Velikonoce 2007
Velikonoce jsou pro všechny křesťany největším svátkem, protože si při nich slavnostním způsobem
připomínáme Kristovo vítězství nad smrtí, kterou překonal tím, že vstal z mrtvých. Tomuto vítězství ale předcházela zdánlivá prohra, útrpná smrt na kříži, která následovala po dlouhém mučení. Každý z nás zažíváme v našich životech těžkosti, bolest a utrpení, a proto je klíčovou záležitostí vytvářet si k nim postoj, který nám umožní vyrovnávat se s těmito životními zkouškami realisticky, tak, abychom z nich měli nějaký prospěch. Abychom to dokázali, je nutné porozumět podstatě utrpení. A v tom nám může pomoci přirovnání z přírody, která je plná krásných a hlubokých obrazů, vedoucích nás k objevování pravd o světě i o nás samotných. Přenesme se do světa vulkánů. Magma, které je přítomné pod zemskou kůrou, kde se postupně shromažďuje, se někdy někde neodvratně prodere na zemský povrch v podobě ničivé sopky, která může způsobit utrpení mnoha tvorům. Zlo je stejně tak přítomné ve světě a občas se prodere na povrch a vybuchuje v podobě tragédií a utrpení, které postihují jedince či celé skupiny lidí, vinných i nevinných. My, každým naším osobním zlem, špatným skutkem, myšlenkou či slovem k tomuto magmatu zla přispíváme a tak jsme také spoluzodpovědni za jeho výbuchy, ať už postihují nás či jiné. Ve chvíli, kdy si uvědomíme tuto naši spoluzodpovědnost, pochopíme podstatu utrpení a můžeme tak k němu zaujmout odpovídající postoj. Postoj lásky a odpuštění, který brání výbuchům zla v našich rodinách, obcích a celé společnosti. Ježíš řekl: „Miluj svého bližního jako sám sebe!“ A to je také mé přání pro vás všechny k letošním Velikonocům. P. Tomáš Vyhnálek, omi
Velikonoční bohoslužby Chýnov Hroby Zelený čtvrtek 5. 4. 14:30 DD, 18:00 15:00 Velký pátek 6. 4. křížová cesta 18:00 16:00 obřady Vzkříšení 7. 4. 21:00 Boží Hod velikonoční 8. 4. 8:30 11:30 pondělí velikonoční 9. 4. 8:30 Radenín 10:00
Osadní svátek chýnovské farnosti úterý 17. dubna
Hartvíkov 16:30 15:45 16:30 18:00 10:00
Adorační dny nebo také osadní svátky zavedl již otec biskup Jan Valerián Jirsík (biskupem byl v letech 1851 – 1883) proto, aby se farníci sešli a společně se modlili za diecézi. Tuto tradici obnovil otec biskup Antonín Liška v roce 1997. Program osadního svátku: 14:00 - 18:00 adorace 18:00 mše svatá 19:00 společné posezení na faře s promítáním obrázků z oprav kostela, doprovázené odborným výkladem
Opravy kostelů
Chýnov Na letošní rok mám v plánu pokračovat v opravách kostela třemi směry: opravou lavic, restaurováním vitráží v oknech a výměna vstupní mříže. Lavice nejsou v dobrém stavu. Některé jsou prasklé, jiné prosednuté, v dalších se špatně sedí, protože jsou úzké. Navíc jsou památkově chráněné, podle erbů cechů na bočnicích pochází naše lavice z roku 1771. Není je tedy možné vyhodit, ani jen opravit, ale restaurovat. Při té příležitosti se samozřejmě pokusíme, v rámci možností, aby lavice byly pohodlnější. V plánu je výměna dřevěné podlahy pod lavicemi, zasazení lavic ve větších rozestupech. Díly lavic, které budou v moc špatném stavu, budou vyměněny, ostatní opraveny. Opraveny budou rozjeté spoje, praskliny a lavice budou přizpůsobeny pohodlnějšímu sezení. Vitrážová okna pochází z let 1927 - 1931 a vytvořil je J. Kryšpín v Praze. Historie vzniku oken je popsána v tomto čísle Zpravodaje, jak ji zaznamenal ve farní kronice tehdejší farář P. J. Zadražil. Olovo, které drží sklo ve vitrážích, vydrží normálně asi 60 let a jak nám potvrdili odborníci, v našich oknech už se rozpadá. Některá skla na okrajích jsou vypadaná. Celé vitráže jsou posunuté dolů a ve spodní části prohnuté („břichaté“). Ještě že při lednové vichřici některé okno nevypadlo... Rozpočet na lavice a okna dohromady převyšuje 700 tisíc, proto jsem podal žádosti o příspěvek z grantů Jihočeského kraje. Část peněz máme - vloni jsme dostali větší sponzorský dar na kostel - ale ty nepokryjí ani polovinu plánovaných oprav. Mříž v hlavním vstupu do kostela je udělaná z bývalé oltářní mřížky. Do kompletně opraveného kostela by patřila také nová, kovaná mříž, odpovídající svým vzhledem barokní stavbě. Požádali jsme uměleckého kováře z Pacova, aby pro náš kostel připravil návrh mříže, která by celek vhodně doplnila. Na mříž ovšem dotaci asi nedostaneme a proto se výměna uskuteční, až se na mříž složíme. Hartvíkov Interiér kostela má po obvodu nové sanační omítky, nejsou však natřené. Přetřít jednou barvou by se nehodilo k celkovému vzhledu. Dekorativní výmalba hartvíkovského kostela je ojedinělá, jedná se o beuronskou výtvarnou školu, a zasloužila by si obnovit i ve spodních partiích. Navíc na některých místech do kostela zatékalo, a tak by výmalba byla potřeba obnovit celá. Je to úkol složitý a nákladný. Požádal jsem o grant Jihočeského kraje. Díky sponzorovi a jeho daru chystáme zabezpečení kostela mřížemi. Dokončení vstupní brány na hřbitov je financováno sponzorem a obcí Dolní Hořice. Mrzí mne, že brána zůstala rozdělaná přes zimu, ale letos (snad do léta) je v plánu dokončení. Hroby Letos mám v plánu jedinou věc - dokončit opravu bočního oltáře (zpevnění konstrukce, doplnění upadených částí, impregnace proti červotoči), který zůstal rozpracován celý loňský rok. Radenín Chtěl bych pokračovat s opravou střechy a krovu presbytáře. Od loňska máme střešní krytinu a trámy (dřevo darovala obec Radenín), ale peníze stačily jen na malou část opravy krovu. Trámy jsou ve spojích uhnilé, celý krov je nakloněný. Varhany jsou odvezeny do dílny varhanáře, kde probíhá postupná oprava. V minulých dvou letech se podařilo zastavit rozpadání vlivem červotoče, letos je v plánu oprava měchu a skříně - dostaneme-li peníze od Jihočeského kraje. Je to malý, ale historicky cenný nástroj. Na letošní rok již máme „přiklepnuté“ peníze ze státního rozpočtu (díky poslancům KDU-ČSL): 500.000,- na záchranu hlavního oltáře a obrazu z bočního oltáře. Část hlavního oltáře již dříve sama upadla - tak moc je narušen červotočem. Oltářní obraz sv. Barbory v kapli je malován na plechu, který ve vlhkém prostředí koroduje a hrozí nevratná destrukce malby. Mgr. Václav Mikula
Poutní zájezdy Jako každoročně, tak i letos uspořádá naše farní společenství několik poutních zájezdů. Obvykle tyto poutě konáme v sobotu, ale tentokrát to bude výjimka. Pojedeme v neděli 20. května na Hostýn. A to z toho důvodu, že se tam koná 5. celonárodní pouť včelařů, na kterou jsou pozváni i včelaři z okolních zemí. Na programu bude, kromě slavnostní mše svaté, také posvěcení a odhalení sochy sv. Ambrože - patrona včelařů, které provede některý z moravských biskupů. Plánovaný odjezd z Chýnova je ve 4:30 ráno. Protože pouť bude hojně navštívená, autobusy zůstávají dole, v Bystřici pod Hostýnem na odstavném parkovišti. Na Hostýn pak bude jezdit kyvadlová autobusová doprava. Kromě duchovního zážitku vás budou čekat i světské radovánky, s možností zakoupit si výrobky z medu, propolisu a medoviny a případně včelařské potřeby. Na zpáteční cestě se jako díkůvzdání za hezkou pouť krátce zastavíme v Křtinách u Brna. Návrat do Chýnova bude v pozdních večerních hodinách. Druhý poutní zájezd je naplánován skoro přesně o měsíc později, na sobotu 23. června na Slovensko, do Šaštína. Toto slovenské městečko leží kousek od moravských hranic, je to slavné mariánské poutní místo, starší než Svatá Hora u Příbrami. Za minulého režimu bylo odtrženo od života a pustlo. Nyní ale opět nabývá nové krásy. Je zde také umístěno mariologické muzeum, které bychom také měli navštívit. Dále se podíváme do Trnavy, sídelního města Bratislavsko - trnavského biskupství. Trnavě se také někdy pro množství jejích kostelů a chrámů říká slovenský Řím. Tento zájezd byl plánován již v minulém roce, ale pro malý zájem se neuskutečnil. Doufáme, že tentokrát bude dostatečný počet účastníků. Také na podzim počítáme s jedním poutním zájezdem. Cíl této pouti bude upřesněn dalším jednáním. Přihlášky na zájezdy přijímá pan Strašrybka v kostele, nebo telefonicky na čísle 381 297 810.
Hostýn
Křtiny
Šaštín
Z mého ministrování Jak jsem již vzpomínal dříve, v dobách mého ministrování vypadala liturgie mše svaté trochu jinak, než v dnešní době. Především byla sloužena v latinském jazyce: zatímco lid v kostele zpíval zbožné písně, kněz se modlil a ministranti mu odpovídali latinsky. Jednou se stalo, že jsem přišel ministrovat sám. A to byl kámen úrazu. Sice jsem se svého úkolu statečně ujal, ale to bylo vše. Hned v úvodní modlitbě jsem začal „Confiteor Dei omni tuty ala byla lilo tulo..“ a tak to pokračovalo. Po celou mši jsem si vymýšlel svoje nesmyslné texty. Mše svatá skončila, nikdo nic neříkal a já jsem si medil, jak jsem to chytře zařídil. Ale příští neděli mě pan farář přinesl latinské mešní modlitby s fonetickým přepisem a českým překladem, abych také rozuměl tomu, co text obsahuje. Přitom mi řekl: „Koukej se to naučit a dokud to nebudeš umět, tak mlč a já si budu odpovídat sám.“ V tu chvíli mě polilo horko a já jsem nebyl schopen ze sebe vydat ani hlásku. Doma jsem se dal do tvrdého učení a do čtrnácti dnů jsem texty perfektně uměl. Dnes ovšem jsem, po tolika letech, skoro vše zapomněl... Ing. Jan Strašrybka
Poutě v našich farnostech Pouť o slavnosti Nejsvětější Trojice v Chýnově, neděle 3. června. Mše sv. v 8:30 h, pozvání přijal Mons. P. Vladimír Vyhlídka, chýnovský rodák. Pouť o slavnosti svatých Petra a Pavla v Hartvíkově, neděle 1. července. Mše sv. v 10:00 h. Pouť o svátku sv. Markéty v Radeníně, pravděpodobně v sobotu 14. července. Pouť o svátku sv. Anny v Nové Vsi, pravděpodobně v neděli 29. července. Pouť o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie v Hrobech, pravděpodobně v neděli 19. srpna. Pouť o svátku sv. Bartoloměje v Poříně, pravděpodobně v sobotu 25. srpna. Poutní procházka ke kapli sv. Vojtěcha na Pacové hoře v neděli 22. dubna odpoledne. Pouť u kaple sv. Jana Nepomuckého v Horních Hořicích v sobotu 19. května odpoledne.
Zážitek z jarních prázdnin O jarních prázdninách jsme se s naším P. Tomášem Vyhnálkem, dětmi, rodiči a prarodiči vypravili na celodenní výlet do Prahy. Cestovali jsme vlakem. Bylo nás něco přes dvacet. Prohlédli jsme si „Mořský svět“, který pestrostí malých rybiček, různých podmořských řas a rostlin lákal nejenom děti, ale i nás, dospělé. Ostrými zuby na nás nezapomněl zacvakat žralok, který se proháněl v jednom z velkých akvárií. Počasí nám přálo, proto jsme se v klidu mohli společně vydat na Vyšehrad. Prohlédli jsme si skálu, ze které skákal Horymír na svém koni Šemíkovi, upravený park, jehož dominantou byl kostel. Potom nás již očekával P. Mons. Vyhlídka. Provedl nás nádherným vyšehradským kostelem. Svým poutavým vyprávěním nám tak přiblížil dosud nepoznané krásy tohoto chrámu. Naše kroky dále směřovaly na vyšehradský hřbitov. P. Mons. Vyhlídka i zde zajímavě a s úctou vyprávěl o známých umělcích, kteří tady v pokoji odpočívají. Všichni jsme rádi přijali pozvání na milou návštěvu k němu domů, kde jsme se občerstvili a mohli se pomalu vypravit na zpáteční cestu. Chtěli bychom tímto moc poděkovat P. Mons. Vyhlídkovi za vřelé přijetí a poutavý výklad, ale i našemu P. Tomáši Vyhnálkovi za to, že výlet zorganizoval a připravil. Obohatil tak život dětí i nás, dospělých, o nezapomenutelné zážitky. Děkují děti, rodiče, prarodiče
rok 1927 V době neblahé, kdy lid zbavuje se chrámu, touže jen po věcech světských, mamonu a zábavách a ten kostel jako popelka - pro mnohého zbytečným. Ač je zde v Chýnově hodně jednotlivců, kteří v církvi přece jen zůstali, ale oběti nějaké, té nepřinesou, ač jsou zámožnější. Jeden dárce totiž, nových oken krásných, skoro nádherných, vyšel z nízkého rodu, ale svou pílí vynesl se na místo vyššího úředníka, našemu kostelu, do kterého tak rád vždy spěchá, pojal úmysl darovati ona okna a také úmysl ten šlechetný splnil. Oběť skutečně velká, neboť okna stála 10 tisíc Kč, jež postoupil mistru Kryšpínu v Praze - který mi také dělal okna do kostela v Horách Ratibořských, když jsem tam farářoval. Byl bych tomu rád, aby dovolil na okna dáti napsati své jméno, ale on tolik skromný, nechtěl a žádal, jména jeho tam nedával, ano, je tajil. Jen mne žádal, abych napsal na listy této knihy, co sám si ve své skromnosti složil: „Z nejhlubší vděčnosti Pánu Bohu za prokázaná dobrodiní, hlavně za šťastné přečkání války světové, na uctění památky drahých rodičů, svému rodišti k ozdobě, v oddané úctě důs. p. děkanu P. J. Zadražilovi, jeho trvalé péče k zvelebení našeho kostela, věnoval jsem do zdejšího děkanského kostela sv. Trojice dvě barevná okna po stranách hlavního oltáře s obrazy sv. Václava a sv. Vojtěcha. Zasklení podle nákresů prof. Adolfa Liebshera provedla odborně, svědomitě a umělecky firma pana Kryšpína v Praze. Svůj dar, při němž jako dárce nepřeji si býti jmenován, provázím tímto vroucím přáním: Kéž pohled na svaté patrony země české posílí v srdcích všech lidí dobré vůle lásku k Bohu a bližnímu, k vlasti a národu.“ (pozn. Tímto dobrodincem byl ředitel městské účtárny v Praze pan Leopold Stibor, který zemřel 29. 3. 1934. Kostelu věnoval ještě peníze na nový zvon a na opravu varhan.)
Z farní kroniky
rok 1928 Vloni darovala zdejší rodačka paní Marie Stárková 1000 Kč na výzdobu našeho milého kostelíčka v Chýnově. Děkan pojal úmysl poříditi další 2 malovaná okna do lodi s poprsím světců Cyrilla a Methoděje. Paní ta dala ještě 2500 Kč na jedno okno, na druhé sebral děkan, stála celkem se sítěmi a zapravením 8000 Kč. rok 1929 Před svátky velikonočními jsme zasadili opět tři malovaná okna, sv. Ludmily, jež věnovala, jak nadpis na něm „Věnovala rodina Kašparova 1929.“ Na žádost děkana J. Zadražila věnoval p. Karel Kašpar, ředitel cukrovaru, zdejší rodák na předměstí k Zahosticům. Stálo 5500 Kč. Druhé okno věnovali sourozenci Míkovi z předměstí k Zahosticům, na žádost děkana věnovala paní doktorová Pilařová, choť šéfa policejních lékařů v Žižkově - stálo 5200 Kč. A třetí na kruchtě sv. Cecilie - věnovala slečna Cecilie Vojáková, industr. učitelka, zdejší rodačka na paměť svých rodičů Vojtěcha a Kláry, stálo 3000 Kč. Bůh jim to oplať, že hlásí se k chrámu rodiště svého tak velkými oběťmi, zvlášť v nynější době náboženské lhostejnosti a rozháranosti. Dík a čest jim, pak nádherný to pohled a jakoby schůzka našich národních světců. rok 1930 Další dvě okna pořízena Sv. Jana Nepomuckého a sv. Terezičky. Okno sv. Jana stálo 4000 Kč a pořízeno darem 1630 Kč (50 dolarů) od Antonína Vorla, rodáka zdejšího, nyní dlouhá léta v Americe, v Clevelandu. Ten - nevěděl jsem vůbec o něm - psal mi vloni, abych sloužil za jeho + paní rozenou Petrů z Chýnova, requiem. Odepsal jsem mu a vypsal, co je nového, co jsem už zařídil, opravu křížové cesty, zvony, okna a žádal ho, zda by nemohl požádat některé dobrodince v Americe, že potřebuji ještě opravdu velkou čásku. Poslal opět 50 dolarů (1630 Kč), a že ještě další sebere. Usmyslil jsem si tedy, poříditi za to okno sv. Jana a dodal nápis „Dar Čechů z Ameriky, 1930.“ Druhé okno sv. Terezičky věnovala zbožná duše zdejší, sl. Cecilie Nerudova, učitelka, jakých je nyní málo, na paměť svého stařičkého otce pana řídícího učitele v. v. Františka Nerudy, bývalého výtečného a obětavého ředitele kůru. Ani ona svoje jméno nechtěla na okně uveřejnit. Na popud své matky, pí. Terezie Vorličkové, vdovy po zdejším měšťanu, p. Františku Vorličkovi, věnoval jejich syn, pan Ondřej Vorliček, inspektor cukrovarů v Praze okno s obrazem sv. Prokopa. Zaplať mu Bůh ten krásný dar k ozdobě rodného jeho domu Božího. Okno stálo opět 4000 Kč. Schází již jen okno poslední. Kdopak to asi věnuje? rok 1932 Před sv. Václavem jsme zasadili i poslední malované okno bl. Milady. Sbíraly naše ženy a dívky, po koruně, po dvou, v některých obcích ano, někde ne. Snad ještě dají. Okno stálo 4100 k., k tomu ochranná síť, zasazení, diškrece... zapsal Jan Zadražil, farář a děkan chýnovský v letech 1926 - 1933, rodák z Deštné
Vzpomínáte?
s P. Josefem Komínkem v roce 1965
s P. Vladimírem Korandou v roce 1997
První svaté přijímání
s P. Jiřím Kalašem v roce 2003
Za výběr a zapůjčení fotografií děkujeme panu M. Holerovi.
s P. Tomášem Vyhnálkem, omi, v roce 2006
Katechumenát V našich farnostech se letos připravují na přijetí svátostí křtu, svatého přijímání a biřmování čtyři dospělí lidé, kteří se rozhodli vstoupit do společenství křesťanů. Dospělým lidem jsou tyto svátosti obvykle udělovány při velikonočních obřadech Bílé soboty. A protože se tato doba přípravy, kterou nazýváme katechumenát, blíží ke svému konci, položil jsem těmto mladým lidem – třem ženám a jednomu muži – tři otázky: Můžete stručně popsat, co vás přivedlo k rozhodnutí zahájit katechumenát, tedy přípravu dospělých na přijetí svátostí církve? Štěpánka Br. - Celá moje rodina je věřící a jen já, můj bratr a sestřenice jsme jakýmsi omylem pokřtěni nebyli. Do kostela chodím od malička a v Boha od mala věřím. Když mi před 4 lety tragicky zemřel tatínek, kterého jsem přímo zbožňovala, byla to pro mě tak velká rána, že jsem chvilku měla pochybnosti jestli opravdu Bůh existuje, že vůbec něco takového dopustil, že zemřel takový člověk, jako byl taťka, ale nakonec jsem se na Boha a na takové „moje modlení a rozprávění“ s Bohem upnula víc a pomohlo mi to překonat ty nejtěžší chvilky. Václav - Láká mě poznání křesťanství jako takového. Štěpánka Be. - Toto rozhodnutí ve mně zrálo zhruba dva a půl roku, došla jsem k němu životními zkouškami a hledáním osobní pravdy a sama sebe. Připravujete se na přijetí svátostí křtu, svatého přijímání a biřmování. Domníváte se, že pro vás bude tento krok znamenat nějakou změnu v každodenním běhu života? Václav - Myslím si, že změnu pocítím. Veronika - Myslím, že k nějaké velké změně v mém každodenním životě nedojde. Štěpánka Be. - Rozhodně ano! Začít nový život, kde žijete podle své nejniternější víry a s Láskou, to je pro mě veliká výzva. Co vás osobně v dosavadní přípravě nejvíce oslovilo? Štěpánka Br. - Na tuto otázku neumím odpovědět, celá příprava je velmi zajímavá, vyhraněné téma nemám. Veronika - Celkově mě zaujal celý příběh křesťanství a především pak židovství. Poslední dobou asi více přemýšlím o mnoha věcech, snažím se přemýšlet víc o druhých, pomáhat jim a nestěžovat si..., takže mě snad oslovila výzva být lepším člověkem. Štěpánka Be. - Když budu upřímná vlastně vše, co se nyní dozvídám a co prožívám, je pro mě velice oslovující a důležité! Vlastně se člověk zpět navrací k tomu, co každý z nás v sobě nosí od samého začátku. Velice blízké je mi téma andělé a archandělé - vždycky to bylo pro mě velice blízké téma - už od malička. Za upřímné odpovědi děkuje P. Tomáš
Vzkříšení Marie Zadražilová Pán Ježíš pro nás z mrtvých vstal a na sebe naše hříchy vzal s radostí slavme Jeho vzkříšení, větší radost už není.
Láska Boží přišla k nám, z nebe byl On nám dán, všechny nás miluje, chléb vezdejší nám daruje.
Letos jsme se opět zapojili do této celostátní sbírky, kterou organizuje Česká katolická Charita. Osm skupinek po třech dětech, vždy s ochotným dospělým, vyrazilo v Chýnově, Lažanech, Kozmicích, Nové Vsi, Dolních Hořicích, Hrobech, Terezíně a Nuzbelích na koledu a celkem jsme v našich farnostech vybraly 30.893,- Kč(v Chýnově 13.670,- Kč). Po úředním rozpečetění všech osmi pokladniček jsme byli mile překvapeni touto částkou. Je to o 7 tisíc korun více, než vloni. Celou částku jsme hned odeslali do ústředí Charity. Podle pravidel této sbírky je 15 % na činnost Charity v jižních Čechách, na pomoc do zahraničí - 10 % (do oblastí humanitárních katastrof), 10 % propagace a organizace sbírky a největší část - 65 % se vrací do míst, kde byla vybrána - je možné použít na účely místního projektu. Ten jsme letos sestavili za naši farnost samostatně. Chtěli bychom vykoledované peníze rozdělit: menší část na podporu Farní charity v Táboře, která pomáhá lidem bez domova, dělá drogovou prevenci a pomáhá závislým zbavit se drog. Větší část chceme použít na Adopci na dálku dvou dětí z Haiti z oblasti, ve které působí P. Roman Musil, OMI. Částka na jedno dítě je 6.500,- Kč ročně. Dítě tak dostane zaplaceno školné, školní pomůcky, jedno jídlo denně a základní zdravotní péči. Jsme již zaregistrováni mezi „čekatele“ na Adopci na dálku. V příštím farním zpravodaji vás budeme moci informovat o jménech dětí, které jsme - jste spolu s námi podpořili. Více informací uveřejňujeme průběžně na webových stránkách farnosti Chýnov, www.farnost.katolik.cz/chynov.
Tříkrálová sbírka
Setkání koledníků a kolednic na faře v Chýnově
Projekt Adopce na dálku Cílovou oblastí projektu je v první fázi Baie-de-Henne (v překladu Zátoka slepic). Garantem projektu je český misionář P. Roman Musil, kněz z řádu oblátů, který v Baie-de-Henne působí od roku 2002. Školu, která spolupracuje s misií, navštěvuje 250 dětí. Vyučují zde místní učitelé podle národních osnov. Cílem projektu je zajistit dětem takové vzdělání, aby byly schopny v budoucnu, v dospělosti samostatně pracovat a živit sebe i svou rodinu bez závislosti na rozvojové pomoci. Děti vybírá místní komise, ve které jsou, kromě kněze a sociálního pracovníka, také zástupci místní komunity. Kritériem je potřebnost dítěte (to znamená, že dítě nemůže chodit do školy kvůli nedostatku peněz) a motivace celé rodiny účastnit se na projektu. Věk, pohlaví ani náboženské vyznání nehraje při výběru roli.
Dar z našich farností dorazil díky FairTradu do cíle U příležitosti loňské Misijní neděle proběhla v našich farnostech doprovodná akce, která spočívala v prodeji výrobků z FairTradu ve spolupráci s firmou Centrum férového obchodu, zabývající se jejich prodejem v Čechách. Prodej těchto výrobků, které pochází ze spravedlivého obchodu (více informací můžete najít na www.fairtrade.cz), a které byly nabízeny před našimi kostely, se setkal s vaším velkým zájmem. Ten se také projevil v zisku z prodeje. A právě tuto částku, za kterou vám všem patří velké díky, předal osobně majitel firmy Cefeob pan Sládek dětem v sirotčinci v Káthmándú (Nepál) na své cestě po Asii. Více se dočtete v jeho vyprávění, které nám poslal: Naše firma Centrum férového obchodu, s. r. o., se zabývá dovozem a distribucí výrobků ze spravedlivého obchodování a v lednu tohoto roku jsem navštívil projekty Fair Trade ve třech zemích Asie (Indie, Bangladéš a Nepál). Cílem mojí cesty bylo, abych se přesvědčil, zda teoretické principy FairTrade uváděné v literatuře, fungují i v praxi. V oblasti Dillí jsem navštívil výrobnu bižuterie, kde pracovali mladí lidé, kteří měli z různých důvodů nedokončené vzdělání či pocházeli z problematických rodinných poměrů. Ve spolkovém státě Udarpradéš asi 140 km od Dillí jsme navštívili dvě vesnice, kde si zase výrobou bižuterie či textilních látek vylepšovali místní domorodci svůj skromný rozpočet v době mezi sklizněmi. Společná práce mladých žen na vesnicích v těchto projektech plní také důležitou sociální funkci a posiluje jejich soběstačnost a sebevědomí. Pracuje se v čistých, prosvětlených místnostech, dodržují se pravidelné přestávky na odpočinek a pracovníci dostávají pravidelně zaplaceno. V Kalkatě jsme navštívili dílny vyrábějící kožené peněženky a kabelky, kde byli zaměstnáváni i lidé pozdějšího věku (okolo 60 let). Pracovní podmínky odpovídaly dle mého názoru hygienickým a ergonomickým standardům. Dílny byly jak v Kalkatě samotné, tak i nedaleko ní v překrásné scenérii deštného lesa. Z důvodů nestabilní předvolební politické situaci jsme se zastavili v Dháce (Bangladéš) pouze na 24 hodin. Budova centrálního skladu košíků, kam se sváží produkce z celé země, dokreslovala pracovitost a obětavost, s jakou místní vedoucí projektů dokázali pozdvihnout práci domorodých venkovanů. Jde o pěti-patrovou moderní budovu, která zajišťuje opravdu nadstandardní pracovní podmínky pro lidi, kteří zde pracují. Košíky z mořské trávy, bambusu, hogly, cane a palmového listí se vyvážejí do celého světa a z prodeje tohoto zboží se financují protizáplavová opatření, vzdělávání žen, podpora práce invalidů atd. Naše poslední zastávka byla v Káthmándú (Nepál), kde jsme viděli výrobnu na zpracování plsti a šicí dílnu. Žena, která vede šicí dílnu, založila i organizaci „Himalaya Woman“, která podporuje 200 až 300 žen v horských oblastech. Mimo jiné založila sirotčinec pro 20 dětí (viz foto) a v tomto sirotčinci jsme odevzdali 500 USD jako výtěžek z prodejní akce výrobků FairTrade ve vašich farnostech, která se uskutečnila u příležitosti Misijní neděle. Během této krátké, ale na dojmy velice intenzivní cesty, jsem se přesvědčil o transparentnosti celého systému FairTrade, o vzájemné důvěře a opravdovosti blízkých vztahů mezi producentem a obchodníkem a získal jsem motivaci, že každým prodaným výrobkem je někomu pomoženo. Jiří Sládek
Objev v chýnovském kostele Chýnovský kostel podle legendy světil sám sv. Vojtěch, druhý pražský biskup. Na místě dnešního zámku stávalo hradiště knížete Slavníka, Vojtěchova otce. Archeologické nálezy i Kosmova Kronika česká datují vznik Chýnova do 10. století. Také máme písemnou zmínku o kostele z listiny krále Václava I. z roku 1250. Ale kde kostel stál a jak vypadal, o tom prameny mlčí. V lednu tohoto roku byl v našem kostele v rámci projektu Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a občanského sdružení Naše historie proveden průzkum geofyzikálním půdním radarem. Jedná se o nedestruktivní archeologickou metodu, při které je možné z výsledku měření - radiogramů - usoudit na možné nehomogenity (relikty zdiva, dutiny, kumulace kamenů), jejich rozsah a hloubku. Tato metoda patří k nejmodernějším a umožňuje zjistit, co se nachází pod podlahou objektu, aniž by bylo nutné objekt uzavřít a rozkopat. Interpretace výsledků měření je obtížná, mimo jiné proto, že kostel není prázdný a nebylo tedy možné proměřit celou jeho plochu a také právě proto, že se jedná o metodu mladou, se kterou není ještě tolik zkušeností. Výsledky jsou překvapivé: podle interpretace Dr. Haška (fa. Geopek) se v našem kostele nachází minimálně čtyři prázdné prostory (hrobky), sedm hrobů nebo polozřícených hrobek a relikty zdiva. Zbytky zdiva není možné prozatím jednoznačně interpretovat, ale tvar a poloha by mohly odpovídat zaniklému objektu, který by mohl být zbytkem staršího kostela. Tuto hypotézu bude možné potvrdit nebo vyvrátit až po podrobném průzkumu. Postup dalších výzkumů bude záležet především na finančních možnostech. Více o projektu „Nedestruktivní průzkum hrobek v historických objektech“ můžete najít na www.hrobky.info. Farnost touto cestou děkuje Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích a firmě Geo-cz za nabídku spolupráce na projektu a za prezentaci výsledků. Mgr. Ludmila Mikulová
Kristus vstal z mrtvých! Ať ve shonu sva nikdy nezapomínáme na to, že Ježíš žil, zemřel a byl vzkříšen proto, abychom my měli podíl na radosti a pokoji Božího království. Požehnané Velikonoce! Bohoslužby během roku
všední dny: Chýnov: čtvrtek v 18:00 (první pátek v měsíci v 14:30 v Domově důchodců) neděle: Chýnov 8:30, Hartvíkov 10:00, Hroby (první neděli v měsíci) 11:30 duchovní správce, kněz: P. Tomáš Vyhnálek, OMI fara Tábor-Klokoty, Staroklokotská 1 tel. 381 232 584, mobil: 736 604 430
[email protected]
http://farnost.katolik.cz/hartvikov http://farnost.katolik.cz/hroby
materiální správce, opravy, matriky: Mgr. Václav Mikula, Mgr. Ludmila Mikulová Zámecká 6, Chýnov tel. 381 297 334, mobil 776 016 769
[email protected]
http://farnost.katolik.cz/chynov http://www.oblati.cz
Zpravodaj farností Hartvíkov, Hroby, Chýnov. Vydávají římskokatolické farnosti uvedené v hlavičce dvakrát ročně. Evidenční číslo MK ČR E 16371. Neprodejné. Náklad 1800 výtisků.
