Vazba pilotní krajinářské studie Nové Dvory Kačina na Evropskou úmluvu o krajině

Vazba pilotní krajinářské studie Nové Dvory – Kačina na Evropskou úmluvu o krajině

Ing. Martin Weber VÚKOZ v.v.i Krajinářský workshop Lednice na Moravě 23.4.2012

Tento workshop je pořádán v rámci projektu Důsledky a rizika nedodržování "Evropské úmluvy o krajině" Číslo projektu: CZ.1.07/2.4.00/17.0020 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Teze

Představení EÚoK

Představení projektu VaV

Vývoj krajiny Novodvorska a Žehušicka

Krajinná diagnóza

Cílová charakteristika krajiny

Diskuse a závěr

Evropská úmluva o krajině European Landscape Convention CETS No.:176

Připravena z iniciativy orgánů Rady Evropy ve Štrasburku, 20.10.2000 otevřena k podpisu ve Florencii, 1.3.2004 vstupuje v mezinárodní platnost, 1.10.2004 se stává závaznou i pro Českou republiku.

Florencie

Evropská úmluva o krajině

Představuje nový nástroj, zasvěcený výhradně ochraně, správě a plánování krajiny ve všech evropských zemích. Úmluva vychází z principů trvale udržitelného rozvoje, k ekonomickému, ekologickému a sociálnímu pilíři tohoto rozvoje přidává ještě pilíř kulturní. Předmětem zájmu je celá krajina, tj. přírodní, venkovské, městské a příměstské oblasti; jinak řečeno pokrývá svým zájmem krajiny pozoruhodné, ale i běžné a narušené. Provádění Úmluvy v jednotlivých zemích musí být přizpůsobeno vlastnímu rozdělení pravomocí.

Ochrana přírodního a kulturního dědictví krajiny v intencích EÚoK

Není pojata izolovaně, tj. jako problematika odehrávající se pouze mezi státem a příslušnými specialisty. Je chápána participativně, tj. jako sdílená odpovědnost státních a samosprávných orgánů, vlastníků a uživatelů krajiny, jakož i odborné a laické veřejnosti. Nemůže se jednat o pouhou konzervativní ochranu vybraných jevů a prvků krajiny. Jde o ochranu aktivní a dynamickou, vycházející z kontinuity činností a významů spjatých s konkrétní krajinou a jejím potenciálem.

Implementace opatření Evropské úmluvy o krajině v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech nesoucích stopy historických krajinářských úprav pilotní studie Nové Dvory – Kačina

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Projekt výzkumu a vývoje 2B06013

Výzkumný projekt - představení

Nositelé projektu: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice Univerzita Karlova Praha, Přírodovědecká fakulta

Doba řešení: červenec 2006 – červen 2011

Celkové náklady: 7 600 000,- Kč

http://www.projektkacina.estranky.cz/

Hlavní cíl a pracovní hypotézy projektu

Formou pilotní studie implementovat principy Evropské úmluvy o krajině na místní úrovni, a to v prostředí zemědělsky intenzivně využívané krajiny, nesoucí výrazné stopy historických krajinářských úprav.

Pracovní hypotézy:

Evropská úmluva o krajině může být i na místní úrovni vhodným východiskem k vypracování efektivních postupů k zabezpečení trvale udržitelného rozvoje krajiny, respektujícího jak její hospodářský potenciál, tak i ochranu a rozvoj přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny. Efektivní péče o přírodní a kulturní dědictví krajiny může být realizována pouze na základě důkladného poznání vývoje krajiny, stavu krajinných hodnot, sil a tlaků ovlivňujících vývoj krajiny. Toto poznání je základem pro participativní přístup a impulsem pro následnou sdílenou odpovědnost státních a samosprávných orgánů, vlastníků a uživatelů krajiny, jakož i odborné a laické veřejnosti.

Modelové území

Severovýchodní část okresu Kutná Hora Individuálně vymezená část krajiny 21 katastrálních území Rozloha přes 110 km2

Dílčí cíle - přehled

V001 Poznat a zhodnotit historický vývoj krajiny s využitím historických dat, map, plánů a leteckých snímků; včetně podchycení širších územních vazeb. (6 aktivit, 1.7.2006 – 31.12.2007)

V002 Zhodnotit vývoj krajiny v kontextu s vývojem hospodářského a společenského prostředí. (6 aktivit, 1.1.2007 – 31.12.2008)

V003 Podchytit současný stav krajiny, identifikovat hodnoty, sily a tlaky formující podobu krajinné struktury (vč. stávajících limitů a existujících záměrů budoucího využití krajiny). (17 aktivit, 1.7.2006 – 30.6.2009)

V004 Definovat silné a slabé stránky stávající krajiny a jejího využití, potencionální možnosti a ohrožení jejího dalšího vývoje - SWOT analýza. (1 aktivita, 30.6.2009 – 31.12.2009)

V005 Zpracovat návrh cílové charakteristiky krajiny, jako strategický podklad pro přípravu územních plánů, pozemkových úprav, koncepcí ochrany přírody a památkové péče. (4 aktivity, 1.1.2010 – 30.6.2011)

Souhrnné výstupy

Vývoj krajiny Novodvorska a Žehušicka ve středních Čechách

Krajinná diagnóza (Souhrnná analytická zpráva, SWOT analýza)

monografie zpracovaná na základě souhrnných výsledků dílčích cílů V001 a V002

výzkumná zpráva prezentující souhrnné výsledky řešení dílčích cílů V003 a V004

Cílová charakteristika krajiny (Souhrnná strategická vize nakládání s krajinou)

výzkumná zpráva prezentující souhrnné výsledky řešení dílčího cíle V005

Vývoj krajiny Novodvorska a Žehušicka ve středních Čechách monografie zpracovaná na základě souhrnných výsledků dílčích cílů V001 a V002

V001 Poznat a zhodnotit historický vývoj krajiny s využitím historických dat, map, plánů a leteckých snímků; včetně podchycení širších územních vazeb V002 Zhodnotit vývoj krajiny v kontextu s vývojem hospodářského a společenského prostředí

Hlavní kapitoly Vývoj vegetace v postglaciálu Vývoj kulturní krajiny v pravěku Vývoj krajiny ve středověku Vývoj krajiny v raném novověku Vývoj krajiny na konci 18. a počátku 19. století Období rozvoje zemědělské výroby v 19. a první polovině 20. století Vývoj krajiny ve druhé polovině 20. století Obraz krajiny na starých mapách a leteckých snímcích Změny vodní složky krajiny

Významné areály archeologických nalezišť Území patří do staré sídelní oblasti Čech a bylo osídleno již ve starší době kamenné (paleolitu), významnější archeologické nálezy můžeme datovat od mladší doby kamenné (neolitu). Až do 12. století člověk ovlivňoval krajinu pouze kolem svých rozptýlených sídel, převládaly zde močály a přirozené lesy

Sedlec u Kutné Hory Sedlecký klášter, první cisterciácký klášter v českých zemích, vznikl v letech 1142/1143. Koncem 13. století dochází na jeho pozemcích k rozvoji těžby stříbra. Od 12. do začátku 15. století středověká kolonizace zdejší krajiny (klučení lesa Bor, položení základu současné sídelní struktury a rozvoj zemědělství - trojpolní systém.

Počátky panství Nové Dvory a Žehušice

Od 15. do začátku 17. století dochází k postupnému formování novodvorského a žehušického panství a výstavbě panských sídel. V nivách řek, zejména Doubravy, byla založena řada rybníků. Je rozvíjelo podnikání šlechty ve vlastní režii a s ním spojený rozvoj panských dvorů a ovčínů.

Nové Dvory

Od 17. do poloviny 19. století dochází k cíleným komponovaným úpravám krajiny. Za Bernarda Věžníka (1651 – 1714) byla na barokně-klasicistní osnově formována krajina kolem Nových Dvorů, jež zahrnovala rozsáhlou zahradu, Svatoanenský rybník, bažantnici a oboru v prostoru Na Kačinách.

Nové Dvory

Nové Dvory

Glockspergerova mapa panství Nové Dvory 1734

Žehušice

Po zrušení rybníka Kravinec v roce 1786 byla založena obora

Žehušická obora na vyobrazení z místní kroniky v roce 1928.

Další významné úpravy krajiny proběhly na přelomu 18. a 19. století v přírodně – krajinářském duchu. Na novodvorském panství byl zásluhou Jana Rudolfa Chotka (1748 – 1824) vybudován park a zámek Kačina s rozsáhlou úpravou širokého okolí. Na žehušickém panství jsou krajinářské aktivity spojeny s Josefem Matyášem ThunHohensteinem (1794 – 1868), jenž nechal vybudovat Žehušickou oboru a park u nového zámku.

Žehušice

Kačina

Kačina

Vývoj krajiny od poloviny 19. století

Od poloviny 19. století do poloviny 20. století: do poloviny 19. století byly vysušeny téměř všechny rybníky a odvodněna zamokřená území, louky a pastviny byly přeměňovány na ornou půdu, napřimování vodních toků, intenzivní zemědělství na malých polích, drobnější mozaika zemědělské krajiny. Druhá poloviny 20. století: kolektivizace v zemědělství, vznik velkých lánů, krajinná mozaika se stala hrubozrnnou, používání těžké mechanizace, pokles biodiverzity a ekologické stability krajiny, narušení původní komponované krajiny a vztahu člověka ke krajině. Současnost od 90. let 20. století: pokračuje hrubozrnná mozaika velkých, otevřených lánů, opuštění některých velkokapacitních objektů živočišné výroby, opuštěná půda (v tomto území jen málo), krajinotvorné programy podporující polyfunkčnost zemědělské krajiny (zatím využívány jen omezeně), kompletování plánované ekologické sítě, tlak na zastavování krajiny obytnou a účelovou výstavbou.

1. voj. map. 1764 1783

2. voj. map. 1836 1852

3. voj. map. 1877 1880

ortofoto 2007

Vývoj kategorií využití krajiny

Změny vodní složky krajiny od poloviny 18.stol.

Krajinná diagnóza (Souhrnná analytická zpráva, SWOT analýza) výzkumná zpráva prezentující souhrnné výsledky řešení dílčích cílů V003 a V004

V003 Podchytit současný stav krajiny, identifikovat hodnoty, sily a tlaky formující podobu krajinné struktury (vč. stávajících limitů a existujících záměrů budoucího využití krajiny) V004 Definovat silné a slabé stránky stávající krajiny a jejího využití, potencionální možnosti a ohrožení jejího dalšího vývoje - SWOT analýza

Podchycení současného stavu krajiny

SHROMÁŽDĚNÍ A VYHODNOCENÍ DOSTUPNÝCH PODKLADŮ

TERÉNNÍ PRŮZKUM

DOTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ A ANKETY (uživatelé krajiny, veřejnost)

4 PRACOVNÍ SETKÁNÍ 1. 6. 2008 Kačina, 15. 10. 2008 Nové Dvory, 16. 10. 2008 Žehušice, 11. 6. 2009 Záboří nad Labem (veřejná správa, uživatelé a správci krajiny, veřejnost)

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ DÍLČÍCH ANALÝZ

ZPRACOVÁNÍ SOUHRNNÉ ANALYTICKÉ ZPRÁVY

Pracovní setkání

Souhrnná analytická zpráva

5 základních kapitol

Přírodní potenciál (abiotický, biotický potenciál, aktuální využití území, potenciál ochrany přírody)

Kulturně-historický potenciál (historický význam území, památkové objekty, ochrana kulturně-historických hodnot)

Sociální potenciál a trh práce (vybrané statistické indikátory, výsledky anketárního šetření, trh práce)

Hospodářský potenciál (lesní hospodářství a myslivost, zemědělství a rozvoj venkova, vodní hospodářství a rybářství)

Stav a rozvoj obcí (stav a rozvoj obcí a územní infrastruktury)

Přírodní potenciál




Kulturně-historický potenciál

Kulturně-historický potenciál

Sociální potenciál a trh práce Administrativní struktura zájmového území

Sociální potenciál a trh práce

Hospodářský potenciál




Stav a rozvoj obcí

Stav a rozvoj obcí

Stav a rozvoj obcí

Stav a rozvoj územní infrastruktury

Stav a rozvoj územní infrastruktury

SWOT analýza

Souhrnné postižení a vyhodnocení

Silných stránek stávající krajiny a jejího využívání Slabých stránek stávající krajiny a jejího využívání Potencionálních příležitostí dalšího rozvoje krajiny a jejího využívání Potencionálních hrozeb jejího dalšího rozvoje krajiny a jejího využívání

5 základních kapitol

Přírodní potenciál Kulturně-historický potenciál Sociální potenciál a trh práce Hospodářský potenciál Stav a rozvoj obcí

SWOT analýza

PŘÍPRAVNÁ FÁZE – KORESPONDENČNĚ (Příprava, rozeslání pracovního návrhu souhrnné analytické zprávy, pracovního návrhu SWOT analýz a jejich vystavení na http://www.projektkacina.estranky.cz/)

PRACOVNÍ SETKÁNÍ - 19. 11. 2009 KAČINA (Prezentace pracovních SWOT analýz, návrhy na jejich úpravu a doplnění)

VYHODNOCENÍ - KORESPONDENČNĚ (Příprava, rozeslání a zpětné přijetí výsledných SWOT analýz za účelem vyhodnocení důležitosti a významu jednotlivých bodů systémem známkování 1 - 5)

FINALIZACE SWOT (Příprava a vystavení definitivního návrhu souhrnné analytické zprávy, definitivního návrhu SWOT analýz na http://www.projektkacina.estranky.cz/)

Nejvýznamnější problémy k řešení

Posílení povědomí o hodnotách krajiny a potřebě jejího koncepčního rozvoje Posílení participace mezi veřejnou správou, uživateli krajiny a veřejností Vyvážení produkčních a mimoprodukčních funkcí krajiny (využívání x ochrana) Potřeba revitalizačních opatření na tocích, řešení retence a akumulace vody v krajině, protipovodňových opatření Posílení ekologické stability krajiny (zvýšení podílu přírodě-blízkých ploch a jejich propojení) Obnova a odpovídající využití komponovaných krajinných areálů a dalších památek Obnova prostupnosti krajiny Budoucí charakter zemědělství a lesnictví Přístup k řešení protierozní ochrany (větrná eroze) Přístup k rozvoji sídel a infrastruktury Přístup k rozvoji rekreace a turistického ruchu Nastavení dotační politiky ve vztahu ke krajině a venkovu

Cílová charakteristika krajiny (Souhrnná strategické vize nakládání s krajinou) výzkumná zpráva prezentující souhrnné výsledky řešení dílčího cíle V005

V005 Zpracovat návrh cílové charakteristiky krajiny, jako strategický podklad pro přípravu územních plánů, pozemkových úprav, koncepcí ochrany přírody a památkové péče.

Návrh strategické vize

Vytvoření strategického podkladu pro přípravu územních plánů, pozemkových úprav, koncepcí ochrany přírody a památkové péče.

Tato vize byla připravena na základě zpracování a posouzení 4 alternativních scénářů budoucího rozvoje krajiny s rozdílnými prioritami v nakládání s krajinou.

Časový horizont cca 30 let

Návrh strategické vize

PŘÍPRAVA ALTERNATIVNÍCH SCÉNÁŘŮ ROZVOJE KRAJINY (Příprava pracovních návrhů 4 alternativních scénářů budoucího rozvoje krajiny)

PRACOVNÍ SETKÁNÍ - 8. 9. 2010 Církvice (Prezentace alternativních scénářů budoucího rozvoje krajiny, hodnocení scénářů účastníky, návrhy na jejich úpravu a doplnění)

PŘÍPRAVA KONCEPTU VÝSLEDNÉHO SCÉNÁŘE

PRACOVNÍ SETKÁNÍ – 3. 3. 2011 Žehušice (Projednání a odsouhlasení konceptu cílové charakteristiky krajiny – strategické vize rozvoje území Novodvorska a Žehušicka)

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDNÉHO NÁVRHU VIZE ROZVOJE KRAJINY

Scénáře rozvoje krajiny – východiska přístupu

podklad pro strategickou vizi krajiny v horizontu následujících 30 let

nástroj identifikace a demonstrování efektů různých aktivit v reálném prostoru

nástroj participace tvůrců a veřejnosti při rozhodovacím procesu

srozumitelný a přesvědčivý nástroj pro prezentování potenciálních dopadů alternativních rozhodnutí, pro formování a sdělování postojů a názorů

Scénáře rozvoje krajiny – fáze přípravy

výběr předpokladů a hybných sil možných změn

sestavení předpokladů a hybných sil do funkčního rámce

sestavení scénářů, jejich mapový průmět, bilance a porovnání

projednávání scénářů a výběr priorit

Schéma funkčního rámce pro tvorbu variantních scénářů rozvoje krajiny

Integrovaný scénář

Integrovaný scénář koncepčně směřuje k harmonické a trvale udržitelné krajině, reflektující šetrné formy exploatace, jakož i historický a přírodní potenciál území. K jeho dosažení je třeba vynaložit nejvíce energie (obsahuje velké množství změn a důležitou podmínkou jeho nastartování je i komplexní dotační politika). Zároveň klade velký důraz na spolupráci a koordinaci různých subjektů v území.



Segregační scénář

Segregační scénář směřuje k vytvoření polarizované krajiny, na jedné straně intenzivně využívané a na straně druhé důsledně chráněné ve vymezených částech. Tento scénář nenavrhuje tak rozsáhlé změny využití území, předpokládá koncepční realizaci souboru ekostabilizujících opatření, vedoucích ke zvýšení ochrany krajiny a jejích dílčích částí. Scénář je podmíněn dotační politikou zaměřenou na dílčí projekty rozvoje venkova.



Exploatační scénář

Exploatační scénář klade důraz na zvýšení exploatace území. Ochrana a péče o krajinu není při plánování rozvoje území koncepčně rozvíjena. Tento scénář se v návrhu využití území (s výjimkou rozvoje urbanizovaných a produkčních ploch) podstatně neliší od současného stavu, spíše nastiňuje možná úskalí pokračování současných trendů rozvoje (větší degradace půd, vod, výstavba na orné půdě atd.).



Útlumový scénář

Útlumový scénář nastiňuje vizi opouštění venkova a neřízeného útlumu ve využívání území s výjimkou rozvoje nadmístní infrastruktury. Ochrana a péče o krajinu není při plánování rozvoje území koncepčně rozvíjena. Pokles hospodářského a sociálního významu venkova je provázen jeho vylidňováním a postupnou ztrátou kulturních hodnot. Na neobhospodařovaných plochách dochází k samovolnému zarůstání krajiny ruderálními společenstvy a posléze lesem.



Hodnocení scénářů Jak přistupovat ke krajině v období let 2010 - 2040 (preferenci prosím označte křížkem do obdélníkového pole):

1

2

Integrovaný scénář Koncepční a celostní rozvoj území navazující na významné etapy historického vývoje, které zasazuje do aktuálního funkčního využití krajiny Předpokladem scénáře je aktivní spolupráce veřejné správy, uživatelů krajiny a veřejnosti, rozvoj bude odrážet společnou vůli a aktivní přístup všech aktérů v rámci zájmového území

Segregační scénář Koncepční rozvoj území preferující řešení dílčích problémů krajiny

Exploatační scénář Jednostranně orientovaný rozvoj území s prioritou produkčních funkcí

Útlumový scénář Nekoncepční rozvoj - opouštění venkova a útlum ve využívání území

Scénář předpokládá intenzivní spolupráci a komunikaci mezi zúčastněnými subjekty v rámci dílčích částí území, rozvoj bude určován aktivitou jednotlivých obcí, které se mohou sdružit za účelem splnění dílčího cíle Racionální zvýšení hospodářského potenciálu krajiny při současném zabezpečení ochrany krajiny v minimálních parametrech

Rozvoj území bude určován tržními podmínkami se všemi důsledky, uživatelé krajiny budou jednou z hlavních určujících sil budoucího rozvoje krajiny, pasivní přístup veřejnosti

Bez participace mezi aktéry

Zvýšení intenzity využívání krajiny za současného snížení její ochrany

Snížení využívání krajiny a snížení její ochrany

3

Snížení intenzity zemědělského využití krajiny a zároveň posílení ochrany, scénář usiluje o vyváženou krajinu

4

Revitalizace vodních toků

Revitalizace vybraných částí vodních toků

Vodní toky nebudou revitalizovány

Samovolné zarůstání vodních toků (důsledek omezené údržby)

5

Zvýšení retence a akumulace vody v krajině v rámci povodí, včetně obnovy rybničních soustav

Dílčí zvýšení retence a akumulace vody v krajině v rámci povodí a vybraných rybníků

Dílčí a převážně samovolné zvýšení retence a akumulace vody v krajině v rámci povodí bez koncepčního přístupu

6

Zvýšení podílu lesů, trvalý travních porostů a vodních ploch, včetně vytvoření ucelené sítě rozptýlené zeleně v krajině

Vytvoření ucelené sítě rozptýlené zeleně v krajině

Retence a akumulace vody není cíleně řešena, koncept protipovodňové ochrany zachovává současný stav ohrázování toků, snaha o omezení rozlivů – vytvoření umělého koryta Doubravy nad Habrkovicemi Nedojde k vytvoření ucelené sítě rozptýlené zeleně, v podstatě bude zachován součastný stav

7

Obnova komponovaných krajinných areálů ve vazbě na rozvoj poznání a turistický ruch - Nové Dvory, Kačina, Kamajka, Žehušice, Skalka u Třebešic

8

Komplexní obnova prostupnosti krajiny polyfunkční sítí cest

Obnova komponovaného krajinného areálu v okolí Kačiny ve vazbě na rozvoj poznání a turistický ruch, ostatní areály budou obnoveny v omezeném rozsahu Obnova základní sítě polních cest

Nedojde k obnově komponovaných krajinných areálů, ochrana památek bude pouze v mezích zákonných limitů, důraz na komerční využívání památek Nedojde k obnově prostupnosti krajiny

9

Rozvoj multifunkčního a ekologického zemědělství (transformace ev. útlum vybraných zemědělských středisek)

Rozvoj multifunkčního zemědělství (velkovýrobních i malovýrobních forem)

Převážně bude pokračovat velkovýrobní zemědělství, rozvoj energetických plodin na zemědělské půdě, možný rozvoj sadů, marginální zemědělské plochy budou zalesněny, nebo budou spontánně zarůstat

Samovolné zarůstání v dílčích částech území spojené s opouštěním zemědělského obhospodařování krajiny, eventuální riziko šíření invazních druhů Postupný zánik komponovaných úprav krajiny a postupná změna kulturní krajiny ve prospěch přírodě blízké krajiny Omezenější prostupnost a přístupnost krajiny pro člověka Neřízený útlum zemědělské výroby

Hodnocení scénářů Integrovaný scénář ## Ochrana proti větrné erozi s využitím široké škály opatření

Segregační scénář Ochrana proti větrné erozi s převažujícím využitím větrolamů

Exploatační scénář Nebude zajištěna ochrana proti větrné erozi

Útlumový scénář Nebude zajištěna ochrana proti větrné erozi, na neobhospodařovaných plochách bude eroze samovolně omezena

## Racionální rozvoj sídel (důraz na minimalizaci záborů zemědělské půdy) a dopravní infrastruktury

Racionální rozvoj sídel a dopravní infrastruktury

Stagnace rozvoje zástavby, posílení rozvoje nadregionální dopravní infrastruktury

## Rozvoj systému šetrného turistického ruchu ve spolupráci s Kutnou Horou, včetně podpory vícedenních forem rekreace v rámci celého zájmového území

Rozvoj služeb cestovního ruchu v hlavních pólech území s dílčí spoluprací s Kutnou Horou

## Dotační politika bude podporovat komplexně orientované i dílčí projekty rozvoje venkova

Dotační politika bude zaměřena na dílčí projekty rozvoje venkova

Rozsáhlé zábory zemědělské půdy pro zástavbu, rozvoj nadmístní infrastruktury s velkými dopady v zájmovém území Cestovní ruch bude soustředěn především na Kutnou Horu, v zájmovém území převažuje krátkodobá rekreace; vznik komerčních sportovně rekreačních areálů (Žehušice, Záboří) Dotační politika bude zaměřena na exploataci krajiny (doprava, fotovoltaické elektrárny, protipovodňové hráze, podpora zemědělské produkce)



Stagnace či úpadek cestovního ruchu, objekty cestovního ruchu budou soustředěny na nejvýznamnější centra (Kačina, Jakub, Žehušice)

Dotační politika pouze do rozvoje nadregionální infrastruktury (venkov bez dotací)

Celkově preferuji: Integrovaný scénář


Jméno a příjmení: Mám zájem o pozvání na další pracovní dílnu?

Ano

Poznámky a připomínky k hodnocení:

Další náměty (vize krajiny pro období 2010 - 2040 by měla dále obsahovat):

Ne

Koncept cílové charakteristiky krajiny

Vznikl na základě vyhodnocení výsledků diskusního setkání 8. 9. 2010 v Církvici

Jedná se o průnik integrovaného scénáře a segregačního scénáře

(15 respondentů) (13 respondentů)

Koncept cílové charakteristiky krajiny mapový průmět

Návrh cílové charakteristiky krajiny

Vznikl na základě odsouhlasení konceptu cílové charakteristiky krajiny na pracovním setkání 3. 3. 2011 v Žehušicích 2 části : souhrnná strategická vize, mapový průmět a bilance 5 hlavních strategických oblastí („kuchařka“ k naplnění vize)

Ochrana a rozvoj přírodního potenciálu Ochrana a rozvoj kulturně-historického potenciálu Sociální potenciál a trh práce Ochrana a rozvoj hospodářského potenciálu Sídla infrastruktura a rekreace

Návrh cílové charakteristiky krajiny přístup k budoucímu rozvoji krajiny

Koncepční rozvoj území navazující na významné etapy historického vývoje, které zasazuje do aktuálního funkčního využití krajiny.

Optimalizace zemědělského využívání krajiny při zabezpečení ochrany a rozvoje přírodních a kulturně-historických hodnot území.

Řešení protipovodňové ochrany se zaměřením na posílení ochrany sídel, včetně umožnění řízených rozlivů na zemědělském půdním fondu a lesním fondu.

Revitalizace významné části vodních toků a posílení jejich polyfunkčního působení v krajině.

Posílení retence a akumulace vody v rámci povodí a vybraných rybníků, včetně vymezení potenciálu pro další zvýšení retence a akumulace vody v krajině.


Dílčí zvýšení podílu lesů, trvalý travních porostů a vodních ploch, včetně vymezení potenciálu dalšího rozvoje těchto ploch; vytvoření funkční ekologické sítě v území.

Obnova komponovaných krajinných areálů ve vazbě na rozvoj poznání a turistický ruch – Nové Dvory, Kačina, Kamajka, Žehušice, Skalka u Třebešic, Bernardov.

Obnova prostupnosti krajiny polyfunkční sítí cest.

Rozvoj integrovaného a multifunkčního zemědělství, podpora udržitelného hospodaření na rodinných farmách a ekologického zemědělství.

Rozvoj specializovaných výrob, včetně vymezení potenciálu pro rozvoj školek, sadů, vinic a rychlerostoucích dřevin.


Ochrana proti větrné erozi s využitím větrolamů a dalších opatření.

Racionální rozvoj sídel a dopravní infrastruktury.

Rozvoj systému šetrného turistického ruchu ve spolupráci s Kutnou Horou, včetně podpory vícedenních forem rekreace v rámci celého zájmového území.

Předpokladem uskutečnění vize je aktivní spolupráce veřejné správy, uživatelů krajiny a veřejnosti. Rozvoj bude určován aktivitou jednotlivých obcí a dalších subjektů, které se mohou sdružit za účelem naplnění společných cílů.

Dotační politika bude podporovat komplexně orientované i dílčí projekty rozvoje venkova.

Návrh cílové charakteristiky krajiny mapový průmět

Návrh cílové charakteristiky krajiny 3D model krajiny

Návrh cílové charakteristiky krajiny 3D model krajiny

Návrh cílové charakteristiky krajiny mapový průmět

Koncept cílové charakteristiky krajiny bilance

Koncept cílové charakteristiky krajiny bilance

Návrh cílové charakteristiky krajiny hlavní strategické oblasti

5 hlavních strategických oblastí

Ochrana a rozvoj přírodního potenciálu Ochrana a rozvoj kulturně-historického potenciálu Sociální potenciál a trh práce Ochrana a rozvoj hospodářského potenciálu Sídla, infrastruktura a rekreace

V rámci strategických oblastí jsou vymezeny hlavní problémové okruhy a strategické cíle k jejich řešení

Strategické cíle jsou rozpracovány do úrovně dílčích strategických cílů

Návrh cílové charakteristiky krajiny hlavní strategické oblasti

Děkuji za pozornost

Ing. Martin Weber Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Květnové náměstí 391 252 43 Průhonice [email protected] http://www.projektkacina.estranky.cz/

Vazba pilotní krajinářské studie Nové Dvory Kačina na Evropskou úmluvu o krajině

Recommend Documents