Historie a ekonomický růst firmy

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD

Historie a ekonomický růst firmy

Miloslav Thon

Český Krumlov 2004

Tuto publikaci věnuji své přítelkyni Janě.

2

3

Obsah Obsah ........................................................................................................................ 4 Slovo na úvod ........................................................................................................... 5 Anotace ..................................................................................................................... 6 Od vzniku IBM........................................................................................................... 7 Ekonomický růst .................................................................................................................... 9 Období 40. a 50. let................................................................................................. 11 Ekonomický růst .................................................................................................................. 12 Období 60. a 70. let................................................................................................. 15 Ekonomický růst .................................................................................................................. 16 Období 80. let.......................................................................................................... 18 Ekonomický růst .................................................................................................................. 19 Období 90. let.......................................................................................................... 20 Ekonomický růst .................................................................................................................. 21 IBM v České republice ........................................................................................... 23 Přílohy ..................................................................................................................... 24 Tabulky ekonomického vývoje firmy IBM po desetiletích ................................................. 24 Použité zdroje ......................................................................................................... 27

4

Slovo na úvod Tato stručná publikace vznikla jako semestrální práce z předmětu Mikroekonomie. Hlavním cílem mé práce bylo pohlédnout na firmu IBM, jako na velkou a ekonomicky velmi silnou součást světové ekonomiky. Asi se ptáte, proč tedy nejde spíše o práci z oblasti Makroekonomie. Odpověď je velice jednoduchá. Tato práce není zaměřena na mezinárodní obchody a vztahy IBM s jinými firmami v různých zemích světa. Zaměřuji se převážně na vnitřní strukturu firmy a na její technologický a ekonomický vývoj. A otázky chování a fungování firmy v tržním prostředí řeší právě Mikroekonomie. To, zda se mi podařilo postihnout nejvýznamnější události z celé dlouhé historie této firmy, posuďte prosím sami.

Děkuji svému bratrovi Láďovi za pomoc při výběru tématu a při konečné úpravě textu.

5

Anotace Pracovní název projektu: Vývoj a ekonomický růst firmy IBM Hlavním cílem projektu je komplexní pohled na firmu IBM, z většího časového horizontu, nikoliv detailní rozpracování určité konkrétní události. Neměla by chybět ani zmínka o pobočce firmy IBM v české republice. Pracovní osnova: Tématická osnova je nahrazena chronologickým uspořádáním dat. Každá část sestává z: 1) technologického rozvoje firmy (nové produkty, technologie, atp.) 2) ekonomických přírůstků v daném časovém období.

6

Od vzniku IBM Prvopočátky firmy IBM se datují k 15. červnu 1911. Toho dne bychom ovšem nikde na světě nenašli žádnou firmu pod tímto názvem. Jak je to možné? Vezměme vše popořádku. Ještě před zrodem IBM hrál ve stejném odvětví podnikání významnou roli němec Dr. Hermann Hollerith, který se stal vítězem soutěže vyhlášené statistickým úřadem Spojených států amerických. Podstatou soutěže bylo najít Dr. Herman Hollerith

výkonnější a efektivnější metody pro sčítání velkého množství dat. V tomto konkrétním případě šlo o sčítání lidu ve Spojených státech, na kterém se doposud muselo podílet zhruba 1 500 pracovníků. Hlavní myšlenkou Holleritha bylo vytvořit obraz každého jedince v podobě děrného štítku a samotné zpracování přenechat stroji. Dr. Hollerith se svým strojem, tzv.

Stroj Dr. Hollreitha načítá data z děrných štítků a pro sčítání využívá elektrických obvodů

tabulátorem, založil roku 1896 společnost Tabulating Machine Company (TCM). Tato společnost se po 15 letech stala jádrem společnosti Computing-Tabulating-Recording (CTR) – vznikla

sloučením firem Tabulating Machine Company, International Time Recording Co. a Computing Scale Co. of America, poté co TCM koupil investor Charless R. Flint. V této době CTR vyráběla např. obchodní váhy a samozřejmě děrné štítky, měla již více než 1 300 zaměstnanců a několik poboček a kanceláří ve spojených státech a jednu dokonce v Kanadě v Torontu. Úřadující šéf Flint roku 1914 jmenoval do funkce generálního ředitele Thomase J. Watsona, který právě odcházel z firmy National Cash Register Co. pro neshody se svým nadřízeným, J. H. Pattersonem. Po jedenácti měsících se stal Thomas J. Watson prezidentem firmy CTR.

7

T. J. Watson, syn skotských přistěhovalců, byl obdivuhodnou osobností. Přes všechny neshody přijal za své některé úspěšné rysy Pattersonovy obchodní taktiky – velkorysý pobídkový systém pro obchodníky, po kterých ale striktně vyžadoval dokonalou přípravu a solidní vzhled (včetně kvalitního tmavého obleku), až po téměř evangelický zápal pro pěstování hrdosti a věrnosti k firmě u každého zaměstnance. Pro podporu firemního ducha nechával Watson organizovat řadu firemních sportovních utkání, rodinných výletů zaměstnanců, podporoval firemní kapely. Hlásal pozitivní přístup k práci i životu a jeho oblíbené heslo THINK bylo nejdůležitějším krédem pro všechny zaměstnance CTR. Stejně tak důležitou zásadou byl přístup k zákazníkům. Watson zdůrazňoval, že pouze úspěch zákazníka je úspěchem CTR a proto byl dobrý vztah se zákazníky prioritou společnosti. Vytaženo z http://www.topbooky.cz/Historie/HistorieIBM.htm Historie IBM 2002

Během pěti let svého působení Watson zdvojnásobil celkové jmění firmy na cca 2 000 000 dolarů a rozšířil firmu o pobočky v Jižní Americe, Asii, Africe a Evropě. Po těchto úspěších se roku 1924 společnost CTR přejmenovala na International Business Machines Corp. (IBM). Počátkem 30. let uvedla na trh řadu děrnoštítkových strojů, načeš zaznamenala největší pokrok v kancelářské technice. Tento pokrok trval až do 50. let, kdy byly na trh uvedeny první počítače. Děrnoštítkové stroje se využívaly k vedení kompletní podnikové

IBM, 1924

agendy, tj. účetnictví, mzdy a skladové hospodářství. IBM však tyto stoje neprodávala, nýbrž pronajímala. Velké zisky firmy zajišťoval prodej spotřebního materiálu, hlavně děrných štítků. Ve 30. letech se stává firma IBM největší firmou zabývající se výpočetní a kancelářskou technikou na světě. 8

Ekonomický růst Z úvodu kapitoly víme, že počet zaměstnanců firmy byl již v době jejího vzniku více než 1 300. Po pěti letech působení Thomase J. Watsona byl tento stav více než dvojnásobný, tzn. již na konci 10. let překročil počet zaměstnanců hranici 3 000. Jak již také bylo uvedeno, za Watsonova působení vzrostlo celkové jmění firmy zhruba na dvojnásobek, tj. na 2 000 000 dolarů. Celkové příjmy však byly mnohem vyšší. Z původních 4 milionů se vyšplhaly na více než 11 milionů dolarů. Během 20. a 30. let došlo k dalšímu růstu příjmů, který však nebyl tak prudký, jako v minulých 10 letech. Dokonce začátkem 20. let došlo i k jejich mírnému poklesu a až koncem 30. let hrubé příjmy firmy výrazně vzrostly – téměř na 40 mil. dolarů. Pro porovnání: během prvních 6 let fungování firmy vzrostly celkové příjmy o 175%, za celých dalších 10 let o necelých 29%. Zanedbatelný nebyl ani růst počtu zaměstnanců. Ten koncem 30. let překročil hranici 10 000. Jak již bylo zmíněno, na tento úspěch měla nemalý vliv i dobře zavedená obchodní politika firmy. IBM až do konce 50. let své stroje pouze pronajímala. Tím měla zajištěno, že již po několika málo letech byl daný stroj zaplacen a dále přinášel jen zisky. Na velké zisky měl ale významný vliv i velký prodej spotřebního materiálu, zejména pak děrných štítků.

Růst počtu zaměstnanců 3500 3063 3127 3139 3000 2529

Příjmy (v mil. dolarů) 12

11

Celkové příjmy 10

Čisté příjmy

9 8

2500 8

2000 1672 1500

6 6

1346

4

4

4

1000

2 2

500

1

1

1

1

0

0 1910 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918 1919

1910 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918 1919

9

Růst počtu zaměstnanců 12000

10834 11046

10000 8654

8202

11315

9142

7613

8000 5999 6000 4866 4000 2731

3001

3043

3161

3384

1921

1922

1923

1924

3698

6346

6331

6311

1930

1931

1932

5102

3953

2000

0 1920

1925

1926

1927

1928

1929

1933

1934

1935

1936

1937

1938

1939


40


34

Čisté příjmy

31 28

30 25

21 18

20 15

14 9

10 5

13 11

2

14

14

19

19

19 17

17

6

6

1932

1933

15

11

9

1

1

1921

1922

2

2

1923

1924

3

4

4

1926

1927

7

7

7

1929

1930

1931

5

7

7

1934

1935

8

8

1936

1937

9

9

1938

1939

0 1920

10

1925

1928

Období 40. a 50. let Počátkem 2. světové války poskytla IBM svá zařízení k dispozici vládě a její produkce se rozšířila i na vojenskou techniku, např. zaměřovače pro bombardéry, pušky, části motorů letadel, atd. Už před válkou spolupracovala IBM s Harvardskou univerzitou na vývoji automatického sekvenčně řízeného kalkulátoru (Automatic Sequence Controlled Calculator). Vývoj byl úspěšně ukončen roku 1944 po šesti letech Automatic Sequence Controlled Calculator

usilovné práce. Tento stroj, nazývaný Mark 1, pracoval na bázi elektromechanických převodů. Byl to první počítač schopný automaticky provádět složité výpočty. Součet dvou čísel provedl Mark 1 za necelou sekundu, ale na násobení už potřeboval více než 5 sekund a dělení bylo ještě asi dvakrát pomalejší. Mark 1 by si ovšem domu jen tak někdo nepořídil. Vážil totiž téměř 5 tun, jeho délka přesáhla 15

Mark 1

metrů a výška – „jen“ 2,5 metru. Až do konce války byl využíván americkou armádou.

V roce 1945 vybudovala IBM Vědecké laboratoře Thomase J. Watsona. Zde našla práci řada významných odborníků, kteří se soustředily především na oblast matematiky a fyziky a její využití ve výpočetní technice. V roce 1952 představila IBM svůj první elektronkový počítač. Nesl označení IBM 701 a byl schopen provést 17 000 operací za vteřinu. Z počátku sice byly tyto počítače využívány výhradně vládou a výzkumnými organizacemi, ale využití elektronek se rychle IBM 701

objevilo i v komerční sféře.

Rok 1956 přinesl firmě IBM velkou změnu, která se týkala nejvyššího výkonného postu IBM. Thomas J. Watson předal post prezidenta IBM svému synovi Thomasu J. Watsonovi Jr. Učinil tak ve svých 82 letech, 6 týdnů před svou smrtí. Thomas J. Watson Jr. působil v této funkci až do roku 1970 a za tu dobu se stal z IBM průmyslový gigant. Od 30. 11

let téměř desetinásobně vzrostl celkový obrat firmy a téměř čtyřikrát se zvýšil počet zaměstnanců. V tomto roce také IBM otevřela nové laboratoře v Curychu. Roku 1957 byl na trh uveden diskový paměťový systém IBM 305 Random Access Method of Accounting and Control (RAMAC). Od té doby se počítače staly základním

Thomas J. Watson Sr.(vpravo) a Thomas J. Watson Jr.

paměťovým médiem použitelným k úschově velkého množství dat, které byly vždy snadno, a hlavně rychle, přístupné. Tohoto roku také firma IBM uvedla legendární programovací jazyk FORTRAN (FORmula TRANslation), který byl až do konce 80. let nejpoužívanějším jazykem pro vědecké a technické výpočty.

IBM 305 (RAMAC)

O rok později obdržela firma IBM objednávku od Ministerstva obrany Spojených států, načeš IBM staví počítač SAGE (Semi-Automatic Ground Environment). Jde o první počítač, který provádí složité početní operace v reálném čase, tzn. z pohledu lidského vnímání času prakticky okamžitě.

Semi-Automatic Ground Environment

V posledním roce 50. let začíná IBM využívat při výrobě počítačů úplně nové technologie. Elektronky jsou nahrazeny tranzistorovými obvody. První plně tranzistorový počítač IBM 7090 byl schopen vykonat 229 000 operací za sekundu. Tento počítač našel využití v obraném systému pro sledování balistických raket. O několik let později našel i využití pro rezervační systém amerických aerolinií. V tomto případě šlo o dvě IBM 7090, které byly spojeny s prodejními místy v 65 městech.

Ekonomický růst I další období přinášelo firmě IBM stále větší růst. Šlo zejména o otevření nových laboratoří, kde vznikla příležitost spousty pracovních míst. Ale zejména nové výzkumy dokázaly činnost firmy velmi rozšířit. Jelikož se výpočetní technika v této době využívala zejména pro účely armády a vlády, měla firma zajištěno prudké zvýšení hrubého zisku. Jen za 12

období 2. světové války vzrostly celkové příjmy IBM o více než 200%. Na čistých příjmech se to projevilo až o několik let později, protože prudký růst také znamenal vyšší náklady na provoz a také na výzkum. Poměrně velké úspěchy IBM, trvající už od 30. let, vzbudily řadu diskusí. Objevily se názory, že IBM získává monopol na trhu s výpočetní technikou. Roku 1952 byla firma donucena Ministerstvem spravedlnosti k přerušení svého systému pronajímání výpočetních strojů a musela začít své stroje prodávat. To však nemělo téměř žádný dopad na finanční situaci ve firmě. Bylo tomu spíše naopak. Se zvyšující se poptávkou firma dále rozšiřovala svou působnost a tím zajistila ke konci 50. let velký nárůst pracovních příležitostí. Počet zaměstnanců byl od konce války více než pěti-násobný. V roce 1959 překročil hranici 100 000. Čisté příjmy vzrostly od konce války více než desetkrát.

Růst počtu zaměstnanců 120000 108883 100000 83588 80000

86736

72504 56297

60000 41458 40000

20000 12656 14207

18754

21251 21126

18257

22292 22591

24940 27236

30261

46170

50225

35124

0 1940

1941 1942

1943

1944 1945

1946

1947 1948

1949

1950

1951 1952

1953

1954 1955

1956

1957 1958

1959

13

Příjmy (v mil. dolarů)


183


Čisté příjmy 140 131

140

Čisté příjmy

1410

1400

139

138

1610


156

160

1800

1200

1200

116 120

892

1000 100

86

696

800 80 60

60

40 20

9

10

8

9

10

11

19

24

28

33

400 200

266 37

335

32

412

34

39

59

73

87

110

152

176

0

0 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949

14

497

600

45

570

1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959

Období 60. a 70. let Období 60. let bylo skutečně revolucí pro vývoj oblasti výpočetní techniky. Někdy je toto období označováno jako „Novověk informačních technologií.“ Nepochybně největším dílem se o to zasloužila firma IBM, která 7. dubna 1964 uvedla na trh zbrusu novou řadu počítačů označenou System/360. Šlo o první stroje v historii, které byly založeny na tzv. stavebnicové koncepci. To byl zásadní zlom, protože do té doby byly počítače nekompatibilní. To v podstatě znamenalo koupit, resp. nechat si sestavit, nový počítač, pokud se výrazně změnily požadavky uživatele. U nové System/360

řady S/360 bylo možno různě kombinovat součásti počítače. Na

výběr bylo hned z pěti různých typů procesorů a celkem šlo sestavit 19 kombinací výkonu, rychlosti a velikosti paměti. Přestal být rovněž problém z přenosem dat. Jelikož celá tato řada počítačů používala kompatibilní záznamová média, nebyl problém s přenesením dat i do méně výkonných sestav. Byl to totální odchod od monolitických strojů, tzv. mainframů. Nebyl to však jediný faktor, který ovlivnil vzrůstající zisky firmy. Thomas J. Watson Jr. provedl i některé marketingové změny ve strategii prodeje. Do roku 1969 se prodávaly hardware, software a případné služby zákazníkům jen dohromady. V tomto roce přišla změna. Uživatel, který již vlastnil počítač si klidně mohl dokupovat nový software a ušetřil tak nemalé finanční prostředky na údržbu počítače. Dalším výrazným pokrokem, co se týče výkonnosti počítačů, bylo využití integrovaných obvodů. Začaly se využívat nové typy tranzistorů, které měly díky nové technologii SLT (Solid Logic Technology) výrazně vyšší výkon než předchozí typy. Další nová řada počítačů System/390 znamenala opět další zlom v architektuře počítačů. Tyto počítače používaly jako základní adresovanou jednotku paměti jeden bajt (1 B) tvořenou osmi bity (8 bit). Každá adresa měla velikost 3 bajty, neboli 24 bitů, čímž bylo umožněno adresovat až 16 MB paměti počítače.

15

V roce 1971 se objevila nová řada System/370. Šlo o rozšíření řady S/360 o některé nové prvky, jako např. vyrovnávací paměť (cache). V operačním systému OS S/370 mohly pracovat i další operační systémy, což mělo velký význam pro zvýšení kompatibility softwaru. Také v tomto roce IBM uvedla na trh tzv. pružný disk (floppy disk), který se velmi rychle stal standardem pro uchovávání a přenášení

System/370

dat. Rok 1971 přinesl i další neméně významnou změnu ve firmě IBM. Po více než 50 letech končí etapa otce a syna Watsonových, kteří dokázali vybudovat největší podnik v oblasti výpočetní techniky na světě. Thomas J Watson Jr. odstoupil. Dva roky vedl firmu jako prozatímní šéf T. Vincent Learson, kterého v roce 1973 vystřídal Frank T. Cary. Thomas J. Watson Jr. byl členem vedení IBM až do roku 1984. Zemřel v roce 1993 ve věku 79 let. Za Caryho vedení se výpočetní technika velice rozšířila a našla uplatnění i v obyčejném životě. Počítače se začaly používat v supermarketech jako pokladní systémy, v bankovnictví pro nejrůznější finanční operace a ve spoustě dalších odvětvích. Další ze svých úspěchů slavila IBM v roce 1976 po obdržení Nobelovy ceny za fyziku. Byly to laboratoře v Curychu, otevřené před 20 lety, které se o ni zasloužily. Aby toho nebylo málo, o rok později slavili opět. A opět v Curychu. Byla to druhá Nobelova cena za fyziku. Koncem 70. let představila IBM tenkovrstvé záznamové hlavy, které umožňovaly vysokou hustotu záznamu dat. Tím došlo k dalšímu snížení nákladů a zvýšení kapacity záznamového média.

Ekonomický růst I v tomto období došlo k mnoha událostem, které znamenaly obrovský nárůst zisků firmy. Uvedení zcela nové koncepce stavebnicových počítačů znamenalo veliký pokrok. Díky snížení obrovských investic do výpočetní techniky se mnohonásobně zvýšila poptávka firmy, a také se velice snížily náklady na výrobu. Od uvedení této koncepce, tedy od roku 1964, rostly celkové příjmy každým rokem o zhruba 20% až do konce 60. let.

16

V roce 1972 byly otevřeny nové výzkumné laboratoře, tentokrát v Izraeli. To opět zajistilo další pracovní místa. Již začátkem 70. let se blížil celkový počet zaměstnanců IBM k hranici 300 000 a roce 1977 byla tato hranice překonána. Další nárůst všech příjmů firmy samozřejmě trval i nadále. V roce 1973 překročily hranici 10 miliard dolarů a v roce 1978 dokonce 20 miliard dolarů.


377119

350000

325517 310155 292350288647291977 269291265493262152274108 258662 241974 221866

300000 250000

198186

200000 150000

172445 149834 137612 127468 116276 104241

100000 50000 0 1960

1961 1962

1963

1964 1965

1966

1967 1968

1969

1970

1971 1972

8000 7000

1974 1975

1976

6880

7190

25000 21070

Čisté příjmy 20000

6000 5000

1000

16300

3230

14430

15000

4240

4000

2000

18130

5340

2590

1979

22860

Celkové příjmy

Čisté příjmy

3000

1977 1978


Příjmy (v mil. dolarů) Celkové příjmy

1973

12670

3570

10990 9530

2860

10000

2200

7500

8270

1810

205

254

305

364

431

477

526

561

871

934

5000

3110 3010 2390 2710 1570 1830 1990 1010 1070 1270

0

0 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969

1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979

17

Období 80. let Toto období znamenalo nástup další nové éry ve světě výpočetní

techniky.

Firma

IBM

začala

vyrábět

osobní

počítače – IMB Personal Computer (PC). Od té doby se staly zákazníky této firmy i malí podnikatelé, školy, a poprvé i domácnosti. IBM se povedlo dostat všechny důležité části

IBM PC

počítače do velice malého zařízení, ke kterému se snadno připojovaly vstupní (např. klávesnice) a výstupní (monitor, tiskárna) zařízení. Tyto počítače byly obdařeny 16 kilobajty paměti, rozšiřitelné až na 256 KB, jednou nebo dvěma disketovými mechanikami a barevným monitorem. Poprvé v historii začala IBM v této době spolupracovat i s jinými firmami, které se spolupodíleli na výrobě osobních počítačů. Procesory vyráběla firma Intel a operační systém DOS (Disk Operating System) vyráběla firma Microsoft. V roce 1985 přišla IBM s novým zařízením, které umožňovalo propojení počítačů do sítě. Technologie token-ring (kruhová síť) umožňovala sdílet data a některá periferní zařízení všem počítačům připojených do sítě. Toho roku také měla IBM opět důvod k oslavě. Dočkala se další Nobelovy ceny za fyziku. Toto ocenění si zasloužili vynálezci speciálního mikroskopu, kterým bylo možno sledovat a modelovat povrch na atomární úrovni, Gerd K. Binning a H. Rohrer. Zmíněný mikroskop byl ale představen už o 4 roky dříve. Nebylo to ale naposledy. Další Nobelova cena přišla roku 1987 vynálezcům J. Georgu Bednorzovi a K. Alexu Mullerovi, kteří o rok dříve představili keramické oxidy vodivé i při vyšších teplotách. Do té doby se používalo kapalné helium, jehož nevýhodou byla právě klesající vodivost s rostoucí teplotou. Roku 1988 představila IBM počítač nazvaný Zumbro River (nebo také AS/400). Šlo o počítač vyvinutý pro obchodní a výrobní aplikace. Došlo u něj ke značnému zjednodušení jak po technické stránce, tak i po stránce ovladatelnosti a hlavně ke zvýšení spolehlivosti. Období 80. let znamenalo pro firmu IBM i další změny, a sice změny prezidentského postu. V roce 1981 byl šéfem IBM jmenován John R. Opel, který působil v této funkci 4 roky. 18

V roce 1985 ho vystřídal John F. Akers, který část firmy zabývající se výrobou psacích strojů, klávesnic a tiskáren prodal firmě Dubilier & Rice Inc., která se poté změnila na firmu Lexmark Inc.

Ekonomický růst V roce 1982 dala IBM opět prostor vzniku novým pracovním příležitostem otevřením výzkumných laboratoří v Tokiu. V polovině 80. let dokonce celkový počet zaměstnanců IBM překročil hranici 400 000. Byl to historický rekord, který však netrval dlouho. Koncem 80. let začala IBM stagnovat a zvyšovaly se náklady firmy. To se v této době projevilo zásadním snížením stavu pracovních sil. Vážnější finanční situace však nastala až začátkem 90. let. To je ale obsahem další kapitoly, proto zde nebudeme finanční stránku podrobněji rozebírat. Za zmínku ale stojí upozornit na čisté příjmy firmy, které začaly mírně klesat již v tomto období.



405535403508 394930

400000

360000

60000

50050 51250

40180 40000

34360

354936 341279

54200

45930

50000 369545 364796

58600

Čisté příjmy

389348387112 383220

380000

62700

Celkové příjmy

30000 26210

29070

340000 20000

320000

10000

5480 5480 6550 4780 5250 5800 3700 3390 3610 4400

0

300000 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989

1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989

19

Období 90. let Rok 1992 znamenal nástup nové řady přenosných počítačů, chcete-li – notebooků, zvané ThinkPad. První model této řady, typ 700C, měl procesor Intel 486 s frekvencí 25 MHz, operační paměť s kapacitou 4 MB a deseti-palcový displej. Tyto počítače se velmi rychle rozšířily a během 8 let se jich prodalo více než 10 milionů. I tato řada počítačů našla velké uplatnění pro policii a armádu spojených států. Tyto počítače také využívala NASA při kosmických projektech.

ThinkPad 700C

ThinkPad 750

1. dubna 1993 nastoupil do funkce prezidenta společnosti Louis V. Gerstner Jr. Byl to poprvé v historii člověk, který dosud nebyl zaměstnancem IBM. Gerstner vedl poslední 4 roky potravinářskou společnost RJR Nabisco a předtím byl 11 let šéfem společnosti American Express. Louis V. Gerstner

Vzhledem k velkému rozšíření internetu zaznamenala firma významný posun v požadavcích zákazníků. V roce 1995 prezentoval Gerstner myšlenku, která označovala právě network computing, neboli komunikaci počítačů prostřednictvím sítí, za nosnou strategii firmy. Ta by měla do budoucna zajišťovat ekonomický růst. Tohoto roku se také IBM podařilo odkoupit společnost Lotus Development Corp. a o rok později Tivoli Systems Inc. V této době se staly služby nejvíce rostoucí částí trhu IBM. V květnu 1997 ukázala výpočetní technika své možnosti. Počítač IBM RS/6000 SP, zvaný Deep Blue, který byl programovaný pro hraní šachů dokázal poprvé v historii porazit člověka v této hře. Během 6 zápasů porazil Deep Blue světového šachistu Garry Kasparova. Deep Blue si dokázal rozmyslet 200 milionů tahů za jedinou sekundu. Tato událost zaujala pozornost lidí z celého světa a rozpoutal debatu o tom, jak by se mohl počítač přiblížit lidské inteligenci. 20

Téhož roku představila IBM zcela novou technologii výroby procesorů. Firma začala vyrábět čipy, ve kterých nahradila hliník mědí. To přineslo procesorům značné zrychlení, zlevnění, snížení spotřeby a zvýšení spolehlivosti. O rok později se podařilo vyvinout procesor, který svou frekvencí překročil hranici 1 GHz. Dalším významným pokrokem v oblasti výpočetní techniky, respektive v komunikaci počítačů, byla nová technologie pro bezdrátovou komunikaci s názvem Bluetooth. Na tomto projektu se podílely firmy Ericsson, IBM, Intel, Nokia a Toshiba. Hlavním cílem bylo zajistit rychlou a bezpečnou komunikaci po celém světě. Na veletrhu COMDEX v roce 2000 byly již představeny první aplikace využívající technologii Bluetooth. Tento rok byl také příchodem nové řady notebooků IBM. Notebooky ThinkPad T20 a ThinkPad A20p mají silnou podporu síťové a bezdrátové komunikace, port pro připojení videokamery a spoustu dalších technických novinek.

Ekonomický růst Přestože byla IBM stále rostoucí firmou světového významu, byl pro ní začátek 90. let velmi těžkým obdobím. Jelikož se v této době výrazně zvýšila poptávka po osobních počítačích, a po výpočetní technice vůbec, snažila se IBM co nejvíce rozvinout svojí činnost a působnost. To však bylo doprovázeno nemalými problémy v organizaci celé firmy. Společnost nedokázala koordinovat činnost všech oddělení tak, aby odpovídala jejím dlouhodobým plánům. Těžká finanční situace trvala zhruba 4 roky. Čisté ztráty za rok 1993 přesáhly 8 miliard dolarů. To bylo také nejvíce za poslední 3 roky. Spolu s tím pochopitelně klesal i stav zaměstnanců. Ten se od poloviny 80. let blížil ke 400 tisícům zaměstnanců a v roce 1994 klesl těsně pod 220 000. V IBM se objevovali nátlaky, které měli vést k rozdělení firmy na několik menších společností. Celou situaci vyřešil čerstvě zvolený šéf Louis V. Gerstner, který se svým strategickým myšlením a orientací na zákazníka dokázal udržet celou společnost pohromadě a nedovolil tak zánik jejího klíčového postavení na trhu.

21

Netrvalo ale dlouho a firma IBM začala po nutných organizačních změnách opět růst. Čisté zisky rostly velmi rychle a ke konci 90. let přesahovaly 8 miliard dolarů.

Růst počtu zaměstnanců 400000 373816 350000

100000

Celkové příjmy

344396 301542

300000 256207

250000


307401 291067 269465

240615 219839225349

80000

Čisté příjmy 69010

71940

75940

78500

87540 81660

64790 64520 62710 64050

60000

200000 40000

150000 20000

100000 50000

0

-2820 -4960 -8100 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999

0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999

22

5420 6090 6320 7700 3020 4170

6020

-20000

IBM v České republice Pobočka IBM v české republice byla založena v roce 1932 v Praze. Tehdejší Československo se stalo šestou zemí v Evropě, kde měla IBM zastoupení. Její působení na českém trhu trvalo pouze do roku 1948, kdy byla znárodněna. IBM se začala svojí působností vracet do Československa až v 60. letech prostřednictvím Regionální pobočky pro střední a východní Evropu. Její sídlo bylo ve Vídni. Po pádu komunistického režimu se opět začalo pracovat na vybudování samostatné organizace v Československu. V roce 1991 vznikla na našem trhu společnost IBM ČSFR. O dva roky později došlo k oddělení IBM Slovensko. V roce 1996 se stal generálním ředitelem IBM ČR Ing. Zdeněk Přibyl. V této době měla česká pobočka IBM okolo 500 zaměstnanců. IBM Česká republika má sídlo v Praze a dvě další pobočky, v Brně a Ostravě. V lednu roku 2003 byl jmenován generálním ředitelem české pobočky IBM Ing. Aleš Bartůněk, který působil v této firmě již od roku 1998 v pozici obchodního ředitele. IBM je i v Čechách vedoucí firmou na trhu informačních technologií. Vzhledem ke svým ziskům a široké nabídce zboží a služeb získává IBM v Čechách stejné postavení jako získala po celém světě.

23

Přílohy Tabulky ekonomického vývoje firmy IBM po desetiletích 1910 – 1919 Rok

1910

1911

1912

1913

Počet zaměstnanců Celkový příjem (mil. dolarů)

1914

1915

1916

1917

1918

1919

1346

1672

2529

3063

3127

3139

4

4

6

8

9

11

1

1

1

1

2

Čistý příjem (mil. dolarů)

1920 – 1929 Rok Počet zaměstnanců Celkový příjem (mil. dolarů) Čistý příjem (mil. dolarů)

1920

1921

1922

1923

1924

1925

1926

1927

1928

1929

2731

3001

3043

3161

3384

3698

3953

4866

5102

5999

14

9

9

11

11

13

14

14

15

18

2

1

1

2

2

3

4

4

5

7

1930

1931

1932

1933

1934

1935

1936

1937

1938

1939

6346

6331

6311

8202

7613

8654

9142

10834

11046

11315

19

19

17

17

19

21

28

31

34

38

7

7

6

6

7

7

8

8

9

9


24


1940

1941

1942

1943

1944

1945

1946

1947

1948

1949

12656

14207

18754

21251

21126

18257

22292

22591

24940

27236

45

60

86

131

140

138

116

139

156

183

9

10

8

9

10

11

19

24

28

33

1950

1951

1952

1953

1954

1955

1956

1957

1958

1959

30261

35124

41458

46170

50225

56297

72504

83588

266

335

412

497

570

696

892

1200

1410

1610

37

32

34

39

59

73

87

110

152

176

1960

1961

1962

1963

1964

1965

1966

1967

1968

1969


86736 108883

1960 – 1969 Rok

Počet 104241 116276 127468 137612 149834 172445 198186 221866 241974 258662 zaměstnanců Celkový příjem (mil. 1810 2200 2590 2860 3230 3570 4240 5340 6880 7190 dolarů) Čistý příjem (mil. dolarů)

205

254

305

364

431

477

526

561

871

934

25

1970 – 1979 Rok

1970

1971

1972

1973

1974

1975

1976

1977

1978

1979

Počet 269291 265493 262152 274108 292350 288647 291977 310155 325517 377119 zaměstnanců Celkový 7500 8270 9530 10990 12670 14430 16300 18130 21070 22860 příjem (mil. dolarů) Čistý příjem (mil. dolarů)

1010

1070

1270

1570

1830

1990

2390

2710

3110

3010

1980

1981

1982

1983

1984

1985

1986

1987

1988

1989

1980 – 1989 Rok


3390

3610

4400

5480

5480

6550

4780

5250

5800

3700

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

1990 – 1999 Rok


26

6020

-2820

-4960

-8100

3020

4170

5420

6090

6320

7700

Použité zdroje Publikace •

IBM Highlights, IBM, 2001–2004

Internetové zdroje •

http://www.ibm.com

•

http://www-1.ibm.com/ibm/history

•

http://www.ibm.com/ibm/cz/

•

http://www.topbooky.cz/Historie/HistorieIBM.htm

•

http://www.edcz.cz/newedcz/client.asp?Command=profile&CliID=9

27

Historie a ekonomický růst firmy IBM Miloslav Thon http://milost.wz.cz Copyright © 2004

28

Historie a ekonomický růst firmy

Recommend Documents