VECTRA a Milan KOLÁČEK

VECTRA a Milan KOLÁČEK REPORT PROJEKTU SÓLOVÉHO JACHTINGU 2014 18. listopadu 2014

Rok 2014 byl takzvaně seznamovací s lodní třídou Figaro Beneteau 2. Cílem bylo absolvovat maximální možný počet tréninků abych se naučil manévrovat loď a porozuměl základním nastavením trimu lodi stěžně a plachet a tím byl schopen držet krok s ostatními závodníky. Závod Lorient Horta jsem si vybral proto že šlo o dlouhý offshore závod, kde se neměří jen rychlost lodi ale také strategie, meteorologické znalosti výdrž závodníka a schopnost vyrovnat se s únavou a stresem kdy je na lodi člověk sám po dobu několika dní.

MILAN KOLÁČEK - REPORT 2014

1

LOĎ FIGARO BENETEAU 2 Mimořádně oblíbená závodní třída, regat se účastní nejlepší světoví sóloví jachtaři. Mediálními partnery závodů jsou TV France, či deník Figaro. Jachtingu je věnován ve francouzské televizi prostor v hlavním vysílacím čase, v jiných médiích na titulních stranách. Startů velikých transatlantických regat se pravidelně účastní statisíce diváků. Sólový jachting je v zemi galského kohouta velmi populární mezi širokými vrstvami obyvatelstva.

Jméno : BOHEMIA PRAHA Přístav : Lorient Design : Marc Lombard Výrobce : Bénéteau Celková délka : 10,10 m Délka na vodorysce : 9,82 m Celková šířka : 3,40 m Výška stěžně : 15,7 m Ponor : 2,10 m Výtlak : 3050 kg Balast : 1100 kg Vodní balast: 2x220l 2 Plocha hlavni plachty : 35 m 2 Plocha geny : 30 m 2 Plocha spinakeru : 85 m


2

Dvouetapový závod z Lorientu FRA na Azorský ostrov Fial do městečka Horta (POR) uprostřed Atlantiku a zpět do Lorientu. Vzdálenost : 2260 Nm 20 závodníků na startu z toho 19 francouzské národnosti. závod byl jedním ze tří započítávajících se do francouzského šampionátu sólo jachtingu.

)


3

Závod byl sledován online pomocí tracking bójí umístěných na každé závodící lodi. 6x denně aktualizován a pomocí geolink mapy umístěné na stránkách závodu bylo možné sledovat průběh závodu.

Bezvětrný start 6.9.2014 12:00 UT Start závodu musel být odložen, na moři mezi Ile de Groix a pobřežím panovalo naprosté bezvětří. Vítr se vyplnil až o dvě hodiny později. Stoupačka ve slabém větru byla nejhorší možná varianta kterou jsem si přál nejméně. S minimem tréninku a zkušeností bylo těžké najít správný trim a i po dobrém startu, jsem se rychle začal propadat ve startovním poli a před soumrakem jsem jiz byl mezi posledními loděmi. Nepříjemné chvíle trvaly několik hodin, naděje na rozumný výsledek slábly. Krvácení ustalo v noci, kdy se vítr stočil k východu a byl čas na vytažení spinakeru.


4

Meteorologická situace Na této trase vede obvyklá cesta k cíli kolem mysu Finisterre k jihozápadu. Na úrovni Lisabonu se lodě stáčejí na západ k Azorům. Letos zářijové počasí mělo ke standardní situaci daleko. Severně od Azor se formovala tlaková níže a obvyklý západní vítr na úrovni Bretaně nahradil silný vítr od východu. Cesta do Horty tak vedla proti normálu daleko na severu. Startovní pole se drželo u břehů Bretaně a mířilo spíše k severozápadu, než na jihozápad.

Velké chvíle druhý den závodu se vítr se stočil k východu, na stěžeň šel spinaker a začal jsem postupně dotahovat soupeře. Situace se začala otáčet. Rozdíly v rychlostech mezi jednotlivými závodníky se pohybují v desetinách uzlů, nejsou větší. S vytaženým spinakerem jsem surfoval po vlnách a rychlost lodi stále stoupala. Byl jsem stejně rychlý, jako čelo startovního pole, a překvapivě pro mě nejrychlejší. A to výrazně. Chvílemi téměř o uzel. Ze ztráty téměř 20 mil na čelo závodu jsem se rychle vzpamatovával. Dotahoval jsem soupeře před sebou a probojoval se mezi patnáct nejlepších. Předpověď v těch chvílích slibovala vítr do 15 uzlů, ale realita byla o čtvrtinu vyšší. Bohemia Praha letěla po vlnách, log ukazoval 14, 15, 16 uzlů! Občas až ke dvacítce. Seděl jsem za kormidlem a stahoval jednoho soupeře za druhým. Brzy jsem se dostal do první poloviny startovního pole. Nadcházející noc jsem ani nešel spát až na pár desítek minut. Loď jela perfektně v záři měsíce jsem viděl každou vlnu na které jsem mohl loď zrychlit. dostal jsem se až 2,5 Nm od vedoucí lodi.


5

Obavy z bouře Zdálo se, že první etapa do Horty bude rekordní a že bych se mohl umístit velmi vysoko. V cestě však stála hluboká tlaková níže. Stála severně od Azor a startovní pole by muselo projet po její zadní straně v těsné blízkosti středu. Meteorologické modely ukazovaly vítr přes 50 uzlů a vlny přes 12 metrů. Tomu se říká „boat breaking conditions“. Pořadatelům i závodníkům bylo jasné, že toto by neskončilo dobře. V takových podmínkách není možné závodit na 10 metrů dlouhých jachtách. Minimálně by došlo k materiálním škodám. Vše by ale mohlo dopadnout ještě hůře.   Proto se vedení závodu rozhodlo etapu anulovat. Nebyla jiná rozumná možnost. Zvolnili jsme zarefovali plachty a zpomalili, abychom nechali silný vítr přejít. Startovní pole se sjelo dohromady a pokračovalo pomalu do Horty.

Těžká plavba zpět Standardní meteorologická situace nenastala ani o týden později při zpáteční etapě. Tlaková níže stále setrvávala u Finisterre a bylo jasné, že do Lorientu se bude stoupat. To nebyly podmínky, které by mi vyhovovaly. Stále jsem se necítil jistý v trimu lodi proti větru a chybí mi k tomu hodiny namoři a testování nastavení stěžně a plachet. Startovní pole vyrazilo nejprve na severozápad, aby našlo vítr. Před frontou jsem se držel středu startovního pole. Pak přišel náročný přechod fronty a začala stoupačka. V silném větru kolem 30 uzlů jsem ztratil a dostavily se i technické potíže. Vlny zalévající jachtu si našly cestu i do podpalubí a musel jsem často vynášet vodu. V lodi jsem postupně našel dvě utržené výztuhy struktury lodi. Nevydržely nárazy do vln. Do toho se časem začaly ozývat nepříjemné zvuky z ložiska jednoho z kormidel.


6

Tři dny jsem ze sebe nesundal nepříjemný sucháč. Jinak nebylo možné vylézt na palubu. Vítr byl ledový, tělem prostupoval chlad. Podmínky byly vyčerpávající příštích 48 hodin na cestě ke cap finistere.

Souboj do cíle Téměř celý závod jsem se držel kolem 13tého místa, část závodníků zariskovala a zvolila severní trasu. Doufali, že se jim podaří projet hřebenem vysokého tlaku vzduchu a dostanou se do západního proudění. dlouho po startu jsem uvažoval o této variantě a chtěl jsem se tudy vydat jelikož to byl můj třetí závod na Azory a ty předchozí se vždy vyplatili severní cestou. Nakonec jsem po mnoha analýzách počasí setrval v jižní skupině. U cap Finistere jse mi podařilo dostat o další příčku výš a bojoval jsme dalších 240 Nm se zkušeným Yoanem Richommem o 12. místo. Nakonec jsem vynikající příčku těsně před cílem neudržel. do cíle jsem dojel naprosto vyčerpaný, ale stoupání proti větru v neustálém kontaktu s Yoannem pro mě byla neskutečná škola a mnohé jsem se naučil. Vítězem závodu se stal Adrien Hardy na Agir Recouvrement, před Charliem Dalinem na Normandy Elite Team a Xavierem Macairem na Skipper Hérault. Celá vítězná trojice začínala s offshore jachtingem v Classe Mini, stejně jako já. Jsem přesvědčený že mám ve třídě Figaro budoucnost. To je také závislé na financích, které k cestě na samotný vrchol světového sólového jachtingu potřebuji. Rozpočty jednoho skippera se pohybují ročně mezi 100-250 tis Eur.

Díky podpoře nadace Vectra jsem mohl pořídit spinakr, kosatku a genu, které mi pomohli loď optimalizovat na závod.


7

❖

se spinakery během tréninku u ostrova ill de Groix a manévrování při obratech.


8

autopilot umístěný pod kokpitem a navigační stůl


9

VECTRA a Milan KOLÁČEK

Recommend Documents