O SYMPOSIUM PRACOVNÍKŮ
BANSKÉHO PRŮMYSLU
HORNICKÁ PŘÍBRAM VE VĚDĚ A TECHNICE
SEKCE
VĚDECKÉ A TECHNICKÉ INFORMACE
1979
O 8 8 AH Pétekl a uvodnl slovo garanta sekce vědecké a technické Informace •••••••••••« a • • • ^aaa aa • • • •
L. KadlaCckí Odvětvová soustava vědeckotechnických informaci v ča. energetice aaooaat>«aa «•••«•«••••••••••••• •••••a aaaaaaaaaaaa
Fr. Votava: Automatizace VTEI v československé energetice ...„
17
K, Sotekt Průzkum požadavků a potřeb uživatelů odborných informaci v organizaci Ca. energetiky T* Oanout: Informační aouatava geológia 9. Hrulka, E. Květonové: Automatizované systémy VTEI v geologii v ČSSR a v zahraničí ##**si#««*#»aiB«)««i#«t«**o**a>«#4*»
I . Syneks teologické databanka 1
•aa•«••••«••.aa.a..a«*aa*»...a*.aaa.aa.a.....«••
55
75
a*
O. Papouiekí Vícejazyčný tezaurus v uhelné* průmyslu RVHP
'•••••••••aa«a*a*aaaaa>aa*««*»«a«a»aaaaa*a*aa>aa«
M. Svatons 2kulenostl z racionalizace v inřormačním středisku hornického zamireni : 3 . HájfCek: ca. jaderný program a faktografické informace a*aja>aa.aja«a*.aaa.a • • • . • « • • • • • . • • a • • • • • • • • • • • • • . «
O. Blažek: Vývoj a.provoz relerlnl magnetopáskové služby ZNIS v ČSSR
vv
9. Kohoutová! Systéa odvětvové evidence nekonvenčních aateriálO z jaderných oborů
a...«*«...»«.••*.«««*•«<>»•••••>••«•«*••*••£«*••
L. Vymetal: Automatizované zpracováni sezneau časopisu a publikační Činnosti v Ústavu Jaderného výzkuau
..«*«..«•.>*«•....••..•••••...«.•••.•*••»•••••.
143
153
3. Pěknicel Technické zabezpečení informační činnosti a tisku ve středisku VTEI O V W R VI. Podvín: Způsoby a perspektivy využíváni velkých bázi dat 3. Krátká, M. Starý: Současný stav zabezpečováni inforaačni činnosti v odvfitvl plynárenství Fr. Kondn Rozvoj inforaačni činnosti v oboru "Povrchové dobýváni hnědého uhlí
...•.•.a*«*...«.»..•.«.».«•....«....««.*«*«.«•*
O. Sucháneki Publikační a vydavatelská Činnost OOIS-ĎIS3P St. Konečnýt Uplatňováni reprografie v současných informačních systéaech , Ž. Stanik: feast ČSSR v experiaentu MAAE s přlaýsu přístupe* k bázla dat INIS a AGRIS
191
229
239
249
255
269
3. Kohoutová: Systém odvetvové evidence nekonvenčních materiálů z jaderných oborů L. vy«»8t:*lt Automatizované zpracováni seznaau čssopisA a publikační Činnosti v Ústavu jaderného výzkumu 3. Pěknlcei Technické zabezpečeni informační činnosti a tisku ve středisku VTEI O v W R
•••••••.*«*••«•.•«••»..*••**.*•••*••*..••«»••••
VI„ Podvins Způsoby a perspektivy využívání velkých bází dat
175
191
3. Krátká, M. Starý: Současný stav zabezpečováni informační činnosti v odvétví plynárenství «•<
Fr. Kondrx Rozvoj informační činnosti v oboru "Povrchové dobýváni hnedého uhli O. Suchánekt Publikační a vydavatelská činnost 00IS-ĎIS3P o
St. Konečnýt Uplatňováni reprografie v současných informačních systémech ...r
.....e..
Ž. Stanik: Účast SSSR v experimentu U M E s přímým přístupem k bázím dat INIS a AGRIS
239 249
255
269
. I
-113-
Cs.
Ihg. Jiří
JADERNÝ PROGRAM A FAKTOGRAFICKÍ! INFORMACE
H á j í S e Je
f
iJlSJP Praha, CSSR
tfvod
Hlavním úkolem útvarů. VTEI do nedávné doby bylo zajišťovat dokumentografické informace pro siré uživatele. Tento úkol je v zásadě "vyřešen využitím výpočetní techniky pro zpracování, vyhledávání a distribuci informací. Systémy využívající dávkového zpracování, nebo v nejmodernější formě dialogového přístupu k informacím, jsou v provozu nebo se budují v řadě odvětví národního hospodářství. Tlivém řady faktoru, jako je prohlubující se děl*ba práce, narůstající množství informací, které je k dispozici, současně s růstem informačních potřeb jednotlivých specialistů, možnosti které skýtá rozvíjející se výpočetní technika aj. narůstají požadavky na informace ve zhuštěnějSi formě, na informace faktogra fické /1, 2/.
Současný stav výstavby faktografických lnformačních systémů pro .jadernou vědu a techniku Původní plán ssajištění faktografických informací pro 5a. jaderný program počítal s tím, že ÚISJP bude ve spolupráci s dalšími informačními organizacemi vlastními silami zpracovávat vstupní data,, V průbahu úvodních prací a studia literatury se zjistilo, ze je možná využít výstupu vybraných stávajících systémů. V rooe 1978 byl proveden průzkum, který ukázal, že se buduje a částečně je i v provozu řada faktografických informačních pátému, využitelných v jaderné vSdS a technioe. Základním kriteriem, použitým při průzkumu, byla dostupnost systémů. Z toho důvodu si výsledky průzkumu nečiní nárok na úplnost. V prvé řadS jsme se zaměřili na československé systémy a systémy RVHP, dále pak na systémy, budované a provozované v rámci MAAE. Pro větší názornost a přehlednost jsou základní údaje otSchto systémech saataveny v tabelární formě (tab. 1). Podle původu jsou v tabulce rozděleny systémy do následujících skupin : - československé systémy, - syatémy budované v rámci RVHP, především jako součáat MSVTI, - syatémy budované MAAE nebo za její spoluúčasti, - syatémy z kapitalistických zemí. Hodnocení a využití popsaných systémů pro Sa. jaderný program Z údajů uvedených v tab*1 vyplývá, Se v oblasti jaderné vědy a techniky ae buduje nebo je v provozu celá řada systémů. Vzhledem k tomu, íe 5s. jaderný
program je zaměřen na jadernou energetiku, největší přínos pro něj mohou poskytnout výstupy ze systému : - MOAPIPS, budovaný v rámci MSVTI, - Energetická a ekonomická banka dat, budovaná MAAB Vídeň /3/. Bohužel ani v jednom případě nejsou dosud výstupy k dispozici. Podle původního harmonogramu bude systém MOAFIPS v provozu nejdříve v roce 1985* Ekonomická a energetická banka dat je již z Sásti v provozu pro potřeby MAAE. Jedná se o její zpřístupnění Sienským státům. Předpokládá se, Se tato banka dat bude předstatovat znaSný přínos pro SSSR. Pro přístup do této banky dat bude možné využít fiouSasné zařízení, pro. dálkový přenos dat mezi tflSJP a JfAAB. Na druhé straně vfiak nelže zanedbat přínos systémů, jejichž výstupy jsou ať již v provozní nebo experimentální podobS k dispozici. I když výstupy z těchto systémů budou užitečné pouze pro omezené skupiny uživatelů (což ovfiem je zřejmě obecnou vlastností faktografických informačních systémů na rozdíl od systémů bibliografických), jejich využití představuje tyto přínosy : - získání praktických zkušeností se zpracováním faktografických Informací, - získání praktických zkuSeností ze spolupráoe mezi uživatelem a informačním pracovníkem v oblasti faktografických informací, - využití dostupných zdrojů Informací pro potřeby vědy, výzkumu, vývoje a výroby."
V současné době* jsou k dispozici výstiipy z -fichto systémů : a) Banka ukazatelů hospodářského vývoja b) Malý 2a. experimentálni soubor základních technickoekonomických parametri vybraných tlakovodníoh elektráren c) Databáze ENSDF Nuclear Data Sheets a NDP/B-IV Fission Products Library d) Nuclear Power Experience. Banka tidajů hospodářského vývoje /4/ obsahuje makroekonomické údaje. Předpokládáme proto, že jeji výstupy budou zajímat pouze dzkou skupinu řídících a prognostických pracovníků. Tento předpoklad chceme ověřit ve spolupráci s tfVTEI, Daláí využívání malého 2a. souboru základních technicko-ekonomických parametrů vybraných tlakovodních elektráren závisí na výsledcích vyhodnocení výsledků počítačového zpracování experimentálních dotazů, které zajiěíuje ZfI Lipsko /5/. Pro další využívání se ukazuje jako nezbytné doplnit experimentální soubor minimálně o parametry dalších 44 tlakovodních elektráren. Databáze ENSDF.Nuclear Data Sheets aMDF/B-IV Fission Products Library ze sekce Jaderných dat MAÄS Be nyní využívá v ZfI Lipsko /6, 7/« Zkušenosti z tohoto ústavu chceme aplikovat v ÚISJP ve spolupráci s ÚJV a ÚVWR.' Od vSech ostatních systému se odlišuje systém Nuclear Power Experience, který nepoužívá pro zpracování faktografických informací počítač. Poskytuje uživatelům informace o poruchách provozu lehkovodních elektráren, jejich komponent a o způsobu, jakým byly
-11T-
tyto závady odstraněny. Výatupy jsou vydávány *» formě volných listů, která se podle pečlivě vypracovaných, pokynů zakládají do specielních pořadačů. Informace lze vyhledávat jednak podle komponent jaderných elektráren, jednak podle názvů elektráren. Píky dobře promyälenému selekčnímu jazyku je vyhledávání Informací velmi rychlé a jednoduohô. Cena výstupů, která lze běžným způsobem objednat u vydavatele, je poměrně vysoká - 450 $ ročně. Iřeveden! systému na počítač by bylo obtížná a není ani pro jeho využívání nezbytné. NPE obsahuje velké množství užitečných Informací, ale mezi pracovníky ča. jaderného programu není příliš znám a využíván* Pokládáme proto za nezbytné zvýšit popularitu tohoto systému mezi příslušnými pracovníky a navrhnout postup pro jeho širší využívání* Pro širší využití tohoto systému byohom přivítali Vaši spolupráci. Statistické rozbory dokumentograflckého souboru Mimo informace, přímo vložené do dokumentografiokého souboru, lze z takového souboru získat ještě další informace, které vyplývají z jeho struktury. Tyto informace lze získat statistickou analýzou /&/<, Podstatou statistické analýzy je skutečnost, že informace nevyplývají z vyhledaných záznamů jako u běžných retrospektivních nebo průběžných reéevětt ale z počtu dokumentů, vyhledaných na vhodně modifikovaná dotazy. Výsledek statistické analýzy dokumentografiokého fondu nepředstavuje informaci dokumentografickou ale specielní typ informace faktografické. Jako příklad lze uvéat »
a) reSerse podle instituce - na základě* tématlckéhto zaměření publikovaných prací lze urSit hlavní obsah činnosti sledované instituce. Tématické zaměření lee stanovit podle požitu prací v jednotlivých kategoriích. ISIS, případně podle užfiích tématických kategorií/"vymezených pomôcť de ůicript flora. Při hodnocení výsledků je třeba brát v úvahu, Se práce z některé oblasti nemusí být z různých důvodů publikované, b) rešerše podle titulů Sasopisů - mohou sloužit pro výběr titulů Sasopisů i ve kterých je největší zastoupení článků* venovaných sledované tématice, c) rešerše podle určité tématické oblasti - získané záznamy lze rozdělit podle : - jednotlivých institucí nebo autorň s cílem zjistit, kdo se daným problémem zabývá, - podle jednotlivých let s cílem zjistit trcrnd zájmu o danou problematiku (viz tab 3 ) , - podle užšího tématického zaměření, například pro odhad vývojových trendů, d) reSerše podle druhu dokumentu - například pro zjiStění patentové aktivity vybraných firem nebo ve vybrané oblasti. Přehled uvedených typů možných a užitečných statistických analýz není uvedenými příklady vyčerpán. Výsledky těchto analýz je třeba peSlivS vyhodnotit. ZíSimsií informace jsou vhodné jako podklad pro studijní tx prc&iootlcké práce* 2*o ověření těchto teoretických úvah byly experimentálně uskutečněny dva statistické rozbory* V prvnic z nich bylo sledováno tématické zaměření publikační rt patentové aktivity koncernu lestinfihouse.
-IIP -
Z výsledků vyplývá, Se jak publikační tak 1 patentová aktivita je soustředěna do kategorie B (tab* 2a)• Z toho důvodu bylo dále sledováno rozdílení v ráma! táto kategorie (tab, 2 b ) . Publikační aktivita je sou středěna do kategorií E 32 (tlakovodní reaktory) a E 35 (nsioSivé reaktory), oož odpovídá mámenu aeměře ní koncernu Weatinghouse na výrobu tlakovodníoh jaderných, elektráren a vývoj ryohlýofc mnoíivýeh reakto rů. Druhý rozbor se zamSřll na sledování Sasového vývoje publikační a patentová aktivity, týkajíoí se parogenerátorů* Byly při n5m vybírány věeohny dokumenty, u nichž byl nalezen deskriptor STEAM GENERATORS (tab. 3 ) . Z výsledků vyplývá, Se poíet dokumentů i patentů s touto problematikou neustále roste. Cílen provedených statistiokýoh rozborů bylo ovžřlt jejich proveditelnost a naznaSi-fc dalfií smír pro využívání poSítaSového zpracování systému INI3. . Nebylo prozatím provedeno důkladná vyhodnocení síaka nýoh výstupům Dosažené výsledky ukazují, Se i 1« statistioké rozbory fondu IRIS jsovt pomooi poíita 5e proveditelné, 2. při peSllvé volbS dotazu a yyhodnooení výsledků mohou přinést cenné informaoe. Problémy výstavby faktografických systémů Na základe1 svého přlspivku, jako podnít pro diskusi, 3e chci zmínit Q některých.problémech výstavby faktografických informačních systémů, jak je vidím z mého hlediska na základ* ^vnrr^rťih afeufi*ností.
.«. 120 -
i
Vestavba automatizovaných, dokumentografických systémů byla spojena s menším množstvím problémů, protože navazovala na dlouholetou tradici a zkušenost i útvarů VTEI. íroblémy se soustředily především na technickou stránku řešení a zvládnutí nové techniky,, ď-
t
Naproti tomu výstavba faktografických áystémů představuje pro většinu útvaru VIBI zcela novou problematiku, se kterou se doposud nezabývaly. Přináší proto řadu problémů., které se při automatizaci dokumentografických systémů nevyskytovaly, což vyplývá z
i
- nedostatečných zkušeností, protože se jedná o novou, kvalitativnS odlišnou problematiku, - nutnosti užSí spolupráce s uživateli a hlubší znal o s t i Jerich potřeb, - věfcší pracnosti a náročnosti přípravy vstupních dat, - kvalitativně vyšších nároků na počítačové zpracován í . Obvykle se nevystačí se zpracováním v rešjjau off-line, ale je nezbytná možnost dialogového přístupu k počítači. Domnívám se, Se většina odvetví v zásadě vystari s jedním, případně B malým počtem dokumentografických informačních systémů. Pouze ve specifických případech bude třeba doplňovat dokumentografické informace ze ayatémú, provozovaných v jiných odvětvích. Vzhledem k univerzálnímu charakteru dokumentografických informačních systémů by jejich provozovatelem měl být příslušný ODIS. Naproti tomu bude každé odvětví potřebovat větší počet poměrně specifických faktografických infor-" mačních 3ystémů, zaměřených především na jednotlivé obory. Z toho důvodu a vzhledem k tomu, že
bií Se k uživatelům by je měly provozovat příslušné 0BISye Měla by to být jedna z hlavních náplní jejich práce. Na překážku tomuto navrženému modelu je však skutečnost, že OBISy jsou hůře personálně a technicky vybaveny. Domnívám se proto, že přes uvedené věcné důvody, bude hlavní tíha výstavby faktografických systému spočívat především v prvním období na ODISech, jejichž Sixmos t se zaměří na : - výstavbu faktografických Informačních systémů pro vedoucí pracovníky odvětvi. Provoz těchto systémů bude trvalým úkolem ODISu, - výstavbu vzorových faktografických systémů, jejichž provoz bude postupně převáděn na OBISy.
L i t e r a t u r a /I/ Basi, Z. : Nárožné úkoly národního hospodářství ve vztahu k plnění usnesení vlády k "Zásadám rozvoje soustavy VISI do r. 1980", 6s. Informatika, 21 (1979) 5. 1, s. 1-2. /2/ Kleinová, L. t Faktografické Informace jako součást specializovaného fondu VTEI. tfVTEI, Praha, Červen 1974* /3/ Charpentieře;j.-P., Russell, J.E. : The IAEA - Energy and Ekonomik Data Bank, IAEA Bulletin, 20 (1978), S. 2, s. 2-1?.
-122 -
/4/ Kecové, S,,: Báze dat ukazatelů hospodářského vývoje tfVTBI-UTBIH. Faktografická informační systémy, tfVTEI, Praha, 1978, s. 23-36. /5/ HájíSek, J. : Banka dat pro jadernou vSdu a techniku. Faktografické informační systémy, tfTTEI, Praha, 1978, s. 177-180. /6/ CINDA 78. An Index to the Literature on Microscopic Neutron Data. IAEA, Vídeň, 1978. jlf Friedrich, K. : Elnlge Aspekte zur Nutzung der Kemdaten fuer die Isotopen - und Strahlenforschung. Zfl Hitteilungen, ľr. 15, Červen. 197a, s. 69-83. /8/ H.wkins, D.T. : Unconventional uses of On-line Information Retrieval Systems : On-line Blbliometric Studie. Journal A S K 28 (1977), 2. 1, s. 13-18.
lab. 1 - Základni ildaic o vybraných faktografických eyatémech Násev eystfou
Zpracovatelská organizace
Č e s k o s l o v e n s k á
Tematická oblast
Způsob tprao* dat
Stav výstavby
Účast tJlSJP
s y a t á my
Bonka dat ukazatelů hospodářského vývoje
ÚVtEI
Základní eko- Waj>o5ita5i nomloká data SUMEIJS prograpro 21 atáM a men SESAÍI 5 polit.-hosp. seskupení
Experimental- řlánuje se exní provoz perimentální ověření využit e l n o s t i pro 5s. Jaderny pragrara
Banka údajů o radioaktivit* ilsemí
datav radloekologlt a využití Jaderná techniky
Data o radlo- Ha poEítaSi aktivit? životního prostředí
. T roes 1979 V ráaoi spoluuISJF bude zahájen práce mezi 9ZÍ ÚISJ a uRYJI v obleasb&r dat ti vídaoko-teohaiokýoh inforriaoí je sajiStěna laforBovaaoat a návaznost
Kalý oa. experinwitil- ?JlSjP ve spoluní soubor dat sáklad- práci a ZÍI níoh teohnioko-ekonoaickjeh parametra tlakovodních elektráren
Sxperlnentál- tfxsjp připravi.Základní teoh- Ve poSítaíi nioko-akonomlc- JSEř 1040 pro- ní spraoování lo vstupní data dat Helií postup ká parametry grane* U33 bude stanoven vybraných tla- Bajiífuje ZfI na sákladS vykovodníoh Lipsko hodnocení exp. elektráren výsledků
I
Způsob zprao. dat
Stav výstavby
Účast DISJP
Zpracovatelská organizace
Tenatic** oblast
K04FX7S Kerdunarodnaja otraalevaja avtOBiatistrovaanaja faktotxafiSeaicaja Infor•Mlami •Istená
MOSVTI pro elektroenergetiku, Hlavni orgán t laíormtntrro, CSSR zastupuj • C£Z*»CQX3E
Teotalokoeko.iO'- fia poS£ta5i 3. •ickif provozní a genarace, bude havarijní paranet- specifikováno ry jaderných alek- v projektu trárea„předev&ím typu VVER
A8J8 ATtoetatlslrovasnaja Inřorcaolounaja uprav. statena
V ránol RVHP 0SSR ^astupuje úřad pro npnaslliaol a maření
Experimental- Ú1SJ? bude Paktograftokj tíNM Sraha uakuInformaee o nor- teEní experinent ví reaHzaoa sledovat Dořnosti Báoh* na poS£ta2l vyuílti pro TOM Praha, s a j l s - TESLA. 200 a proEa. jaderti! experiment gramem TE3LA. ~ä$i program pro oeoll JJiDIS
SS8D
V ránet RVHP CSSR sastupuje Cs. Institut tachnlektf nomallíace a Jakosti, Bratislava
Pyilkálai konHa poSitaSl •taaty a vlaatnost i materiálů a látek
Hásev ayatamu Syattfay
RVHP
Jedlimaja aiateoa ataadardnyoh donayeh
Projekční Ve 90IUpfíprava buda príoi a ukonSena v COISE-CEZ r. t985* Zavedení do provozu 1990
Ve atadlu projeíttu
Sásev syeténu S y s t á •y
Ipraoovatelolcá l budovane
'Zpftsob zprao. dat
Tématická oblast ránol
Stav výstavby
Ifóaat OISJF
H A AB
Bnerettiektf a •konooteká banka
XAA8 Vídeň
Výroba, spotřeba s> poSítaSi a zdroje energie. IBM 370/165 Jaderne reaktory •yatcaen a palivoví oyklus. á M B A S Státní rozpočty a iline in vieobi lnf
Cáatacne* raalisován pro vnitřní patřeby 1UAS
Byla rJiájona jednaní • UAAI o napojení 0Z5JP
EHSDP Suolear Data Sheets
iSAAB Vídeň aekee jadernjoh dat, v •ezlnárodBi spolupráol
Vyhodnocená data Ha počítači pro Jaderná hladí- IBM 37S/1Š5 ny, stabilita jader, o •ateřakyeh nukildeeh, ealtovsnea záření aped.
V provoxu
Bude specifikována v roce 1979
JUA2 Vídeň aekee jadernýeh datt v B«zlnárod» ní spolupráci
Parametry rozpadu Ma pcčít&íi víspsssýoh štip- m i 370/165 produktů
V provoní
4*1
IKDP/B-IV Produots Library
Vydavatelství Bernard J. Verná, Znelno Kalifornie VSk
Poruchy jadamjeh 3ex poaool olektráren a jejlsh pocitoče konponent, spftsob opravy
S I
t iokieh Suolear Tovar experience
I
Bude speoltlkována v root 1979
a t á t e oh
V provozu
fllSJP odebírá výstupy
-12Ô-
lab* 2 » Publikační a patentoví? *^rtlvita Isonoernu Westinghouae a) BozdSleni publikací a patentů podle hlavních kate* goril : ť
Kategorie INIS
A
B
til %
uo
11
1
17 15 1
20
53 3
190 0
100
219
213 191 14
C
D Z P
w Z t o h o
FoSet publikací
677 32
c e l k e m 1.267
ti. %
patentů
0,5 9.1 1.4 2.3
3 5
86,9 0 100
b) RozdSlení kategorie E dp subkategorií : Kategorie h 10
Počet záznamu O 4 7 19 0 16 0 6
E "íl E 12 E 13 £ 14 £ 15 E 16 £ 1? E 10
součet
52
-127 -
E 20
B B B B
0 7 66 43 64
21 22 23 24 E 20
^_
m
^
^_
^
_
jp
g^
^^
souSet , ^
a
v
^^
^
g^
a^
^^
B 30
180 QK
ni
im
VB
••
^>t
t
19 17 170 10 6 U9 29 0 6
E 31 E 32 B 33 B 34 • B 35 B 36 B 37 B 38 B 30
aaučet
B 40
406 0 10 11 2
B 41 B 42 B 43 B 40
souSet
23 2
B 50
7 7
B 51 B 52 B 50 C e 1 k •m
80UČ«t
16 677
|
n
Tfi!b* 3 ^ Výskyt dolc " 8ntfl« zsb^fvBľiícdĹch. HB tikem perogenerátorů
XHIS Atomiadez
6
2 8
1 Celkem
Rok 1975 1976 1977 1978 (S. 1-16)
Počet záznamů
tZ toho patentů
266 294 290
23 58
256
52 46
1.006
179
- 129 -
V ČSSR
Ing.
Jaroslav
Abstrakt
B l a ž e k ,
tflSJP
P r a h a , äSSR
:
Je popsána koncepce Mezinárodního systému nukleárních Informací INIS a formy Jeho výstupních materiálů : časopis INIS-Atomindex, magnetická páska INIS a plné texty nekonvenční literatury na mikrofiších. Magnetické páska INIS Je v Č£,:i. -y>. vána pro adresné Síření informací od r. 1974. V současné době jsou uživatelům poskytovány počítačem zpracovávané informace ve formě průběžných rešerší, jejich kopií a retrospektivních rešerSí. JBOU uvedeny způsoby získávání nových uživatelů a shrnuty výsledky průzkumu využívání služeb UJIS-SDI. Jsou uvedeny zkušenosti ze spolupráce s externími pracovníky, která spoSívá především ve využívání jejich odborných znalostí a pravidelného styku s uživateli. Další vývoj služby INIS-SDI je závislý především na vytvoření národní a mezinárodní terminálové sítě.
-130 -
tívod V souvislosti s rozvojem elektronických počítačů t ř e t í generace se ukázala reálná možnost zaznamenávat a zpracovávat informace vědecko-technického a ekonomického charakteru moderní výpočetní technikou. Počátkem 60. l e t začali producenti významných referátových časopisu (např. Chemical Abstracts Service a další) ukládat informace o primárních literárních pramenech na magnetické pásky. Magnetické pásky se tak 3taly vedle referátových časopisů dalším mediem sloužícím k rozšiřování vědecko-technických a ekonomických informací. Dnes existuje ve světě více než 100 bází dat / 1 / . Obvykle jsou produkovány velkými dokumentačními a informačními centry, výzkumnými ústavy a společnostmi nebo knihovnami. Většina těchto producentů vydává 3ouča3ně s magnetickou páskou i odpovídaj í c í referátový Časopis. Podle vybavenosti příslušných informačních center výpočetní technikou 3 dostatečnou kapacitou paměti je k dispozici více či méně omezený soubor informací - báze dat a Každá databáze je s určitou periodicitou aktualizována doplňována o nejnovější záznamy ze zpracovávaného tematického okruhu. Počítačové zpracování informací umožňuje oproti klasickým referátovým časopisům především zkrácení času potřebného k vyhledání žádaných dokumentů pomocí přesně formulovaného dotazu, dosahuje vyšší úplnosti požadované reaerše a f>olu s moderní reprografickou technikou přispívá k jejich maximálnímu využití.
- 131 -
Magnetopáskovou službou tedy rozumíme distribuci sekundárních informací na magnetických páskách od producenta báze ke zpracovatelskému centru, odtud pak ve formě strojových rešerší až k vlastnímu uživateli. Systém INIS Koncepce mezinárodního systému nukleárních informací HíIS (International Nuclear Information System) se začala vytvářet v roce 1966 pod záštitou Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni /2/. Československo bylo jedním z pěti států, které se zúčastnili na experimentální přípravě vstupních dat do systému a dodává je od samého počátku existence systému, t j, od roku 1970. Systém HíIS je založen na decentralizované přípravě vstupních materiálů a jejich centralizovaném zpracování do celosvětového souboru, který je pak k dispozici všem členským státům. Účelem systému je shromažáovat celosvětovou literární produkci z oblasti mírového využití jaderné energie, zpřístupnit ji členským zemím a mezinárodním organizacím zúčastněných na systému a umožnit její zpracování moderní výpočetní a reprografickou technikou. Svým tématickým rozsahem se HíIS řadí mezi interdisciplinární informační systémy. Pokrývá totiž celou řadu vědnícť oborů z oblasti mírového využití jaderné energie. Tématický rozsah je rozdělen do šesti hlavních předmětových kategorií / 5 /
- 132 -
A. Fyzikální vědy obecná fyzika, fyzika vysokých energií, neutronová a jaderná fyzika B« Chemie, materiály a všdy o Zemi G. Biologické vědy všechny účinky a různé aspekty vnějšího aáření v biologii, biologické účinky a kinetika radionuklidů, stopovací metody v biologii, hygiena záře. ní, bezpečnost a životní prostředí, využití záření v lékařské diagnostice a therapii B. Izotopy, aplikace izotopů a záření E. Inženýrství a technika jaderné reaktory a jejich komponenty, přístrojové vybavení, radioaktivní odpady P. Ootatní aspekty jaderné energie ekonomika, jaderné právo, záruky a kontrola, matematické metody a počítačové kódy, různé. Při popisu primárního dokumentu je používán řízený slovník - Thesaurus, obsahující zhruba 15 000 deskriptorů se slovními bloky, vyjadřujícími vzájemné hierarchické a příbuzenské vazby /&/. ČSSR je v systému INIS zastoupena z pověřeni Československé komise pro atomovou energii Ústředním informačním střediskem pro jaderný program v Praze 5 Zbraslavi*
- 133 -
VBtupní materiály systému UTIŠ Informace získaná prostřednictvím zpracovatelských center systému INI3 Jsou v SCAAB zpracovávány na počítači IBM 370/145 do celosvětového souboru a rozšiřovány v těchto formách /3/ a) Sasopis BTIS-Atomiadex Je referátový Sasopia, který vychází dvakrát měsíčnS a je připravován z magnetických pásek IHIS počítačem řízenou fotosazbou. Obsahuje bibliografická popisy dokumentůt od ledna 1976 abstrakty v angličtina a připadne* dalších světových Jazycích (ruština, francouzština), hlavní a vedlejší hesla předmětového ajstříku a u dokumentu, která nejsou opatřeny abstraktem jaou uvedeny všechny deskriptory. Každá číslo Atoraindexu kromš toho obsahuje rejstříkovou část s autorským rejstříkem* rejstříkem korporativní oh aut ord* konferencí, reportů, patentů, norem a předmětovým rejstříkem. Dvakrát ročně jsou navio vydávroy kumulativní rejstříky, b) magnetická páska INIS je zpracovávána jedenkrát měsíčně a obsahuje záznamy vždy ze dvou čísel časopisu INIS-Atomindex údaje na magnetická pásce jsou totožná s údaji v INÍS-Atomindexu, deskriptory jsou však uvedeny u všech záznamů, c) úplná texty nekonvenční literatury na mikrofiších jsou hlavní předností systému INIS, poněvadž takto jsou zpřístupněny uživatelům plná texty literatury, která není běžně dostupná, jedná se zejm. o výzkumná zprávy, patenty, sborníky z konferencí
- 134 -
apod, ISÁAE dodává členským státům INIS na objednávku duplikáty mikrofiši standardních rozměrů 105x148,75 mm. Jedna mikrofiše obsahuje až 96 stránek originálního textu. Magnetopásková rešeršní ^služba INIS 1ÍISJP jako 5e. centrum pro INIS odebírá všechny •výstupní materiály INIS . časopis EíIS-Atoinlndex, magnetické pásky IHIS a úplné texty nekonvenční literatury ve firmě mikrofiši. Prostřednictvím magnetopáskové rešerění-služby I M S jsou veškeré informace ze systému TS1S sprístupnený uživatelům. Služba HJISSDI (Selective Dissemination of Information - Adresné šíření informací) je T ČSSR v provozu od r. 1974. V současné době jsou uživatelům poskytovány informace ve formě průběžných strojových rešerší - tzv. primárních profilech, a jejich kopiích - tzv. sekundárních profilech, retrospektivních rešerší a plných textů všech'dokumentů, na které uživatelé formou rešerší upozorněni. Doba vyřízení jedné objednávky činí v průměru 14 dnů za předpokladu dostupnosti požadované literatury v Irimářní profily jsou počítačem zpracovávané průběžné měsíční rešerše z magentických pásek UTIS-Atomindex na základě dotazu sestaveného podle specifikace uživatele. Uživatel může kdykoli požadovat změnu zadání dotazu, která je realizována při zpracování »jbližší magnetické pásky. Změny zadání mohou provádět bez konzultace B uživatelem i pracovníci služby UJIS-SDI sami na základě došlých vyplněných relevančníeh lístků, které jsou
-135 -
součástí každého výstupu, a které zasílají uživatelé po prostudování rešerše zpět do TÍISJP. Archivní kopie primárních profilu jsou od ledna 1978 uloženy v tflSJP ve formě mikrofiši COM. Zpětná vazba mezi uživatelem a informaSním pracovníkem je důležitá zejména v poSátefiní fázi zpracování dotazu, kdy vhodnými změnami lze v průběhu několika měaíců 'dosáhnout dokonalého vyladění profilu. V některých případech uživatelé této možnosti nevyužívají v dostatečné míře. Existují však i případy, kdy relevanSní lístek není zasílán úmyslně, neboí profil je natolik vyladěn, že změna zadání nepřichází v áváhu, pokud uživatel nezmění zásadně předmět avého zájmu. V průběhu roku 1978 byla technicky ověřena možnost zpětného zpracování profilu pro ty uživatele, kteří se přihlásí k odběru profilu v průběhu roku a mají zájem na kompletní rešerši z celého ročníku HíIS-Atomindex. Byl to v podstatě první krok ke zpracování experimentálního souboru retrospektivních rešerší. Vývoj poStu zpracovávaných profilů v jednotlivých letech provozu služby INIS-SDI je patrný z následujících údajů /3/ 1974
leden prosinec
203 244
1975
leden prosinec
307 321
1976
leden prosinec
318
1977
leden prosineo
345 356 376
1978
leden prosinec
348 376
-136 -
V současné době je zpracováváno cca 360 primárních profUú měsíčně. Průměrná relevance Siní asi 87 %• Pokles počtu primárních profilů je převážně způsoben zavedením nových, forem rozšiřování informací. Sekundární profily jsou kopiemi již zpracovávaných primárních profilů. Uživatel nemá v tomto případě možnost požadovat změny zadání primárního profilu* Je pouze pasivním odběratelem jedné kopie rešerše, která je zpracovávána pro jiného uživatele. Tísnto způsobem dochází k vícenásobnému využití již zpracovávaných témat, 0 správnosti rozhodnutí umožnit přístup k informacím systému UíIS širšímu okruhu uživatelů uvedenou formou svědci prudký nárůst počtu sekundárních profilů zejména v průběhu roku 1978. Koncem roku 1977 > kdy byle tato forma šíření ixď. orsnací zavedena bylo rozesláno uživatelům 74 sekundárních profilů měsíčně, r lednu 1978 st tento poSet avýšil na 135, v srpnu na 300 a v prosinci 1978 na 446 profilů, V souSasné době je měeíSně rozesíláno cca 550 sekundárních profilů. Relevgnžní lístky se v případě sekundárního profilu nevyhodnocují, poněvadž nemají žádný vliv na sestavený dotaz. Retrospektivní reSerše se v současné době zpracovávají z magnetických pásek od reku 1973 do roku. 1978 včetně, tj. za období 6 let. 7 průběhu roku 1978 byl zpracován experimentální soubor 7 retrospektivních retrorešerší, který ukázal na vhodnost a technickou proveditelnost této formy Síření Informací. Do konce roku bylo v rámci
- 137 -
ověřovacího souboru zpracováno celkem 12 retrospektivních rešerší a v prvním čtvrtletí r. 1979 dalSích devět. Fred konečným zpracováním dotazu bylo zadání testováno na některé z měsíčních magentickýeh pásek, aby mohlo být včasnou opravou zabráněno nežádoucímu nadměrnému počtu výstupních záznamů a dosaženo vysoké relevance retrospektivní rešerše. Podle ohlasu ze strany uživatelů lze soudit, že zájem o zpracování retrospektivních rešerší dále poroste. Z hlediska statistického zpracování ádajů o retrospektivních rešerších (např. průměrný počet záenamů, jejich relevance, počet obdržených požadavků na literaturu apod.) se igedná jednak o dosud statisticky nereprezentativní soubor, navíc pak o poměrně krátkou dobu od zpracování, kdy všechny údaje nemohou být ještě dostupné. Pouze pro zajímavost lze uvést, že při cellrnvířr --*" tu .19 dosud zpracovaných retrospekt?—ci. reéer*.. dosahuje za období 1973 až 1977 průměrný počet záznamů na jednu rešerši zhruba 550 (nejméně se vyskytlo 6 záznamů, nejrozsáhlejší rešerše obsahovala 2 858 záznamu). Vyloučením těchto extrémních hodnot dosáhneme průměru 482 záznamů na jednu retrospektivní rešerši za období pěti let, tj. cca 100 záznamů za rok, Počítačové zpracování magentlcké pásky INIS Služba INIS-SDI pracuje jako každá strojová rešeršní služba se dvěma soubory dat. .Prvním je databáze obsahující záznam o dokumentech-magentická páska M I S , druhým je soubor dotazů* specifikujících předměty zájmu jednotlivých uživatelů* Ha základě podobnosti dotazu s údaji na magnetické pásce se pro každého uživatele nalezne jistý počet záznamů, odpovídajících požadavkům profilu. Dotaz se sestaví podle
-138 -
údajů uživatele na základě zákonů Booleovy algebry. Podle pravidel pro formulaci rešeršního dotazu v používaném softwarovém systému se pak sestaví dotaz zaznamenaný na formulář pro děrování děrných štítků. Pro počítačová zpracování magnetických páaek HíIS se od r. 1975 využívá unifikovaného softwarového systému USS Ústřední technické základny ÚVTEI (TJTZ). Filosofie systému USS umožňuje při vyhledávání relevantních dokumentů porovnávat všechny údaje na magnetické pásce. Nejčastšji jsou však používány deskriptory současně s předmětovými kategoriemi. Zpracování magnetických, pásek systémem USS spočívá v následujících hlavních operacích / 4 / a) konverze magnetické pásky struktura záznamu "M" na originální pásce se převádí na strukturu "L1 M , která je zpracovatelná systémem USS, b) aktualizace profilů vytváří se aktualizovaný soubor zadání profilů, tj. vkládají se nové nebo ruší staré dotazy uživatelů, c) rešerše porovnávají se věty báze dotazů s větami báze HíIS. Kromě toho jsou pro potřeby pracovníků služby INISSDI zpracovány soubory různých st atistických údajů, d) editace odpovědi na dotazy jsou setříděny tak, aby byly v každém profilu seřazeny relevantní záznamy vzestupně podle čísla v INIS-Atomindexu. Takto uspořádaný soubor je nahraj na ma^ietickou pásku, která
•139 -
je dále zpracována tiskovým programem odděleně, e) tisk tisk výstupů se provádí na předtiStSný bílý počítačový papír s okrajovou perforací. Na jednom listu formátu A5 je vytištěn bibliografický popis dokumentu, na druhém abstrakt v angličtině (pokud existuje).
Získávání uživatelů služby INIS-SDI Jedním z důležitých prvků zajišťujících provoz služby UTIS-SDI je získávání nových uživatelů. Odborní pracovníci v jaderných oborech jsou o možnostech služby HíIS-SDI informováni prostřednictvím článků nebo inzerátů v odborných časopisech nebo publikacích vydávaných v ÚISJP, popřípadě osobním vyeoupením pracovníků ÚISJF na odborných seminářích nebo konferencích. Za tím účelem byla v ÚISJP vydána informační publikace o službě MIS-SDI. Další možností je přímé získávání uživatelů z řad autorů, jejichž práce byly zařazeny do systému HíIS. V loňském roce bylo o službě UíIS-SDI informováno dopisem zhruba 300 čs. autorů* Kromě toho byl proveden rozbor informačních potřeb pracovišť čs, jaderného programu podřízených Československé komisi pro atomovou energii (ČSKAE). Společným cílem všech těchto akcí je plánovité využívání a uplatňování vědecko-technických informací zpracovávaných moderní výpočetní "technikou ve všech výrobních i nevýrobních sférách našeho národního hospodářství.
- uo Průzkum využívání služby INIS-SDI v ČSSR V polovině roku 1977 byl uživatelům služby INISSDI rozeslán dotazník s cílem zjistit následující skutečnosti : a) počet pracovníka využívajících 1 profil, b) pravidelnost požadavků na literaturu, o) zdroje získávání literatury, d) skladba požadované literatury z knihovny iJlSJP, e) dalSí manipulace s výstupy rešerší. Bylo rozesláno celkem 370 dotazníků (tj. všem primárním uživatelům), vyplněný dotazník vrátili 133 uživatelé (tj. 34 % ) . Ze souboru rídajů, který ovSem nelze považovat za statisticky zcela reprezentativní, je možné učinit následující závěry : a) jeden profil využívá průměrně 6 pracovníků, b) pravidelně objednává literaturu 55,6 % uživatelů, nepravidelně 28,6 %t příležitostně 15 %, c) z celkového počtu uživatelů získává literaturu z knihovny uTSJP 76,9 % přičemž pro 33,8 % uživatelů je knihovna ÚISJP jediným zdrojem literatury, d) z fondů knihovny 1ÍISJP byla požadována převážně literatura nekonvenční (74,4 %)» Nekonvenční literatura byla v 62,1 % požadována ve formě zvětsenin z mikrofiši, ve 28,8 % ve formě duplikátů mikrofiši, e) jako způsob daläího využívání výpisu rešerší bylo uvedeno : archivování ve formě kartotéky 43,6 %
-Ul-
ukládánl výstupů jako celku (bez tříděni) likvidace po prostudováni
53,4 % 2,2 %
Externí spolupráce s vybranými pracovišti V zájmu zkvalitnění služby HTIS-SDI a zrychlení kontaktu s uživateli byla pro rok 1979 rozáířena externí spolupráce s některými vybranými pracoviSti v rámci Ss. jaderného programu i mimo n5j. Výhoda spolupráce s externími pracovníky ve vybraných závodech a výzkumných ústavech spoSlvá především ve využívání jejich odborných znalostí, se kterými po krátkém zaškolení do problematiky sestavování dotazu podle pravidel používaného systému USS jsou schopni sestavovat a vyladovat dotazy svých spolupracovníků a zajišťovat s nimi pravidelný kontakt. Dosavadní zkušenosti s externími pracovníky ukázaly, Se z hlediska kvality služby INIS-SDI a náročnosti uživatelů je třeba tuto formu spolupráce nadále rozvíjet. V souladu s koncepcí ÚISJP do roku 1960 bude nadále rozvíjena a rozšiřována spolupráce s pracovištěm na Slovensku (Slovenská technická knižnica), kde je v současné době zabezpečováno přibližně 100 primárních profilů. Perspektivy dalšího vývo.ie služby INIS-SDI Cílem služby INIS-SDI je především kvalitní pokrytí informačních potřeb uživatelů a to nejen, na pracovištích Ss. jaderného programu.
142 -
Od magnetické pasty INIS-Atomindex č, 6/1979 "by mělo být za účelem racionalizace tříděni a expedice zásilek uživatelům "využito speciálního programu, který zajistí setřídění profilů podle jednotlivých uživatelů a Institucí a vytištění jejich adresy přímo na výstupu rešerše z počítače. Nadále bude rozvíjena spolupráce s výpočetním centrem ťrVTEI-TJTZ zejména v otázkách budování terminálové sítě tfVTEIÚTZ. Hezáviele na tom probíhá experimentální on-line spojení terminálové stanice v ÚISJP s centrálním počítačem MAAE ve Vídni. V blízké budoucnosti se uvažuje o využití tohoto spojení pro běžné ladění vybraných profilů pro uživatele služby UTIS-SDI, sestavování účelových tematických dotazů a zpracování retrospektivních TeBeTBÍ, Tím vším budou vytvořeny předpoklady k dalšímu podstatnému zkvalitnění magnetopáskové rešerSní služby INIS-SDI v fiSSR, Literatura : /1/ Magnetopáskové služby i Dokumentace SÚTZ. třVTEI, Praha 1976 / 2 / IAEA-INIŠ-18 (Eev. 0) Orientation manual for INIS and AGRIS IAEA, Vídeň, únor 1979 / 3 / Staník 2.f Blažek J. : Využití výstupních materiálů systému INIS v ČSSR. Technická knihovna, 22, č. 11, 1976 /4/ Aplikace systému USS na agendu INIS-SDI ÚVTiil-lÍTZ, Eraha 1976 /5/ IAEA-INIS-3 (Rev. 5) Subject categories and scope descriptions IAEA, Videa, listopad 197B /6/ IAEA-IHIS-13 (Rev, 16) Thesaurus. IAEA,-Videnf leden 1979
-U3
Ing. Jana
K o h o u t o r á ,
ÚI3JP Praha, SSSR
SYSTÉM ODVĚTVOVÉ EVIDENCE HEKONVEBČNÍCH H1XBRIAIÄ Z JADERNÝCH OBOfifl 1. Vznik a vyroj odvětvové eviděno* Jednou ze základních povinnosti Ústředního informačního střediska pro jaderný program (tflSJP) ve funkci odvStvového informačního střediska a meziodvetvovou působností pro 6s. jaderný program je zabezpečování informaSních potřeb vSdeckých a odborných pracovníků, kteří řeší úkoly státního plánu RVT T oblasti Jaderní védy a techniky. tJlSJP působí jako federální centrum pro zajišíování vstupních materiálů prs mezinárodní systém jaderných informací (IHIS) za ČSSR, shromažduje a zpracovává konvenční a zejména nekonvenční materiály s jadernou problematikou vypracované na území naší republiky* Údaje o tSohto materiálech poskytuje na formulářích OCR mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni spolu s jejich plnými texty, event, s jejich kopiemi na mikrofiších. Jako Sienský stát systému INIS získává tflSJP přehled o literatura s jadernou problematikou z celého avSta, a to jak ve formo tiStfiného výstupu INIS-JLtomindex (1xH dní), tak ve f ořme magnetické pásky (1x měsíčné) a ve formě kopií plných textů nekonvenčních materiálů na mikrofiších. Uvedené* výstupy systému IRIS tflSJP využívá pro potřeby svých uživateli z pracoviší 5a. jaderného •programu prostřednictvím komplexní sluiby adresného Síření informací IBIS-SDI. Vedle zpracování 5s. nekonvenčních materiálů s Ja-
-144 -
děrnou tematikou pro eye tém IHIS, které je podmíněno písemným souhlasem autora, příp» řešitelské organizace, k uveřejněni ve světovém přehledu jaderných, informací, zabezpečuje ÚISJP 1 přehled 5a. nekonvenční jaderné literatury provozem odvětvové evidence nekonvenčních materiálů r jadercýeh oboru. Zpracování materiálů do odvětvové evidence podléhá rovněž souhlasu řešitelské organizace nebo autora; tes je vSak vzhledem k využíváni výstupů odvětvové evidence v rámci pracoviií čs» jaderného programu ve většině případů udělován jednorázově a ve srovnání s materiály pro systém H I S zahrnuje až na výjimky veškeré neutajovane nekonvenční materiály* Lze tedy konstatovatB že odvětvová evidence nekonvenčních materiálů z jaderných oborů má doplňovat výstupy mezinárodního systému jaderaých informací, a to zejména z hlediska úplnosti produkce ís. nekonvenčních materiálů (má zahrnovat veškeré neutajovane výzkumné zprávy řešené v rámci státního úkolu P-O9) a z hlediska pohotového poskytování informací o vypracovaných Se. nekonvenčních materiálech ,-a jadernou tematikou a jejich plných textů* Úkol vybudování odvětvové evidence nekonvenčních materiálů s jaderných oborů začalo ÓISJP řešit v roce 1973 • rámci koordinace informační činnosti pracoviSÍ čs* jaderného programu, a to v počáteční etapě jako oborovou evidenci výzkumných zpráv, reéeréi a překladů s jaderných oborů. T úzké spolupráci s Ústřední evidencí výzkumných zpráv a obhájených disertací ÚVTSI, která v té době připravovala celostátní formuláře, byly vypracovány formuláře 1ÍISJP pro evidenci údajů o vypracovaných výzkumných zprávách, reSerěich a překladech* Ha základě uzavíraných dvoustranných dohod o spolupráci r oblasti VTEI mezí pracovišti Čs. jaderného programu a ÚISJP
- 145 byly získávány uvedené druhy nekonvenčních materiálů a postupně shromáSdSn experimentální aoubor materiálů k řešení systému odvětvové evidence a jeho výstupu. Bylo zavedeno přírůstkové zpracování výzkumných a studijních zpráv, reSerší a překladů s jadernou tematikou, vyplněny příslušné formuláře a založena kartotéka odvětvové evidence se jmenným a systematickým uspořádáním (podle kategorií INIS). Získávané materiály byly přírůstkově označeny a ukládány do fondu odvětvová evidence v tflSJP* Byl vypracován a schválen návrh bibliografického periodika "Zpravodaj odvětvové evidence z jaderných oborů** (ZOE), který měsíčně přináší přehled zkrácených bibliografických záznamů výzkumných a studijních zpráv, rešerší a překladů vypracovaných za posMní období na pracovištích 5a. jaderného programu a zároveň informuje uživatele o možnostech jejich zapůjčení, event, získání plných textů ve formě kopií OCE" nebo mikrofiši. V souladu s uplatňováním směrnice FKTIR č. 2/73 ze dne 13*6*1973 o ústřední evidenci výzkumných zpráv a obhájených disertací byl pro odvětví čs. jaderného programu vypracován návrh směrnice o odvětvové evidenci nekonvenčních materiálů z jaderných oborů. Od ledna 1975 bylo zaháje&o pravidelné vydávání ZOE, provoz odvětvové evidence byl rozšířen o zpracování cestovních zpráv a disertačních prací s jadernou tematikou a o zpracování záznamů o připravovaných vědeckotechnických akcích s jadernou.tematikou s místem konání v ČSSR. Postupně byl rozšiřován okruh pracovišt čs* jaderného programu zapojených do. odvětvové evidence nekonvenčních materiálů a zaváděny služby uživatelům
-146 -
odvětvové evidence, které vedle bezplatného zasílání ZOB a jeho roSních rejstříkových příloh zahrnují i půjčování, event, zhotovování kopií plných textů požadovaných materiálů, na základS povolení řešitelské organizace. Zájem pracoviší 5s» jaderného programu o odvětvovou evidenci nekonvenčních materiálů z jaderných oborů neustále roste, což dokumentuje průběžně zvyšovarý počet vyťávaných a distribuovaných výtisků ZOE a statistické přehledy o poskytnutých službách uživatelům odvětvovť; evidence* Dalším pok/nem ke zdokonalení a rozšíření systému odvětvové evidence bylo vydání příkazu předsedy ČSKAE č. 41/76, j:terým bylo od 1.4.1976 uloženo ústavům přímo řízeným ČSKAE dodržovat směrnici odvětvové evidence nekonvenčních materiálů z jaderných oborů, vedoucín odborů ČSľLAE zabezpečit a kontrolovat poskytování vstupních materiálů do odvětvové evidence a ÚISJP řáťně evidovat a uchovávat tyto materiály ve fondu odvětvové evidence a průběžně zabezpečovat jejich využívání v rámci Čs. jaderného programu. Na základě uvedeného příkazu byly doplňovány hospodářské smlouvy ČSKAE s pracovišti čs. jaderného programu na řešení výzkumných úkolů státního plénu RVT v oblasti jaderné vědy a techniky o povinnost poskytovat výzkumné zprávy z řešení uvedených úkolů včetně zápisů z oponentních jednání k evidenci do IÍISJP. S ohledem na změny ve způsobu archivace nekonvenčních materiálů byl příkaz č. 41/76 novelizován a vydán jako příkaz č. 50/77 předsedy ČSKAE "0 zabezpečování evidence nekonvenčních materiálů z jaderných oborů v působnosti ČSKAE" s účinností od 1. ledna 1977.
- 147 -
K tomuto datu lze počítat rovněž zahájení rutinního provozu odvětvové evidence. V současné době zpracovává odvětvové evidence průměrně 80-100 záznamů měsíčně, z nichž většina je uveřejňována v ZOE. Průběžně je zajišíována agenda odvětvové e/idence, která zahrnuje zejména získávání vstupních materiálů, zpracování přírůstku, bibliografických záznamů, abstraktů výzkumných a studijních zpráv, rešerší, cestovních zpráv a vědeckotechnických akcí, klasifikaci kategoriemi IKIS a vedení kartoték na vrubových štítcích. Počty položek zpracovaných v rácc p:wi,;u c-c"-*: .ov^ evidence za období 1975 ~ 1978 jsou uvedeny v tabulce č. I. Měsíčně je vydáván Zpravodaj odvětvové evidence z jaderných oborů, který je uspořádán do šesti částí: výzkumné a studijní zprávy (včetně oponentních posudků a zápisů z oponentních jednání), cestovní zprávy, rešerše, překlady, disertace a informace o vědeckotechnických akcích. Každé číslo je doplněno věcným rejstříkem kategorií INIS, který umožňuje operativnější zpětné vyhledávání materiálů. V ročních intervalech je zpracováno rejstříkové číslo ZOE, které obsahuje jmenný rejstřík, inde* kategorií INIS a rejstřík cestovních zpráv, tříděný podle místa konání služební cesty. Průběžně jsou poskytovány služby uživatelům odvětvové evidence z okruhu pracoviší čs. jaderného pro2735IU (viz tabulka č. I) a zajišíována návaznost odvětvové evidence na celostátní evidenci ÚVTEI - STK. Počet odběratelů ZOE stále roste, náklad byl zvýšen ze 100 výtisků v lednu 1975 na 480 výtisků v lednu 1979.
-148 -
Závěrům je možné zdůraznit, že po realizaci směrnice o odvětvové evidenci příkazem £• 50/77 předsedy ČSKAE vzrostl počat zpracovaných výzkumných zpráv téměř o 50 % a lze i nadále očekávat rostoucí trend. Oproti roku 1975 naopak klesl počet zpracovávaných studií t překladů a rešerší, což bylo způsobeno retrospektivním zpracováním těchto materiálů při zahájení průvozu odvětvové evidence až do vyčerpání shromážděných materiált. Po úpravě zpracování cestovních zpráv na základě hlá.icní o vykonaných služebních cestách v roce 1*976 je zabezpečován stabilní počet jejich záznamů. Potíže j.3ou se zajišíováním informací o vědeckotechnických akcích s jadernou tematikou, informační údaje docházejí -fotainou pozdě a nemohou být proto uveřejňovány v ZCE. Vydání příkazu rovněž příznivě ovlivnilo počet požadavků na fondy odvětvové evidence, o polovinu vzrostl počet požadtvků oproti období 1975 - 1976, přitom poklesl počet nesplněných požadavků v důsledku chybějícího povolení* Dále je možné konstatovat, že roste počet uživatelů, kteří se na odvětvovou evidenci obracejí i v případech, kdy materiál nebyl ve fondu odvětvové evidence ohláSen, což svědčí o kladnem přístupu k poskytovaným službám. Z provedeného rozboru vyplývá, že je nutno i nadále počítat se zvýšením zpracovatelské kapacity v oblasti dokumentačního zpracování zejména výzkumných zpráv a s posílením kapacity potřebné v rámci služeb poskytovaných uživatelům odvětvové evidence.
-149 -
2* Problematika automatizovaného zpracováni odvětvová evidence pomocí výpočetní techniky Současný atav zpracování odvětvové evidence nelze považovat 2a vyhovující především z hlediska poskytování Informací uživatelům pouze ve forme bubliografiekého dokumentačního zpravodaje - ZOB. Zavedení dokonalejších forem distribuce informací jako je SDI, počítačové retrospektivní rešerše» event* rešerše v režimu dotaz-odpovšcL předpokládá strojové zpracování odvětvové evidence. Přitom vzhledem k existenci systému INIS je nutnojako základní podmínku počítačového zpracování klást požadavek kompatibility s výstupy tohoto systému. Tím se umožní současné zpracování jak magnetické pásky INIS Atomindex, tak i fondů odvětvové evidence* Pro určitý okruh uživatelů bude nezbytné zachovat alespoň po jistou dobu současnou formu ZOB* Na základě uvedených skutečností je možné pro automatizované zpracování odvětvové evidence stanovit tyto cíle t - získání souboru sekundárních informací systému odvětvové evidence na magnetické pásce kompatibilní s páskou INIS Atomindext - možnost vydávání ZOB v dosavadní formS rozěířené případně o dalaí měsíční rejstříky, - možnost zpracování kumulovaných rejstříků s optimální periodicitou na počítači a případné rozšíření třídících hledisek* Při strojovém zpracování ZOE bude nutno se zabývat otázkami úprav pouSívaných bibliografických záznamů jednotlivých nekonvenčních materiálů z hlediska
- 150 -
zabezpečení jejich zpětného vyhledávání, třídění a» dalších možnosti poskytování informací uživatelům čs. jaderného programu. S plnou odpovědností bude třeba posoudit, zda bude možné zejména celostátně zavedené evidenční listy event* s menšími úpravami použít pro převedení údajů na počítačové médium, a to zejména proto, že ústavy v působnosti ČSKAE a všechna další pracoviště 5a. jaderného programu, která tyto formuláře používají, mají pro tuto činnost již zaškolené pracovníky. Další problémy, které bude nutno v souvislosti 3 řešením úkolu uvažovat, jsou kapacitní možnosti ÚISJP pro zajištění tohoto úkolu. V současné době plně nepostačují a jsou doplňovány externí spoluprací, závazkovou činností apod. Z druhé strany je nutno mít na zřeteli další zdokonalování a modernizaci informačních služeb poskytovaných tflSJ? a jejich vzájemnou koordinaci a kooperaci. Velmi důležité bude posoudit, které změny bude vhodné učinit při přechodu na počítačové zpracování* Jde zejména o individuální posouzení jednotlivých typů materiálů, zpracovávaných v rámci odvětvové evidence z hlediska základních částí záznamu, jako jsou bibliografický popis, selekční jazyk a abstrakt. Přitom pro všechny typy materiálů platí tyto zásady: - bibliografický popis je třeba v maximální míře sjednotit s bibliografickým popisem dokumentů systému IKIS, a to v konvertované.formě, používané pro zpracování systému USS, nikoliv v původní formě magnetické pásky IHIS Atomindex, - selekční jazyk musí být shodný s UJIS Atomindexem, což předpokládá používání kategorií a tezauru IHIS,
-151 -
- abstrakt v češtině je z hlediska kompatibility indiferentní• Pro nejbližší období počítá IÍISJP s projektovou přípravou automatizace odvětvové evidence, která bude vzhledem k výzkumnému charakteru úkolu realizována v rámci resortního úkolu R-13« Jejím hlavním cílem bude celkový rozbor realizačních předpokladů vSetni možností využití metodiky celostátních evidencí ÚWSI -STK, dále shrnutí odpovídajících kapacitních nároků včetně možností jejich zabezpečení a předběžné posouzení efektivnosti řešení automatizace a jejich očekávaných výsledků* Přitom je nutné mít na zřeteli nejen nutnost využívání výpočetní techniky a automatizace v oblasti vědeckotechnických informací, ale i poctaínky, které je nutno vytvořit, aby bylo dosaženo odpovídající efektivity její realizace.
tttulk* SOX
ŕ
1ST*
řololkjr capaaaf do přfr. Miaaaa OB . S X F U OD f i t
foloUqr uvařajnina* T SOB
161 23 97 220 U
183 25 11322012
Calkas 1976
515 161 16 46 195 64
Calkaa
-
-
. 1W7 Ctlkta : 197Š
244
7 51 162 26
TX «•• v/skuaal *p****y 8 ••• atudijni mptfvy Í ? ••• přaklady
OD m 10
2
-
-
1
-
4
7 69 135 273 2 740
201
CZ ••• eaatovni epríry OD ... obhájtné* diatrtaoa VTA ••• TfdaekoVaehBieká atoa
262
25
183
255 278
13 38
vn 26
28
208 23
314
140
15
163 25
7
1130
Yaaplataf poladavkjr Chybí Vat.naai Dovolaní va fondu 2 13
194 23
9
196 10 78 152306 5 13 760 247
44 209
718
473 T 56 133 38 479
»
168 17 65199 260
t
227
S R r 565
•
462
f'
Calkaa
n
Poladavkr n« řotkjtnuté* fond* OS uataridly OCÄ výpůjčka
54 B
R ..i raSarSa « OB ... odvětvová avldanca ÍOS ... Zpravodaj odvětvoví tvidanea t jadaxnyeh oborů
28 36
10
- 153 -
Ing. Ladislav
ČINNOSTI
V y m S t a 1 , ťjV Äež
y ifeTAvu JADERNÉHO
Abstrakt V lístavu Jaderného výskumu byl na ročítači EC 1040 zpracován seznam časopisů Základní knihovny Československé komise pro atomovou energii a připravuje se automatizované zpracování publikační činnosti. V příspěvku je uveden dokumentační postup zpracování obou uvedených agend a je ukázán výsledný produkt zpracování v podobě výstupních, počítačem utříděných sestav. ifvod Zvyšování úrovně informačních služeb pouze tradičními metodami bez využívání výpočetní techniky se ukázalo prakticky nemožným již zhruba před dvaceti l e t y . Výpočatní technika so stala neodmyslitelným nástrojem všech technickovědních disciplin, informatiku nevyjímaje. Informatika se dostala na svou dnešní 'iroveň právě díky výpočetní technice a využitím možností, jež tato technika nabízí zejména v oblasti hromadného zpracování dat. Dokladem toho jsou např. služby selektivního š í ř e ní informací (SDI), založené na strojových rešerších z velkých databází, nebo v poslední době budované databanky faktografických informaci. V IÍJV se tento trend prosadil ne.jprve v dokumentační oblasti, a to využíváním SDI; PJIS, jež zabezpečuje tfstřední informační středisko., pro., jaderný program (tflSJB) a CACon, j»sž zabezpečuje- tJstř.ed^í, informační služba chemie. Nákupem vlastního počítaŠe., se rozšířily možnosti využití výpočetní tejshniky X na zpracování dalších agend VTEI. Jako první krok eě, přistoupilo ke strojovému zpracování periodik a v da^ší e^ajsě pak ke
- X34 -
strojovému zpracování publikační činnosti. Jako výsledek strojového zpracování periodik se od r. 1977 vydává v tfJV aoubomý katalog čaaopiaů knihovny. Výsledkem automatizovaného zpracováni publikační činnosti má být strojový seznam publikací, který se v současné době dokončuje. Strojový seznam časoriao Základní knihovny Ceskoalovenaké koalse rro atomovou energii PodatHtnou, a z hlediska rychlého přísunu informací prvořadou aložkou fondu odborné literatury v tfjv, Jsou časopisy, na Jejichž nákup se roční vydává zhruba 3/4 milionu Kčs. V současné době ,'e ve fondu knihovny přes 20 000 vázaných časopisů, přičemž počet ročnč objednávaných titulů činí dnes 330 t i t u l ů n v minulých teech bjlo toto-číslo jeätô podstatně vy55í. Hychlá orientace u tak velkého r octu periodik není vždy snidnou záležitostí ani pro knihovníka ani pro uživatele a přitom /e základní rodmínkou nalezení potřebných informací a tím využití vynaložení finančních prostředků. Hlavní orientační pomůckou čtenářů dosud byl abecední seznam časorisů, který bylo nutno každým rokem aktualizovat podle nových objednávek a vždy znovu mechanicky přepisovat. Ruční vypracování prakticky vylučovalo tvoření ďilsích sestav ze základního abecedního souboru, takže informační hodnota, přes velkou pracnost, Jež se nusola na zhotovení aeznwm vynaložit, byla omezená. Nevýhody ručního zpracováni ,1eStě více vynikly, když byla z odborné knihovny tfjV v r. 1975 vytvořena Zákludní knihovna Ceskoslovetská komise pro atonnvou energii (SSKAE), která sdružuje několik knihoven organizací spravovaných Komisí, a když vznikl pořadavek koordinovHt akvizici časopisecké literatury v a í t i knihoven Základní knihovny. Do Základní knihovny CSKAE při tfjV r fleii patří
-155 -
odborné knihovny ústavů v působnosti ČSKAE, t j . kromě knihoven v IÍTV a ČSKAE JeStě knihovny v lístavu pro výzkum výrobu a vyuíití radioizotopů (tfWVR), Ústředním informačním středisku pro jaderný program (itlSJF) a • tfstavu radioekologie a využití jaderná techniky (IÍRVJT). Vytvořeni Základní knihovny bylo motivováno snahou centralizovat e racionalizovat některé činnosti a těsněji spolupracovat i na úseku knihovnické a inronnačnl činnosti organizací ČSKAE. Tak např. je vydáván Jednotný seznam přírůstků a .-Je veden centrální katalog s í t ě sdružených knihoven* Rovněí v oblasti akvizice se v budoucnu počítá s určitou koordinaci, a to zejména při nákupu časopisecké literatury z devizové oblasti* Prvním krokem na této cestě má být jednotný sesnam časopisů Základní knihovny, ukazující souhrnně skladbu časopiseckého fondu v kooperujících knihovnách. Ruční vyhotovení společného seznánu s í t ě knihoven na základě seznánu jednotlivých knihoven se ukazovalo dost obtížní , neboí knihovny ai vypracovávaly své seznamy na odl i žných zásadách a často a velkým zpožděním. Za této situace Be použiti počítače Jevilo jako slibné východisko, sjednocující praxi v různých knihovnách a dávaj í c í řešení na kvalitativně vySSÍ úrovni. Dalším důvodem pro přechod na strojové zpracování seznamu časopisů byla potřeba vytvářet ze základní abecední seBtavy Základní knihovny dalSi sestavy utříděné podle různých hledisek, což zlepšuje orientaci a poskytu/e cenné přehledy důležité Jak pro čtenáře, tak pro knihovníka. V našem případe ae Ječná o sestavy setřídčné podle knihoven, tématického zašeření časopisu, země *" * *
J* J í *> *"* *"•
vydavatele a měnové oblasti (valuty, Kčs), v'HÍ2 Je časopis získáván. ' ' r ' v :íl: Poslední skutečnosti, Jei vedla k rozhodnuti zpracovat seznam no počítači, byla možnost zahrnoutJdo é e znamu dalSÍ údaje blíže c h a r a k t e r i z u j í c í ' j e ^ ó m ^ t i -
- 156 -
tuly. Tyto dalSí údaje zvyšují informační hočnotu jednak samy o sobě, např. údaje o druhu a formě periodika (viz d á l e ) , jednak tím, že se z nich ďají, podle programu, odvodit informace nové, napr. o celkové finanční čáatce a počtu, opakujících se t i t u l ů apod. Souhrnně lze tedy ř í c i , že důvody, jeř vedly k rozhodnutí využít výpočetní techniky ke zpracování seznamu časopisů a lež současně určovaly koncepci a způaob řešení byly: 1) Vypracování společného seznamu a zavedení jednotně zkracovaných seznamů pro s i í knihoven sdružených v Záiladní knihovně ČSKAE. 2) Snížení pracnosti a odstranění každoročně se opakujíc:' rutinní Činnosti při ručním zpracovní. 3J Autonatické vytváření d í l č í c h sestav i získávání dalších informaci a přehledů ze zadaných udojů. Při vlastním řeření bylo třeba nejprve u r č i t jaké údaje, vec'le názvu časopisu, bude obaahov.it základní abecední s ^ s t w i , které z těchto "jdnjů buriou zároveň třídicími hledisky pro tvorbu dalších sestav a které údaje budou figurovat v jednotlivých sestavách. Po vyjasnění těchto otizek bylo možno formulov.it požadavky na program. Zvolený soubor dat u každého t i ť i l u udává jeho bibliografický a obsahový popis a přináší i některé dalňí ildaje. Seznam úd^jil, jejich označení a vysvětlení ukazuje tabulka I* Přitom byla přijntn zásada, že název časopisu bude uváděn pokud možno cel.ý, bez zkratek včetně členrt (pro zápis názvu <e r.a děrném š t í t k u přiděleno 50 p o z i c ) , kdežto pro ostatní údaje se použije kďdovaného zápisu, lídqje označující knihovnu, která časopis objednává nebo kde se vyskytuje, země dodavatele, oblast vydavatele a deskriptor jsou zároveň vyhledávacími znaky, podle kte-
- 157 -
rých Jsou utříďovány příslušné daläí sestavy. Přitom ovšem sestavy vytvořené ze společná s í t ě knihoven podlá knihoven i n s t i t u c í , kde se fiasopis vyskytuje, jsou vlastně základní seznamy časopisů těchto ústavních knihoven. Ukázky sestav jsou na obr. I, I I , I I I , IV, V. Sestava na obr. I Je základní celková sestava časopisů pro s í t knihoven sdružených v Základní knihovně ČSKAE. Obr. II ukazuje základní abecední sestavu Časopisů v knihovně tfjV. Na obr. I I I , IV, V Jsou sestavy utříděné podle deskriptorů, země vydavatele a oblasti vydavatele (typu úhrady - devizová, bezdeviaová). Základní sestavy obsahují všechny údaje, kdežto u sestav utříděných dle deskriptorů, země vydavatele a oblasti vydavatele se opakují jen údaje o jazyku, zemi a počtu výtisků* Obsahový popis Časopisů formou deskriptorů tvořil podstatnou část bibliografické části rroblámu a z časového hlediska byl zhruba stejně náročný jako vypracování a odladění programu. Jádro problému spočívalo ve volbě a počtu vhodných deskriptorů, aby byla šachována uni' verzálnost a Jednoduchost popisu na jedné straně, a úplnost a přesnost na straně druhé. Byla přijata zásada, že deskriptory budou sloužit toliko za';c!ndni, počáteční orientaci v tématické skladbě časopisů, např. novým uživatelům knihovny jako vodítko pro další bližSí seznámení se s časopisem, a v žádném případě nebudou moci podávat přesný obraz o náplni, rozsahu a hloubce časopisem sledované tématiky, či sloužit jako podklady k jakýmkoli administrativním zásahům (např. r e s t r i k c i ) . Pro tento postup mluví předevaím t o , Se velká část Česopisč, » to i úzce specializovaných, můře zabírRt poměrně široký t é matický profil, který bývá dále modiCikován t e r i t o r i á l ními, sociálními, či politickými aspekty. Tak např. řada Časorisů s názvem typu "Atomová energie" sleŕuje širokou oblast danou interdisciplinárním charakterem jaderných věd a technologií, takSe přesnější obsahový
- 158
popis jednotlivých článků by si vy Sedal řady znaků 1SDT nabo v nažem případě množství jemnějších deskriptorů. Pfi tomto postupu by pak docházelo k velkému prekrytí v deskrlptorovém popisu u Jednotlivých titulů a pokud by každý deskriptor mfil být i vyhledávacím znakem pro tvorbu sestav podle tématiky.-* došlo by k několikanásobnému opakování titulů pod různými deskriptory e" tím k neúměrnému Evětgení rozsahu. NevrSený soubor 15 deskriptorů je prvním pokusem c tématické rozčlenění čaeopíeeckého souboru v Základní knihovno ČSKAE pro potřeby uživatelů orientovaných na řešení vybraných aspektů jaderných oborfio Vlastní knihovnické zpracováni seznamu probíhalo zhruba ve čtyřech fózích: asignace tídaji titulŮQ^ zé~ pie na formuláře pro děrování, kontrols, tisk. Ke2dý titul měl svou kartu, na kterou se kromě deskriptoru vyznačily i všechny další úánje, které něly figurovat v seznamu, tj» zemč vydavatele, oblest vydavatele, převládající jazyk, periodicita, druh, kontinuita e forma Časopisu, způsob získání, ceno 2a roční předplatné a počet výtiskíl. Když byl celý čtseopiseeký fond podchycen ne kartách, zafiela druhó féae, tj. přepis údajů z karet ne fonmiléře, které ji?. slouSily jako počkled pro děrování. JJa ronculéři IĽÓ každý titul vyhrazen dva řádky, do nichž ee zapisují ddeje o časopisu, přičeicž tyto řádky odpovídají dveoa dérrýa žtítkuo identifikujícím a popisujícím každý titul. Dve štítky pro každý titul byly nutné B ohledem no imořství požadovaných tJdejů. Pro název bylo na Sítku vyhrazeno pole o 50 sloupcích í50 znaku), což je ve velká většině dostatečné pro výpis plného nezvu včetně členů; při abecedním řazeni ee cr&em na člen nehledí. Vstup čo počítače pomocí dSmých fitítků byl volen především kvůli přehlednosti. Ka£äý štítek má v záhlaví vytiotěn plný název časopisu, coS usnadňuje kontrolu a aktualizaci fondu. ?o vytištění .
- 159 -
prvních zkuSebnlch sestav na počítači bylo nutné opravit některé chyby v programu, čehož se zároveň využilo i to korekturám v bibliografickém popi au. Ukázalo se, ía tato třetí, kontrolní fáze ,ie naprosto nutná a že jakkoli a* venovala velká páče vyplňováni podkladových formulářů pro děrování a děrování samému, přece zůstalo bes povšimnuti dost chyb. Teprve druhá sada sestav zpracovaná na základě upraveného programu a-opravených vstupních tidajů sloužila Jako předloha pro tlak* Závěrem možno konstatovat, Se rozhodnuti využít počítače, jenž je v IÍJV k disrozicl, pro zpracováni periodik přineslo pozitivny výsledky. Při daném rozsahu časopiseckého fondu 780 titulů (1150 výtisků) si příprava dat, knihovnická zpracování a tisk vyžádal kapacitu asi 1000 hodin, a vypracování programu pro počítač EC 1040 asi 500 hodin. Tento objem práce se vynaložil jednorázově a v přífitlch letech se bude seznam pouze aktualizovat podle směn v objednávkách* To bude představovat pouze nepatrnou část původně vynaloženého tišili, přičemž tato činnost budou moci dělat kádry s niíflí kvalifikací. Vedle dosažení hlavního cíle, pořídit jednotný seznam periodik Základní knihovny ČSKAE při tÍJV, ee získaly i cenné zkušenosti v oblasti knihovnické spolupráce. Rovněž navázáni úzkého kontaktu mezi pracovníky informačního a výpočetního střediska, coz bylo určující podmínkou zdárné reilizace celého záměru, bylo prospěSné* a dobrých zkušeností z týmové práce se později využilo při automatizování dala í informační agenty, totiž evidence publikační činnosti. • Publikační Činnost výzkumného ústavu ja jedním s nejdůležitějších ukazatelů odborné vyap41o«tl % úrovní Jeho pracovníka a čeato t měřítkem proapMnoett Jeho
- 160
práce vůbec Zatímco např* výrobky průmyslového závodu se mohou realizovat na trhu přímo „ potřebuji "výrobky" výzkumného iSstavu, tedy nové t e o r i e , poznatky, metody a postupy vzniklé na základě výzkumně-vývojové činnosti, před svou realizací zpravidla projít oponentním řízením Široké vědecké veřejnosti-, jež se realizuj© na stránkách domácí a pokud možno i světové odborné literatury. Zveřejňování nových poznatků se tak stává důležitým momentem při jejich praktická realizaci, a odtud plyne i snaha každého výzkumného pracoviště věnovat svým publikacím patřičnou pozornost, a to nejen po stránce obsahové, což musí být samozřeJmoBtí, ale i po stránce formální. K formální stránce patří zejména úprava a evidence publikací a zpfisob .jejích oznamování a zveřejňování. Tento poslední aspekt může být někdy v rozporu s nutností chránit duševní vlastnícťwŕ a zabezpečit ochranu s t á t n í ho, hospodářského a služebního tajemství. V dalším se pokusím ukázat, jak jsou tyto formální aspekty publikační £inno3ti zabezpečovány v IÍJV včetně jejího automatizovaného zpracování. Druhy publikací Za publikace jsou považovány veSkeré původní práce vzniklé na základě výzkumné činnosti nebo práce kompil a č n í / rozborové a studijní, pokud při jejich zpracování autor tvůrčím způsobem interpretoval převzaté výsledky* K hlavním druhům publikaci počítáme tedy monografie, časopisecké články, referáty na konference, při-> hláôký vynálezů a výzkumné zprávy. U výzkumných zpráv existuje určité specifikum v tom, 2e se rozlišují dva druhy výzkumných zpráv. Výzkumné zprávy s volnou d i s t r i buci, reporty, a výzkumné zprávy s omezenou distribucí,, tzv. vnitřní zprávy. Vnitřní výzkumné zprávy sice neobsahují s t á t n í , hospodářské' nebo služební tajemství, přesto vSak Jejich charakter zabraňuje volné distribuc i a k- JeJich poskytnutí je třeba s i vyžádat souhlas
-161 -
autora, připadne řeSitele nebo zadavatele, pokud zpráva vznikla na základě hospodářské smlouvy. To .je velmi Častý případ u zprév vypracovaných na základě řešení úkolů RVT, na které byla uzavřena hospodářské smlouva* fyto vnitřní výzkumné zprávy nejsou tedy v pravém slova smyslu publikacemi, neboť přÍBtup veřejnosti k nim je záměrně omezován. Nicméně vzhledem k jejich velkému podílu na ostBtních odborných pracích i vzhledem k velké informační hodnotě, Jsou veřejně uváděny a anotovány, s tím, že k jejich získání je třeba zvláštního souhlasu. Evidence -publikaci - publikační list Základem evidence publikací i veškerého dalSího zpracování ,1e rublikační list. Je jednotný pro všechny druhy publikací a jeho vyplněni a předložení se rovinně vyžaduje pro kařdou publikaci. Publikační list a jeho členění je patrný z obr. VI. Byl navržen tak, aby obsahoval bibliografické údaje požadované pro Ustavní evidenci a katalogizaci, lida.ie pro odvětvovou evidenci prací z jaderných oborů zajiätovanou tfiSJP, a pro potřeby Buteirntizovaného zpracovaní. Déle obsahuje záruky o nevyzrazení utajovaných skutečností a konečně technické údsje o způsobech rozmnožení, počtech kopii, distribuci apod. Kopie publik?*ního listu se vrnci Jako doklad o Vjř.otovení publikace autorovi, originál zastává v publj kačním referátu pro evidenci a previdelnou kontrolu publikační Činnosti a- pro sestavováni přehledu a seznamu publikací. Kontrola publikační činnosti se rrovrdí zpravidla dvakrrtt ročně porovnáváním skutečného stavu zjištovaného rodle publikačních listí1, s plénem rublikací zpracovaného na následující rok. Právě potřeba pravidelného ručního sestavování přehledů o publikační činnosti a ručního psaní seznamu publikací dala podnět k úvahám o racionalizaci & zrychlení těchto rutinních a zdlouhavých činnosti za současného zkvalitněni poskytovaných informaci.
-162 -
Seznáni publikací a jeho automatizovaná zhotovováni Jedním z produktů evidence publikační činnosti j e seznam nublikaci vydávaný každý rok, vidy za uplynulé roční období. Jeho zhotovování se až do r. 1977 provááúlo výhradno ručním způsobem. Podkladem pro t
bi-
\lda.te o jainotlivých pracích a zhotovovaly
3e strojopisná podklady pro tlak. Příče v seznamu byly členěny do doseti tématických oborů, v ranci oborů abecedne dle n-ního autora a k seznamu byl připojován autorský r e j s t ř í k . Při počtu publikací kol srn 500 položek .-očné vázala t a t o činnost značnou pisárskou
kapaci-
t u . Kromě toho s.? obtížně vyhovovalo požadqvk^jn na zhotovovmí doditeSných r>řehledů o skladbo'publikací
por'le
druhů a o počtu publikací v Jednotlivých útvarech. Tyto důvody vedly k rozhodnutí racionalizovat tuto činnost vyuí i t £•-. v.ým*etní techniky. íleäení se soustředilo na dvř č^ntl, rlokurr.or.tični i progmaovicí. V dokumentační obl-
nutno in-čit, kter«5 údnje se budou zazname-
'n.:á bur'.-.* atHsictura popisu pro
'ednotliv-í druhy
-
nr icí, i '.:on
í"uh„ -Id-tj-^. možno rozdělit nn 'íďije b i b l i o -
^r-jf ická , evidor.ční a údaje kl-sif i kující v?cný obor. Kař/i.í položka, citace ''okumontu, : e popnrtn'i třmi to úd-i .i i : a) 'j-K
bibliogro.fické
Autoři Iváichni), název p.óce v Jaz v ce
oriffinrtlu,
anglický překlad názvu rróce, druh nuhlikace (časop i s , výz'<cum.".»í zprrtvaapod.), Jazyk. U Časopiseckých publik icí d.-Ho název, iíslo a ročník (pokud už č l á nek vyáel) čaoor-isu, do n»hož byl příspěvek
zaslán.
U r-oforot^ na konference rovnřž název, datum a místo konání konference. b) Evidenční údaje Pořadové č í s l o , evidenční č í s l o , datum p ř i j e t í do
- 163 • evidence, označení autorova útvaru v organizační struktuře ústavu* c) lídaje klasifikující oborové zaměření práce Zde se používá klasifikace dle kategorií IKIS (International Nuclear Information System); každá práce je otříděna maximálně třemi kategoriemi. Výpočetní program umožňuje tisknout na tiskárně počítače autorský rejstřík a různé sestavy, kde jsou publikace setříděny podle věcných kategorii INIS, druhu publi-~ kácí, pořadového čísla a flále tisk tabulek ukazujících počty publikaci v jednotlivých organizačních útvarech ústavu. Forma seznamu publikací určená pro externí uživatele obsahuje rouze sestavu dlí? kategorií INIS a autorský rejstřík, ostatní sestavy jsou pro interní potřebu. Publikace setříděné dle kategorií INIS jsou uvnitř kategorie řazené abecedně dle názvu práce. Ukázka sestavy dle kategorií INIS je na obr. VII, sestavy dle druhu publikací na obr. VIII, autorského rejstříku na obr. IX. Závěr Převedení části agendy publikační Pinnosti na počítač a automntizované zhotovení podkladů pro tisk seznamu ústavních publikací bylo umožněno díky úzké spolupráci informačního a výpočetního střediska. Jednorázově vložená práce do sestavení programu odstranila zdlouhavé, opakující se a mechanické ruční práce a vrát i l a se v podobě vyfiší kvality vydávaných seznamů publikací* Spolu s automatizovaným zpracováním souborného katalogu Časopisů představuje automatizace publikační agendy další krok na cestě racionalizace práce střediska VTEI v Ústavu jaderného výzkumu.
-164
-
Tabulka I označení v záhlaví
poznámka
název periodika NA*ZEV PERIODIKA nriže btft tfjV.tflSJP, knihovní ma.'tcí MÍSTO Sasopi 9 ČSKAE ,UIWJT ,'Jvvva pro zkratky není užito země vydavatele ZEMfi
mez. označení
obi ast vydavate0BL\ST; OB le
udává typ finar.črií lihra-
jazyk
JAZ¥K; JAZ
u vícejazyčných časopisů ae udává převládající nebo rozSírenějSí jazyk
perloe'icita
PERIODA; PE3I0
počet č í s e l zi rok lomeno počet svazk'3 za rok
druh časopisu
DUJH; DH
FT plný text; AC referátový časopis,abstrakta, indexy, t-ibulky
deskriptor
KS-lcanital iatick-í strfty LD-lidovPderaokrRtick6 státy
15 dc9kriptorfl: A-Jaderv né technikia a energetika, 3-chemie, C-fyzika, D-elcktrotecímika.elektronika, E-m%territi'ra, F-ekolo^rie, G-l^kařatví, H-výpočětní teči nika. J-mnteridly, K-prírodní vědy, L-ndioi7.otony, V-technika a energetika, /iníí, než ,1 úderná, N-inforx'itika, 0-snolečenské vřdy, F-jiné
P pokračování v oríb*ru N nov4 ob.'edn'Wka K irikrofiä, T trakční
kontinuita
KO
form čisofisu
PO
zpAs r>b zíakíní
ZF
K koupP, B d a r , V výir.ěna, J ,1iný
cení počet výtisků
CE'MV
cena aelkqtn
CENA
roční cena počet výtisků v knihovně cena x počet kupovaných
POC
forma
výtisků
-269 -
Ing. Solt Staník, Ústřední infonoaSni středisko pro jaderný program,Praha 5 - ZteMlcr OSCAST
ČSSR V
EXP^Ria^OTľcr
MAAB S
DAff Ml3. A
ČSSR aa aktivnô podílela na výstavbě aysténa IBIS a podílí aa dala na jeho dalSím rozvoji v o b lasti zpracování vatupních oatariálů do ayatémat na úseku zdokonalování tezauru UIIS a jeho předmětového třídníku, v oblasti využívání produktů ayatá» mu při uspokojování informačních potřeb uživatelů 5s* jaderného programu, apod* Bylo proto objaktivnS žádoucí uavázat na dosavadní tradici 5a • účaati v rozvoji systému INIS a podílet se na výatavbS a rozvoji terminálové sítS UAAE. Kladné zkušenoati s dosavadním provozem systému INIS a jeho další rozvoj amSřujíoí k zavadaní nejúSinniSjSího způsobu využívání produktů INIS vy-* budováním mezinárodní terminálová si t S INIS^AGRIS, vedly £s. odvětvový systém vědeckoteohnických informací pro jaderný program k zahájení prací na realizaci přímého napojení na báze dat INIS/AQRIS/ uložených na centrálním po&ítaSi MAAE v rámci experimentu IÍAAE.
- 270 -
futo problematiku řeší Ústřední informační středisko pro jaderný program /tflSJP/ v Fráze 5Zbraelavi, které je pověřeno aajišíováním 5a. účasti v systému HflS'a aoučasnS na západe svého pověření ODISem pro informační gesci w ča» jaderný program" zodpovídá za výstavbu odvětvového informačního systému v rámci Cs. soustavy VTEI. Hlavním cílen a smyslem Ss, účasti v experimentu MJLAJB s přímým přístupem k bázím dat ISIS/ AGRIS je připravit podmínky a prostor pro výstav** bu vnitrostátní terminálové sítě napojené v první fázi na báze dat v MAAE a možností rozšíření v budoucnu na další zahreniSní báze dat* Realizačním výstupem této kvalitativně nové fáze rozvoje Informační činnosti bude na úseku zdokonalení a racionalizace informační práce nejúplnější a nejrychlejší zajišťování informačních potřeb uživatelů prevážaš z oblasti Ss* jaderného programu a na úseku technického zabezpečení, vybavení koncových stanic terminálové sítě a koaaiaikačního centra potřebným zařízením. K tomu je zaměřen experiment s propojením Peaha-Víden prostřednictvím komutované telefonní linky*' Pro jeho realizaci byl v IÍISJ? sestaven pracovní tým, vedený ředitelem TÍISJP složený z pracovníků tflSJP, Ústavu výpočtové techniky
- 271 -
ČVUT Praha a Výzkumného ústavu spojů /VÚS/ Praha, 2. ČS. dČAST 7 I* FXZI EXPERDSBKOT MJUU3 PROPOJENÍ PROSTŘEDNICTVÍM KOMOTOVAlrfCH I.IBSK Pro uskutečnění experimentálního terminálového napojení /TÍISJP - MAAE/ a využitím komutované linky Praha-Víden byly přijaty tyifco hlavní zásady t - úSast v experimentu realizovat s H*1*"1*1"*'"'! náklady* zejména pokud jde o zabespeSení potřebných technických prostředků - na úseku technického zabezpečení ae pln§ zaměřit na zařízení výroby RVHP /JSBP/, která by byla na trhu snadno dostupná, mSla by jednoduchou obsluhu a zároveň by umožňovala plnohodnotné využívat všech služeb sít5 MAAE - z informačního hlediska experiment plně zaměřit na současné konkrétní problémy tJlSJP - technicko-organizaSní stránku experimentu realizovat v co nejkratší době na konkrétních informačních dotazech. Hlavním cílem experimentu je: - ověřit vhodnost použití zvolení konfigurace zařízení pro přímý přístup k bázím INIS/AGRIS jak z hlediska možnosti technického napojení na mezinárodní terminálovou síí MAAE, tak 1 pro interaktivní způsob vyhledávání záznamů z uvede-
• 272 •
iných báií « dat - navrhnout konečné vybavení koncových etanic plánované vnitrostátní terminálové síti. Ba základě technických požadavků MAAE na zařičeni potřebná pro účast v síti byl prováděn výběr • vhodných zařízení provenience BVHP* V souladu a vytčenými zásadami pro uskutečnění experimentu na úaeku technického zabezpečeni byla zvolena následující konfigurace zařízeni: - obrazovkový terminál SC 7168 {VT 340 fy TldeotonIJia/ a interfacem VD 15-1 z táze firmy - modem EC 8002 /KDS 200, n # p . Teala Banská Systrica/, rychlost přenosu 300 bit a* 1 - řádková tiskárna EC 7184 fy Videoton tívodní spojení Praha-Víden/iíAAE/ proběhlo 12* 6* 2978« Výsledky potvrdily vhodnost svolené konf^garace saříseni pro použití k on-line inter* aktivním vyhledáváním sáxaamů z báze dat ZNIS /AGRIS'« Po tomto spojeni byl ve dnech 29.-30.6.1978 uspořádán kurs, na nemS zástupci 1IAAB sesnámili pracovníky zainteresovaných organizací s aplikaci systému STAIRS na bájte dat IHIS a AGRIS* Kursu se sa ČSSR zúSastnilo 16 pracovníků z 11 organizaci. 7 období do konce února 1979 pak probíhalo experimentální ověřování základních nosnosti využití, on-line dialogového přístupu k bázím dat H U S /
-273 -
AGRIS pro plnění informačních úkolů ÚISJP při zabezpečování informačních potřeb 5a. uživatelů a při zajišťování účasti ÚISJP na dalším rozvoji systému UTIŠ 8 cílem připravit podmínky pro výstavbu 5s. vnitrostátní terminálové sítě. Nad rámec těchto prací bylo v tomto období několikrát uskutečněno úspěšné propojení Moskva/1'CVTI/ - Vídeň /MAAE/ na komutovaných linkách přes komunikační a retranslační centrum v Praze* 2. ÚČAST V II* FÁZI EXPERIMENTU HAAE - PROPOJENÍ PROSTŘEDNICTVÍM PEVNÝCH LINEK Druhá fázi experimentu HAAS je významným přínosem v oblasti rychlého a kvalitního zajišťování Informačních potřeb uživatelů z oblasti mírového využívání jaderné energie* Navrhovaná koncepce značně přerůstá ráaec uživatelské sféry systému ISIS tím, že vytváří v podstatě všechny podmínky pro účast širšího okruhu uživatelů ze západních a východních atátů i e dalších vědních oborů na využívání dalších bází dat dostupných přes plánovanou, sil* Toto je závažný moment pro úspěšnou realizaci výstavby a provozu plánované sítě, ledy právě snahy a zájmy organizací mimo sféry INIS a to jak charakteru národního či mezinárodního napomo-
-27* -
hou úspeänš zvládnout technickou stránku výstavby aítSt která není souSáatí poslání tíAAE. Víceúčelové využívání této sítě založené na zásadě finančního podílnictví pak zaručí ekonomickou opodstatněnost Jejího provozu* Druhá flze experimentu je logickým rozšířením experimentu a přímým přístupem k bázím dat INľS/AGRIS prostřednictvím komutovaných linek. Jejím hlavním dílem je umožnit on-line interaktivní způsob vyhledávání z uvedených bází dat i těm členům tystému I1IIL, u nichž použití komutovaných linek mxráží na poví že. Navíc se zde nabízí možnost pro vrchný účastníky experimentu využívat i některých dalnich bá-.-.í dat, které do menaí či větší míry pokrývají jadernou oblast jako doplňkových bází dat Dro zajiatěrí co nejúplnějších informací pro potřeby
uživatelů z jaderné oblasti. Skutec-
noat, že v průběhu II. fáze experimentu bude díky koordinovanému úsilí MAAEt ESA a IIASA z technického hlrdiska umožněn i východním statun včetně 5SJJÍ
přímý přístup do bází dat ESA/IflS a dalčích
je činom významného dopadu jak pro celou jadernou uživatelskou sféru, tak i pro uživatele z daloích vědních cbluatí. Lze jen s nadějí očekávat, že v jednáních s ESA budou kladně vyřešeny i organizační otázky zpřístupnění těchto bází dat.
- 275 -
Takto pojatá koncepce výstavby a provozu sítě staví naše středisko INIS v národní síti do obdobné situace v jaké je MAAE y mezinárodní počítačové síti a to jak v oblasti organizačního, tak i technického zabezpečení* Podobně jako je cílem ÍIAAE v oblasti rozvoje a provozu systému INIS vytvářet v systému INIS celosvětovou produkci jaderné literatury s pe* užitím nejefektivnějších metod, je o stupínek nil na úrovni národní naší základní povinností podííit se na vytváření báze dat INIS zpracováním čs. vstup-* nich materiálů do systému a zajišťovat a provozovat informační služby pro vlastní uživatele pružně a ekonomicky výhodně* Na těchto zásadách je postaven plán činnosti obou organizací, jejich personální zajištění a finanční rozpočet* Ve snaše zajistit nejúčinnější způsob zajištění informačních služeb, využíváme jak vlastních zkušeností, získaných v dosavadním provozu systému.,INIS, tak i všech možností a prostředků, které dává MAAE k dispozici členským státům, systému* Příkladem velice účinné pomoci byl v tomto směru ze strany 1SAAE projekt a vlastní realizace experimentu s přímýn přístupem k bázím dat I M S / AGRIS založený na technicky nejjednodušší úrovni, přesto však dostačující pro získání zkušenosti 8 on-line interaktivním způsobem vyhledávání *Expe-
*
-276 -
riment splnil avé poslání a jeho výsledky Jsou velice povzbuzující alespoň z pohledu naší strany* Bezporuchový provoz PRAHA-^TÍDEÄ V průběhu první fáze experiaentu prokázal vhodnost využití komutované telefonní linky pro on-line interaktivní způaob vyhledávání s: bází dat INIS/AGRIS. Tyto závěry a dále ubezpečení ze strany MAAE, Se i v dalčím období bude možné nezávisle na rozvoji II. fáze experir.entu provozovat upojeni mezi Sienskými státy a V.AAE prostřednictvím komutovaných linek, jsou základem naší další orientace* 1'yní po úkor.cení I. fáze experimentu je naší prvořadou povinnortí urychleně převést dialogové zpracování báze IK."S do rutinního provozu v celonárodním měřítku a vo bez ohledu na stav a rozvoj prací na realizaci Iľ. fáze experimentu.K tomu je orientována veškerá naše Činnost, na to mane personální zajištění a k tomu budou vyhrazeny i finanční prostředky* V souvislosti s tímto hlavním naším úkolem vyvatíívá otázka, zda, do jaké míry, a v jakém rozsahu se podílet nn rozvoji II. fáze experimentu. Naše odpověď je zde zcela jednoznačná - pouze do takové míry a v takovía rozsahu, aby to nenarušovalo základní poslání naäeho střediska, coby centra IKIS pro ČSSR se všemi jeho povinnostmi vůči MAAE n vlastnímu okruhu uživatelů, ale přitom aby toto
-2TT -
základní poslání prohloubilo a to zejména ve -vztahu k uživatelům v těch směrech, kde bude nutné využít plánované sítě na pevných linkách k přístupů k dalšn bázím dat» k získání doplňujících informaci* Obdobné jako není Sástí poslání UAAS rozvíjet plánovanou počítačovou siť, je i nad rámec činnosti našeho střediska, jeho možností /hlavné finančních/ a posláni zřídit a zajistit technický provoz pevné linky z MAAE přes IZASA do uzlového bodu v ČSSR a vybavit ho potřebným technickým zařízením pro Jeho funkci vnitrostátní i s ohledem na jeho možné vy* užití jako komunikačního centra pro napojení dalších východních zemí do plánované sitS* 3.
VÝSTAVBA Ss, VNITROSTÁTNÍ TERMINÁLOVÉ SÍTŽ .
3.
1* Základní představy* technické a organic začni zajištění
Naše koncepce výstavby vnitrostátní terminálové sítě hvězdicového typu je založena na přímen nepojeni uzlového bodu pro oblast Ss. jaderného programu umístěného v Praze /jGlSJP/ prostřednictvím komutované linky do UAAS a je řešena technicky a organizačné s výhledem na eventuální propojení tohoto bodu na Ss, uzlový bod plánované axt§ a odtud pevnou linkou do MAAE přes IIASA to v případe a/ ukáže-li se, že přímý přístup k bázím dat INIS
- 278 -
po plánované trase přes IIASA bude ekonomicky výhodnější, ne S prostřednictvím komutované linky přímo z řarahy do líAAE b/ bude-li použití pevná linky přes IIASA nezbytně nutné pro přístup k dalším bázím dat* X úvaze o ekonomické výhodnosti provozu na pevných linkách bych chtěl poznamenat, že neberemeli v úvahu finanční náklady na zřízení a provoz Č B . uzlového bodu pro plánovanou sil na pevných linkách přes IIASA do MAAE a náklady na spojení z tohoto uzlového bodu na uzlový bod pro oblast čs. jade" ^ ného programu v tSlSJP vychází dle našich propočtů, ze z ekonomického hlediska je přístup do MAAE přes IltSA pevnou linkou výhodnější při hustotě provozu vetší než cca 135 hod/měsíc* T současné době přistoupilo ÚISJP ve spolupráci s dalšími organizacemi, které řeší otázky technického charakteru, k vlastní výstavbě vnitrostátní terminálové sít8. Celý postup je veden snahou umožnit již v nejrannějším stadiu výstavby sítě, tj» v období kdy se ověřují funkce a technické parametry zařízení zvolených pro uzlový bod, vybraným účastnickým organizacím pravidelný, i když v toto fázi ještě časově omezený on-line přístup k bázím dat HíIS/AGRIS. Z tohoto hlediska jsou voleny i postupy při organizačním a technickém zajištění výstavby sítě* Celý takto volený přístup se
• 279 -
pak samozřejmě odráží i v činnosti pracovního týmu, který tuto problematika řeSí. Y oblasti technického zajištění ae tak např. vedle zásadní otázky, kterou je ověření funkční způsobilosti zvolaného minipočítače jakožto řídící jednotky terminálové s í t ě , řeš í i otázky jeho dočasné náhrady simulovaným t e l e komunikačním procesorem a to právě s ohledem na j i ž výše zmíněnou snahu umožnit vybraným účastníkům vyhledávání z bází dat INIS/AGRIS okamžitě, nezávisle na organizačním a technickém dořeSení s í t i jako celku* V podstatě j<s to cesta analogická t é , kterou nastoupilo tflSJP, jako jeden z účastníků sítě MAAE, v IX* fázi experimentu MAAE. Je významná z několika důvodů, tak např*: - umožňuje provádět účinné školení u2ivatelů/\bude prováděno pracovníky tJlSJP/ přímo v místo pracov i š t ě , což má samozřejmě vliv na počet pracovníků* kteří se mohou skolení účastnit} vzhledem k tomu, že se při práci s terminálem počítá v úvodní fázi vždy s účastí informačního pracovníka z (ÍISJP9buAe možné pokročilejší fázi školení provádět přúio na konkrétních pracovních problémech účastníků školení, - přítomnost informačního pracovníka z IÍISJP, který má zkušenosti s používáním systému STAIRS, umožní provádět rešerše na témata zadaná příslušným pra— . covištěm okamžitě, za přítomnosti uživatelů a při-
- 280 -
tom nezávisle na stupni jejich "vyškoleni a zkušeností v práci s terminálem* tato činnost sa bude střídat se školením a obS budou probíhat takto střídavě po jistou dobu, «tQBoSnuje získat zkušenosti technického a organizaSaiho rázu y které budou využity při postupném napojování dalších účastníku sítě* Pokud jde o vybavení koncových stanic uvažované terminálové sítě, byla v průběhu I. fáze experimentu MAAB vyzkoušena a ověřena vhodnost následující seotavy zařízeníI - M I terminál VT 340 - výrobce ISIS. - tiskárna EC 7184 - výrobce 1ELR - interface karta vyvinuté speciálnS pro on-line provoz z HAAS usošnující souběžný tisk - modem Tesla KDS 200 {EG. 8002/ - výrobce ČSSR Uzlový bod cítě bude vybaven minipočítačem; svými tecaníckýai sožnostai a vybavením se jeví výhodný sdaipoSitftS řady AST 4400 5s. výroby. TT současné do* "bě se prověřuje jeho funkce coby řídící jednotky aítě. 2&-1 stanoven okruh potenciálních úSastníků sítě. V úvodní etapě výstavby sít S se počítá s napojením těch hlavních jaderných pracovišť, která jsou již vytavena potrebným zařízením pro vybudování terminálové stanice. Postupně budou napojovány další organizace, které si seny zajistí potřebná zařízení, splňující parametry, které urSÍ
- 281 -
Vedle zahájení výstavby vnitrostátní terminálová sít§ pro okruh uživatelů z jaderných oblastí, zahájilo ÚISJP jednání s tíVTIZ, který je Ss. střediskem pro systém AGRIS. Podle pářědběžné dohody mezi tflSJF a 1ÍVTIZ poskytne IÍISJP na národní úrovni při řešení otázek výstavby vnitrostátní sítě pro uživatele a oblasti zemědělství obdobnou pomoc jakou poskytuje MAAE sa úrovni mezinárodní v této oblasti organizaci FAQ. Za tímto účelem se uvažuje o zřízení koordinačního centra INIS/AGRIS, 3* 2* Zkoušky napojení prvních účastníků 11 # května 197B bylo uskute Sněno první pokusné napojeni 2 vzdálených účaatníků sítě /I ze sféry BJIS a 1 se sféry AGRIS/ a 1 místního účastníka /EJIS/ /přímo v řídícím centru/ na báze dat INIS/lGRIS přes uzlový bod ÚI3JP v Praze vybaveného jednoduchým simulovaným telekomunikačním procesorem* Jeho základní funkční schema pro přípaíl napojení 1 vzdáleného účastníka je uvedeno na obr* 1» Kromě své základní funkce, kterou je umožnit on-line propojení účastníků sítě na báze dat INIS/AGRIS, umožňuje tento procesor komunikaci mezi účastníky sítě, monitorování všech pracovních operací v řídícím centra, zaznamenávání dotazů zasílaných jednotlivými účastníky a výsledků rešeršních dotazů z počítače MAAE na periferní zařízení hostitelského počítače EC 1021 ^magnetická páska, tiskárna/,8 možností pozdž^Sího výpisu z aagaetioké pásky pro libovolného
- 282 -
účastníka, atd. Veškeré z uvedených relací probíhaly přes toto řídící centrum a byly také tímto centrem řízeny* íkouSky napojení všech účastníků proběhly úspěSně a vSechny operace v různých pracovních režimech prebíhely bez pot:*ží« I přes svou jednoduchost se toto technické řešení uzlového bodu ukázalo jako vhodné pro dočasné řízení terminálové ai\ě a to do doby než tuto Šidící funkci pře v same minipočítač, jehož možnosti použití se pro požadovaný záměi v současné době ověřují*
i Telekomunikační Monitor J operátora j
Vzdálený , účastník i
I
IBM 370 MAAE Vídeň
Obr. 1
základní funkční schema slmulovanáho telekomunikačního procesoru pro případ napojeni jednoho vzdáleného účastníka
- 284 -