Vedení žáků a studentů k sebeřízení na základě poznatků o fungování mozku Michal Dubec
Cíl setkání Seznámit se s tím, jak ovlivňovat chování žáků v situacích výzvového chování, na základě znalostí o fungování mozku.
Pokroky v zobrazovacích technologiích Elektroencefalografie
Magnetoencefalografie
Funkční magnetická rezonance
Transkraniální magnetická stimulace
Základní princip fungování mozku Činnost mozku je řízena jednoduchým principem
minimalizace ohrožení
reakce vyhýbání
maximalizace bezpečí
reakce přístupu
Situace 1 Představte si, že máte tchána/tchýni, které „nemusíte“. Když jste u nich na návštěvě, je to pro vás veliká zátěž, doprovázená různými nepříjemnými emocemi. Jste v práci. Je pátek, deset hodin dopoledne. Zvoní vám mobil. Přijmete hovor a na druhé straně se ozve váš partner/partnerka a „sladkým“ hlasem říká: „Drahá(ý) právě jsem dohovořil(a) s mámou a přijedou k nám na víkend.
Situace 1 Jaké bychom prožívali emoce?
Jak bychom se chovali?
Situace 2 Máte dvě – tři spřátelené rodiny. Pravidelně se potkáváte na společných akcích, které vždy probíhají u jiné ze spřátelených rodin. Vždy se na setkání velice těšíte a když je známo že bude, nemůžete se dočkat. Je pátek deset dopoledne. Jste v práci a zvoní vám mobil. Přijmete hovor a na druhé straně se ozve přítelkyně z této vaší party a říká: „Čau, můj Miloš byl tento týden na Moravě a přinesl dva kartony vynikajícího Veltlínu – pozdní sběr – delikátní záležitost. Takže dnes bude u nás na chalupě mejdan, počítáme s vámi – můžete u nás jako vždy přenocovat.
Situace 1 Jaké bychom prožívali emoce?
Jak bychom se chovali?
Prastaré a nové struktury korové oblasti
mozkový kmen
limbický systém
Výzvová chování žáků (Challenging Behaviour) Chování, které v nás (učitelích) vyvolávají silné emoce, potřebu „se bránit“, potřebu „neztratit tvář“. Žák mluví, když mluví učitel. Žák nerespektuje pokyny učitele. Žák nadává spolužákům. Žák chodí pozdě do školy. Žák nenosí pomůcky. Žák odmítá pracovat. Žák se vysmívá spolužákům.
Výzvové chování žáka Pažouta Pepa Pažout mluví, když mluví učitel. „Mezi halogenidy patří ….“
„Viděla jsi Juraje v tý kožený bundě?“
Reakce učitele na chování Pepy Pažouta 1. Prostor pro vyprávění máme o přestávce. 2. Vidím, že toho o Habsburcích víš spoustu. Poděl se s
námi. 3. Rušíš své spolužáky i mne. 4. Myslíš si, že teď je vhodná doba na to, abys mluvil? 5. Brzy máme schůzky. To se tvůj táta bude zase divit, až mu budu řeknu, co tu děláš.
6. Pepo, oceňuji tvou aktivitu, akorát je na nesprávném místě.
V každé komunikaci jsou věcné a vztahové signály Díky vztahovým signálům komunikace funguje jako manifestace mezilidských vztahů
Vztahová symetrie a asymetrie JÁ/MY
MY
TY/VY
symetrie
asymetrie
Vztahové agrese obsažené v reakcích 1. Prostor pro vyprávění máme o přestávce. Mentorování 2. Vidím, že toho o Habsburcích víš spoustu. Poděl se s námi. Interpretace 3. Rušíš své spolužáky i mne. Hodnocení 4. Myslíš si, že teď je vhodná doba na to, abys mluvil? Otázka bez správné odpovědi 5. Brzy máme schůzky. To se tvůj táta bude zase divit, až mu budu řeknu, co tu děláš. Výhrůžka 6. Pepo, oceňuji tvou aktivitu, akorát je na nesprávném místě.
Dvojná vazba
Primární sociální potřeby a jistota Při jejich uspokojování nebo neuspokojování se aktivují stejné neuronální obvody jako při uspokojování nebo neuspokojování základních fyziologických potřeb, jako například potřeby jíst, pít atd. Na uspokojování nebo neuspokojování těchto potřeb mozek reaguje v souladu s principem minimalizace ohrožení a maximalizace bezpečí. Pokud některá z těchto potřeb není dostatečně uspokojována, mozek to hodnotí jako ohrožující signál a začne produkovat reakce vyhýbání.
Souboj o zdroje
Korové oblasti
Limbický systém
Primární sociální potřeby
Reakce vyhýbání
Postavení Samostatnost Propojenost Spravedlnost
Reakce přiblížení
Postavení ve skupině • patřit do nějaké skupiny • mít ve skupině nějaké postavení • být lepší než … - alespoň v něčem • mít pro skupinu hodnotu, význam
Samostatnost (autonomie) • mít kontrolu nad událostmi (alespoň pocit kontroly) • mít možnost volby
Propojenost (důvěra) • mít bezpečný sociální kontakt s druhým člověkem • souvisí s potřebou JISTOTY • budování elementární důvěru mezi lidmi • při prvním kontaktu • larvální stádium vztahu
Spravedlnost (férovost) • Vnímání vyrovnanosti výměny mezi lidmi (materiální, komunikační,…) • Pravidla jsou stejná pro všechny • Nikomu není nadržováno
Jistota • potřeba všemu rozumět: • do minulosti • do budoucnosti – předvídat vývoj věcí, chování, nebo výsledek situace
• nerozumí = ztráta jistoty = reakce vyhýbání
Potřeby žáků zasažené vztahovými agresemi Mentorování – SAMOSTATNOST • Prostor pro vyprávění máme o přestávce. (AUTONOMIE) • Vidím, že toho o Habsburcích víš spoustu. Poděl se s námi. Interpretace – SAMOSTATNOST • Rušíš své spolužáky i mně. Hodnocení - POSTAVENÍ (AUTONOMIE) • Myslíš si, že teď je vhodná doba na to, abys mluvil? Otázka bez správné odpovědi – JISTOTA, POSTAVENÍ • Brzy máme schůzky. To se tvůj táta bude zase divit, až mu budu řeknu, co tu děláš.
VÝHRŮŽKA – PROPOJENÍ, DŮVĚRA
• Pepo, oceňuji tvou aktivitu, akorát je na nesprávném místě.
Dvojná vazba – SPRAVEDLNOST (FÉROVOST)
Zpětná vazba v komunikaci 1. Deskripce (popis konkrétního chování) 2. Informace o tom, co to vyvolává
Agrese Věštění - interpretace Hodnocení Takzvané dobré rady
Praktický nácvik formulace zpětné vazby Představme si nějakého žáka, který nás v posledním čase nějakým svým chováním naštval.
Teď si představte, že ten člověk jsem já a poskytněte mi k tomuto chování zpětnou vazbu.
Řízení lidí • Agrese • Věštění/interpretace • Hodnocení • Mentorování/poučování/poskytování rad
Závěr • Dotazy • NIS
Děkuji Vám za pozornost. Michal Dubec Kurz Vedení žáků k sebeřízení akreditovaný MŠMT.
[email protected] 777 299 293
