Martin Podávka, FinQ.cz, březen 2005 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Charakteristika, investování Rizikové pojistné Počáteční poplatky, odbytné Ostatní poplatky Slovníček: splacený stav, odkupy, mimořádné pojistné, alokace, .. Univerzální pojištění, otázky a odpovědi
Vše o investičním pojištění – 1.díl „Kapitálové pojištění je mrtvé, ať žije investiční pojištění“ – tak nějak by se dalo parafrázovat zvolání „Král je mrtev, ať žije král“ ústy některých finančních poradců. Přesto některé odhady říkají, že tomuto produktu rozumí maximálně pětina prodejců a většina klientů ani netuší, jaký produkt si sjednali a co nabízí trh. Přitom dostatečný popis tohoto produktu je možný v šesti článcích, přinášíme Vám první z nich.
Základní charakteristika Začněme názvem: zatímco české označení produktu je Investiční životní pojištění (IŽP, investiční pojištění, v pojistné hantýrce „investičko“), anglické označení je odlišné. Unit Linked Insurance znamená(volně přeloženo) pojištění, jehož výše plnění je vázána na hodnotu (podílové) jednotky. (Nejedná se tedy o žádné „jednotkové pojištění“, jak si lze někdy přečíst v neodborných překladech článků a jiných materiálů ze zahraničí.) Jiný anglický název hovoří o pojištění, kde investiční riziko nese pojistník, nikoliv pojišťovna jako u KŽP (investment risk hold by policyholder). •
Stejně jako KŽP je i investiční pojištění smlouva mezi klientem (tzv. pojistníkem) a pojišťovnou (tzv. pojistitelem). Pojišťovna se ve smlouvě zavazuje vyplatit pojistnou částku v případě pojistné události (smrt nebo dožití). Klient (pojistník) se zavazuje pravidelně platit sjednané pojistné.
•
Narozdíl od KŽP ale v případě investičního pojištění vede pojišťovna každému klientovi individuální účet tvořený investičními podílovými jednotkami. Podílové jednotky pojišťovna klientovi nakupuje za celé nebo část přijatého pojistného, naopak z podílového účtu si pojišťovna strhává správní poplatky a rizikové pojistné. Hodnota pojistného plnění (ať již v případě smrti nebo dožití) je určitým způsobem (viz 2. díl seriálu) vázána na hodnotu individuálního podílového účtu k datu pojistné události.
Nepřesně řečeno – investiční pojištění je v principu stejné jako investování do otevřených podílových fondů. Za peníze klienta jsou nakoupeny podílové jednotky, klient si může vybrat z určité nabídky investičních fondů. Hodnota jeho podílového účtu závisí v každém okamžiku na počtu jeho jednotek v jednotlivých fondech a na aktuálním kurzu podílových jednotek. Hodnota investice není garantována a může růst nebo klesat. Navíc jsou oproti OPF z podílového účtu v průběhu trvání smlouvy sráženy poplatky a rizikové pojistné.
IŽP versus KŽP, UŽP Hlavní rozdíl mezi KŽP a IŽP byl již zmíněn. U IŽP existuje tzv. individuální účet klienta, který je tvořen podílovými jednotkami. U KŽP neexistuje žádný takový „účet“, (pojistně-
matematická rezerva neplní funkci individuálního účtu). A pro úplnost dodejme, že u univerzálního životního pojištění (UŽP) je veden individuální účet v korunách. Pokud mají poradci vysvětlit rozdíl mezi KŽP a IŽP, většinou vidí odlišnost v garantovaném zhodnocení u kapitálového pojištění (mylně ale uvádějí výši TÚM) a naopak v investičním riziku u investičního pojištění. Zapomínají ale na garanci či „negaranci“ ostatních veličin – nákladů a rizikového pojistného. Následující tabulka ukazuje, zda daný parametr je či není garantován u daného typu pojištění.
Zhodnocení
Náklady
Rizikové pojistné
KŽP ANO, je garantována výše pojistné částky. Není garantováno čisté zhodnocení ve výši TÚM. ANO, náklady jsou zakalkulovány v sazbě pojistného a tím tedy v dohodnutém pojistném. ANO, pravděpodobnost úmrtí je zakalkulována v sazbě pojistného a tím tedy v dohodnutém pojistném.
IŽP NE, není garantována pojistná částka pro případ dožití, závisí na hodnotě podílových jednotek. NE, výše poplatků je dána sazebníkem. Ten může být měněn.
UŽP ANO, je garantováno minimální zhodnocení individuálního účtu.
NE, strhávané rizikové pojistné může být měněno stejně jako výše poplatků.
NE, strhávané rizikové pojistné může být měněno stejně jako výše poplatků.
NE, výše poplatků je dána sazebníkem. Ten může být měněn.
IŽP versus OPF Na počátku jsme (nepřesně) přirovnali investiční pojištění k otevřeným podílovým fondům. Ve zbylých odstavcích tohoto dílu ukážeme největší rozdíly mezi těmito produkty z hlediska investování, z pohledu pojistné ochrany se samozřejmě jedná o nesrovnatelné produkty. Podnikání investičních společností a vznik podílových fondů upravuje zákon č. 248/1992 Sb. ČR, o investičních společnostech a investičních fondech. Mezi nejdůležitější ustanovení patří §5, který investované prostředky podílníků vyčleňuje do podílového fondu, majetek v podílovém fondu je společným majetkem majitelů podílových listů, který je svěřen investiční společnosti do obhospodařování. O stavu a pohybu majetku v každém podílovém fondu je investiční společnost povinna účtovat odděleně od svého majetku. Podnikání pojišťoven upravuje zákon č. 363/1999 Sb. ČR, o pojišťovnictví. Zákon nijak specificky neupravuje investiční pojištění, nevyděluje majetek ve fondech z účetnictví pojišťovny. Naopak, majetek v podílových fondech je chápán jako druh rezervy životního pojištění (tzv. rezerva životního pojištění, kde je nositelem investičního rizika pojistník) a je součástí účetnictví pojišťovny (tzv. účetně zřízená portfolia), není majetkem pojistníků. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že i v rámci pojištění lze majetek ve fondech vydělit a mezinárodní účetní standardy s tím počítají. Záleží pouze na zákonodárcích, kdy úpravu použitou v zákonu o investičních společnostech zakomponují i do zákona o pojišťovnictví a sjednotí legislativní pohled na tyto dva produkty. Vyčlenění majetku by s sebou přineslo i zřízení funkce depozitáře, která v současném investičním pojištění chybí na rozdíl od OPF.
Podobně odlišná je legislativa upravující činnost investičních zprostředkovatelů (zákon 256/2004 Sb. a prováděcí vyhlášky 249/2004 Sb., 268/2004 Sb.) a činnost pojišťovacích zprostředkovatelů (zákon 38/2004 Sb. a prováděcí vyhláška). Více naleznete v článku Petra Šafránka „Není zprostředkovatel jako zprostředkovatel“ uveřejněného na www.penize.cz ze dne 23.11.2004.
Statut podílového fondu Zákon o investičních společnostech dává povinnost zveřejňovat tzv. statut fondu, v paragrafu 16 vyjmenovává, co vše musí statut obsahovat. Paragraf 25 stanoví informační povinnost investiční společnosti. Ta musí dvakrát ročně zveřejňovat zprávu o svém hospodaření a o hospodaření jednotlivých podílových fondů. V odstavci (3) jsou taxativně uvedeny údaje, které musí zpráva obsahovat. Zákon o pojistné smlouvě nedává povinnost zveřejňovat statut fondu nebo pravidelné zprávy o hospodaření. Pouze v §66, který definuje informační povinnost pojišťovny vůči zájemci o pojištění jsou 2 body věnovány investičnímu pojištění: Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob oznámeny tyto informace • v případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, • uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly
Druhy fondů Investiční společnosti nabízejí podílové fondy peněžního trhu, dluhopisové, smíšené a akciové. Investiční manažer buď přímo nakupuje konkrétní cenné papíry dle zaměření fondu (převažující postup) nebo investuje prostředky podílníků do podílových jednotek jiných podílových fondů (tzv. fondy fondů). V rámci investičního pojištění se setkáme s fondy dluhopisovými, smíšenými i akciovými, fondy peněžní jsou ojedinělé. Důvody jsou dva: (1) doba trvání pojištění (investiční horizont) je minimálně 5 let a (2) nízký výnos těchto fondů spolu s poplatky investičního pojištění nepředstavují efektivní způsob investování. Navíc se v nabídce fondů objevují i fondy nemovitostní. Pojišťovny většinou neinvestují přijaté pojistné přímo do dluhopisů nebo akcií, ale do otevřených podílových fondů spravovaných sesterskou investiční společností. Jinými slovy, fondy v rámci IŽP jsou často fondy fondů.
Daně Velký rozdíl mezi OPF a IŽP je také dán zákonem o dani fyzických osob.Výnosy u OPF jsou po 6 měsících osvobozeny od daně. Do 6 měsíců je sazba daně 15%, daň odvádí sám podílník. U investičního pojištění je pojistné plnění v případě smrti osvobozeno od daně, pojistné plnění v případě dožití je zdaněno. Za základ daně se považuje pojistné plnění snížené o zaplacené pojistné, daňová sazba činí 15%. V případě odbytného (odkupného) je daňová sazba 25%. Daň za pojistníka odvádí pojišťovna (srážková daň).
Jedna z posledních novel zákona o dani přinesla definici částečných odkupů ze životního pojištění (tzv. jiné plnění z pojištění osob, které nezakládá nárok na ukončení smlouvy) a stanovila výši daňové sazby stejně jako při dožití, tj. 15%. (Daňová sazba 25% tak pomalu ztrácí význam – pokud klient chce smlouvu předčasně zrušit, uskuteční maximální možný částečný odkup s daní 15% a teprve poté minimální zůstatek zruší s daní 25%. Otázkou pro zákonodárce je, proč nesjednotit sazbu, když efektivně lze využít vždy tu nižší.) Daňové odpočty jsou nyní možné u investičního pojištění při splněné podmínky 2x60 (alespoň 60 let věk při dožití, alespoň 60 měsíců trvání smlouvy). Někdy se daňoví poradci, mzdové účetní nebo úředníci finančních úřadů mylně domnívají, že IŽP nesplňuje podmínky soukromého životního pojištění. Opak je pravdou, jedná se o pojištění pro případ smrti a dožití.
Poplatky Poplatky, které platí klient u investičního pojištění jsou vyšší než u OPF. Důvody jsou zejména tyto: • Kapitálová přiměřenost Zejména požadavky na minimální výši základního jmění nebo na solventnost odvozenou z výše upsaného rizika a pojistných rezerv jsou mnohonásobně vyšší než u OPF (resp. nejsou u nich vyžadovány). • Vyšší správní náklady spojené s administrací pojištění Investiční pojištění je především pojištění. Správa pojistného produktu je náročnější než správa čistě investičního produktu. Některých zaměstnanců musí být mnohem více (taxace smluv, IT, právní oddělení, marketing, účetní oddělení, školení, …), některé profese u OPF nemají důvod (likvidace pojistných událostí, oceňování rizika, pojistná matematika, …). • Distribuční kanály Základním distribučním kanálem prodeje pojištění je síť poradců, ať již proto, že pojistný produkt je složitější a potřebuje být vysvětlen nebo proto, že pojištění se prostě nekupuje ale prodává. Tento distribuční kanál je dražší než např. distribuce přes bankovní pobočky nebo přímý prodej. Pokud jsou OPF distribuovány v sítích poradců, pak jako doplňkový produkt (základním produktem zůstává dle druhu sítě životní pojištění, stavební spoření nebo penzijní připojištění). Poplatkům (druhy, jejich obvyklá výše) bude věnován 3 a 4 díl seriálu.
Vše o investičním pojištění – 2.díl Název „investiční pojištění“ se skládá ze dvou slov. V prvním díle jsme se věnovali prvému z nich - investování, druhý díl je věnován právě pojištění. Investiční pojištění je totiž hlavně pojistný produkt. Oproti kapitálovému pojištění má transparentně odděleno rizikové pojistné pro případ smrti.
Přirozené pojistné Klíčem k pochopení výše rizikového pojistného u IŽP je pojem přirozeného pojistného. Je „přirozené“, že pravděpodobnost úmrtí závisí na věku člověka. Tato pravděpodobnost je podrobně sledována a je zachycena v tzv. úmrtnostních tabulkách. Příklad úmrtnostní tabulky pro muže a ženy z roku 2003 pro vybrané věky je zde.
Roční pravděpodobnost úmrtí Věk Muži Ženy 30 0,00110 0,00029 31 0,00117 0,00035 32 0,00129 0,00048 33 0,00128 0,00057 34 0,00145 0,00065 35 0,00149 0,00075 0,00236 0,00094 40 0,00685 0,00315 50 0,01815 0,00776 60
Odpovídající měsíční pojistné na 10 000 Kč pojistné částky Muži Ženy 0,917 0,975 1,075 1,067 1,208 1,242 1,967 5,708 15,125
0,242 0,292 0,400 0,475 0,542 0,625 0,783 2,625 6,467
Přirozené pojistné označuje takové pojistné, které kopíruje tuto pravděpodobnost, každý rok se mění dle aktuálního věku. Pro muže ve věku například 30 let a pojistnou částku 1 milión Kč je přirozené (netto) pojistné 0,0011* 1 000 000 = 1 100 Kč. Přirozené pojistné pro stejného muže o rok později bude ale vyšší, je mu již 31 let: 0,00117* 1 000 000 = 1 170 Kč. Každý rok tak zaplatí vyšší pojistné (za předpokladu neměnné pojistné částky). U rizikového pojištění se naopak po celou dobu platí stejné (konstantní) pojistné. Toho je dosaženo tím, že z počátku platí klient vyšší pojistné než odpovídá pravděpodobnosti úmrtí v daném věku a ke konci naopak méně. Pojistné zaplacené „navíc“ v prvních letech pojištění pojišťovna ukládá stranou (ano – i u RŽP se tvoří matematická rezerva) a používá je ke konci pojištění, kdy placené pojistné nedosahuje výše přirozeného pojistného. U investičního životního pojištění se používá přirozené pojistné. Pojišťovna každý měsíc vypočte na základě aktuálního věku, pojistné částky a platného sazebníku rizikové pojistné. Toto rizikové pojistné pak strhne z podílového účtu klienta. Sazebník může mít formu měsíčního pojistného na 10 000 Kč. V případě muže ve věku 33 let s aktuální pojistnou částkou 425 300 Kč bude strženo (dle výše uvedeného sazebníku) 425 300/10 000* 1,067 = 45,38 Kč. Sazebník rizikového pojistného by měl být volně k dispozici klientům. Jeho výše může odpovídat například úmrtnostním tabulkám ČSÚ z určitého roku. Nemusí být navýšeny o nákladovou přirážku, náklady na správu pojištění jsou hrazeny z poplatků investičního pojištění. Přesto někdy bývá nákladová přirážka použita. Např. 50% přirážka znamená, že pojistné z našeho příkladu (muž 33 let) není 1,067 ale 1,067*(1+0,5) = 1,600, rizikové pojistné je o 50% vyšší než netto pojistné.
Konstrukce pojistné částky Na trhu lze existují tři základní konstrukce pojistné částky pro případ smrti, tj. tři různá ustanovení v pojistných podmínkách (PP), která jinak definují výši pojistného plnění v případě smrti. 1. Varianta „Pojistné“ Znění PP: „V případě smrti je vyplacena aktuální hodnota fondu, nejméně však výše do té doby zaplaceného pojistného.“ Nejedná se tedy o pojištění s významnou
pojistnou ochranou, je to obdoba KŽP s vrácením zaplaceného pojistného v případě smrti. Pokud je hodnota fondu vyšší než zaplacené pojistné, nesráží se žádné rizikové pojistné. Pokud je hodnota fondu nižší, je rozdíl (zaplacené pojistné – fond) základem pro výpočet rizikového pojistného. V této variantě je ale rozdíl většinou malý a rizikové pojistné zanedbatelné. 2. Varianta „Fond a pojistná částka“ Znění PP: „V případě smrti je vyplacena hodnota fondu a sjednaná pojistná částka.“ Klient v pojistné smlouvě určí pojistnou částku. Každý měsíc je vypočteno přirozené rizikové pojistné odpovídající sjednané částce a to je strženo z hodnoty fondu. Jestliže v okamžiku smrti byla aktuální hodnota fondu 325 000 Kč a sjednaná pojistná částka 500 000 Kč, je oprávněným osobám vyplaceno celkem 825 000 Kč. Rizikové pojistné se vypočte snadno, v případě muže ve věku 33 let a výše uvedeného sazebníku je měsíčně strženo z podílového účtu 500 000/10 000*1,067=53,35 Kč. Výhodou této varianty je, že klient si může snadno zkontrolovat stržené rizikové pojistné, pojistnou částku i sazebník zná (nebo by měl znát). Druhou výhodou je, že klient si může částečně vybírat peníze (odkupovat jednotky) aniž by to mělo vliv na pojistnou částku. Nevýhodou je, že rizikové pojistné s rostoucím věkem roste a stále více „ukrajuje“ z hodnoty fondu. Klient může být zbytečně přepojištěn – hodnota fondu + PČ je vyšší než suma, kterou potřebuje mít zajištěnu, po určité době by mu stačila nižší pojistná částka, protože hodnota fondu se pravidelným investováním zvýšila. Tento problém řeší varianta třetí. 3. Varianta „Nejméně pojistná částka“ Znění PP: „V případě smrti je vyplacena pojistná částka, případně hodnota fondu, pokud je vyšší.“ Z pohledu potřeb klienta se jedná o nejlepší variantu. Klient má vždy k dispozici sjednanou pojistnou částku, zároveň ale s rostoucí hodnotou fondu klesá rizikové pojistné, které je mu strháváno z fondu. Pokud je sjednaná pojistná částka 500 000 Kč a hodnota fondu 325 000 Kč (stejně jako v předešlé variantě), je mu vyplaceno v případě smrti 500 000 Kč. (Pokud by byla hodnota fondu vyšší než pojistná částka - např. 510 000 Kč, byla by mu vyplacena hodnota fondu.) To je méně než u předchozí konstrukce, zároveň je ale nižší rizikové pojistné. Základem pro jeho výpočet je rozdíl mezi sjednanou pojistnou částkou a hodnotou fondu, v našem příkladě (500 000 – 325 000)/10 000*1,067 = 18,67 Kč. Výhodou této varianty je, že za klienta automaticky snižuje pojištěnou částku tak, aby dohromady s hodnotou fondu dala dohromady požadovanou sumu. Úspora na rizikovém pojistném může být značná, rizikové pojistné s rostoucím věkem výrazně roste. V okamžiku, kdy hodnota fondu překročí pojistnou částku se již žádné rizikové pojistné nestrhává. Nevýhodou (pro někoho) je vliv částečného výběru na sjednanou pojistnou částku. V případě, že PČ je 500 000 Kč, hodnota fondu je 325 000 Kč a klient si vybere 100 000 Kč, dojde k automatickému snížení sjednané pojistné částky o 100 000 Kč na 400 000 Kč. Proč? Pojišťovna se tak brání spekulacím. Pokud by klient umíral, je pro bylo by pro něj výhodné vybrat všechny prostředky (v našem příkladě 325 000 Kč) a poté by ještě pozůstalí získali pojistnou částku 500 000 Kč. Pojišťovna si ale strhávala rizikové pojistné před smrtí pouze na rizikovou částku 500 000 – 325 000 = 175 000 Kč. Po výběru sníží pojišťovna pojistnou částku tak, aby tento rozdíl (riziko)
zůstal zachován (400 000 – 225 000 = 175 000 Kč). Pojistná částka může být samozřejmě na přání klienta navýšena na původní hodnotu, podmínkou je vyplnění zdravotního dotazníku.
Flexibilita Vzhledem k výše uvedenému výpočtu rizikového pojistného a jeho úhradě z podílového účtu nemusí být u IŽP jednoznačně dán vztah mezi placeným pojistným a pojistnou částkou. Naopak, klient si může vybrat z určitého intervalu pojistných částek. V druhé a třetí variantě bývá stanovena tzv. minimální pojistná částka (nejčastěji 10 000, 20 000 nebo 50 000 Kč). Pojistná částka musí být sjednána alespoň v této výši, pokud je sjednáno právě dané minimum, nepožaduje se vyplnění zdravotního dotazníku. Maximální pojistná částka bývá stanovena v závislosti na věku klienta a pojistném (ročním). Smyslem nastavení horní hranice je, aby nedošlo v průběhu trvání smlouvy k vyčerpání všech prostředků na rizikové pojistné, smlouva by pak zanikla. Například pro muže ve věku 30 let s ročním pojistným 12 000 Kč se pojistné částky pohybují zhruba od půl do dvou miliónů. Naopak některé pojišťovny mají pro klienty předdefinovány např. 3 konkrétní výše pojistných částek v závislosti na věku a pojistném – hovoří o tzv. spořící, vyvážené a ochranné variantě. Spořící varianta má PČ nízkou (malé poplatky za riziko = více naspořeno), naopak ochranná varianta má pojistnou částku vzhledem k pojistnému co nejvyšší. Během pojistné doby lze pojistnou částku snadno změnit, změna bývá platná již od dalšího měsíce. Lze tak pojistnou ochranu snadno přizpůsobit okamžitým potřebám. Může nastat i situace, kdy klient požaduje vyšší pojistnou ochranu, než je maximální pojistná částka odpovídající jeho věku a pojistnému. Než aby navyšoval běžné pojistné (může být zatíženo poplatky, viz třetí díl) je pro něj výhodnější si k maximální pojistné částce sjednat připojištění pro případ smrti. To je důvodem, proč lze toto připojištění často sjednat i u IŽP a proč není zbytečné, ačkoliv lze smrt pojistit v rámci hlavního pojištění.
Dožití Pojistnou událostí je i dožití. V tomto případě se vyplácí aktuální hodnota fondu. Některé produkty se snaží odlišit a tak na konci pojištění nabízí navíc k hodnotě fondu i jakýsi bonus. Jednou z možností je, že pojišťovna během trvání smlouvy z každého zaplaceného pojistného nebo za každý měsíc připíše klientovi speciální (bonusové) jednotky dle pravidel v pojistných podmínkách a ty mu vyplatí při dožití. Podobně se chová i produkt , který deklaruje, že v případě dožití vyplatí 101% aktuální hodnoty fondu (1% navíc bylo vytvářeno po celou dobu trvání pojištění, pouze pravidla tvorby jsou „skrytá“).
