Ing. Milan Holeček Předseda úřadu Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a statní zkušebnictví Gorazdova 24 P.O. Box 49 128 01 Praha 2 V Praze dne 3.února 2012 Věc: Stížnost na rozpor mezi českou a evropskou technickou normou – dopis č.3
Vážený pane inženýre,
děkuji Vám za zaslání druhého stanoviska zpracovatelů ČSN 730540-2: 2011 ze dne 9.ledna 2012 (dále jen „Stanovisko“) na moje Stížnosti na rozpor mezi českou a evropskou technickou normou, které jsem Vám zaslal dne 12.října 2011 a 5. prosince 2012. Dovoluji si Vám ještě jednou napsat (snad již naposled), neboť se domnívám, že argumenty ve Stanovisku zpracovatelů normy ČSN 730540-2:2011 pro objasnění rozporu mezi technickými normami ČSN 730540-2: 2011 a ČSN EN 15026: 2007 jsou stále nedostatečné. V Příloze tohoto dopisu jsem se snažil poukázat na tyto nedostatky. Domnívám se, že diskuse o rozporu norem ČSN 730540-2: 2011 a ČSN EN 15026: 2007 se zbytečně prodlužuje a časově zatěžuje Vás, zpracovatele normy ČSN 730540-2: 2011 i mě, a proto si Vám dovoluji navrhnout následující 4 řešení. 1) Norma ČSN 730540-2:2011 zůstane v současné podobě, neboť zpracovatelé normy prokáží základní princip použití norem ČSN 730540, o kterém píší ve svém Stanovisku odst.3 (viz příloha Bod 2)), neboť pokud platí tento princip, k rozporu norem ČSN 730540-2: 2011 a ČSN EN 15026: 2007 nedochází. 2) Norma ČSN 730540-2:2011 zůstane v současné podobě a zpracovatelé normy písemně nedoloží obecný princip použití ČSN 730540, o kterém píší ve svém Stanovisku odst.3 (viz příloha Bod 2)). V tomto případě budu nucen se obrátit se stížností na nadřízený orgán ÚNMZ. 3) Dojde k opravě/změně normy ČSN 730540-2:2011, ve které se změní Poznámka 2 článku 6.3 například následujícím způsobem: První věta začínající „V odůvodněných případech…“ bude nahrazena větou „Pro hodnocení šíření vlhkosti konstrukcí se připouští použít pokročilejších výpočetních metod podle normy ČSN EN 15026“. Celá poslední věta poznámky začínající „Při výpočtu musí být…“ bude vypuštěna. 4) Dojde ke zrušení celé normy ČSN 730540-2: 2011.
Se srdečným pozdravem
v.r. Ing. Petr Slanina, Ph.D. Bělohorská 199/141 169 00 Praha 6 – Břevnov tel.: +420 605 211 694; email:
[email protected] 1/3
PŘÍLOHA: Nedostatky v argumentech zpracovatelů ČSN 730540-2:2011 na rozpor norem ČSN 730540-2: 2011 a ČSN EN 15026: 2007 V následujícím textu vždy nejprve uvádím text zpracovatelů normy ČSN 730540-2: 2011 uvedený ve Stanovisku zaslaného dne 9.ledna 2012 v pořadí podle jednotlivých odstavců a poté uvádím, v čem se domnívám, že argumenty zpracovatelů na rozpor norem ČSN 7305402: 2011 a ČSN EN 15026: 2007 jsou nedostatečné. Odstavec 1. a 2. Ve stížnosti je uvedeno, že nová ČSN 73 0540-2 z roku 2011 neumožňuje použít výpočty šíření vlhkosti podle ČSN EN 15026, protože požaduje použít okrajových podmínek v souladu s ČSN 73 0540-3. Podle stěžovatele se totiž okrajové podmínky (pro exteriér) stanovené podle ČSN EN 15026 dostanou vždy do rozporu s podmínkami podle ČSN 73 0540-3 a tím je použití výpočtů podle ČSN EN 15026 znemožněno. To je ovšem zkreslení významu poznámky 2 u čl. 6.3 v ČSN 730540-2:2011. Záměrem zpracovatelů ČSN 730540-2 bylo naopak umožnit výpočty podle ČSN EN 15026, a právě kvůli tomu zcela nově zařadili poznámku 2 do ČSN 730540-2. Poznámka 2 uvádí doslova: ‘Při výpočtu musí být použity okrajové podmínky pro hodnocenou lokalitu a vnitřní prostředí v souladu s ČSN 730540-3 a ČSN EN ISO 13788.’
Bod 1) Pokud bylo skutečně záměrem zpracovatelů ČSN 73 0540-2: 2011 umožnit pokročilejší výpočty šíření vlhkosti stavební konstrukcí v souladu s normou ČSN EN 15026, tak jak to píší ve Stanovisku, tak proč tento záměr neuvedli písemně v normě ČSN 73 05402? Proč tedy v normě ČSN 73 0540-2: 2011 není uvedena například tato věta: „Pro hodnocení šíření vlhkosti konstrukcí se připouští použít pokročilejších výpočetních metod podle normy ČSN EN 15026“?
Odstavec 3. Základním principem použití ČSN 73 0540 je ovšem to, že pro výpočet se používají vždy nejpřesnější možná data, která jsou v souladu s cílem posouzení. Návrhová data z ČSN 730540-3 se používají tehdy, nejsou-li o daném materiálu či lokalitě jiné, přesnější a spolehlivě ověřené údaje, a z těchto důvodů mají návrhové údaje z ČSN 73 0540-3 také určitou bezpečnostní rezervu.
Bod 2) Pokud je skutečně základním principem použití ČSN 73 0540 to, že pro výpočet se používají vždy nejpřesnější možná data, která jsou v souladu s cílem posouzení, i přestože o možnosti použití takovýchto dat není v normě ČSN 73 0540-3 žádná zmínka a ani není uvedeno jakým způsobem je možné tyto data získat, pak skutečně normy ČSN 73 0540-2: 2011 a ČSN EN 15026: 2007 v rozporu nejsou. Avšak zajímalo by mě, kde je tento základní princip v normách ČSN 73 0540 písemně uveden?
Odstavec 4. Jakmile jsou ale k dispozici přesnější, spolehlivě ověřené a doložitelné údaje, může projektant použít k výpočtu tyto údaje, aniž se tím dostal do rozporu s ČSN 730540-3 (viz např. čl. 7.1.3 v ČSN 73 0540-3, kde se uvádí, že návrhová venkovní teplota se může přesněji stanovit na základě údajů spádově příslušné meteorologické stanice). Kdyby tomu tak nebylo, nebylo by možné např. hodnotit konstrukce obsahující stavební materiály, které vůbec nejsou uvedeny v ČSN 73 0540-3 a /nebo jsou tam uvedeny se zastaralými hodnotami.
Bod 3) První věta se odvolává na výše zmíněný princip přesnosti, tedy viz Bod 2). Bod 4) Článek 7.1.3 v ČSN 73 0540-3 popisuje veličinu „Návrhovou teplotu venkovního vzduchu v zimním období“, což je jedna hodnota (jedno číslo), která se především využívá 2/3
pro stanovení požadavků na nejnižší vnitřní povrchovou teplotu konstrukce (šíření tepla). Je to hodnota zcela nepoužitelná pro pokročilejší výpočetní metody šíření vlhkosti konstrukcí. Bod 5) Souhlasit se nedá ani s následující větou zpracovatelů normy, neboť při tepelně technických výpočtech je v současné době možné použít i ty materiály, které nejsou uvedeny v ČSN 73 0540-3, protože jsou v normě ČSN 73 0540-3 uvedeny normové postupy, jakým způsobem se získají potřebné fyzikální hodnoty; většinou v podobě odkazů na další technické normy. Informace jak stanovit vnějších okrajové podmínky, které by se použily v pokročilejších výpočetními metodami šíření vlhkosti konstrukcí, v normě ČSN 730540-3 chybí.
Odstavec 5. až 9. Pokud jsou tedy k dispozici experimentálně změřené, ověřené a doložitelné klimatické údaje pro určitou konkrétní lokalitu v ČR (např. hodinová data z posledních deseti let, která se pak dále zpracují v souladu s ČSN EN 15026 a ČSN EN ISO 15927-4), je samozřejmě už z principu možné použít tato data, protože jsou přesnější než obecné návrhové okrajové podmínky uvedené v ČSN 73 0540-3. Pokud jde navíc o data, která v ČSN 730540-3 vůbec nejsou (např. časový průběh srážek), pak je samozřejmě nutné tato data dovodit na základě měření v souladu s příslušnými normami ČSN EN/ČSN EN ISO, a nijak se tím tato data nedostanou do rozporu s ČSN 73 0540-3. V minulé reakci na první stížnost Ing. Slaniny jsme tyto základní skutečnosti coby samozřejmé nevysvětlovali. Komentovali jsme, a asi bohužel až příliš stručně, pouze tu situaci, kdy bude mít uživatel metodiky ČSN EN 15026 k dispozici klimatická data nejasného původu (např. z různých klimatických databází typu Meteonorm). V takovém případě si musí ověřit, zda jsou tato data v souladu s ČSN 730540-3 (viz minulá reakce). Formulace „v souladu“ byla přitom v ČSN 730540-2 použita zcela záměrně, aby bylo jasné, že se nepožaduje přesná shoda, ale že postačí dosažení blízkosti hodnot. Kontrolují se přitom samozřejmě jen ta data, která jsou v ČSN 73 0540-3 uvedena, tj. měsíční průměrné teploty (tab. H.3) a relativní vlhkosti vzduchu (čl. 7.11.2). Obě veličiny jsou v ČSN 73 05040-3 uvedeny pouze obecně pro určité nadmořské výšky. I proto není požadováno přesná shoda, ale pouze dosažení „souladu“ Jakmile jsou ale k dispozici experimentálně zjištěná a doložitelná data z dlouholetých měření v konkrétní lokalitě v ČR, je samozřejmě plně v souladu s ČSN 73 0540-3 tato data pro výpočet podle ČSN EN 15026 použít, a to bez dalších porovnávání s hodnotami v ČSN 730450-3
Bod 6) Opět se dvakrát objevuje obecný princip přesnosti, viz Bod 2) Bod 7) Zpracovatelé se v odstavcích 5. až 9. snažili popsat kritickou větu normy ČSN 730540-2: Při výpočtu musí být použity okrajové podmínky pro hodnocenou lokalitu a vnitřní prostředí v souladu s ČSN 730540-3 a ČSN EN ISO 13788.
Jsem si naprosto jist, že vysvětlení věty uvedené v normě ČSN 730540-2, způsobem popsaným zpracovateli v odstavcích 5. až 9. nepochopí žádný projektant v ČR. Přitom by v normě ČSN 73 0540-2 stačilo uvést větu: „Pro hodnocení šíření vlhkosti konstrukcí se připouští použít pokročilejších výpočetních metod podle normy ČSN EN 15026“, neboť norma ČSN EN 15026 přesně definuje pokročilejší výpočetní metody šíření vlhkosti konstrukcí a na rozdíl od normy ČSN 730540-3 i okrajové podmínky pro tyto výpočty.
3/3
