Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s.
Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i radostí a nadějí, smutkem a úzkostí Kristových učedníků, a není nic opravdu lidského, co by nenašlo v jejich srdci odezvu. Jejich společenství se totiž skládá z lidí, kteří jsou sjednoceni v Kristu, při svém putování do Otcova království jsou vedeni Duchem svatým a přijali zvěst o spáse, kterou mají předložit všem. Proto také toto společenství cítí, že je spjato s lidstvem a jeho dějinami. (GS, čl. 1)
Chceme pomáhat a sloužit, ale co je vlastně cílem naší pomoci nemocným? Co je cílem pastorační péče?
Církev je nositelkou poslání ODESÍLATEL POSELSTVÍ POSEL ADRESÁT
Bůh stojí na počátku poslání církve
Církev – plán, který vznikl v Otcově „srdci“ (KKC, čl. 759-766) Církev – idea (vize) spaseného (naplněného, plně realizovaného) světa Církev – plán účasti světa a lidí na Božím životě Církev – ekklesia (hebr. „kahal“; řec. „ekkalein“=svolat, shromáždit Církev = Boží idea plné realizace člověka a světa Posláním církve je tedy církev
Cílem poslání církve je spása spása
= konečná realizace Otcova plánu postupná dynamická realizace (zrnko hořčice, kvas v těstě, drahocenná perla) každá aktivita církve nutně musí směřovat k tomuto cíli
Cílem poslání církve je spása spása
má zasáhnout všechny roviny existence člověka a světa směřuje k uzdravení celého člověka (biopsycho-socio-spirituální) – Jan 10,10 církev je „svátostí spásy“ nejen při liturgii, ale i při hlásání a při službě lásky
PASTORACE snaha pomoci k Životu podpora člověka na jeho cestě k pravému lidství (Kristus-Adam-pravý obraz člověka) mnohotvárná činnost celého Božího lidu podnícená Duchem Svatým směřující ke spáse (Ambros) takové jednání s člověkem, kdy ho respektujeme v jeho jedinečnosti, přistupujeme k němu z pozice věřících křesťanů, doprovázím ho v jeho obtížích, nemoci, utrpení či umírání a pomáháme mu k lidsky důstojnému zvládnutí jeho životní situace vč. smrti, a to na jemu dostupné úrovni víry a s perspektivou jejího možného rozvoje. (Opatrný)
Konkretizace poslání spásy PASTORACE (EVANGELIZACE)
MARTYRIA LEITURGIA DIAKONIA KOINONIA (EKKLESIA)
Pastorační rozhovor • • • •
•
z definice pastorace vyplývá pojetí pastoračního rozhovoru rozhovor – dialog – setkání dvou slov (prolínání, střetávání, akceptování...) pastorační (pastýřský, pomáhající, duchovní) je základním nástrojem pastorační péče cílem není vyřešit problém nebo poučit klienta (!!!), ale pomoc člověku vidět sebe sama ve světle Evangelia, dát mu zakusit, že už není se svým problémem sám
Každý člověk na zemi, bez ohledu na to, co dělá, hraje vždycky hlavní roli v historii světa. A obvykle o tom neví. (P. Coelho, Alchymista)
Formy pomoci nemocnému
NŮŽ – BYLINA - SLOVO
Může slovo uzdravit? Dá se pomoci „mluvením“? dějiny spásy a biblické texty ukazují, že Bůh slovem nepohrdá, ba naopak! svět je stvořen skrze slovo (hebr. bárá) všechny jeho velké činy začínají slovem: vysvobození z Egypta – hovory s Mojžíšem, proroci, příchod Ježíše na svět začíná dramatickými rozhovory rozhovoru (slovu) je tedy potřeba věnovat značnou pozornost
Ježíšova praxe – vzor následování
Evangelia zachycují poměrně často Ježíše při pastoračním (pomáhajícím, diakonickém) rozhovoru: inspirace pro nás! setkání s hledajícími (Nikodém) setkání s nemocnými a uzdravování (chromí, slepí, umírající, postižení, mrtví...) setkávání s lidmi „na okraji“ nebo hříšníky (cizoložnice, Zacheus) setkání s lidmi bez naděje (Emauzští učedníci) setkání s psychicky nemocnými (Gerasa)
Základní principy PR 3 kritéria: vztah k osobě, vztah k realitě + bezpodmínečná svoboda Úcta k člověku, Důstojnost, Respekt, Ocenění jeho života a hodnoty Empatie, Vcítění, solidarizace Pravdivost, Otevřenost, Opravdovost
Rozhovor - setkání POMÁHAJÍCÍ Úcta, Důstojnost Empatie Opravdovost
KLIENT Sebeúcta Sebepřijetí, Sebepoznání Pravdivost
Rozhovor – vnější podmínky Prostor Čas Atmosféra
Roviny komunikace mentální, verbální, obsahová stránka, fides quae creditur (Rozum)
funda-mentální, non-verbální, vztahová stránka, fides qua creditur (Srdce)
Jak bys reagoval? -
Já už ve svém životě nevidím žádný smysl...
Jak bys reagoval? -
Bůh? Kvůli němu tady musím už tak dlouho ležet!
Podněty pro PR zrcadlení (být zrcadlem klientovi) schopnost klást otázky (zvláště otevřené otázky) snaha rozvíjet sebepoznání, sebezakoušení a sebepřijetí klienta (lehčí a těžší omezení) být citlivý pro „kairos“ ve všech ohledech (kdy, co, jak říct nebo neříct)
„Caritas Christi urget nos – láska Kristova nás nutí“ (2 Kor 5,14).
