Základní škola Morkovice
Barevná vajíčka Lucie Juřenová
4. číslo duben 2012
Slovo šéfredaktorky
Hola, hola, Petr volá,
Všechny vás zdravím. Zrovna nám začalo
pojď otevřít dvířka,
jaro – období, kdy všechno pučí, kvete
pro výslužku jsem přišel,
a taky se nám rychlostí blesku blíží Veliko-
dej barevná vajíčka!
noce. Holky by měly začít s malováním
Proč by ne?
kraslic, a kluci s pletením pomlázky. Některé
Jen si pojď!
květiny už se začínají culit do sluníčka, a tak
Na dvoreček vstup, já košíček vezmu si a dám ti jich, co budeš chtít. A potom hezky odejdeš k děvčatům dalším. Vrátka za sebou zavřeš a příští rok opět otevřeš.
je ten nejlepší čas pro vydání časopisu. Nemyslíte? V tomto čísle se dozvíte něco o německých ovčácích, další příběh o Anabell, o lyžáku, přinášíme hádanky i vtipy a myslím si, že se opravdu nudit nebudete. Linda Judasová, šéfredaktorka
e-mail: casopis @ zsmorkovice.cz | internet: www.zsmorkovice.cz/casopis
Dne 3. března 2012 se žáci sedmých tříd z morkovické základní školy vydali na lyžařský výcvikový kurz do Beskyd. Každý den jsme si obuli lyže a jezdili v krásném ski areálu Rališka v Horní Bečvě. Ze začátku jsme jezdili pluhem, ale brzy jsme se naučili krásné obloučky. Také jsme se dozvěděli, jak máme pomáhat poraněnému člověku na svahu. Každý večer jsme se sešli ve společenské místnosti, kde jsme hráli spoustu her. Ke správnému lyžařskému kurzu také patří „Karneval na lyžích“, anebo soupeření o lepší čas ve slalomu. Na lyžařském kurzu jsme si to moc užili a tak děkujeme skvělým učitelům, kteří s námi jeli: paním učitelkám Haně Doleželové, Evě Hladné a Alžbětě Mazánkové a panu učiteli Bronislavu Michovi. Simona Foltýnová, Lucie Charvátová, Klára Kapounková
2
Dne 3. března 2012 jsme se konečně dočkali. Nastal totiž den odjezdu na lyžařský výcvikový kurz. Odjezd byl naplánovaný v půl deváté od školy, kde jsme ale všichni natěšeně čekali již dříve. Po
rozloučení
s
rodiči
jsme
nasedli do autobusu, který nás měl
odvézt
do
zasněžených
Beskyd. Poté, co jsme vybalili, jsme
spěchali
na
oběd.
Po
vydatném obědě si nás učitelé rozdělili do družstev a začali jsme nejprve pomalu, ale jistě sjíždět svah.
Po večeři potom nastávala každý den zábava se spoustou zábavných her a vtipů. A jak tak čas letěl, stali se z nás docela šikovní lyžaři. Myslím si, že se lyžařský kurz velice vydařil a budu na něj často a ráda vzpomínat. Linda Judasová
3
Světla Hollywoodu 3. kapitola Z postupu jsem měla strašnou radost.
nekonečnými informacemi, které nám
Spolu se Sandrou jsme se probojovaly
vyrazí dech.
několika dalšími koly a stanuly před ,,Takže,‘‘ řekla, zatímco dlouhými štíhlými
branami semifinále.
prsty, obsypanými mohutnými zlatými A teď stojíme spolu s dalšími deseti hol-
prsteny, poklepávala po mikrofonu, který
kami a radostí se celé třeseme. Dokonce
zuřivě vrčel, jako by sváděl nějaký vnitřní
i já jsem nakonec propadla castingovému
boj. ,,Jsem Gabriela a především bych
šílenství a pustila se do hodin nekonečné
všem dívkám pogratulovala za to, že se
dřiny a potu plných zkoušek. Vše si samo-
dostaly až sem. Všechny máte ohromný
zřejmě vzala na starost Sandra a já byla
talent a určitě to dotáhnete daleko.
ráda, když jsem večer ulehla do své poste-
Bohužel došlo k menšímu nepříjemnému
le.
problému,
který
zásadně
změní
celý
casting. Stejně však doufám, že tuto změnu přijmete. Producenti se rozhodli, že přesunou
natáčení
muzikálu
do
Hollywoodu. Pro všech dvanáct účastnic bude zajištěno ubytování i letenka. Další vyřazování se bude konat v Hollywoodu. Ty, které vypadnou, okamžitě poletí domů. Letenku opět zařídíme. Takže v pátek očekávám všech dvanáct dívek. Poletím Velké dveře před námi se prudce otevřely
s vámi. Ovšem ještě potřebujeme, aby
a dav nás nekompromisně táhl dovnitř.
s každýma dvěma dívkami jel minimálně
Porota na nás čekala ve vstupní hale. Se-
jeden rodič. Zabalte si jen ty nejdůležitější
děli na malých kožených křesílkách. Nej-
věci a v pátek směr Hollywood.‘‘
mladší žena z poroty, muselo jí být nanej-
Dvanáct čelistí pokleslo při pohledu na
výš dvacet, na nás téměř nepatrně kývla
Gabrielu
a pak se dramatickým krokem modelky
a
její
beroucí, zprávu.
blížila k mikrofonu, aby nás zahrnula
4
neuvěřitelnou,
dech
Světla Hollywoodu 4. kapitola Zatáhla jsem malé okénko v letadle a po-
Do nosu mě okamžitě praštil studený
vzbudivě stiskla mamce ruku. Ta mi stisk
vzduch. Pomalu jsem šla po schůdkách
drtivě oplácela. Mamka nemá ráda výšky.
a snažila se získat rovnováhu, která mě
Co nemá – přímo je nesnáší. Ale stejně le-
opustila. Po tolika hodinách strávených
těla. Stálo mě to hodně přemlouvání a ža-
v letadle to byl ohromný nezvyk stát znovu
donění, než souhlasila.
na pevné zemi.
Sandra se na mě křenila ze zadního seda-
Gabriela už stála vedle letadla a netrpělivě
dla. Její radost byla téměř nakažlivá.
na nás čekala. Taky jsme byli poslední. De-
Téměř. Já – stejně jako mamka – jsem ne-
set dívek – se svými rodiči – ji už obklopo-
měla letadla zrovna v oblibě. Ale na rozdíl
valy. Tento obraz mi připomínal ovce a pa-
od ní jsem to nedávala najevo mumláním
sáčka. Omluvně jsem se na ni usmála a po-
nesrozumitelných slov a drtivým stiskem
hlédla na Sandru a mamku. Mamčin výraz
ruky.
už se pomalu vracel do normálu.
,,Prosím, připoutejte se,‘‘ poručila nám
Vydali jsme se k dlouhé limuzíně. Páni –
jedna z letušek, které každou chvíli pobí-
k limuzíně. Všechny jsme do ní nastoupily.
haly v uličce. ,,Za chvíli přistáváme.‘‘
Byla jsem odhodlaná jet do úplně nového
Letadlem se ozvala změť hlasů. Letuška
světa. A neměla nejmenší ponětí, co mě
nás chtěla uklidnit dalšími informacemi,
v něm čeká.
ale nikdo jí moc nevěnoval pozornost. Tereza Měrková
Letadlo pak s téměř dokonalou lehkostí dopadlo na přistávací plochu. Protiklad slova „radost“ Spisovně „kokino“ „Pohádka . . . . . . . . a štěstí“ Manžel mlynářky
Lucie Juřenová, 6.B 5
Je to plemeno psa pocházející z Německa. Německý ovčák je na celém světě nejpoužívanějším psem slepeckým, lavinovým a stopovacím. Používá se jako hlídač i policejní pes. Je to silný středně velký pes. Uši má vztyčené. Štěňata je mívají většinou svěšená.
Ocas je
dlouhý, hustě porostlý. Tento pes je snadno vycvičitelný. Potřebuje dostatek pohybu. Je to velice hodný, hezký a chytrý pes. Podívejte se na fotku mojí fenky Šárky. Eva Machačová
Dne 14. dubna tomu bude přesně sto let, kdy se v Atlantském oceánu potopila údajně nepotopitelná loď Titanic. O život tehdy přišlo 1 517 lidí. Titanic byl zaoceánský parník patřící společnosti White Star Line. Ve své době to byl největší osobní parník světa. Byl určen pro převoz cestujících a pošty mezi Evropou a Severní Amerikou.
Na
této
trase
měl
konkurovat
podobným parníkům. Kapacita lodi dovolovala převážet 2 453 až 2 603 cestujících. O provoz lodě a o pohodlí cestujících se staralo 885 až 899 členů posádky. Titanic ztroskotal již během své první plavby 14. dubna 1912, kdy se parník srazil s ledovcem. Po necelých třech hodinách nad ránem 15. dubna v 02:20 klesl ke dnu. Linda Judasová 6
Jaro Tereza Měrková Už je tady období Den 21. březen 2012 se od ostatních školních dnů lišil.
tepla a jarní pohody.
Byl totiž první jarní den a my jsme se rozhodli ho uví-
Musíme se pořád smát,
tat poněkud netradičně. Jaro jsme na naší škole přiví-
kdo by neměl jaro rád.
tali pestrým oblečením a dobrou náladou. Už úplně roztál sníh a zima je jen ve snech mých. Sluníčko se rozzáří, má krásný úsměv na tváři. Jaro přišlo z velké dálky, přineslo nám jarní vánky. S barvami dělá pokusy, v trávě kvetou krokusy. Mám sto chutí zpívat, jásat, všude kolem samá krása. Kvete kvítí, voní tráva, jaro nám všem vědět dává, že je zkrátka tady. Třídy se den předem domluvily na určité barvě a další den se školou místo znuděných žáků proháněly pestrobarevné postavičky. Tento den se nám moc líbil a byl zpestřením výuky. Tereza Měrková
Už je jaro u nás v kraji, na řece si vlnky hrají. Dávno roztály už ledy, chlad již zlobí naposledy.
Časopis Boom na Internetu www.zsmorkovice.cz/casopis
7
Bez čeho by se žádný člověk nenajedl?
Nemá ruce, nemá nohy, vyšplhá se do oblohy.
Třebas má rohy, není to zvíře, třebas má peří, není to pták.
Červený kurníček plný bílých slepiček. Co je to? Malý ptáček ohniváček
Na vysokém stonku z luk obláček si nesl kluk. Foukl
Kdo má vpředu dvě oči,
trochu, foukl víc a
ale vzadu ještě spoustu
z obláčku není nic.
dalších?
nepije a nejí, ale svůj dům si chrání před ohněm víc než před zloději.
Neustále to mění tvar, ale
Vyslovíš-li mé jméno,
přesto je to stále kulaté.
zabiješ mě. Kdo jsem?
Sabina Rychlá a Adriana Marková Vyhledejte v textu slova týkající se našeho časopisu: Byl jeden pán, který se jmenoval Článkyns a měl dvě dcery. Všichni spolu žili v úplně novém městě, které se jmenovalo Lindam. Jeho první dcera se jmenovala Lboom a byla velmi chytrá. Druhá dcera Dujemesen byla velmi náročná a problematická. Neměly to ani jedna lehké, nikdo je nechtěl. Ale přesto se vzájemně podporovaly. Tak snad jim to dobře dopadne. Lucie Juřenová bez pusy | ústa a zuby | zápalka | kouř | pampeliška | měsíc | peřina | páv | ticho články | Linda | Boom | radujeme se
BOOM – školní časopis Základní školy Morkovice, www.zsmorkovice.cz/casopis Šéfredaktorka: Linda Judasová. Redakční tým: Tereza Měrková, Veronika Hýsková, Adriana Marková, Lucie Juřenová, Eva Machačová, Jana Hauschwitzová, Tereza Hudečková, Aneta Judasová, Sabina Rychlá. Zprostředkovatel redakční rady: Mgr. Radek Strnadel. Korektor pravopisu: Mgr. Jarmila Štelcová. Aktuální číslo najdete na školní nástěnce a na nástěnce na Náměstí v Morkovicích. Všechna čísla časopisu jsou vystavena na internetových stránkách www.zsmorkovice.cz
8
