Včelařství. Obsah: Usnesení ze zasedání

PŘÍLOHA VČELAŘSTVÍ č. 5 Časopis Českého svazu včelařů – určeno členům ČSV

Ročník 66 (147)

Včelařství Obsah: Usnesení RV a ÚKRK ČSV, o. s. Ochrana včel v právních předpisech Směrnice ČSV o činnosti VKM Přoč kraňka? (pokračování...) Vyjdou nové OVP - upoutávka

1 3 8 10 12

Usnesení ze zasedání RV a ÚKRK Českého svazu včelařů, o. s., konaného dne 23. a 24. 3. 2013 ve SOUV-VVC, o. p. s., Nasavrky u Chrudimi Republikový výbor ČSV, o. s., v počtu členů 70 dne 23. 3. 2013 a 61 členů dne 24. 3. 2013 přítomných na jednání z celkového počtu 79 členů RV, po schválení programu jednání, zvolení návrhové komise ve složení Alenka Příhodová, Rostislav Plšek, František Reich, a po projednání jednotlivých zpráv, připomínek a diskusních příspěvků A) KOOPTUJE: Zdeňka Popa, zástupce OO ČSV Kolín, do funkce člena Republikového výboru ČSV, o. s. B) JMENUJE: 1. MVDr. Ludvíka Bělohlávka členem komise pro zdraví včel, 2. Jiřího Slámu členem redakční rady časopisu Včelařství. C) SCHVALUJE: 1. Jednací řád RV ČSV, o. s., a na základě jeho přijetí zvolil členy mandátové komise - Jiřího Pohana, Zdeňka Pospíšilíka a Karla Pecháčka, 2. Zápis ze zasedání RV ČSV, o. s. ze dne 11. 11. 2012, 3. Zprávu o plnění usnesení RV ČSV, o. s., ze dne 11. 11. 2012, 4. Zprávu o činnosti a hospodaření ČSV, o. s. za rok 2012 a zadání externího auditu účetnictví ČSV, o.s. za rok 2013, 5. Novelizaci Stanov ČSV, o. s.,

6. Směrnici ČSV o činnosti včelařských kroužků mládeže č. 1/2013, 7. Ručení nemovitým majetkem svazu za revolvingový úvěr pro společnost Včelpo, spol s r. o., 8. Prodej pozemku v k. ú. Řešetova Lhota č. parc. 524 o výměře 108 m2 Davidu Línkovi za cenu 2 160 Kč, 9. Prodej budovy č. pop. 52 na pozemku č. parc. 340, stavby bez č. pop. na pozemku č. parc. 341, dále pozemky č. parc. 337/1 a 1620 k. ú. Pusté Žibřidovice, okres Šumperk, ve vlastnictví VÚVč, s. r. o. Dol jako nepotřebného majetku, 10. Možnost výběru příspěvků pro činnost okresních organizací ČSV, o. s. od základních organizací v jejich obvodech, tato změna je promítnuta do schválené novelizace stanov. D) BERE NA VĚDOMÍ: 1. Zápisy z jednání PRV ČSV, o. s. ze dnů 9. 10., 9. 11., 11. 12. 2012 a 15. 1. 2013, 2. Zprávu ÚKRK ČSV, o. s., 3. Informace o ukončení nájemní smlouvy VS Rosice ze strany nájemce ke dni 30. 4. 2013, 4. Informace o průběhu příprav novely vyhlášky 299/2003 Sb., 5. Informace o stavu příprav Českého včelařského programu 2014 – 2016,

Usnesení RV a ÚKRK ČSV, o. s.

6. Informace o stavu příprav změn NV č. 197/2005 Sb., na další cyklus, 7. Informace o průběhu jednání o sankčních výměrech Finančního úřadu z kontrol dotace na společensko prospěšnou činnost z let 2005 - 2008, 8. Plán činnosti nové legislativní komise na rok 2013, 9. Dopis OO ČSV Uherské Hradiště s návrhem na změnu Řádu o udělování čestných ocenění, 10. Informace o přípravě školení pokladníků okresních organizací, které proběhne v tomto roce v rámci podzimních aktivů. E) UKLÁDÁ: 1. Sekretariátu a) publikovat schválené změny Stanov ČSV, o. s. v časopise Včelařství a na webu svazu b) publikovat Směrnici o činnosti včelařských kroužků mládeže 1/2013 v časopise Včelařství a na webu svazu, c) publikovat Zprávu o činnosti a hospodaření za r. 2012 na webu a v časopise Včelařství, d) publikovat usnesení RV na webu svazu a v časopise Včelařství, e) zajistit registraci změn stanov na MV ČR. 2. PRV a) zadat provedení externího auditu účetnictví ČSV, o. s. za r. 2013, b) vrátit novelizovaný Statut CPV schválený CPV bez projednání s PRV a RV zpět s výzvou k projednání takto přijatých změn v nejvyšších orgánech svazu za účasti CPV, c) předprojednat nájem VS Rosice se ZO Rosice a OO Brno-venkov, d) zajistit od okresních organizací údaje o nutných nákladech na jejich činnost a na základě těchto údajů předložit na příštím jednání RV návrh výše příspěvku na činnost okresních organizací z rozpočtu svazu.

2 I Příloha Včelařství

3. předsedovi a tajemníkovi podepsat zástavní smlouvu ke krytí revolvingového úvěru ve výši 5 mil. pro společnost Včelpo, spol. s r. o. 4. zástupcům svazu v orgánech společnosti VÚVč, s. r. o. dát souhlas k prodeji nemovitostí v k. ú. Pusté Žibřidovice ve vlastnictví VÚVč, s. r. o. F) KONSTATUJE, že v případech převodu nemovitostí v k. ú. Řešetova Lhota a k. ú. Pusté Žibřidovice nebyly dodrženy Stanovy ČSV v § 6 odst. 2 písm. o), a v této souvislosti UKLÁDÁ PRV dodržovat stanovy svazu a u všech smluv, kterými se nakládá s nemovitostmi, uvádět doložku, že tato smlouva byla schválena příslušným orgánem svazu. G) USTAVUJE Legislativní komisi ČSV a JMENUJE jejími členy: Karla Brücklera, Miloslava Peroutku, Josefa Hanušku, Martina Starku, Václava Sciskalu, Pavla Březinu. H) UDĚLUJE Čestnou vlajku ZO ČSV, o. s. Hořovice. I) NESCHVALUJE 1. Návrh nového Chovatelského řádu ČSV, 2. Návrh změn Řádu o udělování čestných ocenění. J) ODMÍTÁ změnu vyhlášky č. 299/2003 Sb. a UKLÁDÁ PRV požádat SVS o výklad vyhlášky a pracovat na znění nové vyhlášky. K) VYSLOVUJE 1. ZNEPOKOJENÍ se založením Svazu chovatelů včely tmavé, jejichž cílem podle jejich stanov je vykonávat činnost uznaného chovatelského sdružení včely tmavé, a v této souvislosti UKLÁDÁ PRV jednat s příslušnými státními orgány a organizacemi o vzniklé situaci, 2. PODĚKOVÁNÍ Ing. Josefu Janouškovi za dlouholetou práci pro VS Rosice a UKLÁDÁ předsedovi mu osobně poděkovat a jednat s ním o možnosti dalšího nájmu.

Ochrana včel

Ochrana včel v právních předpisech Česká republika patří mezi první země, které legislativně upravily ochranu včel při použití přípravků na ochranu rostlin. První právní úprava ochrany včel spadá již do r. 1957, kdy tehdejší ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství vypracovalo pro způsob ošetřování rostlin chemickými prostředky vyhlášku č. 79/1957 Sb. O šest let později byla vydána vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 37/1963 Sb. ve znění pozdějších novel o ochraně včel, ryb a lovné zvěře při hubení škůdců přípravky na ochranu rostlin. Tato vyhláška byla vydána na základě zmocňovacího ustanovení zákona č. 188/1950 Sb. o zdokonalení rostlinné výroby a zákona

č. 11/1955 Sb. o vodním hospodářství. Uvedené zákony však obsahovaly jen rámcová ustanovení o ochraně zdraví lidí a zvířat při hubení škůdců rostlin přípravky na ochranu rostlin, takže vyhláška č. 37/1963 Sb. byla komplexní právní úpravou. V současné době danou problematiku upravují dva předpisy – zákon o rostlinolékařské péči č. 326/2004 Sb. a vyhláška o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin č. 327/2012 Sb. V následujícím textu jsou pouze ustanovení těchto předpisů, které se týkají včel.

Zákon o rostlinolékařské péči č. 326/2004 Sb., v platném znění (tj. k 1. 1. 2013): § 49 (1) Přípravky nesmí být používány v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie a tímto zákonem s výjimkou rozšířeného povolení nebo použití pro účely výzkumu a vývoje nebo zkoušení. Při jejich aplikaci a) nesmí být postupováno v rozporu s požadavky na ochranu vod, včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů včetně rostlin, stanovenými prováděnými prováděcím právním předpisem, b) nesmí být zasaženy rostliny a plochy mimo pozemek, na němž se provádí aplikace. (2) Podrobnosti použití přípravku k hubení škodlivých obratlovců stanoví prováděcí právní předpis. (3) Na používání přípravků se vztahují ustanovení o odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky (§ 86). (4) Rostlinolékařská správa zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o spotřebě účinných látek, které jsou v přípravcích obsaženy, sumarizované podle přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 o statistice pesticidů. (5) Zveřejnění nebo poskytnutí informace o spotřebách účinných látek a přípravků ve vztahu k územní jednotce se nepovažují za porušení obchodního tajemství. (6) Způsob dodržení požadavků podle odstavce 1 písm. a) stanoví prováděcí předpis.

§ 50 (1) Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikatelské činnosti hodlá ve venkovním nebo skleníkovém prostředí použít přípravek označený na základě povolení jako vysoce toxický, je povinna písemně požádat rostlinolékařskou správu o souhlas s jeho použitím. V žádosti uvede katastrální území a parcelní číslo pozemku, kde má být přípravek použit, plodinu, která má být ošetřena, účel, rozsah a termín aplikace. (2) Rostlinolékařská správa vydá písemné povolení k použití vysoce toxického přípravku tehdy, jestliže shledá, že potřebné ošetření přípravkem podle odstavce 1 nelze provést jinak, zejména nelze-li je provést méně nebezpečným přípravkem. Stejnopis povolení neprodleně předá žadateli a místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

(3) (3) Na nakládání s vysoce toxickými přípravky se vztahuje zvláštní právní předpis.

§ 51 Ochrana včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při používání přípravků (1) Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikání používá přípravky ve venkovním prostředí, nesmí aplikovat přípravky, které jsou podle povolení označené jako a) nebezpečné nebo zvláště nebezpečné pro včely, pokud před aplikací nepostupuje v souladu s odstavcem 2; toto ustanovení se vztahuje i na aplikaci jiných přípravků a látek, jejichž použití je pro včely nebezpečné, (2) Před aplikací přípravků uvedených v odstavci 1 je nutno a) zjistit u místně příslušných obecních úřadů informace k umístění stanovišť včelstev v dosahu alespoň 5 km od hranice pozemku, na němž má být aplikace provedena, a minimálně 48 hodin před provedením aplikace oznámit dotčeným chovatelům včel a místně příslušným obecním úřadům aplikaci přípravku, (3) Chovatel včel je povinen oznámit podle prováděcího právního předpisu místně příslušnému obecnímu úřadu údaje k umístění trvalých a přechodných stanovišť včelstev. (4) Zjistí-li chovatel včel, že došlo k úhynu včel, oznámí to neprodleně krajské veterinární správě. Krajská veterinární správa v součinnosti s rostlinolékařskou správou provede místní šetření; má-li pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku, zajistí odběr vzorků způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, jejich vyšetření odborným ústavem a informování chovatele včel o výsledku tohoto vyšetření. Záznam o výsledku místního šetření a výsledek vyšetření vzorků poskytne též rostlinolékařské správě a chovatelům včel. (5) Ustanovením odstavce 4 nejsou dotčena práva na uplatnění nároků na náhradu škody podle obecných právních předpisů. (6) Obecní úřad poskytne na vyžádání příslušné údaje podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3 ošetřovatelům porostů a chovatelům včel. (7) Prováděcí právní předpis stanoví a) další případy a okolnosti, kdy je nutná ochrana včel podle odstavce 1 písm. a), b) náležitosti oznámení podle odstavce 1 písm. b), Příloha Včelařství I 3

Ochrana včel

c) náležitosti oznámení podle odstavce 2 a 3, d) podrobnosti k ochraně včel, zvěře a některých dalších necílových organismů při použití přípravků.

§ 52 Letecká aplikace přípravků (1) Letecká aplikace přípravků je zakázána, není-li dále stanoveno jinak. (2) Leteckou aplikaci lze provést pouze z letadla nebo vrtulníku, je-li povolena rostlinolékařskou správou, a to na základě a) schváleného plánu letecké aplikace a následné žádosti o povolení jednotlivé letecké aplikace, nebo b) žádosti o povolení mimořádné letecké aplikace

Komentář: Nová úprava § 51 oproti dosavadnímu znění zeštíhlela. Chce-li ošetřovatel porostu použít přípravek pro včely nebezpečný nebo zvlášť nebezpečný (pro včely škodlivý nebo jedovatý) musí si zjistit na obecním úřadu stanoviště včelstev v okruhu 5 km kolem ošetřovaného pozemku a oznámit dotčeným chovatelům včel aplikaci přípravku minimálně 48 hodin předem. Pro zabezpečení ochrany včel jsou chovatelé včel povinni oznámit místně příslušnému obecnímu úřadu údaje týkající se stanovišť včelstev. Obecní úřad poskytne na vyžádání tyto údaje ošetřovatelům porostů a uživatelům pozemků. Letecká aplikace přípravků se zakazuje s výjimkou případů, kdy ji povolí rostlinolékařská správa podle schváleného plánu nebo na základě mimořádné situace. Zjistí-li chovatel včel, že došlo k úhynu včel, oznámí to neprodleně krajské veterinární správě. Ta v součinnosti s rostlinolékařskou správou provede místní šetření - zjistí okolnosti úhynu včel, zejména zda byl ošetřený porost kvetoucí – navštěvovaný včelami, zjistí rozsah škod; má-li pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku, zajistí odběr vzorků, jejich vyšetření odborným ústavem. Záznam o výsledku místního šetření a výsledek vyšetření vzorků poskytne též rostlinolékařské správě a chovatelům včel. Prováděcí právní předpis stanoví další případy a okolnosti, kdy je nutná ochrana včel, náležitosti oznámení o stanovištích včelstev, náležitosti oznámení o provedení postřiku chovatelům včel a další podrobnosti k ochraně včel při použití přípravků. Nová úprava ochrany včel při používání přípravků byla vyvolána a zpracována na podnět Antibyrokratické komise MZe ČR.

Spočívá zejména v jasně formulovaných povinnostech ošetřovatelů porostů na jedné straně a chovatele včel na straně druhé. Možným škodám na včelách a dalších necílových organismech lze předejít pouze při dostatečné informovanosti dotčených subjektů. Nezbytným prostředkem je při těchto kontaktech místně příslušný obecní úřad. Ošetřovatelé porostů však již nejsou povinni s dostatečným předstihem s chovateli včel před aplikací přípravků projednávat opatření k ochraně včel. Ze zákona byl vypuštěn pojem „směr hromadného letu včel“.

§ 79c (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že c) používá přípravek v rozporu s podmínkami používání přípravků podle § 49 odst. 1, 2, 3 nebo 4, d) jako ošetřovatel porostu aplikuje přípravky v rozporu s § 51 odst. 1 a 2, (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 40 000 Kč.

§ 79g (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že g) používá přípravky v rozporu s § 49 odst. 1, 2, 3 nebo 4, i) jako ošetřovatel porostu aplikuje přípravky v rozporu s § 51 odst. 1, (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

Komentář: Ustanovení jsou členěna podle výše sankce a rovněž systematicky zda se jedná o přestupek (fyzická osoba) nebo o jiný správní delikt (právnická osoba). Porušování podmínek aplikace přípravků podle § 49 znamená v podstatě porušení vyhlášky na ochranu včel. Současně nesmí být zasaženy rostliny mimo pozemek, na němž se provádí aplikace. Sankce také hrozí ošetřovatelům porostů v případě nedodržení § 51 odst. 1 a 2 – zemědělcům do výše 40 tis. Kč a družstvům, společnostem nebo jiným právnickým osobám do výše 1 milionu Kč. Chovateli, který neoznámí řádně a včas na obecní úřad stanoviště včelstev, nehrozí žádný postih. V případě, že dojde k otravě včel a bude zjištěno, že oznamovací povinnost chovatel nesplnil, znamená to, že škodu v podstatě zavinil nebo spoluzavinil a utrpěná škoda na včelách a ušlém medném výnosu je pro chovatele už tak dostatečným potrestáním.

Vyhláška o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin č. 327/2012 Sb. (vybraná ustanovení): Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 88 odst. l písm. d) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“) :

§ 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) podrobnosti k ochraně včel, zvěře, vodních organismů a některých dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin (dále jen „přípravky“), b) způsob odběru vzorků za účelem vyšetření příčiny úhynu včel, zvěře a ryb v důsledku použití přípravků (dále jen „způsob odběru vzorků“). 4 I Příloha Včelařství

§ 2 Pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) porostem navštěvovaným včelami 1. lesní porost se stromy a keři lesních dřevin, které kvetou, nebo se na nich vyskytuje medovice nebo mimokvětní nektar, 2. porost na pozemku ve venkovním prostředí mimo pozemek s lesním porostem, na jehož jednom čtverečním metru jsou v době ošetření průměrně více než dvě kvetoucí rostliny, včetně kvetoucích plevelů, navštěvované včelami, b) medovicí sladká tekutina, kterou vylučují na povrchu rostlin některé druhy hmyzu a cizopasných hub,

Ochrana včel

c) mimokvětním nektarem - sladká tekutina, kterou vylučují některé rostliny na řapících listů, na listech nebo palistech,

Podrobnosti k ochraně včel (k § 51 odst. 7 zákona) §3 (1) Přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako zvlášť nebezpečný pro včely, nesmí být aplikován a) na porost navštěvovaný včelami, b) na stromy a keře v květu, při výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru, které navštěvují včely (dále jen „stromy a keře navštěvované včelami“).

§4 Přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako nebezpečný pro včely, smí být aplikován na porost navštěvovaný včelami pouze po ukončení denního letu včel, a to nejpozději do dvacáté třetí hodiny příslušného dne.

§5 (1) Přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako zvlášť nebezpečný pro včely, nebo přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako nebezpečný pro včely, může být v době, kdy včely létají, aplikován jen v takové vzdálenosti od a) porostů navštěvovaných včelami, b) stromů a keřů navštěvovaných včelami, c) kvetoucích stromů a keřů, d) části stromů s výskytem medovice nebo mimokvětního nektaru a e) stanoviště včelstev, která s ohledem na způsob aplikace přípravku, použitý mechanizační prostředek a sílu a směr větru zaručuje, že aplikovaný přípravek na ně nedopadne. (2) Je-li přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako nebezpečný pro včely, použit ve směsi s jiným přípravkem, dalším prostředkem nebo hnojivem, uplatňují se při aplikaci opatření jako při použití přípravku zvlášť nebezpečného pro včely. Jsou-li ve směsi použity pouze přípravky nebo další prostředky, které nejsou podle rozhodnutí o povolení označeny jako nebezpečné ani zvlášť nebezpečné pro včely nebo hnojiva, uplatňují se při aplikaci opatření jako při použití přípravku nebezpečného pro včely, s výjimkou oznamovací povinnosti podle § 51 odst. 2 písm. a) zákona. (3) Opatření podle odstavce 2 se nepoužije, je-li aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem, dalším prostředkem nebo hnojivem uvedena na obalu přípravku a není-li na obalu současně uvedeno, že směs nebyla posouzena rostlinolékařskou správou. (4) Hrozí-li nebezpečí zasažení porostů navštěvovaných včelami, létajících včel nebo stanovišť včelstev při aplikaci biocidních přípravků nebo látek používaných podle jiného právního předpisu, kdy tyto prostředky nebo látky mohou včelám škodit, jde o okolnosti, za nichž použití těchto prostředků nebo látek je nebezpečné.

§6 Průměrný počet kvetoucích rostlin v porostu včetně kvetoucích plevelů k posouzení, zda jde o porost navštěvovaný včelami, se zjišťuje v pásech rovnoměrně rozvržených, 1 m širokých a 100 m dlouhých; na plochách do 10 ha na pěti místech, na plochách 10 ha a více na deseti místech. Jsou-li podstatné rozdíly v zakvétání částí porostu, posuzuje se každá tato část samostatně.

Oznámení chovatele včel k umístění trvalých nebo přechodných stanovišť §7 (k § 51 odst. 3 zákona) (1) Chovatel včel oznamuje písemně místně příslušnému obecnímu úřadu každoročně do konce února umístění trvalých stanovišť včelstev. (2) Nové umístění stanovišť včelstev, včetně kočovných, oznamuje chovatel včel písemně obecnímu úřadu nejpozději pět dnů před jejich přemístěním. (3) Stanoviště včelstev, pokud není umístěno v zastavěné části obce, označí chovatel včel umístěním žlutého rovnostranného trojúhelníku o délce strany 1 m v horizontální poloze.

§8 (K § 51 odst. 7 písm. c) zákona) U trvalých nebo přechodných stanovišť včelstev oznámení obsahuje: a) identifikaci chovatele včel 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu bydliště, datum narození nebo identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2. obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, která jedná jménem osoby uvedené pod písmenem a), číslo telefonu, popřípadě jiný způsob kontaktu, c) identifikaci umístění včelstev 1. pozemek označený parcelním číslem nebo číslem půdního bloku v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů, obcí, katastrálním územím, okresem, v případě lesního pozemku jednotkou prostorového rozdělení lesa, 2. přiložený jednoduchý situační náčrtek s označením stanoviště, d) v případě přechodných stanovišť předpokládanou dobu umístění vymezenou datem začátku a konce umístění.

§ 10 Oznámení aplikace přípravku dotčeným chovatelům včel a místně příslušnému obecnímu úřadu (K § 51 odst. 7 písm. c) zákona) Oznámení obsahuje: a) identifikaci ošetřovatele porostu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu bydliště, datum narození nebo identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2. obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, která jedná jménem osoby uvedené pod písmenem a), číslo telefonu, popřípadě jiný způsob kontaktu, c) informaci k přípravku 1. obchodní název, 2. aplikační dávku přípravku, 3. předpokládané datum a předpokládanou hodinu zahájení aplikace, d) identifikaci místa aplikace přípravku - pozemek označený parcelním číslem nebo číslem půdního bloku v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů, obcí, katastrálním územím, okresem, v případě lesního pozemku Příloha Včelařství I 5

Ochrana včel

jednotkou prostorového rozdělení lesa, výměrou v hektarech, druhem plodiny.

§ 14 Způsob odběru vzorku při šetření příčin úhynu včel, zvěře a ryb (K § 51 odst. 4 zákona) (1) K vyšetření příčiny uhynutí včel se odebírá vzorek uhynulých včel v počtu nejméně 500 jedinců a vzorek ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 gramů. Vzorky musí být označeny a zabaleny v prodyšném pevném obalu a nejpozději do 72 hodin po ošetření porostu doručeny odbornému ústavu k provedení analýzy.

§ 15 Přechodná ustanovení (1) Označením přípravku podle dosavadních právních předpisů a) „Přípravek pro včely toxický“ se rozumí označení „Přípravek zvlášť nebezpečný pro včely“, b) „Přípravek pro včely škodlivý“ se rozumí označení „Přípravek nebezpečný pro včely“, c) „Pro včely relativně neškodný“ se rozumí, že „Přípravek nevyžaduje klasifikaci z hlediska ochrany včel“, d) „Toxický pro zvířata“ se rozumí „Nebezpečný pro suchozemské obratlovce“. (2) U přípravků, na které se nevztahuje odstavec 1 a které byly uvedeny do oběhu před nabytím účinnosti této vyhlášky, platí jejich označení k zabezpečení ochrany včel, zvěře, ryb a dalších vodních organismů do skončení doby použitelnosti těchto přípravků uvedené na jejich obalu.

§ 16 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin. 2. Vyhláška č. 33/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin.

§ 17 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2012.

Komentář: Pojmy: Vyhláška upravuje pojmy, se kterými pracuje. Např. co se rozumí porostem navštěvovaným včelami (dříve označován kvetoucí porost), medovicí, mimokvětním nektarem apod. Dále rozděluje přípravky na přípravky pro včely zvlášť nebezpečné (toxické, insekticidy) a přípravky pro včely nebezpečné (škodlivé, zejména herbicidy) a další podrobnosti a opatření k ochraně včel. Přípravky pro včely zvlášť nebezpečné nesmí být aplikovány na porost navštěvovaný včelami, včetně stromů a keřů, jež kvetou nebo se na nich vyskytuje medovice a mimokvětní nektar. Přípravky pro včely nebezpečné smí být použity na porost navštěvovaný včelami, včetně kvetoucích stromů a keřů a při výskytu medovice a mimokvětního nektaru avšak jen po ukončení denního letu včel, maximálně do 23. hodiny. Tento časový limit je stanoven proto, aby byla zachována co nejdelší doba od provedení postřiku do doby začátku denního letu včel. Přeci jen do rána se přípravek pro včely 6 I Příloha Včelařství

nebezpečný v rostlině rozloží natolik, že jeho účinky již nejsou tak destruktivní vůči včelám jako v době postřiku. Použití směsí přípravků. Použití směsí přípravků má tři režimy: a) V případě použití směsi přípravků, které nejsou pro včely nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné, uplatňují se při aplikaci opatření jako při použití přípravku nebezpečného pro včely s tím, že oznamovací povinnost ošetřovatele porostů (48 hodin před aplikací chovatelům se stanovišti včelstev v okruhu 5 km kolem ošetřovaného porostu) zde není. Je to proto, že možných kombinací přípravků nepůsobících na hmyz je tolik, že by hlášení jejich aplikací nadměrně administrativně zatěžovalo zemědělce. b) Je-li použit přípravek pro včely nebezpečný v kombinaci s neškodným přípravkem, je směs považována za přípravek pro včely zvlášť nebezpečný s patřičnou oznamovací povinností. c) Použití přípravků, jejichž smíchání s jiným přípravkem nebo hnojivem je připuštěno v návodu k použití přípravku, nepodléhá žádným opatřením. Použití přípravků zvlášť nebezpečných pro včely, které se vyznačují dlouhodobým systémovým působením (typu Regent) bylo z vyhlášky vypuštěno s odůvodněním, že pokud je dána povinnost při aplikaci přípravku postupovat podle návodu k použití nebo podmínek registrace přípravku, je nadbytečné způsob použití ještě upravovat ve vyhlášce. Tento druh přípravků se vyznačuje tím, že působí v porostu po určitou dobu, musí se tedy aplikovat stanovený počet dní před rozkvětem. Pro množství otrav způsobených právě nesprávnou aplikací přípravku Regent 800 WG byl v r. 2003 tento přípravek pro použití do řepky zrušen. Od té doby masivnější otravy včel přípravky tohoto typu nebyly zaznamenány. Povinnosti chovatele včel - chovatel včel má každoročně do konce února povinnost hlásit místně příslušnému obecnímu úřadu umístění trvalých stanovišť včelstev. Nové umístění stanovišť, včetně kočovných oznamuje nejpozději pět dnů před jejich přemístěním. K oznámení stanoviště se musí vždy připojit jednoduchý plánek. Stanoviště včelstev, pokud není umístěno v zastavěné části obce, se označí umístěním žlutého rovnostranného trojúhelníku o délce 1 m v horizontální poloze. Došlo k vypuštění povinnosti chovatelů hlásit obecnímu úřadu hromadný let včel za zdrojem snůšky a jeho pravděpodobný směr. Náležitosti oznámení stanoviště včelstev: Náležitosti oznámení trvalých nebo přechodných stanovišť včelstev na obecní úřady jsou podrobně stanoveny. Zejména se jedná o identifikaci pozemku, kde je umístěno stanoviště včelstev – uvádí se parcelní číslo nebo číslo půdního bloku v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů. Jedná-li se o lesní pozemek, uvádí se jednotka prostorového rozdělení lesa. Vzor oznámení byl uveřejněn v příloze Včelařství č. 2/2013. Oznámení aplikace přípravku dotčeným chovatelům včel a obecnímu úřadu: I toto oznámení musí obsahovat předepsané náležitosti - nacionále ošetřovatele porostu, označení přípravku, aplikační dávku, datum, hodinu a místo aplikace přípravku, parcelní číslo, číslo půdního bloku, katastrální území, údaj o výměře v hektarech a druh plodiny. Způsob odběru vzorků - k vyšetření příčiny úhynu včel se odebírá vzorek o počtu min. 500 ks uhynulých včel a vzorek ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 gramů. Vzorky musí být označeny a zabaleny v prodyšném pevném obalu a nejpozději do 72 hodin po ošetření porostu doručeny odbornému ústavu k provedení analýzy. Vzorky je třeba před odesláním uchovávat v chladu, nelépe v mrazničce a zaslat k vyšetření co nejdříve. Účinná látka ve vzorcích se velmi rychle rozkládá a při nevhodném uchování a delší době, než se vzorky dostanou k vyšetření, se zvyšuje pravděpodobnost, že účinná látka ve vzorcích zjištěna nebude. Vzorky odebírá

Ochrana včel

a do laboratoře zasílá KVS, která taktéž vyšetření hradí. Pokud by si vzorky odebral sám chovatel a odeslal k vyšetření, pak to zaplatí a v případě soudního projednávání by výsledek vyšetření mohl být jako důkaz zpochybněn. Letecká aplikace: Ve znění před účinností nové vyhlášky č. 327/2012 Sb. byla součástí úprava letecké aplikace přípravků (vyhlašování provedení postřiků obcí minimálně 48 hodin před aplikací místním rozhlasem nebo vyhláškou). Nyní je právní úprava letecké aplikace z vyhlášky zcela vypuštěna. Podmínky letecké aplikace přípravků nově obsahuje nové ustanovení v zákoně

č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a to § 52. Toto ustanovení leteckou aplikaci přípravků zakazuje, avšak současně uvádí podmínky, za jakých leteckou aplikaci provést lze. Musí být aplikace povolena rostlinolékařskou správou a to na základě schváleného plánu letecké aplikace a následné žádosti o povolení jednotlivé letecké akce, nebo žádosti o povolení mimořádné letecké akce. V současné době se chystají další podstatné změny ohledně oznámení stanovišť včelstev, které se nedotknou jen rostlinolékařských předpisů.

Jednání o spolupráci v oblasti ochrany včel Dne 20. 3. 2013 se uskutečnilo jednání na MZe ČR, které svolal vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Ing. Martin Žižka, Ph.D. Jednání se zúčastnili zástupci Českého svazu včelařů, o. s., Státní veterinární správy ČR a Státní rostlinolékařské správy ČR. Tématem bylo rozšíření spolupráce za účelem ochrany včel při použití přípravků na ochranu rostlin.

Problém č. 1: Dosažitelnost pracovníka KVS v případě, že dojde k otravě včel mimo obvyklou pracovní dobu, tj. v pátek odpoledne a o víkendu a svátcích: Účinné látky ve včelách a v porostu se velmi rychle rozkládají a velkou roli hraje každá hodina zpoždění místního ohledání, odběru vzorků a jejich zaslání do laboratoře k vyšetření. Prodlení s řešením škod na včelách, když ve vzorcích vlivem prodlení není zjištěno nic, jde pak k tíži chovatelů, kteří svou újmu a příčinnou souvislost mezi aplikací přípravku a hromadným úhynem včel musí prokazovat, a kteří se tak dostávají do důkazní nouze. Zástupce SVS ČR, ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat MVDr. Zbyněk Semerád informoval, že dosažitelnost pracovníků KVS bude v těchto případech stejná, jako je při mimořádných událostech (nebezpečné nákazy). Telefonické spojení bude zajištěno vždy formou pohotovosti určeného pracovníka každé KVS. Byly obeslány všechny krajské veterinární správy s žádostí o zaevidování všech případů, které řešily nebo spoluřešily v součinnosti se Státní rostlinolékařskou správou v roce 2012, do informačního systému Státní veterinární správy, modulu Evidence nákaz a událostí. Stejným způsobem pak bude postupováno v tomto roce, tedy každý případ podezření na otravu včel, pokud se na jeho řešení bude podílet Státní veterinární správa, bude evidován v Modulu evidence nákaz a událostí jako mimořádná událost. Na základě závěrů zmíněného jednání bude chovatel při podezření na otravu včel vždy kontaktovat Státní veterinární správu, která následně zajistí součinnost Státní rostlinolékařské správy. V době víkendu a svátků může pak chovatel využít systém telefonních čísel, na nichž je držena pohotovost jednotlivými krajskými veterinárními správami a ke kterým se dostane chovatel přes vzkaz na záznamníku z pevné linky. Kontakty na tyto pevné linky budou uvedeny na webových stránkách SVS ČR, u jednotlivých krajských veterinárních správ. Samozřejmě budou k dispozici i na našich webových stránkách a ve Včelařství.

Základní kontakt: ÚSTŘEDNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVY Slezská 7/100, 120 56 Praha 2 Tel.: +420 227 010 145, Fax: +420 227 010 195 www.svscr.cz, [email protected] ID datové schránky: d2vairv Protože podle § 51 odst. 4 zákona o rostlinolékařské péči oznamuje hromadný úhyn včel chovatel včel přímo příslušné KVS,

pracovník KVS si v rámci součinnosti zve na místní ohledání pracovníka SRS sám. Podle poslední tiskové zprávy SRS ze dne 28. 3. 2013 bylo odpojeno 59 pracovišť SRS v rámci celé republiky od pevných telefonních linek. Dostupnost inspektorů SRS je zajištěna nyní pouze mobilními telefony, které jsou k dispozici na webových stránkách SRS ČR. Ředitel SRS Bc. Zdeněk Mach ujišťuje, že dostupnost inspektorů SRS nebude kvůli tomuto kroku v žádném případě omezena.

Základní kontakt: STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA Ztracená 1099/10, 161 00 Praha 6 Tel.: 235 010 300, Fax.: 235 010 364 www.srs.cz, E-mail: [email protected] Kontakt s médii: 725 358 724, E-mail: [email protected]

Problém č. 2: Jak vyplynulo z jednání, případy otrav jsou vedeny v evidenci jak SVS, tak SRS. Zástupce SRS sdělil, že v minulém roce je zaevidováno 18 případů otrav. ČSV tuto evidenci nemá, protože neexistuje povinnost cokoli kolem otrav na svaz hlásit. Svaz tak těžko může přispět bez aktuálních informací k tomu, aby se nebezpečí otrav včel snižovalo. Proto bylo dohodnuto, že obě správy poskytnou ČSV, o. s. potřebné informace o případech otrav.

Problém č. 3 Nová úprava rostlinolékařských předpisů uvolnila použití směsí. Zatímco do konce minulého roku byly směsi zakázány, pokud nebyly výslovně povoleny v návodu k použití, nyní jsou směsi za určitých stanovených podmínek povoleny. Pokud jde o látky, které nejsou samy o sobě pro včely škodlivé, jejich kombinace znamená automaticky změnu účinků na včely z látky neškodné na škodlivou, avšak přitom není uložena povinnost hlášení použití takovéto směsi na obecní úřad a chovatelům včel před aplikací. Protože je to věc nová, nevíme prozatím, co s přicházející sezonou přinese pro včely. Tyto směsi mohou totiž účinkovat na včely a přitom se chovatelé o postřicích nedozví. Nebudou moci tedy své včely sledovat a případně rychle jednat, jakmile zjistí příznaky otrav. Závěrem lze konstatovat, že jednání bylo přínosné, že účastníci projevili zájem spolupracovat při zajišťování ochrany včel. Doufám, že takto nastartovaná spolupráce bude úspěšně pokračovat. Včely si to zaslouží. Mgr. Jarmila Machová, Tel: +420 775 190 361 Kontakt: ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ, O. S. Křemencova 8, 115 24 Praha 1 Tel: +420 224 934 082, Fax: +420 224 934 977 E-mail: [email protected] Příloha Včelařství I 7

Směrnice ČSV

Směrnice ČSV, o. s. o činnosti včelařských kroužků mládeže č. 1/2013 Účelem této směrnice je komplexní úprava činností včelařských kroužků mládeže (VKM) Českého svazu včelařů, o. s. (ČSV), jejich vznik, evidence, členství v kroužku a jeho vedení, podpora, způsob jednání a zánik. (1) Definice VKM a) VKM dle této směrnice je subjekt, kolektiv, člen ČSV, o. s., který slouží k získávání zájmu a výchově mladých včelařů věkové kategorie žáků základních škol, středních škol a odborných učilišť, má minimálně 3 členy a nemá právní subjektivitu. b) Zřizovatelem VKM může být právnická osoba s odpovídajícím technickým zázemím. c) VKM vzniká rozhodnutím zřizovatele, tj. usnesením organizační jednotky ČSV, o. s., rozhodnutím příslušného orgánu školského zařízení, případně jiného subjektu pracujícího s dětmi a mládeží (např. základní škola, střední škola, učňovské zařízení, domovy dětí a mládeže, církve) a vstupem do ČSV. d) VKM je osvobozen od placení členských příspěvků při zachování všech výhod s členstvím v ČSV spojených včetně zasílání časopisu Včelařství a Odborných včelařských překladů. (2) Způsob jednání VKM: a) Za kroužek jedná jeho vedoucí. Zúčastňuje se členských schůzí organizačních jednotek svazu a plní všechny běžné povinnosti člena svazu. b) Ve vztahu vůči třetím osobám vystupuje samostatně vedoucí VKM. Za VKM se zavazuje zřizovatel. Zřizovatel má právní subjektivitu, je též vlastníkem majetku, se kterým VKM hospodaří. Žádá o případné dotace na činnost kroužku, o dotace na včelstva, s kterými hospodaří VKM. V případě zániku VKM majetek, s kterým VKM hospodařil, zůstává zřizovateli, není-li dále stanoveno jinak. c) V případě, že dojde ke škodě na včelařském majetku, se kterým hospodaří VKM, o příspěvek ze SF žádá zřizovatel, žádost spolupodepisuje vedoucí VKM. Příspěvek je pak vyplacen na účet zřizovatele. (3) Evidence VKM a) a) Po přijetí VKM za člena svazu vedoucí včelařského kroužku vyplní 2x evidenční list VKM, jehož náležitosti stanoví odborná komise ČSV - komise pro práci s mládeží, a zašle obě pare na sekretariát RV ČSV (sekretariát). VKM je zaevidován, jsou-li splněny všechny podmínky dle této směrnice, ke dni doručení evidenčního listu sekretariátu. b) b) Základní evidenci VKM vede sekretariát, data poskytuje SOUV-VVC, o. p. s., Nasavrky, pro účely organizace mládežnických akcí. c) Činnost VKM se každoročně obnovuje aktualizací dat „Evidenčního listu VKM“, a to v období počínaje zahájením školního roku, maximálně do poloviny října. Neproběhne-li obnova činnosti kroužku, tj. neobdrží-li sekretariát do 30. 11. aktualizovaný evidenční list VKM, je z evidence VKM vymazán a je veden pouze v členské evidenci ČSV bez nároku na podporu. (4) Náplň práce VKM a) Činnost kroužku je zaměřena na získávání praktických dovedností a odborných znalostí při práci se včelami a rozvíjení vztahu k přírodě, s přihlédnutím k věku členů. 8 I Příloha Včelařství

b) Náplň práce VKM je metodicky řízena odbornou komisí RV ČSV, tj. komisí pro práci s mládeží, která každoročně sestavuje rámcový plán práce, plánované soutěže a setkání dětí a mládeže a zveřejňuje jej na webových stránkách ČSV, o. s., a SOUV-VVC, o. p. s. Komise má právo se vyjadřovat k žádostem VKM o podporu. c) Pro propagaci oboru včelařství v okruhu působnosti VKM, případně pro potřeby VKM může kroužek na základě vyžádání obdržet od sekretariátu RV ČSV bezplatně starší výtisky časopisu Včelařství. (5) VKM a hospodaření s majetkem: a) VKM hospodaří s majetkem zřizovatele a to způsobem umožňujícím přehled o majetku získaném pro VKM a jím využívaným. b) Evidenci majetku vede zřizovatel, který každoročně provádí inventury. c) Zřizovatel vede majetek v užívání VKM, který byl získán s použitím dotací, odděleně. d) V případě zániku VKM, není-li dále uvedeno jinak, je naložení s majetkem v pravomoci zřizovatele. Ten rozhodne o jeho dalším využití přednostně pro oblast práce s mládeží. (6) Bezpečnost práce a) Práce ve VKM se řídí přiměřeně podle Doporučení ČSV k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se včelami a při jejich ošetřování. b) Při činnosti VKM se na členy i vedoucího kroužku vztahuje pojištění ČSV. (7) Podpora VKM a) Včelařskému kroužku mládeže (VKM), jehož jediným zřizovatelem je organizační jednotka ČSV, o. s., může být udělena finanční podpora na nákup včelařských pomůcek trvalejšího rázu a úlů, pokud není dále stanoveno jinak. Jedná se zejména o všechny druhy prodávaných úlů, rojáky, oplodňáčky, kleště, kuřák, rukavice a podobně. Podpora se neposkytuje na nákup mezistěn, včelstev, cukru, barvy na matky, drobné včelařské nářadí, uteplivky apod. b) Podpora je udělována takto: 1. při vzniku kroužku 1 000 Kč, 2. po roce aktivní činnosti kroužku další 4 000 Kč, 3. po pěti letech nepřetržité činnosti může být VKM přiznána další podpora do výše 5 000 Kč na obnovu včelařského zařízení za obdobných podmínek dle tohoto článku. c) O finanční podporu dle bodu b) žádá zřizovatel VKM sekretariát. d) Žádost o podporu musí doporučit příslušná OO ČSV, případně odborná komise. e) Na základě předložených dokladů o koupi (originál nebo ověřená kopie účetního dokladu a doklad o zaplacení) obdrží zřizovatel VKM na svůj bankovní účet příslušnou částku. f) Zakoupené včelařské pomůcky musí být zřizovatelem řádně zaevidovány a předány k užívání VKM. g) Pokud VKM bude do 2 let ode dne, kdy mu byla poskytnuta podpora, vyřazen z evidence VKM ČSV, převede zřizovatel tohoto VKM včelařské pomůcky nakoupené za tuto podporu do majetku místně příslušné okresní organizace ČSV.

Směrnice ČSV

(8) Členství ve VKM a) Podmínkou členství ve VKM je věk odpovídající základní a středoškolské docházce. b) Žadatel podává přihlášku na předepsaném formuláři. c) Přihláška musí vždy obsahovat souhlasné vyjádření rodičů nebo jiných zákonných zástupců dítěte nebo mladistvého včetně prohlášení, že si nejsou vědomi zdravotní nezpůsobilosti přihlašujícího se člena, zejména pokud jde o alergii na včelí jed. (9) Vedoucí VKM a) Požadavky na vedoucího VKM 1) Vedoucí VKM musí být osoba zletilá, bezúhonná (s čistým trestním rejstříkem) a s dostatečnou odbornou praxí v oboru včelařství. 2) V případě, že vedoucí kroužku sám nesplňuje podmínku minimálně tříleté praxe, spolupracuje se zkušeným chovatelem včel. 3) Vedoucí VKM jsou vedeni v seznamu schváleném PRV. b) Odměňování vedoucího VKM 1) Vedoucí kroužku je odměňován podle směrnic, případně rozhodnutí vydaných zřizovatelem. 2) Vedoucí kroužku může být též odměňován v souladu s příslušnými vyhlášenými dotačními tituly z veřejných zdrojů. c) Odpovědnost a povinnosti vedoucího VKM 1) Vedoucí kroužku odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví členů VKM při praktické včelařské činnosti

i dalších aktivitách spojených s činností kroužku, zejména při soutěžích, setkáních a cestách s nimi spojených. 2) Vedoucí kroužku je povinen vést seznam členů, pravidelně školit a seznamovat členy VKM s pravidly bezpečností a ochrany zdraví při práci se včelami. d) Školení vedoucích VKM 1) Školení vedoucích VKM organizuje ČSV prostřednictvím komise pro práci s mládeží a vedoucí VKM je povinen se školení účastnit. 2) Součástí školení jsou kromě odborných a didaktických témat a poskytování vzdělávacích materiálů připravených komisí, též informace s činnosti kroužků související, např. obecně závazné právní předpisy pro práci s dětmi, cestovné, pojistné, bezpečnost a ochrana zdraví při práci se včelami apod. (10) Ustanovení přechodná a závěrečná a) Směrnice nabývá platnosti dnem schválení RV ČSV, tj. 24. 3. 2013. b) Účinnosti nabývá 1. 9. 2013. K témuž datu se ruší Směrnice ČSV o podpoře včelařských kroužků mládeže č. 7/2011.

RNDr. Václav Švamberk v. r. předseda

Ing. Rudolf Peleška v. r. tajemník

Příloha Včelařství I 9

AKTUÁLNĚ

Proč kraňka? Tabulková příloha (pokračování ze strany 156, 157 časopisu) Tabulka č. 2 – Výnos medu včelstev s dovezenými a kontrolními matkami ( Veselý V. Včelařství, s. 28, 1969). Prům. výnos medu Hodnoceno včelstev

Pracoviště

kg Dovoz Kontrola Dovoz Kontrola Dovoz Kontrola Dovoz Kontrola Dovoz Kontrola Dovoz Kontrola

Dol Lednice Pekařov Prostějov Tachov Vážený průměr

21 19 18 22 15 10 15 18 18 19 87 88

Průkaznost rozdílu výnosu medu

var. koef. % 187,5 % 191,8 % 64,4 % 36,2 % 27,0 % 36,4 % 63,98 % 56,5 % 32,4 % 30,3 % 80,9 % 72,6 %

0,80 0,49 10,06 8,82 37,28 32,90 14,05 13,98 27,11 24,05 16,73 14,10

Neprůkazné Neprůkazné Neprůkazné Neprůkazné Neprůkazné Neprůkazné

Tabulka č. 3 – Subjektivní zhodnocení bodavosti, rozbíhavosti, rojivosti a rozvoje včelstev dovezených a kontrolních matek (souhrnně ze všech pracovišť) (Veselý V. Včelařství, s. 30, 1969). Bodavost

Počet včelstev

Velmi mírné 1 bod

Mírné 2 body

Nervózní 3 body

Zlé 4 body

Dovoz Kontrola

91 91

71,4 % 11,0 %

27,5 % 52,7 %

1,1 % 30,8 %

0% 5,5 %

Rozbíhavost Dovoz Kontrola

Průměrný počet Bodů 1,29 2,29

Počet včelstev

Pevné na plodu 1 bod

Pohyblivé na plodu 2 body

Přecházejí na med 3 body

Opouštějí plásty 4 body

Průměrný počet Bodů

95 91

52,6 % 4,4 %

42,1 % 50,5 %

5,3 % 34,1 %

0,0 % 11,0 %

1,53 2,51

Rojivost

Počet včelstev

Žádný pokus 1 bod

Ovladatelné 2 body

Špatně ovladatelné 3 body

Neovla-datelné 4 body

Vyrojilo se včelstev

Prům. počet bodů

Dovoz Kontrola

86 89

79,0 % 75,3 %

17,4 % 4,5 %

2,4 % 15,7 %

1,2 % 4,5 %

4 6

1,25 1,52

Rozvoj

Počet včelstev

Správný 1 bod

Předčasný 2 body

Opožděný 3 body

Velmi opožděný 4 body

Průměrný počet Bodů

89 89

84,3 % 67,4 %

3,3 % 2,3 %

9,0 % 25,8 %

3,4 % 4,5 %

1,31 1,67

Dovoz Kontrola


AKTUÁLNĚ

Tabulka č. 4 – Medný užitek včelstev matek kříženek F1 generace a včelstev kontrolních matek a ztráty matek v průběhu 1. užitkového roku (Veselý V., Včelařství s. 76, 1970).

Pracoviště

Kývalka Omlenice Lednice Filipov Bakov Celkem Tachov

Zazimováno matek v r. 1968

Hodnoceno matek v r. 1969

Průměrný medný užitek Zazimováno kg variační průkaznost matek koeficient rozdílu v r. 1969 % Kříženky 15 14 10,99 41,5 průkazné 11 Kontrola 15 14 7,58 54,6 P = 0,05 9 Kříženky 9 9 13,05 5,8 neprů9 Kontrola 10 10 12,85 5,5 kazné 10 Kříženky 9 9 15,22 37,2 neprů3 Kontrola 3 3 18,23 24,5 kazné 2 Kříženky 3 2 30,65 19,7 neprů2 Kontrola 3 2 27,02 3,5 kazné 2 Kříženky 10 6 6,48 32,2 neprů4 Kontrola 10 6 5,36 39,3 kazné 3 Dovoz 46 40 12,71 27,2 29 Kontrola 41 35 10,72 27,7 26 velkoprovozně hodnoceno 250 kříženek a 250 kontrolních včelstev : medný užitek kříženek byl o 35 % vyšší než u kontrolních včelstev.

Ztráty matek v % zazimovaných 1968 26,7 40,0 0,0 0,0 66,7 33,3 33,3 33,3 60,0 70,0 36,9 36,6

Tabulka č. 5 – Subjektivní vyhodnocení doprovodných vlastností včelstev matek kříženek F1 generace a kontrolních matek v 1. užitkovém roce (souhrnně ze všech pracovišť) ( Veselý V. Včelařství s. 77, 1970). Bodavost

Počet včelstev = 100 %

Velmi mírné 1 bod

Kříženky Kontrola

36 35

58,3 % 17,1 %

Rozbíhavost


Pevné na plodu 1 bod


35 35

Rojivost

Průměrný počet bodů

Mírné 2 body

Útočné 3 body

Bodavé 4 body 2,8 % 0,0 % Opouštějí plásty 4 body 0,0 % 0,0 %


Žádný pokus 1 bod

Ovladatelné 2 body

Neovladatelné 4 body



35 35

48,6 % 35,1 %

28,6 % 34,3 %

0,0 % 20,0 % Přecházejí na med 3 body 2,8 % 20,0 % Špatně ovladatelné 3 body 8,6 % 5,7 %


51,5 % 20,0 %

38,9 % 62,9 % Pohyblivé na plodu 2 body 45,7 % 60,0 %

1,88 2,14

Rozvoj


Správný 1 bod

Předčasný 2 body

Opožděný 3 body


27 29

77,8 % 72,5 %

0,0 % 0,0 %

18,5 % 24,1 %

14,2 % 24,9 % Velmi opožděný 4 body 3,7 % 3,4 %

1,47 2,03

1,51 2,00

Průměrný počet bodů 1,48 1,58

Příloha Včelařství I 11

OVP

Vyjdou nové OVP 2013/1 Zdraví, štíhlí a fit díky medu: pravda nebo omyl? (Renate Frank; Bienenaktuell, 2012, č. 5, str. 11-13) Souhrn: Článek vyvrací některé zažité omyly o negativním vlivu medu na lidské zdraví – např. že med podporuje tloustnutí, kažení zubů, že není vhodný pro diabetiky, atd.

Využití některých druhů medu v medicíně (Franc Šivic; Bienenaktuell, 2012, č. 3, str. 12-15) Souhrn: Všeobecně známý jako „medicínský med“ je med z novozélandského keře manuka. Ve Slovinsku ovšem byly provedeny experimenty s místními medy, které prokázaly, že med z kaštanu a lípy je dokonce účinnější než med manukový.

Zavíječ voskový a jak jsme prožili historii s roztoči Varroa (Dr. Wyatt A. Magnum, American Bee Journal, 2012, č. 2, str. 151 - 153) Souhrn: Zavíječ voskový působil v 19. století v Americe podobné škody, jako dnes roztoč Varroa. Důkazem jsou důmyslné konstrukce pastí na zavíječe.

Vliv stavu plástů na kvalitu medu Barva medu (Pechhacker H., Panzenböck M., Wendelin Silva, Bienen aktuell 2011, č. 5, s. 11. - 13.) Souhrn: V rozsáhlém experimentu byl prozkoumán vliv stavu plástů na barvu medu. Měření barev zkušebních medů jasně ukazují, že med z tmavých plástů se barvou neliší od medu z panenského díla.

Malé buňky – lež, pokrytectví nebo podvod? (D. Micheletto, Abeille de France, 2009, č. 2, s. 91-92)

Souhrn: Na Borneu byl pozorován nový druh parazita, který se může rozšířit i na včelu medonosnou. Jedná se o mušku z řádu očnatkovitých, která klade vajíčka na živou včelu. Larvy se líhnou uvnitř včely a v průběhu svého růstu ji zahubí.

Diskriminace matek a nemocných jedinců ostatními včelami (Dr. Freddie-Jeanne Richard, Univerzita v Poitiers, L‘Abeille de France 2011, č. 1, s. 29 – 30) Souhrn: Výzkum ukázal, že je významný rozdíl v chování dělnic k matce podle toho, byla-li oplodněna semenem jednoho nebo více trubců. Rovněž se změní chování ostatních včel k jedincům napadeným parazity.

Sledování medování elektrickými váhami v Gorském Kotaru (Damir Zanoška, včelař a člen výboru HPS, Hrvatski pčelarski savez, Hrvatska pčela, 2010, č. 10, s. 304-307) Souhrn: Údaje z nainstalovaných cca 160 včelařských vah v Chorvatsku jsou přenášeny na Internet, kde jsou přístupná širokému okruhu včelařů, kteří tak mohou lépe plánovat přesuny svých včelstev za snůškou.

Chování včel na frekvencích akustických signálů v době snůšky (E. K. Kičigin, I. V. Gončarov; Pčelovodstvo, 2010, č. 7, s. 20-22) Souhrn: Každému specifickému chování včelstva lze přiřadit určité spektrum akustických frekvencí. Měření prováděná v Rusku se snaží sestavit takový „akustický slovník“.

Souhrn: Autor publikuje závěry svých osmiletých pokusů s používáním malých buněk v plodových plástech svých včelstev. Pouze použitím menších buněk nelze varroázu spolehlivě tlumit.

Hledání varroatolerantní včely Selekce v chovu a nové cesty ve včelařské praxi

Nově zaznamenaná parazitická muška u včely medonosné v malajském Sabahu

Souhrn: Včela tolerantní k varroáze už byla v Německu vyšlechtěna. Rozhodujícím úkolem je její masové rozšíření mezi běžné včelaře. To ovšem vyžaduje speciální přístupy nejen v nasazování matek, ale i v ošetřování proti varroáze.

(Salim Tingek, Gudrun Koeniger, Nikolaus Koeniger; Bees for Development Journal, 2009, č. 9, s. 3 – 4)


(Dr. Ralph Büchler; ADIZ, 2010, č. 9, s. 7 - 9)

Včelařství. Obsah: Usnesení ze zasedání

Recommend Documents