Vegetariáni a vegani mezi námi

17. 06. 2016 04:35

1/12

Vegetariáni a vegani mezi námi

Vegetariáni a vegani mezi námi ÚVOD Stejně jako každý člověk je jedinečný, tak i každý z nás je součástí určité sociální interakce. Mimo to, že každý patříme do nějaké rodiny, ať už v užším či širším slova smyslu, zároveň jsme součástí i určitých profesních struktur, určitého okruhu blízkých přátel, náležíme do různých sportovních, kulturních nebo jiných klubů, náboženských organizací či politických stran. Tím vším vstupujeme, aniž si to sebevíc uvědomujeme, do více či méně selektovaných skupin. Spadat do nějaké skupiny je určitá část našeho společenského života, životního stylu. Zkoumanou skupinou jsou vyznavači životního stylu vegetariánství. Tito jedinci, uznávající společné určité hodnoty, tvoří vědomou sociální interakci. Vegetariánství provází lidstvo celá tisíciletí. Některé názory uvádějí, že vegetariánství doprovází člověka od jeho vzniku s tím, že než naši prapředci ulovili a snědli prvního živočicha, byli sběrači. Živili se pouze semeny, bobulemi, kořínky, různými plody, trávami nebo listy. Nelze však hovořit o vegetariánství v pravém smyslu tohoto slova, neboť šlo o vegetariánství neuvědomělé a vynucené v kontextu daného stupně vývoje. Vegetariánství vzniká až vědomou sociální interakcí tehdy, kdy si mohl člověk vybavený dostatečným uvědoměním sám sebe vybrat, zda konzumovat živočišné produkty nebo ne. Jak ukazují nejnovější výzkumy, není jednoznačné, jak je to s podstatou vývoje člověka. Můžeme si být jisti, že živočich nebo zárodek budoucího předstupně člověka nebyl „predátor“, který se živil jinými živočichy, a teprve na novějším stupni vývoje se začal živit pouze rostlinnou stravou.

CÍL PRÁCE Cílem práce je na základě studia odborných zdrojů a dotazníkového šetření odhalit: Co lidi vede k vegetariánství či přímo k veganství jako způsobu stylu života? Zájmem také bylo zjistit, co je nejčastější prvotní příčinou, kdy se tito lidé vzdávají masa a živočišných produktů, a zda lidé vyznávající tento životní styl respektují ne-vegetariány.

METODOLOGIE Práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. Literární rešerše v teoretické části práce srovnávala názory různých autorů na vegetariánský styl života. Též odhalovala výhody a nevýhody tohoto životního stylu. V praktické části byl podrobněji popsán životní styl vegetariánství se svými odnožemi se zaměřením na veganství. Součástí byl vlastní průzkum kvalitativního charakteru, využívající metody osobních, řízených rozhovorů a dotazníkového šetření v písemné formě. Na připraveném dotazníku byla Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. vegetariani_a_vegani_mezi_nami http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=vegetariani_a_vegani_mezi_nami 2016 10:16

provedena úvodní pilotáž, která ověřila srozumitelnost dotazníku. Při osobních rozhovorech v rámci pilotáže bylo dle očekávání zjištěno více informací, které dotazník upravily - rozšířily jej a pomohly lépe formulovat některé otázky. Za pozitivum při rozhovoru lze považovat, že respondent odpoví na všechny otázky a v případě nesrozumitelností se může doptat. Nesmírnou výhodou je možnost okamžité reakce, kladení dalších doplňujících otázek a možnost zjistit tak další informace či zajít více do hloubky dané problematiky. Nevýhodou osobního rozhovoru je naopak větší časová náročnost a nutnost přípravy tazatele. Občas také dochází ke zkreslení informací, neboť tazatel není zcela objektivní a nabádá respondenta k určité odpovědi (dochází k ovlivňování rozhovoru tazatelem). Metoda dotazníkového šetření umožňuje během krátkého časového období získat rychle a efektivně potřebné informace od respondentů. Jedná se o jednu z nejlevnějších metod průzkumu, která umožňuje získání velkého množství informací. Respondenti také oceňují čas na rozmyšlení a anonymitu. Nevýhodou ovšem je nemožnost zpětné vazby, tudíž ani kladení doplňkových otázek, jako je tomu u osobních rozhovorů. Někdy může dojít i k tomu, že respondenti některou z otázek vynechají, ať už omylem či záměrně. Další nevýhodou této metody může být nízká návratnost dotazníků. Příprava dotazníku je velmi časově náročná. Je nutné správně a jasně formulovat otázky a následně je seřadit tak, aby byly získány kvalifikované odpovědi. Dotazníky se sestávaly především z uzavřených otázek, které měly zabránit případnému nezodpovídání některých dotazů. Dotazníky, umístěné na adrese http://oursurvey.biz, byly šířeny prostřednictvím sociální sítě Facebook a na webových stránkách www.veganka.cz a www.vegan.web-stranka.cz. Po zpracování získaných dat tato zjištění poskytla odpověď na výzkumnou otázku: Co vede lidi k vegetariánskému nebo dokonce veganskému způsobu života?

LITERÁRNÍ REŠERŠE Odlišné pohledy a názory na vegetariánský styl života Neustále se vedou dohady o tom, zda je vegetariánství zdraví prospěšné či naopak. Tyto spory jen tak neustanou, o čemž svědčí i následující názory zastánců obou skupin - vegetariánů a ne-vegetariánů:

Zastánci vegetariánství – širší pohled Zastánci vegetariánství například uvádí, že obilím, kterým se vykrmuje dobytek, by se mohlo uživit mnoho lidí. Odvolávají se na studie, v nichž stojí, že na výrobu 1 kg masa je třeba 16 kg obilí. Uvádějí například, že vyspělé státy světa neplýtvají pouze svým vlastním obilím, ale dovážejí také rostlinné krmivo z rozvojových zemí. Argumentují tím, že spotřeba například obilí v těchto chudých rozvojových zemích je 5x menší než v Evropě nebo Americe. Jako důvod předkládají, že toto obilí spotřebují (zkonzumují) v chudých zemích přímo, zatímco průměrný Evropan nebo Američan spotřebuje (zkonzumuje) 4/5 obilí v mase, které skončilo jako krmivo zvířat na porážku. Vynecháním živočišného http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 17. 06. 2016 04:35

17. 06. 2016 04:35

3/12


potravinového řetězce by se podle nich ušetřily zdroje potravin, které by bez problémů uživily všechny lidi na zemi. Celosvětový problém nedostatku potravy je údajně tedy pouze uměle navozený. 1) Jde však o jeden úhel pohledu.

Zastánci masové stravy – širší pohled Nelze takto jednostranně pohlížet na otázku světové výživy. Není brán zřetel na ostatní živočišné suroviny, jako jsou mléko a mléčné výrobky (většina vegetariánů je konzumuje), vyprodukovaná hnojiva potřebná v rostlinné výrobě právě v rozvojových zemích, další produkty důležité pro zpracovatelský průmysl jako je kůže atd. Nezanedbatelnou je i otázka zaměstnanosti v navazujících profesích.

Zastánci vegetariánství (bezmasé stravy) Je známo, že pokud vyloučíme z jídelníčku maso, významně se nám sníží příjem bílkovin. Ty ovšem lze nahradit například bílkovinami rostlinného původu. Dalšími životně důležitými složkami potravin jsou minerální látky a stopové prvky, kterých je ve vegetariánské stravě rovněž nedostatek. Železo, zinek, jód jsou velmi důležitými zdroji, které nejen že pomáhají imunitnímu systému, bojují proti infekcím, ale mají vliv i na růst člověka a na celkovou stavbu těla, jako jsou kosti a zuby. I s těmito složkami potravin si umí vegetarián poradit a nahradit je potravinami rostlinného původu jako je zelená listová zelenina, cereálie, luštěniny, ořechy apod. 2) Lidské tělo potřebuje 20 (21) různých aminokyselin, kdy 8 z nich si nedokáže tělo samo vytvořit. Musíme je tedy přijímat ve stravě. Těchto 8 aminokyselin je obsaženo i v rostlinách. 3) Není tedy důvod konzumovat maso. Je dokázáno, že člověk může žít jak bez konzumace masa, tak i bez mléka. Jsme jediní savci, kteří konzumují mléko v dospělém věku, ještě k tomu stravou mláďat jiného živočišného druhu. Mléko tedy není vhodnou složkou výživy a už vůbec ne, je-li upraveno průmyslově. Mléko přispívá k příjmu antibiotik, k překyselení a k nadbytku bílkovin. 4)

Zastánci masové stravy (konzumenti masa) Nahradit proteiny, které obsahují důležité aminokyseliny, není jednoduché. Problémem vegetariánské stravy je, že v různých náhražkách rostlinné (vegetariánské) stravy jsou různé aminokyseliny a je tudíž nutné hodně kombinovat. Pokud jíme maso, nemusíme se tímto problémem zabývat. 5)

Zastánci vegetariánství – zdravotní hlediska vegetariánství Častou argumentací zastánců bezmasé stravy je její kladné působení na zdravotní stav a předcházení civilizačních chorob. Až dosud provedené studie sice prokázaly, že vegani trpí v menší míře obezitou a hypertenzí (vysokým tlakem). Studie spojené s výskytem rakoviny již nejsou tak průkazné a nelze tvrdit, že u vegetariánů je nižší nebo vyšší výskyt této choroby. Co se týká srdečních onemocnění, jako jsou různé druhy arytmie a srdečních příhod včetně infarktů, nelze rovněž prokázat účinnou Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


souvislost. Samotní zastánci vegetariánství uvádí různě účelově přizpůsobené zdravotní studie, jejichž průkaznost nelze hodnověrně doložit. Je prokázáno, že člověk se obejde bez konzumace masa a ryb, aniž by mu to zdravotně škodilo. Lékařské výzkumy ale podtrhávají fakt, že zvýšená konzumace masa podporuje vznik mnoha nemocí. Jedná se především o civilizační choroby, konkrétně jde o aterosklerózu, srdeční onemocnění, vysoký krevní tlak, nadváhu, alergie, cukrovku a rakovinu. Tato onemocnění jsou u vegetariánů mnohem vzácnější, navíc mají často lepší imunitu. 6) „Ve srovnání s rokem 1900 zkonzumují lidé v současné Evropě a Americe o 50 % hovězího, 72 % ryb, 190 % vajec a 280 % víc drůbeže.“ Je tedy jasné, že toto má podstatný vliv na nárůst civilizačních chorob. 7) V knize je uveden výňatek z lékařského časopisu Journal of the American Medical Association: „Srdečním nemocem by bylo v 90 – 97 % případů možno zabránit bezmasou stravou.“ Maso obsahuje totiž velké množství bílkovin, které člověk není schopen zcela odbourat. Příliš mnoho bílkovin vede ke zdravotním problémům. Neodbouratelné zbytky bílkovin se usazují na vnitřních stěnách cév, což může vést až k infarktu. Vědecké výzkumy poukazují na fakt, že rakovina tlustého střeva je zaviněná z 80 % nesprávnou výživou. U vegetariánů se vyskytuje zcela vzácně. Bezmasá strava může snížit i příznaky revmatismu. 8) Zájem o otázky zdraví spojeného s potravinami je velký. Vysoká míra srdečních onemocnění, obezita, celková úroveň a běžné zdraví populace vedou státy a mezinárodní organizace, např. WHO (World Health Organization), k tomu, aby se zabývaly zdravou výživou obyvatelstva. Důraz se klade na snížení příjmů tuků zejména živočišného původu, na snížení spotřeby masa a zvýšení spotřeby zeleniny a ovoce. Hromadné sdělovací prostředky nikdy nevynechají příležitost podobné závěry zveřejňovat. Tato skutečnost má zásluhu na tom, že se lidé zajímají o vegetariánství a používání potravy v přirozeném stavu. Cílem je dodržovat zdravý životní styl a dožít se vysokého věku v dobré kondici. Lidé chtějí i dobře vypadat. 9)

Zastánci masové stravy Jistě, situace se pod velkým ofenzivním tlakem různých vegetariánských hnutí, zaštítěných proklamovanou zdravou výživou a ochranou životního prostředí, rychle mění i u nás. Přesto však zkušenosti s optimalizací skladby vegetariánské stravy pokulhávají a mohou být pro člověka, který se rozhodl nejíst maso - nepoučeného vegetariána - nebezpečné. Místo upevnění zdraví může dojít k jeho poškození. Ne každý, kdo se rozhodne pro tento styl života, se spojí s podobnými skupinami lidí, kteří mají potřebné zkušenosti, nebo se předem například o vhodné skladbě pokrmů informuje. Maso a masné produkty jsou významným přínosem pro příjem bílkovin, železa, zinku, vitaminu B12 a vitaminu D. Vegetariáni, kteří se živí převážně rostlinnou stravou, ve srovnání se všežravci mají ve své výživě obsaženo více kyseliny listové, vlákniny, antioxidantů, rostlinných látek a karotenoidů. Vegetariáni a vegané mají často velmi nízký příjem vitamínu B12, vitamínu D, vápníku a jódu. Přestože vysoký příjem potravin rostlinného původu je spojen se snížením rizika rakovinového onemocnění, nelze s určitostí říci, že by jedlíci masa trpěli rakovinou častěji než vegetariáni. Navzdory populárnímu názoru, že vegetariánství je zdravá volba, zde nacházíme některé oblasti, kde mohou nastat určité obavy o zdraví, a proto je nutné pečlivé plánování, které by mělo zajistit správnou vyváženost stravy. 10) Nejčastější argumentací zastánců masové stravy je fakt, že konzumace masa je koneckonců přirozená, že lidé maso konzumují odjakživa, byli zrozeni jako všežravci. Problém tedy není v tom, že by se lidské tělo nedokázalo s živočišnou potravou vypořádat, ale spíše v množství, které zkonzumujeme. 11)

http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 17. 06. 2016 04:35

17. 06. 2016 04:35

5/12


Pohled odborníků Dle lékařských výzkumů člověk potřebuje mezi 25 a 30 g bílkovin denně. Lékař Prof. MUDr. L. Wendt prokázal, že nadbytečná živočišná bílkovina se usazuje v krevních cévách a v mezibuněčné vazivové tkáni, a brání tak zásobování tělesných orgánů, svalů, kostí a kloubů důležitými živinami. Navíc se nevyužité bílkoviny stávají potravou pro četné hnilobné bakterie. 12) Nedostatek železa neboli anémie je způsobena jednostrannou výživou, nikoliv vegetariánskou výživou. Anémie tedy postihuje konzumenty masa stejně jako vegetariány. Maso samozřejmě spoustu železa obsahuje, ale železo je i v mnoha rostlinách. Organismus si sám volí, kolik železa potřebuje. Konzumací masa ale tuto regulaci obcházíme, protože v mase je stejná forma železa jako je v krvi, proto velká část proniká přímo do krve, což vede k větší náchylnosti na infekce. 13) Přestože odborníci poukazují na to, že vegetariánská dieta se nejvíce blíží tomu, co považují za stravu nejlepší pro zdraví, nelze jednoznačně tvrdit, že jednostranná strava je pro člověka nejvhodnější. Různé potraviny obsahují různé množství výživných látek. Neexistuje potravina, která by nabídla všechny vitamíny a minerály potřebné pro lidské tělo. Nejlepším způsobem výživy je zavedení pestré vyvážené stravy, bohatého jídelníčku. Vhodně kombinovat nemasovou vegetariánskou a masovou stravu. Taková strava se blíží způsobu stravování lovecko-sběratelských kmenů z dávné historie. Lidé jedli méně masa, jednou či dvakrát týdně, a jejich jídelníček byl hodně kombinován s rostlinnou stravou. I zde platí, že nic se nesmí přehánět. 14)

Zarytí zastánci vegetariánství – nepoučitelní vegetariáni Obrázek č. 1 - Vzkaz vegetariánů

Zdroj: http://marieke.pise.cz/35377-vegetarianstvi-par-obrazku-a-odkazu.html Ofenzivní mediální tlak prosazující vegetariánství je nesrovnatelně silnější, početnější, agresivnější a ve svých útocích jízlivější než je tomu opačně. Například internetové stránky jsou pod odkazem „zdravý životní styl“ nebo „vegetariánství“ plné článků o výhodách vegetariánství. Někdy i s nevhodnými útoky proti „masožroutům“. Přestože různé prameny uvádějí procentuální počet vegetariánů v České republice do 5 % z počtu celkové populace, jsou zastánci vegetariánského stylu života značně slyšet. 15) Co se týká procentuálního vyjádření počtu lidí hlásících se k té či oné formě vegetariánství, jsou na tom podobně i ostatní země Evropy. Poněkud více lidí praktikuje vegetariánství v USA, Německu, Rakousku, Švýcarku a Velké Británii, kde se počet odhaduje na 7 - 9 %. To je připisováno i vlivu přistěhovalecké komunity z Asie, zejména z Indie, Pákistánu, Bangladéše nebo Srí lanky žijících ve VB a USA. 16)

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


PRAKTICKÁ ČÁST Co je to vegetariánství Vegetariánství je způsob stravování, z jehož konzumace je vyloučena živočišná strava, zejména maso. Vegetarián ve své stravě odmítá jakékoliv výrobky z těl zvířat nebo jakékoliv jejich části.

Vznik a vývoj vegetariánství Za kolébku vegetariánství je považována Indie a jeho vznik se datuje od 2. tisíciletí př. n. l. Dodnes je zde vegetariánství ve všech svých formách široce rozšířené. Až 70 % Indů dodnes dodržuje více či méně vegetariánství, z toho 30 % fundamentálně s vyloučením čehokoliv živočišného. 17) Původně bylo vegetariánství dodržováno z etických a asketických důvodů. Velice rychle však bylo převzato do různých indických náboženství se svou filosofií převtělování. Tito hinduisté věří v posmrtné převtělování, reinkarnaci člověka i do zvířecí říše. Vegetariánství nepředstavuje pouhou úctu ke všemu živému (uctívání svatých krav, opic, slonů a jiných zvířat), ale je natolik zakořeněné, že jde i o určitý životní styl. Mimo náboženské důvody jsou zde i důvody ekonomické, neboť maso a živočišné produkty jsou velmi drahé. Na evropském kontinentě se vegetariánství jako životní filosofie, nikoliv jako součást náboženství, začalo prosazovat ve Středomoří v 6. století př. n. l. Propagoval jej zejména řecký matematik a fyzik Pythagoras (570 až 480 př. n. l.) a jeho žáci a následovníci. Byli přesvědčeni, že tělo a mysl je nutné udržovat v rovnováze a že je třeba zachovávat přátelství ke všem zvířatům. Vegetariánství bylo pro ně jakési dosažení kosmické harmonie. Tito vegetariáni byli nazýváni pythagorejci. Později vzniklá monoteistická náboženství neměla s vegetariánstvím nic společného. 18) O něco víc bylo vegetariánství v Evropě prosazováno až v 17. a 18. století, kdy bylo jako styl života prosazováno humanitárními mysliteli. V 19. století bylo vyloučení masa posuzováno jako zdravější a lehčí způsob stravování a obvykle spojováno s odmítáním alkoholu. 19) K opravdovému zvýšenému zájmu o vegetariánství došlo v Evropě a v Americe až po 2. světové válce. V 60. letech k orientaci na bezmasé stravování přispělo hnutí hippies. Přestože si zpočátku lidé spojovali bezmasou stravu s tímto hnutím, stala se brzy vegetariánská strava hnutím za zdravější životní styl. Zejména v současné době je vegetariánství chápáno ve shodě s rostoucím zájmem o otázky životního prostředí. Je poukazováno na sebezničující trend současného stylu života, masové výroby potravin na úkor životního prostředí. Způsob výroby masa, hormonální a genetické ovlivňování apod. V současném moderním světě, pokud pomineme tradiční vegetariány (Indie), je pro mnoho lidí a hnutí vedle zdravého životního stylu jedním z důvodů bezmasého stravování etický důvod. To bylo potvrzeno i dotazníkovým šetřením, kdy téměř polovina respondentů označila právě etické důvody za původ změny jejich životního stylu. Tohoto dotazníku se zúčastnilo 50 osob, z nichž bylo 38 žen a 12 mužů a to převážně ve věkové skupině od 18 do 26 let, resp. od 26 do 40 let. 44 % zakončilo středoškolské vzdělání maturitou, 41 % respondentů dosáhlo vysokoškolského vzdělání. Konkrétním etickým důvodem často bývá vztah k živým zvířatům a případně i jejich chov. Ekonomické http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 17. 06. 2016 04:35

17. 06. 2016 04:35

7/12


důvody, které v minulosti vedly Indy k přechodu na vegetariánskou stravu, v průzkumu uvedli pouze 2 dotázaní. Pro téměř čtvrtinu respondentů byla ovšem oním důvodem změny životního stylu pouze chuť zkusit něco nového. Z dotazníku i vyplynulo, že vegetariánem v rodinách respondentů není nikdo další, kdo by dodržoval tento životní styl a kterým by se tudíž mohli třeba inspirovat. A pokud ano, převažovali v odpovědích sourozenci (24 %). Inspiraci tak brali převážně, jak vyplynulo z dotazníku, od přátel (36 %) nebo z tiskovin (24 %). Dalšími impulzy byly zdravotní nebo náboženské důvody. U mnohých je vegetariánství i poměrně novým životním stylem. Dotazník totiž ukázal, že doba, po kterou respondenti tento způsob stravování vyznávají, je v 56 % méně než 5 let. 20 % je vegetariánem již více jak 10 let. Obrázek č. 2 - Příklad vegetariánské stravy

Zdroj: http://www.jogamagazin.cz/vegetarianstvi.html

Druhy vegetariánství

●

●

● ●

●

●

●

●

Lakto-ovo vegetariánství - z potravy je vyloučeno maso, konzumují se mléčné výrobky a vejce. Pochází z Indie a jde v současnosti o nejrozšířenější formu v západním světě. Lakto vegetariánství - z potravy je vyloučeno maso a vejce, konzumují se mléčné výrobky. Původní forma vegetariánství z Indie a z antických zemí (pythagorejci). Ovo vegetariánství - z potravy je vyloučeno maso a mléčné výrobky, ale jedí se vejce. Veganství - z potravy je vyloučeno vše živočišného původu včetně vajec, mléka a sýrů živočišného typu. Přísní vegané a případně striktní vegetariáni jsou často i proti užívání živočišných produktů jako je kůže a některé kosmetiky testované na zvířatech. Pesco vegetariánství - z potravy je sice vyloučeno maso, ale konzumuje se mléko, vejce, ryby a plody moře. Uvedené stravování je populární v Japonsku. Polovegetariánství – vyloučení některých druhů masa z potravy. Důvody jsou podobné jako u vegetariánů: zdravotní, etické a náboženské. Je odmítáno červené maso (maso savců, hovězí maso indičtí hinduisté, vepřové maso - muslimové apod.), ale stále se konzumuje mléko, vejce, drůbež, ryby a plody moře. Toto polovegetariánství může být i mezidobím k přechodu na plné vegetariánství. Flexitariánství - maso se konzumuje příležitostně. Odmítáno je maso zvířat, která jsou chována v továrním prostředí. Konzumování masa zvířat ulovených v divočině nebo chovaných na ekofarmách je dovoleno. Makrobiotika - strava je složena hlavně z celých zrn a fazolí. Nejrozšířenější z důvodů zdravotních



a léčebných. 20) Nejvíce zastoupeným druhem vegetariánství bylo při našem průzkumu to nejpřísnější - veganství, ke kterému se hlásí 16 respondentů z celkových 50 dotázaných. Následovali lakto vegetariáni, kterých bylo 12, a k lakto-ovo vegetariánství se zařadilo 13 % respondentů. Ostatní druhy vegetariánství, kromě flexitariánství a makrobiotik, ke kterým se nehlásil nikdo z dotazovaných, byly zastoupeny minimálním počtem dotazovaných. Zajímavou otázkou je, jak vegetariáni vnímají ne-vegetariány. Zatímco ne-vegetariáni považují vegetariány za „blázny, co nejedí maso“, vegetariáni v dotazníku odpovídali, že k ne-vegetariánům zaujímají neutrální postoj a respektují je. Problém jim nečiní ani s nimi stolovat u jednoho stolu. Pouze dva dotázaní odpověděli, že ne-vegetariány odsuzují a pro jednoho z nich je dokonce nepřijatelné s ne-vegetariány stolovat. Pokud jde o vaření ne-vegetariánských pokrmů pro druhé, v této otázce již tak jednoznačná odpověď nepřevažovala - 56 % vegetariánů odpovědělo, že tato jídla vaří, 44 % že nevaří. Poměrně oblíbené jsou mezi vegetariány specializované vegetariánské restaurace, kam se chodí stravovat 64 % respondentů. Související otázkou v dotazníku ještě bylo, jak moc jsou vegetariáni spokojeni s nabídkou vegetariánského sortimentu v běžných obchodech s potravinami. Bohužel, 60 % z nich je spíše nespokojeno nebo zcela nespokojeno. Největší spory se vedou v otázce, zda je vegetariánství zdravé či ne. Touto problematikou jsme se zabývaly již výše. Definitivní stanovisko pravděpodobně nebudeme znát ještě hodně dlouho, zda vůbec. V dotazníku jsme se tedy vegetariánů ptaly aspoň na jejich psychickou a fyzickou kondici. Naprostá většina (88 % respondentů) se shodla, že díky tomuto životnímu stylu se cítí dobře nejen po těle, ale i po duši. Pouze dva z dotázaných razantně odmítli, že by jim vegetariánství nějak zlepšovalo fyzický či psychický stav, nevidí souvislost lepší kondice s dodržováním vegetariánského životního stylu. Otázka zdravotní problematiky tedy zůstává stále otevřená.

ZÁVĚR Co tedy vede lidi k vegetariánskému či dokonce k veganskému způsobu života? Jak bylo zjištěno, nejčastější příčinou pro změnu životního stylu jsou etické důvody. Většina vegetariánů chce svým stravovacím režimem přispět k mírumilovnější společnosti. Proto jsou pro ně právě etické důvody těmi nejpodstatnějšími, neboť mnoho vegetariánů se řídím heslem „Žij a nechej žít“. Nejsou tedy schopni smířit se s moderními velkokomplexy pro chov a s hromadnými jatkami. Nedokážou svým jednáním způsobovat bolest ostatním, tedy ani zvířatům. Proto se rozhodnou pro změnu a stávají se z nich vegetariáni. Někteří jsou na sebe až tak přísní, že začnou žít dokonce veganský styl života, který nepovoluje žádné potraviny živočišného původu. Za prvotní příčinu pro to stát se vegetariánem lze považovat kamarády, kteří již vegetariány jsou a přesvědčují své blízké o tom, aby si to také vyzkoušeli. Zmíní celou řadu výhod, jako například že se budou cítit lépe, že i bez masa se dá žít a nebo že člověk tak neubližuje živým tvorům. Dají jim ochutnat různé vegetariánské pokrmy a řadu lidí tím nakonec dokážou přesvědčit, aby přinejmenším na chvilku tento životní styl také zkusili. Dalším významným zdrojem je internet, kde článků a informací o vegetariánství lze najít opravdu velký počet a je zde ke zhlédnutí i řada videí, které můžou mít velký vliv proto, aby se člověk vegetariánem opravdu stal. Sympatickým zjištěným bylo, že převážná většina respondentů vypověděla, že naprosto respektuje nevegetariány a není pro ně ani problém s nimi stolovat. Dokonce mnozí z nich i připravují http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 17. 06. 2016 04:35

17. 06. 2016 04:35

9/12


ne-vegetariánské pokrmy. Uvítali by, kdybychom i my, masožravci, dokázali jejich rozhodnutí a styl respektovat. Často se totiž setkávají s posměchem, že jsou divní, a neustálým přesvědčováním, ať zase jedí normálně. Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda máme pro vedení vegetariánského „zdravého“ životního stylu zkušenosti a v Evropě nebo Americe podmínky. Zastánci vegetariánství budou tvrdit na příkladu nejstarší vegetariánské bašty Indie, že ano. Je tomu skutečně tak? Vždyť vegetariánský způsob myšlení, žití a jednání se např. v Indii vytvářel ne po staletí, ale tisíciletí! Nestačí pouze přestat jíst maso. Indická kuchyně - její ingredience a doplňky stravy ve formě různých nám (Evropanům) neznámých a běžně nedostupných semínek, oříšků, koření a čerstvých bylin - je tomuto stylu života přizpůsobena. Každý indický vegan je intuitivně jí, protože k tomu byl od mládí veden. Indové nemusí vymýšlet náhražky gulášů, salámů, párků např. ze sóji apod. Mají svá tradiční jídla, kde se o žádné napodobeniny a experimenty nemusí pokoušet. Indický vegetarián se ve svém jednání ani nepozastavuje nad tím, když neortodoxní hinduista konzumuje maso a živočišné výrobky. Řeznictví je stejně běžné jako trh se zeleninou. V restauraci si mohou dát běžná jídla neobsahující živočišné produkty, aniž by se museli vyčleňovat a spoléhat na těstoviny nebo smažený sýr, případně něco sladkého jako je palačinka. Konstatování, že nějaká známá osobnost nejedla maso a dožila se nadprůměrně vysokého věku, je to samé jako tvrdit, že kouřil, pil a stejně zemřel. Každý člověk je jiný a na každého člověka působí různý styl života odlišně. Opravdu existují lidé, kterým vegetariánství jednoznačně zdravotně prospívá a cítí se lépe, ale zdaleka to neplatí u všech obyvatel planety. Někdy se jedná i o otázku psychiky. Je nutné si uvědomit, že vegetariánství je o velké zodpovědnosti. O zodpovědnosti ke všemu živému, tudíž i sobě samému. Kdo se tedy rozhodne z jakéhokoliv důvodu vyřadit z jídelníčku maso, musí dbát na složení svého jídelníčku, doplňovat chybějící minerály, vitamíny a chodit na pravidelné lékařské kontroly. Velké rozdíly jsou u jednotlivých druhů vegetariánství. Snad nejtěžší je uhlídat si přísun všech potřebných látek pro vegany, kteří odmítají úplně všechny potraviny, které mají živočišný původ (včetně vajec, medu). Vegetariánství lze stále považovat za sporné výživové téma, o kterém panuje celá řada předsudků a mýtů. Někteří z nás ho zcela zatracují, jiní nekriticky obdivují. Najít pravdu není lehké.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Marshall Cavendish. Vegetariánství a veganství. Svět poznání – encyklopedie a zajímavosti pro celou rodinu, 2001, s. 615. PHILLIPS, F. Vegetarian nutrition [online]. Onlinelibrary.wiley.com, c2005. [citováno 2011-01-01]. Dostupné z WWW: < http://onlinelibrary.wiley.com.infozdroje.czu.cz/doi/10.1111/j.1467-3010.2005.00467.x/pdf>. Reader´s Digest Výběr. Jídlo jako jed, jídlo jako lék – Abecední průvodce bezpečnou zdravou výživou. 1. vyd. Praha: Reader´s Digest Výběr, 1997, 400 s. ISBN 80-902069-7-2. RISI, A., ZÜRRER, R. Vegetariánský život - Přednosti bezmasé výživy. 1. vyd. Praha: EarthSave CZ, 2007. 101 s. ISBN 978-80-86916-00-2. Vegetariánství [online]. Estranky.cz, 17. května 2008. [cit. 2011-11-20]. Dostupný z WWW: < Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/


http://www.rasomo.estranky.cz/clanky/vegetarianstvi/vegetarianstvi.html>. Vegetariánství [online]. Harekrsna.cz, 2007. [cit. 2011-11-20]. Dostupný z WWW: < http://harekrsna.cz/cvs/menu/filozofie/vegetarianstvi>. Vegetariáni versus masožravci [online]. iDNES.cz, 6. srpna 2007. [cit. 2011-11-21]. Dostupný z WWW: .

PŘÍLOHY Dotazník Dobrý den, dotazník, který se před Vámi právě nachází, je součástí kvalitativního výzkumu ročníkového projektu na téma „Vegetariáni a vegani mezi námi“. Tento dotazník je zcela anonymní. Vaše odpovědi budou použity pouze k vypracování semestrální práce z předmětu Komunikace mezi kulturami pro obor Podnikání a administrativa na České zemědělské univerzitě v Praze. U každé otázky jsou uvedeny varianty odpovědí. Není-li uvedeno jinak, označte, prosím, pouze jednu odpověď. Předem děkujeme za čas, který strávíte vyplněním následujícího dotazníku. Vyplňování by Vám nemělo trvat více než 10 minut. 1. Kde jste se poprvé dozvěděl(a) o existenci vegetariánského/veganského způsobu života? ● ● ● ● ●

media (TV, rozhlas) tiskoviny (noviny, časopis) internet kamarádi rodina

2. K jakému druhu vegetariánství se hlásíte? Vypište prosím: 3. Co Vás k tomuto způsobu života přivedlo? ● ● ● ● ● ● ●

zdravotní důvody náboženské důvody ekonomické důvody etické důvody estetické důvody chuť zkusit něco nového jiné důvody (prosím, uveďte):

4. Jak dlouho jste vegetariánem? ● ● ●

méně než 5 let 5 - 10 let více než 10 let


Printed on 17. 06. 2016 04:35

17. 06. 2016 04:35

11/12


5. Jak vnímáte ne-vegetariány? ● ● ●

respektuji je odsuzuji je zaujímám neutrální postoj, nerozlišuji lidi na vegetariány a ne-vegetariány

6. Dokážete stolovat s ne-vegetariány? ● ● ●

Ano, bez problému. Ano, ale jen je-li to nevyhnutelné nebo nezbytně nutné v dané situaci. Ne, nesnesu to.

7. Vaříte ne-vegetariánské pokrmy pro druhé? ● ●

Ano Ne

8. Přináší Vám tento životní styl lepší: ● ●

fyzickou kondici Souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Nesouhlasím psychickou kondici Souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Nesouhlasím

9. Je ve Vaší rodině někdo, kdo také dodržuje tento způsob života? ● ● ● ● ● ● ●

Ano, oba rodiče. Ano, jeden z rodičů. Ano, sourozenec/i. Ano, manžel/ka. Ano, partner/ka. Ano, děti. Ne, nikdo z rodiny v řadě přímé.

10. Jste spokojeni s nabídkou vegetariánského sortimentu v běžných obchodech s potravinami? ● ● ● ●

Ano Spíše ano Spíše ne Ne

11. Navštěvujete specializované vegetariánské restaurace? ● ●

Ano Ne

12. Jsem: ● ●

žena muž

13. Věk: ● ●

méně než 18 let 18 – 26 let


Last update: 06. 06. vegetariani_a_vegani_mezi_nami http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=vegetariani_a_vegani_mezi_nami 2016 10:16 ● ● ●

26 – 40 let 40 – 60 let 65 let a výše

14. Nejvyšší dosažené vzdělání ● ● ● ● ●

Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské

Děkujeme za vyplnění dotazníku! , 18) , 19) Vegetariánství [online]. Harekrsna.cz, 2007. [cit. 2011-11-20]. Dostupný z WWW: < http://harekrsna.cz/cvs/menu/filozofie/vegetarianstvi>. 2) , 5) , 9) Marshall Cavendish. Vegetariánství a veganství. Svět poznání – encyklopedie a zajímavosti pro celou rodinu, 2001, s. 615. 3) Reader´s Digest Výběr. Jídlo jako jed, jídlo jako lék – Abecední průvodce bezpečnou zdravou výživou. 1. vyd. Praha: Reader´s Digest Výběr, 1997, 400 s. ISBN 80-902069-7-2. 4) , 6) , 7) , 8) , 12) , 13) , 14) RISI, A., ZÜRRER, R. Vegetariánský život - Přednosti bezmasé výživy. 1. vyd. Praha: EarthSave CZ, 2007. 101 s. ISBN 978-80-86916-00-2. 10) PHILLIPS, F. Vegetarian nutrition [online]. Onlinelibrary.wiley.com, c2005. [citováno 2011-01-01]. Dostupné z WWW: < http://onlinelibrary.wiley.com.infozdroje.czu.cz/doi/10.1111/j.1467-3010.2005.00467.x/pdf>. 11) Vegetariáni versus masožravci [online]. iDNES.cz, 6. srpna 2007. [cit. 2011-11-21]. Dostupný z WWW: < http://ona.idnes.cz/vegetariani-versus-masozravci-dm2-zdravi.aspx?c=A070803_134839_zdravi_bad>. 15) , 16) , 17) , 20) Vegetariánství [online]. Estranky.cz, 17. května 2008. [cit. 2011-11-20]. Dostupný z WWW: . 1)

From: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ - Hospodářská a kulturní studia (HKS) Permanent link: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=vegetariani_a_vegani_mezi_nami Last update: 06. 06. 2016 10:16


Printed on 17. 06. 2016 04:35

Vegetariáni a vegani mezi námi

Recommend Documents