MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta
Velikost obrazu na sítnici, stanovení a korekce anizeikonie včetně optických principů
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jana Šidlová
Autor: Andreas Theocharides
Brno, Březen 2010
ANOTACE Jméno: Andreas Theocharides Obor: Optometrie Název práce: Velikost obrazu na sítnici, stanovení a korekce anizeikonie včetně optických principů Vedoucí práce: Mgr. Jana Šidlová
Moje práce se zabývá nestejnou velikostí vzniklých obrazů na sítnici. Takto vzniklý stav se nazývá anizeikonie. V této práci je popsán její vznik, stanovení, typy a moţná korekce. Tato práce je rozdělena do pěti částí. V prní části práce je aniseikonie definována jako vzniklý problém při nestejné velikosti stejných obrazů na sítnici. Jsou zde zmíněny její příznaky a popsáni pacienti, kteří jsou jejím výskytem ohroţeni. Druhá část obsahuje informace o anisometropii, amblyopii a afakii, která je extrémním stavem anisometropie. Aniseikonia velmi úzce souvisí s anisometropií a tak je velmi často aniseikonia výsledkem anisometropie. Třetí část práce se věnuje binokulárnímu vidění a mírou jakou je binokulární vidění ovlivňováno s různými hodnotami aniseikonie a anisometropie. V předposlední části jsou popsaný přístroje na měření anisometropie zvané eikonometry a způsoby k měření stupňů aniseikonie. Závěrečná část práce vysvětluje různé způsoby, jak vykorigovat nebo zmenšit míru aniseikonie a anisometropie, jako jsou brýle, LASIK operace a kontaktní čočky.
Klíčová slova: aniseikonie, anisometropie, afakie, binokulární vidění, LASIK operace, sítnice, velikost obrazu na sítnici, amblyopie, eikonometr
ANNOTATION Name: Andreas Theocharides Study of field: Optometrie Name of dissertation: The size of images on the retina, the determination and correction of aniseikonia including optical principles Supervisor: Mgr. Jana Šidlová My work is about the sizes of images on retina, the determination and its correction. It is divided into five main sections. In the first section of my dissertation, I define what aniseikonia is and I state the different types of aniseikonia that exist. Furthermore, the symptoms of aniseikonia are described, as well as which people are at risk of experiencing aniseikonia. The second section is about anisometropy, aphakia which is an extreme state of anisometropy as well as amblyopia. Aniseikonia is very closely related to anisometropy since very often aniseikonia is the result of anisometropy. In the third section, binocular vision is explained and to which extend is binocular vision affected with different values of aniseikonia and anisometropy. The fourth section dictates different ways of measuring the degree of aniseikonia present. The fifth and final section explains the different ways in which people are advised to deal with anisometropy and aniseikonia, such as spectacles, contact lenses and LASIK operation.
Key words: aniseikonia, anisometropy, aphakia, binocular vision, LASIK operation, retina, size of image on retina, amblyopia, eikonometer
Prohlašení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně. A veškerou pouţitou literaturu jsem řádně uvedl v seznamu.
V Brně dne 15. 4. 2010 ...........................
Andreas Theocharides
Poděkování Děkuji touto cestou Mgr. Janě Šidlové, vedoucí mé bakalářské práce, za cenné rady, připomínky a materiální podklady, které mi poskytla. Chtěl bych také poděkovat Kristýně Grycové za velkou pomoc při psaní této práce. V Brně dne 15. 4. 2010 ...........................
Andreas Theocharides
Souhlas s vyuţitím práce Souhlasím s tím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům. Ţádám, aby citace byly uváděny způsobem uţívaným ve vědeckých pracích. V Brně dne 15. 4. 2010 ...........................
Andreas Theocharides
Obsah 1
Úvod ....................................................................................................................................10
2
Anizeikonie .........................................................................................................................11 2.1 Definice a etymologie anizeikonie.....................................................................11 2.2 Demonstrace anizeikonie..................................................................................12 2.3 Historie anizeikonie..........................................................................................12 2.4 Dělení anizeikonie............................................................................................12 2.5 Pacienti ohrožení anizeikonií...........................................................................15 2.6 Příznaky anizeikonie........................................................................................15 2.7 Refrakční vady a velikost obrazu na sítnici.....................................................16
3
Anizometropie.....................................................................................................................17 3.1 Definice anizometropie......................................................................................17 3.2 Etymologie anizometropie.................................................................................17 3.3 Dělení anizometropie.........................................................................................18 3.4 Afakie.................................................................................................................18 3.4.1 Definice afakie................................................................................................18 3.4.2 Korekce afakie................................................................................................19 3.5 Amblyopie...........................................................................................................21
4
Binokulární vidění..............................................................................................................24 4.1 Definice binokulárního vidění...........................................................................24 4.2 Vývoj binokulárních reflexů..............................................................................24 4.3 Jednoduché binokulární vidění a jeho formy...................................................25 4.4 Binokulární vidění, anizometropie, anizeikonie a tolerance...........................25
5
Přístroje na měření anizeikonie........................................................................................26 5.1 Přístroje objektivní a subjektivní......................................................................26 5.2 Objektivní metody k měření stupně anizeikonie...............................................26 5.3 Subjektivní metody k měření stupně anizeikonie..............................................26 5.3.1 Přístroje subjektivní - Maddoxův eikonometr...............................................26
5.3.2 Přístroje subjektivní - Brecherův anaglyfní eikonometr...............................28 5.3.3 Přístroje subjektivní - Ames-Dlidonuv standardní eikonometr.....................29 5.3.4 Přístroje subjektivní - Bleskový eikonometr..................................................31 5.3.5 Přístroje subjektivní - Ogle-Amesův space-eikonometr................................33 5.3.6 Přístroje subjektivní - Počítačové programy pro vyšetření anizeik..............34 6
Korekce anizometropie a anizeikonie..............................................................................35 6.1 Léčba č. 1 - kontaktní čočky............................................................................35 6.2 Léčba č. 2 - brýlové čočky...............................................................................36 6.3 Léčba č. 3 - kombinace kontaktních čoček i brýlových čoček.........................38 6.4 Léčba č. 4 - LASIK..........................................................................................38
7
Závěr....................................................................................................................................40
8
Použitá literatura................................................................................................................41
9
Internetové stránky.............................................................................................................43
10
Seznam obrázků.................................................................................................................44
11
Seznam tabulek..................................................................................................................45
1
Úvod Anizeikonie je anomálie binokulárního vidění, v níţ oči vnímají obrazy různých
velikostí a tvarů, nebo vnímají rozdíly v daném poledníku. Klinické vedení anizeikonie je prováděno jen pár specialisty. Pro stanovení a následnou léčbu anizeikonie je potřebná specializace a odbornost. Tento fakt je asi hlavním důvodem, proč mezi mnoha optometristy lze nalézt pouze některé, kterým jejich znalosti a zkušenosti dovolí provádět vyšetření a léčbu anizeikonie. Při určování této vady je totiţ postup velmi časově náročný a mnohdy komplikovaný. Specialista musí být v tomto směru specializovaný odborník, který dokáţe správně anizeikonii nejen určit, ale i léčit. Na druhé straně, počet pacientů s anizeikonií je značný a rostoucí, vzhledem ke stárnutí populace, které vede k nárůstu vývoje katarakty a refrakční chirurgie. Hodně pacientů, ale nechce vyléčit anizeikonii, protoţe působí kosmeticky nepříjemně kvůli tomu, ţe velmi často je potřeba anizeikonických brýlí. Samozřejmě to záleţí na stupni anizeikonie, která má být opravena a na velikosti obrub. Existují ale pacienti, kteří si kupují dva páry brýlí – jeden pro optimální vizuální pohodlí pro kaţdodenní rutinu a jeden pro optimální vzhled během společenských akcí. V dnešní době existují počítačové programy a softwary, které umoţňují snadné, rychlé a přesné vyšetření přítomnosti anizeikonie. Zejména, kdyţ je přítomen větší stupeň anizeikonie (víc neţ 3%), je léčba nezbytná. Správná korekce anizeikonie je prevencí mnoha zdravotních obtíţí. Izeikonie je důleţitým předpokladem správného binokulárního vidění.
-9-
2
Αnizeikonie
2.1 Definice a etymologie anizeikonie Anizeikonie je anomálie binokulárního vidění, v níţ oči vnímají obrazy různých velikostí a tvarů, nebo vnímají rozdíly v daném poledníku. Tyto obrazy jsou promítány na sítnici obou očí a mozek se snaţí spojit dva obrazy různých velikostí do jednoho. Anizeikonie je nejčastější u lidí trpících anizometropií, ale můţe se také objevit z různých důvodů u lidí bez refrakčních vad. Jsou-li obrázky stejně velké, hovoříme o izeikonii. Poměr velikostí obrazu na sítnici obou očí je vyjádřen v procentech a určuje současnost anizeikonie. Rozdíl velikostí, které způsobuje příznaky obvykle 0,75% nebo více, je definován jako klinicky významná anizeikonie. Malé rozdíly velikosti obrazů jsou mezi lidmi velmi běţné a obvykle nejsou klinicky významné, neboť mozek je během fúze schopen překonat rozdíly ve velikosti. U některých pacientů i velké mnoţství rozdílu velikosti obrazu nezpůsobí příznaky anizeikonie. [2]
Obraz č. 1. Anizeikonie - Při použití červeno-zelených anaglyfických brýlí, tento obraz ukazuje nepohodlí vytvořené při 3% anizeikonie.
- 10 -
Etymologie anizeikonie Anizeikonie je řeckého původu. Řecky
“Ανισοεικονία” [anizoikonia] = anizeikonie Aν [An] = ne ίσος [isos] = rovný εικόνα [ikona] = obraz
2.2 Demonstrace anizeikonie Způsob, jak demonstrovat anizeikonii, je drţet nějaký předmět (např. tuţku nebo prst), asi 6 palců přímo před jedním okem. Osoba zavře jedno oko a pak druhé. Osoba by si měla všimnout, ţe předmět se zdá větší na oko, které je přímo v přední části předmětu. Pokud je tento objekt zobrazen oběma očima, je vidět s malým mnoţstvím anizeikonie. Princip této demonstrace spočívá v tom, ţe bliţší objekty se jeví větší, a ţe předmět neleţí ve stejné vzdálenosti od kaţdého oka.
2.3 Historie anizeikonie Nerovností vzniku obrazu na sítnici se poprvé zabýval Donders v roce 1864 a v roce 1875 Wadsworth, který demonstroval nerovnost obrazů tím, ţe drţel konkávní válce se svislou osou před jedním okem. V roce 1889 publikoval článek se zelenou, " On Certain Stereoscopical Illusions Evoked by Prismatic and Cylindrical Spectacle-Glasses." Jeho ilustrace pro tyto iluze jsou pomocí pro pochopení základních principů anizeikonie. Upozornil také na význam nápravy nerovných obrazů trvalým nošením brýlí. V roce 1914 Erggelet uvedl, ţe absolutní rovnosti sítnicových obrazů nemohou být získány z oprav anizometropií. Erggelet rovněţ uvedl, ţe děti, jejichţ anizometropie se opravila, se mohou přizpůsobit snadněji neţ dospělí. V roce 1927 Cattaneol uvedl, ţe velikost sítnicových obrazů by mohla být vyrovnána s řádnou korekci ametropie a anizometropie a umístěním objektivu 15mm od rohovky. V roce 1935 Hughes přišel k závěru, ţe vyrovnání velikosti a tvaru vizuálních obrazů přináší úlevu od nepříjemných příznaků, které závisí na jejich asymetrii ve velkém počtu případů. [3] - 11 -
2.4 Dělení anizeikonie Anizeikonie fyziologická vzniká při asymetrické konvergenci, kdy při pozorování stranou leţícího předmětu je sítnicový obraz blíţe k oku leţícího předmětu větší. Anizeikonie je většinou zjištěna u pacientů trpících anizometropií. To se stává kvůli tomu, ţe čočky mají různou dioptrii a to vytváří větší obraz na sítnici jednoho oka neţ druhého kvůli různému zvětšení. Tato anizeikonie je nazývána jako anizeikonie brýlová nebo anizeikonie arteficiální (podle jiných zdrojů). Je moţné, ţe se anizeikonie můţe projevit jako důsledek rozdílů, které jsou přítomné ve vizuálním systému. Tyto rozdíly jsou v optickém systému, nebo v délce očí, nebo existují přitomné anomálie v uspořádání neuronů obou očí. Tato anizeikonie je popisována jako anatomická anizeikonie. Tyto rozdíly mohou být přítomné při narození, od útlého dětství, nebo mohou vznikat náhle. Dále můţeme rozdělit anizeikonii podle osy vady; anizeikonie horizontální, nebo anizeikonie vertikální, kde se obrazy liší jen v jedné z těchto rovin. U anizeikonie šikmé (obliqua) dochází ke zkreslení v rovině šikmé a při anizeikonii smíšené (mixta) je obraz v jedné rovině menší a ve druhé větší. [1]
Obraz č. 2 Změny obrazu u jednotlivých druhů anizeikonie: A) iseikonia B) aniseikonia totalis C) aniseikonia horizontalis D) aniseikonia obliqua E) aniseikonia mixta (zmenšení ve vertikálním směru, zvětšení v horizontálním směru nebo obráceně)
- 12 -
2.5 Pacienti ohrožení anizeikonií U pacientů, kteří trpí různým očním onemocněním, se mohou rozvinout příznaky anizeikonie. Nejčastěji u nemocí, jako je: Keratokonus - je degenerativní onemocnění rohovky charakterizované konickým vyklenováním, obvykle v centru rohovky nebo paracentrálně spojeným se vznikem iregulárního astigmatismu. Jednostranný mikroftalmus - abnormální vývoj očního váčku a pohárku, který se projevuje vznikem menšího oka a orbity. Jednostranný nanoftalmus - je charakterizován vrozeným malým, ale funkčním hypermetropickým bulbem se zesílenou neelastickou sklerou. Různé stupně karatakty na kaţdém oku Afakie na jednom oku Retinální poruchy jako epiretinální membrána - můţe se vytvořit po celém očním pozadí, často překrývá makulu a sniţuje zrakovou ostrost. Makulární díra - je různě veliký okrouhlý otvor postihující celou tloušťku sítnice v oblasti foveoly a sniţuje zrakovou ostrost na 6/36 - 6/60 a méně. Makulární edém Odchlípení sítnice - je odloučení senzorické části sítnice od pigmentového epitelu, který zůstává pevně fixován k cévnatce a ohroţuje vidění pacienta. Retinoschiza Je nutné zdůraznit, ţe počet pacientů trpících anizeikonií roste díky stárnutí. Důvodem je skutečnost, ţe hlavním problémem současného světa je stárnutí populace. Stárnutí populace vede k nárůstu lidí trpících šedým zákalem a nárůstu potřeby refrakčních operací.
- 13 -
2.6 Charakteristické příznaky pacientů trpících anizeikonií Bannon a Triller napsali svou zprávu jakoţto seznam charakteristických příznaků anizeikonie, zaloţený na studii s 500 pacienty. Tabulka 1 ukazuje procento pacientů trpících různými příznaky. Z tabulky vidíme, ţe kdyţ člověk trpí anizeikonií, existuje obrovské mnoţství moţností, ţe bude trpět bolestmi hlavy a astenopií. (67% pacientů si stěţovalo na tyto dva příznaky). To má samozřejmě negativní vliv na ţivot člověka, proto je tedy anizeikonie anomálií binokulárního vidění, anomálií, která by měla být léčena co nejdříve. Vyjma astenopických potíţí způsobuje anizeikonie také porušení fúze a stereopse, ale i anomální prostorovou lokalizaci. Tabulka č.1: Charakteristické příznaky pacientů trpících anizeikonií Příznaky
Procento pacientů
Bolesti hlavy
67%
Astenopia (únava, pálení, slzení,
67%
bolest, tahání, atd.) Fotofobie
27%
Potíţe při čtení
23%
Nevolnost
15%
Motilita (diplopie)
11%
Nervozita
11%
Závratě
7%
Obecná únava
7%
Zkreslené vnímání prostoru
6%
- 14 -
2.7 Refrakční vady a velikost obrazu na sítnici Převáţná většina refrakčních vad jsou vady osové. Velikost sítnicového obrazu závisí na vzdálenosti od druhého uzlového bodu (obr. č.3). Proto je u myopií obraz větší a u hypermetropií menší neţ u oka emetropického. [13]
Obraz č.3 – Velikost oka N – uzlový bod oka 1 – velikost Hypermetropového oka 2 – velikost Emetropického oka 1 – velikost Myopického oka
Obraz č. 4 Změna velikosti a tvaru obrazu po korekci rozptylnou a spojnou čočkou
- 15 -
3
Anizometropie
3.1 Definice anizometropie Anizometropie je stav, při kterém dvě oči nemají stejnou refrakční sílu. To znamená, ţe mají různé stupně myopie (krátkozrakost), hypermetropie (dalekozrakost) nebo astigmatizmu (kdyţ optický aparát oka nemá ve všech meridiánech stejnou optickou mohutnost). Větší anizometropie je spojena s anizeikonii. Působí obtíţe zvláště při akomodaci (schopnost oka vidět předměty na různou vzdálenost), kdy dochází k boji mezi optimální akomodací jednoho a druhého oka. Kdyţ anizometropie zůstane nevykorigovaná, suprese se můţe vyvinout v oku s nízkou zrakovou ostrostí. Suprese nebo útlum je proces, zabraňující vstupu informací z jednoho oka do zrakového centra. Pokud k tomu dojde u mladých pacientů, a to zejména do 6 let věku, kdyţ vizuální systém ještě není pevně stanoven, můţe být také přítomna amblyopie. Amblyopie je sníţení zrakové ostrosti při normálním anatomickém nálezu oka. Někdo můţe snadno zaměnit anizeikonii a anizometropii. Velmi často se vyskytují společně. Kdyţ je anizeikonie způsobena anizometropií, pak anizeikonie můţe být velmi často opravena sníţením anizometropie. [2]
3.2 Etymologie anizometropie Anizometropie je řeckého původu. Řecky “Ανισομετροπία” [anizometropia] = anizometropie Aν [An] = ne ίσος [isos] = rovný μέτρo [metro] = měřítko οπία [opia] = vidění
- 16 -
3.3 Dělení anizometropie Podle stavu nebo, vad obou očí můţeme rozdělit anizometropii na: 1) anizometropie myopická - rozdílný stupeň krátkozrakosti pravého i levého oka 2) anizometropie hypermetropická - rozdílný stupeň dalekozrakosti pravého i levého oka 3) anizometropie astigmatická - rozdílný stupeň astigmatizmu pravého i levého oka 4) anizometropie refrakční - kdyţ optická prostředí dvou očí mají rozdílnou optickou mohutnost, ale délka obou očí je stejná 5) anizometropie axiální - kdyţ optická prostředí dvou očí mají stejnou optickou mohutnost, ale liší se délka očí. Extrémní případy anizometropie jsou antimetropia i afakie. Antimetropia je stav, kdy jedno oko je dalekozraké a druhé je krátkozraké. Afakie je název označující chybění nitrooční čočky (viz následující kapitola). [17]
3.4 Afakie 3.4.1 Definice afakie Afakie je název označující chybění čočky v oku. Je to jeden z extrémních případů anizometropie. Afakie můţe být způsobena operací šedého zákalu, úrazem, ale můţe být i vrozená. Emetropické oko bez nitrooční čočky se stává silně hypermetropickým (optická mohutnost nitrooční čočky je kolem 19D). Rozlišovací schopnost afakického oka bez korekce je velmi nízká, jen vnímá orientaci v prostoru. Afakické oko se stává fotofobickým a vnímá UV záření, kterému jindy nitrooční čočka zabraňuje vstoupit. [9]
- 17 -
Obraz č. 5 Zobrazení afakickým okem
3.4.2 Korekce afakie Korekce afakického oka se provádí pomocí brýlových, kontaktních, intrakamerálních nebo intraokulárních čoček (IOL – intraocular contact lens).
Obraz č. 6 Oko bez čočky a oko obsahující intraokulární čočku
- 18 -
Korekce pomocí brýlových čoček U afakického oka, které se koriguje pomocí lentikulární brýlové čočky, vzniká obraz na sítnici o 21,3% větší neţ u emetropického oka. Tento stav ale porušuje binokulární vidění kvůli tomu, ţe zrakové centrum není schopno kompenzovat takový velký stupeň anizeikonie, proto vzniká diplopie (dvojité vidění). Korekce pomocí brýlové čočky je také neestetická a váha tlustého skla dělá potíţe. [9]
Obraz č. 7 Lentikulární brýlová čočka při korekci afakie
Korekce pomocí kontaktních čoček Korekce afakie pomocí kontaktních čoček je nejmodernější forma korigování této vady. Kontaktní čočka se umisťuje přímo na vrchol rohovky. Existuje jen 5,3% anizeikonie při této korekci. Někteří pacienti jsou schopni kompenzovat takový rozdíl, ale někteří ne, proto musí být prováděny různé vyšetřovací metody a testy, abychom mohli doporučit tuto formu korekce. Kontaktní čočky jsou esteticky vzhlednější a nositel nemusí nosit +19D lentikularní čočky, které jsou esteticky nepřijemné. [9] Korekce pomocí intrakamerálních a intraokulárních čoček Korekce afakie pomocí intrakamerálních a intraokulárních čoček je nejoptimálnější řešení z optického hlediska. Intrakamerální čočky se vkládají přímo do přední komory oka při operaci katarakty. Intraokulární čočka se vkládá do zbytku původního čočkového pouzdra. Díky této korekci je anizeikonie minimální. Lidé, kteří nosí intrakamerální nebo intraokulární čočky, jsou nazýváni jako pseudoafaci. [9]
- 19 -
Obraz č. 8 Změny velikosti obrazu po korekci brýlovou čočkou, kontaktní čočkou, intrakamerální čočkou a intraokulární čočkou (zadně komorovou nitrooční čočkou).
3.5 Amblyopie Amblyopie nebo tupozrakost je sníţení zrakové ostrosti při normálním nastavení očí. Amblyopie můţe postihovat obě oči, nebo jenom jedno. Rozdělení amblyopie: 1)
Kongenitální amblyopie - je vrozená amblyopie, která vzniká při narození.
2)
Amblyopie ex anopsia - vzniká při zkalení optických prostředí oka např. při kataraktě nebo krvácení do sklivce.
3)
Anizometropická amblyopie - je amblyopie, která vzniká při rozdílu dioptrií mezi oběma očima. Můţe, ale nemusí, být spojena se šilháním.
4)
Ametropická amblyopie - vzniká při vysoké refrakční vadě (zejména hypermetropii) jednoho nebo obou očí.
5)
Meridiální amblyopie – přidruţí se při velkém vrozeném astigmatismu
6)
Relativní amblyopie - při malé organické vadě
7)
Amblyopie při strabismu - vzniká při útlumu fovey uchýleného oka. [5]
- 20 -
Podle výzkumu provedeného Eustisem HS na 38 pacientech ve věku 1 měsíce aţ 12 let vznikla amblyopie z těchto důvodů: - Anizometropie u 39% případů - Strabismus u 42% případů - extrakce šedého zákalu (pseudophakia) u 10% případů - extrakce šedého zákalu (afakie) u 8% případů Podle stupně sníţení vidění rozdělujeme amblyopii na: 1)
těţkou - vizus jedince je horší neţ 6/60 (0,1)
2)
střední - vizus jedince kolísá mezi 6/60 (0,1) - 6/18 (0,33)
3)
lehkou - vizus jedince kolísá mezi 6/18 (0,33) - 6/8 (0,75) Pro léčbu anizometropické amblyopie je velmi důleţité, aby pacient byl mladého
věku - do 6 let. Výzkumy prokázaly, ţe dospělí mají méně moţností vyuţívat jejich úplnou zrakovou ostrost i po terapii. Je předepsána plná refrakční korekce. Je doporučena celková vizuální blokace silnějšího oka. Tato metoda se jmenuje okluze a je to jedna z metod pleoptiky. Význam pleoptiky je: a)
zlepšení zrakové ostrosti nezakrytého oka
b)
zmenšení útlumu nezakrytého oka
c)
prevence vzniku anomální retinální korespondence
Oční blokátory, které zakrývají kůţi kolem oka a oko jsou velmi efektivní. Je-li dítě odolné vůči opravě terapie, můţe se za určitých podmínek pouţívat atropin. Atropin je aplikován na dominantní oko a vytváří dočasný efekt rozostření, které můţe umoţnit dítěti pouţívat druhé oko s tupozrakostí - tedy "patching without patch". Výhoda této metody je jeho jednoduché uţití, ale i estetická strana. Nehodí se u těţké amblyopie, nenahradí klasické formy. [5]
- 21 -
Atropinové preparáty Atropinové preparáty jsou alkaloidy různých rostlin. Patří do skupiny parasympatolytik (mydriatik). Působí obrnu parasympatiku, který inervuje pupilární sfinkter a ciliarní sval (mydriáza). [14]
- 22 -
4
Binokulární vidění
4.1 Binokulární vidění definice Binokulární vidění je koordinovaná senzomotorická činnost mozku, která umoţňuje vytvoření jednoduchého obrazu pozorovaného předmětu - je to schopnost vidět oběma očima předměty jednoduše. Jednoduché binokulární vidění je získaná schopnost, která se začíná vyvíjet po narození s dozráváním sítnice a její ţluté skrvny. Podmínky pro normální vývoj jednoduchého binokulárního vidění jsou: fyziologický vývoj oka a jeho okolí přibliţně stejná refrakce obou očí centrální fixace obou očí normální rozsah zorných polí obou očí (temporálně 90 - 100 stupňů, nasálně nahoře 60 stupňů, dole 70 stupňů) intaktní zraková dráha správně fungující okohybný aparát neporušená funkce centrálního nervového systému [5]
4.2 Vývoj binokulárních reflexů Jednoduché binokulární vidění není vrozené, ale postupně se vyvíjí. Dítě do 2 měsíců se dívá jedním okem (monokulární fixační reflex). Ve 2. měsících se začíná dítě dívat oběma očima (binokulární fixační reflex). Ve 3. měsících se uţ vyvíjí reflex konvergence a divergence. Dítě dokáţe sledovat bliţší a daleké předměty, ale ještě neumí zaostřit. Ve 4. měsíci dítě zaostřuje na různé vzdálenosti. Vyvíjí se reflex akomodace. Schopnost mozku spojit obrazy obou očí v jeden vjem (reflex fúze) se vyvíjí v 6. měsíci. [5]
- 23 -
4.3 Jednoduché binokulární vidění a jeho formy Jednoduché binokulárni vidění rozdělujeme na tři stupně, jsou to superpozice, fúze a stereopse. Toto rozdělení je velmi důleţité pro vyšetření na troposkopu i synoptoforu. Superpozice je schopnost překrýt oběma očima nestejné obrázky. Fúze je centrální schopnost spojit stejné obrázky pravého i levého oka v jeden smyslový vjem. Dělíme fúzi na fúzi I (paramakulární nebo periferní), II (makulární) a III (foveolární). Stereopse je schopnost vytvořit hloubkový vjem spojením obrazů, jejichţ jednotlivé části dopadají na sítnici na lehce disparátní body. Je to schopnost vidět v prostoru trojrozměrně. [5]
4.4 Binokulární vidění, anizometropie, anizeikonie a tolerance Při malých anizometropiích nebývá binokulární vidění narušeno. Kaţdý rozdíl 0,25D v refrakci působí 0,5% rozdíl ve velikosti obou sítnicových obrazů. Rozdíl 5% (2,5D) je pravděpodobně horní hranicí, která se dá ještě snést. Při vyšší anizometropii nedochází vlivem vznikající anizeikonie a nestejného prizmatického odklonu k fúzi a fixace je alternující nebo je přítomno monokulární vidění. Alternující vidění vzniká, je-li refrakce kaţdého oka výhodná na jinou vzdálenost. Tento stav můţe být subjektivně příjemný, protoţe nevyţaduje zapojení akomodace a konvergence. Finální stav označujeme jako monovision. Při velké refrakční vadě můţe být jedno oko zcela vyřazeno z vidění. Supresí (útlumem) jeho obrazu vzniká u mladých pacientů s anizometropií amblyopie a rozvíjí se monokulární vidění. [2]
- 24 -
5
Přístroje na měření a vyšetření anizeikonie
5.1 Přístroje objektivní a subjektivní Jakékoliv přístroje na vyšetření si musíme rozdělit do dvou skupin. Existují přístroje, které pouţívají objektivní metody a přístroje, které pouţívají subjektivní metody. Objektivní metody jsou metody, při kterých nepotřebujeme aktivní spolupráci pacienta při vyšetření. Bývají rychlejší, jednodušší, ale méně přesné neţ subjektivní a je nutné výsledky ověřit subjektivními metodami. Objektivní vyšetření je velmi důleţité pro orientaci vyšetřujícího, u nespolupracujících pacientů a zejména u velmi malých dětí nebo u mentálně postiţených lidí. Subjektivní metody jsou ty metody, při kterých potřebujeme jeho aktivní spolupráci. Subjektivní přístroje kladou větší nároky na koncentraci pacienta, která můţe být ale dlouhým vyšetřováním ovlivněna. U subjektivní metody hodně záleţí na šikovnosti a zkušenostech vyšetřujícího lékaře. Přístroje, které pouţíváme k měření stupně anizeikonie se nazývají eikonometry. [11]
5.2 Objektivní metody k měření stupňů anizeikonie Pomocí ultrazvukového záření můţeme měřit sagitální délku očí a polohy jednotlivých části jeho optického systému. Pomocí výpočtu je moţno pak určit stupeň individuální anizeikonie s 0,5% aţ 1% přesností. [15]
5.3 Subjektivní metody měření stupně anizeikonie 5.3.1 Maddoxův eikonometr Pomocí Maddoxova eikonometru můţeme dosáhnout velmi přesných výsledků měření stupně anizeikonie. Uspořádání testu ukazuje obrázek číslo 9. Vyšetřovaná osoba fixuje před sebou ve vzdálenosti 6m střed tmavého terče s vertikálně poloţenou - 25 -
štěrbinou. Vedle štěrbiny je na kaţdé straně jedno Maddoxovo světlo. Je potřeba pouţívat Maddoxův cylinder, ve kterém je po symetrickém odbroušení na obou částech vytvořena ve středu štěrbina o šířce 2mm. Štěrbina má orientaci kolmo na osu cylindru. Při měření je Maddoxův cylinder umístěn před pravým okem, tak aby přes něj bylo moţno vidět jen vertikální štěrbinu. Druhé oko není zakryté, ale vnímá celý test a proces normálně. Při binokulárním vidění je tato centrální štěrbina vnímána oběma očima jednoduše a slouţí jako fúzní předmět pro zafixování pohledových os obou očí. Obrázky číslo 10a, 10b a 10c ukazují zrakové vjemy, které jsou vnímány při anizeikonii a izeikonii. Obraz číslo 10a je vnímán při izeikonii. Kromě střední štěrbiny testu uvidí vyšetřovaná osoba ještě dvě Maddoxovy linie, které se vytvořily z Maddoxových světel a procházejí jejich středem. Kdyţ sítnice pravého oka vnímá menší obrazy neţ sítnice levého oka, pak vzniká obraz číslo 10b. Obraz číslo 10c ukazuje anizeikonii, kdyţ levé oko vnímá menší obraz neţ pravé oko. [15]
Obraz č. 9 Uspořádání testu Maddoxova eikonometru
Obraz č. 10a - Poloha světel při izeikonii
- 26 -
Obraz č. 10b - Poloha světel při anizeikonii. Sítnice pravého oka vnímá menší obrazy než sítnice levého oka, když levé oko vnímá menší obraz než pravé oko.
Obraz č. 10c - Poloha světel při anizeikonii, když levé oko vnímá menší obraz než pravé oko
5.3.2 Brecherův anaglyfní eikonometr Brecherův anaglyfní eikonometr se skládá ze dvou komplementárně zbarvených šipek v podobě písmene V, obrácených vertikálně a hroty jsou proti sobě. Horní šipky mají barvu zelenou a spodní červenou. Vyšetřovaná osoba má nasazené červenozelené brýle (filtry). Červený filtr je uloţen před pravé oko a zelený před levé. Test můţe probíhat na světlém, nebo na tmavém pozadí. Tento test slouţí ke zjištění anizeikonie i heteroforie (heteroforie je skryté šilhání, které vzniká po zrušení fúze). Uspořádání testu ukazuje obraz číslo 11. Obraz číslo 12 ukazuje pozici šipek při anizeikonii, při heteroforii a při přítomnosti obou vad. Test můţe být doplněn speciálním afokálním zoom-systémem s proměnlivou ohniskovou vzdáleností, který nám umoţňuje měřit přímo % anizeikonie. V případě potřeby je také moţno pouţít i klínovou korekci pro vykorigování heteroforie. [15]
- 27 -
Obraz č. 11 Uspořádání Brecherova anaglyfního eikonometru a vznik obrazu při izeikonii
Obraz č. 12 Pozice šipek při: a) anizeikonii b) heteroforii c) anizeikonii i heteroforii
5.3.3 Ames-Dlidonuv standardní eikonometr Tento eikonometr vyuţívá principu separace zrakových vjemů pro obě oči s vyuţitím vlastnosti polarizovaného světla. Uspořádání a charakter testu je podobný Maddoxovu
eikonometru.
Ames-Dlidonuv
standardní
eikonometr
umoţňuje
vyhodnocovat situaci ve dvou základních osách, které jsou vertikální a (nebo) horizontální. Uspořádání eikonometru se skladá z centrální terčové figury a osové krize. (obrázek číslo 13) Příčné koincidecní značky jsou vyrobeny z polarizačních - 28 -
fólií. Značky liché (1, 3, 5, 7) jsou vnímány pouze pravým okem a ostatní (značky sudé; 2, 4, 6, 8) jsou vnímány levým okem. Při izeikonii mají testy normální koincidenční uspořádání. V případě anizeikonie, dochází k symetrickému posunutí příslušné sudé, nebo liché dvojice značek. Při symetrické anizeikonii vzniká obraz číslo 14a. Při asymetrické anizeikonii (meridiální) existují dvě moţnosti. Obraz číslo 14b je vnímán, kdyţ velikost obrazů vlevo je větší ve vertikálním směru a obraz číslo 14c, kdyţ velikost obrazů vlevo je větší v horizontálním směru. [15]
Obraz č.13 - Uspořádání Ames-Dlidonova standardního eikonometru
Obraz č. 14a - vzniká při symetrické anizeikonii
Obraz č. 14b -
poloha značek při asymetrické
anizeikonii, když velikost obrazů v levo je větší ve vertikálním směru
- 29 -
Obraz č. 14c - poloha značek při asymetrické anizeikonii, když velikost obrazů v levo je větší v horizontálním směru
5.3.4 Bleskový eikonometr Bleskový eikonometr vyuţívá paobrazy, které vyvoláme u vyšetřovaného pomocí vysoce intenzivního světla z krátké vzdálenosti. Doporučovaná vzdálenost je 1m, která je výhodná pro vlastní vyhodnocování výsledků. Test se skládá z tmavého vyšetřovacího pole se dvěma vertikálně uloţenými kruhovými světly pro fixaci v právě polovině. V levé polovině se nachází horizontálně uloţena štěrbina a za ní je umístěn elektronický blesk. Obraz číslo 15 ukazuje uspořádání testu. Vyšetřovaná osoba pozoruje monokulárně vţdy jedno fixační světlo (horní nebo dolní) podle toho, v jaké poloze je mechanická krytka na testu a před vyšetřovaným okem. Po odpálení blesku vnímá vyšetřovaná osoba po dobu několika minut zmíněný paobraz, který je negativním obrazem tohoto silného světelného zdroje v podobě svislé štěrbiny. Obrazy číslo 16a i 16b ukazují dva moţné výsledky testu. Obraz číslo 16a ukazuje vnímání testu při izeikonie, při které jsou dvě vertikální části paobrazu v koincidenčním postavení. Při anizeikonii se tyto paobrazy jeví jako dvě různé tečky (obraz číslo 16b). Pomocí jednoduchých vyhodnocovacích matric se sítí, je moţné vyjádřit rozdíl velikosti obrazů obou očí v procentech. [15]
- 30 -
Obraz č. 15 - uspořádání Bleskového eikonometru
Obraz č. 16a – vnímání testu při izeikonii. Vznikají dvě vertikální části paobrazu v koincidenčním postavení.
Obraz č. 16b - Při anizeikonii se tyto paobrazy jeví jako dvě různé tečky
- 31 -
5.3.5 Ogle-Amesův space-eikonometr Ogle-Amesův eikonometr vyuţívá pro měření změny v prostorovém vnímání, k nimţ u aniseikonií dochází. Při měření je nutno vytvořit v prostoru testovou figuru pomocí sedmi vypnutých silnějších provazů (obraz č. 17). Vyšetřovaná osoba má fixovanou hlavu s korekcí do dálky a oběma očima pozoruje přes rámovou clonu. Funkcí clony je zabránit, aby člověk vnímal více, neţ je ţádoucí. Před oči jsou umístěny afokální systémy se zvětšením, které mohou působit i symetricky v celé oblasti i pouze v orientovaném směru. Obraz č. 18 ukazuje moţné výsledky testu. Při vlastním měření se pak vyšetřovaná osoba snaţí sama subjektivně ovládáním afokálních systému dospět k normálovému vjemu. [15]
Obraz č. 17 Ogle-Amesův space-eikonometr
Obraz č. 18 Možné výsledky Ogle-Amesovo space-eikonometru 18a – iseikonie 18b – aniseikonie, která se projevuje pouze ve vertikálním směru 18c – aniseikonie, která se projevuje pouze v horizontálním směru 18d – aniseikonie, která se projevuje v některém šikmém meridiánu 18e – osově symetrická aniseikonie
- 32 -
5.3.6 Počítačové programy pro vyšetření anizeikonie Další subjektivní metodou vyšetření anizeikonie je metoda pouţívání počítačových programů. Jeden známý software je Basic Test Anizeikonia (základní test anizeikonie). Výhoda Basic Anizeikonia testu je jeho snadné pouţití a nízká cena. Pacient se musí dívat přes červeno-zelené brýle do monitoru. Test se skládá z jednoho kulového terče, který má dvě poloviny. Pacient má za cíl vyrovnávat velikost obou polokruhů.
Obraz č. 19 Počítačový program Basic Test Anizeikonia
Druhý software, který je velmi vhodný pro měření anizeikonie je Anizeikonia Inspector. Anizeikonia Inspector zahrnuje tyto kroky korekce anizeikonie: 1. Změření anizeikonie. Toto měření zjišťuje horizontální, vertikální a diagonální sloţku anizeikonie. 2. Ověření, zda pacientům korekce anizeikonie pomůţe. (z důvodu rozdílné tolerance anizeikonie u různých pacientů) 3. Určení nového, anizeikonii korigujícího, předpisu zaloţeného na změně zakřivení, indexu lomu, tloušťky a vrcholové vzdálenosti brýlové čočky. 4. Spojení tohoto předpisu s korekcí nutnou pro zlepšení zrakové ostrosti. 5. Zobrazení vzhledu doporučovaných brýlových čoček z důvodu pomoci pacientovi při vzhledovém zhodnocení a moţnosti výběru brýlových obrub. [17]
- 33 -
6
Korekce anizeikonie Cíl korekce anizeikonie je zvýšení zrakové ostrosti očí, zlepšení nebo umoţnění
jednoduchého binokulárního vidění a odstranění astenopických potíţí. Jedna velmi snadná léčba anizeikonie je plná okluze oka s nejhorší zrakovou ostrostí. Pacient pouţívá náplast na oku a tím, ţe je oko zakryté, rušíme binokulární vidění, pacient vidí jen monokulárně a vzniká na sítnici jednoho oka jen jeden obraz, který mozek zpracuje. Pouţívání této metody, ale můţe způsobit další problémy. Kvůli totální okluzi můţe vzniknout amblyopie ex anopsia, coţ je vznik amblyopie z nepouţívání oka (okluzní ablyopie). Tato metoda je proto pouţívána jen v extrémním případě, a jen kdyţ ostatní metody léčby nefungují. Samozřejmě, ţádný pacient není spokojen s takovým řešením. Anizeikonie a její doprovodné anizeikonické příznaky mohou být často sníţené pomocí optiky. Následně, jsou popsány čtyři metody optického řešení aniseikonie, z nichţ kaţdá má své výhody i nevýhody. Pro kaţdého pacienta je vhodné jiné řešení a mohou se i různě kombinovat. Závisí na individualitě pacienta a na vzniku anizeikonie. Důleţitá je zde i stránka estetická.
6.1 Léčba č. 1 - kontaktní čočky Zejména při anizometropii je léčba kontaktními čočkami nejvhodnější volba kvůli tomu, ţe obraz, který vzniká na sítnici kontaktními čočkami, odpovídá realitě lépe, neţ obraz vznikající brýlovou čočkou. Kontaktní čočky umoţňují optimální vidění a binokulární spolupráci obou očí, nebo alespoň zlepšují refrakční stav oka na maximálně dosaţitelnou míru s nejmenší moţnou anizeikonií. Kontaktní čočky se pohybují v oku. To funguje proti vzniku optických vad, které mohou vznikat okraji brýlových čoček. Pouţití kontaktních čoček, ale není vhodné pro všechny pacienty. Níţe jsou popsány různé stavy, při kterých je pacientovi doporučováno, aby nenosil kontaktní čočky.
- 34 -
Kontraindikace aplikace kontaktních čoček: a) patologie předního segmentu oka b) abnormální velikost bulbu, endoftalmus, mikroftalmus c) neprůchodnost slzovodných cest d) glaukom e) akutní, chronické, virové nebo plísňové infekce oka f) starší pacienti nebo pacienti ve velmi mladém věku g) pacienti s omezenou pohyblivostí rukou h) syndrom suchého oka i) sníţená citlivost rohovky j) u monokulu (člověk vidoucí pouze jedním okem) k) pacienti, kteří pouţívají oční léky, hormonální antikoncepci, antidepresiva a neuroleptika [7] Pacient musí být upozorněn, ţe pouţití této metody vykorigování vyţaduje časově náročné vyšetření, proto je nutná jeho spolupráce a trpělivost při aplikaci. Důleţitý význam má i častá péče o kontaktní čočky. Nicméně kontaktní čočky jsou vzhledově přijatelné, proto nabízí velmi vhodnou léčbu anizeikonie. [12]
6.2 Léčba č. 2 - brýlové čočky Je klasická léčba anizeikonie. V závislosti na stupni anizeikonie, změnách na brýlových čočkách, jako je zvětšení, tloušťka, zakřivení a vzdálenosti čoček od očí, dokáţí omezit mnoţství přítomné anizeikonie. Vzhledem k těmto změnám mohou být brýle esteticky nepřijatelné, zejména při větších stupních aniseikonie. Co je kosmeticky přijatelné a co nepřijatelné, je rozhodnutím pacienta. Pouţití brýlových čoček je kompromisem pro vizus. Velmi často oko s niţší zrakovou ostrostí vidí rozmazaně a brýlová korekce není schopná dosáhnout nejlepší vizus. Navíc by to mohlo negativně ovlivnit binokulární vidění, a to by mohlo mít za následek některé vizuální nepohodlí, zejména pokud dominantní oko je oko s niţší zrakovou ostrostí. (dominantní oko není vţdy oko s vyšší zrakovou ostrostí). To znamená, ţe pacient bude potřebovat nějaký čas, aby si zvyknul na tuto metodu opravy. Jedna velká - 35 -
nevýhoda pouţívání této metody je vznik dynamické anizeikonie. Dynamická anizeikonie (jinak nazývána i jako vyvolaná anizoforie) označuje rozdíl velikostí obrazů způsobených nepřekonaným prizmatickým efektem při pohledu přes různé části dvou anizometropických brýlových čoček. To působí potíţe zejména pří fixaci očí ve vertikálním směru. Tato metoda je však nejčastěji pouţívanou metodou, zejména při malém stupni anizeikonie a je to metoda nejlevnější. Úspěch této metody hodně záleţí na šikovnosti optometristy.
Obraz č. 20 Vznik dynamické anizeikonie způsobené nepřekonaným prizmatickým efektem při pohledu přes různé části dvou anizometropických brýlových čoček.
- 36 -
6.3 Léčba č. 3 - kombinace kontaktních čoček i brýlových čoček Kombinace kontaktních čoček i brýlových čoček je velmi praktický způsob, kterým se koriguje anizeikonie, zejména při vysokém stupni anizometropie. V této metodě se pouţívají kontaktní čočky do oka s niţší zrakovou ostrostí, pro vyrovnávání rozdílu v dioptriích obou očí a pak brýlové čočky, které jsou pouţity pro zbývající refrakční vady. Tato metoda je o něco draţší neţ předcházející metody, protoţe se jedná o kombinaci obou metod. Důleţité je opět vyšetření optometristou, který musí zjistit, zda existuje nějaká evidentní kontraindikace při pouţívání kontaktních čoček. Tato metoda však sniţuje všechny nevýhody pouţívání anizometropických brýlí jako je vznik dynamické anizeikonie a binokulární poruchy. Můţeme dosáhnout lepší zrakové ostrosti, ale i pohodlí pacienta.
6.4 Léčba č. 4 - LASIK (Laser in situ keratomileusis) Pacienti, kteří nesnášejí brýlovou korekci nebo kontaktní čočky, mají moţnost vykorigovat anizeikonii operačně LASIKem. Je nejdraţší metodou léčby, při které jsou změny ireverzibilní, a moţnost reoperace je velmi omezená. LASIK je laserová operační metoda, která je účinná v řešení krátkozrakosti, dalekozrakosti i astigmatismu, kromě extrémně vysokého stupně těchto vad. V současnosti patří mezi nejuţívanější laserové metody. Při pouţití této metody chirurgického řešení refrakční vady dochází k rychlé obnově zrakových funkcí při minimálním výskytu neţádoucích účinků. Principem metody LASIK je částečné mikrochirurgické odříznutí rohovkové lamely (plátu rohovky) a následná laserová korekce v hloubce rohovky. Operace má dvě části. V první fázi je třeba vytvořit rohovkovou lamelu. Na rohovce jsou vyznačeny značky, které poté slouţí k správné orientaci lamely. Po označení je rohovka dokonale opláchnuta a osušena. Na oční kouli je přisát krouţek, kterým je stabilizována její pozice. Během tohoto kroku dochází přechodně ke zvýšení nitroočního tlaku a ke ztrátě vidění, na coţ by měl být pacient před jeho provedením upozorněn. Poté je nutno nitrooční tlak zkontrolovat tzv. aplanačním tonometrem. Následně dochází pomocí přístroje zvaného mikrokeratom k seříznutí vlastní rohovkové lamely. Ta se odklopí na stranu. Dojde k zaměření laseru a následuje druhá fáze, tzv. laserová fotoablace, kdy dojde k odstranění potřebného mnoţství tkáně - 37 -
zvané stroma rohovky. Při korekci krátkozrakosti odstraňujeme centrální část stromatu, čímţ zmenšujeme zakřivení rohovky. Při korekci dalekozrakosti naopak odstraňujeme periferní část stromatu, čímţ zakřivení rohovky
zvětšujeme.
Korigujeme-li astigmatismus, vyrovnává laser odstraněním tkáně nepravidelné zakřivení rohovky. [8]
- 38 -
7
Závěr Anizeikonie je anomálie binokulárního vidění, v níţ oči vnímají obrazy různých
velikostí a tvarů, nebo vnímají rozdíly v daném poledníku. Tyto obrazy jsou promítány na sítnici obou očí a mozek se snaţí spojit dva obrazy různých velikostí do jednoho. Anizeikonie je nejčastější u lidí trpících anizometropií. Při malých anizometropiích nebývá binokulární vidění narušeno. Kaţdý rozdíl 0,25D v refrakci působí 0,5% rozdíl ve velikosti obou sítnicových obrazů. Rozdíl 5% (2,5D) je pravděpodobně horní hranicí, která se dá ještě snést. Je nutné zdůraznit, ţe počet pacientů trpících anizeikonií roste kvůli stárnutí. Důvodem je skutečnost, ţe hlavním problémem současného světa je stárnutí populace, coţ vede k nárůstu lidí trpících šedým zákalem a ke zvýšení potřeby refrakčních operací. Cílem korekce anizeikonie je zvýšení zrakové ostrosti očí, zlepšení nebo umoţnění jednoduchého binokulárního vidění a odstranění astenopických potíţí. Brýlová korekce je vhodná u niţších stupňů anizeikonie. Při vyšším mnoţství aniseikonie, korekce jako LASIK a kontaktní čočky jsou vhodnější formou léčby.
- 39 -
8
Použitá literatura 1. ANTON, M. Refrakční vady a jejich vyšetřovací metody, 3. vydání. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2004. 96 s. ISBN 80-7013-402-X. 2. AUTRATA, R. ČERNÁ, J. Nauka o zraku, 1. vydání, Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2006, 226 s. ISBN 80-7013-362-7. 3. BANNON, R. TRILLER, W. Anizeikonia - a clinical report covering a ten year period, Am. J. of Optometry, 1944 4. GILES, G. H. The Principles of Refraction and its allied units, 2. vydání. London, 1965 5. HROMÁDKOVÁ, L. Šilhání 2. vydání. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1995. 162 s. ISBN 80-7013-207-8. 6. KVAPILÍKOVÁ, K. Anatomie a embryologie oka. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2000. 206 s. ISBN 80-7013313-9. 7. PETROVÁ, S. MAŠKOVÁ, Z. JUREČKA, T. Základy Aplikace kontaktních čoček, 1. vydání, Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2008, 219 s. ISBN 978-7013-470-2. 8. Přednášky z předmětu LF:BOAF0232p Anatomie a fyziologie oka II, MUDr. Tomáš Jurečka 9. Přednášky z předmětu LF:BOBO0322p Brýlová optika II, doc. RNDr. Radim Chmelík, Ph.D. 10. Přednášky z předmětu LF:BOBV0522p Binokulární vidění II, MUDr. Edita Unčovská 11. Přednášky z předmětu LF:BOFP051p Oftalmologické přístroje, Mgr. Sylvie Petrová 12. Přednášky z předmětu LF:BOKV0532p Kontaktní čočky II, Mgr. Sylvie Petrová 13. Přednášky z předmětu LF:BONR0543p Nauka o refrakci III, prof. MUDr. Rudolf Autrata, CSc., MBA - 40 -
14. ROZSÍVAL, P. et al., Oční lékařství. 1. vydání, Praha : Nakladatelství Galén, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0. 15. RUTRLE, M. Přístrojová optika, 1. vydání. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2000, 189 s. ISBN 80-7013-301-5. 16. SYNEK, S. SKORKOVSKÁ, Š. Kontaktní čočky, 1. vydání, Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2003, 91 s. ISBN 80-7013-387-2. 17. ULŘICHOVÁ, K. Anizeikonie a anizometropie, Brno, 2006. 81 s. Bakalářská práce. Lékařská fakulta, Masarykova univerzita.
- 41 -
9
Internetové strány 1. http://arapaho.nsuok.edu/~salmonto/vs3_materials/Lecture17.pdf 2. http://en.wikipedia.org/wiki/Anizeikonia 3. http://health.groups.yahoo.com/group/anizeikonia/ 4. http://optics-vision.med.uoc.gr/pdf/Larentzaki-Orientational%20selectivity.pdf 5. http://www.dhmc.org/dhmc-internet-upload/file_collection/OccluderCL.pdf 6. http://www.habazar.com/opticaldirectory/Amisometropia.htm 7. http://www.iovs.org/cgi/reprint/26/5/741.pdf 8. http://www.lekari-online.cz/ocni-lekarstvi/zakroky/lasik 9. http://www.made-in-china.com/image/2f0j00QehtLbzBaRcFM/1-49Lenticular-Lens.jpg 10. http://www.mundooptico.com/english.html 11. http://www.opticaldiagnostics.com/info/anizeikonia.html 12. http://www.opticaldiagnostics.com/products/ai/ri_anizeikonia.pdf 13. http://www.optics.cz/history/3-2006/pdf/16_anizometropie.pdf 14. http://www.optometry.co.uk/articles/docs/949ae3829768b4183ae5b9ea4cd984c 5 _dewit 20031212.pdf 15. http://www.orion-group.net/journals/Journals/vol17_jan2004/149.htm 16. http://www.springerlink.com/content/n61h331605w60p22/fulltext.pdf?page=1 17. http://www.usaeyes.org/lasik/faq/lasik-anizeikonia.htm
- 42 -
Seznam obrázků Obraz č. 1 - Anizeikonie.........................................................................................................11 Obraz č. 2 - Změny obrazu u jednotlivých druhů anizeikonie..........................................13 Obraz č. 3 - Velikost oka.......................................................................................................16 Obraz č. 4 - Změna velikosti a tvaru obrazu po korekci....................................................16 Obraz č. 5 - Zobrazení afakickým okem..............................................................................19 Obraz č. 6 - Oko bez čočky a oko obsahující intraokulární čočku...................................19 Obraz č. 7 - Lentikulární brýlová čočka při korekci afakie..............................................20 Obraz č. 8 - Změny velikosti obrazu po korekci.................................................................21 Obraz č. 9 - Uspořádání testu Maddoxova eikonometru...................................................27 Obraz č. 10a - Poloha světel při izeikonii...........................................................................27 Obraz č. 10b - Poloha světel při anizeikonii.......................................................................28 Obraz č. 10c - Poloha světel při anizeikonii.......................................................................28 Obraz č. 11 - Brecherův anaglyfní eikonometr a vznik obrazu při izeikonii..................29 Obraz č. 12 - Pozice šipek u Brecherova anaglyfního eikonometru................................29 Obraz č. 13 - Uspořádání Ames-Dlidonova standardního eikonometru.........................30 Obraz č. 14a - symetrická anizeikonie...............................................................................30 Obraz č. 14b - asymetrická anizeikonie..............................................................................30 Obraz č. 14c - asymetrická anizeikonie..............................................................................30 Obraz č. 15 - uspořádání Bleskového eikonometru...........................................................32 Obraz č. 16a – izeikonie.........................................................................................................32 Obraz č. 16b – anizeikonie....................................................................................................32 Obraz č. 17 - Ogle-Amesův space-eikonometr...................................................................33 Obraz č. 18 - Možné výsledky Ogle-Amesovo space-eikonometru...................................33 Obraz č. 19 - Počítačový program Basic Test Anizeikonia...............................................34 Obraz č. 20 - Vznik dynamické anizeikonie.........................................................................37
- 43 -
Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Charakteristické příznaky pacientů trpících anizeikonií..........................15
- 44 -
