Zprávy
VETERINÁRNÍ LÉKAØ ROÈNÍK 11 2013 ÈÍSLO 4
VEØEJNOST VNÍMÁ STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVU JAKO DOZOROVÝ ORGÁN, A MÁ PRAVDU JOSEF DUBEN
V médiích je v poslední dobì vìnována velká pozornost zdravotní nezávadnosti nabízených potravin, a to jak èeského, tak cizího pùvodu. Bylo tomu tak do jisté míry i ve volebních programech soupeøících politických stran, které zájmu o nezávadné potraviny šikovnì využívaly. A pozornosti novináøù neunikají ani pøípady špatného zacházení s chovanými zvíøaty. Jsou to vdìèná témata. Státní veterinární správa samozøejmì vnímá všechny informace o potenciálním nebezpeèí velmi vážnì, všechny signály, i z cizích médií, provìøuje a organizuje i cílené mimoøádné kontrolní akce. Z výsledkù kontrol ale vyplývá, že se na našem trhu, rozumìj v tržní síti, problémy vyskytují opravdu velmi zøídka. Napøíklad v záøí se objevily v polských médiích informace, že chovatelé používají k výkrmu nepovolené masokostní mouèky. Jak to tedy bylo? V reakci na zprávu polských médií o krmení zakázanou masokostní mouèkou Státní veterinární správa neprodlenì požádala polského hlavního veterinárního lékaøe o bližší informace a ubezpeèení, že se na území Èeské republiky nedostaly žádné výrobky živoèišného pùvodu ze zvíøat krmených nepovolenou masokostní mouèkou. Hlavní polský veterinární lékaø Janusz Zwiazek odpovìdìl okamžitì a mimo jiné uvedl: „Strašení konzumentù, že potraviny pocházejí ze zvíøat krmených masokostními mouèkami, není na místì, protože pokud veterinární inspekce zjistí v krmivu masokostní mouèku, je celé stádo zvíøat pozastaveno, posléze konèí na jatkách a získané maso a vedlejší živoèišné produkty v asanaèním podniku.“ V srpnu probìhla v Polsku mise z EU, jejíž šéf Ladislav Miko ocenil postupy pøi potírání nelegálního používání masokostních mouèek (zemìdìlci, kteøí zákaz poruší, musejí poèítat se sankcemi, mj. až do 1 milionu zlotých). Dále Janusz Zwiazek sdìlil: „Akce a kroky podnikané polskou veterinární inspekcí a rostoucí povìdomí a znalosti polských farmáøù jistì v brzké dobì vyústí v úplné vymizení takovýchto a podobných negativních pøípadù.“ A dodal: „Rád bych vás ujistil, že výše popsané kroky (kompetentních polských orgánù) zcela zabránily možnosti zaslání výrobkù živoèišného pùvodu, jež by mohly pocházet ze zvíøat nezákonnì krmených zpracovanými živoèišnými bílkovinami, do Èeské republiky.“ Pro èeské spotøebitele tato kauza neznamenala ohrožení zdraví ani zvíøat, ani lidí, nicménì pøi pøípadných
220
dovozech masokostních mouèek, které je možné používat pøi krmení nepotravinových zvíøat (koèek, psù, kožešinových zvíøat), mùže Státní veterinární správa požadovat garance, že mouèky byly vyrobeny v souladu s platnou veterinární legislativou. Posléze se ukázalo, že problém sice existovat mohl, ale jak už je v médiích obvyklé, byl ponìkud „pøifouknut“. Jako už v tolika pøípadech. Další reakcí na možné problémy byla mimoøádná kontrolní akce, kterou Státní veterinární správa vyhlásila v øíjnu. Tøi týdny v øíjnu trvala mimoøádná kontrolní akce cílená na obchodování v rámci intraunijního trhu, byla zamìøena pøedevším na drùbeží maso, a opìt se ukázalo, jak je takovýto zpùsob konání státního veterinárního dozoru efektivní. Kontroly probíhaly po celé republice, a v pìti krajích navíc ve spolupráci s Celní správou. Bylo provìøeno 42 zásilek z jiných zemí, které obsahovaly 9× surovinu z Nìmecka, 8× z Francie, 7× ze Slovenska, 6× z Maïarska, 3× z Nizozemska, 2× z Itálie, po jedné z Rakouska, Slovinska a Dánska. Nejvíce bylo z Polska, a to 271 zásilek, a 8× šlo také o surovinu ze tøetí zemì, a to z Brazílie. Z celkových 313 akcí bylo vyhodnoceno 25 se závadou – 2 zásilky z Francie, 1 z Nìmecka a 22 z Polska. Za nejzávažnìjší závady lze považovat 5 vrácených zásilek do Polska (3× pro nedodržení teplotního øetìzce, 2× pro neznámý pùvod – bez oznaèení a dokladù a další neshody) plus 5 pøípadù, kdy byla v surovinì z Polska zjištìna Salmonella enteritidis – ve všech 5 pøípadech bylo naše zjištìní vloženo do Systému rychlého varování RASFF pro ostatní èlenské zemì. Zjištìná pochybení byla: 2 nevyhovující zásilky z Francie (nesrovnalosti v hlášení místnì pøíslušné krajské veterinární správì a nedostatky v obchodních dokladech); 1 nevyhovující z Nìmecka (nesrovnalosti v prùvodních dokladech) a 22 dovozù z Polska – nejèastìjší chyby byly: neposkytnutí informace místnì pøíslušné krajské veterinární správì o pøíchodu zásilky na místo urèení, zjištìní pøítomnosti Salmonelly enteritidis, nedostatky v prùvodních dokladech, nedodržení teplotního øetìzce, nesprávné identifikaèní oznaèení. Do Polska bylo vráceno 5 zásilek, celkem 4755 kg, 90 kg zlikvidováno a k tepelnému opracování pøeøazeno 3780 kg.
VETERINÁRNÍ LÉKAØ ROÈNÍK 11 2013 ÈÍSLO 4 Kromì takovýchto mimoøádných kontrol samozøejmì probíhají bìžnì rutinní kontroly v místech urèení i u výrobcù a zpracovatelù. Ještì je tøeba uvést, že pøi kontrolách v místech urèení zjistili inspektoøi krajských veterinárních správ ve tøech krajích jistá pochybení i u dalších komodit. Ve tøech pøípadech pøíjemce vèas nenahlásil pøíjem zásilky, což je v rozporu s naøízením vlády ÈR (ve Støedoèeském kraji šlo o 2 zásilky zahuštìného mléka z Nìmecka, celkem 45 000 kg, v Moravskoslezském kraji o 585,5 kg drùbežího a vepøového z Polska a ve Zlínském kraji o zmrazené vepøové kùže a plíce z Rakouska – 21 319 kg). Ve všech pøípadech pochybení následovaly sankce, popøípadì bylo s dotyènými subjekty zahájeno správní øízení za úèelem udìlení pokuty a také budou informovány dozorové orgány dotyèné zemì, odkud závadné zboží pocházelo. Ovšem problémy se nevyskytují jen v rámci obchodu, ale jistá rizika, a reálná, existují i v naší republice, jak se ukázalo ve druhé polovinì øíjna. Napøíklad pøi požívání zvìøiny, tedy v tomto pøípadì masa divokých prasat. Èerná zvìø totiž mùže mít v mase larvy svalovce, tj. trichinel. Svìdèí o tom letos druhý pøípad, kdy v Moravskoslezském kraji prokázali ve Státním veterinárním ústavu Olomouc výskyt larev u uloveného divoèáka. Proto je povinnost ulovené kusy nechat vyšetøit. Padesátisedmikilové ulovené prase nechal správnì vyšetøit i lovec od Frýdku-Místku. Protokol s výsledkem o pøítomnosti trichinel ze Státního veterinárního ústavu Olomouc odeslali samozøejmì lovci, ale vzápìtí, 17. 10., byla informace poskytnuta také Krajské hygienické stanici v Ostravì. Èlovìk mùže onemocnìt, a to velmi nepøíjemnì. V krajním pøípadì hrozí i smrt. Jako poslední úmrtí v dùsledku trichinelózy u lidí u nás zmiòujeme pøípad, kdy v roce 1954 ve Smrdovì na Pacovsku z 11 nakažených konzumentù masa divoèáka 3 lidé zemøeli. Podle veterinární legislativy se musejí divoèáci pøed uvolnìním do obìhu, ale i pro osobní spotøebu lovce, vyšetøit na výskyt trichinel. Podle statistik je u nás vyšetøováno 90 % ulovených divokých prasat. Ano, je to hodnì, ale bylo by podstatnì lepší, kdyby to bylo „aspoò“ 99,99 %. Pøi této pøíležitosti je dobré upozornit na možná rizika na rùzných trzích, zejména v cizích zemích, pøi koupi klobásek ze zvìøiny – z masa divokých prasat, pøi jejichž výrobì nebývají použity teploty, které parazita úèinnì zabíjejí. U takových, které nejsou oznaèeny pùvodem a není uvedeno, že prošly veterinární kontrolou, je obezøetnost na místì, takové radìji nebrat! A ještì dodatek, maso z domácích prasat je v tomto ohledu dlouhodobì bezpeèné. Jak jsme na tom s nákazami? Navzdory tomu, že se v øadì i evropských zemí potýkají s øadou nákaz zvíøat, kterých jsou naše zemì prosté, se v Bruselu hovoøí o „zjednodušení“ státního veterinárního dozoru. Z pohledu na každotýdenní hlášení ze systému ADNS se naopak jeví, že v nìkterých ohledech by byla na místì vìtší pøísnost. Na rozdíl od ÈR je hlášen výskyt tuberkulózy skotu ve Francii, Itálii, Švýcarsku, Polsku, vztekliny v Nizozemsku,
Zprávy Øecku, Maïarsku, Polsku a Rumunsku. Západonilská horeèka je hlášena z Itálie, Španìlska, africký mor prasat v Itálii a klasický mor prasat v Lotyšsku. Dále to jsou i jiné choroby, jako bluetongue (katarální horeèka ovcí) v Itálii a Španìlsku, infekèní anemie koní v Rumunsku a tak by se dalo pokraèovat. A blízké Turecko je stále rezervoárem slintavky a kulhavky, moru malých pøežvýkavcù, vztekliny a antraxu. Žádná takováto choroba se v ÈR nevyskytuje. Nicménì vzhledem k nárùstu pohybu lidí, zvíøat a produktù významnì vzrùstá riziko šíøení nákaz. Nákazy nerespektují hranice. Pozornost, kterou vìnuje Státní veterinární správa obchodu v rámci EU i se tøetími zemìmi, pøináší ten efekt, že si paradoxnì lidé vùbec nepøipouštìjí žádná rizika a považují dobrou nákazovou situaci u nás prakticky za samozøejmost. Samozøejmost to ale není. Díky øadì statusù zemì prosté øady nákaz mohou naši zemìdìlci i producenti obchodovat bez omezení a mùžeme pøi obchodu požadovat i dodateèné garance. Tyto naše úspìchy však nejsou zadarmo, efekt je úmìrný, ovšem je nutné situaci stále sledovat a státní území chránit a nákazovou situaci stále zlepšovat. Je napøíklad reálné, že v dohledné dobì bude ÈR ozdravena od IBR, infekèní bovinní rhinotracheitidy, což pøinese další zjednodušení obchodu. A to záleží také na dobré spolupráci se zemìdìlci, s chovateli. Co pohoda zvíøat? To, jak se lidé chovají ke zvíøatùm, svìdèí o tvrdosti èi mìkkosti jejich srdcí. Pøirozené je zajisté chovat se ohleduplnì ke slepici, praseti, psovi èi koèce. V tom zøejmì vynikal svatý František z Assisi, který dokonce obèas radìji hovoøil se zvíøaty než s lidmi. Zøejmì proto se i na jeho svátek slaví Mezinárodní den zvíøat, Odedávna je možné se setkávat s rùznými vztahy ke zvíøatùm, od vyloženì tvrdého využívání až k jejich úplnému polidšśování. Obì krajnosti s sebou nesou øadu rizik. Tvrdost mnohdy hranièí s týráním a polidšśování prakticky též, protože zvíøatùm, i když to mnohdy svádí, nelze pøisuzovat lidské vlastnosti. To znamená, že je potøeba umìt vnímat zvíøecí etologii a vycházet vstøíc skuteèným zvíøecím požadavkùm na „ubytování“ i stravu. Pro snazší orientaci existuje množství pøedpisù, jako je veterinární zákon, ale tøeba i zákon na ochranu proti týrání, který byl u nás pøijat již pøed 21 lety a od té doby byl nìkolikrát novelizován. Pøestože se obèas v médiích objeví pøípady týrání, není jich ve skuteènosti tak mnoho a pozvolna jich ubývá. V naprosté vìtšinì jde o nevhodný chov zájmových zvíøat. Lze uvést, že od roku 1993 do konce roku 2012 bylo stíháno za týrání 710 osob a odsouzeno jich bylo 402. Za poslední tøi roky nebylo odsouzených více než 20 roènì. V loòském roce veterinární inspektoøi krajských veterinárních správ provedli 1655 kontrol v zájmových chovech, pøedevším z dùvodù podnìtù obèanù. Pokud je zjištìno pochybení, navrhují veterinární dozorové orgány øešení, postih, odebrání zvíøat, pokutu apod. obci èi mìstu, které poté koná. O tom, jak u nás vypadá ochrana zvíøat, se mohou zájemci pøesvìdèit z publikace Program ochrany zvíøat.
221
Zprávy
VETERINÁRNÍ LÉKAØ ROÈNÍK 11 2013 ÈÍSLO 4
Situace v roce 2012, která je k dispozici na webových stránkách Státní veterinární správy www.svscr.cz. Je zde též uvedeno, kolik kontrol bylo provedeno, jaká školení chovatelù, pøepravcù aj. Státní veterinární správa poøádá. Urèitì je tøeba zmínit i dobrou spolupráci s øadou nevládních organizací zabývajících se ochranou zvíøat, zejména napøíklad s Nadací na ochranu zvíøat èi Spoleèností pro zvíøata aj. Tyto organizace jsou také pøipomínkovými místy, která jsou obesílána pøi každé novelizaci veterinární legislativy, k níž se mohou svými návrhy vyjádøit. Dobøe také je, že obèané nejsou lhostejní a na pøípady možného týrání veterinární správy upozoròují. Každý pøípad je brán vážnì a je vždy provìøen. Lze doufat, že situace bude letos zase o nìco lepší než v pøedchozích letech. Chování ke zvíøatùm a péèe o jejich dobrou pohodu neboli welfare je jednou ze zásadních priorit Státní veterinární správy. Je možné se o tom pøesvìdèit mimo jiné i z Výroèní správy Státní veterinární správy, která je též na webových stránkách www.svscr.cz.
Ovšem je tøeba si uvìdomit, že toto hodnocení je tøeba obhájit u našich zákazníkù (spotøebitelù), což se, jak se zdá, daøí. Na druhém místì zájmu veøejnosti jsou výsledky kontrol ve schválených masných výrobnách (témìø 7000 zájemcù), o jatka na tzv. èervené maso a kontroly v místech urèení – jde o komodity z dovozu, tj. výrobky, které jsou z tzv. logistických èi distribuèních center dále uvolòovány na domácí trh (o nìco ménì, po 6500 zájemcích). Návštìvníky našich výsledkù kontrol také zajímají mlékárny (též pøes 6000 zájemcù), drùbeží porážky (pøes 3000 zájemcù) a zpracovny vajec (pøes 2000 zájemcù). Takovýto zpùsob prezentace výsledkù státního veterinárního dozoru lze považovat za skuteènì prospìšný pøedevším proto, že se veøejnost mùže pøesvìdèit, že naprostá vìtšina potravin živoèišného pùvodu, které jsou uvolòovány do obìhu, je v poøádku. Dalo by se zmínit konkrétnì, s jakými pøípady, problémy, se setkáváme. Snad za všechny jeden ponìkud kuriózní, až detektivní. V zásilce brazilských kuøecích prsou prokázali ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavì nadlimitní obsah doxycyklinu, tj. antibiotika z tetracyklinové øady. Inspektoøi Krajské veterinární správy pro Støedoèeský kraj provìøovali pøíchozí zásilku kuøecích prsou pùvodem z Brazílie a odebrali u pøíjemce zásilky v Kladnì vzorky. Ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavì zjistili pøítomnost nepovoleného množství reziduí léèiva doxycyklinu. Okamžitì bylo zahájeno dosledování zásilky a bylo zjištìno, že putovala složitou cestou do ÈR, nejprve do Evropy do Dánska, pøes Slovensko do Èech a posléze pøes obchodníky v Praze byla celá zásilka distribuována na Slovensko. Šlo celkem o 20,5 t mražených prsou. Toto naše zjištìní jsme okamžitì vložili do systému rychlého varování RASFF, jako informaci všem èlenským zemím. V Èeské republice tyto výrobky nebyly uvedeny do obìhu. Snad lze jen dodat, že máme radost, že úroveò našeho státního veterinárního dozoru sice vysoce hodnotí dozorové orgány EU, ale jsme si vìdomi, že veøejnost velmi pozornì sleduje naše výsledky a na ní záleží, zda si udrží dùvìru v náš systém, v naši úroveò. A o to jde v první øadì.
Ještì ke kontrolám Zájemci o výsledky veterinárních kontrol se na stránkách Státní veterinární správy dobøe orientují. Svìdèí o tom statistika, ze které vyplývá, že nejvìtší zájem mají lidé o to, jak na tom je ten jejich oblíbený øezník èi obchodník. Od konce letošního kvìtna, kdy jsme na stránkách Státní veterinární správy zaèali zveøejòovat výsledky kontrol, navštìvuje tuto aplikaci zhruba kolem15 000 lidí mìsíènì. Dosud, tedy do listopadu, 80 000 zájemcù. O kontroly v tržní síti, tzn. zejména øezníkù a obchodníkù, projevilo do poèátku listopadu zájem 25 000 návštìvníkù našich stránek. Ukazuje se, že tento zpùsob informování veøejnosti byl zvolen dobøe – vyšel vstøíc zájmu o prakticky použitelné informace. Za velmi dobré považujeme, že se veøejnost mùže snadno pøesvìdèit o tom, že u èeských výrobcù a zpracovatelù zjišśujeme mezi jedním až maximálnì tøemi procenty problémù. A to zdaleka nejde o problémy se zdravotní závadností, vìtšinou jde o problémy se znaèením, teplotou apod. Ani problémy u výrobkù z ostatních zemí nepøekraèují tøi procenta. V tom vidíme pozitivum, že se veøejnost mùže pøesvìdèovat o velmi dobré úrovni státního veterinárního dozoru. Podle slov Milana Maleny, ústøedního øeditele Státní veterinární správy, je úroveò našeho dozoru velice vysoko hodnocena z pohledu orgánù EU, z pohledu Komise.
222
Josef Duben
Zprávy
VETERINÁRNÍ LÉKAØ ROÈNÍK 11 2013 ÈÍSLO 4
DÙRAZ NA OSVÌTU JE ÚÈINNÝ, JE LIBO LÍÈKO? JOSEF DUBEN Výsledky veterinárních kontrol, kde jsou èísla a uvádìné výše pokut, to vždy média zaruèenì zaujme, ale za dùležité považujeme veøejnost seznamovat i se záležitostmi, které nejsou tak mediálnì atraktivní. Napøíklad se zmìnou veterinárních pøedpisù, jak cestovat se zvíøaty za hranice, s tím, jaké jsou podmínky pro uvádìní do obìhu nìkterých ménì obvyklých lahùdek, popøípadì reagujeme na nìkteré zavádìjící informace uvedené v médiích. Takovéto zprávy lze samozøejmì nalézt na našich stránkách www.svscr.cz nebo na odborných webech. Jako napøíklad:
legislativa EU, tak samozøejmì i èeská, a Státní veterinární správa se v rámci monitoringu o tom pøesvìdèuje. Na našem trhu se tedy dá zakoupit jedinì maso, které neobsahuje nepovolená množství reziduí cizorodých látek, napøíklad tìžkých kovù, PCB èi výše zmínìných antibiotik a hormonù. Antibiotika lze používat jedinì z léèebných dùvodù, na pøedpis a pod kontrolou veterinárního lékaøe, avšak pøed porážkou, v tzv. ochranné lhùtì, se nesmìjí podávat. A hormonální preparáty se podávat nesmìjí vùbec.
Je libo líèko? Poslední dobou se v nabídce restaurací objevuje na jídelních lístcích v rùzné úpravì pozapomenutá lahùdka – hovìzí líèka. Jak je to možné? Z hovìzí hlavy, když jsou lebka a mozek považovány za tzv. specifikovaný rizikový materiál, který je urèen k likvidaci? Ano, je to možné. I když jsme na takovouto otázku již nìkolikrát odpovídali, vydali jsme na toto téma tiskovou zprávu. Pokud je poražené zvíøe, tj. kráva nebo býk, shledáno veterinárním inspektorem na jatkách zdravým a je posouzené jako poživatelné bez omezení, je tedy poživatelné i maso z hlavy. Toto maso (líèka) je možné z hlavy stanoveným zpùsobem vytìžit. Zásadní je, aby se nedostala mícha nebo mozek do kontaktu s masem. Proto se po oddìlení hlavy ucpává týlní otvor (foramen occipitale magnum), tedy otvor, kudy z lebky vystupuje mícha smìrem do páteøe, a dále otvor po vstøelu omraèovacím pøístrojem v èelní kosti. Tím se zamezí možnosti kontaminace pracovního stolu mozkomíšním mokem a lze vytìžit oblíbená líèka. Získání líèek je možné provést i tzv. ve visu, kdy nedochází k bourání hlavy na stole, ale hlava je zavìšená na háku. Jak již bylo øeèeno, specifikovaný rizikový materiál tedy není celá hlava skotu, ale pouze lebka s mozkem bez svaloviny – líèek. Je proto možné si na líèkách bez obav pochutnat.
Typickou osvìtovou zprávou je ta o kunách… Je známou vìcí, že když se ochladí, vnikají kuny do motorového prostoru právì zaparkovaných automobilù, kde se høejí. Ovšem nejen to, drásají termoizolaèní výstelku a pøekousávají kabely. V nastávajících chladných dnech tedy pozor na nì! Jak se ale bránit? Vzhledem k tomu, že kuny nelze ani trávit, ani lapat do pastí, je možné je od této èinnosti pouze odrazovat. A jde to. Zaruèený a vyzkoušený recept je zavìsit do prostoru motoru v punèoše èi ponožce chuchvalec vyèesané koèièí srsti nebo pokapat izolaèní výstelku citrusovým olejem do aromalamp. Lze také kabely potøít tekutým voòavým mýdlem. Existuje i speciální sprej proti kunám, který je dražší, ale zase dál dostøíkne. Podle svìdectví kolegy je úèinné umístit pod automobil, kde parkuje, pod motorový prostor pás tzv. králièího pletiva. To je nepøíjemné šelmím nožkám, takže do motoru nelezou. Ostatnì toto opatøení funguje i proti potkanùm. Podle jiné zkušenosti, zase ovìøeno zemìdìlci, je dobré se vnikání potkanù do hospodáøských stavení a stájí bránit tím, že se stìny budov obsypou menšími valouny. Také je to prý dokáže odradit. Na jednu stranu je dobré, když si èlovìk zvykne na soužití s volnì žijícími zvíøaty, ale o nìkterá ve své blízkosti opravdu moc nestojí, viz kuny èi potkani. Kuny sice nìjaké onemocnìní pøenést zrovna nemohou, napøíklad vztekliny je naše zemì prostá, ale u potkanù jsou rizika mnohá, mimo jiné jde zejména o leptospirózu.
Reakce na to, že jen cizí technologie jsou „zázraèné“ To, co je v našich chovech považováno za standard, se v nìkterých pøípadech nabízí na našem trhu jako nìco výjimeèného. Napøíklad èasopis Ekonom uvedl, že se u nás nabízí „prémiové“ hovìzí maso, které pochází z chovù, kde se skotu nepodávají ani antibiotika, ani hormony. V èlánku s titulkem „Èeši se motají v nákupní spirále. Nakupují levnì, jedí blafy“ se pøímo uvádí: „Samozøejmì také v Èesku je již možné sehnat velmi kvalitní suroviny, ale jejich cena je èasto velice vysoká. V poslední dobì se u nás zaèalo prodávat napøíklad prémiové maso Qvalivo, které se pøipravuje podle špièkové švýcarské technologie. Skot vùbec nedostává antibiotika èi hormony.“ Proè se to zdùrazòuje? Podávat preventivnì antibiotika, neøkuli hormonální preparáty, to pøece zapovídá jak
Zásadní je opìt zmínka o problému PCB Již v loòském roce, ale i v dubnu letošního roku, jsme chovatelùm pøipomínali, že od 1. ledna 2012 platí maximální limit pøípustného obsahu polychlorovaných bifenylù (PCB) – 40 nanogramù na gram tuku pro maso prasat, skotu a ovcí, drùbeže, ale i pro mléko a mléèné výrobky a vejce, a to podle naøízení Komise (EU) è. 1259/2011. Jde o snížení z pùvodnì národního maximálního limitu 200 nanogramù na gram tuku. V dùsledku této zmìny mùže být v ojedinìlých pøípadech pøekroèen limit kontaminace PCB v tkáních zvíøat a v jejich produktech, pøedevším pøi
223
Zprávy
VETERINÁRNÍ LÉKAØ ROÈNÍK 11 2013 ÈÍSLO 4
chovu v provozech, kde nebyly odstranìny staré nátìry používané pøed rokem 1986 na vnitøní kovové konstrukce stájí, dále urèité stavební hmoty s obsahem PCB, se kterými zvíøata pøicházejí do pøímého styku. V loòském roce orgány veterinární správy odhalily celkem tøi farmy, letos je to již ètvrtý pøípad (ètvrtá farma), kde obsah PCB v mase hospodáøských zvíøat byl nad hranicí maximálního limitu. Je tedy na místì opìt toto riziko pøipomenout! Co to znamená pro chovatele? Že takové maso, popøípadì produkty z nìj nesmìjí být použity k výživì lidí. Škody v závislosti na poètu takto kontaminovaných zvíøat mohou jít do milionù. Polychlorované bifenyly (PCB) jsou látky škodlivé pro zdraví lidí i zvíøat, jsou schopny se kumulovat v tukové tkáni a dlouhodobì setrvávat v prostøedí. Problémy s nimi se týkaly zvláštì velkokapacitních kravínù s kovovými konstrukcemi, silážních jam, senážních vìží a jiných konstrukcí, které byly natírány barvami s obsahem PCB, ale také menších stájí pro skot a prasata. Jak se ukazuje, dosud existují zemìdìlské stavby ošetøené materiály s obsahem PCB, pøestože byly zakázány už v roce 1986, a proto Státní veterinární správa znovu dùraznì upozoròuje chovatele na tuto skuteènost a na pøípadné riziko kontaminace potravin živoèišného pùvodu. U staveb vzniklých pøed rokem 1986 je dùvodné pøedpokládat, že nátìrové a stavební hmoty obsahují PCB. Pøekrýt novým nátìrem nestaèí, to se ukázalo již vícekrát! Je tedy nutné chovatelùm doporuèit, aby si ovìøili, zda nebyly použity materiály s obsahem PCB, napø. nátìrové hmoty na bázi chlorkauèuku s oznaèením H1000, H2001, H2003, H2006, H2008, barva na znaèení silnic H2202, barva k nátìru bazénù H2203, epoxyesterová barva S2363, sanitární barva S2993, polystyrenový lak S1815, polyuretanové barvy S2802, S2803, S2850, S2851. Pokud použity byly, je nutno stavby se starými nátìry dùkladnì asanovat! Také je možné nechat vzorek podezøelých nátìrù (barvy, omítky) vyšetøit ve Státním veterinárním ústavu v Praze, Jihlavì a Olomouci na obsah PCB (zhruba 2000 Kè za vzorek). Opravdu i pomìrnì malé množství olízané barvy, izolaèní hmoty nebo pozøení kontaminovaného krmiva mùže zpùsobit z hlediska platného maximálního limitu PCB jeho pøekroèení, èímž se stává živoèišný produkt nepoživatelným. V pøípadì kontaminovaných chovù nelze uvolnit surovinu nebo potravinu do obìhu a zvíøata musejí být utracena a neškodnì odstranìna. Likvidace technických materiálù musí být konzultována s referáty (odbory) životního prostøedí pøíslušných okresních a mìstských úøadù. Této problematice se vìnují místnì pøíslušné krajské veterinární správy, snaží se vytipovat staré stavby a konzultovat s chovateli pøípadná rizika, která se pro nì mohou ukázat jako i ekonomicky velmi nebezpeèná. Dalším osvìtovým poèinem je nutnost varovat pøed sice chvályhodnou snahou pomoci zvíøatùm, která ale mùže zadìlat na øadu problémù. Nìkomu mùže pøijít varování pøed vzteklinou jako pøehnané, vždyś v ÈR s touto i èlovìku nebezpeènou nákazou nemáme od roku 2002 problém. A od roku 2004 jsme uznáni za zemi prostou vztekliny. Právì proto! Právì proto je tøeba být obezøetný nejen pøi kontaktu s vnímavými zvíøaty v zemích, kde se stále vzteklina vysky-
tuje. Navíc se v posledních týdnech v Rumunsku hovoøí o nutnosti razantnì omezit poèty toulavých psù. Nìkteøí lidé se jim snaží v dobré víøe pomoci tím, že by odchytané psy rádi zachránili pøed smrtí a odvezli je. Je nutné si ale uvìdomit, že právì v Rumunsku jsou stále hlášeny desítky ohnisek vztekliny, a to jak u volnì žijících, tak i domácích zvíøat. Nákazová situace zde není dobrá. Pøípadný dovoz zvíøete znamená velké riziko zavleèení vztekliny nejen do ÈR, avšak i do ostatních zemí. A toto ohrožení se týká jak psù, tak koèek, ale i jiných zvíøat i èlovìka! Jistì dobrá snaha pomoci mùže reálnì zpùsobit velké problémy. Pro cestující do zemí, kde se vzteklina vyskytuje, je tøeba opìt pøipomenout: vyvarovat se kontaktu s toulavými psy, ale i koèkami. Kdo cestuje se psem, koèkou èi fretkou za hranice, dobøe ví, že musí mít svá zvíøata oèkovaná proti vzteklinì, což ostatnì musí být uvedeno v jejich pasu. Možná je na místì pøipomenout, že vzteklina je neléèitelné onemocnìní i u lidí. Pokousaný èlovìk by mìl co nejdøíve vyhledat lékaøskou pomoc, protože virus se šíøí v nervových vláknech, která nejsou pøístupná pro imunitní systém. Proto nevznikají protilátky a onemocnìní nelze spolehlivì diagnostikovat pøed nástupem klinických pøíznakù. Po jejich nástupu však již není pomoci a onemocnìní konèí vždy smrtí, a to jak u psa, tak i u èlovìka. V Rumunsku mìli v nedávné dobì bohužel i tyto tragické pøípady u dospìlých i u dìtí. A pokud si nìkdo myslí, že pozná vzteklého psa od pohledu, tak to nelze. Nejhorší je, že virus je vyluèován slinami 3–4 dny pøed propuknutím klinických pøíznakù, to znamená, že pokud èlovìka pokouše pes, který vypadá úplnì zdravì, pak i tento pes mùže v dobì pokousání již vyluèovat virus a èlovìka nakazit. Takže pozor na toulavé psy a na manipulaci s nimi. A pokud hrozí riziko takového kontaktu, lze doporuèit vakcinaci. Dnes je již bezbolestná. Obdobná rizika jako ve zmínìném Rumunsku jsou v Bulharsku, Øecku, Turecku, Egyptì, Polsku, Maïarsku. O Africe a Asii ani nemluvì.
224
Devìt z deseti ètenáøù nièemu nevìøí S osvìtou to není jednoduché, neboś dnes se na pøíjemce informací jich hrne taková øada, takové množství, že se tìžko rozlišuje inzerce, která bývá v médiích oznaèena malými písmenky jako „komerèní sdìlení“. A co ten tok slov a reklam z obrazovky televizní i z monitoru poèítaèe, hrozí z nich až otok mozku. Své o tom jistì vìdí i soukromí veterinární lékaøi i návštìvníci jejich ordinací. Je to zde podobné. Po aplikaci tohoto èi onoho léèiva nebo léèebného prostøedku bude pes bìhat lépe, nebudou ho bolet klouby, padat zuby, popøípadì bude žít vìènì. Ostatnì podobnì tomu je v èekárnì u humánních lékaøù. Osvìta je vždy zabalena do komerèní informace a propagace „doporuèených“ výrobkù. Proto je možné øíci, že osvìta se èasto míjí úèinkem, neb ètenáø èi posluchaè už tuší, že se po úvodním sdìlení bude skrývat nìjaké „doporuèení“. Zejména když je tato pseudosvìta hodnì barevná a atraktivní. Pozor tedy na to, jak sdìlovat opravdové rady a doporuèení. Devìt z deseti ètenáøù totiž nièemu nevìøí! Josef Duben
