Velikonoce v Asii Velikonoce jsou jedním z hlavních náboženských událostí římského katolicismu a ostatních křesťanských skupin. Je oslavou vzkříšení Ježíše Krista poté, co byl mrtvý po dobu 3 dnů v důsledku jeho ukřižování, ale také označuje konec půstu, sezóna modlitby, půstu a pokání. Na západě, symboly, jako je čokoládová vajíčka a velikonoční zajíčci rozmnožovat během této roční době, a rodin nosí nové oblečení, když chodí do kostela a zdobí dům s novou položky představují nový začátek. Velikonoce jsou známé jako pohyblivý svátek: to nespadá do pevné datum, ale je spíše určen lunisolar kalendáře v křesťanském liturgickém roce. Některých hlavních asijských městech nedodržují Velikonoce. V místech, jako je Japonsko , Jižní Korea a Hong Kong , existuje nární obraz velikonočního zajíčka nebo činnosti, jako je lov velikonočního vajíčka během této doby období. To je zvědavý, jak tato města léčit Vánoce, což je další křesťanské události, jako velký problém, označovat to s tradičními symboly, jako je Santa Claus, jedle, a spousta dar-dávat. Jedno vysvětlení pro toto je to, že Vánoce jsou víc než festival obřadu a jeho komerční aspekty jsou více v souladu s japonskými, navzdory tomu, že jen malá populace křesťanů v této zemi. Hong Kong je více vědom Velikonoce, vlivem školského systému: většina dětí navštěvuje katolické a anglikánské školy. Přesto stále existují žádné známky Velikonoce na ulicích a obchodech. I v Jižní Koreji, kde polovina populace je křesťan, tam je téměř žádné zmínky o této dovolené. Nicméně, pokud chcete, aby si s japonskou šťastné Velikonoce, řekněme, "Isuta Omedetou!" V kantonský, pozdrav by byl, "fuhkwuhtjit faailohk!", A v korejský, řekněme, "haengpoghan puhwarcheori toesikir!".
Velikonoce v Austrálii Stejně tak v Austrálii děti hledají vajíčka, která velikonoční králíček (rozuměj rodiče) schoval. Velikonoční pátek je v Austrálii také jediným dnem, kdy jsou zavřené všechny obchody.
Velikonoce v Belgii Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ale s oblibou je slaví i lidé, kteří nejsou nábožensky založení. Každá země má při oslavách Velikonoc své tradice a zvyklosti. Ty se samozřejmě lišší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je stanoveno ve stejnou dobu - datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Pojďme se nyní podívat jak tyto oslavy příchodu jara probíhají Belgii. Gelukkige Pasen!” (vlámsky) “Joyeuses Pâques!” (francouzsky) Folklorem je procesí "černých kajícníků", které má připomínat pochování Ježíše Krista a další
zvyklosti jsou i "hony na vejce", což spočívá v ukrytí čokoládových vajíček v zahradách, kde se je pak děti snaží najít. Jak tradice na velikonoční pondělí velí, všichni obyvatelé belgického města Tournai by se měli vydat pěšky na horu Saint-Aubert. Tato akce se nazývá "výstup o holi", kdy si každý obyvatel města vybere podle svých sil jednu ze tří tras (6, 12 nebo 20 km), které ho dovedou až na samý vrchol hory. Počátky této tradice spadají až do 14.století kdy křesťané oslavovali znovuvzkříšení Ježíše Krista právě podobnou poutí. Ovšem i tyto oslavy postupem času zesvětštěly.
Velikonoce v Bulharsku V Bulharsku se podle tradice barví vajíčka na červeno a peče se Velikonoční chléb. Pár dní před Velikonocemi posílají křesťanské rodiny bochník chleba a červená vejce svým tureckým přátelům, ale také příbuzným na znamení úcty. Osoba, která dar doručuje, obvykle dostane menší peněžní částku jako poděkování. O Velikonocích je v Bulharsku také zvykem ťukání vařených vajíček jedno o druhé. Lidé postupně mezi sebou bouchají o sebe vajíčka, z nichž jedno pukne pod nárazem toho druhého. Komu zůstane neprasknuté vajíčko, ten bude mít šťastný rok.
Velikonoce v Číně V Číně , Velikonoce se shoduje s procházením jarní rovnodennosti, a tři symboly Velikonoc (vejce, králík a dítě kuřat) drží význam v čínské kultuře, stejně. Podle dávné pověsti byl svět tvořen z vajíčka chaosu, zatímco kuřat a králíků se vyskytují v mnoha uměleckých formách jako symbol života a zrození. Umění malby na vejce jsou také součástí čínské kultury, kde jsou vejce vyčerpaný před lehce nanáší tenká hranice umění žen, přírodní scenérie, a jiné představy o kráse. Jade a dřeva vyřezávané reprezentovat "dračí vejce", dary, které jsou pak uvedeny jako přání růstu a mnoho dětí. Chcete-li někoho pozdravit šťastné Velikonoce v Mandarin, řekněte "fu Huo jie kuai le", který znamená "šťastný festival pro označení života".
Velikonoce Velikonoce v Dánsku V Dánsku , velikonoční ozdoby v domech a obchody jsou zelené a žluté a často mají narcisy nebo nově-pěstované větve. Vejce jsou barevné a jsou často zní jako dekorace. 'Tradiční velikonoční jídlo se skládá z druhů vajec a dánské locals často přidat k této kuřecí maso, ryby, jehněčí nebo na Velikonoce. "Velikonoce" v dánském je Påske.
Velikonoce v Chile
Neděle před Velikonocemi v Chile je oslavován jako na Květnou neděli, nebo také volal Domingo de Ramos. Oslava se koná s hmotností, nebo v některých místech jako průvod. Na Velký pátek je půst a lidé jíst ryby, místo masa. Existují programy na rádiu jen "smutek". Smutek programy jsou speciální hudbu a to pokračuje až do nedělního rána se vzkříšení Ježíše Krista. Ve městech v okolí hlavního města Santiago lidí byly slaví náboženské fiesta od 16. století. Fiesta je známý jako Quasimodo a je latinského původu, a představuje první slovo úvodní modlitbu, která je řekl ve hmotě, která se vyskytuje první neděli po Velikonocích. Během španělské krát v den, kdy se koná Quasimodo byl obvyklý den pro kněze, aby spojení na staré a nemocné, kteří nemohli chodit do kostela během Velikonoc. Někdy útokům došlo na kněze, takže skupina stráží by doprovázet kněží bezpečně při plnění svých povinností. Po provedené kněží svátosti, v den skončil s rodeos a "jezdectví soutěže". V cíli dne oslav dojít s eucharistií v open-air hmotnost. Fiesta Quasimodo je plný velkolepé barvy, píseň, a vzrušení pro huasos, které jsou comboys nebo jezdců, protože to má i nadále pro mnoho generací.
Velikonoce v Indii Indie slaví Velikonoce s fanfárami a energií, i když má menší křesťanské populace. Města jako Mumbai , Goa a severovýchodní státy jako Meghalaya a Mizoram dělat složité přípravy na slavnosti, a ctitelé doplňte kostelů pro speciální hmoty a obřady. Velký pátek je povinná státní svátek, a velikonoční vejce a zajíčci se prodávají v obchodech, a lidé vyměňovat tyto navzájem. Křesťané začínají dodržování Velikonoce pro čtyřicet dní, během půstu, což je doba pro půst a pokání. Během posledního týdne v postní době, lidé chodit do kostela na Velký pátek a všichni se podává nápoj připravený z listů a ocet. Na Bílou sobotu, není mše za celý den: pouze v 10 večer se lidé shromažďují dodržovat vigilii velikonoční, osvětlení četné svíčky jako symbol vzkříšení. Některé komunity praxe obřadu velikonoční pečivo, které je řez po večeři, namočený v omáčce, a rozdělen mezi členy rodiny. O velikonoční neděli, rodiny rozbít půst s bohatou snídaní.
Velikonoce v Irsku Velký pátek je v Irsku posvátným dnem. Nesmějí se zabíjet zvířata, nesmí se rybařit, pálit nebo opracovávat dřevo. Nikdo se nesmí stěhovat, nebo začínat jakýchkoli významnějších prací. Vejce, která jsou v tento den nakladeny jsou označeny křížem a každý by měl alespoň jedno takové vejce o Velikonocích sníst. O Velikonoční neděli lidé tančí v ulicích a soutěží tak o Velikonoční koláč. Snědí také veliké množství vajec a koulení vajíček z kopce je oblíbenou zábavou.
Velikonoce v Islandu ? Velikonoce na Islandu začíná Zelený čtvrtek, kdy jsou obecně všechny podniky uzavřeny (s výjimkou omezeného počtu obchody s potravinami). Nicméně, kina zůstávají otevřeny na
islandském velikonočních svátků. Mnoho lidí jít ven z města, že den pro krátký výlet, a vrátit se domů po Velikonocích. Na Velký pátek, většina podniků zavřené stejně. O velikonoční neděli, všechny děti na Islandu dostávají velikonoční vajíčko (z čokolády) od svých rodičů a prarodičů. To je obvyklé na Islandu pro rodiny s dětmi, aby si společně a užít si rodiny oběd nebo večeři během velikonočních svátků.
Velikonoce v Itálii Kněz požehná velikonoční vajíčka, která pak hospodyně umístí doprostřed stolu a okolo nich rozmístí nádoby s jídlem. Tradičním velikonočním jídlem je pečené jehně.
Velikonoce v Japonsku Velikonoce v Japonsku je pouze církevní svátek. Na rozdíl od Vánoc, který je oslavován secularly, Velikonoce není. Žádné zajíčky, velikonoční vejce, vaječné honech nebo pastelově barevné bonbóny se nachází tady. Skutečnost, že může dělat to obtížný inzerovat za naše speciální služby. To není známé jako svátek, tedy kromě členů církve, není tam žádná očekávání speciálních akcí. V letošním roce v našem kostele, Nozomi Lutheran, budeme dělat několik věcí slavit Velikonoce. O sobotách, které vedly k velikonoční neděli jsme se drží plavidlo třídy, aby se velikonoční dekorace na stůl. Máme několik dam z naší třídy ESL podepsaly přijít a účastnit se. Budou pak se k nám pro naše slavení Velikonoc a brát jejich řemesla domů po tom. Pořádáme speciální Velký pátek službu, která je naší jedinou Midweek postní služby. O velikonoční neděli začneme den "mini-koncert", kterou napsal hudebníků v našem sboru. Po koncertu bude naše velikonoční bohoslužby. Po služby budou naše děti vajíček a pak hrnec štěstí oběd. Děti z naší třídy ESL byly vyzvány, a řada z nich jsou podepsány až se k nám na den. Jsme vděční, že Bůh je nám přináší návštěvníkům našich bohoslužby! Velikonoce je můj oblíbený svátek. Nicméně, vždy se cítím trochu smutné, o Velikonocích v Japonsku. Důvod je tento: miliony Japonců jít o svůj den na Velikonoční netuší, že je to dokonce dovolenou. Nemají tušení, že mají Spasitele. Tušení, že Spasitel zemřel za ně. A žádnou představu o radosti jsme na Velikonoční neděli slavíme jeho vzkříšení. To je důvod, proč jsme tady. Je to jednoduché. Tam jsou milióny duší, kteří potřebují slyšet poselství Velikonoc! Kéž Bůh žehná naší služby, jak pracujeme sdílet naše velikonoční radost s lidmi v Japonsku! Lynnette Stahmann
VELIKONOCE V LITVĚ
Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ale s oblibou je slaví i lidé, kteří nejsou nábožensky založení. Každá země má při oslavách Velikonoc své tradice a zvyklosti. Ty se samozřejmě lišší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je stanoveno ve stejnou dobu - datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Pojďme se nyní podívat jak tyto oslavy příchodu jara probíhají v Litvě. “Linksmu Velyku!” Slovo "Velykos", které má označovat Velikonoce, pochází z běloruštiny a znamená "důležitý den". Velikonoce jsou tak v Litvě jedním z nejslavnostnějších svátků v roce. Oblíbeným symbolem u dětí je na Velikonoce - "Velyku Senelė" - neboli "velikonoční babička", která jezdí ve svém kočáře a za pomoci velikonočních zajíčků rozváží vajíčka po celé zemi. Ty děti, které byly v průběhu roku hodné, dostanou krásně nazdobená vejce. Ty, které zlobily, dostanou vejce nenabarvená. Pokud se v průběhu léta a vůbec po celý rok chcete vyvarovat různým nepříjemnostem, v Litvě věří, že těchto pár následujících řádků je určeno právě pro vás: • • • •
Pokud nechcete, aby vám v létě zkřížil cestu nějaký had, nesmíte spatřit v první den Velikonoc žádnou jehlu. Pokud se o Velikonocích stane nějaká nehoda nebo kalamita, nešťastný bude celý rok. Říká se, že věřící budou na Velikonoce vyslyšeni. Proto je nezbytné se ve velké míře modlit. Pokud je první velikonoční ráno slunečné, celé léto bude hezké. Pokud bude pršet nebo sněžit, očekává se špatné počasí.
Nejhorším znamením jsou hromy, ale i ty můžou mít své světlé stránky. Pokud zahřmí ještě předtím, než stromy mají pupeny, zlodějům ten rok řemeslo opravdu nepokvete.
VELIKONOCE V LOTYŠSKU Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ale s oblibou je slaví i lidé, kteří nejsou nábožensky založení. Každá země má při oslavách Velikonoc své tradice a zvyklosti. Ty se samozřejmě lišší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je stanoveno ve stejnou dobu - datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Pojďme se nyní podívat jak tyto oslavy příchodu jara probíhají v Lotyšsku.
Velikonoce v Lotyšsku “ Priecīgas Lieldienas!” Je zajímavé, že v Lotyšsku používají velikonoční vajíčka především na hry. Podstatou jedné z nich je rozkřápnutí vajíček. Vytvoří se pár a oba dva z páru si pak vyberou vajíčko. Poté se snaží navzájem vajíčko rozťuknout.
První vajíčko, které pukne, prohrálo a vítěz vyzve jiného vítěze, dokud nezbude poslední nerozbité vajíčko. Tradičním pokrmem na Velikonoce je Kulich neboli sladký šafránový chléb.
VELIKONOCE V LUCEMBURSKU Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ale s oblibou je slaví i lidé, kteří nejsou nábožensky založení. Každá země má při oslavách Velikonoc své tradice a zvyklosti. Ty se samozřejmě lišší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je stanoveno ve stejnou dobu - datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Pojďme se nyní podívat jak tyto oslavy příchodu jara probíhají v Lucembursku.
Lucembursko “ Fro’n Ouschteren!” Svátek Emais´chen - zdrobnělina názvu "Emmaüs" (palestinské městečko blízko Jeruzaléma, kde se Ježíš před svým znovuvzkříšením objevil) v Lucembursku neznamená pouze Velikonoční pondělí, ale představuje také trh na kterém amatérští hrnčíři předvádí své umění. Nejčastější ukázkou jsou keramické píšťalky ve tvaru ptáčka. Kromě toho zde naleznete i stánky s dobrůtkami jako jsou nugáty, mandle, pražené lískové oříšky atd.
VELIKONOCE V MAĎARSKU Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ale s oblibou je slaví i lidé, kteří nejsou nábožensky založení. Každá země má při oslavách Velikonoc své tradice a zvyklosti. Ty se samozřejmě lišší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je stanoveno ve stejnou dobu - datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Pojďme se nyní podívat jak tyto oslavy příchodu jara probíhají v Maďarsku.
Velikonoce v Maďarsku “Boldog Husveti Ünnepeket!” Velikonoční pondělí je v Maďarsku známé pod názvem "Ducking Monday" (ducking = potápění nebo lov kachen). Tento název byl odvozen od tradice, kdy byly mladé dívky házeny do rybníků nebo jezírek. Od dívek se očekávalo, že to budou brát sportovně. Navíc jim bylo řečeno, že když toto podstoupí, stanou se z nich lepší manželky. V současné době chlapci stříkají lacinými voňavkami děvčata, které je pak za to musí odměnit mincemi nebo velikonočními vajíčky. Navzájem si pak přejí hodně štěstí. Velikonoční pondělí je hlavně dnem pohostinnosti. Když přijde do domu návštěva, všichni si navzájem popřejí veselé Velikonoce a následně jsou návštěvníci pohoštěni pečivem a různými druhy pálenky. Dvěma neodmyslitelnými pamlsky jsou "Beigli" - sladký koláček s nasekanými vlašskými ořechy nebo makovou náplní ve tvaru Švýcarky a velikonoční brioška.
Častým vzorem na kraslicích jsou červené květiny na bílém pozadí. Dalším lidovým zvykem je tzv. "pochůzka", kdy se farníci na Boží hod velikonoční vydají na pole kvůli rituálu, který předchází jarnímu osévání.
Velikonoce na Maltě Letos vychází Velikonoční neděle na konec dubna, přesněji na 24. 4. 2011. Dospělí doufají v krásné počasí na prodloužený víkend a děti se těší na krátké velikonoční prázdniny. Na Maltě se připravují na Velikonoce velmi vážně. Zde jsou to nevětší katolické svátky, které svojí důležitostí předčí i Vánoce. Přípravy začínají již po skončení karnevalu, kdy nastává období půstu. Velikonoce začínají již na Velký Pátek, kdy se konají procesí. Velký pátek je dnem, kdy Kristus zemřel na kříži, dnem všeobecného truchlení. Tento den jsou všechna centra zábavy zavřena. Průvody věřících vynášející sochy svatých z kostelů najdeme na obou ostrovech. Někteří jsou oděni v bílém hábitu s kapucí zakrývající jejich obličej a na rameni nesou dřevěný kříž. Obličej mají zakrytý proto, že nechtějí, aby je někdo při modlitbách poznal. Nedělají to pro odiv, ale sami pro sebe. Prosí za své blízké, nebo děkují za uzdravení. Malé orchestry, které doprovázejí procesí většinou hrají pochmurné skladby. Další symbolikou je "Poslední večeře Páně".Stůl je připraven pro 13 osob - Kristus a 12 apoštolů - je na něm čerstvý chléb, sklenice vína, pečivo, atd. Modely stolů jsou vystaveny ve farních kostelech ve středu večer, nebo ve čtvrtek před velikonocemi. V sobotu, po Velkém pátku zavládne na Maltě naprostý klid, nekonají se žádná procesí ani ceremonie. Všichni se připravují na "třetí den" - Velikonoční neděli - na den naděje. Některé vesnice oslavují Kristovo z mrtvých vstání ranním procesím - zcela odlišným od toho pochmurného pátečního - všichni jsou veselí, hudba hraje veselé skladby, plné naděje. Vybraní mladí muži vynášejí sochy Krista z kostelů a nesou ji všemi ulicemi města, nebo vesnice. Na Velikonoční neděli se sejde celá velká maltská rodina ke slavnostnímu obědu - většinou je jehněčí pečeně. Slavnostně prostřený stůl se neobejde bez tradičního sladkého cukroví "figolla" (recept najdete v newsletteru) - figolla je vyvedena v rozličných tvarech a plněna marcipánem a bohatě zdobena barevnými polevami.
Velikonoce v Mexiku V předvečer Velikonoc po setmění tisíce lidí zaplaví ulice. Zapalují obrázky nebo sošky zobrazující Jidáše naplněné zábavnou pyrotechnikou. Tato tradice ale v minulosti způsobila ve městě Guadalajara několika lidem i smrtelná zranění, proto se dnes dodržuje obvykle jen na venkově. Místo toho lidé věší a pálí papírové krabice s obrázkem Jidáše naplněné sladkostmi.
Velikonoce v Německu V Německu mají kořeny moderní tradice o Velikonočním zajíčkovi, který schovává vajíčka a zde také vznikl zvyk zdobit velikonoční strom vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi. V předvečer Velikonoc děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak jejich rodiče schovají doma nebo na zahradě. Do nich velikonoční zajíček snese různobarevná vajíčka. Ráno na velikonoční pondělí je děti vyrážejí hledat. Také se vyměňují dárky ukryté v obalu ve formě vajíčka. Tuto tradici proslavila značka Kinder a její vajíčka s překvapením. Německou neobvyklou tradicí je tzv. Velikonoční oheň. Na jedno místo se svezou Vánoční stromky, ze kterých se udělá velký oheň na znamení očištění se od znaků uplynulé zimy a přípravy na příchod jara.
VELIKONOCE V NIZOZEMÍ Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ale s oblibou je slaví i lidé, kteří nejsou nábožensky založení. Každá země má při oslavách Velikonoc své tradice a zvyklosti. Ty se samozřejmě lišší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je stanoveno ve stejnou dobu - datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Pojďme se nyní podívat jak tyto oslavy příchodu jara probíhají v Nizozemí.
“Gelukkige Pasen!” V Nizozemsku začíná den před Půstem karneval, který se nazývá "Vastenavond" neboli Postní předvečer. Přípravy začínají už předešlý rok, na jedenáctý den jedenáctého měsíce, kdy se sejde rada jedenácti, aby zorganizovala všechny plány. A proč zrovna číslo 11? „Jedenáctka“ je číslem bláznů a během karnevalu se lidé smí chovat bláznivě jak jen sami chtějí. Tančí se, konají se různé přehlídky a maškarní bály. V každém městě je pak zvolen princ karnevalu, kterému jsou předány klíče od města. Na Květnou neděli chodí děti v průvodech od farmy k farmě a sbírají vajíčka na velikonoční sporty. Aby tato vajíčka našly, nosí s sebou ozdobenou hůlku jménem "Palmpaas" neboli tzv. velikonoční palmu. Tato hůlka je připevněna ke kroužku, který je pokryt zimostrázovým dřevem a je nazdobený barevnými papírovými vlajkami, skořápkami, pomeranči, rozinkami, fíky, čokoládovými vajíčky, malými koláčky, figurkami z těsta nebo labutěmi a kohoutky. Na Boží hod velikonoční se chystá speciální pokrm –"Paasbrood" - sladký chléb s rozinkami a rybízem. Velikonoční pondělí je dnem, kdy se hrají hry s vajíčky. Nejmenší děti se snaží najít vajíčka, která jsou schovaná kolem domů a v zahradách. Ti starší se účastní vajíčkové hry, která spočívá v tom, že soutěžící se snaží nakřápnout jeden konec vajíčka protihráče, vajíčkem svým. Vyhrává samozřejmě ten, jehož vajíčko se neroztluče.
VELIKONOCE V POLSKU Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ale s oblibou je slaví i lidé, kteří nejsou nábožensky založení. Každá země má při oslavách Velikonoc své tradice a zvyklosti. Ty se samozřejmě lišší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je stanoveno ve stejnou dobu - datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Pojďme se nyní podívat jak tyto oslavy příchodu jara probíhají v Polsku. “Wesolych swiat!” Poláci nazývají velikonoční svátek "Wielkanoc", což značí "velkou noc", neboli noc vzkříšení Krista. V Polsku je velikonočním symbolem tzv. požehnaný košík. Na Boží hod velikonoční lidé připraví košíky, do nichž vloží kraslice, chléb, koláč, sůl, pepř a bílé klobásky a s tímto košíkem pak jdou do kostela a nechají si ho požehnat. Říká se, že "velký půst", který začíná 40 dní před Velikonocemi neskončí, dokud košík není v kostele požehnán. Vše, co je obsaženo v košíku, má svůj význam. Vajíčka znamenají, že Kristus vstal z mrtvých, chléb a sůl jsou pro dobré zdraví a bohatý život, o párcích se předpokládá, že jsou s nástupem jara žádostí o dostatek jídla a plodnosti. Na Velikonoční pondělí chlapci vymrskávají děvčata malou vrbovou větvičkou. Děvčata se jim pak mohou pomstít o den později. V ten den chlapci rovněž číhají na děvčata, aby je mohli pokropit vodou nebo voňavkou. Říká se, že to děvče, které je chycené a polité vodou, se do jednoho roku vdá.
VELIKONOCE V PORTUGALSKU Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ale s oblibou je slaví i lidé, kteří nejsou nábožensky založení. Každá země má při oslavách Velikonoc své tradice a zvyklosti. Ty se samozřejmě lišší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je stanoveno ve stejnou dobu - datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Pojďme se nyní podívat jak tyto oslavy příchodu jara probíhají v Portugalsku. “Boa Pascoa!” V Portugalsku se na Velký pátek podpalují obrovské hranice. Lidé upalují slaměné panenky, které vypadají jako Jidáš. V ten samý den se chystají velikonoční omelety, které se nejčastěji plní slaninou. Na Boží hod velikonoční se jí masité jídlo, obvykle je to kůzlátko nebo jehňátko, častokrát se podává i prasátko (ať už opékané nebo jenom vepřová šunka). V některých oblastech se chystají koláče plněné několika druhy masa a vejci.
Pokud máte rádi sladké, tak Portugalsko je tou pravou zemí, kterou byste měli v průběhu Velikonoc navštívit. Škála dobrůtek je opravdu velmi široká: briošky, různé druhy koláčků, ale tím nejdůležitějším jsou čokoládová vajíčka a mandle. Ve městě Braga si na Velikonoce v průběhu Semana Santa - svatý týden můžete užít slavnostní atmosféru. Na Velký pátek se koná procesí Ecce Homo, v jehož čele pochodují „Farricocos“, což jsou bosí muži v tunikách s kapucí.
VELIKONOCE V RAKOUSKU Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ale s oblibou je slaví i lidé, kteří nejsou nábožensky založení. Každá země má při oslavách Velikonoc své tradice a zvyklosti. Ty se samozřejmě lišší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je stanoveno ve stejnou dobu - datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Pojďme se nyní podívat jak tyto oslavy příchodu jara probíhají v Rakousku.
Velikonoce v Rakousku “Frohe Ostern!” V Rakousku se hraje hra s vajíčky, kdy si je soupeři snaží navzájem nakřápnout. V rámci Velikonoc se koná i festival, lidé pečou preclíky ve tvaru věnečku a nejtypičtější barvou vajíček je na Zelený čtvrtek, jak jinak než zelená.
Hristos a inviat!“ aneb Velikonoce v Rumunsku Pravoslavný církevní rok začíná 1. září a je plný mnoha svátků a tradic, mezi kterými hrají primát Velikonoce, v pořadí důležitosti pak následované dvanáctkou Velkých svátků mezi než patří například Narození Panny Marie, Narození Krista, Křest Kristův, Slavný vjezd páně do Jeruzaléma, Letnice, a podobně. Kromě těchto svátků se slaví mnoho dalších jako třeba Narození Jana Křtitele nebo jeho stětí. Data samotných Velikonoc, a v některých oblastech i dalších svátků, se však neshodují s daty svátků na západní výspě křesťanského světa. Časová různost slavení je způsobena užíváním Juliánského kalendáře pro stanovení rovnodennosti, který v současnosti zaostává o 13 dní za naším kalendářem, takže první neděle po prvním jarním úplňku se někdy s naším (západním) výpočtem shoduje, někdy ne.
Pravoslaví na rozdíl od katolické církve neuznává jednoho člověka coby představitele celé církve, takže má každá, tzv. autokefální církev svou hlavu, která je na stejné úrovni s dalšími. V praxi se toto členění víceméně kryje s jednotlivými státy, takže mámě například Rumunskou pravoslavnou církev, Ruskou pravoslavnou církev, apod. V roce 1923 proběhl v dnešním Istanbulu kongres pravoslavných církví, kde se některé shodly na přijetí nového, tedy Gregoriánského kalendáře. Týká se to Konstantinopole, Alexandrie, Antiochie, Rumunska, Bulharska, Kypru a Řecka. Ostatní pravoslavné církve trvají na užívání kalendáře Juliánského. V případě výpočtu data Velikonoc se všechny pravoslavné církve drží starého způsobu; u dalších svátků tomu tak není, takže třeba Rusové slaví Vánoce 7. ledna zatímco Řekové 25. prosince. V Rumunsku se loni Velikonoční neděle slavila 1. května (z této doby pocházejí také fotografie v článku), letos 23. dubna, u nás o týden dříve. Pro všechny pravoslavné věřící je to kosmologická událost prvního řádu. Když k tomu připočteme pravoslavný důraz na liturgii, musí nám být jasné, že celé církve prožívají velmi emocionálně velikonoční dramata svatého týdne hodinu za hodinou, až k jejich naprostému vyvrcholení v podobě oslavy zmrtvýchvstání na samém počátku Božího hodu.
Velikonocím, které se v rumunštině řeknou „Paste“, předchází sedm týdnů půstu, který je pro pravoslavné věřící mnohem důležitější než je pro nás, přičemž by v této době pravoslavný křesťan neměl okusit žádného masa, sýra, mléka, vajec nebo jakékoliv kombinace téhož. Během postních sobot se lidé modlí za zemřelé, neslaví se svatby, nekřtí se. Na venkově ženy důkladně poklidí celý dům i zahradu, umyjí záclony, koberce a začínají připravovat suroviny na velikonoční jídla. Svatý týden začíná Květnou nedělí, které se v rumunštině říká „Florii“, a stejně jako u nás si lidé v tento den chodí do kostela pro posvěcené kočičky, doma si je umísťují vedle ikon, přičemž v některých domácnostech si je nechávají po celý rok, neboť mají dům ochraňovat. V tento den také slaví svátek všichni, kdo mají jako své křestní jméno název nějaké květiny jako třeba Florin, Florica, Crina, Margareta, Lacramioara, Viorica. Stejně jako u nás patří k Velikonocím tradice malování vajíček, která sáhá do nedohledné minulosti a v Rumunsku je živá dodnes. Hlavním dnem pro malování vajíček je Velký pátek. Nejstarší známá zmínka o rumunských kraslicích je z pera Itala jménem Del Chiaro, který popisoval život na královském dvoře v Bukurešti během vlády Constantina Brancoveanu (1689-1714).
Stejně starým zvykem je pečení obdoby našich Jidášů na Zelený čtvrtek. V Rumunsku se jim říká „Pasca“ a „Cozonac“ a mají symbolizovat obličej a tělo Krista. V některých
domácnostech v Bukovině a rumunské Moldávii navíc ženy na Velký pátek třikráte vykuřují dům, což má držet hmyz a další škodlivé breberky mimo domácnost po celý rok. K bohoslužbám v kostele se tento den svolává „bubnováním“ dřevěnými paličkami na vyřezávaný štít pověšený u vchodu do kostela. Večer se čtou na prostranstvích před kostely či na nádvořích chrámů evangelia, pak i uvnitř kostelů. Před ikonostas (dřevěná vyřezávaná a malovaná stěny oddělující kněžiště a oltář od zbytku chrámu či kostela) se vynáší velký dřevěný kříž a je uctíván polibky všech přítomných.
Na svolává k
Velký
pátek se opět bohoslužbám „bubnováním“, tentokrát kolem druhé hodiny odpolední. Čtou se opět evangelia, uklízí se kříž a je upraven stůl, na který se klade velká látka s výšivkou Krista v hrobě. Večer je během asi dvouhodinové bohoslužby v kostelech vynesen zpoza ikonostasu velký dřevěný kříž s ukřižovaným Kristem namalovaným spolu s Pannou Marií a Máří Magdalénou, zvoní zvony. Kříž je po uctívání věřícími opět za zvuku zvonů odnesen zpět za ikonostas.
Vlastní svátky začínají svatou nocí (noc mezi Bílou sobotou a Božím hodem velikonočním) a trvají po následující tři dny: neděli, pondělí a úterý, během nichž probíhají ve všech kostelech bohoslužby. Říká se, že brány nebes se otevírají přesně v noci zmrtvýchvstání a zůstávají otevřeny po následujících sedm dní. Kdo zemře v tomto čase, zamíří do nebes bez ohledu na jeho pozemské hříchy. Při bohoslužbách v chrámech a kostelech zůstávají po tuto dobu otevřeny dveře v ikonostasu, oddělující prostor za ikonostasem, který zpřítomňuje Ráj, od ostatního prostoru. V mnoha rodinách se společně chodí na slavnost zmrtvýchvstání na prahu Božího hodu do kostela, přičemž hlava rodiny nese koš plný obarvených vajíček, „Pascy“, „Cozonacu“, čerstvého sýra, kadidla, vína a svící. Po obřadu, který začíná vždy o půlnoci a končí tak ve dvě hodiny rány, kdy zvony zvoní pro radost ze zmrtvýchvstání, vychází kněz před kostel a žehná celému společenství i potravinám slovy „Hristos a inviat!“ („Kristus vstal mrtvých!“) a každý mu odpovídá „Adevarat a inviat!“ („Pravda, že vstal!“). Rozsvěcejí se svíce, které se každý snaží donést domů hořící. Tyto pak v domácnostech slouží pro ochranu domu jako obdoba našich Hromniček.
V některých rodinách se první sváteční jídlo jí hned po návratu z kostela, brzy nad ránem. Hoří svíce donesené z kostela a lidé jsou stále svátečně oblečeni jako na obřadech. V mnoha dalších začíná nedělní ráno mytím obličeje a rukou ve vodě, do které je ponořené malované vajíčko a stříbrná mince, jež mají zajistit zdraví a bohatství po následující rok. Snídají se vajíčka, Pasca a Cozonac. Další krásnou tradicí těchto dnů je oťukávání vajíček. První sváteční den si musí navzájem členové rodiny nebo přátelé ťuknout vrcholy svých malovaných vajíček. Druhý den vrcholkem a spodkem, třetí den spodkem na spodek. Začíná vždy nejstarší muž a vybírá si partnera. Ten kdo iniciuje ťukání musí říci „Hristos a inviat!“ a ten, kdo čeká na ťuknutí musí odpovědět „Adevarat a inviat!“. Ti, kteří se o Velikonocích
nesešli a neťukli si vajíčky se po smrti nesejdou. Pondělí a úterý jsou tedy dny návštěv rodičů, prarodičů, sourozenců, kmotrů a kmoter, přátel a dalších příbuzných. V každém domě leží velký talíř plný Pascy, Cozonacu a malovaných vajíček uprostřed. N rozdíl od nás je v Rumunsku tradice Velikonoc stále velmi živá, i když tendence opouštět ji sílí s nástupem hodnot nové tržní a individualistické společnosti. To se týká především měst a méně tradičních oblastí.
Velikonoce v Rusku a na Ukrajině – PASCHA Pravoslavné Velikonoce, neboli Pascha se slaví později, než v České republice. Je to dáno faktem, že se řídí jiným kalendářem – konkrétně Juliánským. Většina svátků proto připadá na jiné termíny, než u zbytku Evropy. Letos připadají velikonoce na 27.dubna. V roce 2009 to bude 19. duben a tak dále. Ale nejsem tady o toho, abych psala, kdy jsou v pravoslavně věřících zemích Velikonoce, ale spíše co představují a co znamenají. Pascha připadá každý rok na jiný den, ale většinou je to v období 22. března až 25.dubna. Paschu předchází dlouhý, skoro bych řekla předlouhý, sedmitýdenní půst. Velikonoce jsou nejdůležitějším svátkem pro všechny pravoslavné věřící. Slovo „pascha“ nám přichází z řeckého jazyka a označují „příchod“ nebo „spása“. V tento den se lidé oslovují „christos voskres“. V překladu doslova kristus vzkříšení. Pravidlo je velmi zavedené a nenajdete snad nikoho, kdo by se s vámi v tento den přivítal jinak. Samozřejmostí jsou také malovaná vejce. Malování však probíhá více přírodním způsobem, umělé barvy se příliš nepoužívají, nálepky už vůbec ne. Spíše tedy výjimečně. Klasika jsou vejce vařená v slupkách od cibule a jiné. Proč právě vejce a velikonoce patří k sobě? Dávní filosofové spojovali právě vejce se vznikem země. Červená barva (z cibule) má značit radost a veselí ze spasení našeho „nejmocnějšího“. Největší klasikou a zároveň hlavním bodem slavnostní tabule je „pascha. Jedná se o velmi bohaté a zdobené těsto, které nepřipomíná nic, co bychom znali. Možná vzdáleně mazanec. Peče se do tvaru useklé pyramidy, případně se peče ve všem, v čem se dá. Useklá pyramida má symbolizovat hrob Gospodina. Další neméně důležitý bod slavnostní tabule je kulič. V překladu „kulič“ je označován, jako mazanec. Na jeho horní straně je upečena zkratka „X.B“ – což opět označuje christos voskres. Vejce a pascha, i kulič se společně odnášejí do kostela, kde je svatý posvětí svěcenou vodou. V tento den se nehledí na to, kdo je a kdo není věřící. Chodí všichni. Staví se i svíčka za svaté, kteří jsou stejného jména jako vy a vaši blízcí. Věřící mnohdy i část svého pohoštění v kostele nechávají, většinou pro chudé.
VELIKONOCE VE FINSKU
Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ale s oblibou je slaví i lidé, kteří nejsou nábožensky založení. Každá země má při oslavách Velikonoc své tradice a zvyklosti. Ty se samozřejmě lišší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je stanoveno ve stejnou dobu - datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Pojďme se nyní podívat jak tyto oslavy příchodu jara probíhají ve Finsku. “ Pääsiäinen!” Finové, stejně jako i další země, oslavou Velikonoc vítají příchod jara, ačkoliv v březnu nebo v dubnu zde, v nejsevernějším koutu Evropy, stále vládne zima. Nejstarším a nejneobvyklejším velikonočním jídlem je tradiční finská mísa mämmi , tmavá hnědá ovesná kaše vyrobená z vody a slazeného žitného sladu. Peče se pomalu v peci v lepenkových krabicích vyrobených tak, aby vypadaly jako košíky z březové kůry. V dnešní době je mämmi - dezert servírovaný s krémem a cukrem, ale původně to bylo postní jídlo, které se jedlo studené s plátkem chleba. Vyšlehání a hledání vajec jsou oblíbené velikonoční zábavy, zvláště pro děti. Kromě kuřat a ptačích mláďat jsou populární výzdobou i obarvená vejce a králíčci. Ovšem velikonoční králíček, který rozdává vejce, je známý jen v některých částech Finska. Příběhy a pohádky o čarodějnicích jsou součástí všeobecně rozšířené lidové tradice. V nordických zemích čarodějnice létají mezi Velkým pátkem a Božím hodem velikonočním. O Velikonocích můžete vidět malé postavy obcházející kolem finských vesnic a předměstí. Děti s ušmudlanými tvářemi a šálami ovázanými okolo jejich hlav jdou žebrat, nesou násady košťat, konvice na kávu a svazky zdobených pomlázek z vrbových větviček. Holčičky a někdy dokonce i chlapci oblečení jako čarodějnice jdou od dveří k dveřím, přednášejí koledy a dostávají za odměnu peníze a cukroví.
Velikonoce ve Francii Ve Francii se říká, že na Velký pátek všechny zvony odletí do Říma, nesouc sebou zármutek z Kristova ukřižování. V Římě jsou požehnány a vrací se zpátky se spoustou čokoládových dobrot a vajíček pro děti. Ty je pak v neděli v zahradách sbírají. Na znamení této tradice ve Francii od Velkého pátku do Velikonoční neděle nezvoní kostelní zvony. Rodinnou tradicí je také válení vajíček z mírného svahu. Ty, které "přežijí", symbolizují kameny odvalené z Kristovy hrobky.
VELIKONOCE NA SLOVENSKU Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ale s oblibou je slaví i lidé, kteří nejsou nábožensky založení. Každá země má při oslavách Velikonoc své tradice a zvyklosti. Ty se samozřejmě lišší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je stanoveno ve stejnou dobu - datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Pojďme se nyní podívat jak tyto oslavy příchodu jara probíhají na Slovensku.
Velikonoce na Slovensku “Veselá Veľká 8oc!” Příprava na Velikonoce na Slovensku obvykle začíná ruku v ruce s jarním úklidem a zdobením domácností pučícími větvičkami (tzv.bažičkami) a barevnými stužkami. Pouze jednou za rok a to právě na Velikonoce se peče zakulacený bochánek "paška". Pondělí otevírá prostor pro velikonoční veselí, pro pomlázku, spojenou s koledováním. Dalším zvykem je polévat děvčata vodou, anebo je házet do potoka či rybníka. Důvodem je předat životodárnou fyzickou i duševní sílu vody milované osobě – děvčeti. Obdobné polévání vodou praktikují i děvčata na velikonoční úterý. V tento den mohou šlehat chlapce právě děvčata, proto se tomu dni říká Odplatné nebo Odvetné úterý.
VELIKONOCE VELIKONOCE VE SLOVINSKU Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ale s oblibou je slaví i lidé, kteří nejsou nábožensky založení. Každá země má při oslavách Velikonoc své tradice a zvyklosti. Ty se samozřejmě lišší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je stanoveno ve stejnou dobu - datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Pojďme se nyní podívat jak tyto oslavy příchodu jara probíhají v Slovinsku. “Vesele velikonočne praznike!” Mezi typická velikonoční jídla ve Slovinsku patří šunka, křen, chléb a speciální druh oříškového závinu, který se nazývá "potica". Samozřejmostí jsou i velikonoční vajíčka, jejich názvy se liší podle toho v jaké části země se nacházíte. Na jihovýchodě jsou to "pisanice", u maďarských hranic se mluví o "rumenicích", jinde jsou to "remenke". Všeobecně se používá výraz "pirhi". K nejčastějšímu zdobení vajíček se používá vosk. Poté co je vajíčko vyfouklé, se na skořápku nanese vosk ze svíčky. Vajíčko je poté ponořeno na několik hodin do červené barvy, která symbolizuje Kristovu krev. Po vyjmutí zůstane barva pouze na těch částech vajíčka, které nebyly chráněny voskem. Tento proces se pak může několikrát opakovat v závislosti na tom, kolik barev chceme na vajíčku mít. Slovinské dívky často dávají velikonoční vajíčka chlapcům jako symbol lásky a zalíbení. Rolníci často pro štěstí rozmisťují vajíčka kolem svých příbytků. Někteří z nich dokonce přilepují skořápky na strop, aby tak udrželi co nejdál od svých příbytků šváby.
VELIKONOCE VE ŠPANĚLSKU
Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ale s oblibou je slaví i lidé, kteří nejsou nábožensky založení. Každá země má při oslavách Velikonoc své tradice a zvyklosti. Ty se samozřejmě lišší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je stanoveno ve stejnou dobu - datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Pojďme se nyní podívat jak tyto oslavy příchodu jara probíhají ve Španělsku. Š Felices Pascuas!” Na Velikonoce je celé Španělsko vzhůru nohama. Snad žádný Španěl si nenechá ujít velké Velikonoční oslavy zvané Semana Santa (Svatý týden). Můžete je vidět ve všech větších městech. Začínají Květnou nedělí, trvají celý týden, a vrcholí Velikonočním pondělím. Po tuto dobu se v centrech měst zastaví doprava. Lidé se oblečou do svátečního a vyrazí do ulic, aby se podívali na představení, která se dají přirovnat ke středověkým procesím. Skupiny ve středověkých sutanách putují z kostelů, ke kterým přísluší, do hlavní katedrály v centru města a pak se zase vracejí zpět. Počet procesí je úměrný počtu kostelů a velikosti města. Každé má na začátku průvodu kajícníky s vysokými kuželovitými čepicemi. V jejich čele bývá kajícník, který prostřednictvím vysílačky zajišťuje vzájemnou souhru s ostatními procesími. Spolu s nimi jdou chlapci s vysokými svíčkami, aby svítili na cestu. Hlavním bodem procesí jsou mohutná bohatě ozdobená nosítka s Kristem či dalšími postavami v životní velikosti. Každé procesí doprovází kapela. Všude se rozléhají bubny a vytvářejí atmosféru, která hlavně v noci, v temných křivolakých uličkách, připomíná dobu španělské inkvizice. Nutným doprovodem jsou pak ochránci pořádku. Průvody, jejichž nácvik probíhá již od ledna, sledují davy lidí. Hospůdky, vinárny, restaurace jsou plné lidí. Pro většinu z nich je to výborná příležitost sejít se a popovídat si s příbuznými či přáteli, či prostě být mezi lidmi. Trocha, hlavně u těch mladších, se vytrácí náboženský důvod slavnosti. Ti movitější a výše postavení mohou sledovat procesí a s nimi spojená krátká představení v sedě přímo u katedrály.
VELIKONOCE VE ŠVÉDSKU Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ale s oblibou je slaví i lidé, kteří nejsou nábožensky založení. Každá země má při oslavách Velikonoc své tradice a zvyklosti. Ty se samozřejmě lišší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je stanoveno ve stejnou dobu - datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Pojďme se nyní podívat jak tyto oslavy příchodu jara probíhají ve Švédsku. Glad Pĺsk!” Švédové mají vždy v době Velikonoc hojnost všelijakých velikonočních zvyků, ale hlavně i žertíků a pověr. Mezi ty poslední se řadí i pověra, kdy se na Škaredou středu každý snažil seč mohl, aby zajistil své obydlí a majetek před rejdy čarodějnic, které byly nejnebezpečnější právě v období mezi Škaredou středou a Velikonoční nedělí.
Nejlepší bylo vůbec nevycházet z domu. Zelený čtvrtek byl dnem, kde kulminovala moc čarodějnic. Zejména bylo třeba chránit děti, aby je čarodějnice neukradly a neodvezly s sebou na sabat. Podle pověr čarodějnice vyrážely na své rejdy, které směřovaly na kouzelný vrch Blåkulla, aby tam plesaly s ďáblem a jeho služebníky. Dnes čarodějnice připomínají jen malé děti, které někdy na Zelený čtvrtek, navlečené do dlouhých sukní s šátky na hlavě a s načerveněnými tvářemi zvoní u dveří, případně podstrčí pod dveře velikonoční dopis. Velikonoční dopisy jsou lístky, podobné soudobým valentinkám, vyzdobené obrázkem čarodějnice, uvnitř s podomácku vyrobeným veršíkem buď milostným anebo opět naznačujícím, že adresát zanedlouho nastartuje koště a vydá se na sabat. Děti převlečené za čarodějnice přiběhnou se zapečetěným dopisem, často ozdobeným ještě pírkem, strčí jej adresátovi pod dveře a zase utečou nebo se někde schovají a zpovzdálí pozorují, jak bude adresát reagovat. Březové metly, na koncích větviček ozdobené barevnými peříčky, jsou neodmyslitelnou součástí švédské velikonoční výzdoby. Jsou to vlastně rozpletené velikonoční pomlázky, kterými se mírumilovní Švédové navzájem kdysi s chutí mrskali, stejně jako Češi dodnes pomlázkami. Na Bílou sobotu se začíná slavit. Jí se míchaná vajíčka, omelety, jehněčí, losos a z vaječných žloutků, cukru a alkoholu se šlehá vaječný koňak. Děti dostávají marcipánová zvířátka a čokoládové figurky. O Velikonoční neděli a Velikonočním pondělí nastává všeobecné veselí. V tyto dny se hrají různé hry s vajíčky, například "kutálení vajec". Natvrdo uvařená vejce se položí do řady na zem nebo ke zdi a hráči se snaží svými vejci zasáhnout některé vejce v řadě. Když se jim to podaří, mohou si vejce, do kterého se trefili, vzít. Závěrem se ještě nutné zmínit o "velikonoční krajině", která se hodně podobá našim vánočním jesličkám a je k vidění v mnoha švédských kostelech. Na velkém stole je vytvořena scenérie zmrtvýchvstání s otevřeným hrobem, figurkami apoštolů, anděla a někdy i Krista.
Velikonoce v Řecku V den pravoslavných Velikonoc se v rodinách koná vajíčková bitva. Účastníci se snaží házením svého vajíčka rozbít vajíčko protivníka. Při úspěšném zásahu se pronáší věta: "Christos anesti". Jinak patří velikonoce v Řecku k hlavním náboženským slavnostem roku.
VELIKONOCE NA KYPRU Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ale s oblibou je slaví i lidé, kteří nejsou nábožensky založení. Každá země má při oslavách Velikonoc své tradice a zvyklosti. Ty se samozřejmě lišší, nicméně období, ve kterém tyto oslavy probíhají, je
stanoveno ve stejnou dobu - datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Pojďme se nyní podívat jak tyto oslavy příchodu jara probíhají na Kypru. “Kalo Pascha!” (řecky) Během Velikonoc musí všechno vypadat čistě a nově, takže ve všech domácnostech se uklízí a maluje, nakupuje se nové oblečení a zvláště nové boty. V malých restauracích rybáři splétají složité "vaynes", což jsou květinové držáky z palmových listů, které se po celkové úpravě podobají malým hnízdům vlaštovek posazených na tyčce. Rybáři je prodávají a děti je plní květinami a odnášejí je na Květnou neděli do kostela. Ve čtvrtek začíná většina domácích hospodyněk s velikonočním pečením "laounes", což je druh sýrového koláče, který má svůj původ právě na Kypru. Skládá se z nastrouhaného sýru, vajíček a mátové náplně, který je vytvarován do trojúhelníkového a čtvercového tvaru. "Koulouria" jsou zase máslové koláčky z mléka, koření a s trochou cukru a "Tyropittes" – bochníky s kousky přidaného sýru, které jsou vyválené v sezamových semínkách. Vajíčka jsou malována buďto na červeno, a to speciálním kořenem nazvaným "rizari", nebo na žluto - žlutými kopretinami. Tradičním pokrmem na velký pátek je "Faki Xidati", což je octovo-čočková polévka. Sobota je dnem klidu a odpočinku. Na Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí je především na vesnicích zvykem obědvat v blízkosti kostela. Každá rodina si přinese jídlo a pití – především víno a zasedne za dlouhé stoly smontované z dřevěných desek. Po obědě přijdou na řadu různé hry, tance a vtipy.
Velikonoce na Filipínách Filipíny mají silnou tradici Velikonoc, pozorovat, jak duchovní aspekt postní s komerční aspekt Velikonoční neděle. Barevné Moriones festival v Marinduque, líčit divoké římské vojáky, jak se podílí na ukřižování Ježíše Krista. Cutud postní obřady v Pampanga , na druhé straně, funkce místní vesničané v aktu self-flagellation a kajícníků jsou doslova přibit na kříži. Většina země jsou katolíci a jejich účast v celé masy svatý týden a oslavili Velikonoční neděli tím, že půjdete do hmotnosti v nové oblečení a přichází domů k svátku. Mnoho Filipinos oceníte, pokud budete pozdravit "Veselé Velikonoce" v angličtině.
Slaví Vietnamci Velikonoce? Jeden překvapující zemi, kde se Velikonoce rychle stává uvést je Vietnam , země, kde antináboženská politika komunismu držel houpat se po celá desetiletí. Dnes, Vietnam je místo, kde je církev stále energicky, se šesti milióny katolíků v současné době roste a každý den. Náboženská svoboda je získání malé ústupky, jsou rozhovory se koná mezi Vatikánem a vietnamské vlády, a ze všeho nejvíce, vietnamské křesťanská komunita vykazuje známky o svém odhodlání uspět přesto, že je pod palbou od založení. Chcete-li někoho pozdravit šťastné Velikonoce ve vietnamštině, řekněme, "Mù'ng Lé Phuc sinh!"
Velikonoce, symbol jara, krásy, vzkříšení.. Většina dospělých Vietnamců ani nezná jejich pravý význam.. Nevědí, proč se musí vajíčka barvit, nač se peče beránek nebo plete pomlázka z vrbových proutků. Asi v těchto svátcích vidí jen kluky, kteří se vyžívají v brutálním mlácení holek. (I když dnes, je tomu opravdu tak. :D) A většinou na tyto svátky nemají ani čas. Vlastně, nemají ani české známé, kteří by je zasvětili do tajů Velikonoc. A tak Vietnamci nemají ke komu si chodit pro koledu.. Proto je neslaví, na rozdíl od Vánoc. Podstata Vánoc je totiž jednoduchá. Ale Vietnamci je slaví jen tak, že se sejdou známí a rozdávají se dárky dětem. Žádné krájení jablek, žádný kapr, žádný bramborový salát, některé vietnamské rodiny nemají ani vánoční stromek. Já nemám ráda Vánoce, ani Velikonoce. Dnes už jsou to jen konzumní svátky, shon a stres. Velikonoce už navíc ztratily svou podstatu. Moje kamarádky nabarví jen pár vajíček, aby se neřeklo, většině kluků neotevírá.. Tedy když už, tak jim nalejou jen panáka.. Vlastně který svátek není dnes komerčním? Na Vánoce můžete v supermarketech koupit cukroví, umělé stromečky.. Na Velikonoce hotovou pomlázku, dokonce už i hotová malovaná vajíčka (dokonce i uvařená). No když přidáme Valentýna, máme třetího do party..:D Na čem se dnes nedá vydělat?? No přeci, můžeme být pyšní na to, v jaké ''vyspělé'' zemi to žijeme.. Phuong Thuy Do Thi|
Židovské Velikonoce (pesach) Židé si o Velikonocích připomínají vysvobození a vyjití (exodus) z egyptského otroctví. Hospodin vysvobodil lid deseti mocnými zásahy. Při posledním z nich pomřelo v Egyptě všechno prvorozené. Naživu zůstal pouze ten, kdo se postavil pod Boží ochranu. Na znamení této ochrany obětovala každá izraelská rodina Bohu beránka. Jeho krví potřeli rám dveří svého domu. Tak byli uchráněni před zkázou, která je minula. Odtud pochází židovský název Velikonoc „pesach“ (překročení), protože Bůh při posledním zásahu překročil domy Izraelců. Když Izraelci opouštěli Egypt, nestačilo jim zkvasit připravené těsto. Napekli jen nekvašené chleby (macesy) a proto se Velikonocím říká také Svátky nekvašených chlebů. Svátek začíná slavnostní hostinou. Nazývá se „seder“, což znamená řád. Večer se doma prostře nádherně stůl. Na stole je zapálená svíce, talíř se třemi macesy na památku tří praotců Izraele: Abrahama, Izáka a Jákoba. Na pokrývce je pět pokrmů připomínajících události z otroctví, osolená voda, hořké byliny, pečené drůbeží křídlo, které představuje beránka a čtyři kalichy. Každý kalich má své zvláštní jméno. První „byli jsme vyvedeni“, druhý „byli jsme zachráněni“, třetí „byli jsme vykoupeni“, čtvrtý „byli jsme přijati“. Otec během slavnosti předčítá vyprávění o odchodu z Egypta.
I pro děti je něco připraveno. Tatínek vezme střední z těch tří macesů, pozvedne ho a rozlomí. Vezme jednu půlku a zabalí ji do bílého šátku a někde schová. Děti dávají pozor, kam to asi schovává. Potom třikrát zatleská a řekne: „Běžte to hledat.“ Děti s nadšením hledají a kdo tu polovinu najde volá: „Já jsem to našel“, a dostane slíbený dárek.
