Saty dˇelaj´ı cˇ lovˇeka. . . “ (1927/1928), Jsme ” ” levnˇejˇs´ı neˇz Bat’a“ (1931), Rolný, nejvˇetˇs´ı továrna na odˇevy“ (1933), ” Na jaro. . . s fialkou v odˇevu Rolný“ (1934), Obuv Bat’a, oblek Rolný“ ” ” (1936), Rolný – móda svˇetového formátu“ (1936/37).162 V regionál” n´ıch tisc´ıch byla nav´ıc cˇ asto uvedena adresa nejbliˇzsˇ´ı filiálky (pˇr´ıpadnˇe vˇetˇs´ıho poˇctu obchod˚u). V tom bylo inzerován´ı v necelostátn´ıch den´ıc´ıch pro podnik výhodnˇejˇs´ı, protoˇze mohl své klienty navést do konkrétn´ı prodejny a t´ım výraznˇe usnadnit jejich rozhodován´ı, kde oblek pˇr´ıpadnˇe zakoup´ı. Kromˇe leták˚u a inzerát˚u v novinách a cˇ asopisech Rolný upoutával pozornost jiˇz zm´ınˇenými letadly, která za sebou vlekla transparent nebo se z nich vyhazovaly letáky, a také reklamn´ımi rozhlasovými vozy. Ty pak nejˇcastˇeji pˇri pˇr´ıleˇzitosti otevˇren´ı nové prodejny jezdily po daném 160

ˇ MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Casopis Odˇevn´ı

zpravodaj. Inv. cˇ . 80, karton 20. 161 Rolný neinzeroval v celostátn´ıch den´ıc´ıch, protoˇze v inzerátech byla vˇzdy uvedena adresa nejbliˇzsˇ´ı filiálky v daném regionu. Inzeroval tak napˇr´ıklad v Hanáckých listech, Hlasech z Hané, Libereckém den´ıku, Veˇcern´ıku Praha apod.; MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Výstˇriˇzky z novin. Inv. cˇ . 51, karton 10. 162 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Výstˇriˇzky z novin. ˇ a móda 1918-1938. Elegance prvn´ı republiky, Inv. cˇ . 51, karton 10; Uchalová, E.: Cesk´ ˇ s. 102–103; Simek, R.: Slavn´ı podnikatelé – Arnoˇst Rolný. In: Profit – podnikatelský ˇ týden´ık. 2005; Gerˇslová, J.: Pr˚ukopn´ık pr˚umyslu konfekce. In: Ceskomoravsk´ y Profit, roˇc. 8, cˇ . 3, s. 26.

90

mˇestˇe a pomoc´ı tlampaˇce lákaly nové zákazn´ıky do obchodu. Na autˇe bylo také vyobrazen´ı b´ılého panácˇ ka, který mˇel pravou ruku v bok a levou vztyˇcenou smˇerem vzh˚uru – tvarovˇe pak pˇripom´ınal p´ısmeno R. Pod n´ım bylo na autˇe namalované firemn´ı logo a pˇripevnˇen nápis s adresou nové filiálky. V nových obchodech pak byly k dispozici rovnˇezˇ r˚uzné reklamn´ı pˇredmˇety, jako tuˇzky nebo balónky.163 Firma Rolný investovala do propagace svého zboˇz´ı kaˇzdoroˇcnˇe nemalé prostˇredky. Kaˇzdá z vˇec´ı ale mˇela sv˚uj smysl, reklama byla vˇzdy peˇclivˇe promyˇslená a ˇremeslnˇe dobˇre zpracovaná. Inzerce v tisku cˇ i vzhled firemn´ıch automobil˚u jistˇe dokázaly vzbudit pozornost zákazn´ık˚u. Jednotná upravenost filiálek, jejich servis a také snaha o sepˇet´ı s klientem prostˇrednictv´ım firemn´ıho cˇ asopisu pomáhala podniku udrˇzet si svou pozici na cˇ eskoslovenském trhu. Veˇrejná kalkulace pak byla absolutn´ı novinkou, která upoutala pozornost sˇ iroké veˇrejnosti. I d´ıky n´ı se Rolnému podaˇrilo udrˇzet si prvenstv´ı v prodeji konfekˇcn´ı pánské a chlapecké módy pˇred Neherou. Zákazn´ıci byli pˇresvˇedˇceni o pravdivosti kalkulace, vˇeˇrili ve skromnost podniku ohlednˇe n´ızkého zisku. Rolný jim nedal moˇznost pochybovat o skuteˇcné a prodejn´ı cenˇe obleku, lidé se tak nec´ıtili klamáni. T´ım, zˇ e si Rolný dokázal z´ıskat d˚uvˇeru statis´ıc˚u zákazn´ık˚u, z´ıskal také urˇcitou jistotu, zˇ e znaˇcka Rolný se podobnˇe jako Bat’a ˇrad´ı mezi znaˇcky zakoˇrenˇené v povˇedom´ı obyvatel. 5.3.9 Export V pr˚ubˇehu 20. a pˇredevˇs´ım 30. let se produkty firmy staly vyhledávaným a hojnˇe prodávaným artiklem. Rolného konfekce byla u zákazn´ık˚u velmi obl´ıbená, poptávka po n´ı stoupala, rostl poˇcet firemn´ıch obchod˚u, meziroˇcnˇe se zvyˇsovala kvantita prodaného zboˇz´ı a s n´ı i zisk z prodeje. D´ıky tomuto velkému u´ spˇechu produkt˚u na cˇ eskoslovenském trhu 163

Tamtézˇ ; MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Odˇevn´ı pr˚umysl, státn´ı podnik, Prostˇejov. Do-

datek. Propagaˇcn´ı materiály firmy Rolný. Karton 547.

91

se na poˇca´ tku 30. let Arnoˇst Rolný rozhodl expandovat také na trhy zahraniˇcn´ı. Jeho prvotn´ı zámˇer byl proniknout na západoevropské trhy a konkurovat ostatn´ım velkým producent˚um konfekˇcn´ıch odˇev˚u.164 Prvn´ı doklady svˇedˇc´ıc´ı o exportu zboˇz´ı do evropských zem´ı pochá´ redzej´ı aˇz z roku 1933.165 Tehdy Rolný jednak reagoval na nab´ıdku Ustˇ n´ıho svazu cˇ eskoslovenského pr˚umyslu na zprostˇredkován´ı sch˚uzky se zahraniˇcn´ımi obchodn´ıky a jednak ve spolupráci s Obchodn´ı a zˇ ivnostenskou komorou v Olomouci vyuˇzil moˇznosti prezentovat své zboˇz´ı na mezinárodn´ıch veletrz´ıch v Berl´ınˇe a Paˇr´ızˇ i.166 Zde se mu podaˇrilo navázat kontakt s nˇekolika obchodn´ıky, s nimiˇz pak hned v pr˚ubˇehu veletrh˚u nebo krátce po nich uzavˇrel kontrakty, specifikuj´ıc´ı formu vzájemné spolupráce. Arnoˇst Rolný nab´ızel zahraniˇcn´ım obchodn´ık˚um jednak krátké dodac´ı lh˚uty objednaného zboˇz´ı, jednak sˇestiprocentn´ı provizi z prodejn´ı ceny kaˇzdého odˇevu. Z´ıskan´ı nov´ı zástupci firmy tedy nemˇeli zˇ a´ dný fixn´ı plat, nebyli zamˇestnanci podniku a jejich výdˇelek byl závislý pouze na mnoˇzstv´ı objednávaného zboˇz´ı, tedy na schopnosti z´ıskat ve své zemi co nejvˇetˇs´ı poˇcet odbˇeratel˚u. Objednané zboˇz´ı hradili zástupci fakturami, zpravidla s jednomˇes´ıcˇ n´ı splatnost´ı.167 V roce 1937 Rolný prostˇrednictv´ım svých zahraniˇcn´ıch partner˚u vyvázˇ el a prodával své zboˇz´ı v nˇekolika evropských destinac´ıch. Jeho nejvˇetˇs´ımi zákazn´ıky byli, co do objemu exportovaných produkt˚u, Fran164

Kv˚uli skartaci (roku 1961) vˇetˇsiny materiál˚u týkaj´ıc´ıch se exportn´ıch aktivit firmy

Rolný nen´ı moˇzné vysledovat pˇresné informace o mnoˇzstv´ı vyvázˇ eného zboˇz´ı ani o výsˇi odmˇen zahraniˇcn´ıch partner˚u. 165 Je ovˇsem velmi pravdˇepodobné, zˇ e Rolný exportoval jiˇz dˇr´ıve, ovˇsem dnes o tom jiˇz nesvˇedˇc´ı zˇ a´ dné prameny. Zm´ınky o vývozu zboˇz´ı lze nalézt pouze v pˇr´ıruˇckách Compass. 166 ´ redn´ı svaz cˇ eskoslovenského pr˚umyslu 1918-1950. Národn´ı archiv v Praze: Ustˇ Nab´ıdka spolupráce se zahraniˇcn´ımi velkoobchodn´ıky. Sig. II r˚uz./14, inv. cˇ . 202, karton 203; ZA v Opavˇe, pob. Olomouc: Obchodn´ı a zˇivnostenská komora v Olomouci. ˇ ren´ı a pˇrehled o firmách z obvodu OZK ˇ Olomouc, které projevily zájem o u´ cˇ ast na Setˇ zahraniˇcn´ıch veletrz´ıch. Sig. EL II, inv. cˇ . 18744, karton 2280. 167 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Korespondence se zahraniˇcn´ımi zástupci. Inv. cˇ . 40, karton 7.

92

couzi. Na francouzském trhu zastupovala podnik Rolný firma Braff, která dodávala obleky do obchodn´ıch dom˚u v Paˇr´ızˇ i. Zde prodané zboˇz´ı tvoˇrilo nejvyˇssˇ´ı pod´ıl v celkovém evropském exportn´ım prodeji Arnoˇsta Rolného. V letech 1937-1938 se do paˇr´ızˇ ských dom˚u prodalo zboˇz´ı v celkové hodnotˇe pˇresahuj´ıc´ı 120 000,- Kˇc.168 ˇ ycarsku, kam dodávala Dalˇs´ı obchodn´ı zástupce z´ıskala firma ve Sv´ odˇevy firmám Kleider AG a Ammann & Co. a obchodn´ım dom˚um Danzas, Globus a Bernstein (v letech 1937-1938 sem bylo dovezeno zboˇz´ı za 16 000,- Kˇc). Nezanedbatelnými zákazn´ıky byli rovnˇezˇ obchodn´ıci z Nizozem´ı, Belgie a Nˇemecka. Sem se dovezly v rozmez´ı let 19371938 odˇevy v cenˇe celkem 42 000,- Kˇc.169 V následuj´ıc´ıch letech Rolný rozˇs´ıˇril vývoz odˇev˚u nejen do dalˇs´ıch ˇ edevropských stát˚u, ale i dalˇs´ıch zem´ı svˇeta: Rakouska, Norska cˇ i Sv´ ska, ale také do Indie, Senegalu, Palestiny, Paraguaye a na Jávu. Objemy dodávaných zakázek ale bohuˇzel nejsou doloˇzeny.170 Arnoˇst Rolný se na konci 30. let prosadil nejen na evropském, ale dá se ˇr´ıci také na svˇetovém trhu. Zahraniˇcn´ı obchodn´ı partneˇri mu zajiˇst’ovali pravidelné objednávky zboˇz´ı celého sortimentu, avˇsak objemy vývozn´ıch dodávek nebyly pˇr´ıliˇs velké. Konkurence zahraniˇcn´ıch výrobc˚u konfekce byla pravdˇepodobnˇe pˇr´ıliˇs silná, proto nebylo pro Rolného snadné s n´ı bojovat. Pˇresto se snaˇzil naj´ıt i v tomto smˇeru u´ cˇ innou strategii, opˇet se inspiroval obchodn´ı taktikou firmy Bat’a a rozhodl se zˇr´ıdit v cizinˇe své vlastn´ı filiálky. 168

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Zahraniˇcn´ı

odbˇeratelé – seznamy 1937-1938. Inv. cˇ . 164, karton 33. 169 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Korespondence se zahraniˇcn´ımi zástupci. Inv. cˇ . 40 a 41, karton 7; MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Zahraniˇcn´ı odbˇeratelé – seznamy 1937-1938. Inv. cˇ . 164, karton 33. 170 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Zahraniˇcn´ı ´ redn´ı svaz odbˇeratelé – seznamy 1937-1938. Inv. cˇ . 165, karton 33; NA v Praze: Ustˇ cˇ eskoslovenského pr˚umyslu. Kartotéka cˇ len˚u. Inv. cˇ . 358, karton 352.

93

Jeho hlavn´ım exportn´ım c´ılem byl africký trh – Maroko a Egypt – a dalˇs´ımi vyhlédnutými destinacemi byly Gibraltar a Hong Kong. Jednak zde zˇ ilo pomˇernˇe velké mnoˇzstv´ı Evropan˚u, kteˇr´ı mohli ocenit moˇznost zakoupit si odˇev evropského stylu, jednak Rolný vˇeˇril v rozˇs´ıˇren´ı evropské módy i mezi domorodým obyvatelstvem.171 Svou prvn´ı filiálku otevˇrel Arnoˇst Rolný v kvˇetnu 1935 v marocké metropoli Casablance, následovaly prodejny v egyptských mˇestech Alexandrii, Káhiˇre a Port Saidu (vˇsechny otevˇreny v roce 1937). V Maroku Arnoˇst Rolný zakoupil d˚um s obchodem a zaloˇzil zde obchodn´ı spoleˇcnost Rolný, Sociéte Anonyme Marocaine, která zajiˇst’ovala spolupráci mezi africkými filiálkami a centrálou v Prostˇejovˇe. V Egyptˇe si prodejn´ı prostory, kde byly zˇr´ızeny filiálky, pouze pronajal, zdejˇs´ı obchody spadaly pod veden´ı marocké obchodn´ı spoleˇcnosti. Veden´ım obchod˚u v Africe byl povˇeˇren Anton´ın Kocián a ˇrecký obchodn´ık A. Xenos. Tito muˇzi se starali o vybaven´ı filiálek, objednávky zboˇz´ı a personáln´ı zajiˇstˇen´ı chodu obchod˚u. Obˇema byl pˇrisl´ıben pevný mˇes´ıcˇ n´ı plat a cˇ tvrtletn´ı provize za uskuteˇcnˇené obraty ve výsˇi 5 % z trˇzn´ı hodnoty zboˇz´ı.172 Filiálka v Hong Kongu byla zaloˇzena v roce 1938. Jej´ım veden´ım bylo svˇeˇreno Karlu Weissovi. Ten nebyl zamˇestnancem firmy, ale pouze obchodn´ım zástupcem, který pro podnik pracoval za provizi (také ve výsˇi 5 %). Jeho u´ kolem bylo provozován´ı obchodu, snaha o propagaci výrobk˚u a komunikován´ı s centrálou.173 171

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Dopis Arnoˇsta ˇ Rolného adresovaný Velvyslanectv´ı CSR v Egyptˇe ze dne 3. kvˇetna 1938. Inv. cˇ . 165, karton 33. 172 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Korespondence se zahraniˇcn´ımi zamˇestnanci. Inv. cˇ . 21, karton 3. 173 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Dopis Josefa Matouˇska Karlu Weissovi ze dne 5. listopadu 1937. Inv. cˇ . 10, karton 1.

94

O gibraltarské zahraniˇcn´ı filiálce nen´ı známo témˇeˇr nic. V´ıme jenom to, zˇ e fungovala od roku 1938, ovˇsem o personáln´ım obsazen´ı ani o zp˚usobu veden´ı prodejny nejsou potˇrebné informace. Tabulka: Obraty zahraniˇcn´ıch filiálek174 1935

1937

1938

1939

739 995 Kˇc

2 618 487 Kˇc

2 282 303 Kˇc

1 620 500 Kˇc

2 483 144 Kˇc

928 244 Kˇc

228 376 Kˇc

Hong-Kong

450 693 Kˇc

389 156 Kˇc

Gibraltar

572 777 Kˇc

387 946 Kˇc

Maroko Egypt

Z tabulky jasnˇe vyplývá, zˇ e roˇcn´ı obraty jednotlivých filiálek byly pomˇernˇe n´ızké, nav´ıc s klesaj´ıc´ım trendem. Vzhledem k tomu, zˇ e se jedná o obraty v hodnotˇe zboˇz´ı, pro z´ıskán´ı pˇredstavy o koneˇcném zisku je tˇreba jeˇstˇe z cˇ a´ stek odeˇc´ıst náklady na provoz obchod˚u a na cla. Firma tedy nemˇela z tˇechto filiálek nijak velký profit. Podle intern´ı korespondence zisk nedosahoval ani pr˚umˇerných hodnot zisku z cˇ eskoslovenských obchod˚u.175 Nav´ıc se v zahraniˇcn´ıch filiálkách Rolný setkal i s podvodným jednán´ım marockých vedouc´ıch Kociána a Xenose, kteˇr´ı si u´ dajnˇe roku 1938 rozdˇelili veˇskerý zisk z prodeje mezi sebou.176 I pˇres promyˇslený postup se Arnoˇstovi Rolnému nepodaˇrilo prosadit své filiálky na afrických ani asijských trz´ıch. Prodejny byly nerentabiln´ı, Evropané zde zˇ ij´ıc´ı a zvykl´ı na konfekˇcn´ı módu si kupovali zboˇz´ı jen omezenˇe, nav´ıc majetnˇejˇs´ı z nich stále dávali pˇrednost sˇ atstvu sˇitému na zakázku. Domác´ı obyvatelé nemˇeli zájem o evropský styl oblékán´ı a Rolný nemˇel snahu pˇrizp˚usobit sv˚uj výrobn´ı program jejich specifickým potˇrebám a poˇzadavk˚um. Výroba odˇev˚u typických 174

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Roˇcn´ı pˇrehledy

exportu. Inv. cˇ . 22, karton 3. 175 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Dopis Josefa Matouˇska Arnoˇstu Rolnému ze dne 14. cˇ ervna 1938. Inv. cˇ . 10, karton 1. 176 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Dopis Arnoˇsta ˇ Rolného adresovaný Velvyslanectv´ı CSR v Egyptˇe ze dne 1. u´ nora 1939. Inv. cˇ . 165, karton 33.

95

pro exotické zemˇe by byla vzhledem k omezenému objemu i nejistému odbytu pravdˇepodobnˇe ztrátová. Proto Arnoˇst Rolný bˇehem dvou let vˇsechny své filiálky v zahraniˇc´ı zruˇsil. Jiˇz na konci roku 1938 uzavˇrel obchody v Hong Kongu a na Gibraltaru. Zboˇz´ı, které mˇely obchody na skladˇe, bylo dáno do komisn´ıho prodeje v ostatn´ıch obchodech dané oblasti (proto také jeˇstˇe v roce 1939 zaznamenáváme obraty z tˇechto obchod˚u).177 Marockou obchodn´ı spoleˇcnost a souˇcasnˇe s n´ı také vˇsechny filiálky v Africe zruˇsil Rolný 1. cˇ ervence 1939. Skladové zásoby byly rozprodány do dalˇs´ıch obchod˚u za sn´ızˇ enou cenu.178 Exportn´ı aktivity nebyly pro firemn´ı plánován´ı a podnikatelské strategie prioritn´ı. Arnoˇst Rolný se soustˇredil pˇredevˇs´ım na domác´ı obchod a své zboˇz´ı zaˇcal vyvázˇ et do zahraniˇc´ı aˇz v pozdˇejˇs´ıch letech. Objemy exportn´ıch zakázek nebyly pˇr´ıliˇs velké, pod´ıl firmy Arnoˇsta Rolného na celkovém vývozu cˇ eskoslovenských konfekˇcn´ıch pánských a chlapeckých odˇev˚u tvoˇril v roce 1935 zhruba 5,5 % (objem vyvezeného zboˇz´ı tohoto druhu byl 18,385 mil Kˇc), o dva roky pozdˇeji jiˇz cca 25 % (z celostátn´ıho celkového objemu exportovaného zboˇz´ı v hodnotˇe 21,136 mil Kˇc) a v roce 1938 se pohyboval kolem 28 % (z celkem vyvezeného zboˇz´ı za 22,453 mil Kˇc).179 Aˇckoli se mnoˇzstv´ı odˇev˚u prodaných do zahraniˇc´ı stále zvyˇsovalo a Rolný mˇel mezi exportéry konfekce pomˇernˇe významné m´ısto, nelze ˇr´ıci, zˇ e by byl v této oblasti pˇr´ıliˇs u´ spˇesˇný. Prodeje prostˇrednictv´ım zahraniˇcn´ıch partner˚u 177

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Dopis Arnoˇsta

Rolného adresovaný obchodn´ım zástupc˚um v Hong-Kongu a Gibraltaru ze dne 27. ˇr´ıjna 1938. Inv. cˇ . 23, karton 3. 178 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Dopis Arnoˇsta ˇ Rolného adresovaný Velvyslanectv´ı CSR v Egyptˇe ze dne 1. cˇ ervence 1939. Inv. cˇ . 165, karton 33. 179 ´ redn´ı svaz cˇ eskoslovenského pr˚umyslu 1918-1950. Statistika NA v Praze: Ustˇ ˇ cˇ s. exportu 1937. Inv. cˇ . 406, karton 312; Ceskoslovensk´ a statistika. Zahraniˇcn´ı obˇ ˇ chod republiky Ceskoslovensk´ e v roce 1935. Rada III. Praha 1937, s. 132; Statistická ˇ roˇcenka republiky Ceskoslovensk´ e 1937. Praha 1938, s. 142; Statistická roˇcenka reˇ publiky Ceskoslovensk´ e 1938. Praha 1938, s. 139.

96

nedosahovaly velkých hodnot a provozován´ı vlastn´ıch obchod˚u zkrachovalo po vcelku krátké dobˇe své existence. Rolný nevyuˇz´ıval ani moˇznost´ı, které cˇ eskoslovenským výrobc˚um nab´ızel napˇr´ıklad Exportn´ı u´ stav cˇ eskoslovenský, coˇz jen svˇedˇc´ı o jeho relativnˇe malém zájmu o rozˇsiˇrován´ı vývozu svého zboˇz´ı.

97

ˇ 6 Exkurs: Obchodn´ı uˇcnovsk´ a sˇkola firmy Rolný v Prostˇejovˇe Pro zajiˇstˇen´ı efektivnˇejˇs´ıho chodu podniku potˇreboval Arnoˇst Rolný z´ıskat dostateˇcný poˇcet dobˇre vyˇskolených, schopných a spolehlivých zamˇestnanc˚u. Pˇrestoˇze od svých pˇredch˚udc˚u, pˇredevˇs´ım od otce, který mˇel ve své d´ılnˇe také jakési sˇ kolic´ı stˇredisko, pˇrevzal osvˇedˇcené metody proˇskolován´ı krejˇc´ıch a ve svých prodejnách nechával soubˇezˇ nˇe pracovat dlouholetého prodavaˇce s novým zauˇcuj´ıc´ım se zamˇestnancem, bylo zˇrejmé, zˇ e nejefektivnˇeji z´ıská kvalifikovanou s´ılu zaloˇzen´ım vlastn´ı podnikové sˇ koly. Tento trend byl jiˇz mezi evropskými i cˇ eskými pr˚umysln´ıky známý a provˇeˇrený, i kdyˇz ne kaˇzdý si s problematikou ˇr´ızen´ı a zajiˇstˇen´ı sˇ koly umˇel dobˇre poradit. Arnoˇst Rolný ale nic neponechal náhodˇe. Nepokouˇsel se o zˇ a´ dný experiment. Opˇet se nechal se inspirovat svým velkým podnikatelským vzorem Tomásˇem Bat’ou a zaloˇzil v Prostˇejovˇe uˇcnˇ ovskou sˇkolu na stejných principech, které se osvˇedˇcily ve Zl´ınˇe.180 Podobnˇe jako Bat’a i Rolný si uvˇedomoval, zˇ e jen dlouho180

Tomásˇ Bat’a se ve svém podniku snaˇzil hlavnˇe zvýsˇit produktivitu práce, jej´ı

rychlost a zároveˇn kvalitu. Chtˇel zúroˇcit své zkuˇsenosti a poznatky ze svých cest po USA. K tomu mu mˇelo slouˇzit zaˇclenˇen´ı kaˇzdého pracovn´ıka do podnikové struktury tak, aby mˇel kaˇzdý zamˇestnanec zájem na prosperitˇe a následném zisku podniku. Zamˇestnanc˚um pak nab´ızel nejen finanˇcn´ı ohodnocen´ı kvalitn´ı práce, ale také mnohé dalˇs´ı podnikové výhody. Tento systém se ukázal jako velmi efektivn´ı, avˇsak zaˇskolován´ı jednotlivc˚u bylo pomˇernˇe sloˇzité. Nejpˇr´ımˇejˇs´ı cestou k z´ıskáván´ı loajáln´ıch, komplexnˇe vyˇskolených a pro podnik pˇr´ınosných lid´ı bylo zaloˇzen´ı vlastn´ı sˇkoly. Bat’ova sˇkola práce byla otevˇrena v zárˇ´ı 1925 pro muˇze a roku 1929 i pro zˇ eny. Zajiˇst’ovala svým uˇcnˇ u˚ m kompletn´ı vzdˇelán´ı a výchovu. Studenti docházeli do sˇkoly, kde se uˇcili odborné pˇredmˇety, ale i jazyky, pravidelnˇe chodili pracovat do r˚uzných provoz˚u v továrnˇe, aby znali celou výrobu obuvi. Veˇcer pak pro nˇe byl pˇripraven program v rámci aktivit na internátu. Pˇredmˇetem jejich výchovy ale nebylo pouze poznán´ı procesu výroby a odborná pˇr´ıprava napˇr. pro práci v obchodˇe. Bat’a se velmi soustˇredil na to, aby si kaˇzdý student d˚ukladnˇe osvojil hospodaˇren´ı s penˇezi, uˇcil se sˇetˇrit prostˇredky a zacházet s nimi opatrnˇe. Dále je uˇcil vhodnému chován´ı a pracovitosti. C´ılem celého tˇr´ıletého uˇcen´ı byla výchova nového zamˇestnance, který per-

98

dobou odbornou pˇr´ıpravou z´ıská pro sv˚uj podnik loajáln´ı a spolehlivé specialisty nejen v dˇelnických profes´ıch, ale tˇreba i v prodeji cˇ i administrativˇe. Nen´ı zˇrejmé, jak dlouho zrála v hlavˇe podnikatele myˇslenka zˇr´ıdit vlastn´ı sˇkolu, ale z korespondence Arnoˇsta Rolného s podnikovým ˇreditelem Matouˇskem z konce roku 1936 jiˇz jasnˇe vyplývá, zˇ e továrn´ık povaˇzuje vybudován´ı vzdˇelávac´ıho zaˇr´ızen´ı za nutnost a zˇ e se na nˇe jiˇz pˇripravuje.181 Svou zˇ a´ dost o otevˇren´ı závodn´ı sˇkoly podal Rolný 22. bˇrezna 1938. Vyhovˇeno mu bylo ze strany Ministerstva sˇkolstv´ı a národn´ı osvˇety 15. cˇ ervna téhoˇz roku.182 Od sˇkoln´ıho roku 1938/1939 mohla vzniknout nová Závodn´ı uˇc” nˇ ovská obchodn´ı sˇkola firmy Rolný“. Arnoˇst Rolný zahájil výchovu student˚u o rok pozdˇeji neˇz jeho konkurent Jan Nehera. I ten pˇrevzal sˇ kolský systém od Bati a pouze ho pˇrizp˚usobil svým potˇrebám. Rolný pak témˇeˇr pˇresnˇe napodobil Jana Neheru v koncipován´ı své uˇcnˇ ovské sˇ koly. Podle stanov byla novˇe zaloˇzená sˇkola soukromá, a musela se tak ˇr´ıdit stále platným c´ısaˇrským naˇr´ızen´ım cˇ . 309 o soukromém vyuˇcován´ı ˇ z 27. cˇ ervna 1850. Skola spadala pod kontrolu inspektora zˇ ivnostenských pokraˇcovac´ıch sˇkol Ing. Karla Gregora – ten dohl´ızˇ el na dodrˇzován´ı osnov, výbˇer uˇcitel˚u a vychovatel˚u a na plnˇen´ı vˇsech pravidel a nafektnˇe zná sv˚uj“ podnik, dokonale ovládá svou práci (at’ uˇz pracuje ve vlastn´ı výrobˇe, ” u´ cˇ tárnˇe nebo obchodˇe) a hlavnˇe se snaˇz´ı aktivnˇe pˇrisp´ıvat k firemn´ımu u´ spˇechu. Absolvent Bat’ovy sˇkoly práce byl pevnˇe spjat s podnikem a svou dalˇs´ı prac´ı pˇrisp´ıval ´ k dalˇs´ımu rozvoji a modernizaci firmy; Bat’a, T.: Uvahy a projevy. Praha 1990, s. 95 an.; Cekota, A.: Geniáln´ı podnikatel Tomásˇ Bat’a. Toronto 1981, s. 279 an; Rybka, Z.: Základn´ı zásady Bat’ova systému pro podnikatele a vedouc´ı pracovn´ıky. Praha 1999, s. 10; Leˇsingrová, R.: Bat’ova soustava rˇ´ızen´ı. Zl´ın 2007, s. 67 an. 181 MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Dopis Arnoˇsta Rolného Josefu Matouˇskovi ze dne 13. prosince 1936. Inv. cˇ . 10, karton 1. 182 ZA Opava, pob. Olomouc: Obchodn´ı a zˇivnostenská komora Olomouc. Povolen´ı otevˇren´ı podnikové sˇkoly. Inv.ˇc. 14253, sig. VIII Cc 1, karton 1729; Gerˇslová, J.: Pr˚ukopn´ık pr˚umyslu konfekce, str. 26.

99

ˇr´ızen´ı. Na u´ roveˇn odborného vzdˇeláván´ı zˇ a´ k˚u mˇel dohl´ızˇ et ˇreditel prostˇejovské Státn´ı cˇ sl. odborné sˇkoly tkalcovské a krejˇcovské.183

6.1 Charakteristika sˇkoly Protoˇze firemn´ı sˇ kola byla zaˇr´ızen´ım cˇ istˇe soukromým, musel se jej´ı majitel Arnoˇst Rolný zavázat, zˇ e bude hradit veˇskeré výdaje spojené s chodem a vnitˇrn´ımi potˇrebami sˇkoly. Stát ani jakákoli instituce nepˇrisp´ıvala nijak na provoz uˇciliˇstˇe ani na vybaven´ı sˇkoly nebo na výplaty zamˇestnanc˚u.184 Nejvyˇssˇ´ım ˇreditelem sˇkoly byl sám majitel Arnoˇst Rolný, jemu pˇr´ımo podléhali vedouc´ı sˇ koly, vedouc´ı internátu a mistˇri vedouc´ı odborˇ nou pˇr´ıpravu. Skolu vedl Josef Smetana a jeho uˇcitelský sbor tvoˇrilo dalˇs´ıch 17 uˇcitel˚u.185 Budova internátu i sˇ koly se nacházela bl´ızko mˇestského centra, nedaleko hlavn´ıho továrn´ıho komplexu. Internátn´ı budova stála proti rodinné vile Arnoˇsta Rolného. D´ıky této situaci byl Rolný se studenty v denn´ım kontaktu, cˇ asto je chodil spoleˇcnˇe se svou manˇzelkou navˇstˇevovat, zaj´ımal se o jejich prospˇech i názory na sˇ kolu, z´ıskával si svou otevˇrenost´ı mezi studenty oblibu a diplomaticky si tak jiˇz pˇredem pojiˇst’oval vˇerný, pozitivn´ı vztah budouc´ıch zamˇestnanc˚u k podniku i své vlastn´ı osobˇe. Nové zˇ a´ ky z´ıskával Rolný nejen v Prostˇejovˇe a bl´ızkém okol´ı, ale prostˇrednictv´ım svých prodejen a jejich obchodn´ıch vedouc´ıch se mu daˇrilo do internátn´ı sˇ koly pˇrivést studenty prakticky z celé republiky. Pˇritom nemusel organizovat zˇ a´ dné náborové akce, jimiˇz by obsadil volná studijn´ı m´ısta, d´ıky dobrému jménu firmy byl o studia v podnikové 183

ZA Opava, pob. Olomouc: Obchodn´ı a zˇivnostenská komora Olomouc. Povolen´ı

otevˇren´ı podnikové sˇkoly. Inv.ˇc. 14253, sig. VIII Cc 1, karton 1729. 184 Tamtézˇ . 185 MZA v Brnˇe: Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. P´ısemnosti odˇevn´ı uˇcnˇ ovské ˇ sˇkoly. Inv. cˇ . 89, karton 23; z rozhovoru s ing. Eduardem Subertem a Otýli´ı Ouvinovou.

100

sˇ kole velký zájem, mezi lidmi v oboru vládlo pˇresvˇedˇcen´ı, zˇ e kdo je ” od Rolného cˇ i Nehery, je Nˇekdo“.186 Délka uˇcen´ı byla stejná jako na vˇsech ostatn´ıch uˇcnˇ ovských sˇkolách ˇ v CSR, tˇr´ıletá, obecnému standardu odpov´ıdal i nástupn´ı vˇek student˚u. Do prvn´ıho roˇcn´ıku byly pˇrij´ımány dˇeti s ukonˇcenou obecnou sˇ kolou, tedy zhruba cˇ trnáctileté. V roce 1938 byla výuka vedena jen v prvn´ım roˇcn´ıku, kam podnik zˇ a´ ky pˇrij´ımal, a to i v následuj´ıc´ıch letech, vˇzdy tˇricet mlad´ık˚u (hlásilo se jich bˇezˇ nˇe kolem jednoho sta).187 Student byl pˇrijat na základˇe zájmu svého a zájmu rodiˇcu˚ , skládal orientaˇcn´ı pˇrij´ımac´ı zkouˇsky z cˇ eského a nˇemeckého jazyka a z poˇct˚u.188 Rodiˇce neplatili zˇ a´ dné sˇkolné ani jiné pˇr´ıspˇevky cˇ i pokuty pˇri pˇredˇcasném opuˇstˇen´ı sˇkoly. Pokud se student ˇra´ dnˇe nevˇenoval svým povinnostem nebo nestaˇcil vyhovˇet poˇzadavk˚um sˇkoly, byl ze studia vylouˇcen. ˇ Skola zpoˇca´ tku otev´ırala své brány pouze muˇzu˚ m, prvn´ı roˇcn´ık d´ıvˇc´ı tˇr´ıdy byl otevˇren aˇz v roce 1942.189 Po absolvován´ı sˇkoly mˇely d´ıvky stejné postaven´ı jako chlapci, mohly nastoupit na stejné pozice jako jejich muˇzské protˇejˇsky. Nebyly pro nˇe vyˇclenˇeny jen dˇelnické profese, mnohem cˇ astˇeji se uplatˇnovaly v prodejnách, kde brzy tvoˇrily významné procento vˇsech zamˇestnaných prodavaˇcu˚ pánské a dˇetské konfekce. Vˇsichni studenti a studentky byli nazýván´ı Mlad´ı muˇzi a Mladé zˇ eny. Toto oznaˇcen´ı Rolný také pˇrevzal od Bati, potaˇzmo i od Nehery. Symbolizovalo v´ıru v pˇr´ıpravu nových, kvalitn´ıch zamˇestnanc˚u, kteˇr´ı pˇredstavovali budoucnost podniku. Právˇe od nich se oˇcekával nový pˇr´ınos v modernizaci výroby nebo novinek v logistice a obchodn´ıch strategi´ıch. ˇ Z rozhovoru s ing. Eduardem Subertem a Otýli´ı Ouvinovou. MZA v Brnˇe: Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. P´ısemnosti odˇevn´ı uˇcnˇ ovské ˇ sˇkoly. Inv. cˇ . 89, karton 23; Z rozhovoru s ing. Eduardem Subertem. 188 ZA Opava, pob. Olomouc: Obchodn´ı a zˇivnostenská komora Olomouc. 186

187

Poˇzadavky pro pˇrijet´ı studenta ke studiu. Inv.ˇc. 14253, sig. VIII Cc 1, karton 1729. 189 ZA Opava, pob. Olomouc: Obchodn´ı a zˇivnostenská komora Olomouc. Povolen´ı pˇrij´ımán´ı d´ıvek do uˇcnˇ ovské sˇkoly ze dne 16. cˇ ervna 1942. Inv.ˇc. 14253, sig. VIII Cc 1, karton 1729.

101

6.2 Náplnˇ výuky ˇ Skola nevypisovala pro prvn´ı roˇcn´ık zˇ a´ dné specializace, vˇsichni Mlad´ı muˇzi a Mladé zˇ eny zaˇc´ınali výuku studiem vˇseobecných pˇredmˇet˚u a zároveˇn se seznamovali se základy odborných nauk.190 Samozˇrejmˇe také chodili do továrny na praxi. I zde museli vˇsichni proj´ıt stejnými pracovn´ımi u´ koly: sˇili, uˇcili se stehovat, pˇriˇs´ıvat kapsy, poznávat druhy látek. Ve druhém roˇcn´ıku se kromˇe spoleˇcných pˇredmˇet˚u a krejˇcovské praxe cˇ a´ steˇcnˇe specializovali na základˇe vlastn´ı volby, nˇekdo se podrobnˇeji vˇenoval u´ cˇ etnictv´ı, jiný mzdové agendˇe. Neexistovaly vˇsak volitelné pˇredmˇety, specializace se odehrávala ve formˇe praxe. Po praxi ve výrobˇe se student maj´ıc´ı zájem napˇr´ıklad o u´ cˇ etnictv´ı dostavil na pˇr´ısluˇsné pracoviˇstˇe, kde pokraˇcoval v práci.191 Výuka vˇseobecných i odborných pˇredmˇet˚u byla rovnomˇernˇe rozvrzˇ ena do vˇsech tˇr´ı roˇcn´ık˚u a mˇela pevnˇe stanovenou hodinovou dotaci192 : roˇcn´ık Hodinové dotace

1.

2.

3.

Nˇemˇcina

4

4

4

Nauka o zboˇz´ı

2

1

-

Organisace továrn´ı

-

-

2

Obchodn´ı nauka a p´ısemnosti, obchodn´ı krasopis

2

2

-

Obchodn´ı poˇcty a kalkulace ´ cetnictv´ı Uˇ

2

1

-

-

2

2

ˇ Zivnostensk´ a nauka

-

-

2

Hospodárˇský zemˇepis

2

-

-

Odborné stˇrihy

-

2

-

Technologie sˇit´ı

1

-

-

Psan´ı na stroji

1

-

-

Národn´ı hospodárˇstv´ı

-

-

2

Zdravotnictv´ı

-

-

1

190

MZA v Brnˇe: Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Osnovy. Inv. cˇ . 89, karton 23. ˇ Z rozhovoru s ing. Eduardem Subertem. 192 MZA v Brnˇe: Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Osnovy. Inv. cˇ . 89, karton 23. 191

102

Odborný prodej a aranˇzován´ı

-

2

1

Tˇelocvik

3

3

3

Celkem:

17

17

17

Studenti se tedy museli nauˇcit plynnˇe hovoˇrit i psát nˇemecky, samozˇrejmˇe se výuka soustˇredila hlavnˇe na obchodn´ı mluvu. V hodinách pak mˇeli konverzovat jak s uˇcitelem, tak mezi sebou, p´ısemné práce pak zhotovovali vˇetˇsinou na internátu. V nauce o zboˇz´ı se studenti seznamovali se vˇsemi potˇrebnými druhy textili´ı, uˇcili se, jak a kde se pˇestuje bavlna cˇ i len. Znali také r˚uzné druhy a odr˚udy tˇechto plodin. Opomenuto nez˚ustalo ani pouˇcen´ı o zpracován´ı textiln´ıch plodin cˇ i vlny a následné výrobˇe látek. Jakýmsi testem pak mˇela být provˇerka z poznáván´ı látek – z jakého jsou materiálu, jak byly vyrobeny a jaké je jejich nejlepˇs´ı vyuˇzit´ı, pˇredevˇs´ım v odˇevnictv´ı. Pˇredmˇet o továrn´ı organizaci byl urˇcen aˇz pro nejstarˇs´ı frekventanty sˇ koly. Tady se mohli podrobnˇe seznámit se zp˚usobem veden´ı závod˚u Rolného, s organizac´ı, dˇelen´ım do r˚uzných oddˇelen´ı, jejich funkcemi a kompetencemi. Dále se kladl d˚uraz na vˇedomosti z oblasti exportu ˇ a domác´ıho obchodu. Studenti museli vˇedˇet, kde v CSR najdou firemn´ı prodejny, kam firma vyvázˇ´ı do zahraniˇc´ı, kde má své komisionáˇrské sklady. V obchodn´ım krasopisu se, jak název jasnˇe ˇr´ıká, uˇcilo správnému psan´ı. Studenti se museli nauˇcit nejen psát u´ hlednˇe, ale také správnˇe vyplˇnovat formuláˇre (pro komunikaci s u´ ˇrady, poˇstou, dráhou atd.) a psát dlouhé a srozumitelné obchodn´ı dopisy cˇ i reklamace. Ruku v ruce s krasopisem sˇ la i výuka psan´ı na stroji. Zde se zˇ a´ ci uˇcili psát vˇsemi deseti prsty, aby psali co nejrychleji a bez chyb cˇ i pˇreklep˚u. V poˇctech se pak museli studenti cviˇcit hlavnˇe v poˇc´ıtán´ı zpamˇeti, aby dokázali zákazn´ıkovi snadno a rychle spoˇc´ıtat cenu nakoupeného zboˇz´ı. Museli ale ovládat také základn´ı poˇcty, procenta nebo trojˇclenku. 103

To jim pomáhalo napˇr. pˇri výpoˇctu dopravného cˇ i poˇstovného a t´ım sniˇzovalo riziko, zˇ e by mohli být oˇsizeni. Bylo také nutné nauˇcit se základ˚um kalkulace: k prodejn´ı cenˇe bylo potˇreba pˇriˇc´ıst nejen náklady na dopravu, ale také na provoz obchodu, platy zamˇestnanc˚u cˇ i provize zprostˇredkovatel˚u. Koneˇcná cena odˇev˚u vˇsak nesmˇela být pˇr´ıliˇs vysoká, aby byla konkurenceschopná. Znalost pˇrepoˇct˚u plateb v ciz´ı mˇenˇe byla v exportn´ıch kanceláˇr´ıch rovnˇezˇ nezbytnost´ı, proto se pˇredmˇet obchodn´ı poˇcty a kalkulace zabýval i touto tematikou. Pro vyˇssˇ´ı roˇcn´ıky byl vyhrazen pˇredmˇet u´ cˇ etnictv´ı. Ve druhém roˇcn´ıku se zde uˇcilo pˇredevˇs´ım správné zapisován´ı u´ daj˚u, napˇr´ıklad do skladn´ıch knih, zakládán´ı doˇslé d˚uleˇzité poˇsty, vyplˇnován´ı výkaz˚u a archivace dokument˚u. V dalˇs´ım roce se pak studenti uˇcili správnˇe vypocˇ´ıtávat danˇe, byli vedeni k peˇclivosti a pˇresnosti ve výpoˇctech. V zˇ ivnostenské nauce se mlad´ı lidé dozvˇedˇeli, co je zˇ ivnost, jak se cˇ lovˇek m˚uzˇ e stát zˇ ivnostn´ıkem, jak si otevˇr´ıt vlastn´ı obchod a jaká pravidla jako zˇ ivnostn´ık mus´ı dodrˇzovat. Seznámeni byli i s r˚uznými formami sdruˇzován´ı a organizován´ı – Obchodn´ı a zˇ ivnostenskou koˇ morou, Zivnostenskou radou, ale i s druˇzstvy (úvˇern´ımi, obchodn´ımi, nákupn´ımi, výrobn´ımi...). Dále museli znát dopodrobna celn´ı problematiku, dopravn´ı sazby, pravidla vztahu zamˇestnance a zamˇestnavatele a potˇrebné k tomu se vztahuj´ıc´ı zákony. D˚uraz na export odˇevn´ıho zboˇz´ı kladl i pˇredmˇet hospodáˇrský zemˇepis. Zde se totiˇz vyuˇcovalo, kde se pˇestuje bavlna cˇ i len, kde se chovaj´ı ovce s dobrou vlnou apod. Studenti se seznámili se zemˇemi, do kterých firma Rolný jiˇz své výrobky vyvázˇ´ı, kolik je zde obchod˚u nebo kdo firmu v daném státˇe zastupuje. Dále se prob´ıraly dalˇs´ı státy, kde se textiln´ı cˇ i odˇevn´ı pr˚umysl významnˇeji rozvinul a kam by jeˇstˇe firma mohla expandovat. Pˇritom vˇsak uˇcitel respektoval (a také o tom pˇrednásˇel ve svých hodinách) hospodáˇrské vztahy konkrétn´ıch zem´ı. Napˇr´ıklad u´ vahy o expanzi firmy do nových zem´ı se tedy vedly na základˇe dobových ekonomických i politických dat.

104

Tv˚urˇc´ı byly hodiny odborného stˇrihu. Studenti se uˇcili vz´ıt správné m´ıry pro uˇsit´ı jednotlivých cˇ a´ st´ı pánského cˇ i dˇetského odˇevu, at’ uˇz saka, kalhot cˇ i vesty, nebo také kabát˚u, ale i lyˇzaˇrských kalhot, a podle toho pak alespoˇn pˇribliˇznˇe nakreslit stˇrih. Mˇeli umˇet zohlednit r˚uzné tˇelesné vady (napˇr´ıklad r˚uznˇe dlouhé nohy, nohy do tvaru O“ cˇ i X“, zp˚usob ” ” drˇzen´ı tˇela (ohnutá záda, vystouplé lopatky cˇ i dopˇredu ohnutý postoj) a tˇelesné proporce, jako napˇr. vystouplé bˇricho. Zvládnut´ı umˇen´ı stˇrihu podmiˇnovalo osvojen´ı si technologie sˇ it´ı. Aˇc se ve sˇkole nevychovávali krejˇc´ı, i tuto oblast museli vˇsichni alespoˇn v základech ovládat. Pˇrednásˇelo se tedy o historii sˇit´ı odˇev˚u, studenti se seznámili se stroji a nástroji krejˇc´ıch. Hlubˇs´ı znalost se poˇzadovala v oblasti konfekˇcn´ıch velikost´ı a rozd´ıl˚u mezi nimi a také vad v uˇsitých oblec´ıch (pak museli být studenti také schopni navrhnout zp˚usob nápravy dané vady). Tyto vˇedomosti jim pomohly v práci v obchodˇe – dokázali zákazn´ıkovi poradit, jaký odˇev je vhodný (at’ uˇz pro nˇejakou pˇr´ıleˇzitost nebo pro typ zákazn´ıka), pomohli mu vybrat správnou velikost a pˇri pˇr´ıpadné reklamaci mohli vhodnou radou zabránit vrácen´ı sˇ at˚u. Pro posledn´ı roˇcn´ık byl urˇcen pˇredmˇet národn´ı hospodáˇrstv´ı. Tento ryze teoretický pˇredmˇet se zabýval hospodáˇrskou politikou domác´ı i zahraniˇcn´ı (se zˇretelem ke stát˚um, do kterých Rolný vyvázˇ el). Studenti museli perfektnˇe ovládat systém státn´ı správy, chápat rozd´ıly mezi soukromým a státn´ım hospodáˇrstv´ım, vztah jednotlivce k hospodáˇrskému celku, znát základn´ı národohospodáˇrské pojmy (jako práce, kapitál, poptávka a nab´ıdka, cena, mˇena, inflace, u´ vˇer atp.). Nejstarˇs´ı zˇ a´ ci se také vzdˇelávali v oblasti zdravotnictv´ı. Uˇcili se o nemocech a jejich prevenci, o pomoci v pˇr´ıpadˇe u´ raz˚u nebo o hygienˇe na pracoviˇsti. Sp´ısˇe praktickým oborem pak bylo odborné prodáván´ı a aranˇzován´ı. Zde si studenti zkouˇseli, jak správnˇe jednat se zákazn´ıkem (bud’ mezi sebou, nebo uˇcitel vystupoval jako klient). V tomto pˇredmˇetu uplatˇno-

105

vali své znalosti látek, velikost´ı, druh˚u odˇevu, doporuˇcovali oˇsacen´ı pro konkrétn´ı pˇr´ıleˇzitosti. Uˇcili se jednat na vysoké u´ rovni, být si jisti t´ım, co ˇr´ıkaj´ı, a zároveˇn být dostateˇcnˇe hbit´ı a pozorn´ı v˚ucˇ i zákazn´ıkovi. Ovˇsem nejen vybrané chován´ı bylo pˇredmˇetem pozornosti. Studenti se také seznamovali s pravidly pécˇ e o sv˚uj zevnˇejˇsek a se zásadami správné zˇ ivotosprávy. Prvn´ı dojem je pro klienta velmi d˚uleˇzitý, proto prodavaˇc musel vypadat pˇr´ıjemnˇe, být upravený a cˇ istý (nejen v pracovn´ı dobˇe v obchodˇe, ale stále – jméno podniku pˇrece vytváˇr´ı i mimo prostory svého obchodu). Obchodn´ık se má vˇzdy chovat vl´ıdnˇe a pˇr´ıjemnˇe, mus´ı být orientován na zákazn´ıka, perfektnˇe znát veˇskeré zboˇz´ı v obchodˇe, projevovat zájem o svou práci. Kromˇe celkového vzhledu a chován´ı firemn´ıho obchodn´ıka (ˇci obchodvedouc´ıho) se v tomto pˇredmˇetu vyuˇcovalo i aranˇze´ rstv´ı. Studenti pak chodili pˇr´ımo do firemn´ıho reklamn´ıho oddˇelen´ı, kde i zkouˇseli vystavit zboˇz´ı do výlohy, rozm´ıstit vhodné osvˇetlen´ı v prodejnˇe, správnˇe a u´ hlednˇe popsat cenovky, vyvˇesit reklamn´ı materiály, rovnat odˇevy na ram´ınka cˇ i do pˇrihrádek. Tˇelocvik se neodehrával v klasických hodinách. Kaˇzdý den ráno, jeˇstˇe pˇred sn´ıdan´ı, se 30 minut cviˇcilo. Vˇsichni si museli protáhnout celé tˇelo, chv´ıli posilovat, následovala gymnastika.193

ˇ 6.3 Zivot sˇkoly Práce student˚u podnikové sˇ koly byla hodnocena pololetnˇe formou tradiˇcn´ıch vysvˇedˇcen´ı, jednotlivé pˇredmˇety byly klasifikovány pˇeti stupni (výborný – nedostateˇcný), doklad obsahoval i u´ daje o poˇctu zameˇskaných hodin, psán byl na formuláˇr´ıch s vodotiskem a státn´ım znakem. Kromˇe vysvˇedˇcen´ı podnik pos´ılal rodiˇcu˚ m kaˇzdé tˇri mˇes´ıce také zprávu o prospˇechu a chován´ı jejich d´ıtˇete.194 Mˇela formu dopisu a informo193 194

Tamtézˇ . MZA v Brnˇe: Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Katalogy student˚u – pˇrehledy

jejich výsledk˚u. Inv. cˇ . 91, karton 24.

106

vala o tom, v cˇ em se zˇ a´ k zlepˇsil cˇ i naopak, zda nemá nˇejaké kázeˇnské prohˇreˇsky a zda pln´ı vˇsechny své povinnosti Mladého muˇze“ v pod” niku Rolný. Autory tohoto slovn´ıho hodnocen´ı o rozsahu jedné strany bˇezˇ ného kanceláˇrského formátu byli internátn´ı vychovatelé, jimˇz dávali pro zprávu podklady také uˇcitelé; mistˇri se v tomto pˇr´ıpadˇe asi k práci uˇcnˇ u˚ konkrétnˇe nevyjadˇrovali. Kaˇzdou hodnot´ıc´ı zprávu vlastn´ı rukou podepsal ˇreditel Arnoˇst Rolný.195 Ve sˇkole, v továrnˇe i na internátu se mlad´ı lidé neustále uˇcili sluˇsnému a poctivému chován´ı, velmi se dbalo na upravený zevnˇejˇsek, vstˇr´ıcné a kultivované chován´ı, pracovitost, spoˇrivost a hlavnˇe pravdomluvnost. Pro pˇr´ıpravu na peˇclivou a zodpovˇednou práci slouˇzily student˚um také takzvané Roˇcenky Mladého muˇze“ (nebo Mladé zˇ eny).196 Tato ” malá kn´ızˇ ka obsahovala desatero zásad sluˇsného chován´ı, ale pˇredevˇs´ım tabulku se seznamem pˇr´ıjm˚u a výdaj˚u daného studenta, s jej´ızˇ pomoc´ı byl zˇ a´ k veden k tomu, aby mˇel pˇrehled o svém majetku a jeho cenˇe, aby si vázˇ il vlastn´ıch vˇec´ı. V pˇredepsaných ˇra´ dc´ıch tabulky byly uvedeny souˇca´ sti odˇevu (sako, kalhoty, koˇsile sváteˇcn´ı, koˇsile vˇsedn´ı, ponoˇzky, spodky. . . ) a do dalˇs´ıch prázdných kolonek si student dopsal, kolik takových cˇ a´ st´ı odˇevu jiˇz vlastn´ı, kolik za nˇe utratil, poté pˇripisoval novˇe z´ıskané kusy i s cenou, i kdyˇz kus odˇevu dostal a neplatil. Kdyˇz napˇr. obdrˇzel novou koˇsili, zapsal si do notýsku do ˇra´ dku koˇsile jedniˇcku (jeden kus) a cenu a v týdenn´ı bilanci si pak musel dopoˇc´ıtat, zˇ e podniku dluˇz´ı právˇe cenu koˇsile. Do roˇcenky si uˇcnˇ ové zaznamenávali také své výdˇelky, i kdyˇz i ty byly pouze hypotetické. Stejnˇe jako se neplatilo za oˇsacen´ı cˇ i stravu, nevyplácela se ani mzda (s výjimkou nˇekterých obˇcasných prémi´ı). Veˇskeré záznamy mˇely vyloˇzenˇe výchovný charakˇ Z osobn´ı sb´ırky dokument˚u ing. Eduarda Suberta. Roˇcenku Rolný rovnˇezˇ pˇrevzal z bat’ovského systému. Byla vhodným prostˇredkem pro uˇcen´ı hospodaˇren´ı s vlastn´ımi finanˇcn´ımi prostˇredky. Bat’a své stu195

196

denty uˇcil pracovat se skuteˇcnými penˇezi, kaˇzdý uˇceˇn mˇel vlastn´ı u´ cˇ et v podnikové bance. Rolný ale odˇevy svým student˚um vˇenoval, proto byly u´ daje v Roˇcence sp´ısˇe ˇ orientaˇcn´ı; Z osobn´ı sb´ırky dokument˚u ing. Eduarda Suberta.

107

ter, o tom svˇedˇc´ı i fakt, zˇ e je vychovatelé mˇes´ıcˇ nˇe kontrolovali a signovali. Kaˇzdý mˇes´ıc tak Mladý muˇz“ musel zpracovat a zaznamenat ” svou osobn´ı bilanci, spoˇc´ıtat, za kolik penˇez dostal oˇsacen´ı a kolik si vydˇelal prac´ı v továrnˇe cˇ i v kanceláˇri. Aˇc vlastnˇe témˇeˇr zˇ a´ dné skuteˇcné pen´ıze v rámci tˇechto transakc´ı nepouˇzil, slouˇzila mu jeho malá bilance ke zjiˇstˇen´ı, jak dokázˇ e hospodaˇrit. Jak jiˇz bylo uvedeno výsˇe, rodiˇce Mladého muˇze“ nemuseli platit ” podniku ani sˇkolné, ani pˇr´ıspˇevek na odbornou pˇr´ıpravu cˇ i ubytován´ı. Náklady na bydlen´ı i stravu studenti zajiˇst’ovali svou prac´ı v d´ılenských provozech. Od podniku pak dostávali kromˇe stravy také odˇevy – pracovn´ı a vycházkový, vˇcetnˇe spodn´ıho prádla. Do sˇkoly a na vˇsednodenn´ı akce se nosily uniformy, skládaj´ıc´ı se z tmavomodrého saka, svˇetlejˇs´ıch kalhot, koˇsile a vázanky. Odˇev musel být pochopitelnˇe v perfektn´ım stavu, pamˇetn´ıci uvádˇej´ı, zˇ e jakmile pan rada (Arnoˇst Rolný) zahlédl ” kohokoli ze student˚u cˇ i zamˇestnanc˚u neupraveného, následovalo minimálnˇe pokárán´ı, vidˇel-li vˇsak, zˇ e látka je jiˇz obnoˇsená, neváhal a okaˇ ak si pˇridˇelený odˇev vyzvedl ze mˇzitˇe mu vˇenoval nový oblek.“197 Z´ skladu, byl ale v pr˚ubˇehu praxe veden k tomu, aby si jej náleˇzitˇe vázˇ il: pˇri praktických cviˇcen´ıch totiˇz musel proj´ıt celým procesem výroby takového odˇevu, uˇcil se pˇriˇs´ıvat kapsy, poté rukávy cˇ i zˇ ehlil l´ımeˇcky u koˇsil. V pr˚ubˇehu studia se zˇ a´ ci podrobovali pomˇernˇe pˇr´ısnému a pevnˇe stanovenému denn´ımu reˇzimu, platnému jak pro pobyt na internátu, tak pro sˇ kolu a d´ılny: den zaˇc´ınal v 6:00 rann´ı p˚ulhodinovou rozcviˇckou a po sn´ıdani a u´ klidu pokoje vˇsichni nastoupili do sˇkoly. Výuka zaˇc´ınala v osm hodin ráno a s pˇrestávkami (jednou delˇs´ı svaˇcinovou) trvala do 13.00. Poté studenti odcházeli na obˇed do Grandhotelu Rolný, kam se spolu s nimi chodil stravovat i továrn´ık se svou rodinou. Ve 14:00 jiˇz student˚um zaˇc´ınala praktická výuka v továrnˇe.198 ˇ Z rozhovor˚u s ing. Eduardem Subertem. MZA v Brnˇe: Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Denn´ı rozkazy. Inv. cˇ . 92, karˇ ton 25; Z rozhovoru s ing. Eduardem Subertem. 197

198

108

Mlad´ı lidé se pˇri n´ı nejprve uˇcili sˇ´ıt, ve vyˇssˇ´ıch roˇcn´ıc´ıch si pak v rámci odborného výcviku vyzkouˇseli pracovn´ı u´ kony, které vyˇzadovala pásová výroba, a vedle toho se jiˇz mohli vˇenovat i nácviku specifických dovednost´ı a pracovn´ıch postup˚u, jeˇz si sami vybrali podle svého zájmu a talentu. Nˇekteˇr´ı dále pracovali s látkami, vˇetˇsina vˇsak zkouˇsela r˚uzné druhy kanceláˇrských prac´ı. Nejeden absolvent také pozdˇeji p˚usobil tˇreba jako podnikový u´ cˇ etn´ı. Vˇetˇsina z nich ale z uˇcen´ı odcházela bud’ do poboˇcky cˇ i obchodu firmy ve svém rodném kraji, ˇ nebo kamkoli jinam do Ceskoslovensk´ e republiky, kde p˚usobili v m´ıstn´ıch prodejnách jako prodavaˇci, ti sˇikovnˇejˇs´ı pozdˇeji i jako vedouc´ı prodejny. Veˇcer pak mˇeli zˇ a´ ci vˇetˇsinou nˇejaký kulturn´ı program zajiˇst’ovaný internátn´ımi vychovateli a vychovatelkami, napˇr´ıklad taneˇcn´ı kurzy, divadeln´ı pˇredstaven´ı atd. Studenti se ale mohli vˇenovat také cˇ etným volnoˇcasovým aktivitám, nejˇcastˇeji tréninku r˚uzných sport˚u – odb´ıjené, koˇs´ıkové cˇ i kopané. K dispozici mˇeli malé hˇriˇstˇe pˇred internátem, mohli ale vyuˇz´ıvat i velké hˇriˇstˇe a tˇelocviˇcnu u Neherovy sˇkoly. Rolný podporoval i jiné, nesportovn´ı moˇznosti relaxace. Studenti mohli navˇstˇevovat napˇr´ıklad umˇelecké, pˇredevˇs´ım kresl´ıˇrské a mal´ıˇrské krouˇzky“. Vˇzdyt’ dobˇre vedený student s výtvarným nadán´ım se mohl ” stát kreativn´ım módn´ım návrháˇrem, který byl pro modern´ı odˇevn´ı podnik nepostradatelný a neocenitelný. Mnoz´ı studenti mohli sv˚uj profesn´ı rozvoj spojit i s dráhou modelu cˇ i modelky, z ˇrad zˇ actva byli vyb´ıráni pohledn´ı chlapci a hezká dˇevˇcata pro práci pˇri módn´ıch pˇrehl´ıdkách, které byly poˇra´ dány nejen pˇr´ımo v závodu, ale také v r˚uzných mˇestech celé republiky.199 Rolný chtˇel vybudovat rovnˇezˇ rekreaˇcn´ı a sˇkol´ıc´ı zaˇr´ızen´ı pro své zamˇestnance i studenty na moravském zámku Nový Svˇetlov, realizaci vˇsak zhatila nejprve druhá svˇetová válka a poté znárodnˇen´ı, proto z˚ustalo pouze u myˇslenky.200 199 200

Z rozhovoru s Otýli´ı Ouvinovou. SOkA v Prostˇejovˇe: Rodinný archiv Rolných, Prostˇejov. Dopis Arnoˇsta Rolného

adresovaný jeho bratrovi Vilémovi ze dne 18. cˇ ervence 1942. Inv. cˇ . 10, karton 1.

109

Vyuˇcován´ı prob´ıhalo pouze od pondˇel´ı do pátku, práce v továrnˇe vˇsak byla povinná i v sobotu. V nedˇeli pak mˇeli zˇ a´ ci osobn´ı volno, s povolen´ım opustit internát i odjet z mˇesta.201 ˇ Skola jako vˇsechny ostatn´ı podléhala kontrole sˇkoln´ıch inspektor˚u. ˇ V Zivnostensk´ e obchodn´ı sˇkole firmy Rolný provedl kontroly sˇ koln´ı rada Ing. Anton´ın Zvolský v roce 1941202 , v ˇr´ıjnu roku 1942 a v u´ noru 1943.203 Ve své prvn´ı zprávˇe pˇripom´ınkuje chybné sestaven´ı rozvrh˚u, které neodpov´ıdá osnovám schváleným ministerstvem sˇkolstv´ı. Dále Arnoˇsta Rolného upozorˇnuje na to, zˇ e v seznamu vyuˇcuj´ıc´ıch figuruj´ı lidé, kteˇr´ı na sˇkole jiˇz nep˚usob´ı. Tyto uˇcitele musel Rolný okamˇzitˇe ze seznamu vyˇskrtnout. M´ısto nich vˇsak nemohl pˇrijmout nové zamˇestnance, jak mu ukládalo naˇr´ızen´ı z 1. ledna 1941 o zákazu pˇrij´ımán´ı nových pracovn´ıch sil. Zm´ınˇené nedostatky Arnoˇst Rolný neprodlenˇe napravil. V podrobné inspekˇcn´ı zprávˇe z u´ nora 1943 Ing. Anton´ın Zvolský chvál´ı u´ roveˇn obchodn´ı sˇkoly. Kvalita výuky se oproti stavu pˇri kontrole v roce 1941 u´ dajnˇe výraznˇe zvýsˇila. Zmiˇnuje vysoce kvalifikované a schopné vychovatele i uˇcitele, kteˇr´ı své hodiny vedou na velmi dobré odborné u´ rovni, ale zároveˇn jsou jejich hodiny pro posluchaˇce zábavné. Vyuˇcuj´ıc´ı se neuchylovali pouze k prostým pˇrednásˇkám, ale pouˇz´ıvali r˚uzné vhodné pom˚ucky, snaˇzili se udrˇzovat se studenty kontakt a pˇrimˇet je k aktivn´ı práci v hodinách. P´ısemné práce a veden´ı poznámek zˇ a´ k˚u bylo dle inspektora rovnˇezˇ v poˇra´ dku. Zvolský také schvaluje sporé pouˇz´ıván´ı uˇcebnic ve výuce. D˚uvod byl prostý – speciáln´ı uˇcebnice pro 201

Reˇzim u firmy Rolný byl v mnohém volnˇejˇs´ı neˇz napˇr´ıklad u Jana Nehery, kde

panoval témˇerˇ vojenský ˇra´ d, vˇse bylo pˇresnˇe naplánováno (vˇcetnˇe odˇev˚u pro r˚uzné aktivity) a bylo nutné to pˇresnˇe dodrˇzovat. Vˇsichni studenti museli bydlet na internátu (vˇcetnˇe tˇech z Prostˇejova) a u´ cˇ astnit se vˇsech sˇkoln´ıch i internátn´ıch aktivit. Osobn´ı volno bylo pouze v nedˇeli odpoledne, dom˚u mohli studenti odjet maximálnˇe jednou ˇ mˇes´ıcˇ nˇe. Z rozhovoru s ing. Eduardem Subertem. 202 203

O této kontrole bohuˇzel v archivn´ıch materiálech nen´ı dochovaná zpráva. ZA MZA v Brnˇe: Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov. Zpráva sˇkoln´ıho inspektora.

Inv. cˇ . 89, karton 23.

110

tento obor neexistovaly a cˇ asté uˇz´ıván´ı uˇcebnic s pˇr´ıbuznou tematikou pokládá za zbyteˇcné. V celé zprávˇe zaznˇely pouze dvˇe drobné výtky – hodiny psan´ı na stroji by se mˇely rozdˇelit na skupiny a cˇ a´ st v d˚usledku toho nepouˇz´ıvaných psac´ıch stroj˚u by ,ˇela sˇkola odevzdat, protoˇze v celé zemi je jich nedostatek. Druhou výtkou byl n´ızký poˇcet kalamáˇru˚ pro studenty.204 Uˇcnˇ ovská sˇkola Rolný zcela odpov´ıdala bat’ovskému modelu podnikové sˇkoly. Jej´ı absolventi zvládali ˇremeslo, mˇeli znalosti o obchodu a u´ cˇ etnictv´ı. Byli vˇsestrannˇe vyuˇziteln´ı ve kterékoli cˇ a´ sti firmy. Orientovali se v nejmodernˇejˇs´ıch zp˚usobech výroby, znali nejnovˇejˇs´ı stroje v d´ılnách. Mˇeli pˇrehled o módn´ıch trendech i marketingových strategi´ıch. Dennˇe pˇri spoleˇcném obˇedˇe mluvili s Arnoˇstem Rolným, který se s nimi dˇelil o své zkuˇsenosti a názory. Od toho si sliboval jediné – to, zˇ e studenti z˚ustanou vˇern´ı svému zamˇestnavateli, zˇ e z˚ustanou v podniku a budou ho svou prac´ı a zainteresovanost´ı dále rozv´ıjet. V provozu budou zvyˇsovat produktivitu a rychlost výroby odˇev˚u, budou podporovat zavádˇen´ı nových technologi´ı i strojového vybaven´ı, nebudou se bát organizovat chod d´ılny. V nedˇelnických pozic´ıch pak mohou absolventi vymýsˇlet nové zp˚usoby propagace podniku a jeho výrobk˚u, mohou inovovat zpracovatelské postupy administrativn´ı agendy. A nakonec v obchodech mohou poskytovat vysoce kvalitn´ı servis klient˚um a i tak sˇ´ıˇrit dobré jméno firmy a pˇrisp´ıvat k jej´ımu rozvoji. Kaˇzdý tak má pˇrispˇet svým vlastn´ım zp˚usobem, výkonnost´ı cˇ i nápady k dalˇs´ımu rozkvˇetu firmy. Studenti byli bez nadsázky budoucnost´ı podniku, od sˇ koln´ıch let byli vedeni k tomu, zˇ e jsou jeho platnou souˇca´ st´ı, zˇ e právˇe na nich záleˇz´ı, bude-li se podnik prosperovat. Proto jej pˇrij´ımali za vlastn´ı a jejich snaha efektivnˇe se pod´ılet na chodu podniku i loajalita v nich byla vˇetˇsinou pˇrirozenˇe zakoˇrenˇena. Jejich zainteresovanost na prosperitˇe a modernizaci firmy výraznou mˇerou pˇrisp´ıvala k jej´ımu efektivn´ımu chodu a zaruˇcovala jej´ı konkurenceschopnost v budoucnosti. 204

Tamtézˇ .

111

Závˇer Rodinná firma Rolných zaˇc´ınala rozv´ıjet svou cˇ innost formou malého zˇ ivnostenského podniku. D´ıky usilovné snaze manˇzel˚u Rolných se zpocˇ a´ tku malá d´ılna rychle rozv´ıjela a po sˇedesáti letech jiˇz zauj´ımala mezi regionáln´ımi konfekˇcn´ımi podniky významné m´ısto, mˇela promyˇslený výrobn´ı proces, obchodn´ı strategii i zajiˇstˇený okruh odbˇeratel˚u. Dˇedic firmy Arnoˇst Rolný ji pak dokázal bˇehem dalˇs´ıch dvou desetilet´ı pˇrivést ˇ mezi sˇ piˇcku odˇevn´ıch pr˚umyslových podnik˚u v celém Ceskoslovensku. To, co v obuvnickém pr˚umyslu znamenalo jméno Bat’a, v konfekcionáˇrstv´ı vyjadˇrovala jména Nehera a Rolný, nejvýznamnˇejˇs´ı cˇ eskoslovenˇst´ı producenti pánské konfekce v meziváleˇcném obdob´ı. Bez nadsázky lze tvrdit, zˇ e d´ıky Arnoˇstu Rolnému se konfekcionáˇrstv´ı stalo bˇezˇ nou a ned´ılnou souˇca´ st´ı spotˇrebn´ıho pr˚umyslu, prodej konfekˇcn´ıho zboˇz´ı se stal pevnou cˇ a´ st´ı trhu, konfekˇcn´ı móda známým pojmem. Prostˇejovská konfekce se snaˇzila prosadit i v zahraniˇc´ı, aˇckoli na tomto poli nebyla pˇr´ıliˇs u´ spˇesˇná. Aˇckoli byl pod´ıl Rolného na celkovém vývozu konfekce pomˇernˇe vysoký, svým obratem se nemohl rovnat s vnitrostátn´ım prodejem. Zahraniˇcn´ı trhy ovládaly zejména nˇemecké konfekˇcn´ı továrny se zavedenou pásovou výrobou, kterým Rolný nemohl svými cenami konkurovat.205 Arnoˇst Rolný vybudoval v dobˇe prvn´ı republiky z prostˇejovské d´ıl” ny“ podnik, který je hlavnˇe ve strategi´ıch prodeje vzorem modern´ıho podnikán´ı 20. a 30. let. Ve svých aktivitách a podnikatelských poˇcinech se cˇ asto inspiroval Tomásˇem Bat’ou a jeho modern´ımi metodami ve výrobˇe i strategiemi ve veden´ı podniku a obchodu. Oba podnikatelé 205

Nˇemecké odˇevn´ı továrny racionalizovaly svou výrobu jiˇz v pr˚ubˇehu prvn´ı polo-

viny 20. let. Rychlost jejich produkce a hlavnˇe cena výrobk˚u tedy zˇrejmˇe výraznˇe pˇrevyˇsovala moˇznosti Arnoˇsta Rolného, který se drˇzel tradiˇcn´ıch výrobn´ıch postup˚u; Feldenkirchen, W.: Die deutsche Wirtschaft im 20. Jahrhundert. Enzyklopädie deutscher Geschichte. Bd. 47. München 1998, s. 86; Stolper, G.: Deutsche Wirtschaft seit 1870. Tübingen 1966, s. 280 an.

112

mˇeli velmi podobnou filozofii: u´ spˇech i zisk jsou nejv´ıce závislé na spokojeném zákazn´ıkovi a loajáln´ım zamˇestnanci. Proto se Rolný inspiroval i bat’ovským systémem vzdˇeláván´ı a pˇr´ıpravy zamˇestnanc˚u, propagaˇcn´ımi metodami i obchodn´ı taktikou. Své zamˇestnance motivoval sice systémem odmˇen, ale nezavedl ve firmˇe Bat’u˚ v systém u´ cˇ asti dˇeln´ık˚u na zisku. Pˇresto i jednoduˇssˇ´ı prémiový systém zˇrejmˇe dokázal pˇrimˇet dˇeln´ıky k lepˇs´ım výkon˚um. Nejd˚uleˇzitˇejˇs´ım prvkem, který Rolný od Bati pˇrevzal, byl zp˚usob prodeje. Jeho filozofi´ı bylo nejen prodávat zboˇz´ı, ale také poskytovat sluˇzby zákazn´ık˚um. Oblibu si u veˇrejnosti z´ıskal hlavnˇe t´ım, zˇ e on, jeho firma a zamˇestnanci svým jednán´ım pˇresvˇedˇcili zákazn´ıky o své serióznosti. Rolný si zakládal na dobrém jménu firmy, kterou reprezentoval jej´ı management, propracovaná reklama a v neposledn´ı ˇradˇe obchodvedouc´ı a prodavaˇci ve filiálkách. Serióznost svého podnikán´ı Rolný zd˚urazˇnoval i pˇri sniˇzován´ı cen svých výrobk˚u na poˇca´ tku ve tˇricátých let, kdy své zboˇz´ı prodával za co nejniˇzsˇ´ı moˇznou cenu pˇri zachován´ı kvality výrobk˚u, aˇckoli se jednalo o obecný trend – vˇsichni producenti sniˇzovali své ceny v d˚usledku hospodáˇrské krize. Rolný je vˇsak nezvýsˇil ani po jej´ım odeznˇen´ı. Orientace na obrat i za cenu sniˇzován´ı zisku nejen zˇ e zachránila firmu pˇred pot´ızˇ emi spojenými s celosvˇetovou hospodáˇrskou kriz´ı na poˇca´ tku tˇricátých let, ale d´ıky vˇcasné reakci firemn´ıho managementu (sn´ızˇ en´ı cen) se podaˇrilo odbyt v dobˇe krize jeˇstˇe zvýsˇit. Arnoˇst Rolný d´ıky tomuto kroku jako jeden z mála pr˚umysln´ık˚u neomezoval výrobu, nepropouˇstˇel své zamˇestnance, ale naopak jeˇstˇe v´ıce expandoval. Zat´ımco obchodn´ı strategie a personáln´ı politika procházely ve sledovaném obdob´ı výraznými promˇenami, struktura výroby byla pˇres sedmdesát let fungován´ı podniku takˇrka nemˇenná. Roln´ı zamˇestnávali pˇredevˇs´ım domácké krejˇc´ı, kteˇr´ı zastávali aˇz do konce druhé svˇetové války valnou vˇetˇsinu práce na výrobˇe odˇev˚u. V továrn´ıch prostorách pracovali pouze stˇrihaˇci, dˇeln´ıci v expedici a zamˇestnanci v obchodn´ım, propagaˇcn´ım a administrativn´ım oddˇelen´ı. Ani racionalizace výroby,

113

ˇ pˇredevˇs´ım zavádˇen´ı pásové výroby, mˇen´ıc´ı výrobn´ı procesy v Ceskoslovensku jiˇz od dvacátých let, odˇevn´ı produkci prakticky aˇz do poloviny let tˇricátých neovlivnilo. Teprve tehdy, se znaˇcným zpoˇzdˇen´ım za ostatn´ımi pr˚umyslovými odvˇetv´ımi, Rolný racionalizoval svou produkci, kdyˇz zavedl pásovou výrobu odˇev˚u v Brodku u Konice. K takovému kroku ho nepˇrivedla snaha modernizovat produkci podle Bat’ova modelu, aby centralizoval a zjednoduˇsil veˇskerou výrobu, ale pouze potˇreba zvýsˇen´ı produkce. Poptávka po nových odˇevech stále stoupala a Rolný jiˇz nebyl schopen plnit objednávky pouze s pomoc´ı domác´ıch dˇeln´ık˚u, jejichˇz kapacity byly plnˇe vyuˇzity. Krejˇc´ı pracuj´ıc´ı pro podnik byly maximálnˇe zamˇestnáni a dalˇs´ı zájemci o domác´ı sˇit´ı jiˇz v regionu nebyli. Investice do továrn´ı výroby v Brodku pˇrinesla firmˇe, podle oˇcekáván´ı, výrazné sn´ızˇ en´ı náklad˚u pˇri zachován´ı takˇrka stejné kvality produkt˚u, velké zrychlen´ı a zjednoduˇsen´ı procesu výroby. D´ıky témˇeˇr poloviˇcn´ım náklad˚um na výrobu odˇev˚u pˇri pásovém zp˚usobu produkce a zároveˇn zachován´ı cenové hladiny odˇev˚u se Rolnému podaˇrilo zvýsˇit sv˚uj zisk. Podnik pak aˇz do konce druhé svˇetové války paralelnˇe provozoval dva typy výroby – tradiˇcn´ı, zaloˇzenou na principech manufaktury, a modern´ı pásovou výrobu. Vedle pˇrirozené podnikatelské snahy obstát v konkurenci byla silným motorem“ pro rozvoj a zlepˇsován´ı výrobn´ıho i prodejn´ıho procesu ” rivalita mezi Arnoˇstem Rolným a Janem Neherou. Navzdory vzájemným spor˚um se ukazuje, zˇ e struktura firem i jejich strategie vykazovaly velkou m´ıru shodných rys˚u, jistˇe i d´ıky stejnému inspiraˇcn´ımu zdroji obou prostˇejovských konfekcionáˇru˚ -Tomásˇi Bat’ovi. Jan Nehera, aˇckoli se svým podnikán´ım zaˇcal pozdˇeji neˇz Rolný, rovnˇezˇ hojnˇe zakládal vlastn´ı obchody, vedl podobnou cenovou politiku (rovnˇezˇ zavedl jednotné ceny odˇev˚u, pouze s t´ım rozd´ılem, zˇ e jeho ceny konˇcily dev´ıtkou stejnˇe jako Bat’ovy) i výrobu organizoval v témˇze duchu jako Arnoˇst ˇ Rolný. Oba také na základˇe poznaných u´ spˇech˚u Bat’ovy Skoly práce zaloˇzili pˇri svých firmách uˇcnˇ ovské obchodn´ı sˇkoly, které vychovávaly

114

vysoce kvalifikované a firmˇe oddané mladé pracovn´ıky. Konkurenˇcn´ı boj dvou nejvˇetˇs´ıch cˇ eskoslovenských výrobc˚u konfekce byl zpravidla velmi vyrovnaný, coˇz jen podnˇecovalo oba podnikatele neustále se zdokonalovat, a to nejen ve výrobˇe, ale hlavnˇe v propagaci svých výrobk˚u.206 Osobu podnikatele Arnoˇsta Rolného lze oznaˇcit za cˇ lovˇeka praxe, který se soustˇredil na hospodáˇrskou stránku podnikán´ı daleko v´ıce neˇz na záleˇzitosti politické. Jeho pˇr´ıstup k veˇrejnému zˇ ivotu byl pomˇernˇe vlaˇzný, i kdyˇz v jeho dobˇe jiˇz bylo zcela bˇezˇ né prol´ınán´ı ekonomických a politických aktivit významných továrn´ık˚u a podnikatel˚u. Na rozd´ıl od jiných byl Arnoˇst Rolný pouze“ cˇ lenem Obchodn´ı a zˇ ivnostenské ” komory a Svazu cˇ eskoslovenského pr˚umyslu. Zájem neprojevoval ani ˇ o aktivn´ı u´ cˇ ast v regionáln´ı cˇ i celostátn´ı politice. Clenstv´ ı ve dvou organizac´ıch mu staˇcilo pro potˇrebný pˇrehled o dˇen´ı na trhu i k z´ıskáván´ı obchodn´ıch kontakt˚u. M˚uzˇ eme-li tvrdit, zˇ e ve svém vztahu k veˇrejnému zˇ ivotu byl Arnoˇst Rolný vzhledem ke své pozici jistou výjimkou, jeho podnikán´ı lze oznacˇ it za výjimeˇcné v kombinaci modern´ıho a tradiˇcn´ıho, bˇezˇ ného i novátorského. Rolný z˚ustával v realizaci výrobn´ıch technologi´ı, organizaci výroby i ve mzdové politice vˇerný tradic´ım a málokdy zde nˇeco inovoval, v odbytové politice, prodejn´ı taktice a marketingových strategi´ıch vyuˇz´ıval nových a u´ cˇ inných metod: pˇripomeˇnme alespoˇn propagaci cˇ i cenovou politiku. Modern´ı zp˚usob výchovy zamˇestnanc˚u kombinoval s osvˇedˇcenými postupy organizace práce, vˇzitou u´ ctu k zákazn´ıkovi dokázal skloubit s promyˇsleným u´ tokem“ reklamy a propagace na jeho ” vˇedom´ı. Ve financován´ı provozu a investic´ıch se také projevoval po206

MZA v Brnˇe, pob. Tˇreb´ıcˇ : Jan Nehera, odˇevn´ı sluˇzba, Prostˇejov. Dokumenty

k zaloˇzen´ı uˇcnˇ ovské sˇkoly, osnovy, Roˇcenka Mladého muˇze. Inv. cˇ . 1-2, karton 1; Tamtézˇ . Materiály propagaˇcn´ıho oddˇelen´ı. Inv. cˇ . 15, karton 7; Gerˇslová, J. - Sekanina, ˇ ˇ M.: Lexikon naˇsich hospodárˇských dˇejin, s. 233-234; Simek, R.: Saty dˇelaj cˇ lovˇeka. In: Profit – podnikatelský týden´ık. Roˇc. 37, cˇ . 34. Dostupný z www.profit.cz.

115

stoj modern´ıho podnikatele vyuˇz´ıvaj´ıc´ıho cˇ´ım dál vyˇssˇ´ıch u´ vˇer˚u, které usnadˇnovaly rozvoj firmy. Rolný pro svou výrobu a obchodn´ı u´ spˇechy nec´ıtil potˇrebu vyv´ıjet a zdokonalovat výrobn´ı proces. Na domác´ım trhu soupeˇril v podstatˇe jen s Janem Neherou, protoˇze kv˚uli vysokým dovozn´ım cl˚um tu prakticky neexistovala zahraniˇcn´ı konkurence. Jejich podnikatelské strategie byly ale, jak jiˇz bylo pˇripomenuto, témˇeˇr totoˇzné. Snad také proto nebyl pokrok v odˇevn´ı výrobˇe, na rozd´ıl od zahraniˇcn´ıch podnik˚u, nijak rychlý. Analýza podnikatelských strategi´ı ukazuje, zˇ e Arnoˇst Rolný, aˇc byl zakoˇrenˇen“ v manufakturn´ım zp˚usobu výroby, dokázal sv˚uj podnik ” d´ıky modern´ım pˇr´ıstup˚um k obchodu a reklamˇe pˇrivést mezi nejlepˇs´ı ˇ odˇevn´ı podniky v Ceskoslovensku. Podaˇrilo se mu t´ım splnit sv˚uj podnikatelský c´ıl – stát se velkovýrobcem konfekˇcn´ıch odˇev˚u a zauj´ımat pˇredn´ı m´ısto na domác´ım trhu.

116

Soupisy pramen˚u a literatury Prameny ˇ Archiv Cesk´ e národn´ı banky: • Fond: Anglo-ˇceskoslovenská a Praˇzská u´ vˇern´ı banka ˇ • Fond: Zivnostensk´ a banka Moravský zemský archiv v Brnˇe, poboˇcka Tˇreb´ıcˇ : • Fond: Jan Nehera, odˇevn´ı sluˇzba, Prostˇejov • Fond: Odˇevn´ı pr˚umysl, státn´ı podnik, Prostˇejov • Fond: Rolný, továrna na odˇevy, Prostˇejov Národn´ı archiv Praha: ´ redn´ı svaz cˇ eskoslovenského pr˚umyslu 1918-1950 • Fond: Ustˇ Národn´ı technické muzeum Praha • Fond: F. X. Hodácˇ Státn´ı okresn´ı u´ ˇrad Olomouc: • Fond: Okresn´ı u´ ˇrad Litovel Státn´ı okresn´ı archiv Prostˇejov: • Fond: Rodinný archiv Rolných, Prostˇejov • Fond: Okresn´ı u´ ˇrad Prostˇejov Zemský archiv v Opavˇe, poboˇcka Olomouc: • Fond: Krajský soud Olomouc • Fond: Obchodn´ı a zˇ ivnostenská komora v Olomouci ˇ • Fond: Zivnostensk´ y inspektorát Olomouc 117

Tiˇstˇené prameny ¨ Kuhndel, J.: Kronika jednoho rodu. Prostˇejov 1941. Rolný, A.: 70 Jahre Arbeit und Dienst am Volke der Firma Rolný’s Witwe, Kleiderfabrik, Prostˇejov 1862-1932. Prostˇejov 1933.

Pˇr´ıruˇcky a encyklopedie ˇ Compass. Industrie und Handel. Cechoslovakei. Roˇc. 60. Praha 1927, s. 1662. ˇ Compass. Industrie und Handel. Cechoslovakei. Roˇc. 66. Praha 1933, s. 1651. ˇ ˇ Ceskoslovensk´ a statistika. Zahraniˇcn´ı obchod republiky Ceskoslovenˇ ské v roce 1935. Rada III. Praha 1937. ˇ Ceskoslovensk´ y Kompas. Sborn´ık cˇ eskoslovenského pr˚umyslu a obchodu. Roˇc. 1, IV. d´ıl, II. cˇ a´ st. Praha 1923, s. 2278. Feldenkirchen, W.: Die deutsche Wirtschaft im 20. Jahrhundert. Enzyklopädie deutscher Geschichte. Bd. 47. München 1998. Gerˇslová, J. – Sekanina, M.: Lexikon naˇsich hospodárˇských dˇejin. Praha 2003. ˇ Kompas. Komerˇcn´ı roˇcenka. Ceskoslovensko. Roˇc. 71. Praha 1938, s. 1578. ˇ Myˇska, M. a kol.: Historická encyklopedie podnikatel˚u Cech, Moravy a Slezska do poloviny XX. stolet´ı. Ostrava 2003. ˇ Statistická roˇcenka republiky Ceskoslovensk´ e 1937. Praha 1938. ˇ Statistická roˇcenka republiky Ceskoslovensk´ e 1938. Praha 1938.

Literatura ´ Bat’a, T.: Uvahy a projevy. Praha 1990. Bechynˇe, G. – Kalina, V.: Konfekce. Praha 1962. Benda, J.: Odˇevn´ı pr˚umysl v cˇ eských zem´ıch. In: Z dˇejin textilu. Sup´ ı nad Orlic´ı 1984. plementum 2. Ust´ 118

Benda, J.: Poˇca´ tky a rozvoj odˇevn´ı konfekˇcn´ı výroby v cˇ eských zem´ıch. Diplomová práce 1969. Cekota, A.: Geniáln´ı podnikatel Tomásˇ Bat’a. Toronto 1981. Danielis, J.: Co rˇ´ıkaj´ı nˇekteré statistiky k problematice vývoje textiln´ı a odˇevn´ı výroby v obdob´ı cˇ eskoslovenské burˇzoazn´ı republiky. In: ´ ı nad Orlic´ı 1982, s. 27–36. Z dˇejin textilu. 2. svazek. Ust´ ˇ e zemˇe v letech 1848-1918. Praha 1998. Efmertová, M.: Cesk´ Erdély, E.: Bat’a – sˇvec, který dobyl svˇeta. Zl´ın 1990. ˇ Gerˇslová, J.: Pr˚ukopn´ık pr˚umyslu konfekce. In: Ceskomoravsk´ y profit. Roˇc. 8, cˇ . 3, str. 26. ˇ Gerˇslová, J.: Pr˚umysl a výrobn´ı rˇemesla v meziváleˇcném Ceskoslovensku ve svˇetle racionalizace a jejich ekonomických a sociáln´ıch d˚usledc´ıch. Praha 2003. Gerˇslová, J. – Sekanina, M.: Zrozen´ı nové doby: struˇcné hospodárˇské dˇejiny cˇ eských zem´ı (od poloviny 19. stolet´ı do konce 80. let 20. stolet´ı). Ostrava 1999. Heilig, B.: Aus der Prossnitzer Konfektionsindustrie. In: Bekleidungsarbeiter. Roˇc. 43, cˇ . 1. Berlin 1931. Heilig, B.: Die Vorläufer der mährischen Konfektionsindustrie in ihrem Kampf mit den Zünften. Praha 1931. Heilig, B.: Pˇr´ıspˇevek k dˇejinám prostˇejovského konfekˇcn´ıho pr˚umyslu. Prostˇejov 1928. Jakubec, I. – Jindra, Z.: Dˇejiny hospodárˇstv´ı cˇ eských zem´ı od poˇca´ tk˚u industrializace do konce habsburské monarchie. Praha 2006. Janák, J.: Dˇejiny Moravy. Hospodárˇský rozmach Moravy. Brno 1999. ˇ ˚ E. – Pátek, J.: Mýtus a realita hospodárˇské vyspˇelosti CeskoKubu, slovenska mezi svˇetovými válkami. Praha 2000. Lacina, V.: Formován´ı cˇ eskoslovenské ekonomiky 1918-1923. Praha 1990. Lacina, V.: Zlatá léta cˇ eskoslovenského hospodárˇstv´ı 1918-1929. Praha 2000.

119

Lehár, B.: Dˇejiny Bat’ova koncernu (1894-1945). Praha 1960. Leˇsingrová, R.: Bat’ova soustava rˇ´ızen´ı. Zl´ın 2007. Marek, P.: Poˇca´ tky odborového hnut´ı textilák˚u na stˇredn´ı Moravˇe. In: ´ ı nad Orlic´ı 1983, s. 81-88. Z dˇejin textilu. 5. svazek. Ust´ Mrázek, O.: Vývoj pr˚umyslu v cˇ eských zem´ıch a na Slovensku od manufaktury do roku 1918. Praha 1964. Mrázek, O.: Ekonomika spotˇrebn´ıho pr˚umyslu. Praha 1973. ˇ ˚ Prucha, V. a kol.: Hospodárˇské a sociáln´ı dˇejiny Ceskoslovenska 1918-1992. 1. d´ıl (1918-1945). Brno 2006. Rybka, Z.: Základn´ı zásady Bat’ova systému pro podnikatele a vedouc´ı pracovn´ıky. Praha 1999. ˇ ˇ ıha, O.: Hospodárˇský a sociálnˇe-politický vývoj Ceskoslovenska R´ 1790-1945. Praha 1949. ¨ Sandgruber, R.: Kleider machen Leute“. In: Konsumieren in Oster” reich 19. und 20. Jahrhundert. Wien 2006, s.147-166. Sommer, K. - G´ımeˇs, E.: Z dˇejin odˇevn´ıho pr˚umyslu na Prostˇejovsku. Prostˇejov 1970. Stolper, G.: Deutsche Wirtschaft seit 1870. Tübingen 1966. ˇ Simek, R.: Obléknˇete se, pros´ım. Slavn´ı podnikatelé - Arnoˇst Rolný. In: Profit – podnikatelský týden´ık. 10.10. 2005. Dostupný z www.profit.cz. ˇ dˇelaj cˇ lovˇeka. In: Profit – podnikatelský týden´ık. Roˇc. ˇ Simek, R.: Saty 37, cˇ . 34. Dostupný z www.profit.cz. ˇ a móda 1918-1938. Elegance prvn´ı republiky. PraUchalová, E.: Cesk´ ha 1996. Voˇsahl´ıková, P.: Zlaté cˇ asy cˇ eské reklamy. Praha 1999.

120

Dalˇs´ı prameny Osobn´ı rozhovory: ˇ • Ing. Eduard Subert • Otýlie Ouvinová Internetové stránky: • www.profit.cz • www.wikipedia.cz • www.korpus.cz

121

Resumé Diplomová práce Od zˇ ivnostenského podnikán´ı k velkovýrobˇe. Historie rodinné firmy Rolných 1862-1939 se zabývá historickým vývojem odˇevn´ı firmy Rolný vyrábˇej´ıc´ı pánské, chlapecké a dˇetské konfekˇcn´ı sˇatstvo. Je zde nast´ınˇena podm´ınˇenost vzniku konfekce jakoˇzto pr˚umyslového odvˇetv´ı a poˇca´ tek konfekˇcn´ı produkce v Prostˇejovˇe. Dalˇs´ı pozornost je pak vˇenována jiˇz samotnému podniku rodiny Rolných, jeho zaloˇzen´ı Frantiˇskem Rolným a poˇca´ tky jeho existence. Zm´ınˇen je sortiment i zp˚usoby prodeje hotového zboˇz´ı. Hlavn´ı cˇ a´ st práce je vˇsak zamˇerˇena na vývoj firmy v dobˇe veden´ı Frantiˇskou Rolnou a pozdˇeji jej´ım synem Arnoˇstem (1904-1939). Na základˇe dostupných pramen˚u se snaˇz´ı zmapovat zp˚usoby financován´ı provozu a investic podniku. Pˇrednˇe se vˇsak soustˇred´ı na podnikatelské strategie majitel˚u a manager˚u firmy, sleduje modernizaci prodeje i výroby, pozoruje vývoj propagace konfekˇcn´ıho zboˇz´ı a jej´ı ovlivnˇen´ı konkurenˇcn´ım bojem s druhým velkým producentem pánských oblek˚u – Janem Neherou. Nacház´ı také hlavn´ı inspiraˇcn´ı zdroj takˇrka veˇskerých modernizac´ı, Tomásˇe Bat’u a jeho systém ˇr´ızen´ı firmy. Aˇc Rolný nezavádˇel zdaleka vˇsechny Bat’ovy inovace do své firmy, je zˇrejmé, zˇ e právˇe on pro Arnoˇsta Rolného pˇredstavoval vzor modern´ıho podnikatele ve vˇsech ohledech. C´ılem pˇredkládané diplomové práce je vytvoˇrit ucelený obraz prvorepublikového podnikatele, postihnout jeho c´ıle, zámˇery a metody a strategie, kterých vyuˇz´ıval pro zajiˇstˇen´ı u´ spˇesˇného rozvoje nejvˇetˇs´ıho konfekˇcn´ıho podniku v obdob´ı prvn´ı republiky.

Summary This theses From Trade Business to Industrial Mass Production. The history of Family Company Rolný 1862-1939 deals with historical development of clothing factory Rolný which was producing lounge suits and clothing for boys and young men. It outlines the relationship between ready-made clothing, as a branch of industry, and rising standards of living in 50’s of 19th century. Paper traces the history of the family company from its foundation by Frantiˇsek Rolný, describes assortment and ways of trading products.

122

Main part of this paper is devoted to the period of Arnoˇst Rolný’s management of the company. It tries to map the ways of financing the production and capital investments. It focuses mainly on business strategies of the management, modernization of retail and production, as well as development on the field of promotion of ready-made clothing. Especially the last one was heavily influenced by the rivalry between the Rolný company and Nehera company (both were seated in Prostˇejov). Rolný’s most important inspirational source was a famous self-made” man“ Tomásˇ Bat’a who had transformed his small shoe workshop into one of the biggest companies in Czechoslovakia by rationalization of the production and retail. Main ambition of this work was to draw a portrait of a businessman in Czechoslovakia 1918-1939, to describe his commercial program, methods and strategies which were used to build a successful and one of the biggest readymade clothing factory.

123

velkovýrobě. Historie rodinné firmy Rolných

Recommend Documents