Velatice. Vybudování hydrogeologického vrtu HV-101. Projekt

Velatice

Vybudování hydrogeologického vrtu HV-101 Projekt

Brno, ervenec 2012

tel.: 548 125 111 fax: 545 217 979 e-mail: [email protected]

GEOtest, a.s. Šmahova 1244/112, 627 00 Brno I : 46344942 DI : CZ46344942

Geologické a sana ní práce pro ochranu životního prost edí, geotechnický a hydrogeologický pr zkum

íslo a název zakázky: Objednatel: I O objednatele: Zástupce objednatele: Kontakt na objednatele: Eviden ní íslo GS:

12 0227 Velatice – zpracování projektu hydrogeologického pr zkumu Obec Velatice, Velatice 35, 664 05 Tvarožná 488364 Mgr. Jan Grolich, starosta

tel.: 544 250 313, fax: 544 250 313, e-mail: [email protected] Neevidováno

Velatice Vybudování hydrogeologického vrtu HV-101

Odpov dný ešitel:

RNDr. Josef Slavík

Zpracovali:

RNDr. Jitka Novotná Mgr. Zden k Sedlá ek

Výrobní manažer:

RNDr. Jaromír Ku era

Schválil:

RNDr. Lubomír Klímek, výrobní editel

___________________________________ RNDr. Lubomír Procházka editel spole nosti

Brno, ervenec 2012

Výtisk .

Odpov dný ešitel

Zpracovatel podklad

Kreslil

Schválil

Objednatel:

Název zakázky:

Datum íslo zakázky M ítko

Název p ílohy:

íslo p ílohy íslo výtisku

Velatice – projekt hydrogeologického pr zkumu

Projekt, ervenec 2012

ROZD LOVNÍK Výtisk .

1 – 5: 6: 7: 8: 9:

Obec Velatice Krajský ú ad Jihomoravského kraje M sto Šlapanice, odbor životního prost edí Archiv zpracovatelského st ediska 3 307 GEOtestu, a.s. Archiv GEOtestu, a.s.

Obsah 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Úvod ..................................................................................................................................... 1 Sou asný stav ...................................................................................................................... 1 Klimatické a hydrologické pom ry ................................................................................... 3 Geologické a hydrogeologické pom ry ............................................................................. 3 Prozkoumanost území ........................................................................................................ 4 Rozsah hydrogeologických pr zkumných prací .............................................................. 5 Záv r .................................................................................................................................... 8 Literatura .......................................................................................................................... 10

SEZNAM P ÍLOH 1. Vyjád ení vlastníka pozemk se souhlasem o realizaci pr zkumných prací 2. Vý ez z katastrální mapy 3. Vyjád ení orgánu ochrany ve ejného zdraví k využívání vody jako pitné ze sou asných zdroj . j. 10198/2010/BM/HOK 4. Formulá k zaznamenávání dat z hydrodynamické zkoušky 5. Rozhodnutí o stanovení ochranných pásem vodního zdroje 6. Schematická mapa ochranných pásem vodního zdroje 7. Rozpo et 8. Fotodokumentace

Objednatel: Obec Velatice

Zpracovatel: GEOtest, a.s., Šmahova 1244/112, 627 00 Brno



1. Úvod Obce Velatice, zastoupena Mgr. Janem Grolichem (starosta), se obrátila na spole nost GEOtest, a.s. s požadavkem na ešení problému s nadlimitním obsahem dusi nan v podzemní vod . Jediné stávající zdroje (vrt HV-2 a jímací zá ezy) vyhovují z hlediska množství vody, ale jsou dlouhodob nevyhovující z hlediska obsahu dusi nan . V podzemní vod se trvale obsah dusi nan pohybuje okolo 50 mg/l, v posledních letech stoupl až na 80 mg/l. Obec má z pohledu vyhlášky 252/2004 Sb. v ukazateli dusi nany na využívání zdroje vody jako pitné od orgánu ochrany ve ejného zdraví výjimku, doloženo v p íloze . 3. Obsah dusi nan ve zdrojích pitné vody pro obec je z ejmý z grafu . 1. Obsah dusi nan v pitné vod

Graf . 1: Vývoj obsahu dusi nan

100 95 90 85 80 75

dusi nany v mg/l

70 65 60

vrt HV 2 jíma cí zá ezy

55

limit dle 252/2004 Sb

50 45 40 35 30 25 20 28.3.09

6.7.09

14.10.09

22.1.10

2.5.10

10.8.10 18.11.10 datum odb ru

26.2.11

6.6.11

14.9.11

23.12.11

Obec se rozhodla ešit tento problém vybudováním nového hydrogeologického vrtu. Provádí ast jší monitoring kvality vody, vyhledává konzultace a zadala realizaci geofyzikálního pr zkumu z vlastních prost edk . Nový zdroj by m l zásobovat všech cca 650 obyvatel obce.

2. Sou asný stav Podzemní voda pro zásobování obce je v sou asnosti jímána z hydrogeologického vrtu HV-2. V roce 2011 bylo z vrtu odebráno 28 000 m3 vody. Podzemní voda obsahuje nadlimitní koncentrace dusi nan , ale mén , než voda z jímacích zá ez a ze studny, které byly vybudovány d íve. Z jímacích zá ez a studny bylo v roce 2011 odebráno celkem 2 900 m3 vody (tyto zdroje již byly odstaveny). V sou asnosti je možné využívání podzemní vody z vrtu HV-2 povoleno pouze na základ výjimky orgánu ochrany ve ejného zdraví .j. 10198/2010/BM/HOK (Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brn ) – viz p íloha . 3. Hydrogeologický vrt HV-2 má vyhlášeno ochranné pásmo vodního zdroje (OPVZ) I. a II. stupn , rozhodnutím m stského ú adu Šlapanice, odborem životního prost edí, .j. ŽP 2331/2004-Mo (p íloha . 5). Schematické znázorn ní ochranných pásem je zobrazeno v p íloze . 6. P es všechna opat ení obsahuje podzemní voda v kolektoru nadlimitní obsahy


1




dusi nan , proto je zásobování obce vodou z tohoto zdroje povoleno výše zmín nou výjimkou od orgánu ochrany ve ejného zdraví. Jímací zá ezy vyhlášené OPVZ nemají (sd lení obce). Jediným možným ešením se ukazuje realizace hydrogeologického vrtu, kterým bude podchycena podzemní voda hlubokého ob hu v puklinovém systému karbonských hornin z tektonické poruchy identifikované geofyzikálním pr zkumem – viz dále, v které se p edpokládají nízké obsahy dusi nan v d sledku p irozené atenuace podzemní vody, jejíž složkou je biodegradace dusi nan . Obsahy dusi nan budou velmi nízké až nulové. P edpokládá se reduk ní prost edí tvorby podzemní vody, takže lze o ekávat, že dusík bude v podzemní vod ve form amonných iont . Hydrogeologický pr zkum pro vybudování nového zdroje pitné vody bude situován na pozemcích obce Velatice. P esná poloha vrtu bude ur ena geodetickým vyty ením a vrt bude situován na parcele 614 nebo 615 (k. ú. Velatice) ve vlastnictví obce. Majitel pozemk – obec Velatice, již dopisem ze dne 2. 5. 2012 vydal souhlas s realizací pr zkumných prací na t chto parcelách (za azeno jako p íloha . 1). Vý ez katastrální mapy s vyzna enými parcelami a pozicí vrtu HV-2 je za azen jako p íloha . 2. Širší oblast projektovaného hydrogeologického pr zkumu je se schematicky zakreslenými p ítoky podzemní vody a pozicí vrtu HV-2 znázorn na na obrázku . 1. Detailní situování parcel v obci je z ejmé z obr. 2. Schematická situace lokalizace pro hydrogeologický pr zkum s pozicí vrtu HV-2 a znázorn ní p ítoku podzemní vody do oblasti Obr. . 1


2




Detailn jší situace parcel s vrtem HV-2 v severní ásti obce Velatice

Obr. . 2

3. Klimatické a hydrologické pom ry Podle Quitta (1971) náleží zájmové území do klimatické oblasti MT10, která je charakterizována následovn : dlouhé léto, teplé a mírn suché, krátké p echodné období s mírn teplým jarem a mírn teplým podzimem, krátká zima mírn teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sn hové pokrývky. Pr m rná ro ní teplota vzduchu je zde 8,2 °C a ro ní úhrn srážek je 515 mm. Území je odvod ováno tokem Roketnice.

4. Geologické a hydrogeologické pom ry Zájmové území náleží z regionáln -geologického hlediska do moravsko-slezské jednotky. Dominantními horninami jsou kulmské slepence myslejovického souvrství. Ty jsou p ekryty neogenními sedimenty, které vytvá í díl í pánev. Na svazích jsou slepence p ekryty kvartérními deluviálními a deluviofluviálními sedimenty. Kulmské slepence tvo í výrazné elevace nad okolním terénem a tím i infiltra ní zázemí pro hlubší zvode . Dle ústního sd lení (p. Ing. Grolich) byly na podmá ené pozemky v oblasti severn od obce deponovány jako antropogenní sediment neogenní jíly, které byly t ženy p i budování dálnice. Z hlediska hydrogeologické rajonizace (Olmer et al. 2006) leží zájmové území na rozhraní t í hydrogeologických rajón : 6620 – Kulm Drahanské vrchoviny, 2241 – Dyjsko-svratecký úval a 2230 – Vyškovská brána. Oblast sice leží na rozhraní t í hydrogeologických rajón , ale podle geologické pozice je nutné ji p i adit k rajonu Kulm Drahanské vrchoviny. Zvodn ní hornin kulmského stá í je obecn charakterizováno pr linovo-puklinovým ob hem podzemních vod v zón zv trávání a pásma podpovrchového rozpojení hornin a puklinovou propustností hlubšího ob hu vázaného p edevším na tektonicky predisponované zóny. V horninové náplni kulmu vykazují podle d ív jších provedených pr zkumných prací nejvyšších hodnot transmisivity (pr to nosti) slepence a tektonicky porušená pásma hornin. Objednatel: Obec Velatice

3




Naprostá v tšina podzemních vod je Ca-HCO3 typu se st ední mineralizací. Problematická ochrana podzemních vod nastává u zdroj vody m lkého ob hu, která je práv vázaná na pásmo p ípovrchového rozpojení hornin ve vztahu k bodovým nebo plošným zdroj m zne išt ní ze zem d lské innosti (Michlí ek et al. 1986). Podzemní vody jsou formovány v horninách kulmu, pro které tvo í erozní báze neogenní sedimenty díl í pánve. Svrchní hydrogeologický kolektor je vyvinut v kvartérních a propustných neogenních sedimentech. Tato zvode je rychle dopl ována srážkami, ale snadno kvalitativn zranitelná. V oblasti lze charakterizovat následující hydrogeologická prost edí: •

•

•

Hydrogeologický kolektor v neogenních a kvartérních sedimentech, který má pr linovou propustnost. Hloubka kolektoru je maximáln 30 m. Kolektor je možné vymezit v širokém údolí s. od Velatic. Je exploatován vrtem HV-2. M lký hydrogeologický kolektor v kulmských slepencích a nadložních deluviálních sedimentech a spraších, který má pr linovou a puklinovou propustnost. Lze ho definovat na východním svahu údolí a je odvod ován prameny, které jsou v sou asnosti podchyceny zá ezy, které nejsou využívány jako zdroj pitné vody z d vodu vysokého obsahu dusi nan . Hluboký hydrogeologický kolektor v kulmských slepencích, který má puklinovou propustnost. V sou asnosti není žádný hydrogeologický vrt do tohoto kolektoru realizován. P edpokládáme vodu s redukovaným obsahem dusi nan .

5. Prozkoumanost území P vodním zdrojem hromadného zásobování pro obec byly jímací zá ezy, dnes jsou již odstaveny (formáln jsou stále vedeny v provozním ádu) kv li vysokému obsahu dusi nan . Jímacími zá ezy byly podchyceny prameny, které mají infiltra ní oblast na v tšinou zem d lsky obd lávaných pozemcích, na kterých probíhá aplikace hnojiv. V sou asnosti je obcí Velatice využíván hydrogeologický vrt HV-2, který byl vybudován v roce 1994. Jeho hloubka je 13,5 m a pr m r PVC výstroje je 200 mm. Vrt byl ukon en v karbonských nav tralých slepencích. Podle geologického popisu je jímána neogenní zvode vázaná na pís ité št rky s napjatou hladinou podzemní vody. P i m ení hladiny dne 20. 12. 2011 byla hladina vody v hloubce 5,24 m od odm rného bodu, který je v betonové šacht . Ve vod jsou také obsaženy nadlimitní koncentrace dusi nan , které se dostávají do vody z obd lávaných pozemk (polí). Jejich hodnota je nižší než u vody z jímacích zá ez , kvartérní voda je áste n míšena s vodou z neogenních poloh, které byly ve vrtu zastiženy. Hydrodynamickou zkouškou bylo stanoveno, že z vrtu lze odebírat 2 l/s. Analytickými pracemi bylo prokázáno, že podzemní voda z vrtu HV-2 v roce 1994 vyhovovala požadavk m na pitnou vodu (Tesa ík 1994). Dalšími pr zkumnými pracemi v zájmovém území bylo vyhloubení hydrogeologického vrtu PV-1, vzdáleného 16,85 m od vrtu HV-2. Vrt je 11,7 m hluboký a vystrojen ocelovou zárubnicí o pr m ru 171 mm. Vrt byl ukon en v karbonských slepencích (kulm). Hydrodynamická zkouška provedená na vrtu PV-1 prokázala možnost jímat 0,5 l/s. Analytické práce nebyly provedeny (Tesa ík 1994).


4




Vzhledem k relativn složitým hydrogeologickým a hydrogeochemickým pom r m lokality obec zadala realizaci geofyzikálního pr zkumu, jehož cílem bylo identifikovat strukturu (tektonické porušení, hydrogeologický kolektor), v kterém by bylo možné nalézt kvalitní podzemní vodu. V zájmovém území byla provedena geofyzikální m ení metodou vertikálního elektrického sondování (VES) a metodou elektrické odporové tomografie (ERT) na ty ech profilech. Výsledky prací geofyzikálního pr zkumu poskytly informace o pr b hu litologických rozhraní mezi horninami tvo ícími hydrogeologický kolektor a horninami s charakterem hydrogeologického izolátoru. Dalším cílem prací bylo ur it, zda jsou v lokalit hluboké tektonické poruchy. Na všech profilech (P1-P4) byla interpretována litologická rozhraní a rozlišení kvartérních, neogenních (nadložních) a karbonských hornin. Strmá rozhraní zjišt ná ve východních ástech profil p edstavují spíše abrazní b ehy neogenního mo e, než dislokace podmín né tektonicky. Indikace tektonického porušení byla zjišt na na profilu P4. Nový zdroj je nutno realizovat v oblasti tektonického porušení masívu v hlubokém hydrogeologickém kolektoru v kulmských slepencích, proto bylo vybráno místo na profilu P4 v metráži cca 100, kde je indikována tektonická porucha. Doporu ujeme, aby byl vrt hluboký cca 60 až 80 m (Novotná et al. 2012).

6. Rozsah hydrogeologických pr zkumných prací P ed zahájením vrtných prací je nutné provést p esné vymezení místa pro realizaci hydrogeologického vrtu v terénu. Místo vrtu bude geodeticky vyty eno, aby bylo zajišt no umíst ní vrtu na výše zmín ných parcelách ve vlastnictví obce a sou asn bylo zamezeno konfliktu s ochrannými pásmy sítí, které jsou v blízkosti vytypované lokality pr zkumu. Souhlas se vstupy na pozemky je p iložen k projektu a vyjád ení o inženýrských sítích zajistí obec. Dále jsou uvedeny legislativní podklady nutné pro realizaci vrtu: •

Projekt hydrogeologického pr zkumu bude v souladu s geologickým zákonem . 62/1988 Sb. zaslán krajskému ú adu Jihomoravského kraje k vydání rozhodnutí.

•

Vrt bude zaevidován na eské geologické služb .

•

Bude provedeno ohlášení prací na obvodním bá ském ú adu.

•

Bude zajišt no vy ízení povolení k nakládání s vodami (pro erpací ást hydrodynamické zkoušky) u p íslušného vodoprávního ú adu podle zákona o vodách . 254/2001 Sb.

Hloubka projektovaného hydrogeologického vrtu HV-101 se za daných hydrogeologických pom r p edpokládá cca 60 – 80 m. P esná hloubka objektu bude ur ena až b hem vrtných prací v závislosti na konkrétních pom rech – propustnosti – v míst realizace vrtu. Vrt bude jímat podzemní vodu hlubokého ob hu (karbon). Hydrogeologický vrt bude mít vnit ní pr m r výstroje 200 mm. V p ípad v tšího pr m ru vrtu jsou zajišt ny nižší vtokové rychlosti na plášti vrtu a tím je sníženo riziko vzniku inkrustací na plášti vrtu a v obsypu, které jsou jednou z hlavních p í in vzniku hladinového skoku. Vrt bude vystrojen PEHD zárubnicí s hygienickým atestem na pitnou vodu. Filtra ní ást výstroje (výstroj s perforací) bude umíst na podle geologického profilu a karotážních m ení. Karotážní m ení budou provedena po vyvrtání vrtu, p ed jeho vystrojením. Mezikruží vrtu bude obsypáno praným í ním št rkem („ka írkem“) vhodné frakce.


5




Vyhodnocení výsledk hydrogeologické karotáže je pro správné vystrojení vrtu do hloubky kolem 80 m d ležité. Karotážní m ení (geofyzikální m ení ve vertikále) použité na nevystrojeném vrtu jsou schopna ur it místa p ítok podzemní vody z masivu do prostoru vrtu a tedy definovat místa, která budou vystrojena filtry. P i vrtání na plnou elbu je ú elné v provést karotáž.. Svrchní zvode v kvartérních sedimentech, u které jsou prokázány vysoké obsahy dusi nan , bude odt sn na bentonitem. Tím se zamezí propojení zvodní a sou asn vnikání povrchové vody nebo p ípadného zne išt ní z povrchu do hydrogeologického vrtu. Ochrankou (ocelovou pažnicí) bude vrt vyveden nad povrch terénu. Zhlaví vrtu bude obetonováno, vrt bude uzav en uzamykatelným poklopem. Bude po ízena geologická dokumentace a fotodokumentace vrtu a vrtných prací. Pro ov ení vydatnosti vrtu a zjišt ní kvality podzemní vody bude provedena 37 – denní hydrodynamická zkouška (30 – denní erpací a 7 – denní stoupací zkouška) s p edpokládaným erpaným množstvím vody 0,5 – 0,8 l/s. Hydrodynamická zkouška bude provedena s ustáleným erpaným množstvím (stoupací zkouška s nulovým erpaným množstvím). Sledovány budou parametry hladina (m) a vydatnost (l/s) v asových intervalech vhodných pro vyhodnocení hydrodynamické zkoušky metodami podle teorie neustáleného proud ní. M ení hladiny bude provád no pomocí vhodného hladinom ru (nap . elektrokontaktní hladinom r) nebo kontinuálním záznamem manometrickou sondou. Požadovaná p esnost m ení je 1 cm. M ení vydatnosti bude provád no do kalibrované odm rné nádoby dostate ného objemu (doba pln ní minimáln 30 s) nebo pomocí vhodného vodom ru instalovaného na odpadním potrubí. M ení budou provád na v intervalech dle formulá e m ení za azeného jako p íloha . 4. Odpadní potrubí bude zaúst no do toku Roketnice ve vzdálenosti cca 20 m. Ústí odpadního potrubí bude provedeno tak, aby nedošlo k poškození koryta nebo b ehu toku. P i hydrodynamické zkoušce bude jako pozorovací objekt sloužit stávající zdroj HV-2. V rámci erpací zkoušky budou odebrány vzorky podzemní vody na zjišt ní základních geochemických, hydrochemických, radiologických a mikrobiologických vlastností podzemní vody (úplný fyzikáln chemický rozbor [zjišt ní majoritních složek podzemní vody a základních fyzikáln chemických vlastností vody] - 3×, bakteriologický rozbor - 2×, radiologický rozbor - 1× a úplný rozbor na pitnou vodu dle vyhlášky 252/2004 Sb. a rozbor dle vyhlášky 428/2001 Sb. – 1×). Vzorky podzemní vody budou odebírány jako dynamické – p i realizaci erpací zkoušky. Analýzy podzemní vody ve výše uvedeném rozsahu budou provád ny v akreditovaných hydrochemických laborato ích. Po ukon ení vrtných prací bude vrt výškopisn i polohopisn zam en. Zam ena bude jednak výška terénu v míst realizace vrtu a dále pak i výška odm rného bodu, tj. místa odkud se m í hloubka hladiny podzemní vody. Veškeré poznatky z hydrogeologického pr zkumu, karotáže, analýz odb r vzork podzemní vody atp. budou následn shrnuty a zhodnoceny v záv re né zpráv . Sou ástí zprávy bude geologická dokumentace vrtných prací – popis vrtu, popis výstroje, geodetické zam ení. Dále bude vyhodnocením hydrodynamické zkoušky vypo tena hydraulická vodivost prost edí K (koeficient filtrace kf) a ur eny parametry definitivního vystrojení vrtu pro exploataci hloubka zapušt ní erpadla a maximální množství podzemní vody, které je možné bez poškození vrtu a horninového prost edí erpat. Zhodnocení provedených analýz bude provedeno jednak z hlediska geochemického (umožní identifikaci zdroj podzemní vody) a dále podle t chto platných vyhlášek: Objednatel: Obec Velatice

6




•

252/2004 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ze dne 22. dubna 2004, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a etnost a rozsah kontroly pitné vody ve zn ní vyhlášek . 187/2005 Sb. a . 293/2006 Sb.

•

428/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zem d lství ze dne 16. listopadu 2001, kterou se provádí zákon . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu a o zm n n kterých zákon (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve zn ní vyhlášek . 146/2004 Sb., . 515/2006 Sb. a . 120/2011 Sb.

Dále bude zpracována morfohydrogeometrická analýza, která bude využita jako podklad pro návrh ochranného pásma vodního zdroje. Morfohydrogeometrická analýza je založena na skute nosti, že pro pohyb podzemní vody v horninovém prost edí jsou zásadní nehomogenity tohoto prost edí. V m ítku zvodn né vrstvy, ve které transport podzemní vody probíhá, pak hrají roli také lokální rozdíly v propustnosti, které mohou být zna né i na vzdálenost n kolika centimetr v závislosti na typu propustnosti (masivní hornina – puklina s pís itou výplní, kompaktní vápenec – dutina, hrubozrnné a jemnozrnné facie fluviálních sediment ). Zásadní vliv na pohyb podzemní vody mají nehomogenity v rámci celé vrstvy (nap . zm ny charakteru základní hmoty št rk – pís itá i jílovitá). Pohyb podzemní vody v horninovém prost edí se ned je v ploše, ale p edevším výše zmi ovanými privilegovanými cestami. Vymezené zóny p ednostního pohybu podzemní vody – privilegované cesty – jsou charakterizovány rychlejším proud ním pozemní vody a tím i ší ením p ípadné kontaminace. V sousedícím horninové prost edí saturované zóny pak podzemní voda proudí pomaleji. Stejná je i situace v p ípad pohybu infiltrované srážkové vody. Nejrychleji se infiltrující voda pohybuje práv privilegovanými cestami. Morfohydrogeometrickou analýzou jsou zjiš ovány privilegované cesty proud ní podzemní vody. Jde tedy o zjišt ní nehomogenity horninového masívu s p ednostním pohybem podzemní vody. Privilegované cesty p edstavují v horninovém prost edí zóny s vyšší propustností (nap . tektonicky porušené ásti horninového masívu nebo nezajílované „ o ky“ v nezpevn ných sedimentárních formacích), ve kterých dochází k p ednostní kumulaci a pohybu podzemní vody. Sou asn p edstavují tyto privilegované cesty pohybu podzemní vody i privilegované trasy pohybu p ípadných kontaminant . Detailn zpracovaná morfohydrogeometrická analýza je klí ovým nástrojem pro správné ur ení ochranného pásma (OP) vodního zdroje. Ochranné pásmo bude mít jednak první stupe , tj. bezprost ední ochranu hydrogeologického vrtu, ale bude nutné ešit i problematiku OP II. stupn . Území, které p edstavuje infiltra ní zázemí dot ených hydrogeologických kolektor , je velmi intenzivn zem d lsky využíváno a vysoké obsahy dusi nan v podzemní vod m l ích zvodní jsou zde zjišt ny. V daném p ípad bude nutné navrhnout OP II. stupn tak, aby byly chrán ny oblasti infiltrace srážkové vody, které dotují hlubokou zvode , jejíž exploatace se projektovaným vrtem p edpokládá. Nespojité OP II. stupn je v souladu s platnou legislativou (vodní zákon 254/2001 Sb. v platném zn ní). Zpráva bude zpracována tak, aby byla výchozím podkladem pro následné vodohospodá ské projek ní práce a zárove poskytla veškeré podklady pro vodoprávní rozhodnutí o povolení nakládání s vodami ve smyslu Vodního zákona . 254/2001 Sb. po Euronovele v platném zn ní.


7




7. Záv r Obec Velatice má v sou asnosti zdroj pitné vody, vrt HV-2 exploatující podzemní vodu, který nevyhovuje požadavk m vyhlášky 252/2004 Sb. v ukazateli dusi nany. Zásobování obce probíhá na základ výjimky ud lené orgánem ve ejného zdraví. Obec na své náklady realizovala geofyzikální pr zkum, kterým byla identifikována hluboká tektonická porucha, již lze p i adit k strukturám hlubokého ob hu podzemní vody. Nový zdroj pitné vody pro obec bude realizován v oblasti tektonického porušení masívu v hlubokém hydrogeologickém kolektoru v kulmských slepencích a to z následujících d vod : •

• •

• • •

•

Ve stávajícím zdroji vody (HV-2) jsou trvale indikovány vysoké obsahy dusi nan v d sledku masivního využívání dusíkatých hnojiv na pozemcích v oblasti infiltrace srážek. V m lkém ob hu podzemní vody dochází v d sledku nitrifikace nebo rozpoušt ní aplikovaných hnojiv ke zvyšování obsahu dusi nan . Vzhledem k snadné dostupnosti kyslíku pro mikroorganismy neprobíhá redukce dusi nan . Tu lze o ekávat až p i vzniku výrazn reduk ního prost edí s dostate n dlouhou dobou zdržení podzemní vody v horninovém prost edí. Pokud by se hydrogeologický vrt realizoval v neogenních sedimentech – píscích, je pravd podobné, že by doba zdržení podzemní vody nebyla na redukci dusi nan dosta ující. Hydrogeologický vrt bude realizován v míst , kde byla geofyzikálním pr zkumem na profilu P4 v metráži cca 100 indikována tektonická porucha. Vrt bude hluboký cca 60 až 80 m. Svrchní kolektor bude odt sn n. Na vrtu bude provedena hydrodynamická zkouška a podzemní voda bude analyzována v rozsahu nutném pro hydrogeochemické zhodnocení a zjišt ní limitu z hlediska surové a pitné vody. Pr zkum bude zpracován formou záv re né zprávy.

Hydrogeologický vrt bude realizován v složitých geologických a hydrogeologických pom rech. Vrt bude procházet t í geologicky (litologicky) a technologicky (z hlediska typu vrtání) odlišná prost edí. Vrtání bude muset být provád no s výplachem, který zajistí udržení st ny vrtu podobu vrtání v nesoudržných a soudržných sedimentech (zajistí to, aby do vrtu nepadala zrna št rk a nedošlo k svírání vrtu v neogenních jílech) a sou asn zajistí vynášení vyvrtaného materiálu z vrtu. Vzhledem k nutnosti použití výplachu bude nutné kvalitní a asov náro né išt ní vrtu, aby došlo k odstran ní vytvo ené filtra ní k ry. Jde o jílovou vrstvi ku, která se vytvo í na st n vrtu a zajiš uje stabilitu vrtné st ny, sou asn ovšem výrazn snižuje možnost p ítoku podzemní vody do vrtu. Proto je nutné ji odstranit promývání a stup ovitým erpáním podzemní vody. Dále cenu vrtu zvyšuje nutnost odt sn ní první zvodn , která má v sou asnosti velmi vysoké obsahy dusi nan . Vzhledem k významu vrtu jako potencionálního zdroje vody pro zásobování obce je navržena erpací zkouška 30 dní. Délka erpací zkoušky je navržena tak, aby se prokázala vydatnost vrtu v režimu ustáleného proud ní a ov ila kvalita podzemní vody opakovanými odb ry vody v dynamickém stavu (tj. p i dlouhodob jším erpání podzemní vody).


8




Pro nov vzniklý zdroj pitné vody bude nutné navrhnout OP II. stupn tak, aby byly chrán ny oblasti infiltrace srážkové vody, které dotují hlubokou zvode , jejíž exploatace se projektovaným vrtem p edpokládá.


9




8. Literatura Demek, J. (1987): Zem pisný lexikon SR. Hory a nížiny. Academia, Praha. Michlí ek, E. (1986): Hydrogeologické rajóny GEOtest Brno.

SR. Svazek 2. Povodí Moravy a Odry.

Novotná, J. (2012): Velatice – situování hydrogeologického vrtu. MS GEOtest, a.s. Olmer, M., Herrmann, Z., Kadlecová, R., Prchalová, H. et al. (2006): Hydrogeologická rajonizace eské republiky. Sborník geologických v d, hydrogeologie, inženýrská geologie, 23. eská geologická služba, Praha. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti eskoslovenska. Studia geographica 16. Brno. Tesa ík, K. (1994): Velatice – hydrogeologický pr zkum. MS GEOtest Brno, a.s. Tesa ík, K. (1994): Velatice – dopl kový pr zkum. MS GEOtest Brno, a.s.


10




Fotodokumentace

Obrázek 1: Detail ochranného pásma stávajícího jímacího vrtu HV-2

Obrázek 2: Ochranné pásmo jímacího území - vrtu HV-2


11




Obrázek 3: Parcela . 614 - místo pro vybudování nového hydrogeologického vrtu

Obrázek 4: Parcela . 615 - místo pro vybudování nového hydrogeologického vrtu


12


Velatice. Vybudování hydrogeologického vrtu HV-101. Projekt

Recommend Documents