R a keta Saturn 5 s k o sm ic k o u lodi A pollo na K en nedyho

R a k e ta S aturn 5 s k o s m ic k o u lo d i A p o llo na K en n ed y h o m ysu.

Na p rvn í s tr a n ě o b á lk y : n a k lá d á n í k o s m i c k é lo d i A p o llo p o p řistá n í na palu bu le ta d lo v é lo d i B en n in gton .

'Čí

- Or bi s ,

n. p. — 1968

Ř íš e h v ě z d

I i řI

R o č . 4 9 ( 1 9 6 8 ) č. 3

B o u š k a :

KOSMONAUTIKA V ROCE 1967 V m i n u lé m r o c e u p ly n u lo d e s e t le t od v y p u š tě n í p rv n í u m ě lé d r u ž i c e Z em ě, s o v ě t s k é h o S p u tn ik u , k t e r ý s e d o s t a l n a o b ě ž n o u d r á h u k o lem Z e m ě 4. ř í j n a 1 9 5 7 . Za p rv n í d e s e ti l e t í bylo v y p u š t ě n o t a k v elk é m n o ž s tv í u m ě l ý c h k o s m i c k ý c h t ě le s ( n a 7 0 0 ) a ro zvo j k o s m o n a u t i k y d o s á h l t a ­ k o v é h o r o z m a c h u , že to p ř e d d e s e t i l e t y n e m o h l o č e k á v a t an i n e jv ě tš í o p t im i s ta . Rozvoj k o s m o n a u t i k y byl t a k o b ro v s k ý , že n en í an i z d a l e k a s r o v n a t e l n ý s r o z v o j e m jin ý c h v ě d n í c h či t e c h n i c k ý c h o b o r ů a f i n a n č n í p r o s t ř e d k y do k o s m o n a u t i k y i n v e s t o v a n é js ou p řím o f a n t a s t i c k é . Po c e l é p rv n í d e s e t i l e t í byla k o s m o n a u t i k a — a zd á se, že to m u bude asi J e š tě h o d n ě d lo u h o — p r a k t i c k y z á le ž it o s t í d vou s v ě t o v ý c h v e l m o c í , S o ­ v ě t s k é h o s v a z u a S p o je n ý c h s t á tů a m e r i c k ý c h . V p r v n í c h l e t e c h k o s m o ­ n a u t ik y s e zd á lo , že s p o je n ím úsilí od b orn ík ů z USA a z S S S R by bylo d o s a ž e n o v ě t š í c h ú s p ě c h ů a r y c h l e j š í h o v ý v o je . D ív ám e-li s e d n e s zpět, n e n í p o c h y b o tom , že b y c h o m d n e s n e b y li v o b o r u k o s m o n a u t i k y n a s o u č a s n é m stup ni, k d y b y n e b y l a e x i s to v a l a j a k á s i z d r a v á k o n k u r e n c e m ez i o b ě m a k o s m i c k ý m i v e l m o c e m i. Z a c h y t i t c e l ý ro zvo j k o s m o n a u t i k y za p rv n í d e s e t i l e t í by i ve s t r u č ­ n o s ti z d a l e k a p ř e s á h l r o z s a h j e d n o h o č l á n k u ; v y ž a d o v a l by asi spíše d osti o b j e m n o u knih u. Z m iň m e se p r o t o je n h e s l o v it ě o n e jd ů l e ž it ě j š íc h p r o g r a m e c h , z a p r v n í c h d e s e t let k o s m o n a u t i k y u s k u t e č n ě n ý c h , pok ud m a jí b e z p r o s t ř e d n í v ý z n a m p r o a s t r o n o m i i a n ě k t e r é p říb u zn é ob o ry . Již p o m o c í p r v n í c h d ru ž ic bylo m o ž n o u r č i t t v a r z e m s k é h o t ě l e s a , o b ­ jevit a p r o z k o u m a t r a d i a č n í p á s y k o l e m Z em ě, s t u d o v a t v y so k o u z e m ­ s k o u a t m o s f é r u , m ě ř i t k o s m i c k é z á ř e n í a m a g n e t i c k é p o le a r e g i s t r o v a t m i k r o m e t e o r i t y v ok olí Z e m ě . P o s tu p e m doby se d a lš ím i d r u ž i c e m i r o z ­ š i ř o v a l p r o g r a m o d a lší ú d a je a z v ě t š o v a l y se v z d á l e n o s ti , v n i c h ž byla d a t a z í s k á v á n a . Do n y n ě j š í d ob y je p r o z k o u m á n a v e l i c e p o d r o b n ě o b l a s t m ez i Zemí a M ě s íc e m a č e t n é d ů le ž ité ú d a j e byly z ís k á n y i v p r o s t o r u s l u n e č n í s o u s t a v y od S l u n c e až k e d r á z e M arsu . N a o b ě ž n é d r á h y byly v y n e s e n y s p e c i á l n í s l u n e č n í , g e o f y z i k á ln í a m e t e o r o l o g i c k é s t a n i c e , k t e r é z ís k a ly ú d a je , z c e l a n e d o s t u p n é p o z o r o v á n ím i ze Z em ě. N e o b y č e j n ě d ů le žitý byl v ý z k u m M ě s íce a n e jb liž š ích p la n e t. Vývoj p o s t u p o v a l od p r v n í c h p o k u s ů s a m e r i c k ý m P i o n e e r e m 1 v ří jn u 1 9 5 8 a s o v ě t s k o u L u n o u 1 z le d n a 1 9 5 9 , p ř e s L u n u 3 z ř í j n a t é h o ž ro k u , k t e r á z í s k a l a p rv n í s n ím k y o b la s tí n a o d v r á c e n é p o lo k o u li M ěsíce, p ř e s a m e ­ r i c k é R a n g e r y z le t 1 9 6 4 — 1 9 6 5 , je ž p o s k y tly p rv n í s n ím k y m ě s í č n í h o p o v r c h u z b e z p r o s t ř e d n í b lízkosti, až po m ě k c e n a M ěsíci p ř i s t á v a j í c í a m e r i c k é S u r v e y o r y a s o v ě ts k é L uny, k t e r é k r o m ě f o t o g r a f i í p o v r c h u v ok olí d o p a d u p r o v á d ě l y i p r ů z k u m p ůd y a u m ě lé d r u ž i c e M ěsíce, s o ­ v ě t s k é Luny a a m e r i c k é L u n a r O rb iter a L u n a r E x p l o r e r , j e ji c h ž zá-

A m eričtí k o s m o n a u t e V. G rtssom , E. W h ite a R. C h a ff e e t ě s n ě p ř e d v stu p em d o k o s m i c k é lo d i A p o llo , v níž z ah y n u li. s lu h ou byla již v m in u l é m r o c e k r o m ě j in é h o d o k o n a l e z m a p o v á n a c e l á o d v r á c e n á p o lo k o u le M ěs íce. Z m e z i p l a n e t á r n í c h son d si p ř ip o m e ň m e jen a m e r i c k ý M a r i n e r 2 a s o v ě t s k o u V e n e r u , k t e r é p ři n e s l y n o v é p o ­ zn a t k y o V enuši a a m e r i c k ý M a r i n e r 4, k t e r ý k r o m ě d a l š í c h ú d a jů z ísk al i p rvn í f o t o g r a f i e p o v r c h u t é to p l a n e t y s k r á t e r y , v e l ic e p o d o b n ý m i k r á ­ t e r ů m m ě s í č n í m . O v š e c h t ě c h t o p o k u s e c h a je j i c h v ý s l e d c í c h js m e č t e n á ř e na s t r á n k á c h Říše h v ě z d v u p l y n u l ý c h l e t e c h p o d r o b n ě i n f o r ­ m o vali. V r a ť m e s e v š a k k ú s p ě c h ů m k o s m o n a u t i k y v m i n u l é m r o c e . D říve však, n e ž se b u d e m e z a b ý v a t ú s p ě c h y , v z p o m e ň m e d vou n e ú s p ě c h ů , k t e r é t r a g i c k y p o s t i h ly ob ě k o s m i c k é v e l m o c i h n e d p o č á t k e m ro k u . K r á t c e po ú s p ě š n é m z a k o n č e n í a m e r i c k é h o p r o g r a m u G emini s p i lo to v a n o u d v o u m ís tn o u k o s m i c k o u lodí v l isto p a d u 1 9 6 6 z a č a l y o v ě ř o v a c í zk ou šk y s tř í m í s tn o u lod í A pollo, u r č e n o u k d o p r a v e n í a m e r i c k ý c h k o s m o n a u t ů n a M ěsíc. Při z k o u š k á c h p rv n í lodi A pollo, p ř ip o j e n é k n o s n é r a k e t ě S a t u r n 1B (o d é l c e p ř e s 6 0 m ) , v y p u k l 28. l e d n a v k a b in ě p o ž á r , při n ěm ž z a h y n u l a p o s á d k a V. G risso m , E. W h it e a R. C h a ff e e . P ř e s v e lk é úsilí se n e p o d a ř i l o k o s m o n a u t y z a c h r á n i t pro r y c h l e s e ro zšířiv š í p ožá r, v e lk ý ž á r a h u s t ý d ým . P ř í č i n y p o ž á r u n e js o u z c e l a j a s n é , a l e h la v n í vinu n a r o z š í ř e n í o h n ě m ěl asi č is tý kyslík, p o u ž ív a n ý k d ý c h á n í v a m e ­ r i c k ý c h k o s m i c k ý c h lo d íc h . K a t a s t r o f o u z t ra t i li A m e r i č a n é n e je n z k u ­ š e n o u p o s á d k u , p ř e d u r č e n o u p ro p rv n í let k o s m i c k é lodi Apollo, k te r ý byl p l á n o v á n n a ú n o r 1 9 67, ale z j išť o v á n ím a o d s t r a ň o v á n í m p ř í č in p o ­ ž á r u byl z n a č n ě z d r ž e n c e l ý p r o j e k t Apollo. K dyby n eb y lo k t r a g i c k é n eh o d ě n a K e n n e d y h o m y s u d ošlo, č e t l i b y c h o m m o ž n á v to m t o č lá n k u o p rvn ím letu k o s m i c k é lodi s p o s á d k o u ke d r á z e M ěs íce a zpět.

S o v ě ts k ý k o s m o n a u t V. K o m a ro u , k te r ý z a h y n u l p ři k a t a s t r o f ě k o s m i c k é lo d i Soju z i . Druhá k a t a s t r o f a p o s tih la s o v ě t ­ sko u k o s m o n a u t i k u . Po více n ež d v o u le t é p ř e s t á v c e od V o s ch o d u 2 b yla 23. dubna 1 9 8 7 v y p u š tě n a k o s ­ m i c k á loď n o v é h o ty p u — Sojuz 1 — s V. M. K o m á r o v é m na palubě. Z p o č á t k u p rob íh al le t ve v z d á l e ­ n o s ti 2 0 1 — 22 4 km od z e m s k é h o p o ­ v r c h u bez z áv a d , a v š a k po jed no m dni letu — s n a d pro p ru d k o u r o t a c i k ab in y — d o s ta l k o s m o n a u t p řík a z le t p ře ru š i t a p ř i s tá t při 19. obletu Země. P od le o fi c iá l n í z p r á v y s e l h a l b ě h e m p ř i s tá v a c í h o m a n é v r u ve v ý ši asi 7 k m n a d z e m s k ý m p o v r c h e m s y s t é m brzd ícíh o p a d á k u a k ab in a se zřítíla poblíž U r a l s k u ; k o s m o n a u t z a h y n u l. T r a g i c k á n e h o d a , zjišťo v á n í a o d ­ s t r a ň o v a n í je j í c h p ř íč in , j is t ě z d r ž e l a i d alší le ty s n o v o u k o s m ic k o u lodí ty p u Sojuz. Do k o n c e r o k u 1 9 6 7 s e a n i ve S p o j e n ý c h s t á t e c h ani v S o v ě t s k é m s v a z u n e u s k u t e č n i l y d a lší lety k o s m i c k ý c h lodí s p os á d k ou . N e n í n e j m e n š í c h p o c h y b o tom, že k o s m i c k é lodi j s o u p r a c o v i š t ě m v e lic e riz ik o v ý m , k de s e m u s í s l e c č í m s p o č í t a t a i s am i k o s m o n a u t e j s o u si t o h o u r č i t ě v ě d o m i. Je s k u t e č n ě o b d iv u h o d n é , že k p r v n í m h a ­ v á r ií m k o s m i c k ý c h lodí, jež si v y ž á d a l y lid sk é životy, d ošlo až za š est le t po p r v n í m le t u č l o v ě k a k o l e m Z e m ě (J. A. G a g a r in — 12. d u b n a 1 9 6 1 ) , a je s k u t e č n ě n u t n o s e o b d i v o v a t tom u, j a k s p o le h l iv é a b e z p e č n é byly d o s a v a d n í k o s m i c k é lodi. Až do z m í n ě n ý c h k a t a s t r o f s t a r t o v a l o v S o v ě t ­ s k é m s v a z u 8 lodí s p o s á d k o u , ve S p o je n ý c h s t á t e c h 1 6 ; v š e c h n y tyto le ty s k o n č il y bez h a v á r i í , i k dyž ne ve v š e c h p ř í p a d e c h le t nebo p řis tá n í p ro b íh a ly bez z á v a d a potíží. P ř e s u v e d e n é k a t a s t r o f y p o k r a č o v a l y o b ě k o s m i c k é v e lm o c i v p ř í ­ p r a v ě le t u p r v n í c h k o s m o n a u t ů n a M ěsíc. V USA byl u s k u t e č n ě n p rvn í z k u š e b n í l e t lodi A pollo 4 po o b ě ž n é d r á z e k o le m Z em ě, z a tím bez p o ­ s á d k y . Ke s t a r t u došlo 9. l isto p ad u n a K e n n e d y h o m y su n o v o u r a k e t o u S a t u r n 5. T ato r a k e t a m á v ý šk u 1 0 9 m a v á h u p ř e s 3 0 0 0 t u n ; v p r ů m ě r u S a t u r n 5 m ě ř í 10 m. V n á d r ž í ť h r a k e t y j e 2 5 0 0 tun p a liv a ( t ě k u tý vodík, t e k u t ý k yslík a k e r o s e n ) , v ý k o n m o t o r ů je asi 2 0 0 0 0 0 0 HP. J e n o m pro s r o v n á n í — S a t u r n 5 je as i t a k v y so k ý , jak o dvě p e t ř í n s k é ro z h l e d n y p o s t a v e n é n a se b e . K o s m i c k á loď Apollo m á k u ž e lo v ý t v a r — p od ob n ě ja k o d řív ě j š í a m e r i c k é k o s m i c k é lodi M e r c u r y a G e m i n i - její v á h a ie t é m ě ř 5 tu n a v ý šk a 3 6 0 c m . J _ S t a r t k o s m i c k é lodi A pollo 4 se uskutečnil* ve 1 3 h SEČ, za 11 min. se t ř e t í s tu p e ň r a k e t y S a t u r n 5 s k o s m ic k o u lodí d o s t a l n a k ru h o v o u oběžn o u 'd r á h u ve v z d á le n o s t i 191 k m . Po d r u h é m o b le tu byly n a dobu 6 m in z a p o je n y m o t o r y t ř e t í h o s t u p n ě a r a k e t a s lodí s e d o s t a l a n a e lip tic k o u d r á h u . V 1 6 h3 0 m s e loď o d d ě lila od t ř e t í h o s t u p n ě a v 1 6 h3 2 m byl s p u š tě n n a 1/4 m in u ty r a k e t o v ý m o t o r , k t e r ý m se A pollo d o s t a l a n a s iln ě e lip tic k o u

d r á h u s a p o g e e m ve v z d á l e n o s t i 18 2 40 km. B ě h e m s e s t u p u do a t m o s f é r y bylo t e n t o k r á t užito a e r o d y n a m i c k é h o b rz d ě n í m ís to o b v y k lé h o zp ůsob u p o m o cí r a k e t . K o s m i c k á loď s e d v a k r á t „ o d r a z i l a " v a t m o s f é ř e [ v e v ý š c e asi 60 a 1 0 5 k m ) , č ím ž se její r y c h l o s t n a t o l ik snížila, že k r á t c e poté m o h l a p ř i s t á t n a p a d á k u . B ě h e m p r ů l e t u a t m o s f é r o u byly k la d e n y z n a č n é n á r o k y n a o c h r a n n ý štít lodi, j e h o ž t e p l o t a d o s á h l a 2 5 0 0 — 2 8 0 0 ° , i n a s t ě n y k ab in y. P ř is tá n í p r o b ě h l o bez z á v a d a A pollo d o p a d la v u r č e ­ n ém m í s t ě n a h la d in u T ic h é h o o c e á n u pob líže H a v a j s k ý c h o s tro v ů , n e ­ c e l ý c h 10 km od č e k a j í c í l e t a d lo v é lodi B e n n i g t o n ; s t a lo se t a k ve 2 1 h3 7 m. CJspěšný p o k u s s k o s m i c k o u lodí — p rv n í to h o to typ u p r o tři k o s m o n a u t y — m á ve lk ý v ý z n a m p ro d a lší f á z e p r o g r a m u Apollo, j e h o ž c í l e m je, j a k z n á m o , p ři s tá n í p r v n í c h a m e r i c k ý c h k o s m o n a u t ů n a Měsíci. B y l a o v ě ř e n a n e je n s p o le h l iv á f u n k c e d osud n e j v ě tš í a n e jv ý k o n n ě j š í a m e r i c k é n o s n é r a k e t y a n e j v ě t š í a m e r i c k é k o s m i c k é lodi, ale bylo v y ­ z k o u š e n o i o p ě tn é u v e d en í v č i n n o s t r a k e t o v ý c h m o t o r ů t ř e t í h o s tu p n ě n o s n é r a k e t y b ě h e m le tu n a o b ěžn é d rá z e , a to i b ez z á s a h u p o s á d k y . S o u č a s n ě se p r o v ě ř il — a o s v ě d č i l — i n ový zp ů sob p ř i s tá v á n í, n u tn ý pro b e z p e č n ý n á v r a t k o s m i c k é lodi z M ěs íce n a z e m s k ý p o v r c h . V S o v ě t s k é m s v a z u z ř e j m ě t a k é p r o b í h a ly z k ou šk y s v e lk ý m i k o s m i c ­ k ým i loďmi b ez p o s á d k y . L z e so u d it, že S oju zu 1 p ř e d c h á z e l y n ě k t e r é K osm osy, p a t r n ě č. 1 4 0 (v y p u š t ě n 7. ú n o r a ] , 146 (10 . b ř e z n a ) , 1 5 4 ( 8 . d u b ­ na, 1 5 5 ( 1 2 . d u b n a) a n á s l e d o v a l y K o s m o s y 1 5 7 ( 1 2 . k v ě t n a ) , 1 6 2 (1 . č e r v ­ n a ) , 1 72 (9. s r p n a ) a 1 9 3 (25. l i s t o p a d u ) . Je m o ž n o s e t a k d o m n í v a t z p a ­ r a m e t r ů d r a h , z n a č n ý c h v a h a příp. n á v r a t ů t ě c h t o d r u ž i c . P ro s o v ě ts k é o d b o rn ík y byl v ý z n a m n ý p o k u s s K o s m o s y 18 6 a 1 8 8 ; bylo to p rv n í s e t ­ kání a s p o je n í s o v ě t s k ý c h d ru ž i c n a o b ě ž n é d r á z e k o le m Z e m ě . K osm os 186 s t a r t o v a l 27. ř í j n a a d o s t a l se na ob ě ž n o u d r á h u s p a r a m e t r y : p e r i ­ g e u m 2 0 9 k m , a p o g e u m 2 3 5 km, s k lo n 5 1 ,7 °, o b ě ž n á doba 8 8,7 min. K o s m o s 188 byl v y p u š tě n 30. ř íjn a n a d r á h u s p a r a m e t r y : p e r i g e u m 2 0 0 k m , a p o g e u m 2 7 6 km, s k lo n 5 1 , 7 ° , o b ě ž n á d o b a 8 9,0 min . Dne 30. ř íjn a došlo v 1 0 h2 0 m SEČ k a u t o m a t i c k é m u s p o je n í obou d ru ž ic , j e m u ž p ř e d ­ c h á z e l o a u t o m a t i c k é s e tk á n í. D ru ž ic e o b íh aly k o le m Zem ě s p o j e n é po dobu 3 h3 7 m a ve 1 3 h5 7 m s e o p ě t o b a s a t e li t y od s e b e od d ělily a p o k r a ­ č o v a l y v le tu po r ů z n ý c h o b ě ž n ý c h d r a h á c h . Tím se i v S o v ě t s k é m s v azu p o d a řil o u k o s m i c k ý c h lodí p r o v é s t s e t k á v a c í m a n é v r a sp o je n í. V SSSR volili c e s t u p rv n íh o s e t k á n í lodí bez p o s á d k y , v USA došlo k s e t k á n í a s p o jen í k o s m i c k ý c h lodí s p o s á d k o u na o b ě ž n é d r á z e k o l e m Z e m ě již v r o c e 1 9 65. V z h l e d e m k to m u , že s p o jo v á n í u m ě l ý c h d ru ž i c m á velký v ý z n a m p ro d lo u h o d o b é le ty k o s m o n a u t ů , d ojd e j istě v d o h le d n é době i v SSSR ke s p o jen í k o s m i c k ý c h lodí s p o s á d k o u . P ok u sy se s o v ě t s k ý m i t ěž k ý m i d r u ž i c e m i v s é r i i K o s m o s , p rv n í s p o jen í u m ě l ý c h d ru ž i c n a o b ě ž n é d r á z e i z k ou šk y se s o v ě ts k ý m i n os n ý m i r a k e ­ t a m i, k t e r é p r o b í h a l y od k o n c e lis t o p a d u do p olov in y p r o s i n c e m. r. v Ti­ c h é m o c e á n ě , d á v a j í tušit, že s e v S SSR asi n ě c o c h y s t á . Z h le d i s k a a s t r o n o m i e m á v s o u č a s n é d o b ě n e jv ě t š í v ý z n a m vý z k u m M ěs íce u m ě lý m i k o s m ic k ý m i t ě le sy . V ý z k u m M ěs íce p o k r a č o v a l vlo ni p ou ze v USA — pok ud je z n á m o , v SSSR n e b y la s m ě r e m k M ěsíci vy ­ p u š tě n a ž á d n á s o n d a . Ve S p o j e n ý c h s t á t e c h s t a r t o v a l y d alší k o s m i c k é a u t o m a t i c k é s t a n i c e v r á m c i p r o g r a m ů L u n a r O rb ite r a S u r v e y o r a za-

S n ím e k Z em ě, f o t o ­ g r a fo v a n ý m ěsíč n í d ru ž ic í L u n ar Orbiter 5 d n e 8. sr p n a 1967 v 9*05™ SEC, z a c h y c u je č á s t Z em ě m ez í d é lk a m i 15° W l v l e v o ) a 135° E. fialo s e s p r o g r a ­ m e m L u n a r E xp lo rer. První loň s k ý Orbiter ( č . 3 ) byl v y p u š tě n 5. ú n o ra a 8. ú n o r a byl u v ed en n a ob ě ž ­ nou d rá h u k o le m M ěsíce. Z p o č á tk u obíhal ve v z d á l e ­ n o s ti 2 0 0 a ž 1 8 0 0 km od m ě s íčn íh o povrchu se sklo­ n e m 2 1° k ro v n í ­ ku M ě s íce; p řed p očátkem foto­ grafování b yla dráha zm ěněna ta k , ž e se Orbitei blížil p o v r c h u M ě­ s í c e a ž n a 5 4 km. S a te lit f o t o g r a f o v a l v y b r a n é oblasti, k te r é byly z v o ­ le n y za m o ž n á m í s t a p ři s tá n í p rv n íc h a m e r i c k ý c h k o s m o n a u t ů a získal do 22. ú n o r a 211 sn ím k ů v ý b o rn é k va lity. L u n a r O rbiter 3 f o t o g r a f o v a l í ok olí k r á t e r u C a v a le riu s, k d e p ř i s tá la 3. ú n o ra 1 9 6 6 s o v ě t s k á sonda^ L u n a 9; n eb y lo o z n á m e n o , zda b yla n a s n í m c í c h n a l e z e n a — zd á s e však, že niko liv. O rb iter 3 z a c h y t i l n a f o t o g r a f i í c h ( k t e r é b y ly i u v e ř e j n ě n y ) 1 a m e r i c k o u s o n d u S u r v e y o r 1, jež p ř i s tá l a 2. č e r v n a 1 9 6 6 v k r á t e r u 1 Flam steed. L u n a r O rb ite r 4 s t a r t o v a l 4. k v ě t n a . D ru ž ice se p o h y b o v a l a po p o l á r n í : d r á z e [ s k lo n 85 ,8 ° k m ě s í č n í m u r o v n ík u ) ve v z d á l e n o s t i '2 6 0 0 — 6 2 0 0 km' od p o v r c h u M ě s íce a z í s k a la do 2. č e r v n a 16 3 dvojic s n ím k ů , e x p o n o v a ­ n ý c h d lo u h o o h n i s k o v o u a k r á t k o o h n i s k o v o u k o m o r o u . Na s n í m c í c h byla z a c h y c e n a p r a k t i c k y c e l á p ř i v r á c e n á p o lo k o u le M ěs íce a asi 75 °/o p o l o ­ k o u le o d v r á c e n é . Po s k o n č e n í s n í m k o v á n í b yla d r á h a d r u ž i c e z m ě n ě n a ( 8 0 — 3 2 0 0 k m ) a s a t e l i t e m bylo s t u d o v á n o g r a v i t a č n í pole M ěsíce . L u n a r O rb ite r 5 byl v y p u š tě n 2. s r p n a . Po p r o v e d e n í k o r e k c e d r á h y 3. s r p n a , kdy byla s o n d a v z d á le n a od Z e m ě as i 2 0 0 0 0 0 km, s t a l a se u m ě l o u d ru ž i c í M ě s íce 5. s r p n a . P o h y b o v a la se po p o lá r n í d r á z e ve v z d á ­ len o s ti 9 6 — 1 4 9 0 km od m ě s í č n í h o p o v r c h u a z í s k a l a do 25. s r p n a foto-

R a k e ta S aturn 5 s k o s m ic k o u lo d í A p o llo j e p ř ip ra v en a na o d p a lo v a c í ra m p ě na K e n n e d y h o m ysu. gra fie p rak tick y celého m ěsíčního p ovrch u ( 9 9 % p řivrá ce n é a 9 5 % o d v r á c e n é p o l o k o u l e ) . S n ím k y O rb ite ru 5 u m o žn ily k r o m ě jin é h o d o ­ k o n č it a m e r i c k o u m a p u o d v r á c e n é p o lo k o u le M ěsíce, k t e r á byla z v e ­ ř e j n ě n a n a p od zim m. r. ( M ap a byla o t is k n u t a v p řílo z e m i n u l é h o čísla Říše h v ě z d .) Tím bylo p r a k t i c k y u k o n č e n o o r i e n t a č n í f o t o g r a f i c k é m a p o v á n í M ě­ s íce , j e h o ž h la v n í m ú k o le m bylo v y b r á n í v h o d n é h o m ís ta p ro p řis tá n í p r v n í c h a m e r i c k ý c h k o s m o n a u tů n a Měsíci v r á m c i p r o g r a m u Apollo. V š e c h n y d r u ž i c e typu L u n a r O rb ite r byly v y p u š t ě n y n a K e n n e d y h o m y s u p o m o cí r a k e t o v é h o a g r e g á t u A t l a s - A g e n a . N a o b ě ž n o u d r á h u k o le m M ěs íce s e d o s t á v a l y as i po 90 h o d in á c h letu . J e j i c h v á h a b yla as i 3 8 0 kp a h l a v n í m z a ř í z e n í m b yla d v o j ic e f o t o g r a f i c k ý c h k o m o r s v e lm i d o k o ­ n alo u a p a r a t u r o u p ro p ř e n o s s n í m k ů n a Zemi. V š e c h n y d r u ž i c e s é r ie L u n a r O rb ite r s e ú s p ě š n ě d o s ta l y n a o b ě ž n é d r á h y k o le m M ě s íce a byl |imi z ís k á n j e d i n e č n ý m a t e r i á l m i m o ř á d n é v ě d e c k é c e n y . Po dvou p o k u s e c h se s o n d a m i m ě k c e p ř i s tá v a j íc í m i n a m ě s í č n í m poi/rchu ty p u S u r v e y o r v r o c e 1 9 6 6 ( z n i c h ž první byl ú s p ě š n ý , d ru hý se n e z d a ř i l ) , o z n á m ili A m e r i č a n é v y p u š tě n í d a l š í c h 4 a u t o m a t i c k ý c h s t a n i c to h o t o t y p u v r o c e 1 9 6 7 ; v ě tš i n o u p ok u sy d o p a d ly v e lic e ú s p ě š n ě . Sond typ u S u r v e y o r se u žívá h la v n ě k d e ta i ln í m u s n í m k o v á n í okolí m ís ta p ř i s tá n í a v ý z k u m u m ě s íč n í půdy. S u r v e y o r 4 s t a r t o v a l 17. d u b n a z K e n n e d y h o m y s u p o m o c í r a k e t o v é h o a g r e g á t u A tl a s -C e n t a u r . N á s le d u jí c í h o dne b y l a ' p r o v e d e n a k o r e k c e

d r á h y a 20. d u b n a s o n d a po asi 65 h o d i n á c h le tu p od le p lá n u m ě k c e d o ­ s e d l a v o b l a s t i O c e á n u P r o c e l l a r u m . P ř i s tá n í p r o b í h a l o ta k , že r y c h l o s t S u r v e y o r u 9 6 5 6 k m /h o d . byla b r z d íc ím i r a k e t a m i p o s tu p n ě z m e n š e n a n a 4 2 0 k m /h o d . a n a 4,6 k m / h o d . ; z v ý šk y asi 1 m s t a n i c e d o p a d la v o l­ n ý m p á d e m n a m ě s í č n í p o v r c h p ou ze asi 4 k m od u r č e n é h o m ís ta , když p ře d tím u d ě l a l a d v a „ s k o k y “ p ro p ozd ní vy p n u tí t r y s e k . Za n e ­ c e l o u h o d in u po p ř i s t á n í z a č a l S u r v e y o r 3 v y s íla t s n ím k y s v é h o okolí. U k á z a l o se, že s o n d a p ř i s t á l a v m a l é m k r á t e r u o p r ů m ě r u 4 6 m v h l o u b c e 6 m. K r o m ě v y slá n í v e l k é h o m n o ž s t v í ( p ř e s 6 0 0 0 ) b a r e v n ý c h sn ím k ů m ě s í č n í h o p o v r c h u ( a t a k é z a t m ě n í S l u n c e Z e m í) z k o u m a l S u r v e y o r 3 i p e v n o s t půdy. S o n d a byla v y b a v e n a m e c h a n i c k ý m z a ř í z e n í m , k t e r é v y ry lo č t y ř i b rá z d y . Toto z a ří z e n í , k t e r é p r a c o v a l o s p o l e h li v ě i při t e p ­ l o tě — 7 0 ° C, p r o k á z a l o e x p e r i m e n t á l n ě , že n a m ě s í č n í m p o v r c h u v m ís tě d o p a d u n e n í s iln ě jš í p r a c h o v á v r s t v a , ale p o m ě r n ě p e v n ý t e r é n . V y r ý ­ v á n í b r á z d y s o n d a p ř e n á š e l a tele v izn í k a m e r o u n a Z em i a c e l ý p ostup byl n a f i l m o v á n . F il m byl p ř e d v á d ě n n a p ř . n a lo ň s k é m z a s e d á n í COSPAR v L o n d ý n ě a m ě s í č n í p o v r c h n a z á b ě r e c h s iln ě p ř i p o m í n a l zvlh lý p ísek n a m o ř s k é p láži ( c o ž je p o c h o p i t e l n ě s h o d a č is t ě n á h o d n á ) . P o k u s s e s o n d o u S u r v e y o r 4 n ebyl ú s p ě š n ý . S t a n i c e byla v y p u š t ě n a 14. č e r v e n c e a c e l ý let p ro b íh a l n o r m á l n ě . A v š a k k r á t c e p ře d p řis tá n í m n a M ěsíci, již po u v e d e n í b r z d í c í c h r a k e t v č i n n o s t , bylo s e s o n d o u z t r a ­ c e n o rá d i o v é s p o je n í. S u r v e y o r 4 d o p a d l do oblasti Sinus Medii a o jeho d a l š ím osu du n e j s o u s p o le h l iv é z p rá v y . S u r v e y o r 5 s t a r t o v a l 8. z á ř í : B ě h e m le t u se s i c e o b jevily u r č i t é z á v ad y , k t e r é m o h l y o h r o z i t m ě k k é p ř i s t á n í ; z t ě c h t o d ů v od ů se d o k o n c e u v a ­ ž o v a lo o n a v e d e n í s o n d y n a d r á h u k o l e m Z e m ě s ú k o l e m v y s íla t b a r e v n é sn ím k y z e m s k é h o p o v r c h u z v e l k é vý šk y. N a k o n e c v š a k v š e c h n o d o ­ p a d lo d o b ř e a S u r v e y o r 5 p ř i s tá l „ d o s t a t e č n ě m ě k c e “ v o b las ti M aře T r a n q u il l it a ti s , p ou ze as i 3 k m od u r č e n é h o m ís t a . S o n d a byla v y b a v e n a k r o m ě o b v y k lé h o s n í m k o v a c í h o z a ř í z e n í i a p a r a t u r o u p ro c h e m i c k ý r o z ­ b o r půdy se z á ř i č e m č á s t i c a l f a , p ř í s t r o j e m p ro vý zk u m m a g n e t i c k ý c h v l a s t n o s t í p ůd y a a p a r a t u r o u p ro m ě ř e n í r a d i a c e m ě s í č n í p o v r c h o v é v r stv y . K r á t c e po p řis tá n í z a č a l a s o n d a v y s í l a t b a r e v n é s n ím k y svéhD o k o lí ( v y s l a l a j i c h t é m ě ř 5 0 00 , a to v ý b o r n é k v a l i t y ) ; t a k é o s t a t n í m ě ­ ře n í d o p a d l a ú s p ě š n ě . Z a jím a v ý a v e lm i c e n n ý p o k u s byl u s k u t e č n ě n 12. z á ří. Z ř í d i c í h o a k o n t r o l n í h o s t ř e d is k a v P a s a d e n ě byly r á d io v ý m p o v e le m z a p n u t y n a d ob u lh sek. t ř i m a l é r a k e t o v é m o t o r k y s t a n i c e , k t e r é zvířily p r a c h pod s o n d o u . C elá o p e r a c e b yla z a c h y c e n a n a 40 f o t o ­ g r a f i í c h , v y s l a n ý c h n a Zemi, k t e r é u k á z a l y je n p o m ě r n ě m a l é m n o ž s tv í p r a c h u n a m ě s í č n í m p o v r c h u v m í s tě p ř i s tá n í . Dne 15. z á ř í byla p o ­ v e le m z říd ícíh o c e n t r a č i n n o s t a p a r a t u r s o n d y v y p n u t a v z h le d e m ke s t o u p a jí c í t e p l o tě b ě h e m m ě s í č n íh o „ p o l e d n e " . S u r v e y o r 5 p řež il t e p ­ lotu + 1 20° C a po k r á k é p ř e s t á v c e p o k r a č o v a l n a rá d i o v ý p o v e l v p ř e ­ d á v á n í i n f o r m a c í . P oté „v k lid u “ p ř e č k a l i m ě s í č n í „ n o c “ a 15. říjn a z a č a l o p ě t n a p o v e l v y síla t d a lší ú d a je . S o n d a b y l a z n o v u u v e d e n a v č i n ­ n o s t j e š tě 14. p r o s i n c e . Je o p r a v d u f a n t a s t i c k é , když si p ř e d s t a v í m e , jak j e m n é a c itl i v é p ř í s t r o j e v y d rž í r o z s a h t e p lo t as i 3 00° C a p o t o m j e š tě b e z v a d n ě p r a c u j í ; to s a m o o sob ě s v ě d č í o ú r o v n i a m e r i c k é t e c h n ik y . S u r v e y o r 6 byl v y p u š t ě n 7. listo p a d u do ob lasti S inu s Medii, t e d y do

m í s ta , k a m m ě l d o p a d n o u t S u r v e y o r 4. S o n d a ú s p ě š n ě p ř i s t á l a n a m ě ­ s íč n ím p o v r c h u 10. l isto p ad u a již p rv n í s n ím k y u k á z a l y , že t e r é n v okolí m í s t a p ři s tá n í je v elm i č l e n it ý — n a ro z d íl od m ís t p ř i s t á n í v š e c h p ř e d ­ c h á z e j í c í c h S u r v e y o r ů . Do 12. lis t o p a d u v y s l a la s t a n i c e p ř e s 4 0 0 0 f o t o ­ g r a f i c k ý c h s n ím k ů ok olí a s p e c i á l n í a p a r a t u r a p r o v á d ě l a 12. listo p a d u po dobu 12 h od in vý z k u m s lo ž e n í půdy. S u r v e y o r 6 je t a k é d rž it e le m n o v é h o k o s m o n a u t i c k é h o r e k o r d u : d ne 17. lis t o p a d u s e p o p rv é v d ě j i­ n á c h k o s m o n a u t ik y o d p o u t a lo u m ě lé t ě le s o o d M ě síce. V p o d s t a t ě šlo o ja k ý s i „ s k o k “ , j e m u ž z ř e j m ě p ř e d c h á z e l y p o k u s y s e S u r v e y o r e m 5. Po z a p n u tí 3 m a l ý c h r a k e t o v ý c h m o t o r k ů (p o dobu 2,5 s e k .) n a p ove l z c e n t r a v P a s a d e n ě s e s o n d a v z n e s l a n a n ě k o lik v t e ř i n do v ý še asi 3 m a za 6,5 sek. o p ě t d o s e d l a ve v z d á le n o s t i 2,5 m od s v é h o p ů v od n íh o m ís ta . „ S k o k “ p ř e ž il a s o n d a bez n e jm e n š í ú h o n y a p o k r a č o v a l a d á le ve v y s ílá n í ú d a jů do 24. listo p a d u , kdy byly p ř í s t r o j e rá d i o v ý m p o v e le m v y p n u ty . Im p u l s e m z ř í d í c í h o s t ř e d i s k a byl S u r v e y o r 6 o p ě t 14. p r o s i n c e u v e d e n v č i n n o s t . P o k u s byl velm i c e n n ý z n ě k o li k a h le d is e k . K ro m ě j in éh o byla e x p e r i m e n t á l n ě o v ě ř e n a d o s t a t e č n á p e v n o s t m ě s íč n í půdy, c o ž je p o d s t a t n é p ro n á v r a t r a k e t y s p o s á d k o u z M ě s íce zp ě t n a Zemi. P o s u n u tí s o n d y u m o ž n ilo t a k é z ís k á n í s t e r e o s k o p i c k ý c h s ním ků , d ů l e ­ ž i t ý c h p ro s t a n o v e n í r o z m ě r ů f o t o g r a f o v a n ý c h d etailů . Pro vý z k u m p r o s t o r u m e z i Zem í a M ě s íce m byla u r č e n a d r u ž i c e E x p l o r e r 3 4 (IMP 5 — I n t e r p l a n e t a r y M o n ito r in g P r o b e ) , v y p u š t ě n á 24. k v ě tn a v USA. S a te lit m á v e l k ý sk lo n d r á h y ( 6 7 , 2 ° ) , p e r i g e u m ve v z d á le n o s t i 2 4 2 k m a a p o g e u m ve v z d á l e n o s t i 214 4 0 0 k m od p o ­ v r c h u Z em ě. V c i s l u n á r n í m p r o s t o r u m ě ř í p ř e d e v š í m m a g n e t i c k é pole, k o s m i c k é z á ř e n í a s l u n e č n í v í tr , ú d a j e v e l i c e d ů le ž ité z h l e d i s k a letu lodi Apollo s p o s á d k o u n a Měsíc. Dne 19. č e r v e n c e s t a r t o v a l a z K e n n e d y h o m y su p o m o c í r a k e t o v é h o a g r e g á t u T h o r-D e lt a m ě s íč n í d r u ž i c e E x p l o r e r 3 5 (IMP 6 ) . Je to p rvn í z m ě s í č n í c h s a te li tů p r o g r a m u L u n a r E x p l o r e r . D ru žice obíhá k o le m M ě s í c e r e t r o g r a d n í m s m ě r e m (s k lo n , d r á h y 147 ,3° k r o v n ík u ) ve v z d á ­ l e n o s ti 8 0 0 — 7 7 0 0 k m od m ě s í č n í h o p o v r c h u . D ru ž i c e L u n a r E x p l o r e r jsou u r č e n y p ř e d e v š í m k m ě ř e n í m a g n e t i c k ý c h polí, č á s t i c k o s m i c k é h o z á ř e n í a s l u n e č n í h o v ě tru . V š e c h n y u v e d e n é p o k u s y n a z n a č u j í , že c e s t a n a M ěsíc bude m ít už asi b rz y z e le n o u . K o n c e m č e r v e n c e m. r. p r o h l á s i l ře d it e l NASA J. E. W eb b p ř e d s e n á t n í m v ý b o r e m p ro k o s m i c k ý v ý z k u m ve W a s h i n g to n u , že a m e r i č t í k o s m o n a u t é p ř i s ta n o u n a p o v r c h u M ě s íce p ř e d k o n c e m r o k u 1 9 69. S o v ě t s k ý s v a z d osud ž á d n ý p ř e s n ý t e r m í n n e o z n á m i l — p o d o b n ě ja k o u j i n ý c h k o s m i c k ý c h p r o g r a m ů — n en í v š a k p o c h y b o tom , že s e n a p r o g r a m u letu n a M ěsíc t a k t é ž v S S S R in te n z ív n ě p r a c u j e , a ta k le t s o v ě t s k é k o s m i c k é lodi s p o s á d k o u n a Měsíc by m ohl být r e a l i z o v á n t a k t é ž b ě h e m n e jb liž š ích let. Č e r v n o v é „ o k n o “ k le tu n a V e n u š i využily vloni obě k o s m i c k é v e l ­ m o ci. Dne 12. č e r v n a s t a r t o v a l a s o v ě t s k á V e n e r a 4, o d v a dny p ozději a m e r i c k ý M a r in e r 5 a z d á se, že 17. č e r v n a m ě l a s t a r t o v a t d a lší V e n e r a (z d r u ž i c e K o s m o s 167, č e m u ž n a s v ě d č o v a l y p a r a m e t r y d r á h y a v á h a s a t e l i t u ) . V e n e r a 4 i M a r i n e r 5 se p o h y b o v a l y po p r a k t i c k y s t e j n ý c h d r a h á c h a obě s o n d y m ě l y p r o l é t n o u t p od le z p r á v , u v e ř e j n ě n ý c h k r á t c e

po vy p u š těn i, blízko V e n u š e ( M a r i n e r 5 d ne 19. ř íj n a 1 9 6 7 ve v z d á l e n o s ti 3 2 0 0 km, u V e n e r y 4 n e b y lo a n i d a tu m , a n i v z d á l e n o s t u d á n y , z p r á v a u v á d ě l a p o u z e d r u h o u p o lo v in u ř í j n a ) . Obě so n d y m ě ly z ís k a t i n f o r m a c e p ř e d e v š í m o m a g n e t i c k é m poli V e n u š e , o i o n o s f é ř e a o n iž š í c h v r s t v á c h a t m o s f é r y ( t e p l o t a , t la k , s l o ž e n í ) , j a k o ž i o h m o t ě p la n e ty . S t a r t i let (v č e tn ě k ore k ce d rá h y ) a u to m a tick ý ch sta n ic V e n e ra 4 a M ariner 5 p ro b í h a l y n o r m á l n ě , s o b ě m a bylo u d r ž o v á n o po c e l o u dobu r á d io v é s p o j e n í a s o n d y m ě ř i l y t a k é n ě k t e r é ú d a j e v m e z i p l a n e tá r n í m p r o s t o r u . V e n e r a 4 d o s á h l a p o v r c h u V e n u š e 18. ř íj n a k o le m 7 h SEČ po a u t o ­ m a t i c k y ř í z e n é m p ř i s t á v a c í m m a n é v r u , k t e r ý t r v a l od o k a m ž i k u , kdy s o n d a d o s á h l a a t m o s f é r y V en u š e , asi 1 V2 h od. S t a n i c e v lé tla do a t m o s f é r y d ru h o u k o s m i c k o u r y c h l o s t í a po a e r o d y n a m i c k é m b rz d ěn í ve výši asi 25 km n a d p o v r c h e m z a č a l p r a c o v a t p a d á k o v ý s y s t é m , n a n ě m ž p ř i s t á l o k u lo vé p o u z d r o s p ř í s tr o j i (o p r ů m ě r u 90 c m ) , k t e r é se od s o n d y o d d ě lilo. B ě h e m p r ů l e t u a t m o s f é r o u V e n u š e byly vy sílá n y z m ě ř e n é ú d a je, a to až do 7 h1 4 m, kdy s i g n á l y u t ich ly . N a p říj m u s i g n á l ů se n a p o ž á d á n í s o v ě t s k ý c h o d b o rn í k ů podíleli i p r a c o v n í c i b ri ts k é ra d io a s t r o n o m i c k é o b s e r v a t o ř e Jo d r e ll Ban k. V e n e r a 4 z í s k a l a ř a d u ú d a jů o a t m o s f é ř e V e n u š e, z n ic h ž podle dosud u v e ř e j n ě n ý c h z p r á v jsou n e j d ů le ž itě jší: 1. v a t m o s f é ř e bylo zjištěn o 9 0 — 95 °/o k y s ličn ík u u h li č i t é h o , 2. o b s a h k yslík u je asi 0 ,4 — 0,8 °/o, 3. ob s a h vodn í p á r y je 0 , 1 — 0,7 % ; vodn í p á r a je k o n d e n z o v á n a v ob­ l a č n é m p ř í k r o v u , ve s p o d n íc h v r s t v á c h a t m o s f é r y n en í p r a k t i c k y vodn í p á r a p ř ít o m n a , 4. v a t m o s f é ř e je p r a v d ě p o d o b n ě n e v e lk é m n o ž s tv í a r g o n u a j in ý c h n e t e č n ý c h plynů, 5. n e b y l a z j i š tě n a p ř í t o m n o s t dusíku. Tyto ú d a j e jsou c e l k e m ve s h o d ě se s p e k t r o s k o p i c k ý m i p o z e m s k ý m i p o z o r o v á n ím i a bylo je m o ž n o o č e k á v a t . D alší z m ě ř e n é h o d n o t y s e t ý ­ k a ly a t m o s f é r i c k é t e p l o t y a tla k u . B ě h e m se stu p u s o n d y s to u p a l tla k od 1 do 1 5 — 22 a t m o s f é r a t e p l o t a v z r ů s t a l a od 4 0° do 2 8 0° C. Z m ě n a te p l o t y p r o b í h a l a t é m ě ř l i n e á r n ě s v ý šk o u ( g r a d i e n t asi 1 0 ° / k m ) . Tyto ú d a je je v š a k asi n u tn o p o v a ž o v a t za o r i e n t a č n í , n eb o ť j s o u j e d n a k z a t íž e n y as i z n a č n o u n e j is t o to u , j e d n a k n e js o u z n á m y vý šk y, v n ic h ž m ě ř e n í byla k o n á n a . N i c m é n ě an i ty t o ú d a je n e jso u v ro z p o ru s tím, c o bylo o a t m o s f é ř e V e n u š e z n á m o . Z m ě ř e n á t e p lo t a 2 80 ° C a u d a n ý tla k 1 5 — 22 a tm . o d p o v íd a jí m ís tu , k a m s o n d a d o p a d la . Je to o b l a s t n a n e ­ o s v ě t l e n é ( n o č n í ) p o lok ou li V e n u š e n e d a l e k o ro v n ík u ve v z d á le n o s ti as i 1 5 0 km od t e r m i n á t o r u . Je š k o d a , že s o n d a z a u j a l a n a p o v r c h u p l a ­ n e ty p oloh u , k t e r á z n e m o ž n i la s p r á v n é z a m ě ř e n í s m ě r o v é a n t é n y ; tím p o d le z p rá v y TASS bylo d alší s p o je n í s e s o n d o u z t r a c e n o . Z d a l š í c h ú d a jů , k t e r é V e n e r a 4 zís k ala, u v e ď m e je š tě , že n e e x i s tu je v h o r n í c h v r s t v á c h a t m o s f é r y a t o m á r n í kyslík, m a l á h u s t o t a n a b i tý c h č á s t i c s v ě d č í o h u s té m o l e k u l á r n í a t m o s f é ř e , m a g n e t i c k é p ole V en u še n e e x i s t u j e ( r e s p . je m e n š í n e ž 0 ,0 0 0 3 d ip ó lo v é h o m a g n e t i c k é h o p ole Z e m ě ) a n e b y la z j i š t ě n a p ř í t o m n o s t r a d i a č n í c h p á sů , p o d o b n ý c h v a n A llen o v ý m p á s ů m k o lem Z e m ě . P rv n í z p r á v y o t o m , že byla zjiště n a

v o d ík o v á k o r ó n a V e n u š e , byly n e p ř e s n é . Ve v y s o k ý c h v r s t v á c h V enušin y a t m o s f é r y b yla z j iš t ě n a j e n asi 1 /1 0 0 0 vodíku, je n ž j e ve v y so k é a t m o s f é ř e Z em ě. V e n e r a 4 m ě ř i l a t a k é r ů z n é ú d a je b ě h e m le t u po h e l i o c e n t r i c k é d r á z e ( m a g n e t i c k é p ole, k o s m i c k é z á ř e n í a j . ) . Z ís k a n é h o d n o ty jsou ve s h o d ě s d aty , zj iš t ě n ý m i již d ř í v e s o v ě t s k ý m i a a m e r i c k ý m i m e z i p l a n e t á r n í m i s o n d a m i, p o u z e v z h l e d e m k e z v ý š e n é s l u n e č n í č i n n o s ti ( j e ž s e blíží s v é ­ m u m a x i m u ) bylo z jiš tě n o z v ý še n í k o s m i c k é h o z á ř e n í s l u n e č n íh o p ů ­ v o d u e ru p t iv n í h o c h a r a k t e r u as i o 2 ř á d y . V š e c h n y u v e d e n é ú d a j e js o u v š a k p o u z e p ř e d b ě ž n é a d efin iti v ní z p r a c o v á n í d a t si n u t n ě v y ž á d á d e lší doby. V e n e r a 4 byla p rv n í s o v ě t s k o u ú s p ě š n o u m e z i p l a n e t á r n í s o n d o u od r o k u 1 9 61, kdy s t a r t o v a l a V e n e r a 1. Se v š e m i d o s a v a d n í m i s o v ě t s k ý m i s t a n i c e m i j a k k V e n u š i ( V e n e r a 1, Z on d 1, V e n e r a 2, V e n e r a 3 ) i k M a rs u ( M a r s 1, Zond 2 ) bylo z t r a c e n o r á d i o v é s p o je n í b ě h e m le tu . N ě k t e r é z t ě c h t o s o n d v š a k zjistily u r č i t é d ílčí ú d a je . A m e r i c k ý M a r i n e r 5 byl již d r u h o u ú s p ě š n o u a m e r i c k o u so n d o u , v y ­ p u š tě n o u k V enu ši ( p r v n í — M a r i n e r 2 — s t a r t o v a l 27. s r p n a 1 9 6 2 ) . N a ro z d íl od V e n e r y 4 n e b y lo ú k o l e m a m e r i c k é s o n d y n a V enu ši d o ­ p a d n o u t, a l e p r o l e t ě t v b lízk o sti p l a n e t y . L et M a r i n e r u 5 p r o b í h a l p ř e s ­ n ě p od le p ř e d e m u v e ř e j n ě n é h o p r o g r a m u . S t a r t s e u s k u t e č n i l r a k e t o ­ v ý m s y s t é m e m A t l a s - A g e n a 14. č e r v n a m . r. v 7 h SEČ n a K e n n e d y h o m y su . K o r e k c e d r á h y byla p r o v e d e n a 20. č e r v n a , kdy s o n d a b yla v z d á ­ l e n a o d Z e m ě 1 5 7 8 0 0 0 km. Dne 19. ř í j n a p r o l é t l M a r i n e r 5 ve v z d á l e ­ n o s ti a s i 4 0 0 0 k m od V e n u š e a v d ob ě n e jv ě t š íh o p řib líže n í k p l a n e t ě p r o v á d ě l po d ob u as i 2 0 m i n u t u r č e n á m ě ř e n í . M a r i n e r 5 byl p r a k t i c k y s t e j n é k o n s t r u k c e ja k o a u t o m a t i c k á s t a n i c e M a r i n e r 4,* k t e r á k r o m ě j in é h o 14. č e r v e n c e 1 9 6 5 z ís k a l a s n í m k y p o ­ v r c h u M a rs u . P ro le t k V e n u š i m u s il v š a k být M a r i n e r 5 p o n ě k u d u p r a ­ v e n . P ř e d e v š í m p r o t o , že v z h l e d e m k h u s t é a s o u v is lé v r s t v ě m r a k ů n a V e n u š i n e n í m o ž n o z í s k a t s n ím k y p o v r c h u p l a n e t y , byla z p ř í s t r o ­ j o v é h o v y b a v e n í v y ř a z e n a k a m e r a . D ále s o h l e d e m n a p o d s t a t n ě vyšší te p l o tu v o b l a s ti V e n u š e n e ž v o b la s ti M a rs u bylo n u t n o p r o v é s t u r č i t é z m ě n y v s y s t é m u r e g u l a c e te p l o ty v s o n d ě . T a k é bylo n u tn o u p r a v i t s y s t é m o r i e n t a c e a p ř e k o n t r o l o v a t p o s t a v e n í s m ě r o v é a n té n y . O d aje, k t e r é M a r i n e r 5 zís k al, byly z a c h y c e n y n a m a g n e t o f o n o v ý p á ­ s e k a byly v y sílá n y n a Z e m i po dob u a s i 3 4 h o d in do 21 . ř í j n a . P od le u v e ř e j n ě n ý c h z p r á v sp ln ila s o n d a v š e c h n y p l á n o v a n é ú k o ly ú s p ě š n ě ; z m ě ř e n é ú d a j e s e z p r a c o v á v a j í v J e t P ro p u ls i o n L a b o r a t o r y , z č á s t i p a k i v j i n ý c h a m e r i c k ý c h v ě d e c k ý c h ú s t a v e c h . Podle v e l i c e k u s ý c h p ř e d b ě ž n ý c h z p r á v se p o t v r d il y ú d a j e , z j iš t ě n é již v r o c e 1 9 6 2 M a rin e r e m 2, p ř e d e v š ím p ok u d s e t ý k á m a g n e t i c k é h o p ole V e n u š e a te p lo t y n a p l a n e t ě . M ě ře n í jsou t a k é c e l k e m ve s h o d ě s ú daji, z ji š t ě n ý m i Ve* M a r i n e r 4 b y l v y p u š t ě n 28 . l i s t o p a d u 1 9 64 a od t é t o d o b y a ž do 20. p r o s i n c e 1967 bylo s e son d ou ud ržo ván o rád iov é s p o je n í; p řed a la na Zemi v elk é m nožství neobyC ejně c e n n ý c h ú d a jů . T ě s n ě p řed z t r a c e n ím s p o je n i M a r in e r 4 p r o lé t l o b la k e m m ik ro m e t e o r it ů a p ř it o m b y l a p o r u š e n a o r i e n t a c e s o n d y v ů č i Zemi. S e žá d n o u jin o u m e z i­ p la n e tá rn í sond ou se n ep o d ařilo ta k dlouho — p řes 3 ro k y — u d ržo vat rád iové sp o ­ je n í.

n e r o u 4 ; u r č i t é ro z p o r y jsou ]en pok ud jd e o m a g n e t i c k é p ole v okolí V e n u š e , o b s a h d usíku v a t m o s f é ř e a v o d ík o v o u k o ró n u , M a r i n e r 5 n a ro z d íl od V e n e r y 4 zjistil v ok olí V e n u š e s la b é m a g n e ­ t i c k é p o le ( k t e r é by m o h l o v z n ik a t tu r b u l e n c í p la z m y s l u n e č n í h o p ů ­ v o d u ) , d ále byla r e g i s t r o v á n a p ř í t o m n o s t m a l é h o m n o ž s t v í dusíku v a t m o s f é ř e p l a n e ty , byla z j i š t ě n a n e o b y č e j n ě j a s n á v o d ík o v á k o r ó n a ( d o s a h u j í c í v ý šk y 2 9 0 0 k m ] a p ř e k v a p e n í m je e x i s t e n c e p o l á r n í z á ř e n ad n e o s v ě t l e n o u p o lok ou lí V en u š e . H o d n o t i t v ý sled k y podle p ř e d b ě ž ­ n ý c h t i s k o v ý c h z p r á v a k o n f r o n t o v a t je s údaji zjiště n ý m i M a r i n e r e m 2 a V e n e r y 4 by bylo p ř e d č a s n é . Je n utn o v y č k a t d efin itiv n íh o z p r a c o v á n í v ý s l e d k ů a p ak se j e š t ě k t ě m t o o t á z k á m v Říši h vězd v r á tím e . N a h e l i o c e n t r i c k o u d r á h u byla 13. p r o s i n c e v y p u š tě n a z K e n n e d y h o m y s u s o n d a P i o n e e r 8. S t a r t se u s k u t e č n il r a k e t o v ý m s y s t é m e m ThorD elta a s o n d a , o b í h a j í c í k o l e m S l u n c e ve v z d á le n o s t i 1 4 9 a ž 1 6 3 X 1 0 6 km, p r o v á d í ř a d u m ě ř e n í , p ř e d e v š í m s l u n e č n í h o z á ř e n í. Z a m e r i c k é z á k l a d n y n a K e n n e d y h o m y s u b yla v y p u š t ě n a 8. b ře z n a u m ě l á d r u ž i c e Z e m ě OSO 3 ( O rb itin g S o l a r O b s e r v á t o r y ] , k t e r á j e s t e j ­ n ě j a k o d v a p ř e d c h o z í s a t e l i t y t o h o t o ty p u a u t o m a t i c k o u s lu n e č n í o b s e r v a t o ř í , p r o v á d ě j í c í n e j r ů z n ě j š í m ě ř e n í ; p o h y b u je s e po t é m ě ř p ř e s n ě k r u h o v é d r á z e k o l e m Z e m ě ( p e r i g e u m 5 3 4 km, a p o g e u m 5 6 4 k m ] . Další d r u ž i c e OSO s t a r t o v a l a 18. ř íjn a a h la v n ím jejím ú k o l e m byl s p e k t r á l n í v ý z k u m s l u n e č n í h o z á ř e n í . Ze z á k l a d n y V a n d e n b e r g byla v y p u š t ě n a 29 . č e r v e n c e d r u ž i c e OGO 4, v p o ř a d í již č t v r t á a u t o m a t i c k á g e o fy z ik á l n í o b s e r v a t o ř (O rb itin g G e o p h y s ic a l O b s e r v á t o r y ] , j e jím ž h l a v n ím ú k o le m bylo z í s k á v á n í i n f o r m a c í o ú k a z e c h , z p ů s o b e n ý c h s l u n e č n í č i n n o s tí. O d a l š í c h u m ě l ý c h k o s m i c k ý c h t ě l e s e c h s e z m iň m e je n s t r u č n ě , p r o ­ to ž e s e p řím o n e t ý k a j í a s t r o n o m i e . V S S S R se p o k r a č o v a l o n a z á k l a d ­ n á c h B ajk o n u r, P le s e ts k a K ap u s tin J a r ve v y p o u ště n í d ru ž i c pod s p o ­ l e č n ý m j m é n e m K o s m o s . B ě h e m ro k u 1 9 6 7 byly v y p u š t ě n y K o s m osy p o ř a d o v ý c h čísel 138 a ž 198. Ja k je z n á m o , n e jd e o s é rii s t e jn ý c h n ebo p o d o b n ý c h d ru žic, a l e o s a t e l i t y n e j r ů z n ě j š í c h typ ů s rů z n ý m i úkoly. U v e ř e j n ě n é i n f o r m a c e o t ě c h t o s a t e l i t e c h s e t é m ě ř ve v š e c h p ří p a d e c h o m e zu jí p o u ze n a p a r a m e t r y o b ě ž n ý c h d ra h . O n ě k t e r ý c h K o s m o s e c b j s m e s e již zm iň o v ali. P rv n í lo ň s k ý K o s m o s ( 1 3 8 ) byl v y p u š t ě n 19. le d ­ n a ; je h o v á h a b yla z n a č n á — s n a d as i 4 tu n y — a p o h y b o v a l s e po „ n í z k é 11 o b ě žn é d r á z e ; po 8 d n e c h s e s a t e l i t v r á ti l n a z e m s k ý p o v r ch . P od ob ­ n ý c h d ru žic bylo b ě h e m m in u lé h o r o k u v y p u š tě n o j e š tě n ěk o lik , a v š a k n eb y lo o j e jich ú č e l u n i c b ližšího u v e ř e jn ě n o . D alší K o s m o s y byly v y ­ p o u š tě n y n a o b ě žn é d r á h y s v ě t š í m s k l o n e m ( j a k o p rv n í K o s m o s 148, k t e r ý s t a r t o v a l 16. b ř e z n a ) , ji n é n a d r á h y d osti e l i p ti c k é (p rv n í K o s m o s 1 4 2 ze 14. ú n o r a ) , ta k ž e z ř e j m ě š lo o n e jr ů z n ě j š í zk o u šk y a p o k u s y ; z p r á v y o n i c h n e b y l y ro v n ě ž u v e ře j n ě n y . V s é rii K o s m o s s t a r t o v a l y i d ru ž i c e m e t e o r o lo g i c k é . P rvn í z n i c h byl K o s m o s 1 4 4 ( v y p u š t ě n ý 28 ú n o r a ] , k t e r ý spo lu s K o s m o s e m 1 5 6 ( s t á r l 27. d u b n a) tv o ří s y s t é m M e teor. Obě d r u ž í t e obíhají po t é m ě ř k ru h o ­ v ý c h d r a h á c h ve v z d á le n o s t i a s i 6 0 0 k m a d r á h y m a jí s k lo n 8 1 ° ; k r o m ě jin éh o p ř e d á v a j í s n í m k y z e m s k é h o p o v r c h u ve v iz u á ln ím a i n f r a č e r v e n é m o boru. E x p e r i m e n t á l n í m e t e o r o lo g i c k o u d ru ž icí byl K o s m o s 149, k te rý s t a r t o v a l 21. b ře zn a .

. T a k é v USA byly v y p u š t ě n y d a lší m e t e o r o l o g i c k é d ru ž ice . Č tv rtý o p e ­ r a č n í m e t e o r o l o g i c k ý s a t e l i t E S S A 4, v y p u š t ě n ý 26. le d na a d o p lň u jící d ru žici E S S A 2 ( s t a r t 28. ú n o ra 1 9 6 6 ) , p ř e d á v á s t e jn ě jak o d řív ě jš í s a t e ­ lity to h o t o typu, s n ím k y z e m s k é h o p ovrch u . Další d r u ž i c e té to série, E S S A 5, byla v y p u š t ě n a 20. dubna a d o p lň u je s a t e li t E S S A 3 ( s t a r t 2. ř í jn a 1 9 6 6 ) . E S S A 6 s t a r t o v a l a 10. listo p a d u . M e t e o r o l o g ic k é ú d aje ( k r o m ě jin é h o ) p o s k y tu jí i a m e r i c k é d ru ž ice ATS ( A p p l i c a ti o n s T e c h n o ­ log y S a t e l l i t e ) , z n ich ž první s t a r t o v a l a již 7. p r o s i n c e 1 9 66. ATS 2 byla v y p u š t ě n a 6. dubna m. r. a ATS 3 d n e 6. listo pad u 19 67. , Na K e n n e d y h o m y su byly v y p u š tě n y 28. dubna d v ě d ru ž ice , V ela 7 a V ela 8, k t e r é re g i s t r u j í j a d e r n é v ý b u c h y na z e m s k é m p ovrch u , v a t m o ­ s f é ř e i v k o s m ic k é m p ro s to r u . D ru žice obíhají ve v z d á l e n o s t i p ř e s 1 0 0 0 0 0 k ilo m e tr ů od Z e m ě a je j ic h o b ěž n á doba je t é m ě ř 5 dní. Na p o l á r n í d rá h u b yla u v e d e n a 29. č e r v n a a m e r i c k á g e o d e t i c k á d r u ž i c e SECOR 9; obíhá k o lem Z em ě po t é m ě ř k ru h o v é d r á z e ve v z d á l e n o s ti as i 3 9 0 0 k m s oběž.nou dobou 172 min. P ro r o z s á h l é b io lo g ick é p ok u sy byl u r č e n s a te lit B ios 2, v y p u š t ě n ý v USA 8. září. Na rů z n é m b i o l o g i c k é m m a t e r i á l u byl .zk o u m án p ř e d e v š í m vliv z á ř e n í a b ez tíže n a s c h o p n o s t růstu, v ý v o je a ■dědičnosti. D ru žice p ř i s tá l a 9. z á ř í v T i c h é m o c e á n u poblíže Honolulu, r V m in u lé m r o c e b yla v y p u š tě n a ř a d a d ružic ke s p o jo v ý m ú č e lů m . Dne ,11. led na s t a r t o v a l — jak o p rvn í d ru ž íc e ro ku 1 9 6 7 — n a K e n n e d y h o ,mysu L ani Bird, tř e t í a m e r i c k ý k o m e r č n í k o m u n i k a č n í s a t e l i t . Je u m ís tě n ,na s t a c i o n á r n í d r á z e n a d ro v n ík e m v z e m ě p is n é d é lc e 1 75° E a slouží k n e p ř e t r ž i t é m u t e le fo n n ím u , d á l n o p i s n é m u a t elev izn ím u s p o je n í mezi A m erik ou , Asií a A u strá lií. Č tv rtý a m e r i c k ý k o m e r č n í spo jo v ý s a t e l i t — C a n a ry Bird — byl v y p u š t ě n 23. b ře z n a . T a k é t a t o d ru ž ice je n a s t a c i o ­ n á r n í d r á z e a slouží t e l e k o m u n i k a č n í m ú č e l ů m m e z i A m e rik o u a E v r o ­ pou. S o u č a s n ě m á t e n t o s a te li t být p ou žíván p ro s p o je n í v r á m c i p r o ­ g r a m u Apollo. Další s t a c i o n á r n í d ru ž i c e pro s p o je n í mezi USA a A us trá lií byla V yp uštěn a 27. z á ří m. r. N ěk olik s a te li tů bylo v USA v y p u š tě n o k v o j e n s k ý m s p o jo v ý m ú č e .lům. Již 1 8. led n a s t a r t o v a l a z K e n n e d y h o m y su r a k e t a T itan 3C, k t e rá .v y n e s l a n a ob ěžn ou d rá h u k o le m Z e m ě 8 k o m u n i k a č n íc h d ru žic IDCSP 8 a ž 15 (I n it i a l D e fen se C o m m u n i c a t io n s S a t e l l i t e P r o j e c t ) ; d ru ž i c e obí­ hají ve v z d á l e n o s t i asi 34 0 0 0 km. Další 4 d r u ž í c e to h o to typ u byly v y ­ p u š těn y t a k t é ž r a k e t o u T ita n 3C d ne 1. č e r v e n c e m. r. . T a k é v S S S R s e p o k r a č o v a l o ve z d o k o n a l o v á n í s ítě s p o j o v ý c h dru žíc, k t e r é v š a k n e jso u n a ro z d íl od a m e r i c k ý c h k o m u n i k a č n í c h s a t e li t ů n a ­ v á d ě n y n a s t a c i o n á r n í d rá h y , a l e n a d r á h y z n a č n ě e lip tic k é , s a p o g e y ■kolem- 4 0 0 0 0 k m ( p e r i g e a k o le m 4 0 0 k m ) . T y to d r u ž i c e — Molnija — m o h o u po dobu 8 — 10 hodin d e n n ě sloužit te le v iz n ím u p ř e n o s u m ezi rů z n ý m i m ís ty v S S S R ve s p o je n í s 23 p o z e m n ím i s t a n i c e m i Orbita. I P á t á M olnija 1 E byla v y p u š t ě n a 24. k v ě tn a , š e s t á d r u ž i c e to h o to typu ( (M o ln ija 1 F ) 22. ř í jn a m. r. K ro m ě obou „ k o s m i c k ý c h v e l m o c í " vy pu stily v m in u lém r o c e i n ě k t e r é d a l š í - s t á t y u m ě l é d ru ž ic e Z e m ě . T y to p ok u sy v š a k p řip o m ín a jí p rvn í ne, s m ě l é s o v ě t s k é a a m e r i c k é k r ů č k y v p rv n íc h l e t e c h k o s m o n a u t ik y . Již -na p o č á t k u m in u léh o roku, 8. a 15. ú n o ra , byly v y p u š tě n y f r a n c o u z s k é d ru ž ice D iad é m e 1C a D iad ém e ID. Obě byly u v ed e n y n a oběžnou d ráh u

f r a n c o u z s k o u třís tu p ň o v o u r a k e to u D iam an t n a z á k la d n ě H a m m a g u i r v A lž írsku. Byly u r č e n y h l a v n ě p ro g e o d e t i c k é ú č e ly . D iad ém e 1C a ID jsou č tv r to u a p á to u fr a n c o u z s k o u u m ě lo u d ru žicí Zem ě. Na p lovo u c í o d p a l o v a c í r a m p ě u v ý c h o d n í h o p ob řeží A frik y byla a m e ­ r i c k o u č t y ř s t u p ň o v o u r a k e t o u S c o u t v y p u š tě n a 26. d ub n a d ru h á it a lsk á d ru ž ic e , S a n M a r c o 2; b yla u r č e n a p ře d e v š í m k vý z k u m u h u s to ty a t m o ­ s f é r y n a d r o v n í k e m (-sklon d r á h y d ru ž ic e 2 , 9 ° ) . Dne 5. k v ě tn a byla v USA v y p u š t ě n a b r i t s k á d ru ž i c e Ariel 3; s t a r t se u sk u t e č n i l t a k té ž ra k e t o u S c o u t. A riel 3 slouží k vý zk u m u š íře n í rá d i o v ý c h vln, h u s t o ty ele k tro n ů , o zó nu aj. Dne 29. l isto p a d u b yla ze z á k l a d n y W o o m e r a v y p u š t ě n a r a ­ k e to u R e d s to n e p rv n í a u s t r a l s k á d ru ž ice , W r e s a t . C elk ov á b i l a n c e m in u lé h o ro k u je 1 59 u m ě l ý c h k o s m i c k ý c h těle s, ú s p ě š n ě v y p u š t ě n ý c h n a o b ěžn é d rá h y . Z to h o p ř ip a d á n a S p o je n é s t á ty a m e r i c k é 82, n a S o v ě ts k ý s vaz 72, n a F r a n c i i 2, n a Itálii, V elkou B r i ­ tán ii a A u s trá lii po jed n é s o n d ě . V č e t n ě r ů z n é h o „ o d p a d u " se vloni d o ­ s ta lo n a o b ěžn é d r á h y 4 5 5 je d n o tl iv ý c h tě le s. N ejv ětš í podíl na „ k o s m i c ­ k ém s m e t í " m á S S S R ( 1 5 6 ) a USA ( 1 1 7 k u s ů ). S v a t o p l u k

K ř í ž :

C H E M I C K É SLOŽENÍ ATMOSFÉR HVĚZD A J E H O URČOVÁNÍ C h e m i c k é s lo ž e n í a t m o s f é r y h v ězd y je je d ním ze z á k l a d n íc h f y z i k á l ­ n íc h p a r a m e t r ů , n a je h o ž z n a lo s t i záleží, jak d a l e c e v ě r o h o d n é jsou v e š k e r é t e o r i e o s ta v b ě hvězd, o j e jich vý voji ap od . P ro to m e t o d á m u r č o ­ ván í c h e m i c k é h o slo že n í byla a je v a s t r o f y z i c e v ě n o v á n a v elik á p o z o r ­ nost. Též v p r o g r a m u vý z k u m u h vězd p o m o c í n e jv ě tš íh o čs. d a le k o h le d u o p r ů m ě r u z r c a d l a 2 m je z a h r n u t o studium c h e m i c k é h o s lo ž e n í n ě k t e ­ r ý c h z a j í m a v ý c h hvězd. P r o z a t ím je d in o u c e s t o u , k t e r á u m ožň u je c h e m i c k é složen í u r č i t, je s p e k t r á l n í ro z b o r s v ě t l a h věz d y. Aby v ý sle d k y n eb y ly z a t í ž e n y v elk ý m i s y s t e m a t i c k ý m i c h y b a m i, je n utn o p ou žívat s p e k t r o g r a m ů s co n ejvě tší d isp erzí, m i n i m á l n ě 1 0 A /m m . T a k o v o u d i s p e rz i p o sky tují p ou ze s p e k tro g r a f y v e l k ý c h d a l e k o h le d ů a i ty u m ožň u jí z ís k á v a t pouze s p e k t r a j a s ­ n ý c h hvězd. Přibližně je m o žn o říc i, že p o m o c í sou do bé a s t r o n o m i c k é t e c h n i k y m ů ž e m e d o s t a t e č n ě p ř e s n ě z k o u m a t c h e m i c k é s lo ž e n í t ě c h hvězd, k t e r é jsou v id itelné p o u h ý m okem . Ve s p e k t r e c h hvězd m o h o u být z a s t o u p e n y a b s o r p č n í i e m isn í s p e k t r á l ­ ní č á r y . E m is n í č á r y m ů ž e m e p o z o r o v a t z e j m é n a u t a k o v ý c h s p e c i á l n í c h typ ů hvězd, ja k o jsou novy, W o l f o v y - R a y e t o v y h v ězd y ap od . Těm i se v š a k n e b u d em e z a b ý v a t a o m e z ím e se n a a b s o r p č n í s p e k t r a , k t e r á jsou p o z o r o v á n a u p ř e v á ž n é v ě tš in y hvězd. N e jp rv e si m u s ím e uvěd om it, j a k ý m zp ů s o b em a b s o r p č n í s p e k t r a vznikají. S v ětlo je e l e k t r o m a g n e t i c k é vlnění, k t e r é je c h a r a k t e r i z o v á n o vln ovou d élkou. P řito m v ln o v á d é lk a o d p ov íd á b arv ě s v ě tla . Má-li s větlo pouze jed nu u r č ito u vln ovou d élku, m lu v ím e o s v ě t le m o n o c h r o m a t i c k é m ( j e d ­ n o b a r e v n é m ) . Je-li s v ě tlo s m ě s í rů z n ý c h v ln ěn í o rů z n ý c h v l n o v ý c h d é l ­ k á c h , m lu vím e o s v ě tle s p o ji té m . Další důležitou v la s tn o s tí s v ě t la je,

••••„ i-. ” . r y, i y PíSCSÍ :

*8 Taari

* ObȒs

i* •

4 J$5>

Obr. 1. R e p r o d u k c e s p e k t e r h v ě z d v o b o ru v ln o v ý c h d é l e k 4300—4400 A. ž e s e s k l á d á z j e d n o t l i v ý c h s v ě t e l n ý c h k v a n t a k a ž d é k v a n tu m m á u r č i ­ tou e n e rg ii, k t e r á o d p ov íd á n ě k t e r é v ln ov é d é l c e . P ři to m s v ě t e l n á k v a n ta m o ho u ov liv ň o v a t a být o v l iv ň o v á n a p ro s t ře d í m , k t e r ý m p r o c h á z e jí . A t m o s f é r a h v ěz d y s e s k l á d á z a to m ů , k t e r é jsou t v o ř e n y já d ry , kolem k t e r ý c h obíhají e l e k t r o n y . K a ž d ý e l e k t r o n m ů ž e obíhat je n v n ě k t e r ý c h p ře s n ě v y m e z e n ý c h d r a h á c h . Na k a ž d é d r á z e m á e l e k t r o n u rč ito u en ergii. P ř e c h o d z je d n é d rá h y do d r u h é n e m ů ž e být p lyn u lý , d ě j e s e vždy s k o ­ k e m a p ři to m s e té ž s k o k e m m ě n í e n e r g i e ele k tro n u . Je s tliž e jde o p ř e ­ c h o d z v y šš í d r á h y do nižší, e n e r g i e e l e k t r o n u se z m e n š í a ú b y te k e n e rg i e m ů že b ýt v y z á ř e n v e f o r m ě s v ě t e l n é h o k v a n t a . V y z á ř e n é s v ě tlo je m o n o ­ c h r o m a t i c k é , jeh o v ln o v á d é l k a o d p ov íd á ú b y tk u e n e r g i e e l e k tr o n u . J e s t ­ liže se n a o p a k s v ě t e l n é k v a n t u m s t ř e t n e s e l e k t r o n e m a j e s tli ž e jeho v l n o v á d é l k a o d p ov íd á m n o ž s tv í e n e r g ie , p o tře b n é p ro p ř e c h o d e l e k t r o ­ nu do v y šš í d rá h y , m ů ž e b ýt e l e k t r o n e m p o h l c e n o a e le k t r o n p ř e s k o č í n a jin ou d ráh u . O všem je n u tn o p o z n a m e n a t , že p r o c e s y p ře s k o k ů e l e k ­ tro n ů j s m e p o p sali pouze v e lm i z je d n o d u š e n ě a že k nim m ů ž e d o c h á z e t i z a j i n ý c h p o d m ín ek . Z n it r a h v ě z d y v y c h á z í s m ě r e m k p o v r c h u s p o jité z á ře n í. P r o c h á z í r e l a t i v n ě c h l a d n o u a t m o s f é r o u h v ě zd y a p ro n ik á do o k o ln íh o p ro s to r u . P řito m se s v ě tlo s e t k á v á s j e d n o tliv ý m i a t o m y a na n i c h je v ý š e p o p s a ­ n ý m zp ů s o b e m p o h l c o v á n o . P o h l c o v á n í s e d ě je p ou ze v u r č i t ý c h v ln o ­ v ý c h d é lk á c h , k t e r é závisí n a p ř e c h o d e c h e l e k tro n ů . Tím v z n ik a jí ve spektru absorpční čáry. Na o b r á z c í c h je u k á z á n o n ě k o li k t y p i c k ý c h h v ě z d n ý c h s p e k t e r v o m e ­ z e n é m i n te rv a lu v l n o v ý c h d é le k . Je p a tr n o , že h v ě z d n é s p e k t r á l n í č á r y n e js o u z c e l a te n k é , a l e že jsou v íc e či m é n ě r o z š íř e n y , m a jí já d r o a k říd la č á r y . S p e k t r o g r a m m ů ž e m e p r o m ě ř i t n a p řís tr o ji z v a n é m m i k r o f o t o m e t r

Obr. 2. R e p r o d u k c e tý c h ž h v ěz d j a k o na obr. 1, 4385—4490 A. a z ís k a t ta k p rofil k a ž d é s p e k t r á l n í č á r y . Z něj m ů ž e m e u r č it tzv. e k v i ­ v a l e n t n í š ířk u č á r y , c o ž je v l a s t n ě m n o ž s t v í s v ě t l a v č á ř e p o h l c e n é . E k v i v a l e n t n í š í ř k a s p e k t r á l n í č á r y závisí ( 1 ) n a č e t n o s t i p rvk u , j eh o ž a t o m y p o h lcu jí v d a n é č á ř e , ( 2 ) n a tom , v k t e r ý c h d r a h á c h s e u a t o m ů v y sk y tu jí e l e k tr o n y . V š i m n ě m e si n a o b rázk u tře b a č á r y C a lIK . U h vězd r a n ý c h s p e k t r á l ­ n ích tříd B a A je t a t o č á r a s la b á , u h vězd p o z d n ě j š íc h F a G je p o d ­ s t a t n ě siln ější. N en í to zp ů sob e n o n e d o s t a t k e m vá p n ík u ve h v ě z d á c h B a je h o p ř e b y t k e m ve h v ě z d á c h G, ve v š e c h u v e d e n ý c h p ř í p a d e c h je je h o č e t n o s t p řib ližn ě s te jn á . P ř íč in o u je, že v a t o m e c h v á p n ík u v a t m o ­ s f é r á c h h v ěz d B a A jsou e l e k t r o n y v elm i m á l o z a s t o u p e n y v té d rá z e , k t e r á o d p ov íd á s p e k t r á l n í č á ř e C a lIK . V k t e r ý c h d r a h á c h se budou e l e k t r o n y n a lé z a t , z ávisí n a t e p l o t ě a tlaku V a t m o s f é ř e h vě zd y. T a t o z á v is lo s t je d á n a B o lt z m a n n o v o u a S á h o v o u r o v ­ n icí. Z to h o o v š e m p ly n e , že z a s to u p e n í č a r ve s p e k tr u a j e jich e k v i v a ­ le n tn í š í ř k y jsou o v liv n ěn y n e j e n č e t n o s t m i j e d n o tl iv ý c h prvk ů , a le i t e p ­ loto u a t l a k e m ve h v ě z d n é a t m o s f é ř e . K d y b y c h o m v š e c h n y ty to v e lič in y zn ali, m o h li b y c h o m v y p o č í t a t , j a k bude h v ě z d n é s p e k t r u m v y p a d a t. N á š úkol je v š a k z c e l a o p a č n ý , z n á m e h vě z d n é s p e k tr u m , m á m e z m ě ­ ř e n y e k v iv a le n tn í š ířk y č a r a n a z á k l a d ě j e j i c h z n a lo s ti c h c e m e u rč it z a s t o u p e n í p rvk ů v a t m o s f é ř e , te p l o tu a tlak. J e d n o d u c h o u m o ž n o s t í je p ř e p o k lá d a t, že v c e l é a t m o s f é ř e h vězd y je všude zh ru ba s t e jn ý tla k a t e p lo t a . P ro t a k o v ý p ř íp a d jsou v y p o č t e n y tzv. k řiv k y růstu, k t e r é u d áv a jí, ja k závisí e k v iv a le n tn í š í ř k a č á r y n a p o č t u a b s o rb u jí c íc h a to m ů v a t m o s f é ř e . P o m o c í n i c h a S a h o v y a Boltzm a n n o v y r o v n i c e je m o ž n o č e t n o s t i prvků, t e p lo t u a tlak s n a d n o najít. I když t a k o v á h ru b á a n a l ý z a v m n o h a p ř í p a d e c h vy h o vu je, n e z a r u č u j e p ř e s n é vý sled k y . P r o t o s e v p os le d n í d ob ě p ostu p u je p oněkud jin ak. Ze

TABULKA 1 S p e k t r á ln í tříd a BO B5 AO FO GO KO K7

E fe k tiv n í t e p lo t a 30 000° 16 400 10 800 \ 7 240 5 920 5 240 3 520

P rv ek H Li Be C N O Na Mg AI Sí P s K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni

TABULKA 2. lo g N P rv ek 12,00 0,96 Cu 2,36 Zn 8,72 Gči 7,98 Ge 8,96 Rb 6,30 Sr 7,40 Y Zr 6,20 Nb 7,50 5,34 Mo 7,30 Ru Rh 4,70 6,15 Pd 2,82 Ag Cd 4,68 In óy/yj Sn 5,36 Sb 4,90 Ba 6,57 Yb 4,64 Pb 5,91

lo g N 5,04 4,40 2,36 3,29 2,48 2,60 2,25 2,23 1,95 1,90 1,43 0,78 1,21 0,14 1,46 1,16 1,54 1,94 2,10 1,53 1,33

v zh led u s p e k tr a o d h a d n e m e , ja k a je e fe k tiv n í t e p lo t a a tíh o v é z r y c h ­ le n í n a p o v rc h u h v ězd y . D á le p ře d ­ p o k lá d á m e n ě ja k é c h e m ic k é s lo ž e ­ n í a tm o s fé r y a p o m o c í z n á m ý c h f y ­ z ik á ln íc h z á k o n ů v y p o č te m e , ja k á je te p lo ta a t la k pod p o v rc h e m v rů z n ý c h h lo u b k á c h . T ím js m e z k o n s tr u o v a li m o d e l a tm o s fé r y . P o ­ m ocí n ěj t e o r e tic k y v y p o č te m e e k v iv a le n tn í š íř k y č a r. P řiro z e n ě , t e o r e t i c k é š ířk y se nebudou k rýt s p o z o r o v a n ý m i . P ro to m ě n í m e c h e m i c k é s lo ž e n í a p ří p a d n ě i e f e k t iv n í tep lotu a tíh o v é z r y c h l e n í a o p a k u j e m e v e š k e r é v ý p o č t y ta k dlouho, až budou t e o r e t i c k á a p o z o r o v a n á s p e k t r a s o u h las it. C h e m ic k é s lo ž e n í v ý ­ s l e d n é h o m o d e lu o d p ov íd á s lo ž e n í a t m o s f é r y . U v e d en é v ý p o č t y jsou p ř i r o z e n ě velm i s lo ž ité a zd lo u h a v é , a p r o to bylo m o ž n o m o d e ly a t m o s f é r p o č í t a t t ep rv e, když bylo m o ž n o p ou žívat s a m o č i n n ý c h p o č ít a č ů . Ani v n y n ě jš í době n e n í m o žn o použít m e to d u m odelů a t m o s f é r n a v š e c h n y h vězdy. C h la d n ější h v ězd y m ají s lo ž ité a t m o s f é r y a dosud n ejso u p ř e s n ě z n á m y r o v n ic e jejich stavb y. P ro to n en í m o žn o v y p o č í t a t p ř e s n ý m o del a js m e n u c e n i p o u ž ív a t hrubé a n a lý z y . V s o u č a s n é době jsou již z n á m y z á k l a d n í a t m o s f é r i c k é p a r a m e t r y m n o h a hvězd. P ro il u s tr a c i u v e d e m e n ě k t e r é vý sle d k y . V ta b u l c e 1 jsou e fe k tiv n í te p l o t y v zá v is lo s ti n a s p e k t r á l n í t říd ě hvězdy. P řito m efe k tiv n í t e p l o t a z h ru ba c h a r a k t e r iz u j e tep lo tu v a t m o ­ s f é r i c k ý c h v r s t v á c h . P o ro v n á n ím s r e p r o d u k c e m i s p e k t e r si m ů ž e m e u tvořit p ře d sta v u , jak závisí vzhled s p e k t r a na t e p lo tě a t m o s f é r y hvězdy. V ta b u lc e 2 je u v e d e n o c h e m i c k é s lo ž e n í a t m o s f é r y S lu n ce , k t e r é p o ­ m o c í m o delů v y p o č e tl i G oldberg, M uller a Aller. N z n a m e n á re la tiv n í p o č e t a t o m ů prvku ve s ro v n á n í s p o č t e m v o d ík o v ý c h a t o m ů . V š e c h n y v e lič in y jsou p od le p ř i j a t ý c h z v y k lo stí n o r m o v á n y ta k , že p ro vodík platí l o g N = 12. Může se z d á t p ř e k v a p u jíc í, že v ta b u lc e n ení u v e ­ d e n o hélium . To n en í z p ů sob en o n e p ř í to m n o s tí h é lia s a t m o s f é ř e S l u n ­ c e . N a o p a k , h éliu m je po vodíku n e j p o č e t n ě j š í p rv ek . Nen í u v e d e n o p roto , že ve s p e k tru S l u n c e n e b y ly v p o z o r o v a n é ob lasti v l n o v ý c h d élek vidi­ t e l n é v o d ík ov é č á r y a tudíž n e m o h l být u r č e n p o č e t h é l io v ý c h a to m ů .

C h e m i c k é slož en í S l u n c e je pro h v ěz d y d osti t y p i c k é , v e lk ý p o č e t h v ě z d m á s lo ž e n í t é m ě ř s te jn é . E x i s tu j e v š a k ř a d a v ý jim e k . K nim p a tří n a p ř . m e t a l i c k é h v ě z d y A m . Ja k již n á z e v n a z n a č u j e , obsahují větší m n o ž s tv í kovů n ež n o r m á l n í h vězd y. Další jejich ty p i c k o u v l a s t n o s tí je, že obsahují m á l o v áp n íku . Není d osud jisté, zda s k u t e č n ě je je j ic h s l o ­ žení a n o m á l n í , či z d a v j e ji c h a t m o s f é r á c h p an u jí z v lá š tn í p o d m ín k y , k t e r é n e b e r e m e v ú vah u a tudíž d o s t á v á m e z k r e s l e n é v ý s le d k y . Abt zjistil, že v e lk á v ě tš in a h v ě z d A m je v t ě s n ý c h d v o j h v ě z d á c h . Nen í v y lo u če n o , že p o z o r o v a n é a n o m á l i e h vězd A m jsou t ě s n ě s p j a t y s jejich pod vo jn o stí. B ě h em v ý v o je t ě s n é d v o jh v ěz d y m ů že dojít k b ou řlivém u p ř e n o s u h m o t y z jed n é slo ž k y n a d ru ho u, p ři k t e r é m m ů že b ýt d o k o n c e o b n a ž e n o já d ro h vězdy, v k t e r é m již p r o b íh a ly n u k l e á r n í r e a k c e . V t a k o v é m p říp a d ě m ů že b ý t n a p o v r c h v y n e s e n a h m o t a , jejíž s lo ž e n í s e m ů že lišit od n o rm á ln í. P o n ě k u d p od ob no u sku pin ou jsou p e k u liá rn í h v ě z d y Ap . V j e ji c h a t m o ­ s f é r á c h je v ě tš i n a p rv k ů z a s t o u p e n a z c e l a n o r m á l n ě , p ou ze n ěk o lik m á lo p rvk ů je z a s t o u p e n o Velmi siln ě, p o č e t je jich a t o m ů je o n ěk o lik řád ů v ě tš í n ež v n o r m á l n í c h h v ě z d á c h . K ro m ě to h o jsou h v ě zd y A p c h a r a k ­ t e r i s t i c k é s iln ý m i m a g n e t i c k ý m i poli. A čk o liv e x is tu je ř a d a h y p o t é z , n e n í dosud v y s v ě t l e n a p o d s t a t a an i A m , an i A p hvězd. T o té ž p latí o ř a d ě d a l š í c h hvězd . M ožná, že p r á v ě n ový čs. d a le k o h l e d o p rů m ě ru z r c a d l a 2 m p řin e s e n o v é z á s a d n í p o z n a tk y na to m t o poli.

Zprávy S E L E N O G R A F I C K É

D l L O

K A R L A

ANDĚLA

Při oslav ách 50. výročí založení ČAS připom něl nám „histo rický poiy e k ra n " pod um ělou oblohou p lan etária PKOJF, že dne 17. března t. r. uplyne již 20 let od úm rtí sp olu zaklad atele a dlouholetého fu n kcion áře ČAS Karla Anděla, autora prvních český ch p rací z oboru selen og rafie. K arel Anděl se narod il dne 28. prosince 1884 v M odřanech u Prahy. Po studiu na re á lce absolvoval učitelský ústav a stal se potom učitelem . Naposledy byl řed itelem obecné školy v N uslích. Hlubší zájem o astronom ii m ěl již před I. světovou válkou, pravděpodobně z doby, kdy vyšel český překlad Newcombovy A stronom ie (v r. 1909). Když v r. 1915 u v eřejn il ing. Jar. Stých výzvu k založení astronom ick é společnosti, byl K arel Anděl mezi prvními, k te ří se p řih lásili a zú častnili přípravné č in ­ ností. Zpracovaný návrh stanov podepsali K arel Novák, ing. Viktor Rolčík a ing. Jaroslav Stých. K arel Anděl byl pak pověřen je jic h podáním na m ísto­ držitelství. Na u stav u jící schůzi ČAS dne 8. listopadu 1917 byl Anděl zvolen zapiso­ vatelem a až do dubna 1922 vykonával v lastně povinnosti tajem n íka. Pak se stal znovu členem výboru až v r. 1935, kdy převzal funkci pokladníka, kterou zastával až do r. 1945. První Andělova mapa M ěsíce vznikla jak o pokus překlenou t chro n ický ne­ d ostatek astronom ick é literatu ry, který byl ch a ra k te ristick ý pro údobí, v němž se utvořila ČAS. Mapa m ěla prům ěr 40 cm, ale nebyla nikdy v tomto původ­ ním m ěřítku reprodukována. Vyšla n ejprve ve zm enšené reprodukci o prů­ měru 12 cm Jako pom ůcka pro členy ČAS. Podruhé byla reprodukována v prů­ měru 26 cm na rubu otáčivé mapy oblohy, vydané v roce 1930. Pro svoji pře-

hiednost a hodnotnou graficko u ú p ra­ vu byla velmi oblíben a mezi členy ČAS, k te ří pracovali s dalekohledy. T řetí reprodukce, opět o průměru 12 cm, byla otisknuta ve II. díle „A stro­ nom ie", kterou vydala ČAS v r. 1942 až 1950. Naposledy byla reproduková­ na v prům ěru 20 cm na rubu o táčiv é mapy oblohy, k terá v r. 1960 vyšla v Ú střední správě geodézie a k a rto ­ g rafie v Praze; tato reprodukce však byla málo zřetelná. V r. 1922 u v eřejn il K. Anděl sp olečně s Ant. L iegertem v Říši hvězd člán ek , který byl věnován m orfologii m ěsíčn ích útvarů. Jeho podrobný rozbor provedl Jos. Sadil v pu blikaci „M ěsíc", str. 175 až 178 (O rbis-Praha, 1953). Zájem o první mapku M ěsíce pod­ n ítil Anděla, aby se pustli do dalšího díla. Po sko n čen í první světové války si opatřil 3 " dalekohled a d okonalejší obrazový m ateriál. Část pocházela z hvězdárny v K lem entinu po prof. W einekovi, další mu o bstaral J. K lepešta. Nebyla to leh ká p ráce a byly i obtíže s financováním tak sp eciáln íh o díla. Přesto se však podařilo, že v r. 1926 vyšla z teh d ejšíh o tisk ařsk éh o závodu N eubertova „Mappa 'selenograp hica“, někdy též označovaná jak o III. díl Atlasu Coeli. Mapa sestáv ala ze dvou exem plářů, na nichž byl zobrazen Měsíc v prů­ měru 60 cm. Prvá, tzv.„něm á m apa“, byla v barvě černošed é, druhá v barvě sépiové byla opatřena nátiskem čtvercové indexové sítě (pozd ěji m ylně považované za sou řad n ice). K m apám byl je š tě přiložen Index — brožura o 16 stran ách , o b sah u jící seznam zakreslen ých m ěsíčn ích útvarů. Dílo mělo n ejen hodnotu odbornou a praktickou , ale i estetick o u . Spojovalo se v něm Andělovo k re slířsk é umění i dobrá p ráce tehd ejšíh o g rafick éh o prů­ myslu. Mělo proto živý ohlas ja k doma, tak v zahraničí. První a příznivé posouzení vyšlo již v r. 1926 v Říši hvězd (ro č. VII, str. 171— 173, člán ek od PhMr. Frant. F is ch e ra ). Ze zah ran ičí došlo uznání od znám ých astronom ů H. P. W ilkinse, A. Blaggové, P. Ch. Lam écha a K. M tillera. Později se dokonce rozvinula i d alší korespondence s dr. M ullerem, resp. M. A. Blaggovou, neboť ti ch těli, aby Anděl n ak reslil velkou mapu M ěsíce, na níž m ěla být již nová sjed n o cen á nom enklatura podle usnesení 17. kom ise M ezinárodní astronom ické unie z r. 1928 a 1932. Mappa selen o g rap h ica došla svého uznání i v Paříži, kde jí byla v r. 1928 (zároveň s hvězdným atlasem Schttllerovým -N ovákovým ) udělena stříb rn á m e­ daile So ciété A stronom ique de F ran ce. Bylo jí také použito jak o podkladu pro mapu M ěsíce, uveřejněnou ve V elké sovětské encyklopedii — heslo Luna (sv a­ zek 25, str. 470; 1952). Vhodným doplňkem Mappy selenog rap hicy byla pu blikace „M ěsíc", která vyšla v r. 1932 (P raha, 64 s tr .). U snadňovala dobrou o rie n ta ci na m ěsíčním povrchu tím, že popisovala právě ty p artie a varianty, k te ré se dotyčný den nacházely v blízkosti m ěsíčního term inátoru. K n ejvážnějším u uznání Andělova díla však došlo, když v r. 1936 rozhodla 17. kom ise M ezinárodní astronom ick é unie, aby jm énem K arla Anděla byl n a ­

zván k rá ter o průměru 30 km (včetně 10 sousedních m enších k r á te r ů j, ležící mezi krátery Dollond a A lbategnius. Andělovy mapy sloužily n e je n Členům CAS, ale byly i dobrou pomůckou při popularizační p rácí lidových hvězdáren. Tak kupř. zanedlouho po dobudování hlavní kopule hvězdárny na P etříně byla v ní instalována prosvětlená „Selenog rap h ica", k te rá byla vždy dobrou pomůckou návštěvníkům i spolupracovníkům pražské lidové hvězdárny; a je tomu tak dodnes. V r. 1948 uspořádala ČAS na P etříně „Výstavu vesm íru". Jedním z hlavních exponátů, který budil značnou pozornost, byla dvoumetrová zvětšenina Mappy selenog rap hicy . P řetrv ala dokonce i sam otnou výstavu až do r. 1963, kdy byla teprve od straněna při rek o n stru k ci přednáškové síně hvězdárny. Ale i v ústran í byla je š tě po několik let užitečnou pomůckou při id en tifik aci prvních „ ra k e ­ tových" sním ků m ěsíčn ího povrchu. Mappa selen og rap h ica byla rovněž přetiskována do různých pu blikací. V roce 1942 ji o tiskl (ve zm enšené reprod ukci — prům ěr 12 cm ) v obsáhlém díle „Astronomie, T atsach en und P rob lem e" známý vídeňský astronom prof. Osw. Thomas. V r. 1952 byla otištěn a (prům ěr 20 cm ) ve výpravném díle „Astronomie v Československu" (Orbis, P raha). Naposledy byla reprodukována v r. 1956 péčí znám ého am erického vydavatelstva Sky and Telescope. Zmínili jsm e se o tom, že Anděl — n ejen z pocitu skrom nosti, ale i u vědomí značné odpovědnosti — odřekl nabídku, aby zpracoval o ficiáln í mapu M ěsíce pro M ezinárodní astronom ickou unii. Později si však uvědomil potřebu tak o ­ vého díla a tak v lé te ch okupace začal s novou prací. Uvažoval o 13 d ílčích m apách, které m ěly zobrazit přivrácenou m ěsíční polokouli. Podařilo se mu zpracovat 6 map, ale když pracoval na sedm é — zastih la ho náhlá sm rt (dne 17. března 1948) — a dílo zůstalo nedokončeno. Na závěr je š tě něk olik slov o tom, ja k é bylo ocen ěn í Andělova díla u nás. Můžeme říci, že bylo skrom né. V ro ce 1936 mu m ěstský školní výbor v Praze vyslovil pochvalné uznání za čin nost v „oboru astro n o m ick ém ". Teprve na valné hrom adě ČAS v květnu 1944 byla Andělovi „za zásluhy o ČAS a za Mappu selen o g rap h icu " udělena cen a prof. Nušla za rok 1943. V r. 1967 při p říležitosti sjezdu M ezinárodní astronom ick é unie v Praze zhlédli Andělovy mapy zahra­ n ičn í i dom ácí náv štěv níci při návštěvě astronom ick é výstavy, pořádané v le to ­ hrádku Belvedere. V llib a ld C á ch

Co n o v é h o v a s tro n o m ii Z M Ě N Y

H U S T O T Y A T M O S F É R Y S L U N E Č N Í H O C Y K L U

B. A. Lindblad ukázal analýzou m e­ teorick ých pozorování za období 1953 až 1965, že hodinové frekv en ce a výš­ ky m eteorů periodicky k o lísa jí, z ře j­ mě v závislosti na slu nečn ím cyklu. Frekv ence pozorované v roce 1963 při m inim ální slu n ečn í čin n o sti byly dva­ krát vyšší než frek v en ce pozorované v le te c h 1956 a 1957 při maxim u slu ­ neční čin nosti. Výšky pohasnutí P er­ seid k o lísaly od n ejn ižšl hodnoty 85 km v době m inim a slu n ečn ích skvrn do nejvyššl hodnoty 96 km v době maxim a slu n ečn ích skvrn. Lindblad vy­ sv ětlu je pozorované změny jako p erio­

B Ě H E M

dické v ariace hustoty atm osféry s n ejvyššími hodnotam i v m ezopauze a nejnižším i v term osféře při minimu slu ­ nečních skvrn. Tento závěr podporuje podrobné studium atm o sférick ých h u s­ tot, získaných raketam i. Změny hu s­ toty v nlžšl čá sti term osféry m ají o p ač­ nou fázi než změny ve v ětších výš­ kách , u rčen é ze zpoždění um ělých dru­ žic Země. Příčinou pozorovaného jevu je pravděpodobně pohyb o hřátých vzdušných m as sm ěrem vzhůru v době slu n ečn íh o minima a od povídající och lazen i a pohyb sm ěrem dolů v době slunečního m inim a. (M ed d . Lu nd I, 226)

Á zerbájdžánská akadem ie věd v Baku buduje novou velkou hvězdárnu. O bservatoř leží v horách Pirkuli v nad­ m ořské výšce 1550 m, asi 140 km zá­ padně od Baku, nedaleko m ěsta Semacha. Jejím řed itelem je kandidát věd G. S. Sultanov, počet zam ěstnanců je asi 150, z toho polovina vědeckých pra­ cov n íka. P ráce hvězdárny bude zam ě­ řena hlavně na helíořyziku, astro fy zi­ ku, p lan etárn í výzkum a histo rii a stro ­ nomie. Hlavním dalekohledem je dvou­ metrový re fle k to r firm y VEB Carl Zeiss Jena, prakticky totožný s naším ondřejovským . (Sním ek tohoto d alek o­ hledu jsm e otiskli v RH 5/1967.) Da­ lekohled „N ěm ecko-sovětského p řá te l­ stv í" převzali sov ětští odborníci v Je-

ně 30. září 1965, kopule o průměru 20 m etrů byla na observatoři dokonče­ na počátkem listopadu 1965, s výjim ­ kou vnitřního zařízení, které bylo doho­ toveno v lé tě 1967. D alekohled byl uve­ den do provozu 21. září minulého roku. Během m inulého roku se začalo také s m ontáží 90cm Schm idtovy komory. Dále se p očítá je š tě s 35cm Maksutovovým dalekohledem a s 20cm d ale­ kohledem pro fo to elektricko u fotom et­ ru. Dokončena je budova slu nečního oddělení s dalekohledem pro chrom osférick á a fo to sfé rick á pozorování, s koronografem a s p řístro ji pro r á ­ diová pozorování, jakož i ad m inistra­ tivní budova a řada obytných domů pro zam ěstnance.

K o p u le d v o u m e tr o v é h o d a le k o h le d u o b s e r v a to ř e Á z e r b á jd ž á n s k é a k a d e m ie věd.

O K A M Ž I K Y

V Y S Í L Á N I V

L E D N U

Č A S O V Ý C H

SI GNÁLŮ

1 9 6 8

OMA 50 kHz, 8h ; OMA 2500 kHz, 8h ; OLB5 3170 kHz, 8h ; P ra h a 638 kHz, 12& Den OMA 50 OMA 2500 OLB 5 P ra h a

1 2 0712 0714 0712 0714 0727 0729 NV 0714

3 0716 0716 0731 0716

4 0718 0718 0733 0718

5 0720 0720 0735 0720

6 7 8 9 10 0722 0724 0726 0728 0730 0722 0724 0726 0728 0730 0737 0739 0741 0743 0745 0722 NV 0726 0728 0730

Den OMA 50 OMA 2500 OLB 5 P ra h a

11 0732 0732 0747 0732

12 0734 0734 0749 0734

13 17 14 15 16 0736 0738 0740 0742 0744 0736 0738 0740 0742 0744 0751 0753 0755 0757 0759 0736 NV 0740 0742 0744

Den OMA 50 OMA 2500 OLB 5 P ra h a

21 0752 0752 0767 NV

22 0754 0754 0769 0754

23 0756 0756 0771 0756

24 0758 0758 0773 0758

V tabulce jsou uvedeny opravy čs. časových signálů, řízen ý ch A strono­ m ickým ústavem ČSAV. Odaje znam e­ n a jí předpověděný prozatím ní rovno­ m ěrný čas (T U 2) v okam žiku v ysílán í počátků značek časových signálů, v jed notkách 0,0001s. Podle tabulky lze např. z jistit, že p očátky značek sig ­ nálů OMA 50 a OMA 2500 byly dne 14. 1. 1968 vyslány o 0,0738s opožděně. Protože čs. časové signály Jsou velmi

25 0760 0760 0775 0760

26 0762 0762 0777 0762

18 0746 0746 0761 0746

19 0748 0748 0763 0748

20 0750 0750 0765 0750

27 28 29 30 31 0764 0766 0768 0770 0772 0764 0766 0768 0770 0772 0779 0781 0783 0785 0787 0764 NV 0768 0770 0772

blízko koordinovaném u světovém u č a ­ su TUC, p latí úd aje uvedené v tabulce I pro převážnou většinu o statn ích svě­ tových časových signálů. Rozdíly n e ­ p řesahu jí 0,0010^. v tabulce značí NV, že signál nebyl vysílán. Program údržby: OMA 50 — první středa v m ěsíci od 0900 — 1200, OMA 2500 — první střed a v m ěsíci 0600 až 1200 SEC. v. P táček

Z lid o v ý c h h v ě z d á r e n o a s tro n o m ic k ý c h k ro u ž k ů C E L O S T Á T N Í

s e m i n á ř

Ve dnech 11. a 12. p rosince m. r. uspořádala Lidová hvězdárna v Praze na P etříně v rám ci svého celo státn íh o úkolu sem inář o pozorování družic, který byl zároveň aktivem pracovníků astronom ických kroužků a lidových hvězdáren Střed o česk éh o k ra je a hl. m ěsta Prahy. P ražská pobočka CAS za­ jistila zased ací síň ČSAV v Em auzích a tím se p ostarala o důstojný rám ec celé akce. Hlavním cílem pořadatelů bylo upo­ zornit na význam pozorování um ělých družic a podnítit am atérské pracovní­ ky k větSí aktiv itě v této o blasti. P ro­ to byla věnována n e jv ě tší pozornost praktickém u provádění vizuálních a fo to g rafick ý ch pozorování. Program byl rozdělen do tří větších celků: Přehled dražíc a je jic h účel. O čel pozorování um ělých družic a způ­ soby pozorování um ělých družic. Kaž­ dé čá sti bylo věnováno asi půl dne. Po zah ájen í pronesl úvodní před náš­ ku prof. V. Guth pod názvem „Deset let k o s m i c k é éry “ ; zhodnotil v ní nej-

O

POZOROVANÍ

DRUŽIC

v ětší úspěchy, který ch kosm onautika dosáhla. P od robnější přehled různých typů družic podal pak P. Koubský. S tech nick ým i podrobnostm i a sou čas­ ným stavem projektu Apollo seznám il v k rátk o sti p o slu ch ače A. V ítek. P ří­ spěvek M. Griina byl věnován sondám, které v posled ních dvou le te ch prová­ děly průzkum M ěsíce a je jic h výsled­ kům. Tyto re fe rá ty byly doplněny bo­ hatým obrazovým m ateriálem a od bor­ nými filmy. Odpoledne 11. listopadu bylo věno­ váno pozorování um ělých družic. O efem eridní službě prom luvil podrobně P. Lála. Uvedl, co to efem eridy jsou, k č e ­ mu slouží, ja k se p o č íta jí a ja k se m ají správně používat. O využití družic v geodézii při budování sítě kosm ické trian g u lace hovořil J. Pavlousek. P. Lá­ la potoiů provedl rozbor rušivých s il, které působí na dráhu družice a zhod­ notil přínos pozorování družic pro geo­ fyziku a astronom ii. Část věnovanou způsobu pozorování družic dne 12. listopadu dopoledne za­

h á jil A. V rátn ík referátem o vizu ál­ ním pozorování, kteréh o se běžně po­ užívá pro výpočet efem erid a pro s le ­ dování družic s ry ch le prom ěnným i p aram etry. Tento způsob pozorování klad e n ejm en ší n árok y na in v estičn í náklad y i na od bornost pozorovatelů. G. K arský pojednal o n ejp řesn ějším běžně používaném způsobu určování polohy družic — o fo to g rafick é m eto­ dě, kde jak o špičkovou p řesnost uvedl 1 až 2" v poloze a kolem l m s v čase. Taková p řesnost je ovšem podmíněna dokonalým i p řístro ji a důkladným m a­ tem atickým zpracováním . Autor uvedl základ ní problém y, s kterým i se tato m etoda setk áv á a n ástin je jic h řešen í, aniž by však zabíhal do tech n ick ých podrobností. Inform ace o novém sm ě­ ru v pozorování družic — laserovém — k te ré je sam ozřejm ě pouze profesin áln í záležito stí, podal P. N avara. Ve svém re fe rá tu m j. porovnal různé dru­ hy sledování, zm ínil se o principu la ­ serového gen erátoru a shrnul jeh o vý­ hody na základ ě zah ran ičn ích zkuše­ ností (USA, F r a n c ie ). V re fe rá tu o fo ­ tom etru družic I. Zacharov podal roz­ bor této metody a poukázal na výsled­ ky, zp řesň u jící n aše inform ace o hu s­ totě vysoké atm osféry. Sled ovací síť

Spojených států byla předm ětem r e fe ­ rátu J. Jůna. Na závěr sem in áře vyzval řed itel li­ dové hvězdárny v Praze O. Hlad v še­ chny lidové hvězdárny a astro no m ic­ ké kroužky, aby opět organizovaly am atérská pozorování družic, která m ají u nás dlouholetou trad ici a jsou stále velm i potřebná. Lidová hvězdár­ n a v Praze bude zájem cům na požádá­ ní ro ze sílat předpovědi přeletů ja s n ě j­ ších družic a vybraným stanicím , které se zúčastní pravidelného vizuálního sledování, och otně zap ů jčí i m alé da­ lekohledy. Vydá také sborník referátů z tohoto sem in áře. V yjde na ja ře roku 1968 a bude obsah ovat plná znění, p ří­ padně výtahy z přednášek, doplněné podrobnými odkazy na doporučenou literatu ru . Vzhledem k náplni sem i­ n áře se může sb orn ík stá t významnou pomůckou každého am atéra nebo o rg a­ nizace. (O bjednávky přijím á lidová hvězdárna, P raha 1, čp. 205.) Celý sem in ář m ěl nefo rm áln í p ra­ covní ráz a p řed nášejícím i org an izá­ torům je nutno za to poděkovat. Zú­ častn ilo se ho tém ěř 60 zájem ců z celé republiky a n ejv zd álen ější ú častn íci p řije li až z Prešova a z Nitry. M arcel Grtin

Ú k a z y na o b lo z e v d u b n u 1 9 6 8 S lu n c e vychází 1. dubna v 5h37m, za­ padá v 18h32m ; dne 30. dubna v ych á­ zí ve 4h39n>, zapadá v 19h17“>. Za du­ ben se prodlouží délka dne o 1 hod. 43 min. a polední výška Slu nce nad obzorem se během dubna zvětší o 10°. M ěsíc je 6. IV. ve 4h v první čtvrti, 13. IV. v 6h v úplňku, 19. IV. ve 21h v poslední čtv rti a 27. IV. v 16h v no­ vu. V odzemí bude M ěsíc ve dnech 2. a 29. dubna, v přízem í 14. dubna. V n o ci 12./13. dubna nastává úplné za­ tm ění M ěsíce, k te ré bude u n ás vidi­ teln é jen zpočátku. Vstup M ěsíce do polostínu n astan e 13. IV. ve 3 hl l m, vstup M ěsíce do stín u ve 4h10m, za­ č á te k úplného zatm ění v 5 h22 «l. Na prů sečíku středoevropského poledníku a 50° rovnoběžky však M ěsíc zapadá jíž v 5h l2m. Pozorovací podmínky to ­

hoto úkazu nebudou tedy u nás příz­ nivé. V dubnu nastanou tyto k o n ju n k­ ce M ěsíce s p lan etam i: dne 9. IV. s Ju­ piterem , 11. IV. s Uranem, 15. IV. s Neptunem, 26. IV. se Saturnem a s Venuší a 29. IV. s Marsem. V ran ních hodinách 16. dubna n astan e apuls Mě­ síce s Antarem . M erku r je 25. dubna v horní ko n ­ ju n k ci se Sluncem a není po celý m ě­ síc pozorovatelný. V en u še se blíží do h orn í kon ju nk­ ce se Sluncem a vychází po celý m ě­ síc je n k rá tce před východem Slu nce (počátkem dubna v 5h09m, koncem m ě­ síce ve 4h19m). N ení tedy prak ticky po celý duben pozorovatelná. M ars je v souhvězdí B erana a je po­ zorovatelný je n k rá tce po západu Slu n­ c e ; zapadá po celý m ěsíc kolem 20h

20 rn

1Sm

1201

8m

4m

0m

56m

52m

48m

<*m

40m

36m

Obr. 1. D ráha U rana n a o b lo z e v r o c e 1988. Č ísly jso u z n a č e n y z a č á t k y je d n o t ­ liv ý c h m ěsíců (n a p ř. 1 — 1. le d n a , 12 — 1. p r o s in c e , 13 — 31. p r o s in c e 1968).

15h ''7 ™

-U ’

’ 0 m "■

'

1 .

S6m

52^

'f - .

48m

.

4V71

' !■-

40m

—i

36™

32™

28™

1■

••

24^

20™

%

• 1.

X

" ***

1

l T | 1 '1

•

.

•

i # 4C

ř

■■

1 B

R

A

• *

13\

• B . 141*

.

.•• *

•

•

‘ . •

-* . •

ss\ v

a /

S CO R P IU S 1 - ■1 e

V [/* V 13 9\

* 'O \A

•

í

•

.

| i íí_

■_’

. . »

i

*

. *1

1

Obr. 2. D ráha N ep tu n a n a o b lo z e v r o c e 1968. (V iz p o z n á m k u u o b r. 1. P o d le U A str o n o m ie.)

30m. Také tato planeta není ve vhod­ né poloze k pozorování. J u p ite r je v souhvězdí Lva a je nad obzorem až do Časných ran n ích hodin. Počátkem dubna zapadá ve 4h27n>, koncem m ěsíce již ve 2h31m. Během dubna se zm enšuje jasn o st Jup itera z — 2,0m na — 1,8“ S atu rn je v souhvězdí Ryb. Protože je planeta 5. dubna v kon ju nk ci se Sluncem , není p rak ticky po celý m ě­ síc pozorovatelná. Dne 23. dubna n a ­ stane kon ju nk ce Saturna s Venuší. Uran je v souhvězdí Panny. P o čát­ kem dubna zapadá v 5 h20m, koncem m ěsíce již ve 3h25m. P lan eta má hvězd­ nou velikost + 5 ,8 m a můžeme jl vy­ hledat podle mapky na obr. 1. N eptu n je v souhvězdí Vah. P lan eta se blíží do opozice se Sluncem , která n astan e 16. května. P očátkem dubna vychází ve 22h23m, koncem m ěsíce již ve 20řl26n>. Neptun má hvězdnou v eli­ kost + 7,7® a můžeme je j vyhledat po­ dle o rien tačn í mapky na obr. 2. P la n e tk y . Dne 19. dubna bude v opo­ zici se Sluncem p lanetka Ceres, 25. dubna Juno. Obě jsou nedaleko roz­ h ran í souhvězdí Panny a Vah, první bude m ít jasn o st 7,2m, druhá 10,7m. Obě planetky je možno vyhledat podle efem eridy v H vězdářské ro čen ce 1968 (str. 97). M eteo ry . Maximum čin nosti význač­ ného ro je Lyrid nastává v odpoledních hod inách dne 21. dubna. Lyridy m ají poměrně ostré maximum — trvání pouze asi 2,3 dne; m axim ální hodino­ vá frek v en ce je asi 7 m eteorů. Měsíc a si 2 dny po poslední čtv rti nebude pozorování vadit. Z v ed lejších rojů připadá maximum čin nosti a-Virginid na 9. dubna; trvání ro je je asi 10 dní. J. B.

O B S A H J. Bouška: Kosm onautika v ro ce 1967 — S. Kříž: Chem ické slože­ ní atm osfér hvězd a jeh o u rčo ­ vání — Zprávy — Co nového v astronom ii — Z lidových hvěz­ dáren a astronom ických krouž­ ků. —- Úkazy na obloze v dubnu C O N T E N T S J. Bouška: A stronautics in the Y ear 1967 — S. K říž: Chem ical Com position of S te lla r Atmosp h eres and its Study — Notes — News in Astronomy — From the Public O bservatories and A stronom ical Clubs — Phenom ena in Apríl COflEP)KAHHE H.

B o y u iK a : KocMOHaBTHKa b 1967

r o a y — C . KpíKHHC XHMtwecKHft

cocTas 3Be3fl'Hhix arMocifiep h ero H3yqeHne —

CoofimeHHH — ^ to

HOBOrO B aCTpOHOMHH — H 3 HapOflHHX oScepBaTopH ft HOMineCKHX hhsi

H acTpo-

Kpy>KKOB —

5ÍBfle-

Ha He6e b a n p e jie

• P o lsk ý a m a té r B o g u slaw G olgbiow ski ( 1 8 l e t j , S z c z e c i n e k , u l . P o m o r s k a 31/ 2, by sl r á d d o p is o v a l s n ě k t e r ý m n a š im m ladým z á je m c e m o astro nom ii.

Ř í š i h v ě z d ř í d í r e d a k č n í r a d a : J. M. M o h r ( v e d o u c í r e d . ) , J i ř í B o u š k a ( v ý k o n , r e d . ) , J. G r y g a r , F . K a d a v ý , M. K o p e c k ý , L. L a n d o v á - S t y c h o v á , B. M a l e č e k , O. O b ů r k a , Z. P l a v c o v a , S. P l i c k a , J. S t o h l ; t a j . r e d . E. V o k a l o v á , t e c h n . r e d . V. S u c h á n k o v á . V y d á v á m i n . k u l t u r y a i n f o r m a c í v n a k l . O r b i s , n. p., P r a h a 2, V i n o h r a d s k á 46. T i s k n e K n i h t i s k , u. p., z á v o d 2, P r a h a 2, S l e z s k á 13. V y c h á z í 1 2 k r á t r o č n ě , c e n a j e d n o t l i v é h o v ý t i s k u 2 Kčs. R o z šiřu je Po štov n í novinová služb a. In f o r m a c e o p řed p la tn é m podá a o b jed n á v k y p ř i j í m á k a ž d á p o š t a i d o r u č o v a t e l . O b j e d n á v k y do z a h r a n i č í v y ř i z u j e P N S — ú s t ř e d n í e x p e d i c e t i s k u , o d d . v ý v o z t i s k u , J i n d ř i š s k é 14, P r a h a l . P ř í s p ě v k y z a s í l e j t e n a r e d a k c i SESe h v ě z d , P r a h a 5, Š v é d s k á 8, t e l . 5 4 0 3 95. R u k o p i s y a o b r á z k y s e n e v r a c e j í , za o d b o r n o u s p r á v n o s t o d p o v í d á a u t o r . — T o t o č í s l o b y l o d á n o do t i s k u d n e 5. ú n o r a , v y š l o 7 . b ř e z n a 1 9 6 8. A -ll*8 1 2 0 9

F r a n c o u z s k á u m ělá d ru ž ic e D ia d ém e. - Na č tv r té s tr a n ě o b á lk y je z a c h y c e n o p řistá v á n í k o s m i c k é lo d i A p o llo na h la d in ě T ic h é h o o ceá n u .