VELKÁ KNIHA ANEKDOT Nakladatelství PLOT Praha, 2010

VELKÁ KNIHA ANEKDOT

Nakladatelství PLOT Praha, 2010

Copyright © Matěj Barták, Cecílie Šimáčková, Adéla Müllerová 2010 © Nakladatelství Plot, 2010 Tištěná kniha: ISBN 978–80–7428–040–5 ePUB: ISBN 978–80–7428–139–6 MOBI: ISBN 978–80–7428–140–2 Všechny klasické i elektronické knihy z Nakladatelství PLOT najdete na www.plotknihy.cz.

DOKTORSKÉ ANEKDOTY

Doktor: „Mám pro vás špatnou zprávu – máte stejně jako já Alzheimera.“ Pacient: „Cože to mám?“ Doktor: „Kdo co má?“

Manželé jsou u plastického chirurga. Doktor se udiveně ptá: „Vy tedy chcete, abych vaší paní zmenšil poprsí?“ „Ano, určitě,“ trvá na svém muž. „A nechcete raději, abych vám zvětšil ruce?“

„Pane doktore, kolik času mi ještě zbývá?“ „Deset...“ „Měsíců?“ „…devět, osm, sedm, šest...“

Přijde chlap k doktorovi, v nose má okurku, v levém uchu mrkev a v pravém banán. „Co mi je, doktore?“ ptá se. „Špatně se stravujete.“

„Pane doktore, kolik mi ještě zbývá života?“ „Není to s vámi tak špatné... Ale být vámi, už bych nezačínal sledovat žádné nové televizní seriály.“

Lékaři doma praskne vodovod. Zavolá tedy instalatéra, ten přijede, vybalí nádobíčko, chvíli spravuje a nakonec doktorovi předloží účet na dva tisíce korun. Doktor se rozčiluje: „To je směšné! Tolik si tedy já, jako lékař, nevydělávám!“ Instalatér odtuší: „Co má být? Já jsem si tolik taky nevydělával, když jsem byl ještě lékařem.“

Tchyně poprosila zetě, aby ji doprovodil k lékaři. Doktor ji prohlédne a zeť se hned ptá: „Je nějaká naděje?!?“ „Bohužel, mladý pane, je to jen chřipka...“

Přijde kostra k zubaři. Doktor ji prohlédne a vzápětí sděluje diagnózu: „Zuby máte v pořádku, ale dásně mi dělají starost...“

„Jakou mám naději, pane doktore?“ „Tuhle operaci dělám už po osmadvacáté.“ „Tak to jsem klidný.“ „Jistě – jednou se to povést musí!“

Indiánského náčelníka trápí zácpa. Jde tedy za šamanem, ale žádný lektvar nepomáhá a tak se rozhodne poslat jednoho ze svých věrných do městečka k bílému doktorovi. Indián vstoupí do ordinace, a protože umí špatně anglicky, řekne jen: „Big chief – no shit.“ Doktor rychle pochopí: „Jasný případ – jedenkrát ricinový olej!“ Indián se vrátí do prérie, ale přípravek nezabral a za dva dny je znovu u doktora: „Big chief – no shit.“ „Hm. Těžký případ. Tady máš celou láhev ricinového oleje. To musí zabrat!“ Indián odjede, ale za další dva dny je zpátky: „Big chief – no shit.“ Doktor se potřetí zamyslí a řekne: „Tak to ti namíchám něco speciálního, ale pozor – je to opravdu silné!“ Po týdnu doktor onoho bojovníka potká ve městě a ptá se, jak se náčelníkovi daří. Indián na to: „Big shit – no chief.“

„Pane doktore, přijeďte rychle. Můj syn spolkl žiletku.“ „Jen žádnou paniku. Hned jsem u vás. Udělal jste už něco?“ „Jo, oholil jsem se elektrickým strojkem.“

Účetní si stěžuje lékaři, že má problémy se spaním. „A zkusila jste třeba počítat ovečky?“ „V tom je ta potíž, pane doktore – spletu se, a pak se tři hodiny snažím přijít na to, kde jsem udělala chybu.“

Přijde ženská k doktorovi. „Pane doktore, trpím impotencí!“ „Nespletla jste se? Vy jste přece žena.“ „Nespletla. Nemocný je manžel, ale trpím já!“

„Pane doktore, pes mě kousnul do ucha!“ „A vydezinfikoval jste ho?“ „Ne, stačil utéct.“

Přiběhne mladá žena do ordinace. „Pane doktore, pomozte, manžel se zranil při dopravní nehodě!“ „Jen pomalu, uklidněte se! Svlékněte se a ukažte mi, kde je zraněn.“

„Pane doktore, před pěti lety jste mi poradil, že na revmatismus je nejlepší vyhýbat se vlhkosti. A měl jste pravdu – už jsem zase jako jura!“ „Znamenitě! A co vás trápí teď?“ „Nic. Jenom jsem se chtěl zeptat, jestli se už můžu vykoupat?“

Přijde politik k doktorovi a povídá: „Pane doktore, mám strašný problém, už třetí týden mám migrénu.“ Lékař nevěřícně odvětí: „Nepovídejte. Migrénu, tu může mít profesor, učitel, umělec... Zkrátka – myslící člověk. Vám se to v hlavě prostě posralo...“

Neurotici si staví vzdušné zámky, psychopati v nich žijí, a psychiatři vybírají nájemné.

„Pane doktore, sotva začnu pracovat, hned usnu.“ „A kde pracujete?“ „Na jatkách.“ „A co tam děláte?“ „Počítám ovečky na příjmu...“

Co je to medicína? Věda, která pomáhá nemocným dostat se na onen svět.

V blázinci doktor vidí jednoho pacienta, jak sedí s rybářským prutem u necek. Přistoupí k němu a ptá se: „Tak co, kolik ryb už jste chytil?“ Blázen si zaťuká na čelo: „Nepřeskočilo vám, pane doktore? V neckách?“

Sestra po operaci říká chirurgovi: „Pane doktore, to už je tenhle měsíc třetí operační stůl, který jste zničil. Neměl byste řezat tak hluboko...“

Přijde hajný na kožní oddělení, sundá kalhoty a ukáže přirození ve zbědovaném stavu. Lékař suše konstatuje: „Bohužel, je to syfilis, s tím už se nedá nic dělat. Budeme ho muset amputovat. Ale máme tu nejmodernější protézy.“ Pán – má k tomu materiálu blízko – si vybere tu nejlevnější, dřevěnou. Dva týdny po operaci přijde na kontrolu. Doktor si prohlíží protézu a chytá se za hlavu: „Člověče, vy máte ale smůlu! Příjice, no prosím, ale kůrovec!?!“

Na zubařském křesle se krčí vystrašený člověk. „Pane doktore, ještě otázku. Opravdu dokážete bezbolestně vytrhnout zub?“ „Abych vám pravdu řekl, ne vždycky. Třeba minulý týden jsem si přitom vykloubil loket.“

Primář provádí mladého psychiatra po odděleních léčebny. „Tak tady je pokoj pro Napoleony a tady zase máme automechaniky.“ „A kde jsou? Nikoho tu nevidím.“ „Leží pod postelemi a spravují.“

Primář jde po zahradě blázince a vidí, jak na lavičce sedí pacient a tluče se kamenem do hlavy. „Co to děláš?“ „Beru drogy.“ Primář jde dál a tam se jiný blázen mlátí do hlavy dvěmi kameny. „Copak ty děláš??“ „Práskám si dvojitou dávku.“ Primář pokrčí rameny a jde dál. Vtom vidí na hromadě kamení sedět třetího blázna, který se rozhlíží okolo. „A ty děláš co???“ „Dealera.“

Sedlák se dověděl od lékaře, že je nevyléčitelně nemocný a že brzy umře. „Pane doktore, mám jedno přání: napište mi pak, že jsem umřel na AIDS.“ „Pročpak, vždyť máte přece rakovinu?“ „Ze tří důvodů. Za prvé: takovou nemoc u nás ve vsi ještě nikdo neměl. Za druhé: ten, co mi chodil za ženou, teď bude mít pěkně nahnáno. A za třetí: nikdo se jí nadosmrti ani nedotkne!“

K doktorovi přijde chlap s roztřesenýma rukama. „Pijete hodně?“ ptá se lékař. „Ale kdepak. Většinu toho rozbryndám.“

Přijde blondýnka se zlomenou rukou k doktorovi. „Pane doktore, zlámala jsem si ruku!“ „Na kterém místě?“ „V kuchyni.“

„Hrozná chuť! Ten lék je vážně odporný,“ stěžuje si pacient sestře. „To není lék, to je váš oběd.“

Přijde kostra k doktorovi. Po důkladné prohlídce se ptá: „Pane doktore, je to něco vážného?“ „Zatím nevím,“ odpoví lékař, „ještě vás musím poslat na rentgen...“

Přijde blondýna k doktorovi: „Pane doktore, strašně mě bolí břicho!“ „A co jste jedla?“ „Sardinky v konzervě.“ „A nebyly zkažené?“ „To nevím, já je neotevřela.“

Přijde ženská k doktorovi a hned si začne stěžovat: „Pane doktore, je mi hrozně.“ „Každé ráno nalačno vypijte jedno syrové vajíčko,“ radí lékař. „Když já ale vajíčka nesnáším.“ „A kdo po vás chce, abyste je snášela?“

Přijde k doktorovi ženská s brýlemi na břiše. „Co vás trápí?“ ptá se lékař. „Slepé střevo, pane doktore.“

Doktor zašel na hřbitově ke hrobu nedávno zemřelé pacientky. Vtom slyší zpod nohou přidušený hlas: „Pane doktore, předepište mi něco proti červům.“

Doktor povídá pacientovi: „Vaše dny jsou sečteny. Zítra jdete do práce!“

V porodnici vykřikuje užaslý otec: „No tohle! Dvojčata!“ „Ne, jenom jeden,“ uklidňuje ho sestra. „A příště přijďte střízlivý.“

„Brzy vyjdeš ze školy, synu, a my bychom s maminkou chtěli, aby ses stal lékařem.“ „Ale tati, vždyť přece víš, že bych neublížil ani mouše.“

Doktor se ptá pacienta na jméno. „P-p-p-petr P-p-p-pokorný.“ „Aha, máte potíže s koktáním?“ „Ne, můj otec koktal a matrikář byl idiot.“

Přijde lékař k nemocnému na pokoj, posadí se na kraj postele a ptá se: „Tak co nás bolí, pane Novák?“ „Noha, pane doktore. Ta, co mi na ní sedíte.“

Na ARO přivezli chlapa s nožem zabodnutým mezi lopatky. „Bolí vás to?“ ptá se doktor. „Jenom když se směju.“

„Pane doktore, ty zuby, co jste mi udělal, mě hrozně bolí.“ „Výborně! To je nejlepší důkaz toho, že jsou jako opravdové.“

Skleróza je skvělá nemoc – nic vás nebolí a každý den spousta novinek!

Operační sál. Nemocný leží na stole přichystaný k urologickému zákroku. Přistoupí chirurg s umytýma rukama v rukavicích, obrátí se k mladé sestře a povídá: „Sestro, upravte penis. Hmm... Dobrá... A teď pacientovi.“

„Pane doktore, prosím vás, nic mi nezatajujte, povězte mi třebas tu nejkrutější pravdu! Řekněte, bude manžel po téhle zlomenině ruky ještě někdy moct mýt nádobí?“

Zubař se zafačovanou rukou vyprovází z ordinace chlapce a jeho matce povídá: „Tak jsem mu to zaplomboval. Dohlédněte, aby ještě nejméně dvě hodiny nikoho nekousal!“

„Co je na vaší práci nejtěžší, pane doktore?“ „Dostat z pacienta, co má nejraději, abychom mu to mohli zakázat.“

„Pane doktore, ty tablety proti impotenci, které jste mi předepsal minulý týden, jsou úžasné. Cítím se, jako by mi bylo dvacet!“ „Tak to jsem rád. A co tomu říká vaše paní?“ „To nevím, pane doktore, já od té doby ještě nebyl doma.“

Vloupe se zloděj k zubaři, ale nenachází nic, co by se dalo ukrást. Doktor se šramotem probudí, zívne a povídá: „Já tu nic nemám, ale jestli chcete, můžu vám zadarmo vytrhnout zub.“

Babka si stěžuje: „Pane doktore, mám divnou nemoc! Jak si sednu, tak sedím, sedím a sedím. Lehnu si a ležím a ležím a ležím...“ „Bábo! Vidíte ty dveře? Tak jděte, jděte a jděte!“

Zubařka spustí vrtačku a přátelsky se k pacientovi nakloní: „Pamatuješ, Jirko, jak jsi ve škole seděl za mnou a pořád mě píchal tím kružítkem?“

Nerudná sestra rozděluje na pokoji léky. Pacient ji chvíli pozoruje a pak povídá: „Sestři, vy jste dneska vstala z postele špatnou stranou.“ „Proč myslíte?“ „Máte na nohou doktorovy pantofle.“

Přijde sestřička v nemocnici k pacientovi, který je celý v sádře a s vypětím všech sil se ptá: „Sestři, nevíte, jestli jsem ten řidičák udělal?“

Pane doktore, pane doktore, všichni jsou na mě hrozně oškliví!“ „Držte hubu a vypadněte!“

Přijde kostra k doktorovi. Doktor jí přivítá: „No, to jdete tedy brzo...“

Kterou z následujících vět byste chtěli slyšet v narkóze? Ha! Neviděli jste moje hodinky? Ještě před chvílí jsem je měl na ruce. To byla včera jízda. Nevzpomínám si, kdy jsem se naposledy tak opil. Sakra! Jak to, že strana 47 v učebnici chybí? Tak, a teď to vyfotografujte ještě z téhle strany. To je opravdová hříčka přírody. Ještě to nevyhazujte, budeme to potřebovat při pitvě. Fuj je to, vrať to zpátky! Ošklivý pejsek! Počkat, jestli je tohle slezina, co jsem to pak uřízl? Podržte mi tohle... tu... jak se to… tuhletu věcičku. Hej, přežil už někdo infúzi 500 kubíků téhle látky? Sakra, zase vypadly pojistky... Víte, že za ledviny se platí pěkné peníze? Tenhle chlápek má dvě… Zůstaňte všichni stát! Ztratil jsem kontaktní čočku! Můžete někdo zastavit tu tlukoucí věc? Ruší mě to. Kéž bych si nebyl zapomněl brýle. Lidičky, bude to pro všechny z nás zajímavý pokus. Sestro! To nebyl ten člověk, kterému jsme měli změnit pohlaví?! Doufám, že už má nějaké děti. Jen klid. Myslím, že je to ostré až až. Podepsal nám pacient souhlas s darováním orgánů? …proč sis zrovna teď vzpomněla, že se chceš rozvést? Sestro, přidržujte mi prosím vás to sluchátko… Nevíte, kam se mohli podít chirurgické nůžky? Hoří, hoří! Všichni opusťte sál!

„Pane doktore, musím se vám s něčím svěřit. Já ho mám jako novorozeně.“ „To je velmi nepravděpodobné. Sundejte si kalhoty... Skutečně, máte pravdu! Tři kila a čtyřicet pět centimetrů!“

Přijde paní k doktorovi: „Pane doktore, mně je nějak divně po těle, připadám si nemocná a přitom mi nic není.“ Doktor ji chvíli prohlíží, pak pokývá hlavou a podá jí šampusku, aby mu přinesla moč. Když ji přinese, doktor vezme šampusku a povídá: „Barva je dobrá (dívá se proti světlu), vůně také není špatná (čichá) a chuť také ujde (ochutná). Pro lepší rozbor bych ale potřeboval ještě vaši stolici,“ a podá jí misku. Když se paní vrátí, doktor se podívá, co mu nese, a zase spustí: „Barva je dobrá, vůně taky ujde...“ Vtom už to paní nevydrží a omdlí. Když ji doktor vzkřísí, vítězoslavně jí hlásí: „Paní, už vím, co vám je, vy máte špatné nervy!“

Lékař poslouchá pacienta a přikyvuje: „To je dobře, to je dobře, to je dobře...“ „Co je dobře, pane doktore?“ „Že to nemám já.“

Pacient na pohovce: „Když já mám takové ty záchvaty svědomí, pane kolego. Ve dne to ještě jde, to si říkám, že určitě nejsem první doktor, co se vyspal s pacientkou. Ale v noci je to horší. To slyším takovej hlas, kterej mi říká: Karle, Karlíku, vždyť ty seš veterinář!!!“

Přijde chlap do porodnice, sestra mu podá dítě, chlap si ho chvíli prohlíží a pak řekne: „Tohle není Jim Beam…“

Přijde montér na jednotku intenzivní péče, chvíli si prohlíží pacienty, všichni na přístrojích, a pak řekne: „Pořádně se nadechněte, budu měnit pojistky.“

Pracují dva dělníci na výškové budově, když najednou uslyší jekot houkačky. Kouknou se dolů, co se děje, a jeden povídá druhému: „To je teda výkon! Není to ani pět minut, co mi spadlo na ulici kladivo, a sanitka už je tady!“

„Pane doktore, nepodíval byste se na mou dceru, proč má tak vytřeštěné oči?“ Doktor si ji prohlédne a odtuší: „Povolte jí gumičku ve vlasech.“

K lékaři přijde chlapík se žábou přirostlou na hlavě. Doktor se ho ptá: „Můžete mi, prosím vás, říct, jak se vám to přihodilo?“ A žába řekne: „Pane doktore, začalo to jako obyčejnej beďar na zadku…“

Co má hypochondr napsáno na hrobě? „Já vám to říkal.“

„Pane doktore, jaké mám vyhlídky?“ „Milý pane, v podstatě máte jen dvě možnosti – buď se nechat operovat a nebo umřít sám.“

Doktoři se obecně dělí na: všeobecné lékaře – neumí nic a udělají toho málo, chirurgy – znají málo a udělají všechno, internisty – znají všechno a nedělají nic, patology – znají všechno a dokážou cokoli, ale pacientovi je to jedno.

„Paní Nováková, v žaludku vašeho manžela jsme našli karburátor.“ „To je divné, on nikdy nic takového nejedl!“ „Jestli to nebude tím, že nikdy neměl tak vážnou dopravní nehodu!“

Přijde mladá pěkná žena ke gynekologovi na vyšetření. „Svlékněte se,“ povídá doktor. „Když já se hrozně stydím.“ Tak pan doktor zhasne světlo. Slečna si odloží a ptá se: „Kam si mám dát věci, pane doktore?“ „Sem k mým.“

„Pane doktore, řekněte mi pravdu. Jak to se mnou vypadá?“ „Celkem dobře, ale až do smrti nesmíte nic sníst.“ „Ale pane doktore, vždyť to nemůžu vydržet!“ „Proč? Dvě hodiny bez jídla snad vydržíte, ne?“

„Dědo, tak co naslouchátko, pomohlo?“ ptá se lékař pacienta. „Skvěle, pane doktore. Od té doby, co ho mám, jsem už třikrát měnil poslední vůli.“

Přiběhne sestra k doktorovi do ordinace a vyhrkne: „Pane doktore, ten simulant na pětce umřel. To už opravdu přehnal!“

„Pane doktore, občas mám pocit, že slyším hlasy a nikoho přitom nevidím.“ „A kdy se vám to stává?“ „Vždycky, když telefonuji.“

„Lékařská věda velmi pokročila. Když jsem byla mladší, při každém vyšetření jsem se musela úplně vysvléct. Dneska stačí, když vypláznu jazyk.“

K lékaři přijde maminka s nemocným dítětem. Ten je prohlédne a pak se obrátí k mladé paní. „Svlékněte se!“ „Proč já?“ brání se žena. „Přece dítě je nemocné, ne?“ „Jemu nepomůže nic, ale vám můžu udělat druhé.“

Přijde mladá, krásná slečna k doktorovi a stěžuje si: „Pane doktore, jak si dám skleničku, tak mám hned chuť padnout nějakému chlapovi do náruče. Co mám dělat?“ Doktor vyndá z šuplíku láhev vodky a odvětí: „Nalijte si.“

K doktorovi se připlazí pacient, který má nůž v zádech a hlasitě sténá. Doktor ho ale zarazí. „Chlape, copak neumíte číst? POSLEDNÍ PŘÍJEM NEJPOZDĚJI PŮL HODINY PŘED KONCEM ORDINAČNÍCH HODIN. A teď už máme za pět minut čtyři!“ „Přece mě tady takhle nenecháte!“ křičí zoufale pobodaný muž. „Máte pravdu,“ řekne lékař, vytáhne nůž ze zad a bodne mu ho do oka. „Dojděte si na oční, tam mají do čtyř.“

Přijde chlap k doktorovi, svleče se a ukazuje mu své pohlavní orgány, které jsou celé modré a oteklé, a modrá jsou i stehna a podbřišek. Doktor se ptá, co se stalo. „Tož, šli jsme s bráchou na hřiby, v poledne jsme si lehli na paloučku, dali cigaretku a usnuli. No a když jsem se probudil, tak jsem zjistil, že mi do nohavice vlezla zmije.“ „Proboha, ona vás kousla?“ „Naštěstí ne, brácha ji umlátil lopatou.“

Doktor prohlédne nemocnou ženu a obrátí se k jejímu manželovi. „Vaše manželka se mi vůbec nelíbí.“ „Mně taky ne, pane doktore,“ opáčí manžel, „ale mezi námi, vaše žena taky není žádná krasavice!“

„Pane doktore,“ povídá paní Francová lékaři, „můj manžel se honí za každou sukní, není to v jeho věku nebezpečné?“ „Bylo by, ale jenom v případě, že by nějakou sukni dohonil!“

„Doufám,“ ptá se lékař pacientky, „že od té doby, co vám musel zaplatit bolestné, vás manžel už nebije?“ „Nebije, pane doktore, ale mám takový divný pocit, že si na to šetří. Vždycky, když přijdu domů, tak se po mně zuřivě podívá a vztekle hodí do pokladničky pětikorunu!“

Svěřuje se paní rodinnému lékaři: „Pane doktore, představte si, že manžel včera večer přišel domů a tvrdil mi, že venku běhali psi s roztaženými deštníky! Hrozně mě tím rozčílil!“ „Nechápu, co vás tak rozčílilo,“ klidně odpoví doktor, „copak si nevzpomínáte, že včera večer pršelo?“

Přijde muž k doktorovi a povídá: „Pane doktore, já mám takový problém. Vlastně to není nic vážného, ale přece jenom mě to trochu zneklidňuje. Abyste rozuměl, já totiž hrozně trpím plynatostí, ale protože to vůbec nepáchne a není to ani slyšet, zas až tolik mi to nevadí.“ Doktor ho prohlédne, napíše mu předpis na prášky a požádá ho, aby přišel za měsíc na prohlídku. Měsíc uplyne a muž je zpátky v ordinaci. „Nevím, nevím, pane doktore, jak je to s tou léčbou. V podstatě se nic nezměnilo až na to, že to začíná hrozně páchnout.“ Skvěle,“ raduje se doktor, „nos jsme vám tedy spravili a teď se podíváme na uši.“

Gynekolog je u soudu pro brutální ublížení na zdraví a vypovídá: „Víte, já jsem měl na středisku 40 pacientek, pak jsem jel do nemocnice, kde jsem vyšetřil dalších 20, pak jsem jel do dívčího učiliště na pravidelnou roční prohlídku, těch bylo 25, nakonec jsem měl ještě 35 pacientek ve své privátní praxi, a když jsem šel večer unavený parkem domů, oslovila mě poškozená a řekla mi, že mi ji za stovku ukáže.“

Sedí slečna u sexuologa a svěřuje se. „Víte, pane doktore, já z té soulože nic nemám, nemohl byste mi nějak poradit?“ „A jak to děláte?“ ptá se doktor. „Vždycky při tom ležím na pravém boku.“ „A co kdybyste to pro změnu zkusili na levém?“ ptá se doktor s nadějí. „Když já nevím,“ kroutí se slečna, „to bych zas neměla nic z televize.“

Přijde důchodkyně k doktorovi. „Copak s vámi bylo, paní Vondráčková, že jsem vás už skoro dva měsíce neviděl?“ zajímá se doktor. „Ale, to víte, pane doktore, nemohla jsem přijít – byla jsem nemocná.“

Přijde chlapeček k doktorovi, že by chtěl dostat AIDS. Doktor se diví: „Proč, vždyť AIDS je velmi zákeřná nemoc?“ „Protože ode mě ho dostane ségra, od ségry táta, od táty máma, od mámy školník, a tomu to přeju, protože mi loni rozštípal sáňky.“

Jednoho dne se chirurgové rozhodnou zjistit, co je v ženské hlavě. Vyberou si zástupkyni něžného pohlaví a za úplatu ji přemluví k operaci. Na sále se sejdou nejlepší chirurgové světa a začnou s operací, která má znamenat průlom v poznávání ženského mozku. Obříznou ženě dokola celou hlavu, odklopí vršek jako víko a zvědavě nahlédnou dovnitř. V otevřené lebce ale není vůbec nic. Použijí tedy elektronový mikroskop, a tu objeví nepatrný provázek, vedoucí středem dutiny. Po dlouhé konzultaci se rozhodnou provázek přestřihnout a ejhle – ženě upadnou obě uši.

Psychiatr vyšetřuje pacienta a ptá se ho: „Co by se stalo, kdybych vám uřízl jedno ucho?“ „Neslyšel bych.“ „A co by se stalo, kdybych vám uřízl druhé ucho?“ „Neviděl bych.“ „Jak to?“ podiví se psychiatr. „Spadly by mi brejle.“

Muž si stěžuje lékaři, že mu stále stojí, což mu způsobuje velké potíže zejména v létě. Lékař ho prohlédne, chvíli uvažuje a pak sáhne muži mezi nohy. Tomu okamžitě klesne a on se šťastný ptá: „Výborně, pane doktore. Jak jste to udělal?“ „Měl jste tam termita a on vás trvale dráždil.“ „Co jsem dlužen?“ „Nic, ale toho termita si nechám.“

Přijde venkovan k doktorovi, že prý včera, když obšťastňoval tu svoji, spadl z postele a zlomil si ruku. Doktor ho zrentgenuje, zasádruje, a když vyplňuje papíry, chlapík se k němu nakloní. „Pane doktore, nešlo by to napsat jako pracovní úraz? Víte, dělám na statku v rostlinné výrobě,“ a hned staví na stůl flašku slivovice. „Konečně, proč ne. Ale jak to mám napsat?“ zašilhá lékař po láhvi. „To už mám, pane doktor, promyšlené. Napište tam: Při setí semene spadl ze staré mašiny.“

Přijde pán k psychiatrovi. „Tak co vám schází, pane Vokurko?“ „Mám takový problém, pane doktore. Myslím si, že jsem kůň.“ „To není nic vážného. Ale léčba je velmi nákladná.“ „To nevadí, já už jsem vyhrál čtyři dostihy.“

Krásná mladá žena přijde k zubaři. Na první pohled je vidět, že má příšerný strach. „Uklidněte se, mladá paní, uvidíte, že to nějak půjde,“ konejší ji vlídně lékař. „Vám se to řekne. Víte, že bych snad radši rodila, než si nechala vrtat ten bolavý zub?“ „Tak si to v klidu rozmyslete, abych věděl,jak mám to křeslo naštelovat.“

Přijde pán k doktorovi a povídá: „Mám problémy s přirozením, doufám, že mi můžete pomoci.“ „No tak se svlékněte, mrkneme se na to,“ velí lékař. Muž se svlékne a místo přirození má obandážovanou bambuli. „Tak si to sundejte, ať pořádně vidím, o co jde,“ pokračuje doktor. Pán všechno odmotá, až zůstane jenom malinkatý pindík. „Tak tohle je opravdu průšvih,“ zasmuší se lékař. „Viďte, a takhle napuchlý už je týden.“

„Jak to, že máte na jazyku tolik třísek?“ ptá se lékař pacienta na pohotovosti. „Byla to hrůza, pane doktore, celá litrovka rumu se mi rozlila na podlahu.“

„Pane doktore, vy prý jste nějaký čas pracoval v Číně. Slyšel jsem, že se tam sterilizace mužů provádí pomocí dvou cihel.“ „Ano. Jedna se drží v levé ruce, druhá v pravé, muž přistoupí, cvak, a je to.“ „Propána, a nebolí to?“ „Musíte dávat pozor, abyste tam nenechal palec.“

„Pane doktore, mám strašnou zácpu, nemáte na to něco?“ kroutí se pacient v ordinaci. „Člověče, máte štěstí, že jste přišel zrovna dneska. Právě mi dodali nový lék z Německa. Je naprosto spolehlivý, ale musí se pečlivě dávkovat. Jak dlouho vám to trvá k domovním dveřím?“ „Sedm minut.“ Doktor nakape kapky a znovu se ptá: „Jak dlouho jdete po schodech do bytu?“ „Dvě minuty.“ Doktor znovu nakape a povídá: „Teď běžte normálně domů a všechno bude v pořádku.“ Druhý den se potkají a doktor se ptá: „Tak co?“ „Pane doktore, jste borec, sek jste se jen o tři schody.“

K lékaři přijde muž, že mu při močení upadl. „Ukažte ho, ale rychle,“ zavelí pan doktor. Muž sáhne do kapsy, vytáhne doutník a pak překvapeně praví: „Sakra, já ho asi vykouřil!“

Přijde chlápek k doktorovi, že mu zmodralo levé varle. „Proboha, chlape, co jste dělal? To vám ho budeme muset, ehm, chirurgicky odstranit.“ „A můžu pak dál pohlavně žít?“ „Ale jistě, jedno varle vám bohatě stačí.“ Dojde k amputaci. Po měsíci přijde ten samý chlap opět k doktorovi: „Pane doktore, mně zmodralo i to druhé varle.“ „To snad není možné. Rychle amputovat, než se to rozšíří.“ Pud sebezáchovy zvítězí a chlapík svolí. Zákrok se podaří na jedničku. Za další měsíc je ale u doktora znovu. „Tak, a teď mi zmodral i ten zbytek.“ „Pane, vy snad nejste normální. To se nestává často, že by... Počkejte, teď mě něco napadlo. Nekoupil jste si nedávno nové kalhoty?“ „Jo, proč?“ „Šmarjájosef, vám pouštějí rifle!“

„Pane doktore, co mám dělat? Moje žena si myslí, že je slepice.“ „Jak dlouho už to trvá?“ „Tři roky.“ „A to vám to celou dobu nevadilo? Až teď?“ „Když my jsme ty vejce tak potřebovali.“

Kožíškovi u lékaře. Doktor babu zevrubně prohlédne, pak ji pošle na chodbu a říká Kožíškovi: „Pane Kožíšek, tady je medicína v koncích. Vaše paní je smrtelně nemocná. Ale věděl bych o jednom prostředku, který by pomohl. Kdybyste svou paní třikrát denně pomiloval, vždycky po jídle...“ Kožíšek to odkývá a vyleze na chodbu. Žena se k němu otáčí s nadějí v očích. „Tak co? Co říkal pan doktor?“ Kožíšek se smutným pohledem v očích hlesne: „Že asi umřeš.“

Ptá se psychiatr pacienta, jak došlo k tomu, že se zbláznil. „To bylo tak, pane doktore. Sbalil jsem krásnou ženskou, šli jsme k ní, a když jsme byli v nejlepším, ozvalo se bouchnutí dveří a ona začala trojčit, že se vrátil manžel.“ „A z toho leknutí se vám to stalo.“ „Ne. Chtěl jsem se schovat do skříně, ale žádná tam nebyla, tak jsem vylezl z okna a pověsil se za ruce z parapetu. On vešel do pokoje, rozhlédl se a hned mu bylo všechno jasný. Přistoupil k oknu, podíval se na mě, došel si pro obrovské kladivo a do každého prstu mě vší silou bacil.“

„A z té bolesti jste se pomátl.“ „Ne. On si pak donesl takové obrovské hřebíky a do každého prstu mi jeden zatloukl.“ „Aha, tak z téhle bolesti jste se zbláznil.“ „Ne. Já jsem se pak podíval dolů a koukám, že visím deset centimetrů nad zemí.“

„Vy máte v břiše hodinky,“ s hrůzou v hlase říká lékař pacientovi nad rentgenovým snímkem. „Víte o tom?“ „Ano, vím, ty tam mám už od dvanácti let.“ „A nemáte s tím nějaké problémy?“ „Jenom když měním baterky.“

Přijde chuligán za chuligánem do nemocnice. Nemocný chuligán leží v posteli, kapačky v ruce, kyslík na obličeji. Návštěva se pustí do řeči. „Čau, vole, ty teda, vole, vypadáš, po tý bouračce.“ Zafačovaný mladík začne mávat rukama, tak mu kamarád podá papír a tužku. Pacient něco napíše, zaklepe nohama a umře. Chuligán přivolá doktora a hned na něj vyhrkne: „Ty vole, doktore, von něco, vole, napsal, zaklepal nohama a umřel.“ Doktor vezme papír a na něm stojí: „Ty vole, stojíš mi, vole, na hadicích.“

Do ordinace se vřítí rozzuřená žena posetá modřinami a křičí: „Kde je ten psychiatr, který vyléčil mého manžela ze zbabělosti?!“

Doktor přistoupí k manželce pacienta a důstojným, uklidňujícím hlasem jí říká: „Madam, váš muž je na prahu smrti.“ Žena se krátce zamyslí a pak se zeptá: „A můžete ho dostat přes?“

Přijde pán v nejlepších letech k lékaři na prohlídku a stěžuje si, že už se necítí tak dobře, jako dřív. Lékař se ho vyptává na jeho životosprávu. „Co jíte?“ „Ryby, hodně zeleniny...“ „To je v pořádku, pijete?“ „Nikdy víc než skleničku červeného vína denně.“ „Hm, to je taky v pořádku. Jste kuřák?“ „Ne, pane doktore.“ „A co ženy?“ „Tak třikrát do měsíce.“ „A máme to. Jste chlap v nejlepších letech a třikrát za měsíc, to je málo, budete muset trochu přidat.“ „Pane doktore, na faráře na malé venkovské faře se mi to zdá docela dost.“

Provádí se výzkum, ve kterém se zjišťuje průměrná délka penisu. Právě probíhá měření jednoho vzorku. Doktorka: „Tak, pane, svlečte se a vy sestro zapisujte. Dvanáct, čtrnáct, šestnáct, devatenáct, vy prase, že se nestydíte!“

Přijde pán k doktorovi, že prý ztratil chuť a paměť. „To je dost zvláštní, taková kombinace,“ mne si bradu doktor, „ale něco zkusíme,“ a vytáhne ze stolu takovou malou, černou kuličku. „Tady do toho kousněte.“ „FUJ, to je snad hovno nebo co.“ „No, vidíte. Chuť se vám vrátila, a budete si to pamatovat do konce života.“

Z léčebny byli propuštěni alkoholik, kuřák a homosexuál. Když se s nimi primář loučil, naposledy je varoval: „Hele, alkoholiku, jestli se ještě někdy napiješ, umřeš. Ty, kuřáku, jestli si dáš ještě jednoho šluka, umřeš taky, a ty, buzíku, jedinkrát vlítneš na chlapa a je po tobě.“ Teď ti tři jdou, a zrovna kolem hospody. „Chlapi, skočíme na jedno,“ povídá notorik, a oni na to, proč ne. Tak tedy vejdou, číšník jim donese pivo, alkoholik si jednou lokne a BUM – je po něm. Ti dva na to koukají a nevěří vlastním očím. Nakonec si řeknou, že měl pan primář asi pravdu, zaplatí, vyjdou před hospodu a jako na potvoru leží na chodníku půlka cigarety. Všimnou si jí oba, chvíli na ni koukají a pak se ten teplý nakloní ke kuřákovi: „Hele, jestli se pro to cigáro vohneš, tak sme mrtvý voba.“

Přijde chlapík k lékaři, že má příliš dlouhé přirození. „Pan-ne d-d-doktor, ja m-mám ve-velmi d-dlouhý p-pen-nis a h-hrozn-ně ko– koktám.“ „To by mohlo být tou délkou,“ bleskově diagnostikuje lékař. „Ale nic se nebojte, já vám pomohu. Je to běžná operace – odříznu ho, zkrátím na polovinu a přišiju zpátky.“ Dva týdny po operaci přijde znova pán k doktorovi a posmutněle se ptá: „Pane doktore, myslím, že mi to pomohlo, protože jsem přestal koktat, ale manželka si stěžuje, že už ji v posteli neuspokojuji, nedalo by se to, co jste mi odřezal, přišít zase zpátky?“ „J-je mi lít-t-to, t-to b-by se už n-n-nedalo.“

Ptá se pan Novák doktora: „Pane doktore, když mám cukrovku, mám ji i v pravé ruce?“ „Pane Nováku, když máte cukrovku, máte ji v celém těle, tedy i v pravé ruce.“ „A když mám tedy tu cukrovku, mám ji i v levé noze?“ „Jak jsem řekl, když máte cukrovku, máte ji v celém těle, tedy i v levé noze.“ „A, pane doktore, mám ji i v přirození?“ „Vždyť vám to povídám, když máte cukrovku, máte ji všude, tedy i v přirození.“ „Vidíte, já si pořád myslel, že je moje žena perverzní, a ona je přitom mlsná!“

Jeden chlápek měl velké problémy s tenisovým loktem. Zašel za svým známým, slavným doktorem – urologem. Ten jej vyslechl, sdělil mu, že diagnózu vždy určuje na základě rozboru vzorku moči, a dal mu lahvičku a příkaz, ať mu přinese ranní vzorek, že on mu potom dá odpověď. Chlápkovi se to moc nezdálo, a tak si řekl, že si sebevědomého doktora trochu vyzkouší. Doma nechal do sklenice načůrat dceru a manželku, přidal trochu moči svého psa a nakonec, aby doktora zmátl, si to na záchodě udělal a přidal to tam taky. Druhý den lahvičku odevzdal, a pak už jen čekal, co z toho bude. O dva dny později mu doktor zavolal. „Myslím, že jsem na to přišel.“ To tenistu překvapilo. „Fajn, a co mi teda je?“ „Podívej se, tvoje žena má kapavku, dcera je těhotná, pes má červíky, a tvůj tenisovej loket bude nejspíš z chronický masturbace.“

Paní přijde k doktorovi. „Doktore, pomozte. Vždycky, když TO dělám, brečím!“ „To není možné. Přesvědčíme se.“ Chvíli TO dělají. „Oh, ano, doktore, hlouběji, hlouběji!“ „Hlouběji to nejde.“ „Búúúú, tak vidíte, búúúúú, a takhle je to vždycky!“

Přijde babička k doktorovi. Doktor jí proklepne, poslechne stetoskopem a povídá: „Babi, máte slabé srdíčko, musíte se šetřit. Zakazuji vám chodit po schodech, abyste si neublížila.“ Za měsíc přijde stará paní na kontrolu, doktor ji prohlédne a hned jí sděluje dobrou zprávu: „Vidíte, babičko, dneska vypadáte lépe, i srdíčko je v pořádku, po těch schodech tedy už můžete chodit, i když pomaličku.“ „Jé, pane doktore, vy jste zlatý, ani nevíte, jakou radost jste mi udělal, že už nemusím lézt po tom zábradlí!“

Doktor peskuje sestru: „Hergot, sestři, proč jste mi to sakra neřekla dřív! Já toho pacienta dva měsíce léčím na žloutenku a vy mi dneska řeknete, že to je Číňan!“

Přivezli chlapa, popáleného na břiše, do nemocnice. Doktor ho ošetří, namaže a dává mu dvě tabletky Viagry. „To na to pomáhá, pane doktore?“ ptá se chlap. Doktor se pousměje. „Nijak zvlášť, ale nepřilepí se vám na tu spáleninu deka.“

Jedna slavná malířka byla zrovna na vrcholu kariéry, když se jí začal prudce zhoršovat zrak. Vyhledala tedy známého očního chirurga. Po náročné operaci laserem a následné měsíční terapii se jí zrak opět zlepšil. Z vděčnosti se rozhodla, že doktorovi vymaluje interiér jeho ordinace. Ústředním motivem jejího díla bylo veliké oko. Když práci dokončila, rozhodla se uspořádat tiskovou konferenci, kde odhalí toto dílo jako svůj nejnovější malířský počin. Na konferenci padl i následující dotaz: „Jaká byla vaše první reakce, když jste viděl nový kabát vaší ordinace, zvláště to dokonalé obří oko?“ „Řekl jsem si: ‚Díky Bohu, že nejsem gynekolog!‘“

Starý pán je na vyšetření. Doktor se ho ptá: „Dědo, a co stolice, máte ji pravidelnou?“ „Jo, pane doktore, pravidelnou, každý ráno v šest.“ „A kdy se probouzíte?“ „Taky pravidelně, pokaždý v sedum.“

Ptá se urolog: „Tak co je s vámi, pane Vonásku?“ „Nemůžu čůrat, pane doktore.“ „A kolikpak vám je let?“ „Devadesát dva.“ „Milej zlatej, tak to už jste si svoje odčůral...“

Přijde paní k doktorovi, a hned jak vejde do dveří, doktor spustí: „Tak se, prosím, svlékněte.“ „Pane doktore, je to opravdu nutné?“ „ANO, jistěže je!“ Paní se tedy svlékne, doktor ji prohlédne a ptá se: „Vážená, co vám vlastně schází?“ „Nic, pane doktore, já se jen přišla zeptat, kdy už půjdete domů, abych to tu mohla vytřít.“

Přijde osmdesátiletý dědeček k sexuologovi a prosí o radu, co prý má dělat. Prý vždy, když potká na ulici půvabnou dívku, se mu ztopoří úd a on se pak cítí nesmírně trapně. „Odkdy vás to trápí, dědečku?“ ptá se lékař. „Odjakživa,“ přizná dědeček. „Jak jste to řešil zamlada?“ zajímá se dále lékař. „Prostřihl jsem si v kapse díru a když mě to potrefilo, tak jsem ho stáhnul dolů,“ červená se děda. „Co vám brání řešit to tak i dnes?“ diví se doktor. Děda si povzdychne: „Ale panáčku, myslíš si, že mám v tomhle věku takovou sílu v ruce?“

U doktora sedí pacient, tváří se nemocně a doktor zjišťuje, co mu vlastně je. „Máte cukrovku?“ „Nemám, ale brácha má dva hektary!“

Přijde paní k psychiatrovi a povídá: „Představte si, pane doktore, že když před někým řeknu ABRAKADABRA, tak zmizí... Sakra, doktore, kde jste?“

Pán žádá o plastiku přirození, protože o něj přišel při nehodě. „Vážený pane, dneska už přece není žádný problém dát vám náhradní,“ nabídne mu doktor. „Tak jestli to opravdu jde, máte nějaké vzorky?“ zajímá se pán. „Ale jistě, pojďte se podívat,“ otevře doktor skříňku. Pán si vybírá, tenhle se mu zdá moc malý, támhleten zase křivý, až urolog vytáhne vzorek penisu ... jako hrom. „Jo!“ pán na to, „tohle je ono, a máte ho také v bílé?“

Začínající chirurg: „Pane profesore, co je nejdůležitější při operaci?“ Profesor: „Hlavně se nepořezat!“

„Maminko, jak přicházejí děti na svět?“ ptá se Pepíček. „To je dost dlouhá historie, na tu teď nemáme čas“ uhýbá maminka. „Tak mi řekni alespoň začátek.“

„Kdybys chtěl, ukážu ti místo, kde mi vyoperovali slepé střevo,“ svádí dívka chlapce. „Ani náhodou, z nemocnic se mi dělá zle.“

„Děkuju vám nastotisíckrát, pane doktore, zachránil jste mi život. Je mi trochu trapné, že s sebou nemám žádnou hotovost, takže placení zase necháme na příště, ale buďte ujištěn, že na vás pamatuji ve své závěti.“ „Opravdu? Půjčte mi ještě na chvilku ten recepis...“

„Ať dělám co dělám, stále se mi nedaří přestat kouřit.“ „A zkusil jste žvýkačku?“ „Zkusil, ale nepodařilo se mi ji zapálit.“

„Já byl letos čtrnáct dnů v agónii.“ „Taky tam pršelo?“

Paní po autonehodě je vyšetřována v nemocnici. „Tak si sestro pište. Zlomenina levé klíční kosti, pohmožděná žebra č. 5 a 6 vlevo, tržná rána na hlavě – kolik je vám let, paní Oulíková?“ „Dvacet sedm.“ „– a otřes mozku s těžkou poruchou paměti.“

„Co máme dělat, pane profesore? Všechno je připraveno k operaci a pacient tu ještě není.“ „To nic. Začneme bez něho.“

Radí psychiatr svému pacientovi: „Pane Votrubo, žijete ve stálém stresu, musíte se odreagovat. Utopte všechny své starosti a bude vám dobře.“ Pacient nešťastně vzdychne: „Když já ženu do vody nedostanu.“

Sedí žena u gynekologa a čeká na výsledky vyšetření. „Mám pro vás dobrou zprávu, paní Novotná,“ začne doktor. „Ale já jsem slečna Novotná!“ „V tom případě mám pro vás špatnou zprávu.“

Pacient se svěřuje doktorovi: „Pane doktore, já jsem homosexuál.“ Doktor se zajíkne: „Ach, božínku! A já jsem zrovna neučesaný...“

„Jak se cítíte v nových brýlích?“ „Výborně. Najednou potkávám spousty známých, které jsem neviděl celé roky.“

Potkají se dva doktoři na procházce po hřbitově. „Ale copak, pane kolego, také děláte inventuru?“

„Pane doktore, jakou mám šanci, že se uzdravím?“ „Sto procent. Statistiky říkají, že devět z deseti lidí, kteří trpí touto chorobou, zemře. Vy jste můj desátý případ a všech devět před vámi zemřelo.“

Gynekolog zpovídá těhotnou slečnu: „Můžete, prosím, uvést jméno otce?“ „Česká filharmonie.“ „Neříkejte mi, že otcem vašeho dítěte je celý hudební ansámbl!“ „Pane doktore, když si uříznete prst na cirkulárce, tak víte, kterej zub vám to udělal?“

Přiřítí se ženská k doktorovi a křičí: „Pane doktore, já mám otravu krve.“ „Jak se vám to stalo?“ „Přeříz mě rezavej chlap.“

Svěřuje se osmdesátiletý pán lékaři: „Pane doktore, musíte mi pomoct. Pokaždé, když se miluji se svojí ženou, rozmaže se mi vidění, rozklepou se mi nohy a skoro nemohu dýchat.“ „Ale pane Vokurka,“ uklidňuje ho lékař, „ve vašem věku je celkem pochopitelné, že se takové věci stávají. Řekněte mi, kdy jste si toho poprvé všiml?“ „Třikrát včera v noci a dvakrát dneska ráno!“

Chlápek vzdychá u doktora, že už nemůže dělat všechny práce v domácnosti, co dříve dělával. Doktor ho chvíli zpovídá a prohlíží. Když je prohlídka u konce, chlapík se ptá: „Pane doktore, mohl byste mi laskavě říct, co mi je, ale obyčejnou češtinou, abych tomu rozuměl?“ „Lidově řečeno, jste línej jak veš.“ „Aha. A mohl byste mi to říct latinsky, abych to mohl říct manželce?“

Devadesátiletý děda si vzal mladou slečnu a po pár měsících sdělí svému doktorovi, že budou mít děťátko. Doktor se dlouze zamyslí a řekne: „Víte co? Povím vám takový příběh. Jeden zapomnětlivý muž šel takhle jednou na lov, ale místo pušky si omylem vzal deštník. Najednou se proti němu na mýtině vyřítil medvěd. Co měl chudák chlápek dělat – namířil deštník a medvěda zastřelil!“ Děda vyskočí. „Ale to je blbost! Toho medvěda musel zastřelit někdo jiný!“ „Jo, přesně tak!“

„Pane doktore, nemůžu nahmatat své nohy!?!“ „Nedivte se, uřízli jsme vám obě ruce.“

U gynekologa zazvoní telefon právě ve chvíli, kdy má lékař pravou ruku v ženě, kterou prohlíží. Levou telefonuje: „Ježišmarjá, ten štěrk jste neměli dovézt do nemocnice, ale ke mně do vily. Vycouvejte, u semaforu jeďte vpravo, na třetí odbočce zase vpravo, pak hned vlevo a vpravo, otočte se a vyklopte to!“ Položí telefon a praví: „Paní Novotná, vy jste v pořádku. Máte ještě nějaké přání?“ „Kdyby vám mohli přivézt ještě jednu fůru štěrku!“

„Nejsem si příliš jistý diagnózou, pane Nováku. Pravděpodobně to bude kvůli nadměrnému požívání alkoholu.“ „Dobře, pane doktore. Já tedy přijdu zítra, až se z té opice vyspíte.“

Studenti na medicíně zrovna probírají amputace. Jedna studentka je dotázána na amputaci penisu. „Nejprve bych skalpelem odřízla tkáň a pak bych pilkou přeřezala kost.“ „Na medicínu, na tu se, slečno, vykašlete,“ chytne se za hlavu profesor, „ale toho chlapce, toho se držte…“

Přijde pacient k doktorovi. „Pane doktore, já jsem asi pohlavně nemocný.“ „Kdy jste na to přišel?“ „Včera.“ „Zaplať pánbůh. Každý se stydí, oddaluje to, odhodlá se až za dlouhou dobu a pak se to špatně léčí. Takhle, když přiběhnete hned, to je jiné kafe. A jak jste si toho všiml?“ „Když jsem se šel ráno vyčůrat a upadl mi.“

Na zkouškách se ptá přednášející nadějné medičky: „Popište nám, prosím, funkci orgánu lásky.“ Medička podrobně vysvětluje funkci penisu a najednou ji zkoušející zastaví: „Slečno, když jsem byl já mladý, tak jsme orgánem lásky nazývali srdce.“

U nás v ulici jednou našli souseda, jak leží v mdlobách před vlastním domem. Když přijela záchranka a probrali ho, doktor se ho ptal: „Pane, co se vám stalo, že jste omdlel?“ „Pane doktore, to by asi seklo s každým. Když jsem se vracel z práce, vyšel z domu můj syn a řekl mi o klíče od garáže. A místo toho, aby někam odjel s mým autem, vytáhl sekačku...“

Přijde chlapík s pořádně rozbitou hlavou k doktorovi. Ten se hned ptá: „Copak se vám stalo?“ „Ale, jen tak jsem stál a najednou proti mě raketa a prásk přímo do hlavy. Oklepu se a najednou prase a zase prásk, přímo mezi oči. Sotva jsem se trošičku vzpamatoval, proti mě kůň a řach do hlavy. To už jsem upadl na zem. Ani jsem nestihl vstát a najednou lokomotiva, a přímo do mě. Strašný rány!“ „Raketa, prase, kůň, lokomotiva,“ brblá si doktor a vypisuje průvodku na psychiatrii, „bylo tam ještě něco?“ „Ne, pak konečně někdo ten kolotoč vypnul!“

Zedník přijde za doktorem, že má zácpu. Doktor ho prohlídne a pak povídá: „Předkloňte se a opřete se tady o stůl.“ Zedník se přehne přes stůl, doktor ho vší silou kopne do zadku a pak ho pošle na záchod. Zedník za chvilku vyjde ven a celý září. „Doktore, to je paráda. Co mám dělat, aby se mi to nevrátilo?“ „Přestaňte se utírat pytlema od cementu.“

„Pane doktore, já mám jedno varle dřevěné a druhé kovové.“ „Cože? Ukažte!“ Doktor orgán prohmatá. „Opravdu! Máte děti?“ „Ano, Pinocchiovi je patnáct a Terminátorovi bude letos deset.“

Jede záchranka od zásahu do nemocnice a zničehonic zhasne motor. Řidič se otočí a hlásí: „Je to blbý, chcíplo to!“ Doktorka zezadu odsekne: „Hm, mě taky...“

Mladá maminka byla se svým synkem na návštěvě u známého doktora. Nijak se nesnažila bránit malému rošťákovi v rabování doktorovy pracovny. Když se však ozval obzvlášť silný řinkot skla, zeptala se doktora: „Doufám, že vám nevadí, že si tam Pepíček hraje.“ Doktor se usmál a klidně odpověděl: „Nevadí. On ztichne, až se dostane k jedům.“

Ptá se chlapeček doktora: „Pane doktor, může desetiletá holčička otěhotnět?“ „Nemůže,“ odpoví mu lékař. „Vyděračka!“

„Sestro, odebrala jste tomu pacientovi krev?“ „Odebrala, pane primáři, měl jí pět litrů.“

Přijde anděl do ordinace. Doktor na něj vyděšeně civí, ale anděl se jen usměje: „No co, řekl jste mi přece, abych za týden přišel na kontrolu…“

Přijde chlapeček do lékárny a ptá se: „Paní, vy tady prodáváte rybí tuk?“ „Ano.“ „Vy svině!“

Probíhá celosvětové sympozium chirurgických kapacit. Na závěr má každý z delegátů popsat svoji nejnáročnější operaci. Všichni domluvili, pouze profesor z Čech se ničím nepochlubil. Na stálé naléhání nakonec pochmurně pronese: „Pro mě byla nejtěžší operace vyndání krčních mandlí.“ Všichni se začnou svíjet smíchy. „Nesmějte se, kolegové. Za komunistů se u nás každý bál otevřít hubu, tak jsem je musel tahat řitním otvorem.“

„V koleně máte vodu, v moči písek, ve žluči kameny...“ „Ještě mi řekněte, že mám v pytli cement, a začnu stavět.“

„Pane doktore, mám stále červený nos. Nedá se proti tomu něco dělat?“ „Je-li červený od narození, tak ne. Jestli je to od pití, tak musíte pít dál a časem vám zfialoví.“

Chlap se probere po operaci z narkózy. Jak se tak rozkoukává, vidí, že u jeho lůžka stojí doktor. Ten se na něj smutně podívá a vyhrkne: „Mám pro vás dvě zprávy.“ „Tak nejdřív tu špatnou,“ vybere si pacient. „Musíme vám amputovat levou nohu.“ „Hm, a ta dobrá?“ „Chlap z vedlejšího pokoje od vás koupí boty.“

„Pane doktore, musíte mi pomoct. Jsem pod takovým stresem, že v jednání s lidmi ztrácím trpělivost a náladu.“ „Tak mi řekněte o svém problému.“ „A co sem asi teď dělal, ty zabedněnej idiote!?!“

Stará paní přijde k dentistovi a říká: „Pane doktor, mě bolí zuby!“ Doktor se jí podívá do úst a začne vrtat. Vrtá dvě minuty, vrtá pět minut. Babička to nevydrží: „Co hledáte, pane doktor?“ „Chci vyvrtat nervy.“ „Tak to tady budem do Vánoc!“ „Proč?“ „Já mám totiž nervy v kýblu!“

„Můj lékař mi řekl, že mám vlohy pro lyžování.“ „Vážně, a jak to poznal?“ „Prý mi dobře srůstají kosti.“

„Je mi líto, pane, nedá se nic dělat, tu nohu vám musíme amputovat.“ „Díky bohu, já už jsem si myslel, že mi zakážete pít.“

„Pane doktore, mně teče něco žlutého z penisu.“ „To je kapavka.“ „Fuj, už jsem se lekl, že mi tečou nervy!“

Říká chlápek kámarádovi: „Doktor mi slíbil, že do týdne budu chodit.“ „No a?“ „Měl pravdu. Včera jsem musel prodat auto, abych zaplatil účet.“

„Pane doktore, někteří lékaři předepíší léky třeba na zápal plic a pacient potom zemře na něco úplně jiného. To se vám nestane, viďte?“ „Nemějte strach. Když vám já předepíšu léky na zápal plic, tak zemřete na zápal plic.“

„Pane doktore, když piju čaj, píchá mě v oku.“ „Tak si vyndejte lžičku.“

K doktorovi se přibelhá kovář se škaredě pochroumanou nohou. Doktor se ho ptá, co se mu stalo. Kovář se pustí do vyprávění. „Před 36 lety jsem přišel sem do města do učení k mistru Vávrovi.“ „Mluvte, prosím vás, k věci, tu nohu snad nemáte v tomhle stavu 36 let.“ „To nemám, ale souvisí to s ní. Mistr měl překrásnou dceru. Když jsem se první noc ukládal ke spánku, přišla za mnou a sladce se mě zeptala, jestli něco nepotřebuji. Já jsem ji ujistil, že ne. Druhý večer přišla zase, v tenké noční košilce, a položila mi stejnou otázku. Já jí řekl, že se mám výborně a neschází mi vůbec nic. Další večer přicupitala skoro až za tmy a neměla na sobě naprosto nic. Špitla, jestli pro mě může něco udělat, a stěžovala si, že je jí zima. Já na to, že mi nic nechybí, že si kvůli mně nemusí dělat starosti a mrznout, ona se rozbrečela a práskla dveřmi.“ „Prosím vás, řeknete mi už konečně, co se vám stalo s nohou?“ „Proto vám to přece vyprávím. Dneska ráno mi došlo, co tím tenkrát myslela a jakej jsem byl vůl, praštil jsem vzteky pětikilovým kladivem do zdi, ono odskočilo a přerazilo mi tu zatracenou nohu!“

„Vždycky, než mi začne migréna, mám brnění,“ svěřuje se pan Kudláček neurologovi. Doktůrek radí: „Přestaňte ho nosit.“

Mladý lékař je poprvé u porodu. Asistuje mu a zároveň ho kontroluje starší kolega. Když po porodu, který dopadl výborně, starší kolega říká mladšímu svůj názor, mimo jiné praví: „Držel jste se výborně, jen jedna chybička tu byla.“ „A jaká?“ „Po porodu se pleská po zadečku děťátko, ne maminka.“

„Doktore, chtěl bych se s vámi poradit. Jeden můj známý má podezření na pohlavní nemoc.“ „Tak si sundejte kalhoty a ukažte mi toho známého.“

„Představ si, ráno u mě byl Koudelka, ten zazobaný podnikatel, se čtyřicítkou,“ oznamuje po práci obvodní lékař manželce. Žena nevěřícně valí oči: „To snad nemyslíš vážně, vždyť toho sukničkáře ještě nikdo nikdy neviděl se starší než s dvacítkou!“

Sedí holčička v čekárně u doktora a pláče. Přijde tam kluk a ptá se jí: „Proč brečíš?“ „Protože jdu na vyšetření krve!“ „A to se bojíš?“ diví se kluk. „Ano, oni mi ten prst naříznou,“ fňuká holčička. Kluk začne taky natahovat. „A proč brečíš ty?“ zajímá se holčička. „Já jdu na vyšetření moči!“

Stěžuje si chirurg při obědě kolegům v nemocnici: „Dneska jsem jen za dopoledne měl sto zlomených nohou!“ „To je naprostá katastrofa!“ sprásknou ruce posluchači. „Taky bych řekl. A teď vám musím říct tu perličku – všechno si to udělala jediná stonožka, která uklouzla na ledě!“

Přijde chlap k doktorovi a říká: „Pane doktor, neslyším na jedno ucho.“ „Jak se vám to stalo?“ ptá se doktor. „Tuhle jsem se šťoural hřebíkem v uchu...“

Potkají se dva bývalí spolužáci u doktora a jeden se začne vyptávat: „Čau, kde se tady bereš?“ „Ále, nerad bych to rozváděl.“ „Prosím tě, mně to snad můžeš říct, tak dlouho jsme spolu seděli v lavici...“ „Tak dobře. Víš, jsem tady s filckama.“ „Opravdu? Já je mám už dva roky a ještě jsem je neměl nemocné!“

U ortopeda: „Jiříčku, postav se rovně, ať pan doktor vidí, jak seš křivej.“

„Pane doktore, já mám pořád pocit, že po mně něco leze,“ vysvětluje pacient psychiatrovi a rozhazuje přitom rukama. Psychiatr se ohradí: „Sakra, neházejte to na mě!“

„Pane doktore, moje manželka je studená jako ledovec. Co s tím mám dělat?“ „Dám vám pilulky, dáte jí je do kafe a uvidíte v noci ten cvrkot.“ „Báječné, děkuji.“ Večer pán strčí manželce jeden prášek do kávy a sobě dá taky, aby jako muž nezklamal. Oba si lehnou na postel a manželka říká:„Miláčku, já mám takovou chuť na chlapa!“ „Hm, víš, že já taky?“

Přijde chlápek k doktorovi a povídá: „Pane doktore, já mám jedno vejce větší než druhý.“ „To není nic nezvyklého, každý muž má jedno varle o něco větší,“ ujišťuje lékař. „Ale pane doktore, u mě je to abnormální!“ „Tak mi to tedy ukažte.“ Chlápek vytáhne varle na stůl, doktor se začne strašně smát a volá do vedlejší místnosti: „Sestři, pojďte se taky podívat, to jste v životě neviděla!“ Sestřička přiběhne, začne se taky řehtat a chlápek povídá: „Já jsem věděl, že se mi budete smát, asi jsem vám měl napřed ukázat to větší…“

„Pane doktore,“ stýská si pacientka, „v dětství jsem měla nohy do x, dnes do o.“ „A jaké byste chtěla mít?“ zajímá se doktor Blažej. „Nečitelné.“

Potkají se dva kamarádi, jeden sedřený a druhý odpočatý. Utahaný se ptá svěžího: „Jak to děláš, brachu, že jsi tak v pohodě?“ „To máš jednoduchý. Zajdu k doktorovi, strčím si stovku do zadku a dostanu hned na 14 dní neschopenku.“ Udřený se zamyslí a spěchá k doktorovi. Protože je šetrný, strčí si do zadku jen padesátku a už si to maluje, jak si bude 14 dní hovět, nebo alespoň týden, v horším případě. Doktor jej prohlédne a na otázku: „Jak dlouho musím marodit, pane doktore?“ odpoví: „Na pracovní neschopnost to není, pane, zatím to máte jen zarudlý. Až vám to zezelená, tak přijďte.“

„Pane doktore, mám v krvi moc železa!“ „Proč myslíte?“ „Místo nehtů mi rostou žiletky.“

Mladá dívka se ptá: „Pane doktore, co mám dělat, abych měla prsa pěkně kolmo?“ Doktor si ji chvíli prohlíží a pak praví: „Choďte po čtyřech.“

Přednáška na lékařské fakultě se pomalu chýlí ke konci a přednášející se rozhodne udělat malý sexuologický průzkum. Zeptá se tedy, kdo souloží každý den. Zvedne se asi třetina rukou. Kdo souloží dvakrát týdně? Zase se zvedne značný počet rukou. A kdo souloží jednou za čtrnáct dní? Pár rukou vyletí nahoru. Souloží někdo jen jednou měsíčně? Opět několik rukou, ale již velice málo. A je tu snad někdo, kdo souloží jednou ročně?!? Vzadu zvedne ruku šťastně se usmívající muž. „Prosím vás, proč jste tak šťastný, vždyť to je spíš smutné,“ ptá se předseda. „No protože už zítra, už zítra!!!“

„Pane doktore, mám problémy se zrakem.“ „To máte pravdu, my jsme stánek s hranolkami!“

Gynekolog se podívá z okna a znejistí. „Ježišmarjá, paní, jde sem moje žena. Tak rychle kalhotky dolů a na kozu, aby si nemyslela, že Vás svádím.“

Na pohotovost se připotácí silně pochroumaný muž. Lékař ho ošetří a ptá se: „Jak jste k tomu přišel?“ „Chytila mě řezačka.“ „Vážně? Vaše zranění tomu moc nenasvědčují.“ „Pak se vrátil starý Řezáč.“

Lékař k pacientovi: „Vy jste měl přijít už před dvaceti lety!“ „Ale já jsem u vás byl!“ „Ano? Nevěřím. A co jsem vám říkal?“ „Podívej se mi do očí, ty jeden zatracený simulante!“

Panu Novákovi se narodí dítě, tak pospíchá do porodnice a hned na chodbě potká sestřičku. „Gratuluji, pane Nováku, máte trojčata,“ sdělí sestra otci radostnou novinu. Pan Novák celý nadšený s hrdostí pronese: „To mám ale rouru, co?“ „To máte, ale měl byste si ji nechat vymést, všecky jsou totiž černý.“

Tlustý muž žádá lékaře o radu, jak uspokojit svou ženu, neboť normálně mu to činí potíže. Lékař zrovna stojí u okna a pozoruje, jak se páří psi. „Pane, pojďte sem na chvilku. Vidíte to? Dělejte to jako ti psi.“ Za nějakou dobu ho potká a ptá se, jak mu to jde. „Celkem dobře, pane doktore, jen mi dělá problém dostat manželku na chodník.“

K lékaři přijde muž a stěžuje si, že se mu každou noc zdá o nahých ženách a že ho to silně znervózňuje. „A vám se to nelíbí?“ diví se doktor. „Líbí, jen kdyby tak nebouchaly dveřmi.“

„Pane Nováku, ty bolesti ve vaší noze jsou prostě věkem.“ „To je divné, moje druhá noha je úplně stejně stará a nebolí.“

Za lékařem přijde žena, jestli by nešlo nějak pomoci jejímu manželovi, který už nemůže a ona je přitom plná života. „Tady máte prášek. Dejte mu to do jídla.“ Za týden ji potká na poště a ptá se, zda to zabralo. „Dala jsem mu prášek do polévky, ještě nedojedl a už to na něj přišlo.“ „No sláva.“ „Ano, ale do té restaurace už nemůžeme.“

Stárnoucí muž přijde k lékaři se zvláštní prosbou. „Pane doktore, rozřízněte mi ho a zase sešijte!“ „Proč?“ „Víte, já jsem měl před měsícem úraz na prstu. Vy jste mi udělal stejný úkon a ono je to pořád tvrdý.“

„Pane doktore, můj muž má nějakou divnou nemoc, mohl byste ho vyšetřit?“ Doktor manžela vyšetří a dá ženě za pravdu: „Je to tak, paní, má kvadratickou nemoc.“ „A čím se to projevuje?“ „Má chuť na druhou.“

„Máte žaludeční vředy,“ říká doktor pacientovi. „A není to rakovina?“ děsí se pacient. „Sakra, co to máte všichni s tou rakovinou, když říkám, že umřete na žaludeční vřed, tak umřete na žaludeční vřed, a ne na rakovinu.“

Přijde pán k doktorovi s tím, že mu nechce stát. Doktor ho vyzve, aby se svlékl a šel za plentu. Tam ho připojí na nějaký elektrický přístroj a začne zkoumat. Doktor otočí knoflíkem a ptá se: „Tak co, stojí?“ „Ne, nestojí.“ Doktor otočí znovu.

„Pane doktor, furt nic.“ Doktor se diví, a tak zapne přístroj na plný výkon. „Tak teď vám už musí stát, i kdyby nechtěl!“ „Nestojí, pane doktore, ale svítí!“

„Pane doktore, pane doktore, právě jsem spolknul ovci.“ „A jak vám je?“ „Zle-e-e-e-e.“

Dva bývalí spolužáci z medicíny se po letech setkají. Jeden je gynekolog a má BMW a druhý, který je odborník na oči, má škodovku. Gynekolog se ptá: „Cože tak skromně, kolego?“ „To víš, copak si někdo dá vyškrábnout oko?“

Přijde matka s dcerou k lékaři. Stačí jeden krátký pohled a pan doktor už velí: „Tak se, slečno, svlékněte.“ „Ale pane doktore, na vyšetření jsem přišla já, ozve se matka.“ „Aha. Tak vyplázněte jazyk.“

K lékaři přijde muž a stěžuje si, že jednou čůral proti větru a od té doby ho v tom šíleně pálí a štípe. Lékař ho prohlédne a napíše recept. Muž jde do lékárny a tam mu řeknou, že mu doktor předepsal brýle. Chlap běží zpátky do ordinace a rozkřikne se na doktora: „To je ale šlendrián, tady člověka bolí přirození a vy mi předepíše brýle!“ „A co jsem vám měl předepsat, když nerozeznáte prostitutku od větru?“

Sestra: „Pane doktore, tím teploměrem ten recept nenapíšete.“ Doktor: „Proboha, sestro, nevíte, ve kterém zadku jsem si zapomněl propisku?“

Námořní kapitán si stěžuje příteli lékaři, že pokud nemá na moři s sebou ženu, má potom problémy. Lékař má řešení. „To zařídíme, vezmi si tohle,“ řekne a podá kapitánovi kufřík s nafukovací pannou. Kapitán se na příští plavbě poctivě řídí radou lékaře a po návratu na souš jej navštíví. „Tak jaké to bylo?“ ptá se přítel. Kapitán se jen rozplývá: „Perfektní. Jako živá. I kapavku jsem chytil.“

Na medicíně vede profesor přednášku o sexuálních anomáliích u mužů. Na konci chce zjistit, do jaké míry studenti přednášenou látku zvládli. Ptá se tedy: „Jak říkáme muži, který chce, ale nemůže?“ „Impotent,“ odpovídají všichni sborem. „A jak říkáme muži, který může, ale nechce?“ Rozhostí se hrobové ticho. Najednou vzadu vyskočí jedna studentka a začne křičet: „Hajzl je to! Hnusnej hajzl!“

Gynekolog je inteligent, který hledá problémy tam, kde normální mužský hledá potěšení!

Chlap přijde na kožní. „Pane doktore, mně padají vlasy, můžete s tím něco udělat?“ Doktor mu dá nějaké prášky a řekne mu, aby přišel na kontrolu příští týden. Za týden chlap přijde a stěžuje si: „Pane doktore, ty vlasy mi padají čím dál tím víc!“ Doktor vezme lupu, podívá se mu zblízka na hlavu a udiveně vykřikne: „Tak teď už to chápu! Vám tam sedí blecha, drží žiletku a zpívá: Gillette – pro muže to nejlepší!“

Přijde vdaná žena ke gynekologovi. „Posaďte se. Máte nějaký problém?“ začne jako obvykle doktor. „Ano, můj manžel mi v posteli nestačí.“ „Žádný problém, najděte si milence.“ „Ale já už mám dva.“ „A nic?“ „Nic.“ „Tak to je problém. Podívejte, já vám napíšu nějaké tabletky, berte je a za měsíc se mi přijďte ukázat.“ Žena sebere recept a jde spokojeně domů. Tam sedí za stolem manžel. Panička mu před očima zamává receptem a vesele povídá: „Vidíš, žádná děvka, nemocná jsem!“

Přijde malá žabička ke zvěrolékaři a má na hlavě ponožku. Doktor sprásne ruce a povídá: „Žabičko, kdo ti to udělal?“ Žabička odsekne: Drž hubu, ty sráči, tohle je přepadení!“

Muž přijde za doktorem a povídá: „Pane doktore, myslím si, že má žena je už asi dva týdny mrtvá!“ „A jak jste na to přišel?“ „No, sex je úplně stejný, ale začalo se mi hromadit v kuchyni špinavý nádobí.“

Potká pán na ulici svého lékaře. „Dobrý den, pane doktore. Až budete mít chvilku času, zastavte se u nás.“ „Copak, něco nutného?“ „Ale ne, tolik to nespěchá. Žena má vykloubenou sanici a nemůže mluvit.“

V jednom kupé se sejde otec s krásnou šestnáctiletou dcerou a cizí mladík. Ten po slečně začne pokukovat, rád by nějak zapředl rozhovor, ale neví, jak do toho, až si všimne, že slečna si drží na tváři kapesník. „Bolí vás zuby, slečno?“ „Hrozně.“ „Víte, já jsem medik a myslím, že bych vám dovedl pomoci.“ „Opravdu?“ „Když se takové místo políbí, bolest rázem ustane.“ „A nechtěl byste raději začít se mnou?“ vloží se do hovoru otec. „Mám hemeroidy.“

Přijde starší pán k lékaři a stěžuje si, že s ženskými už to není, co bývalo. „Kolik vám je let, pane Jeřábku?“ vyzvídá lékař. „Pětasedmdesát.“ „Tak co byste, prosím vás, chtěl?“ „To byste měl slyšet, co vyprávějí moji kamarádi, a s těma jsem chodil obecné do stejné třídy,“ ohradí se uraženě pan Jeřábek. „A co vám brání, abyste vyprávěl taky?“

„Můžete se obléknout, slečno. Řeknu vám, vaše zdraví bych si přál pro sebe a vaši postavu pro manželku.“

Potká se gynekolog s kamarádem psychologem. „Prosím tě, potřebuji se tě na něco zeptat,“ začne opatrně gynekolog. „Mé dceři teď bude čtrnáct a já nevím, jestli bych si s ní už neměl promluvit o těch sexuálních věcech.“ „Proč?“ podiví se psycholog. „Myslíš, že by ses od ní mohl ještě něco dozvědět?“

Do ordinace přijde mladá, krásná slečna. Doktor jí řekne, ať se svlékne, dlouze a ze všech stran si ji prohlíží a pak ji neméně dlouho váží. Když je s celou procedurou hotov a slečna se může obléct, brblá si lékař zálibně pod fousy: „Padesát osm kilo. A jedno hezčí než druhé.“

„Pane doktore, něco se v poslední době se mnou děje.“ „Copak, nechutná vám snad jíst?“ „Ale chutná.“ „A co v noci, spíte dobře?“ „Jako dub.“ „Býváte unavený?“ „Vůbec.“ „Točí se vám hlava?“ „Ne.“ „Máte dobrou náladu?“ „Mám.“ „Tak víte co, pane? Já vám něco předepíšu a ono vás to rychle přejde.“

„Sprchoval jste se každé ráno studenou vodou, jak jsem vám nařídil?“ „Bohužel, nemám tolik času, pane doktore.“ „Jak to, vždyť to trvá jen pár minut.“ „Ale hodinu, než se k tomu odhodlám.“

„Pane doktore, ty odtučňovací tabletky beru už skoro dva měsíce a ono pořád nic.“ „A berete je osmkrát denně?“ „Ano, po každém jídle jednu.“

„Nesmíte si zoufat,“ utěšuje psychiatr mladou vdovu, „smrtí vašeho muže přece neskončil svět. Najděte si nějaké koníčky, bavte se, choďte do společnosti. Vůbec by bylo nejlepší, kdybyste se rychle znovu provdala.“ „Mám to snad považovat za nabídku k sňatku, pane doktore?“ pýří se vdova. „To rozhodně ne, vážená paní. Lékař lék předepisuje, ale sám ho neužívá.“

„Pane doktore, co může zastavit padání vlasů?“ „Podlaha, vážený pane, nic než podlaha.“

„Pane doktore, nemáte něco na modřiny? Mám je úplně všude.“ „Proboha, kdo vám to udělal?“ „Můj manžel.“ „Ale vždyť jste mi minulý týden říkala, že jede na měsíc do lázní?“ „Vidíte, a pak věřte mužskýmu.“

„Blázen pozoruje z okna léčebny zahradníka a volá na něj: „Pane, co to tam děláte?“ „Dávám hnůj na jahody.“ „To já si na ně vždycky dával šlehačku. To víte, blázen.“

„Nač si vaše paní nejvíc naříká, pane Vonásku?“ „Na mě, pane doktore.“

Proč si chirurgové berou na operaci rukavice? Aby nezanechali otisky prstů.

Anesteziolog uklidňuje před operací vystrašeného pacienta. „Ničeho se nebojte. Jak budete připraven, nasadím vám na obličej tenhle přístroj a než napočítáte do padesáti, začnu se vám rozmlžovat, až úplně zmizím.“ Pacient se zklidní, párkrát se nadechne rajského plynu a jak řekl lékař, všechno kolem něj se rozpije a on se kamsi propadne. Najednou vidí, jak se k němu blíží nějaká bílá tvář. „Tak už to mám za sebou, pane doktore?“ ptá se s nadějí v hlase. „Máte, ale já nejsem doktor, já jsem svatý Petr.“

Na ambulanci přiveze sanitka dědu po autonehodě. „Jel jste moc rychle, co?“ ptá se lékař, který má službu. „Ne, šel jsem moc pomalu.“

Mladý pán se v autobusu usmívá na krásnu slečnu. Ta úsměv opětuje a dokonce ho i osloví: „Když se na mě tak hezky smějete, to byste mě určitě i rád navštívil, viďte?“ „Máte pravdu, to bych rád,“ zabere mladík, „kdy a kde?“ „Třeba dnes odpoledne,“ nenechá se dívka zaskočit, „v mé zubní ordinaci.“

„Pane doktore, to je hrůza, když vám lezou zuby,“ stěžuje si děda u zubaře. „To je pravda, pane Vondráčku, ale to už snad máte dávno za sebou, ne?“ diví se doktor. „Ani ne, tu protézu jsem spolkl teprve včera...“

Stěžuje si sestřička ortopedovi: „Pane doktore, pana Vomáčku budu ode dneška ošetřovat jenom pod podmínkou, že mu do sádry dáte i druhou ruku.“

V ordinaci se za plentou svléká mladá dívka, je tam už docela dlouho a stále nevychází. Lékaři to je divné a tak se ptá: „Už jste, slečno, svlečená?“ „Ano,“ ozve se zpoza paravánu, „a vy, pane doktore?“

„Úplně jsem ztratil kontakt se společností,“ stěžuje si pán u psychiatra. „Vůbec nemám zájem o lidi. Jejich příběhy mi přijdou stále stejné a nudné, nedokážu se přinutit k tomu, abych věnoval pozornost tomu, co říkají.“ „Ani nevíte, jak vám rozumím,“ povzdechne si psychiatr.

Ptá se očař pacientky: „A kdy přesně jste začala šilhat?“ „Hned, jak naše dvojčata začala běhat.“

„Jsem úplně na dně, nebaví mě život, opustila mě žena a její rodina se mnou přerušila veškeré styky –“ „Počkejte!“ přeruší psychiatr rázně pacientovo lamentování. „Mohl byste mi teď dopodrobna vylíčit, jak jste to udělal?“

„Pane doktore, mám potíže se spaním. Každý večer se v posteli jenom převaluji a pořád musím myslet na tisíc věcí.“ „Na to je docela snadný lék. Vždycky si před spaním dejte dva tři krajíce teplého, čerstvého chleba a zapijte je kysaným mlékem.“ „A pak budu spát?“ „Ne, ale budete myslet jen na jednu věc…“

Zubař se s vrtačkou v ruce přitočí ke křeslu, na kterém se potí pacient, a konverzačním tónem prohodí: „Tak co, jste Sparťan nebo Slávista?“