Veřejné zakázky na stavební práce Bakalářská práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Veřejné zakázky na stavební práce Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.

Vypracovala: Ilona Havlíčková

Brno 2007

Poděkování Ráda bych poděkovala JUDr. Ing. Radkovi Jurčíkovi, Ph.D. za odborné rady a cenné připomínky během přípravy této práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Ing. Richterjörkovi za ochotné poskytnutí odborných informací.

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pouze za odborného vedení vedoucího bakalářské práce Dále prohlašuji, že veškeré podklady, ze kterých jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů.

V Brně 14. května 2007

…………………………………. podpis studenta 3

Abstract Havlíčková, I. The public contracts of building operations. Bachelor thesis. Brno 2007. The text is focused on the questions of the public contracts of building services by the new legal standard. It describes the circumstances, conditions and procedures coherent with this type of the public contracts. By comparing the former and the current legal norm, it points at the profits caused by the legal changes. From practical point of view, the work deals with a concrete real example of public contract of building services by a public subject.

Abstrakt Havlíčková, I. Veřejné zakázky na stavební práce. Bakalářská práce. Brno 2007. Práce se zabývá problematikou zadávání veřejných zakázek na stavební práce dle nové právní úpravy. Popisuje okolnosti, podmínky a postupy související se zadáváním tohoto druhu veřejné zakázky. Komparací předcházející a současné právní normy poukazuje na přínosy učiněných legislativních změn. Z praktického hlediska ze práce zabývá konkrétním reálným příkladem zadání veřejné zakázky na stavební práce veřejným zadavatelem.

4

Obsah ___________________________________________________________________________ _

Obsah 1

Úvod ............................................................................................................ 7

2

Cíl práce...................................................................................................... 9

3

Metodika ................................................................................................... 10

4

Zadávání veřejných zakázek na stavební práce ..................................... 11

4.1 Zadávání veřejných zakázek na stavební práce............................................... 11 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6

Veřejný zadavatel .............................................................................................. 11 Dotovaný zadavatel............................................................................................ 11 Sektorový zadavatel ........................................................................................... 12 Souběh činností.................................................................................................. 12 Společný nákupní systém ................................................................................... 13 Centralizované zadávání veřejné zakázky........................................................... 13

4.2 Dodavatelé veřejných zakázek na stavební práce ............................................ 14 4.2.1 Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením........ 14 4.3 Veřejné zakázky na stavební práce .................................................................. 15 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4

Pojem „veřejná zakázka na stavební práce“........................................................ 15 Zvláštní druh veřejné zakázky – rámcová smlouva............................................. 16 Předpokládaná hodnota veřejné zakázky ............................................................ 16 Veřejné zakázky podle výše předpokládané hodnoty .......................................... 17

4.4 Zadávací řízení .................................................................................................. 18 4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4 4.4.5 4.4.6 4.4.7 4.4.8 4.4.9

Zahájení zadávacího řízení................................................................................. 19 Průběh zadávacího řízení ................................................................................... 20 Typy zadávacích řízení zahájených uveřejněním oznámení a tzv. soutěž o návrh23 Zadávání nadlimitní veřejné zakázky ................................................................. 26 Typy zadávacích řízení zahájených odesláním výzvy ......................................... 27 Zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy................................. 28 Zadávání veřejných zakázek na stavební práce koncesní smlouvou .................... 30 Ukončení zadávacího řízení ............................................................................... 30 Dohled nad dodržováním zákona ....................................................................... 31

5

Obsah ___________________________________________________________________________ _

5

Praktická část ........................................................................................... 33

5.1 Charakteristika zadavatele ............................................................................... 33 5.2 Zadávání veřejné zakázky městysem Lomnice ................................................ 35 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4

Zadávaná veřejná zakázka................................................................................... 35 Financování veřejné zakázky .............................................................................. 35 Zahájení a průběh zadávacího řízení ................................................................... 37 Ukončení zadávacího řízení ................................................................................ 44

5.3 Vlastní zhodnocení procesu zadávání veřejné zakázky ................................... 47

6

Diskuse ...................................................................................................... 48

7

Závěr ......................................................................................................... 49

8

Prameny .................................................................................................... 50

Příloha č. 1 .......................................................................................................... 51 Příloha č. 2 .......................................................................................................... 52 Příloha č. 3 .......................................................................................................... 53

6

1 Úvod ___________________________________________________________________________ _

1 Úvod Zadávání veřejných zakázek je v rámci EU považována za významnou oblast ekonomiky, jelikož přibližně 16 % HDP (asi 1500 mld. eur) států Evropské unie tvoří právě veřejné zakázky. Otevření vnitřního trhu pro veřejné zakázky znamenalo zvýšení přeshraniční hospodářskou soutěž a zlepšilo ceny, které platí veřejní zadavatelé dodavatelům. Veřejné zakázky a jejich zadávání jsou problematikou patřící mezi priority Evropské komise, která na tuto oblast kladla vysoké požadavky a nároky již tehdy, kdy probíhala jednání o přistupujících, dnes už členských, státech. Před vstupem České republiky do EU podléhala veškerá zákonná úprava oblasti zadávání veřejných zakázek výhradně českému právu. Avšak vstupem České republiky do EU se situace změnila a české právo se nejen pro tuto oblast stalo podřízené evropskému právu. Přizpůsobit své zákony musela Česká republika již před vstupem do EU, proto nejsou další legislativní změny, ke kterým došlo přistoupení k členským zemím EU, tolik výrazné. Zákonem, který musela Česká republika přijmout kvůli vstupu do EU, byl zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, který platil od května 2004 a byl nejednou novelizován. Hlavním důvodem bylo ustanovení, že české firmy již nemohou být zvýhodněny před společnostmi z dalších zemí EU. A kdyby vláda přijetí zákona nestihla, nesměla by ČR čerpat peníze z evropských fondů. Tento zákon však přestal vyhovovat novým evropským směrnicím pro veřejné zakázky. Parlament ČR přijal dne 14. března 2006 nový zákon o veřejných zakázkách, který nabyl účinnosti 1. července 2006. Příčinnou přijetí nového zákona, který zcela nahradil již několikrát novelizovaný zákon č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách, je vydání nových předpisů upravujících oblast zadávání veřejných zakázek v Evropské unii, konkrétně směrnice č. 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ze dne 31. 3. 2004 a směrnice č. 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, opravy a poštovních služeb ze dne 31. 3. 2004. Hlavní principy nové právní úpravy vycházejí především ze Smlouvy o založení Evropského společenství a z evropských zadávacích směrnic. Jedná se o princip transparentnosti, zákazu diskriminace, rovného zacházení, vzájemného uznání a proporcionality. Účelem nového zákona o veřejných zakázkách je komplexně upravit oblast veřejného zadávání v České republice, a to zejména v návaznosti na nové předpisy práva ES v této oblasti. V souladu s novými evropskými zadávacími směrnicemi je veden snahou o vytvoření modernějšího, flexibilnějšího a jednoduššího právního rámce pro veřejné zakázky. Nový zákon by měl vytvořit základní pilíř pro účelné a efektivní vynakládání veřejných prostředků v České republice. Zavádí mimo jiné nové moderní způsoby zadávání veřejných zakázek, které by měly přispět ke snížení administrativní i finanční zátěže zadavatelů i dodavatelů. Zároveň reaguje na praktické zkušenosti z aplikace stávajícího zákona č. 40/2004 Sb. Jednotlivá ustanovení jsou proto lépe provázána a v případě potřeby byla přeformulována 7

1 Úvod ___________________________________________________________________________ _ a rozvedena, aby se odstranily výkladové problémy, a tak zvýšila právní jistota účastníků zadávacího řízení. Veškeré změny by měly přispět ke snížení korupčního prostředí při zadávání veřejných zakázek. Jednou z možností zadání veřejné zakázky je veřejná zakázka na stavební práce. Právní úprava veřejných zakázek na stavební práce je pro praxi velmi důležitá. Právě ve stavebnictví totiž veřejné zakázky tvoří podstatnou část. Za poslední tři nebo čtyři roky je to přibližně 50 procent. Tedy polovina toho, co se ve stavebním průmyslu za rok zrealizuje, je veřejná zakázka. Jedná se tedy o velké množství, a proto je žádoucí, aby bylo dostatečně regulováno zákonem.

8

2 Cíl práce ___________________________________________________________________________ _

2 Cíl práce Cílem práce je specifikovat jednu z možností zadání veřejné zakázky, a to veřejnou zakázku na stavební práce, podle nové právní úpravy. Popsat okolnosti, podmínky a postupy, které s tímto typem veřejné zakázky bezprostředně souvisejí a zaměřit se také na vymezení legislativních změn, ke kterým došlo přijetím nového zákona a stanovit jeho očekávané přínosy. Z praktického hlediska je práce zacílena na analýzu reálného zadání konkrétní veřejné zakázky na stavební práce z pozice veřejného zadavatele. V rámci toho cíle se práce zaměřuje na odhalení fungování nového zákona v praxi a na zhodnocení celého zadávacího procesu.

9

3 Metodika ___________________________________________________________________________ _

3 Metodika Studium náplně jednotlivých paragrafů zákona předcházejícího a zákona nového (pro srovnání) jsem postupně kombinovala pročítáním odborných knih a s vyhledáváním potřebných údajů na webových stránkách, a to jednak pro lepší pochopení jednotlivých částí předpisů a jednak pro nabytí hlubších znalostí o dané problematice. Z veškerých dostupných a nastudovaných informací jsem provedla komparaci obou norem a celkovou redukci podle relevance informací a soustředila tak vyvozené sepsané údaje na vyložení a objasnění dříve vytyčeného cíle. Co se týče praktické stránky cíle, k jejímu dosažení mi posloužily nejen zákonné normy a jednotlivé informace načerpané z literatury či z webových stránek, ale bylo třeba vycházet i z jiných zdrojů. K učinění názorného příkladu zadání veřejné zakázky na stavební práce jsem požádala odborníka, který se v rámci své pracovní náplně veřejným zakázkám věnuje, o poskytnutí veškerých informací o konkrétní veřejné zakázce. Společně s danou osobou jsme pečlivě procházeli veškeré písemné podklady, které byly opatřeny v souvislosti s danou veřejnou zakázkou a současně jsem naslouchala a dělala si poznámky o postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky, který odborník popisoval. Vždy jsem kontrolovala, zda byl učiněný akt (zadavatelem i dodavateli) v souladu se zákonem.

10

4.1 Zadavatelé veřejných zakázek na stavební práce ___________________________________________________________________________ _

4 Zadávání veřejných zakázek na stavební práce 4.1 Zadavatelé veřejných zakázek na stavební práce V případě zákonného určení, kdo může být oprávněným zadavatelem veřejných zakázek na stavební práce, se vyskytují jisté odlišnosti od předcházejícího zákona. Nový zákon přináší nové vymezení zadavatele včetně zavedení nových institutů. Nový zákon připouští jako zadavatele veřejných zakázek zadavatele veřejného, zadavatele dotovaného a zadavatele sektorového. Dále nový zákon připouští i možnost zadání veřejné zakázky prostřednictvím centrálního zadavatele a spojením zadavatelů.

4.1.1 Veřejný zadavatel Dle nového platného zákona se veřejným zadavatelem rozumí: a) Česká republika, b) státní příspěvková organizace, c) územní samosprávný celek, d) příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, nebo e) jiná právnická osoba, jež vznikla za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu nemajícího průmyslovou nebo obchodní povahu a je financována (většinově) nebo ovládána státem či jiným veřejným zadavatelem a nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. V případě České republiky jsou za veřejného zadavatele se všemi zákonnými právy a povinnostmi považovány i její organizační složky nebo v případě územně samosprávných celků, hlavního města Prahy či statutárních měst například jednotlivé městské obvody či městské části. Aby tzv. jiná právnická osoba byla považována za veřejného zadavatele, je nezbytné, aby při naplňování dalších zákonných podmínek uspokojovala potřeby veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Jako příklad tohoto druhu veřejného zadavatele lze uvést Českou konsolidační agenturu, Českou národní banku, Český rozhlas, Českou televizi či Pozemkový fond České republiky.

4.1.2 Dotovaný zadavatel Zákon nově zavádí pojem dotovaného zadavatele. Dotovaným zadavatelem je chápána každá právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku na stavební práce, jež je z více než 50 % hrazena z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, a to i prostřednictvím jiné osoby, pokud jde o veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž 11

4.1 Zadavatelé veřejných zakázek na stavební práce ___________________________________________________________________________ _ předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finanční limitní částce 165 288 000 Kč bez DPH a předmětem této veřejné zakázky je provedení stavebních prací, jestliže se tyto práce týkají přípravy stavenišť, pozemního a inženýrského stavitelství, vnitřní instalace v budovách, dokončování stavebních prací nebo pronájmu stavebních strojů nebo zařízení pro strojní mechanické bourání zdiva a konstrukcí s obsluhou1 provedení stavebních prací souvisejících se zdravotnickým zařízením, sportovním zařízením, zařízením určených pro rekreaci či volný čas, škol a budovami určených pro administrativní účely. K tomu, aby šlo o dotovaného zadavatele, musí tento zadavatel obdržet dotaci či jinou formu nenávratných finančních prostředků od veřejného zadavatele. Dotovaným zadavatelem tedy není osoba, která obdrží na určitou veřejnou zakázku půjčku či úvěr, byť by byl poskytnut veřejným zadavatelem.

4.1.3 Sektorový zadavatel Dalším případem oprávněného zadavatele je sektorový zadavatel. V souvislosti s vyložením souslovného termínu „sektorový zadavatel“ je třeba specifikovat i jiný termín, kterým je relevantní činnost. Jako relevantní se o označují ty činnosti, které jsou charakteristické hlavně pro odvětví plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství nebo se týkají činností souvisejících např. s poskytováním či provozováním dopravních sítí poskytujících službu veřejnosti v oblasti drážní, tramvajové, trolejbusové apod. a činností souvisejících s poskytováním poštovních služeb, popřípadě jiných služeb.2 Sektorovým zadavatelem je pak osoba, která vykonává některou z relevantních činností, jestliže tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv.3 Zvláštním či výhradním právem se rozumí takové rozhodnutí správního orgánu, které umožňuje podnikateli ve specifických odvětvích vykonávat podnikatelskou činnost, aniž kdokoliv další smí na daném území v daném časovém období tutéž činnost vykonávat.

4.1.4 Souběh činností Je také nevylučitelné, aby nastal takový případ, kdy není obecně zřejmé, zda se příslušná veřejná zakázka týká relevantní činnosti veřejného či sektorového zadavatele. Pro popis postupu řešení takové situace vymezuje zákon ustanovení o souběhu činností. V případě pochybností se vždy uplatní přísnější zákonný režim. Posouzení možného souběhu činností provede před zahájením zadávacího řízení zadavatel na základě objektivních skutečností. 1

Viz příloha č. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Viz § 4 zák. č. 137/2006 Sb. 3 Dominantní vliv uplatňuje veřejný zadavatel tehdy, pokud v obchodní společnosti nebo jiné organizaci, jejíž je členem, disponuje většinou hlasovacích práv sám nebo na základě dohody s jinou osobou. A rovněž i v případě, kdy jmenuje nebo volí více než polovinu členů ve statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. 2

12

4.1 Zadavatelé veřejných zakázek na stavební práce ___________________________________________________________________________ _

4.1.5 Společný nákupní systém Co se týče zadavatelů veřejných zakázek, nový zákon přináší možnost zadávání pomocí společných nákupních subjektů. Je totiž přípustné sdružení či jiné spojení zadavatelů veřejných, dotovaných či sektorových. Tito zadavatelé se mohou spojit buď navzájem nebo s jinou fyzickou nebo právnickou osobou a společně postupovat k zadání veřejné zakázky. Před zahájením zadávacího řízení je však třeba vždy v písemné smlouvě určit, která osoba bude jednat jménem účastníků tohoto sdružení. Sdružení se považuje za jednoho zadavatele. Zavedení možnosti zadávání pomocí společných nákupních subjektů by pro praxi mohla znamenat kladné změny minimálně ve dvou ohledech. Společný nákupní systém totiž může přinést úspory v případě vybraných komodit, které se nakupují ve velkém množství. A užitečné může být toto ustanovení také pro menší zadavatele, zejména menší obce. Pokud se menší obce vzájemně domluví, nebudou muset zadávat veřejné zakázky samy.

4.1.6 Centralizované zadávání veřejné zakázky Zákon také nově přichází s moderním institutem, kterým je centrální (centralizované) zadávání. O centralizovaném zadávání veřejné zakázky na stavební práce se hovoří tehdy, pokud veřejný zadavatel provádí zadávací řízení a zadává veřejnou zakázku na stavební práce na účet jiných zadavatelů. Veřejný zadavatel je v tomto případě nazýván centrálním zadavatelem a je zodpovědný za veškeré jednání a chování, které se jeví jako rozporuplné ve vztahu k příslušné normě. Zákon tedy nově umožňuje, aby jeden subjekt (centrální zadavatel) zadával veřejné zakázky pro jiné zadavatele. Zadavatelé pak mohou pořizovat stavební práce (také samozřejmě zboží a služby), aniž by sami museli postupovat zadávací řízení. Centrálním zadavatelem může být výhradně veřejný zadavatel, přičemž zákon neomezuje, která osoba centrálním zadavatelem bude. Centralizované zadávání se může uskutečnit na všech úrovních veřejné správy – tedy od ústředních správních orgánů až po samosprávné celky (kraje, obce či městské části apod.) Pro případ, že se zadavatel rozhodne zadat veřejnou zakázku na stavební práce centralizovaným způsobem, musí před zahájením centralizovaného zadávání tento centrální zadavatel s ostatními zadavateli uzavřít písemnou smlouvu, v níž budou vymezena jejich vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním. Centrální zadávání by mohlo znamenat úsporu finančních prostředků v důsledku nákupu větších objemů, například na úrovni veřejné správy, a větší profesionalizace zadávání v případě využití centrálního zadavatele ze strany málo zkušených zadavatelů, například malých obcí. Celkově by centrální zadávání mělo přispět k větší efektivitě a administrativnímu zjednodušení zadávacího řízení.

13

4.2 Dodavatelé veřejných zakázek na stavební práce ___________________________________________________________________________ _

4.2 Dodavatelé veřejných zakázek na stavební práce Za dodavatele veřejných zakázek na stavební práce je pojímána fyzická nebo právnická osoba, která provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo fyzická nebo právnická osoba jakožto zahraniční dodavatel, pokud následně po zahájení zadávacího řízení zadavatelem (uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení) prokáže splnění kvalifikace, jejíž požadavky na její splnění jsou uvedeny v oznámení či výzvě, a dále dodržuje zákonem stanovené podmínky při svém jednání a konání, kterým postupně přispívá ke své vítězné pozici na místo dodavatele dané veřejné zakázky na stavební práce. Vedle dodavatelů se mohou předmětu plnění veřejných zakázek účastnit i tzv. subdodavatelé, což jsou osoby, pomocí nichž dodavatel plní určitou část veřejné zakázky, 4 nebo osoby, které dodavateli k plnění veřejné zakázky poskytují určité věci či práva. Tato možnost byla podle staré normy také přípustná. Dalším z principů nového zákona je rovněž omezení přístupu na trh veřejných zakázek. V některých případech se při zadávání veřejných zakázek dává přednost dodavatelům z ČR a z členských států EU. Výhodu mají i země, které se přidaly k mezinárodní Dohodě o veřejných zakázkách.

4.2.1 Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením Zákon plně využívá možností daných evropskou legislativou pro zvýhodnění dodavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Zároveň však stanovením přísných podmínek pro prokazování této skutečnosti omezuje výrazně možnost zneužívání této výhody. Zvýhodnění se uplatňuje dvěma způsoby. Za prvé je možné vyhradit účast v konkrétním zadávacím řízení pouze pro dodavatele provozující chráněné dílny nebo dodavatele zahrnuté do programů zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Druhým způsobem je cenové zvýhodnění o 20 % v případě nabídky dodavatele, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž nejméně polovina jsou osoby se zdravotním postižením. Toto zvýhodnění se však z důvodu souladu s evropským právem vztahuje jen na nepodlimitní veřejné zakázky.

4

Viz § 331 obchodního zákoníku.

14

4.3 Veřejné zakázky na stavební práce ___________________________________________________________________________ _

4.3 Veřejné zakázky na stavební práce Nový zákon se předmětem plnění veřejné zakázky zabývá mnohem podrobněji, než je tomu u zákona starého. K nemalé změně došlo (mimo jiné) u § 9, který vymezuje přípustné druhy veřejných zakázek, jež jsou zadávány jako veřejné zakázky na stavební práce. Nutné je zde také zmínit, že v novém zákoně je absence tzv. koncesí na stavební práce, které však z českého právního řádu nebyly vyňaty, nýbrž se problematika koncesí vyskytuje ve zcela novém koncesním zákoně.5

4.3.1 Pojem „veřejná zakázka na stavební práce“ Veřejnou zakázkou na stavební práce je dle platného zákona popsána veřejná zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné provedení stavebních prací, které mají povahu přípravy stavenišť, pozemního a inženýrského stavitelství, vnitřní instalace v budovách, dokončování stavebních prací nebo pronájmu stavebních strojů nebo zařízení pro strojní mechanické bourání zdiva a konstrukcí s obsluhou6 včetně s těmito stavebními prácemi související projektová nebo inženýrská činnost směřující ke zhotovení stavby. Za předmět veřejné zakázky na stavební práce lze také považovat i takovou zakázku, kdy předmětem smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a dodavatelem bude soubor závazků, které budou obsahovat stavební, montážní, popř. také stavebně-inženýrské činnosti (nemusí jít tedy jenom o činnosti, výslovně uvedené v příloze zákona), které směřují ke zhotovení stavby. Je však nezbytné, aby stavba byla schopna plnit jako celek samostatnou technickou nebo ekonomickou funkci. Provedení stavební činnosti je možno chápat jako komplexní plnění poskytované zadavateli ze strany dodavatele. Vzhledem ke komplexnosti a případně složitosti předmětu plnění veřejných zakázek na stavební práce je nutné zařadit mezi tyto zakázky také nezbytné dodávky a služby, které jsou spjaty s provedením stavebních prací. Veřejnou zakázkou na stavební práce je také považována i taková zakázka, kdy zadavatel svěří veškerou činnost související s realizací stavební zakázky třetí osobě. Tato osoba obstarává pro zadavatele veškeré činnosti nezbytné k provedení stavebních prací. Tento způsob zadávání veřejných zakázek je tudíž nutno považovat také za veřejnou zakázku na stavební práce, nikoliv za veřejnou zakázku na služby.

5 6

Zákon č.139/2006, o koncesních smlouvách a koncesním řízení. Viz příloha č. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

15

4.3 Veřejné zakázky na stavební práce ___________________________________________________________________________ _

4.3.2 Zvláštní druh veřejné zakázky – rámcová smlouva Pojmem veřejná zakázka se rozumí rovněž i tzv. rámcová smlouva. Tímto pojmem byl obeznámen již zákon předešlý. Nový zákon se však rámcové smlouvě, jak je tomu i v jiných případech, věnuje rozsáhleji. Umožňuje uzavírat rámcovou smlouvu i veřejným zadavatelům.7 Na základě rámcových smluv jsou pak zadávány jednotlivé dílčí zakázky zjednodušených výzev stranám rámcové smlouvy. Rámcovou smlouvou se rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou,8 která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na dodávky, služby či stavební práce zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství. Rozumí se jí též takováto smlouva, která je uzavřená na základě zadávacího řízení realizovaného v souladu s právním předpisem Evropských společenství ve prospěch sektorového zadavatele se sídlem v České republice jeho přidruženou osobou, která je sektorovým zadavatelem v jiném členském státě Evropské unie. Přínosem uzavírání rámcových smluv je výrazné administrativní zjednodušení zadávacího procesu, kdy zadavatel nemusí na každou jednotlivou zakázku vypisovat nové zadávací řízení. Dalším přínosem může být rovněž finanční úspora v důsledku zadání větších objemů, které by jinak byly rozdrobeny na malé zakázky.

4.3.3 Předpokládaná hodnota veřejné zakázky V zákoně se nově objevuje i vysvětlení, čím se rozumí předpokládaná hodnota veřejné zakázky a jak ji zadavatel stanoví. Předtím, než je zahájeno zadávací řízení, jehož prostřednictvím je veřejná zakázka zadávána, je zadavatel povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Jde o zadavatelem předpokládanou výši peněžitého závazku, který vyplývá z plnění předmětu veřejné zakázky (cena plánované stavby). Předpokládanou hodnotu zadavatel stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění. A jestliže zadavatel takové údaje či informace nemá k dispozici, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním. Při změně stávající normy byla věnována značná pozornost finančním limitům předpokládané hodnoty veřejné zakázky, podle nichž se zadávané veřejné zakázky člení na podlimitní veřejné zakázky, nadlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. Finanční limity v případě veřejných zakázek na stavební práce činí 165 288 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a 6 000 000 Kč bez DPH.

7 8

K uzavírání rámcových smluv jsou tedy dle nové právní úpravy oprávněni všechny tři kategorie zadavatelů. Maximální doba trvání smlouvy je 4 roky.

16

4.3 Veřejné zakázky na stavební práce ___________________________________________________________________________ _

4.3.4 Veřejné zakázky podle výše předpokládané hodnoty Nadlimitní veřejnou zakázkou je chápána taková veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finančnímu limitu 165 288 000 Kč bez DPH. Maximální strop není stanoven. V případě nadlimitní veřejné zakázky je nutné její zveřejnění ve Věstníku EU. Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez DPH a nedosáhne finančního limitu 165 285 000 Kč bez DPH. Jde tedy o veřejné zakázky s výší předpokládané hodnoty v rozmezí od 6 000 000 Kč bez DPH do 165 288 999 Kč bez DPH. Tento druh zakázky je, na rozdíl od nadlimitní veřejné zakázky, nutné uveřejnit jen v České republice. Veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez DPH (minimální částka není stanovena). Není-li však tohoto limitu dosaženo, zadavatel není povinen zadávat veřejné zakázky a postupovat podle zákona o veřejných zakázkách a zakázka tak může být zadána bez veřejné soutěže. Pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu také platí jednodušší pravidla. Členění veřejných zakázek podle výše předpokládané hodnoty má velké opodstatnění pří určování zákonem stanoveného postupu zadávání veřejných zakázek. Každý druh veřejné zakázky podléhá danému způsobu zadávání veřejných zakázek a daným specifickým podmínkám. Z této nové úpravy i z úprav vymezující oprávněné zadavatele veřejných zakázek a předmět veřejné zakázky na stavební práce vyplývá, že zakázka podléhá zákonu až od chvíle, kdy je minimálně z 50 % financována z veřejných zdrojů, a proto je možné mimo zákon zadat zakázku například v hodnotě 10 000 000 Kč bez DPH, pokud dotace státu činí jen 4 999 000 Kč bez DPH. A taktéž, že norma považuje za veřejnou zakázku jakoukoliv veřejnou zakázku, bez ohledu na výši předpokládané hodnoty.

17

4.4 Zadávací řízení ___________________________________________________________________________ _

4.4 Zadávací řízení Zadavatelé musí při zadávání veřejných zakázek postupovat podle zadávacích pravidel. To znamená, že musí zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Výjimka, kdy tato povinnost nemusí být dodržena, platí pro případ, kdy jde o veřejnou zakázku malého rozsahu. Nový zákon otvírá prostor pro postupnou plnou elektronizaci zadávacího řízení a písemné i elektronicky prováděné úkony zcela zrovnoprávňuje. Elektronizace zadávacího řízení je jedním z prvořadých cílů prosazovaných Evropskou unií. Očekává se, že přínosem elektronického zadávání bude snížení administrativních nákladů zadavatelů i dodavatelů. Dalším nezanedbatelným přínosem je také vyšší transparentnost řízení, ve kterém budou mnohé úkony zautomatizovány. Zákon rozeznává více druhů zadávacích řízení. O tom, jaký druh zadavatel bude uplatňovat, opět rozhodují zákonem stanovené podmínky. Zadavatel musí splnit příslušné podmínky, dodržovat sled jednotlivých činností a charakteristické úkony, které jsou typické pro jednotlivé typy zadávacích řízení. Zákon rozlišuje celkem šest druhů zadávacích řízení. Jsou jimi: - otevřené řízení - užší řízení - jednací řízení s uveřejněním - jednací řízení bez uveřejnění - soutěžní dialog - zjednodušené podlimitní řízení Nově tedy přibyly dva typy zadávacího řízení – soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení, jež může využít jen veřejný zadavatel. Zákon také upravuje dva zvláštní druhy řízení, kterými jsou tzv. dynamický nákupní systém a řízení na základě rámcové smlouvy. Otevřené a užší řízení může zadavatel použít vždy, zatímco ostatní druhy řízení jsou umožněny jen za základě přesně stanovených specifických podmínek. Zadávací řízení, v jehož rámci jsou zadávány veřejné zakázky, se uskutečňuje ve třech fázích. První fází je zahájení zadávacího řízení, v němž zadavatel zveřejňuje své odhodlání a plány uskutečnit v budoucnu předem promyšlenou veřejnou zakázku. Zadavatel má ujasněny a striktně stanoveny i požadavky, jejichž splnění požaduje po dodavateli, a také má stanovena hodnotící kritéria, podle nichž bude hodnotit jednotlivé zájemce. Tyto požadavky i hodnotící kritéria jsou v rámci zahájení uveřejněna. A poté dochází ke shromáždění zájemců o plnění zveřejněné naplánované veřejné zakázky.

18

4.4 Zadávací řízení ___________________________________________________________________________ _ Na zahájení zadávacího řízení navazuje průběh zadávacího řízení. V této fázi většinou dochází k podání nabídek na plnění dříve uveřejněné veřejné zakázky a následně i posouzení a hodnocení podaných nabídek včetně posouzení potřebné kvalifikace těch dodavatelů, kteří projevili zájem o plnění předmětu dané veřejné zakázky. Třetí fází je ukončení zadávacího řízení. Zadávací řízení vrcholí výběrem nejvhodnějšího dodavatele, se kterým je posléze sepsána písemná smlouva, kterou se vítězný dodavatel zavazuje dostát svému závazku a plnit veřejnou zakázku tak, jak je uvedeno v sepsané a podepsané smlouvě.

4.4.1 Zahájení zadávacího řízení V případě, že zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu plánovaného uskutečnění veřejné zakázky, sjednotil podmínky kladené na dodavatele, který by se mohl stát budoucím potenciálním plnitelem předmětu určité veřejné zakázky na stavební práce, a splní zákonem uložené podmínky pro uplatnění příslušného typu zadávacího řízení, může začít s uskutečněním první fáze zadávacího řízení – s jemu odpovídajícím způsobem zahájení zadávacího řízení. Zahájení zadávacího řízení lze učinit dvěma způsoby, přičemž se způsob zadávacího řízení odvíjí od uplatňovaného typu zadávacího řízení a také záleží na druhu zadavatele. První možností, jak zahájit zadávací řízení, je uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, druhým typem je odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení. Uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení je v podstatě uveřejnění veškerých relevantních údajů (zejm. předmět veřejné zakázky, hodnotící kritéria, požadovaná kvalifikace atd.) o zadávání veřejné zakázky zadavatelem v informačním systému veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo.9 Zadavatel může v oznámení stanovit například i minimální počet zájemců, které vyzve po prokázání splnění jejich kvalifikace k podání nabídky na plnění předmětu veřejné zakázky. V konkrétních případech se oznámením o zahájení zadávacího řízení rozumí oznámení otevřeného řízení, užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním co se týče veřejného zadavatele nebo sektorového zadavatele. U veřejného zadavatele se navíc lze setkat s oznámením soutěžního dialogu a u sektorového zadavatele též s pravidelným předběžným oznámením, pokud je použito jako způsob zahájení užšího řízení či jednacího řízení s uveřejněním, a nebo lze uplatnit i zjednodušené oznámení v případě zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému. Pro všechny způsoby zadávacího řízení zahajované uveřejněním oznámení je toto oznámení uplatňováno jako výzva k podání žádostí o účast v řízení (vyjma otevřeného řízení, u něhož je oznámení výzvou k podání nabídek na plnění předmětu dané veřejné zakázky) a taktéž jako výzva k prokázání splnění kvalifikace pro neomezený počet dodavatelů. 9

Uveřejnění lze učinit také v Úředním věstníku Evropské unie přímo prostřenictvím Úřadu pro ústřední tisky.

19

4.4 Zadávací řízení ___________________________________________________________________________ _ V oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu může zadavatel u veřejné zakázky požadovat, aby uchazeči k zajištění plnění svých povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení poskytli tzv. jistotu.10 Jistota se vyžaduje formou zaplacení částky ve výši dvou procent předpokládané hodnoty veřejné zakázky, kterou musejí skládat účastníci soutěží o všechny zakázky včetně podlimitních, pokud to bude zadavatel požadovat. Starý zákon umožňoval zadavatelům vyžadovat částku až do výše tří procent předpokládané hodnoty. Za výzvu o zahájení zadávacího řízení se považuje písemná výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, písemná výzva k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo písemná výzva k podání nabídek v řízení na základě rámcové smlouvy. Jednotlivé písemné výzvy tedy mají svoji specifickou rozdílnou povahu.

4.4.2 Průběh zadávacího řízení Po zahájení řízení se shromažďují všichni zájemci, jež podali žádost a je posuzována jejich kvalifikace. Pokud jejich kvalifikace odpovídá požadavkům kladeným zadavatelem a jsou-li v souladu se zákonem, pak mohou být vyzváni k podání nabídky. Avšak u otevřeného řízení zadavatel zároveň „vyzývá“ dodavatele, aby podali nabídku s prokázáním splnění kvalifikace. Podobně je tomu i u jednacího řízení bez uveřejnění a zjednodušeného podlimitního řízení. Jelikož existuje více rozdílných typů zadávacích řízení, mohou se u různých typů řízení vyskytovat rozdílné lhůty pro plnění úkonů a zcela odlišné postupy směřující k zadání veřejné zakázky. Avšak pro všechny platí, že jednotlivé nabídky jsou následně zadavatelem či tzv. hodnotící komisí v rámci zadávacího řízení hodnoceny a posuzovány dle předem daných kriteriálních požadavků. Pro srovnání jednotlivých typů zadávacích řízení viz příloha č. 1 a příloha č. 2.

Kvalifikační předpoklady kladené na dodavatele Od dodavatele je vyžadováno, aby splnil základní kvalifikační předpoklady, profesní kvalifikační předpoklady, ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady a technické kvalifikační předpoklady. Avšak platí, že ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady a technické kvalifikační předpoklady nemohou být předmětem hodnotících kritérií, na základě kterých zadavatel vybírá budoucího dodavatele veřejné zakázky. Základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který nebyl pravomocně odsouzen pro spáchaný trestný čin nebo se nedopustil ani jiného, byť méně závažného, přestupku.

10

Jistotu nelze požadovat při zavedení tzv. dynamického nákupního systému.

20

4.4 Zadávací řízení ___________________________________________________________________________ _ Pro prokázání profesních kvalifikačních předpokladů patří zejména výpis z obchodního rejstříku, doklad o oprávnění k podnikání, doklad vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci nebo doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele. K prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele může veřejný zadavatel požadovat předložení pojistné smlouvy, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě, poslední zpracovanou rozvahu podle zvláštních právních předpisů či údaj o celkovém obratu dodavatele zjištěný podle zvláštních právních předpisů. Technické kvalifikační předpoklady v případě veřejných zakázek na stavební práce prokazuje dodavatel na žádost veřejného zadavatele např. doložením seznamu všech stavebních prací, které byly dodavatelem provedeny za posledních 5 let včetně osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací, předáním osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele či přehledu nástrojů a pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude dodavatel užívat při plnění veřejné zakázky.11

Evidence kvalifikovaných dodavatelů Seznam kvalifikovaných dodavatelů Pro ulehčení prokazování splnění kvalifikace dodavateli je stejně jako v dosavadní úpravě použit institut tzv. seznamu kvalifikovaných dodavatelů, kdy prokázání splnění určité části kvalifikace je možno doložit výpisem z tohoto seznamu. Tento výpis nahrazuje v příslušném rozsahu prokázání splnění kvalifikace. Tento seznam je přístupný veřejnosti a jsou v něm zapsáni jen ti dodavatelé, kteří kromě prokázání stanovených kvalifikačních předpokladů požádali o zápis do seznamu. Systém certifikovaných dodavatelů Zákon nově podrobně upravuje pravidla pro vznik tzv. systémů certifikovaných dodavatelů.12 V rámci těchto systémů, které jsou spravovány nejrůznějšími profesními sdruženími a svazy, mohou dodavatelé nahradit prokázání kvalifikace v plném rozsahu certifikátem vydaným nezávislým certifikačním orgánem. Certifikát je vydán osobám, které prokázaly splnění základních kvalifikačních předpokladů, profesních kvalifikačních předpokladů a některých ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů nebo některých technických kvalifikačních předpokladů.

11 12

Viz § 56 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Jedná se o obdobu stávajícího národního kvalifikačního a klasifikačního systému stavebních dodavatelů.

21

4.4 Zadávací řízení ___________________________________________________________________________ _ Zahraniční seznam dodavatelů Stejně jako u nás existuje seznam kvalifikovaných dodavatelů nebo registr certifikovaných dodavatelů, existují i v zahraničí obdobné seznamy a udělují se taktéž podobné certifikace. A jelikož může být oprávněným dodavatelem i dodavatel zahraniční, lze za určitých okolností použít k prokázání splnění kvalifikace výpis ze zahraničního seznamu dodavatelů či platný udělený certifikát. Český zadavatel smí přijmout tento výpis a certifikát a přihlížet k nim jako právoplatné prokázání kvalifikace, jestliže zahraniční dodavatel má sídlo či místo podnikání, popřípadě bydliště ve státě, ve kterém byl výpis ze zahraničního seznamu či zahraniční certifikát vydán.

Podání nabídky Nabídku mají uchazeči možnost podat buď v listinné podobě nebo elektronicky. Nabídky podávané písemně musí být poslány v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky ve stanovené lhůtě. A co se týče elektronicky zadávaných nabídek, musí být datová zpráva opatřena platným zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu. Došlé nabídky zadavatel eviduje a přiděluje jim pořadová čísla. Nabídka, v níž musí být uvedeny identifikační údaje uchazeče, obsahuje návrh smlouvy a prohlášení, z něhož vyplývá, že je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty. Součástí nabídky mohou být i další dokumenty požadované zákonem či zadavatelem. Pro případ, kdy se zadavatel rozhodne zadat veřejnou zakázku na stavební práci prostřednictvím dynamického nákupního systému, musí podat tzv. předběžnou nabídku, v níž uvede údaje, které jsou relevantní pro posouzení, zda bude zařazen do dynamického nákupního systému či nikoliv.

Posouzení a hodnocení nabídek Po obdržení nabídek zadavatelem dochází k otvírání obálek s nabídkami a následně i k jejich posouzení a hodnocení. Pro tuto událost zřizuje zadavatel tzv. hodnotící komisi, která posuzuje a hodnotí podané nabídky na svých jednáních, o kterých také sepisuje protokol. Hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku.13 Nabídky, které nesplňují určité požadavky, proto musí být vyřazeny. Hodnotící komise si také všímá toho, zda nabídka neobsahuje mimořádně nízkou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

13

Podle 22 odst. 1 d) jsou nepřijatelnými nabídkami takové nabídky, které jsou v rozporu s platnými právními předpisy.

22

4.4 Zadávací řízení ___________________________________________________________________________ _ Hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle základních hodnotících kritérií a podle dílčích hodnotících kritérií. Základními hodnotícími kritérii pro zadání veřejné zakázky jsou ekonomická výhodnost nabídky a nejnižší nabídková cena. Dílčí kritéria včetně jejich vah jsou uvedena v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci. Po ukončení posuzování a hodnocení opatřuje hodnotící komise písemnou zprávu o průběhu své činnosti (např. popis způsobu hodnocení nabídek, údaje o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií apod.), kterou musí podepsat všichni členové hodnotící komise, kteří se účastnili jednání.

4.4.3 Typy zadávacích řízení zahájených uveřejněním oznámení a tzv. soutěž o návrh Otevřené řízení a tzv. dynamický nákupní systém Otevřené řízení je neomezené zadávací řízení. To znamená, že nabídku mohou podat všichni zájemci, aniž by museli žádat zadavatele o souhlas. V oznámení otevřeného řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v daném zadávacím řízení. Zájemci mohou zároveň s prokázáním kvalifikace podat nabídku, čímž se liší od ostatních druhů řízení zahájených uveřejněním oznámení. Tento způsob zadávacího řízení nevyžaduje před svým zahájením ani splnění žádných podmínek. V rámci otevřeného řízení má zadavatel možnost využít tzv. dynamický nákupní systém. Jedná se o zcela novou možnost v zadávacím řízení, kterou přinesl nový zákon. Dynamický nákupní systém představuje plně elektronický systém pro pořizování stavebních prací, který je časově omezený a otevřený po celou dobu svého trvání všem dodavatelům, kteří splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a podají předběžnou nabídku. Při zavedení dynamického nákupního systému a zařazení dodavatelů do tohoto systému postupuje zadavatel podle pravidel otevřeného řízení až do okamžiku zadání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému. Za trvání dynamického nákupního systému (maximálně 4 roky) lze předběžné nabídky dodavateli upravovat. Po posouzení předběžných nabídek dochází k zařazení dodavatelů do dynamického nákupního systému a poté jsou jednotlivé dílčí zakázky zadávány na základě jednoduchých výzev dodavatelům zařazeným do systému. Veškeré úkony v řízení ze strany dodavatelů i zadavatelů probíhají elektronicky. Přínosem tohoto druhu řízení je významné snížení administrativních nákladů zadavatelů i dodavatelů a rovněž zvýšení transparentnosti řízení v důsledku automatizace některých činností v řízení.

23

4.4 Zadávací řízení ___________________________________________________________________________ _

Užší řízení Pro použití užšího řízení nejsou zákonem stanoveny žádné podmínky, užší řízení mohou tedy zadavatelé zvolit pro zadání veřejné zakázky bez jakýchkoliv předem splněných předpokladů (obdobně jako u otevřeného řízení). V užším řízení zájemci podávají písemnou žádost o účast v řízení a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Jestliže se zadavateli jeví prokázaná kvalifikace zájemců jako vyhovující, mohou jím být následně vyzváni k podání nabídky na plnění předmětu uveřejněné plánované zakázky. K podání nabídky musí vyzvat veřejný zadavatel nejméně 5 zájemců, sektorový zadavatel minimálně 3 zájemce. Pokud však bylo podáno žádostí méně, jsou zadavatelé oprávněni vyzvat k podání nabídky všechny uchazeče, kteří řádně podali žádost a řádně prokázali splnění kvalifikace.

Soutěžní dialog Novým způsobem zadávacího řízení, který zákon umožňuje, je tzv. soutěžní dialog. Jedná se o zvláštní druh zadávacího řízení, které je omezeno na tzv. zvláště složité zakázky. Jde o případy, kdy zadavatel ví, čeho chce realizací zakázky dosáhnout, avšak neví, jakým způsobem (z hlediska technického, finančního nebo právního). Vede proto s dodavateli nejprve dialog, ve kterém dodavatelé předkládají návrhy řešení a zadavatel z nich vybírá nejvhodnější. Na základě vybraného řešení pak všichni účastníci dialogu předkládají nabídku. Vedle oznámení o zahájení soutěžního dialogu, které je výzvou k podání žádostí o účast v tomto zvláštním druhu řízení (včetně výzvy k prokázání splnění kvalifikace), je zadavatel oprávněn specifikovat své potřeby, požadavky a jiné skutečnosti rovněž v dokumentaci soutěžního dialogu.14 Veřejný zadavatel je povinen vyzvat k účasti v soutěžním dialogu nejméně 3 zájemce. Může účastníkům soutěžního dialogu poskytnout soutěžní ceny za to, že řešení jimi předložené bylo vybráno veřejným zadavatelem jako způsobilé splnit jeho potřeby a požadavky. Má také možnost účastníkům soutěžního dialogu poskytnout i jiné platby spojené s jejich účastí v soutěžním dialogu. Veřejný zadavatel si může v oznámení soutěžního dialogu vyhradit, že soutěžní dialog bude probíhat ve více fázích, jejichž cílem je snížit počet řešení, o nichž bude nadále probíhat soutěžní dialog. V průběhu soutěžního dialogu projednává s vyzvanými zájemci veškeré aspekty veřejné zakázky. Pokračuje v dialogu do té doby, než může vybrat a určit jedno nebo více řešení způsobilých splnit jeho potřeby a požadavky.

14

Dokumentace soutěžního dialogu je jednou z povinných součástí písemné výzvy k účasti v soutěžním dialogu.

24

4.4 Zadávací řízení ___________________________________________________________________________ _

Jednací řízení s uveřejněním Schválením nového zákona byly v tomto typu řízení učiněny některé úpravné kroky. Zadavatelé mohou zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, jestliže v předchozím otevřeném řízení, užším řízení nebo soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky.15 Zadavatel pak řeší tuto situaci tím způsobem, že podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení s uveřejněním bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení. Zadavatelé mohou zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním rovněž ve výjimečných případech, pokud s ohledem na povahu stavebních prací nebo rizika s nimi spojená lze důvodně předpokládat, že nabídkové ceny uchazečů budou navzájem nesrovnatelné. A taktéž v případě veřejných zakázek na stavební práce prováděných výhradně za účelem výzkumu nebo vývoje (tedy nikoliv za účelem dosažení zisku nebo úhrady nákladů spojených s výzkumem a vývojem). K podání nabídky jsou vyzváni nejméně 3 zájemci (pokud jich alespoň tolik zájem projevilo). Ve výzvě k podání nabídek jsou pro uchazeče sepsány podmínky týkající se jednání o nabídkách. Podané a následně doručené nabídky se zhodnotí a zpracuje se předběžný výsledek hodnocení nabídek. Současně s oznámením o předběžném výsledku hodnocení nabídek zadavatel písemně pozve uchazeče k prvnímu jednání o nabídkách. Na dalších jednáních (ve více fázích) zadavatel s uchazeči projednává podmínky plnění obsažené v nabídkách. Jednací řízení s uveřejněním je ve své podstatě obdobné užšímu řízení. Dílčí odlišnosti lze spatřit v tom ohledu, že veřejný zadavatel může omezit počet zájemců, které vyzve k podání nabídek, na nejméně tři zájemce. Další odchylka spočívá v tom, že nabídky uchazečů jsou hodnoceny pouze předběžně a následně probíhá jednání o nabídkách. Právní úprava tohoto typu řízení je oproti předchozí právní úpravě výrazně zpřesněna. Je v ní především výslovně stanoveno, že jednání s uchazeči probíhá až po podání nabídek (s výjimkou u sektorového zadavatele podle § 33). Tento model odpovídá evropským zadávacím směrnicím a taktéž i některým zahraničním právním úpravám (například německé). Navíc je rovněž podrobně rozpracována úprava týkající se jednání o nabídkách s uchazeči.

15

Za neúplné nabídky se považují nabídky, které nebyly zpracovány v požadovaném jazyku, dále nabídky, u nichž nejsou návrh smlouvy a prohlášení uchazeče podepsány osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče nebo taková nabídka, jež nemá veškeré náležitosti požadované zákonem. A nepřijatelnými nabídkami jsou zejména ty nabídky, které nesplnily zadávací podmínky z hlediska požadavků zadavatele, nabídky, u kterých uchazeč neprokázal splnění kvalifikace, které jsou v rozporu s platnými právními předpisy nebo nabídky, které byly podány po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

25

4.4 Zadávací řízení ___________________________________________________________________________ _

Soutěž o návrh16 Nová právní úprava tohoto specifického typu řízení navazuje na předchozí úpravu veřejné soutěže o návrh, přičemž je v mnoha aspektech zpřehledněna a zpřesněna. Soutěž o návrh je zvláštním typem výběrového (nikoliv zadávacího) řízení. Soutěží o návrh se v případě veřejných zakázek na stavební práce rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, projektu či plánu (tvůrčí řešení). Zadavatel je povinen použít soutěž o návrh v případě, že na základě soutěže o návrh mají být vybranému účastníkovi či účastníkům poskytnuty soutěžní platby nebo ceny. Použití soutěže o návrh uplatňuje zadavatel veřejné zakázky na stavební práce zejména tehdy, když nemá zcela přesnou představu o tom, jak dosáhnout stanovených cílů, kdy požaduje zpracování určitého plánu nebo koncepce řešení. Soutěž o návrh se v praxi uplatní nejčastěji v oblasti územního plánování, architektury (např. architektonická soutěž) či stavitelství. Soutěž o návrh zadavatel zahajuje prostřednictvím uveřejnění oznámení. Ve stanovené lhůtě mají zájemci příležitost podat návrh nebo podat žádost o účast. Zadavatel pak může omezit počet zájemců o účast, které vyzve k účasti v soutěži o návrh. Porota následně hodnotí podané návrhy podle hodnotících kritérií, které zadavatel uvedl v oznámení, a sepíše jejich pořadí do protokolu. Po celou dobu hodnocení návrhů je zajištěna anonymita podaných návrhů, a to v tom smyslu, že porotci nesmí být schopni přiřadit k určitému návrhu jeho podatele. Výsledky hodnocení návrhů zadavatel uveřejní při přítomnosti účastníků soutěže o návrh, s nimiž projednává dodatečné dotazy k určitým aspektům některých návrhů. Poté zadavatel sám učiní rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu (nejvhodnějších návrhů) a oznámí jej všem účastníkům soutěže. Pokud je jeho rozhodnutí odlišné od rozhodnutí poroty, musí pro to v oznámení uvést důvod. Proces soutěže o návrh se odvíjí od přesně definovaných pravidel soutěže, které jsou upraveny v soutěžních podmínkách. Tyto soutěžní podmínky se dají svou povahou přirovnat k podmínkám zadávacím. Mohou v nich být stanoveny i podmínky týkající se kvalifikace zájemců o účast v této soutěži.

4.4.4 Zadávání nadlimitní veřejné zakázky Pravidelné předběžné oznámení sektorového zadavatele Pokud sektorový zadavatel uplatňuje užší řízení či jednací řízení s uveřejněním, přičemž má jít o nadlimitní veřejnou zakázku, musí být užito zahájení prostřednictvím pravidelného předběžného oznámení, které obsahuje alespoň přesné vymezení předmětu plánované veřejné 16

Soutěž o návrh je samostatně upravena v části čtvrté zákona. Pro postup v soutěži o návrh se použijí ta ustanovení zákona, která se vztahují na zadávání veřejných zakázek, pokud tak zákon výslovně stanoví. V opačném případě je na zadavateli, zda bude postupovat postupem obdobným postupu při zadávání veřejné zakázky či nikoliv. Z důvodu právní jistoty však lze takový postup doporučit.

26

4.4 Zadávací řízení ___________________________________________________________________________ _ zakázky, informaci o tom, zda veřejná zakázka bude zadána v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním a výzvu dodavatelům k projevení zájmu o účast v užším či jednacím řízením s uveřejněním. Toto oznámení odešle zadavatel ihned po rozhodnutí o schválení záměru zadat nadlimitní veřejnou zakázku na danou stavební práci. Po uveřejnění oznámení mohou dodavatelé písemně projevit zájem o účast v užším řízení či jednacím řízením s uveřejněním. Zájemci, kteří takto učinili, jsou následně zadavatelem vyzváni, aby ve stanovené lhůtě písemně potvrdili svůj zájem o účast a aby současně v této lhůtě prokázali splnění požadované kvalifikace. Ty zájemce, kteří na základě této výzvy potvrdili svůj zájem o účast v řízení a v požadovaném rozsahu splnili kvalifikaci, vyzve zadavatel k podání nabídek. Další postupné kroky směřující ke konečnému zadání veřejné zakázky jsou uplatňovány v souladu s pravidly platnými buď pro užší řízení nebo pro jednací řízení s uveřejněním.

Předběžné oznámení veřejného zadavatele Kromě pravidelného předběžného oznámení sektorového zadavatele existuje i jiný zvláštní postup v zadávacím řízení. Je jím předběžné oznámení veřejného zadavatele a slouží rovněž pro zadávání nadlimitních veřejných zakázek. Je obdobou pravidelného předběžného oznámení sektorového zadavatele, týká se však zadavatele veřejného.17 Předběžným oznámení uveřejní zadavatel nadlimitní veřejné zakázky, které hodlá zadávat v následujících 12 měsících a u kterých hodlá zkrátit lhůtu pro podání nabídek. V tomto případě má veřejný zadavatel povinnost odeslat předběžné oznámení k uveřejnění okamžitě po rozhodnutí o schválení záměru zadat nadlimitní veřejnou zakázku na plánované stavební práce. V předběžném oznámení nesmí zadavatel zapomenout vymezit předmět zakázky. Toto oznámení je povinen uveřejnit na svém profilu zadavatele.18

4.4.5 Typy zadávacích řízení zahájených odesláním výzvy Jednací řízení bez uveřejnění Pro užití tohoto typu řízení jsou velmi striktně stanoveny podmínky pro možnost jeho použití, nejsou však již stanoveny striktní podmínky pro průběh tohoto řízení. Při zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění lze využít tzv. opčního práva.19 Zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění lze tehdy, jestliže v předchozím otevřeném řízení, užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním nebyly podány žádné nabídky, 17

Předběžné oznámení veřejného zadavatele se nevztahuje na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění. 18 Jednak v informačním systému veřejné správy, a jednak v Úředním věstníku Evropské unie, protože jde o nadlimitní veřejnou zakázku. 19 Jedná se o právo zadavatele na poskytnutí dodatečných stavebních prací, jejichž zadání si zadavatel vyhradil v zadávacích podmínkách. (§ 99).

27

4.4 Zadávací řízení ___________________________________________________________________________ _ nebo byly podány pouze nevhodné nabídky,20 nebo pokud nebyly podány žádné žádosti o účast v užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním. Zadavatel pak podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení bez uveřejnění bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení. Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž i například tehdy, jestliže veřejná zakázka může být z určitých důvodů (zejména technických či uměleckých) splněna pouze určitým dodavatelem nebo také v případě, jde-li v určitých situacích o dodatečné stavební práce nebo za zákonem stanovených předpokladů o nové stavební práce. A sektorový zadavatel smí navíc použít jednací řízení bez uveřejnění pro zadání nadlimitní veřejné zakázky také v případě, kdy je veřejná zakázka zadávána pouze pro účely výzkumu nebo vývoje nebo pokud jde o veřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové smlouvy. V písemné výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění oznamuje zadavatel zájemci nebo omezenému počtu zájemců svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. V rámci jednání smí zadavatel dohodnout s vyzvanými zájemci i jiné podmínky plnění veřejné zakázky, než které byly uvedeny ve výzvě k jednání či v zadávací dokumentaci. Jakákoliv změna podmínek však nesmí vést k možnosti použití jiného zadávacího řízení.

Zjednodušené podlimitní řízení Veřejný zadavatel může použít zjednodušené podlimitní řízení pro zadání podlimitní veřejné zakázky na stavební s cílem zjednodušení průběhu zadávacího řízení. Ve zjednodušeném podlimitním řízení vyzývá veřejný zadavatel písemnou výzvou nejméně 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace, přičemž povinné požadavky na obsah písemné výzvy jsou rovněž zjednodušeny.

4.4.6 Zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy Na rozdíl od dosavadní právní úpravy je podstatně rozšířen okruh ustanovení, která se týkají rámcových smluv. Rámcová smlouva je podkladem (pouze určitým rámcem) pro zadávání jednotlivých veřejných zakázek, a to bez ohledu na to, zda se jedná o veřejnou zakázku nadlimitní nebo podlimitní. Tím však není vyloučeno právo zadavatele i v těchto případech použít jiných druhů zadávacího řízení.

20

Za nevhodné nabídky jsou považovány nabídky, které nesplňují požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky.

28

4.4 Zadávací řízení ___________________________________________________________________________ _ Veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy jsou u sektorových zadavatelů a veřejných zadavatelů zadávány zcela odlišným způsobem. Pokud jde o sektorového zadavatele, je veřejná zakázka zadávána v jednacím řízení bez uveřejnění, avšak v případě veřejného zadavatele musí být veřejná zakázka zadávána jiným, specifickým postupem.

Uzavírání rámcových smluv Rámcová smlouva může být uzavřena s jedním či více uchazeči (minimálně však třemi). Existují rovněž i výjimky, které dané subjekty neopravňují k tomu, aby takto jednaly.21 Bez ohledu na počet uchazečů se vždy uzavírá pouze jediná rámcová smlouva, jejíž dobu trvání (maximálně 4 roky) zadavatel zveřejní v oznámení či výzvě. Účastníci rámcové smlouvy nejsou oprávněni provádět podstatné změny podmínek upravených v rámcové smlouvě. Tyto podstatné změny nesmějí být prováděny zejména u těch částí smlouvy, které byly předmětem hodnocení při zadávání rámcové smlouvy. Zadavatel nesmí při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy požadovat prokázání splnění kvalifikace uchazeče.

Zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem na základě rámcové smlouvy Pokud je rámcová smlouva uzavřena jen s jedním uchazečem, je v ní obsažen postup, na základě kterého dojde k realizaci veřejné zakázky tím, že veřejný zadavatel písemně vyzve uchazeče v souladu s rámcovou smlouvou k poskytnutí plnění (např. formou objednávky), jehož podmínky jsou určeny smlouvou v plném rozsahu (je stanovena cena, doba dodání atd.). Smlouva je uzavřena písemným potvrzením výzvy uchazečem. V tomto případě jde o zcela zvláštní typ řízení, ve kterém se nepodává nabídka a neaplikují se obecná ustanovení o zadání veřejné zakázky, vyloučení uchazeče atd. Přehled průběhu tohoto typu řízení viz příloha č. 3. V případě, kdy je rámcová smlouva uzavřena se třemi či více uchazeči, obsahuje postup, podle kterého dojde k uzavření smlouvy na uskutečnění předmětu veřejné zakázky v tom smyslu, že veřejný zadavatel písemně vyzve uchazeče k podání nabídky. V tomto případě uchazeč podává nabídku na požadované plnění a zadavatel zváží, zda toto nabídnuté plnění splňuje jeho představy či nikoliv. Pokud ano, zadá uchazeči veřejnou zakázku. 22

21

Viz odst. 10, § 89 zákona č 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Po zadání veřejné zakázky bude zřejmě ve větší míře z důvodu flexibility uplatňována možnost vzdání se práva na podání námitek, aby mohlo dojít k uzavření smlouvy v kratším časovém úseku. 22

29

4.4 Zadávací řízení ___________________________________________________________________________ _

4.4.7 Zadávání veřejných zakázek na stavební práce koncesní smlouvou Veřejný zadavatel v některých případech směřuje k zadání veřejné zakázky prostřednictvím dodržování pravidel tzv. koncesního zákona, tedy nového zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení. Tento zákon upravuje podmínky a postup veřejného zadavatele při uzavírání koncesních smluv (smluv, na jejichž základě je realizována veřejná zakázka) v rámci spolupráce mezi veřejnými zadavateli a jinými subjekty. Koncesní smlouvou se koncesionář (vybraný uchazeč) zavazuje provést konkrétní stavební práci, přičemž zadavateli je umožněno dokončené stavební dílo využívat (možné je i částečné finanční protiplnění). Výběr uchazeče, se kterým je uzavřena koncesní smlouva, se uskutečňuje v koncesním řízení. To se zahajuje uveřejněním oznámení o zahájení koncesního řízení. Oznámení platí jako výzva neomezenému počtu dodavatelů k podání žádostí o účast v koncesním řízení a k prokázání splnění požadované kvalifikace. Po posouzení kvalifikace dodavatelů a případném omezení jejich počtu buď zadavatel vyzve tyto dodavatele k podání nabídek s tím, že o těchto nabídkách může dále jednat (jde o obdobu jednacího řízení s uveřejnění) nebo vyzve dodavatele k účasti v koncesním dialogu, aby nalezl jednoho či více vhodných řešení koncesního projektu23 (obdobné průběhu soutěžního dialogu podle zákona o veřejných zakázkách). Nový koncesní zákon tedy umožňuje spolupráci veřejného a soukromého sektoru, při které je možno získat stavební práce, na které veřejný sektor nemá zejména finanční prostředky. Hlavní rozdíl koncese oproti „klasické“ veřejné zakázce spočívá v tom, že veřejný zadavatel umožňuje koncesionáři (vybranému uchazeči), namísto úhrady v penězích jako u veřejné zakázky, využívat dílo (zrealizovanou stavbu). Jako typickým příklad lze uvést výstavbu dálnice, kterou soukromý investor postaví a poté jako část úhrady za stavbu vybírá mýtné od motoristů.

4.4.8 Ukončení zadávacího řízení Poslední fází zadávacího řízení je jeho ukončení. Po vybrání nejvhodnější nabídky zadavatelem či hodnotící komisí totiž dochází k uzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, jehož nabídka byla vyhodnocena jako nabídka ekonomicky nejvýhodnější nebo nabídka s nejnižší nabídkovou cenou, a tím je úspěšně zakončeno zadávací řízení. Při uzavírání smlouvy je vybraný uchazeč povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena v předepsané lhůtě. Veřejný zadavatel je povinen do 48 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Tuto povinnost zadavatel nemá, pokud byla smlouva uzavřena na základě

23

Koncesní projekt vypracovává zadavatel před zahájením koncesního řízení. Obsahuje náležitosti jako základní vymezení činnosti, která má být předmětem koncesní smlouvy, základní vymezení ekonomických podmínek a právních vztahů vyplývajících z realizace koncesní smlouvy apod.

30

4.4 Zadávací řízení ___________________________________________________________________________ _ rámcové smlouvy. Jakmile je podepsána smlouva a ukončeno zadávací řízení, zvolený dodavatel začíná plnit předmět naplánované veřejné zakázky, k čemuž se zavázal ve smlouvě. Zadávací řízení může být také zadavatelem zrušeno. Jedná se o případy, které jsou přesně stanoveny zákonem. Zadavatel má možnost zadávací řízení zrušit například tehdy, pokud nebyly ve stanovené lhůtě podány žádné nabídky nebo pokud byli z účasti v zadávacím řízení vyloučeni všichni dodavatelé.

4.4.9 Dohled nad dodržováním zákona Systém opravných prostředků zůstal zachován a skládá se tak ze dvou stupňů – možnosti podat námitky zadavateli a případného řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Ustanovení byla drobně upravena s cílem zabránit zbytečným průtahům v řízení a účelovému podávání námitek na poslední chvíli s cílem blokovat řízení v situaci, kdy zadavatel může jen obtížně svá pochybení napravit.

Námitky podávané zadavateli Dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, nebo kterého v důsledku domnělého porušení zákona zadavatel odmítl zařadit do dynamického nákupního systému, může své zdůvodněné námitky podat zadavateli. Písemně podané námitky musí být zadavateli doručeny do 15 dnů ode dne, kdy se dodavatel o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Po doručení případných námitek je zadavatel v plném rozsahu do 10 dnů přezkoumá a odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Z pohledu zadavatele tedy mohou nastat dvě možnosti řešení problému, na který byl zadavatel upozorněn prostřednictvím písemně vznesené námitky. Buď zadavatel námitce vyhoví a uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy, nebo námitkám nevyhoví a uvědomí stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve stanovené lhůtě návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže V případě, že se stěžovatel, jenž je nespokojený s obsahem vyjádření zadavatele o jím podané námitce, rozhodne domáhat jiného vyjádření na svoji námitku, může tak učinit ve stanovené lhůtě na základě písemného návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele adresovaného Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Návrh má možnost dodavatel podat proti všem úkonům zadavatele, kterými porušuje zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. S podáním návrhu je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele, což plyne do státního návrhu stěžovatele rozpočtu. V rámci řízení, které může být zahájeno i z úřední moci (tedy nejen na základě písemného), Úřad přezkoumává úkony zadavatele, aby mohl pravomocně rozhodnout o osudu zadávané 31

4.4 Zadávací řízení ___________________________________________________________________________ _ veřejné zakázky. Úřad prověří úkony zadavatele a pokud zjistí, že došlo k porušení právních předpisů, může podle povahy přestupku zadavatele a za určitých podmínek zadavateli zakázat, aby uzavřel smlouvu v zadávacím řízení nebo pozastavil zadávací řízení nebo může zadavateli uložit nápravné opatření tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nejen rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem a ukládá nápravná opatření a sankce, ale především projednává i správní delikty a vymáhá pokuty, kontroluje úkony zadavatele při zadávání veřejných zakázek.

32

5.1 Charakteristika zadavatele ___________________________________________________________________________ _

5 Praktická část Z praktického hlediska je na místě zabývat se reálným zadáním konkrétní veřejné zakázky na stavební práce, tj. popsat veškeré postupné kroky týkající se určité veřejné zakázky od jejího naplánování až do její realizace. Jako názorný příklad poslouží záměr obce Lomnice vybudovat bytový dům o 10 bytových jednotkách. Jedná se o veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž veškerá příprava na plánovanou výstavbu již proběhla.

5.1 Charakteristika zadavatele Zadavatel: Městys Lomnice nám. Palackého 32, 679 23 Lomnice IČ: 00280577 DIČ: CZ00280577 Zastoupen: Ing. Milanem Vojtou, starostou městyse Lomnice Telefon: +420 549 450 106 Fax: +420 549 450 143 Bankovní spojení: GE Capital bank, a.s., č.ú.: 11329514/06 Veřejná zakázka je zadávána obcí Lomnice, jde tedy o veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. c). Lomnice má statut městyse (městečka) a nalézá se v Jihomoravském kraji, spadá do okresu Brno-venkov. Označení městyse používala Lomnice již před 17. květnem 1954, což je den účinnosti zákona č. 13/1954 Sb., o národních výborech. Od tohoto dne pak byly veškeré záležitosti veřejného života v rukou národních výborů jakožto orgánů moci pracujícího lidu, a tak byla zlikvidována samospráva.24 A protože toto označení užívala obec Lomnice již před tímto datem, měla od 1. července 2006, kdy nabyla účinnosti Novela zákona o obcích (obecní zřízení), nárok na navrácení tohoto titulu. Statut městyse udělil obci předseda Poslanecké sněmovny na její návrh po vyjádření vlády. Městysem je Lomnice znovu oficiálně označována ode dne 10. října 2006. Lomnice patří do správního obvodu Tišnov (asi 5 km od Lomnice, má přes osm tisíc obyvatel, jde o obec s pověřeným obecním úřadem). Celkem zde žije 1213 obyvatel. Organizační strukturu úřadu (jednotlivé veřejnosprávní orgány) tvoří Úřad městyse Lomnice se Stavebním úřadem, Rada městyse a Zastupitelstvo městyse s Kontrolním výborem a Finančním výborem. V čele úřadu stojí starosta městyse. Z organizací či spolků lze zmínit např. Knihovnu městyse nebo Římskokatolickou farnost Lomnice.25

24

Označení městyse nebylo žádným právním předpisem výslovně odňato, jen toto označování reálně vymizelo s nastoupením nového společenského řádu zavedeného v Československu po druhé světové válce. 25 Lomnice je malebné městečko ležící 7 km severně od Tišnova. Za pozornost návštěvníka stojí především zámek, kostel na náměstí, synagoga a židovský hřbitov. Velmi krásné je i okolí, které je ideální pro pěší i cykloturistiku.

33

5.1 Charakteristika zadavatele ___________________________________________________________________________ _ Městys Lomnice zadává v průměru dvě veřejné zakázky na stavební práce za rok a jsou to zakázky podlimitní. Pravomoc rozhodovat o veřejných zakázkách zde má Rada městyse. Ta se však nevěnuje podstatné administrativě související se zadáváním veřejných zakázek, nýbrž si k tomuto účelu najímá osobu s odborností zařizovat administrativní činnost zadávání veřejných zakázek, a která je tak pravou rukou Rady městyse při celém procesu. Tato osoba není nijak „úředně” spjata s žádnou ze složek organizační struktury městyse. Není zaměstnancem státu, pro zadávání veřejných zakázek si městys najímá tuto osobu jakožto OSVČ s oprávněním provádět administrativu související a procesem zadávání veřejných zakázek.26 Tato osoba zajišťuje zadání veřejné zakázky formou tzv. odborné a technické pomoci na základě uzavření Smlouvy o dílo. (Služba, která je zadavateli touto formou poskytována, je tzv. veřejnou zakázkou na službu malého rozsahu.) V rámci služby, kterou tato osoba provádí, zajišťuje proces zadávání veřejných zakázek, jelikož má pro to oprávnění a odbornost s dlouholetými zkušenostmi. Pomáhá tedy Radě městyse, aby veškeré učiněné postupné kroky byly v souladu se zákonem. Připravuje listinné podklady, zajišťuje dodržování zákonných lhůt, je členem hodnotící komise, podává Radě městyse doporučení na výsledek řízení apod. Tento odborník je vázán dodržováním podmínek podle § 151 odst. 2 a podmínky nepodjatosti podle § 74 odst. 7.

26

Obory dle Živnostenského zákona:

Obor č. 68 – Inženýrská činnost v investiční výytavbě  Technická pomoc  Inženýrská a investorská činnost  Stavební dozor Obor č. 97 – Činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců  Poradenství v oblasti financí a investic  Organizační a ekonomické poradenství  Podnikatelské poradenství

34

5.2 Zadávání veřejné zakázky městysem Lomnice ___________________________________________________________________________ _

5.2 Zadávání veřejné zakázky městysem Lomnice Prozatím jedinou veřejnou zakázkou na stavební práce, kterou městečko Lomnice zadávalo podle nového zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, byla veřejná zakázka na výstavbu bytového domu (viz § 9). Výstavbu mělo městečko Lomnice ve výhledu již více než tři roky, avšak o konkrétním termínu bylo rozhodnuto Radou městyse Lomnice. Konkrétně jde o dvoupodlažní podélnou stavbu o 10 bytových jednotkách na ulici Školní v Lomnici.

5.2.1 Zadávaná veřejná zakázka (par. 9 odst. 1 písm. b)) Předmětem veřejné zakázky je provedení a obstarání veškerých prací potřebných k dokončení této zakázky nazvané „Novostavba bytového domu, 10 bytových jednotek, ul. Školní, Lomnice“ a jejímu úspěšnému předání zadavateli. (Mezi inženýrské práce spojené se stavbou bytového domu patří především zpevnění plochy, připojení vody, připojení plynu, připojení kanalizace, připojení slaboproudu či sadové úpravy.)27 Naplánovanou veřejnou zakázkou se zabývali členové Rady městyse a zastupující osoba v této věci, kterou pověřila Rada městyse pro vykonávání odborných administrativních záležitostí podle § 151 odst. 1. Bylo v jejich rukou, starat se o souvislý průběh aktivit související se zadáním veřejné zakázky. Po schváleném záměru vybudovat bytový dům Rada městyse najala také firmu pro pořízení tzv. projektové dokumentace. Tato projektová dokumentace obsahuje především výkaz výměr stavebních prací, podrobnou technickou specifikaci stavby, popis plnění veřejné zakázky včetně požadavků na toto plnění a ostatní informace, které musí mít k dispozici stavební firma jakožto budoucí plnitel této veřejné zakázky, aby tuto stavbu mohla zrealizovat. (Projektová dokumentace je rovněž povinnou složkou tzv. zadávací dokumentace podle § 44 odst. 4 písm. a)), na jejímž základě jsou následně podávány nabídky od jednotlivých uchazečů). Po zpracování projektové dokumentace se stanovila tzv. předpokládaná hodnota veřejné zakázky podle § 13 a 16. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dosáhla celkové částky 14 600 000 Kč bez DPH. Podle této výše předpokládané hodnoty se plánovaná veřejná zakázka řadí mezi tzv. podlimitní veřejné zakázky. Toto členění má podstatný význam pro zvolený typ zadávacího řízení.

5.2.2 Financování veřejné zakázky Jakmile byly pořízeny projektové podklady k plánované výstavbě a stanovena předpokládaná peněžitá částka, která bude potřeba pro její uskutečnění, bylo nutné řešit otázku financování výstavby. Rada městyse rozhodla, že zakázka bude uhrazena z jedné části z dotací a z druhé části z rozpočtových prostředků městyse. Proto následně Rada městyse zažádala o účelovou

27

Viz Část 1. – Zadávací podmínky v zadávací dokumentaci.

35

5.2 Zadávání veřejné zakázky městysem Lomnice ___________________________________________________________________________ _ dotaci Státní fond rozvoje bydlení.28 Žádost s patřičnými náležitostmi (identifikace žadatele, předmět žádosti atd.), kterou připravil pověřený odborník, odeslal zadavatel na adresu příslušného fondu dne 4. 1. 2007. 29 V příloze této žádosti musely být obsaženy příslušné doklady o plánované výstavbě, např. doklad o schváleném územním plánu (více viz § 6 odst. 2 nařízení vlády č. 146/2003 Sb.). Šlo o „Dotaci na výstavbu nájemních bytů”, přičemž je tato dotace poskytována ve výši 630 000 Kč na jeden byt, pokud je nutné současně s nájemními byty vybudovat komunikaci a sítě technického vybavení. Zadavatel tedy žádal o částku 6 300 000 Kč (10 × 630 000 Kč).

Státní fond rozvoje bydlení Státní fond rozvoje bydlení je jedním z nástrojů realizace státní bytové politiky. Jeho úkolem je vytvářet, akumulovat a rozšiřovat finanční prostředky určené na podporu investic do bydlení a používat je v souladu se zákonem na podporu především ve třech oblastech, z nichž jednou je právě oblast výstavby bytů, především bytů nájemních. Státní fond rozvoje bydlení je samostatnou právnickou osobou a jeho majetek je majetkem státu. Fond umožňuje předem určit objemy prostředků pro konkrétní plánované potřeby. Jím poskytnuté prostředky navíc vždy přecházejí do dalšího kalendářního roku a nemusí být ke konci roku vráceny do rozpočtu. Tato skutečnost je velmi důležitá, jelikož umožňuje překonat celou řadu nesnází, které provázejí poskytování dotací ze státního rozpočtu a které vedou i k určitým nehospodárnostem a nižšímu efektu využití státních peněz.

28

Podle nařízení vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby. 29 Tedy před SFRB požadovaným datem 31. 1. 2007.

36

5.2 Zadávání veřejné zakázky městysem Lomnice ___________________________________________________________________________ _

Rozpočet městyse Tab. č. 1: Schválený rozpočet městyse Lomnice pro rok 2007.

Druh příjmu Příjmy

Daňové příjmy a poplatky Z vlastní činnosti Dotace Příjmy FRBL a SF Celkem příjmy

Druh financování Financování

Zapojení přebytků z minulých období Splátka úvěru Kontokorentní úvěr Splátka půjčky JmK / FRBL / Celkem financování

Druh výdaje Výdaje

Výdaje neinvestiční rozpočtová činnost Výdaje investiční rozpočtová činnost Výdaje fondy Celkem výdaje

Částka 9 602 000 2 641 700 1 793 800 911 000 14 948 500

Částka 6 300 000 -1 050 000 500 000 -100 000 5 650 000

Částka 11 566 500 8 221 000 811 000 20 598 500

V roce 2007 byly zastupitelstvem městyse schváleny rozpočtové výdaje v celkové výši 20 598 500 Kč, přičemž největším očekávaným výdajem byly výdaje neinvestičního charakteru. Naopak jako největší zdroj příjmu byly stanoveny daňové příjmy a dotace. Finanční prostředky, které by měly být z rozpočtu vynaloženy na částečnou úhradu veřejné zakázky, jsou součástí rozpočtových investičních výdajů. Protože výše předpokládané hodnoty činila 14 600 000 Kč a zadavatel zažádal o dotaci ve výši 6 300 000 Kč, částka 8 300 000 Kč z plánovaných investičních výdajů měla sloužit k dofinancování veřejné zakázky.

5.2.3 Zahájení a průběh zadávacího řízení Dle výše předpokládané hodnoty se tato veřejná zakázka řadí podle § 7 odst. 3 a § 12 odst. 5 mezi podlimitní veřejné zakázky. A právě na základě této skutečnosti bylo zvoleno jako postup směřující k realizaci obytné novostavby tzv. zjednodušené podlimitní řízení (podle podmínky § 25 b)). Osoba zajišťující administraci agendy veřejné zakázky vybrala tento typ řízení především pro časové hledisko (kladl se důraz na úsporu času) a také pro hledisko jednoduchého postupu, který tento typ řízení umožňuje. Pro následující postupné kroky bylo podstatné dodržování § 26 odst. 3 a § 38. Protože se tento typ zadávacího řízení § 26 odst. 3 zahajuje odesláním písemné výzvy o zahájení zadávacího řízení a tato výzva musí mít určité povinné náležitosti, bylo nyní v rukou 37

5.2 Zadávání veřejné zakázky městysem Lomnice ___________________________________________________________________________ _ pověřené osoby, zpracovat požadovanou formu výzvy se všemi jejími zákonnými náležitostmi dle § 38 odst. 4. Současně se sepsáním výzvy dotyčná osoba vypracovala také tzv. zadávací dokumentaci podle § 44. Zadávací dokumentace obsahovala v pěti částích podrobnou specifikaci údajů uvedených ve výzvě o zahájení zadávacího řízení. Obsah zadávací dokumentace: 1. Zadávací a obchodní podmínky (již příloha k výzvě) 2. Zadávací projektová dokumentace 3. Technická specifikace stavby, Podrobný popis technického a uživatelského standartu 4. Výkaz výměr stavebních prací 5. Stavební povolení stavby Zpracování výzvy a zadávací dokumentace bylo nezbytné pro zahájení zvoleného typu řízení a rovněž i pro jeho celý průběh. Oba důležité podklady byly sepisovány, aby mohly být následně odeslány vybraným zájemcům a aby byly obdrženy z jejich strany nabídky a mohl tak být vybrán potenciální plnitel plánované novostavby. Výzva i zadávací dokumentace byly zpracovány dle zákonných požadavků. Výzva byla napsána velmi srozumitelně a byla k ní připojena celá první část zadávací dokumentace jako příloha. Ve výzvě byl obsažen projev vyzývání („…, dovolujeme si Vás vyzvat na podkladě § 38 zákona číslo 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách v platném znění (dále jen „zákon”) k podání nabídky na veřejnou zakázku:“), název veřejné zakázky („Novostavba bytového domu, 10 bytových jednotek, ul. Školní, Lomnice”), název zadavatele (Městys Lomnice) a vyslovení prosby o dodržování pokynů uvedených společně s výzvou (první část zadávací dokumentace) a také o obstarání zbývajících částí dokumentace v písemné a elektronické podobě v případě zájmu o zadání veřejné zakázky. Rovněž zde bylo uvedeno, že si vybraní uchazeči mohou všechny části zadávací dokumentace osobně vyzvednout v daných termínech (dodržení § 38 odst. 4 písm. c). Konkrétní identifikační údaje o veřejném zadavateli, specifikace druhu a předmětu veřejné zakázky, informace o lhůtě a místu pro podání nabídky včetně požadavků na prokázání kvalifikace zájemců jak uvádí § 38 odst. 4 písm. a), b), d) a e) se osoba, která byla pověřená tvorbou těchto „písemností”, rozhodla začlenit do první části zadávací dokumentace, která byla přílohou k výzvě. Zadávací dokumentace tak obsahovala prvky navíc, než jaké bylo minimum, které určuje zákon. Šlo o bližší informace k výzvě, které byly rozvinuty v první části zadávací dokumentace, což je podle § 44 odst. 2 možné.

38

5.2 Zadávání veřejné zakázky městysem Lomnice ___________________________________________________________________________ _ Obsah zadávacích podmínek: 1. Vymezení předmětu plnění (§ 38 odst. 4 písm. b)) 2. Doba plnění (částečně § 44 odst. 3 písm. a), podrobně viz 2. Část – Obchodní podmínky) 3. Místo plnění (částečně § 44 odst. 3 písm. a), podrobně viz 2. Část – Obchodní podmínky) 4. Požadavky na prokázání kvalifikace dodavatele (§ 38 odst. 4 písm. e)) 5. Způsob hodnocení nabídek (§ 44 odst. 3 písm. f)) 6. Zadávací lhůta a uzavření smlouvy (§ 44 odst. 3 písm. a)) 7. Zpracování nabídkové ceny, platební podmínky (§ 44 odst. 3 písm. d)) 8. Struktura nabídky, poskytování informací, nesoulad údajů (§ 44 odst. 3 písm. e)) 9. Variantní řešení (§ 44 odst. 3 písm. c)) 10. Poskytování zadávací dokumentace dodavatelům (§ 38 odst. 4 písm. c)) 11. Dodatečné informace k zadávací dokumentaci a prohlídka místa plnění (§ 49) 12. Označení, obsah a způsob podání nabídky (§ 44 odst. 3 písm. e)) 13. Lhůta, doba a místo pro podání nabídek. Den otevírání obálek s nabídkami (§ 38 odst. 4 písm. d)) 14. Další podmínky zadávacího řízení (§ 44 odst. 3 písm. g)) Co se konkrétně týče zadávacích podmínek, v zadávací dokumentaci byla stanovena předpokládaná doba zahájení plnění na květen 2007 a nejpozdější termín ukončení byl stanoven na 30. 11. 2008, přičemž vyklizení staveniště bylo požadováno do 15. 12. 2008. U vymezení místa plnění stavebních prací se uvedly čísla pozemních parcel patřící katastrálnímu území Lomnici u Tišnova.30 Většina jednotlivých bodů zadávacích podmínek se věnuje veškerým souvislostem s podávanými nabídkami. V těchto zadávacích podmínkách se vyskytly zákonem požadované náležitosti, které musely být součástí výzvy či zadávací dokumentace (§ 38 a § 44). Obchodní podmínky: Součástí obchodních podmínek je Smlouva o dílo se všemi jejími zákonnými náležitostmi. Smlouvu o dílo (dle § 53 a násl. obchodního zákoníku) uzavírá zadavatel s tím uchazečem, jehož nabídka byla v zadávacím řízení vyhodnocena a schválena jako vítězná. Obchodní podmínky, které jsou podrobně vyloženy ve Smlouvě o dílo, mají uchazeči povinnost zpracovat do návrhu smlouvy, která je předkládaná jako nabídka na realizaci veřejné zakázky. Obsah obchodních podmínek může uchazeč při zpracování návrhu smlouvy měnit nebo doplnit, a to v těch částech, kde to vyplývá ze zadávacích a obchodních podmínek zadávací dokumentace, nebo z toho důvodu, aby doplněná nebo změněná ustanovení byla pro zadavatele výhodnější a nebyla v rozporu s ostatními částmi zadávací dokumentace.

30

Podrobnější informace o přesném umístění stavebních prací a s nimi souvisejících inženýrských prací jsou k nalezení v ostatních částech zadávací dokumentace.

39

5.2 Zadávání veřejné zakázky městysem Lomnice ___________________________________________________________________________ _

Seznam vyzvaných dodavatelů Následně po vypracování všech pokladů nutných pro celý průběh zadávacího řízení, bylo třeba vypracovat seznam zájemců jakožto budoucích potenciálních plnitelů dané veřejné zakázky. Na tvorbě tohoto seznamu se podíleli jednak osoba pověřená administrativou spojenou se zadáváním veřejné zakázky a jednak členové Rady městyse. Vybrané zájemce, kteří měli být vyzváni k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení, však musela schválit sama Rada městyse. Osoba pověřená administrativní činností v rámci toho zadávacího řízení (zástupce) se společně s Radou městyse shodli na oslovení pěti zájemců, což je v případě zvoleného typu zadávacího řízení minimum (viz § 38 odst. 1). Při výběru potenciálních dodavatelů se kladl důraz na to, aby byly z okolí městečka Lomnice, aby na ně měl zadavatel kladné reference či měl s nimi předešlé dobré zkušenosti. U vybrané pětice zájemců pak pověřená osoba provedla předběžně částečné ověření jejich kvalifikace (splnění profesních požadavků). Může být totiž vyzván jen ten zájemce, který je oprávněn danou veřejnou zakázku realizovat, tedy pokud je jeho předmětem podnikání provádění staveb. Toto ověření bylo učiněno přes internetové stránky www.justice.cz v Obchodním rejstříku. Pověřená osoba pak příslušné vyhledané oprávnění jednotlivých vybraných dodavatelů vytiskla a předložila jej Radě městyse. Zhodnocení vybraných zájemců s předběžným ověřením jejich kvalifikace dopadlo u všech kladně, a proto Rada městyse rozhodla o tom, že právě těmto dodavatelům budou odeslány výzvy o zahájení zadávacího řízení. Pro to, aby bylo učiněno zahájení zadávacího řízení, zadavatel odeslal výzvu s první částí zadávací dokumentace vybraným zájemcům podle § 26 odst. 1 písm. b) a tyto dokumenty rovněž zveřejnil na oficiálních webových stránkách městyse Lomnice podle § 38 odst. 2. Toto tzv. zjednodušené podlimitní řízení bylo zahájeno dne 15. 1. 2007.

Aktivity a povinnosti vyzvaných zájemců Obdrženou výzvu s přiloženou částí zadávací dokumentace si každý „vyzvaný” zájemce pročetl a zvážil, zda má zájem na realizaci takto specifikované veřejné zakázky. V případě zájmu o účast v zadávacím řízení byl každý ze zájemců povinen dodržovat všechny zadávací podmínky. Během stanovené časové lhůty musel každý zainteresovaný vyzvaný zájemce zpracovat nabídku s takovým obsahem, rozsahem a v takové formě, jak bylo požadováno ve výzvě s její přílohou, a tuto nabídku také požadovaným způsobem podat. Prvním „impulsem” projevu zájmu ze strany dodavatelů byly doručené písemné žádosti o předání zadávací dokumentace (2. až 5. část). Zadávací dokumentaci si měli zájemci podle zadávacích podmínek vyzvednout na uvedené adrese nejpozději do dvou dnů poté, co zadavatele o zadávací dokumentaci písemně požádali (dodržení § 48 odst. 1). V požadované lhůtě (nejpozději 5 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek podle § 48 odst. 2) tak učinili 4 vyzvaní zájemci. Dva zájemci přišli osobně s listinnou žádostí v obálce a rovnou si odnesli dokumentaci a další dva zájemci poslali žádost emailem a poté si pro dokumentaci přišli. Všichni zájemci, kteří si přišli vyzvednout zadávací dokumentaci, museli písemně potvrdit, že si ji převzali. Dokumentace byla zájemcům poskytována zdarma, i když si zadavatel za ni mohl účtovat poplatek podle § 48 odst. 4. 40

5.2 Zadávání veřejné zakázky městysem Lomnice ___________________________________________________________________________ _ Pro účast v zadávacím řízení bylo ze strany zájemců v prvé řadě nutné opatřit si „doklady” prokazující splnění kvalifikace v takovém rozsahu, ve kterém to stanovil zadavatel. Prokázání kvalifikace byli dodavatelé povinni předložit společně s podávanou nabídkou. V zadávacích podmínkách výzvy bylo uvedeno, že zadavatel pro splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a) až i) požaduje prokázání čestného prohlášení (nesmí být starší jak 90 kalendářních dnů). K prokázání profesních kvalifikačních předpokladů stanovených v § 54 písm. a) až d). bylo třeba dodavateli společně s podávanou nabídkou předložit: 1. Výpis z obchodního rejstříku či výpis z jiné obdobné evidence (např. ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů) v originále nebo úředně ověřené kopii. 2. Doklad o oprávnění k podnikání v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění, a to v originále nebo úředně ověřené kopii. 3. Doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, tj. doklad o autorizaci odpovědného zástupce uchazeče za provádění prací, postačí prokázaní kopií dokladu o autorizaci (nemusí být úředně ověřena). Splnění podmínky písm. c), tedy doložení dokladu vydaného profesní komorou prokazující členství uchazeče v této komoře, nebylo zadavatelem vyžadováno.31 Pro splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů stačilo předložit přehled o celkovém obratu dodavatele dosažený za poslední tři účetní období podle § 55 odst. 1 písm. c). Pro to, aby dodavatel splňoval technické kvalifikační předpoklady stanovené v § 56 odst. 3 písm. a), musel doložit seznam nejvýznamnějších stavebních prací provedených za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších staveb, případně prohlášení dodavatele o řádném provedení těchto staveb, není-li možno takové osvědčení od objednatele získat.32

Podávání nabídek Dodavatelé byli při tvorbě svých nabídek vázáni požadavky uvedenými v zadávacích podmínkách. Konkrétně šlo o body s názvy „Označení, obsah a způsob podání nabídky”, „Struktura nabídky, poskytování informací, nesoulad údajů” a také „Další podmínky zadávacího řízení”. Každá nabídka musela podle zadávacích podmínek obsahovat identifikační údaje dodavatele (odlišné v případě právnických osob a fyzických osob), doklady o prokázání kvalifikačních předpokladů, návrh Smlouvy o dílo včetně příloh v požadovaném rozsahu a ostatní nepovinné 31

Viz 1. část zadávací dokumentace – Požadavky na prokázání kvalifikace dodavatele. Tato osvědčení (případně prohlášení dodavatele) musela zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací, zda byly tyto práce provedeny řádně a odborně. 32

41

5.2 Zadávání veřejné zakázky městysem Lomnice ___________________________________________________________________________ _ doklady či přílohy podle uvážení uchazeče. Stanovený rozsah požadavků na obsah podávaných nabídek byl v souladu se zákonem (§ 68 odst. 2). Předmětem návrhu smlouvy o dílo byla uvedena realizace veřejné zakázky podle poskytnutých a zveřejněných zadávacích podmínek, obchodních podmínek a zadávací projektové dokumentace. Přichystaný zákonný podklad smlouvy o dílo pro její následné vyplnění, upravení a předložení jednotlivými dodavateli jako návrh této smlouvy, byl obsažen v části „Obchodních podmínky” zadávací dokumentace. K návrhu smlouvy bylo třeba doložit v přílohách oceněný výkaz výměr (Příloha č. 1 smlouvy o dílo), zadávací projektovou dokumentaci (Příloha č. 2 smlouvy o dílo) a stavební povolení (Příloha č. 3 smlouvy o dílo). Součástí oceněného výkazu výměr byla uchazeči vyplněná tabulka, která byla zpracována při tvorbě zadávací dokumentace. Tabulka s názvem „Rekapitulace nabídkových cen objektů stavby” obsahovala rozepsané dílčí pracovní objekty jako součásti plnění smlouvy o dílo (realizace veřejné zakázky) s uvedenými cenami za tyto stavební a inženýrské práce. Do druhé přílohy byl dodavatel povinen přiložit zadávací projektovou dokumentaci, kterou si od zadavatele přišel vyzvednout po obdržení výzvy. Jako přílohu č. 3 pak bylo ze strany uchazeče nutné přiložit stavební povolení, které bylo součástí zadávací dokumentace poskytnuté zadavatelem. Takto připravené podklady měli uchazeči řádně uzavřít do obálky (případně obalu) s označením názvu veřejné zakázky – „Novostavba bytového domu 10 b.j., ul. Školní, Lomnice“ a uvést na ni svoji adresu, jak je také stanoveno v § 69 odst. 5. Zadavatel dále požadoval, aby obálka s nabídkou byla zajištěna proti manipulaci s jejím obsahem tak, aby spoje obálky (případně obalu) s nabídkou byly přelepeny a orazítkovány razítkem uchazeče a opatřeny podpisem oprávněného zástupce uchazeče. Zpracované nabídky spolu s „písemnostmi” prokazujícími požadované kvalifikační předpoklady přinesli dodavatelé s sebou v den konání zasedání hodnotící komise, které se konalo 7. 2. 2007 (v poslední den lhůty pro podání nabídek). Osobně byly v tento den podány celkem 4 nabídky. Při podávání nabídek všichni dodavatelé dodrželi § 69 odst. 5. Jednotlivým obdrženým nabídkám se připisovali pořadová čísla a přesný čas jejich obdržení (první uchazeč byl evidován v 8.30, poslední v 8.57).

Hodnotící komise Tzv. hodnotící komise, která posuzovala a hodnotila podané nabídky na zasedání, jmenovala Rada městyse (za zadavatele podle § 74 odst. 1). Bylo jmenováno 5 členů komise a 5 náhradníků. Komisi tvořili starosta, místostarosta, tajemník a dva odborníci (stavební inženýři) ve vztahu k veřejné zakázce (včetně osoby pověřené administrativou zadávacího procesu). Jako náhradníci byli jmenováni tři členové orgánů městyse a dva stavební inženýři. Tímto byl dodržen § 74 odst. 3 a 4. 42

5.2 Zadávání veřejné zakázky městysem Lomnice ___________________________________________________________________________ _ Členové komise byli na toto zasedání písemně pozváni. Pozvánky sepisovala pověřená osoba (zástupce). Doručení pozvánek zajistil tajemník městyse (za zadavatele). Pozvané osoby museli písemně potvrdit, že byli pozváni. Všichni pozvaní členové se dostavili, tudíž náhradníci nebyli využiti. Na počátku zasedání komise podepsali její členové písemné prohlášení proti nepodjatosti podle § 74 odst. 7. Navíc všichni přítomní, tedy jak členové komise, tak i uchazeči, podepsali presenční listinu jako důkaz své účasti na zasedání (využití možnosti podle § 71 odst. 7). První zasedání hodnotící komise se konalo v poslední den lhůty pro podání nabídek v 9.00 hod.33 Hlavním účelem tohoto zasedání byla kontrola úplnosti podaných nabídek podle § 71 odst. 8. Na zasedání se tedy postupně otevírali obálky s nabídkami a kontrolovalo se, zda jednotlivé nabídky byly zpracovány v daném jazyce, zda jsou podepsány odpovědnou osobou a zda obsahují náležitosti dle zadávací dokumentace. U žádného z uchazečů se nedostatky neobjevily (všechny nabídky byly úplné, a tudíž nemuselo dojít k vyřazení žádné nabídky a následně k vyloučení uchazeče, který tuto nabídku podal, jak nařizuje § 71 odst. 10). Současně se sdělením splnění úplnosti každé otevřené a zkontrolované nabídky se taktéž přítomným uchazečům předčítaly identifikační údaje a výše nabídkové ceny uchazeče, jehož nabídka byla právě zkontrolována. Zasedání trvalo přibližně 40 minut. V průběhu zasedání se vpisovaly poznámky do předem připraveného protokolu jako koncept. Po skončení zasedání se tento koncept přepsal a podepsalo jej všech pět členů komise (viz § 75 odst. 5).

Posouzení nabídek Po proběhlém jednání komise na svolaném zasedání byly obdržené nabídky předány osobě pověřené administrativou zadávání dané veřejné zakázky (jedním ze členů hodnotící komise), aby připravila podklady a pro jejich posouzení. U nabídek uchazečů se posoudilo, zda jejich obsah splňuje jednak zákonné požadavky (§ 68 odst. 2, např. obsažený návrh smlouvy) a jednak požadavky zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách (např. přiložené konkrétní dokumenty prokazující splnění dané kvalifikace) a také zda některý z uchazečů nepodal tzv. nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d). V rámci posuzování nabídek podaných jednotlivými uchazeči se rovněž přihlíželo k výši nabídkové ceně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky (§ 77 odst. 1). Hodnotící komise při posuzování nabídek odhalila určité nejasnosti týkající se návrhů smlouvy. V jednom případě se zadavatel rozhodl požádat uchazeče o přesný harmonogram prací při realizaci veřejné zakázky, jelikož v návrhu smlouvy uvedl velmi krátkou lhůtu realizace vzhledem k charakteru a období plnění zakázky (§ 76 odst. 3). Ve druhém případě uchazeč v předloženém návrhu smlouvy uvedl velmi nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a proto byl zadavatelem vyzván, aby takto stanovenou výši 33

Uvedeno v příloze výzvy v bodě s názvem „Lhůta, doba a místo pro podání nabídek. Den otevírání obálek s nabídkami“.

43

5.2 Zadávání veřejné zakázky městysem Lomnice ___________________________________________________________________________ _ nabídkové ceny odůvodnil (§ 77 odst. 1). Žádosti byly sepsány a odeslány dne 19. 2. 2007. Zadavatel stanovil (na doporučení tzv. pověřené osoby) sedmidenní lhůtu pro doručení písemných odpovědí ode dne doručení žádosti o odůvodnění určitých informací v navržených plněních smlouvy. Poslední den pro doručení písemných odpovědí byl tedy stanoven na 26. 2. 2007. A právě v tento den byly uchazeči sepsané odpovědi osobně doručeny na úřad. 34 Odůvodněná tvrzení ze strany dodavatelů hodnotící komise přijala a nabídky, kterých se týkaly, zařadila mezi další dvě nabídky k hodnocení.

Hodnocení nabídek Způsob hodnocení nabídek byl podrobně rozepsán v příloze výzvy v rámci zadávacích podmínek. Dodavatelé tedy byli dopředu obeznámeni s tím, jak budou jimi podané nabídky konkrétně hodnoceny (dodržení § 78 odst. 3 a 5). Zadavatel si jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky vybral ekonomickou výhodnost nabídky (dle § 78 odst. 1 písm. b)). K tomuto základnímu kritériu se zvolily i dílčí hodnotící kritéria (podle § 78 odst. 4) a k nim jednotlivé váhy. Jednotlivé váhy byly udány v procentech a jejich součet činil 100. Osoba pověřená procesem zadávání veřejné zakázky si při popisu způsobu hodnocení podaných nabídek, jak se uvedlo v zadávacích podmínkách, dala velice záležet. U způsobu hodnocení nabídek uchazečů byly v příloze výzvy rozepsány navíc i nepovinné údaje pro lepší srozumitelnost celé metody hodnocení pro jednotlivé uchazeče. Hodnotící komise podané nabídky zhodnotila podle vybraných kritérií s ohledem na jejich váhy a dospěla k závěru, že na prvním místě se umístila nabídka s nejvyšší nabídkovou cenou. Výše nabídkové ceny této nabídky se od „nejlevnější” nabídky lišila přibližně o dva miliony korun. Vyhodnocení o vítězné nabídce hodnotící komise předložila Radě městyse. Jako vítězná nabídka byla označena hodnotící komisí ta, u které byla nabízená cena za provedení stavebních prací za podmínek dle smlouvy příliš vysoká. Bylo tedy nutné přihlížet k rozpočtovým výdajům městyse a zvážit, zda by zadavatel na realizaci plánované výstavby s vítězným uchazečem měl dostatek peněžních prostředků.

5.2.4 Ukončení zadávacího řízení Při uplatnění vybrané nabídky by došlo k velké finanční zátěži městyse v důsledku nejistých (neočekávaných) dotací a neodkladných a nepředvídatelných výdajů, které bylo nezbytné financovat z rozpočtových prostředků městyse. Konkrétně měl zadavatel (městys Lomnice) spolufinancovat opravu silnic a chodníků společně s SÚS JMK v celkové hodnotě přibližně 5 mil. Kč. (Využití možnosti stanovené § 84 odst. 2 písm. d) a e)). Z těchto důvodů hodnotící komise doporučila Radě městyse, aby bylo zadávací řízení zrušeno. Starosta městyse s 34

Pokud by stanovená lhůta nebyla dodržena, hodnotící komise by tuto nabídku musela vyřadit (dle § 76 odst. 3).

44

5.2 Zadávání veřejné zakázky městysem Lomnice ___________________________________________________________________________ _ navrhovaným řešením souhlasil a rozhodl se, že zadávací řízení zruší. V historii zadávání veřejných zakázek městyse se jednalo spíše o výjimku, nicméně byla tato volba dle zákona přípustná (§ 84). O zrušení zadávacího řízení se rozhodlo dne 22. 3. 2007. Tento den bylo rozesláno všem pěti původně vyzvaným dodavatelům písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení (§ 84 odst. 8). Současně s odesláním výsledků všem uchazečům (podali nabídku) a zájemci (nepodal nabídku) byl zadavatel povinen provést uveřejnění oznámení o zrušení zadávacího řízení v informačním systému veřejné správy (podle § 146 odst. 1 písm. b)). § 84 odst. 4. Pro to, aby zadavatel provedl zákonné zveřejnění informací o zrušení zadávacího řízení, učinil několik nezbytných kroků. Osoba pověřená administrativou procesu zadávaní veřejné zakázky vyplnila potřebné elektronické formuláře, vytiskla je a odeslala na příslušnou adresu již 22. 3. 2007. Šlo o formuláře „Objednávka k uveřejnění informací” a „Zrušení zadávacího řízení/soutěže o návrh”. Tyto formuláře byly k dispozici na webových stránkách www.isvz-us.cz. Jde o „Informační systém veřejné správy – uveřejňovací subsystém” a je provozovaný Českou poštou, s.p.35 V tištěné formě se odeslaly na adresu provozovatele těchto stránek: Česká pošta, s.p. Provozovatel IS VZ US Wolkerova 480 749 20 Vítkov Tel: 556 316 285 Fax: 556 301 233 Česká pošta, s.p. po obdržení formulářů odeslala zadavateli písemné potvrzení o jejich obdržení. Informace o zrušení zadávacího řízení, které zadavatel uvedl v daném formuláři, byly zveřejněny v informačním systému dne 2. 4. 2007. Byla tak dodržena dvanáctidenní lhůta, kterou provozovatel informačního systému měl od okamžiku odeslání formulářů zadavatelem (§ 147 odst. 4). Došlo k uveřejnění informací o zrušení zadávacího řízení a následně Česká pošta, s.p. odeslala zadavateli další „písemnost” s potvrzením o tomto zveřejnění. Současně s potvrzením o uveřejnění obdržel zadavatel fakturu o zaplacení částky 1000 Kč za takto provedenou službu Českou poštou, s.p.36 Veškeré písemnosti, které byly pořízeny zadavatelem v souvislosti se zrušeným zadávacím řízením, byly uloženy do archívu. Podle § 155 odst. 1 má zadavatel povinnost tyto spisy archivovat po dobu pěti let od zrušení zadávacího řízení.

35

V tomto informačním systému se zveřejňují vyplněné formuláře o veřejných zakázkách a koncesních řízeních, především různá „oznámení“. 36 Formulář “Zrušení zadávacího řízení” byl zveřejněn pod evidenčním číslem 60005812.

45

5.2 Zadávání veřejné zakázky městysem Lomnice ___________________________________________________________________________ _

Výsledek záměru veřejné zakázky Uskutečnění záměru městyse postavit bytový dům však zrušení zadávacího řízení úplně neohrozilo. Pokud by se vyřešila otázka zažádané dotace (pokud by zadavatel obdržel kladné vyrozumění od Státního fondu rozvoje bydlení), tak by se započalo nové zadávací řízení, které by směřovalo k uskutečnění záměru městyse Lomnice postavit bytový dům. Jestliže by Státní fond rozvoje bydlení žádosti o poskytnutí účelové dotace vyhověl, k čerpání takto získaných finančních prostředků by došlo tak, že by se v místě zadavatele otevřel u příslušné banky speciální účet se stanoveným limitem poskytovaných financí Státním fondem rozvoje bydlení. V době realizace veřejné zakázky by pak banka zadavateli neposkytla předem celkovou výši peněžních prostředků získaných od Fondu, nýbrž by zadavatel postupně nosil faktury za nákupy související se stavebními prácemi ohledně zakázky a získával by tak od banky postupně vyplacené konkrétní částky ve výši předložených faktur.

46

5.3 Vlastní zhodnocení procesu zadávání veřejné zakázky ___________________________________________________________________________ _

5.3 Vlastní zhodnocení procesu zadávání veřejné zakázky Zadavatel pro zadání veřejné zakázky využil možnosti pověřit veškerou administrativou spojenou se zadáváním veřejné zakázky osobu, která má pro to oprávnění, a nechat se tak zastoupit. Tato volba byla dle mého názoru správná, jelikož osoba pověření celým administrativním procesem má s touto činností letité pracovní zkušenosti a je tedy odborníkem na problematiku zadávání veřejných zakázek. Zadavatel za tuto službu musel sice zaplatit, ale zajistil si tak usnadnění práce se zadáváním veřejné zakázky a hlavně tímto získal jistotu, že veřejná zakázka bude zadána profesionálně vhodným způsobem a podle zákonných požadavků. Co se týče vypracovaných písemných podkladů potřebných pro zadávací řízení (např. výzva či zadávací dokumentace), byly vypracovány velmi pečlivě, v souladu se zákonem, v přehledné formě a s rozepsanými vysvětlivkami pro snadnou orientaci a srozumitelnost ze strany vyzvaných dodavatelů. V zadávací dokumentaci byly uvedeny i některé prvky, které byly nad rámec zákonných požadavků. Jako postup směřující k zadání veřejné zakázky bylo zvoleno zjednodušené podlimitní řízení, při kterém si zadavatel sám vybírá, koho vyzve k podání nabídky s prokázáním splnění kvalifikace. Protože zadavatel dbal na úsporu času a co největší jednoduchost celého procesu, byl výběr tohoto typu zadávacího řízení vhodný. U zjednodušeného podlimitního řízení je jednak nejkratší lhůta pro podání nabídek a jednak je jeho průběh jednodušší, jak napovídá jeho název. Zadavatel mohl zvolit i otevřené řízení nebo užší řízení pro zadání dané veřejné zakázky, ale nebyly by tak zcela naplněny požadavky zadavatele. Bylo rozhodnuto, že se přímo vyzve určitý počet dodavatelů k podání nabídky z okolí městyse Lomnice, se kterými má především zadavatel předchozí kladné zkušenosti. Také uplatnění této skutečnosti bylo dle mého názoru správné. Jelikož jsem měla možnost shlédnout veškeré písemné podklady, které se pořizovaly během celého zadávacího řízení, mohu potvrdit, že během celé aktivity spojené se zadáváním veřejné zakázky byly opatřeny všechny zákonem požadované podklady a že byly dodrženy lhůty dle zákona. Jelikož jsem měla k dispozici shlédnout seznam vyzývaných dodavatelů, mohu rovněž potvrdit, že opravdu šlo o stavební firmy z okolí městyse Lomnice s dobrou reputací. Avšak nemohu ani potvrdit a ani vyvrátit možnou skutečnost, že šlo v některém případě o výběr firmy na základě např. nějakých osobních preferencí z řad členů Rady městyse a že tak došlo k záměrnému napomáhání favorizované firmě.

47

6 Diskuse ___________________________________________________________________________ _

6 Diskuse Mezi účely nového zákona patří kromě větší přehlednosti a usnadnění aplikace jednotlivých ustanovení také omezení korupce. Je však diskutabilní, zda nový zákon opravdu uplatnění korupce ztěžuje, protože se vyskytují případy, kdy lze korupci snadno využít. Například u podlimitních veřejných zakázek je možné provést zjednodušené výběrové řízení. Tento způsob zadání veřejné zakázky skýtá výhody pro zadavatele. To samé však nemusí platit u dodavatelů. Zadavatel si totiž může vybrat například pět firem, které vyzve k podání nabídek a mezi nimiž může být favorizovaná firma, a tak snadno dojde ke korupci. Další možností korupce můžou být ustanovení, které vymezují jednotlivé druhy zakázek, a ustanovení, která hovoří o omezování počtu uchazečů zadavatelem. Jelikož zákon umožňuje zadávat veřejnou zakázku na stavební práce do 6 milionů korun (dříve do 2 milionů), zadavatel má „volnější ruku“ nad zadáváním veřejné zakázky na stavební práce, rozhoduje o osudu veřejné zakázky svojí volbou sám. Další paragraf zase opravňuje zadavatele upravovat počet uchazečů. V praxi pak může mít zadavatel více příležitostí, jak zformulovat zadávací podmínky. V tomto případě lze zakázku zadat dodavateli, kterého si zadavatel přeje podle svých uvážení a podle svých osobních výhod. Některá ustanovení zákona lze chápat i jako diskriminaci malých firem – porušení jednoho z principů zákona o veřejných zakázkách. Nový zákon totiž nabízí možnost, při níž si zadavatel veřejné zakázky může stanovit podmínky, které nejsou malé firmy schopné splnit. Zadavatel tedy může na dodavatele klást takové požadavky, které znamenají diskriminaci pro menší či střední firmy, které jsou po stránce technické i technologické velmi schopné stavbu zvládnout, mají dobré reference, garantují kvalitu, ale nemají velké finanční možnosti, aby mohly například souhlasit s tříměsíční lhůtou splatnosti. Souhrnně lze říci, že nový zákon může přinést zvýhodnění některým stranám. Toto zvýhodnění však může být zneužito a tím by bylo prokázáno, že v praxi nový zákon nenaplnil svůj účel zamezení korupce. Zákon lze proto z určitého pohledu chápat jako zákon o neomezených možnostech manipulace a korupce.

48

7 Závěr ___________________________________________________________________________ _

7 Závěr Zadávání veřejné zakázky podléhá zákonu jen v případě, kdy předpokládaná cena veřejné zakázky na stavební práce, kterou stanoví zadavatel, dosáhne 6 mil. Kč bez DPH. Od této stanovené výše může být veřejná zakázka zadána pouze zákonem přípustnými zadavateli, při splnění zákonných podmínek a při dodržování zákonem předepsaných postupů. Veřejné zakázky jsou zadávány v rámci zvoleného typu zadávacího řízení. Rozdíly v jednotlivých typech zadávacího řízení lze sledovat jak ve způsobu zahájení řízení, tak i většinou v postupných krocích během zadávacího řízení, které vedou k zadání veřejné zakázky. V rámci zadávacího řízení dochází k výběru nejvhodnějšího plnitele naplánované veřejné zakázky dle stanovených kritérií. Celé zadávací řízení je ukončeno podepsáním písemné smlouvy o dílo mezi zadavatelem veřejné zakázky a vítězným dodavatelem veřejné zakázky, ale může být i zrušeno. K zadávacímu procesu slouží informační systém o veřejných zakázkách. Dohled nad zadáváním veřejných zakázek vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Při srovnání staré normy s normou stávající lze zpozorovat mnoho odlišností. Nový zákon je jednoznačně rozsáhlejší, přehlednější, „obnovuje“ či konkretizuje některá stará ustanovení a zahrnuje i několik nových institutů, které přinášejí finanční úspory a administrativní zjednodušení při zadávání veřejných zakázek. Jedná se např. o možnost využití tzv. zjednodušeného podlimitního řízení a také především centrálního zadávání nebo možnost elektronického zadávání veřejných zakázek. Zůstává však otázkou, zda nový zákon více zamezuje uplatňování korupce. Vzhledem k obsáhlosti a množství učiněných změn, které s sebou nová právní úprava veřejných zakázek přináší, byl spuštěn nový portál o veřejných zakázkách,37 který obsahuje kompletní informace o této problematice. Je velmi přehledný a usnadňuje práci osobám, které jsou pověřeny administrativou spojenou s činností zadávání veřejných zakázek.

37

www.portal-vz.cz

49

8 Prameny ___________________________________________________________________________ _

8 Prameny JUSTOŇ, J. a kol. Veřejné zakázky od A do Z. Praktická příručka pro zadavatele veřejných zakázek a uchazeče o veřejné zakázky. Praha: Verlag Dashofer, 2004. ISBN: 80-86229-94-7 MAREK, K., PETR, M., KRČ, R. Zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon s vysvětlivkami a předpisy souvisejícími. Praha: Linde Praha a.s., 2006. ISBN: 80-7201-629-6 MEPCO, s.r.o. Veřejná podpora a veřejné zakázky po vstupu do EU. Praha: Linde Praha a.s., 2005. ISBN: 80-7201-528-1 ŠÍP, E. Veřejné zakázky v oblasti Fondu soudržnosti. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. 2006

Zákon č. 40/2006 Sb., o veřejných zakázkách Vyhláška č. 239/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah a rozsah zadávací dokumentace stavby. Vyhláška č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon) Vyhláška č. 328/2006, kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách Vyhláška č. 329/2006, kterou se stanoví bližší požadavky na elektronické prostředky, elektronické nástroje a elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek Vyhláška č. 330/2006, uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách http://www.mmr.cz/ http://www.centralniadresa.cz/cadr/ http://www.mvcr.cz/ http://www.otidea.cz/ http://www.verejna-zakazka.cz/ http://www.strukturalnifondy.info/ http://www.vnitrostatnioffset.cz/ http://www.asiciaceppp.cz/ http://www.businessinfo.cz/ http://www.portal-vz.cz/ http://www.isvzus.cz/ http://www.lomnice.cz/ http://www.encyklopedie.seznam.cz/

50

Přílohy ___________________________________________________________________________ _

Příloha č. 1 Výzva o zahájení zadávacího řízení

Výzva k jednání v jedn. Ř. bez uveřejnění

Min. 5 zájemcům

Výzva k podání nabídek + prokázání kvalifikace

Zjednodušené podlimitní řízení

Min. 15 dnů (výj. 7 dnů)

51

Posouzení prokázání splnění kvalifikace + posouzení a hodnocení nabídek

Jednací řízení bez uveřejnění

Zájemci nebo omezenému počtu zájemců

Podání nabídek

VÝZVA JE:

Prokázání splnění kvalifikace

VÝZVA KOMU?

Jednání

TYP ZADÁVACÍH O ŘÍZENÍ

LHŮTA PRO PODÁNÍ NABÍDEK + PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE Stanovena ve výzvě k jednání (kvalifikaci prokázat nejp. do uzavření smlouvy)

Přílohy ___________________________________________________________________________ _

Příloha č. 2 Oznámení o zahájení zadávacího řízení TYP ZADÁVACÍH O ŘÍZENÍ

Podlimitní Min. 15 dnů (výj. 10 dnů)

Podlimitní Min. 15 dnů

52

Stanoveno ve výzvě k podání nabídek

Výzva k podání nabídek

Nadlimitní Min. 37 dnů

Stanoveno ve výzvě k podání nabídek

Průběh soutěžního dialogu

Nadlimitní Min. 37 dnů (výj. 15 dnů)

Podlimitní Min. 15 dnů (výj. 7 dnů)

Jednání o nabídkách

Neomezenému počtu dodavatelů

Výzva k podání žádostí o účast v s. d. + prokázání splnění kvalifikace

Podlimitní Min. 15 dnů (výj. 10 dnů)

Nadlimitní Min. 40 dnů (výj. 10 dnů)

Posouzení a hodnocení nabídek

Neomezenému počtu dodavatelů

Výzva k podání žádostí o účast v jed. ř. s uv. + prokázání splnění kvalifikace

Nadlimitní Min. 37 dnů (výj. 10 dnů)

Podlimitní Min. 22 dnů

Výzva k účasti v s. d.

Soutěžní dialog

Neomezenému počtu dodavatelů

Výzva k podání žádostí o účast v už. ř. + prokázání splnění kvalifikace

Nadlimitní Min. 52 dnů

Výzva k podání nabídek

Jednací řízení s uveřejněním

Neomezenému počtu dodavatelů

Výzva k podání nabídek + prokázání splnění kvalifikace

Prokázání splnění kvalifikace + posouzení kvalifikace

Užší řízení

OZNÁMENÍ JE:

Podání nabídek +

Otevřené řízení

OZNÁMENÍ KOMU?

LHŮTA PRO PODÁNÍ NABÍDEK + PROKÁZÁNÍ KVALIFIKAC E U OT. Ř.

LHŮTA PRO PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE A DORUČENÍ ŽÁDOSTÍ

Přílohy ___________________________________________________________________________ _

Příloha č. 3 Průběh řízení na základě rámcové smlouvy DRUH RÁMCOVÉ SMLOUVY

R. s. uzavřena s jedním uchazečem

R. s. uzavřena s více uchazeči

UZAVŘENÍ SMLOUVY

ZADÁNÍ VZ

V r. s. jsou vymezeny konkrétně všechny podmínky plnění

Písemná výzva k poskytnutí plnění (= návrh na uzavření smlouvy) + písemné potvrzení této výzvy uchazečem (= přijetí návrhu smlouvy) Písemná výzva k podání nabídky

V r. s. nejsou vymezeny konkrétně všechny podmínky plnění V r. s. jsou vymezeny konkrétně všechny podmínky plnění

53

Písemná výzva k poskytnutí plnění (= návrh na uzavření smlouvy) + písemné potvrzení této smlouvy uchazečem (= přijetí návrhu smlouvy)