vánoční stromky zpátky do lesa
Příloha č. 1
Vánoční stromky zpátky do lesa Praktický návod, jak zorganizovat prodej a výsadbu vánočních jedliček i u vás
2016
Vánoční stromky zpátky do lesa Autoři: Radka Matějíčková, Katrin Hromádková, Mojmír Vlašín Kapitoly 2–6 vycházejí z publikace Hromádková, K., Vlašín, M., 2004: Vánoční stromky. ZO ČSOP Veronica. Kapitoly pro nové vydání upravila a doplnila Radka Matějíčková. Konzultace: Markéta Honzová, Mojmír Vlašín, Tereza Žižková Obálka, grafická úprava a sazba: Zuzana Štroufová Tisk: Litera Brno Vydal Ekologický institut Veronica, 2016 Panská 9, Brno Elektronickou verzi publikace naleznete na adrese www.veronica.cz/jedlicky © ZO ČSOP Veronica, 2016 ISBN 978-80-87308-33-2
Tištěno na recyklovaném papíře
Obsah Předmluva............................................................................................................5 Úvod.....................................................................................................................5 1. O vánočním stromku.....................................................................................6 2. O hospodaření v lesích.................................................................................8 3. O našich jehličnanech.................................................................................9 4. O jedli bělokoré...........................................................................................10 5. Projekt jedliček v květináči na jižní Moravě.................................................13 6. Jak zorganizovat akci u vás........................................................................16 7. Seznam použité literatury.............................................................................23 8. Přílohy Příloha č. 1 – Ukázka propagačního plakátu.............................vnitřní strana obálky Příloha č. 2 – Vzor informačního letáku.................................................................24 Příloha č. 3 – Vyhláška 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin..........................................................26 Příloha č. 4 – Mapa přírodních lesních oblastí.....................................................28
Předmluva
Bylo – nebylo, dávno tomu. Před mnoha lety jsme s Alešem Máchalem při psaní Desatera domácí ekologie dumali o tom, jak povzbudit veřejnost, aby uvažovala o svém jednání zejména v průběhu největších svátků, tj. Vánoc, které jsou obecně spíše zasvěceny bohu Konzumu než duchovnímu rozjímaní. Napadlo nás, že nejznámějším symbolem Vánoc je asi stromeček, a že je třeba začít tady. Stromeček má být vnesením kousku přírody do domácností a připomínkou, že kromě lidského společenství jsou zde společenství další, třeba společenství stromů, která člověka přesahují jak časově, tak významově. Přesto se však stromečky pěstované na plantážích, uřezané a dopravené do přetopených bytů stávaly po Vánocích nikoliv symbolem sepětí s přírodou, ale symbolem odpadu, který se obtížně likviduje. A tak se zrodila akce Vánoční stromky – stromy pro život. Jsem rád, že se v Brně dobře ujala, a nyní je na čase, aby se v Česku rozšířila. Všem přeji hodně úspěchu. Mojmír Vlašín
1. Úvod
Je to smutný pohled, když se na začátku ledna procházíte městem a kolem popelnic leží uschlé vánoční stromečky. Leckoho napadne, jestli by to nešlo zařídit jinak. Máme kvůli několika týdnům vánoční radosti takové množství odpadu vůbec zapotřebí? Proč radši stromeček nevrátit do lesa? Na druhou stranu se podívejme na ten dnešní les. Původní druhy našich dřevin vytlačil lesník smrkem a tím snížil rozmanitost lesa a ekologickou hodnotu lesních porostů. Pomalu rostoucí jedle bělokorá, která by měla tvořit velkou část našich hvozdů, tak byla vlivem intenzivního hospodaření z lesů téměř vytlačena. Proto v roce 1998 vznikl v Brně projekt Vánoční stromky – stromy pro život, který na oba problémy našel jedno (byť malé) řešení. Myšlenka projektu spočívala v předvánočním prodeji jedlí bělokorých v květináči, které po Vánocích zůstanou u svých lidských hostitelů na zahrádkách, nebo se vysadí do lesů v okolí města. Byla tak nabídnuta alternativa skutečně živých vánočních stromečků k těm řezaným a zároveň byla podpořena městská zeleň. Projekt funguje do současnosti, v roce 2015 se do prodeje v Brně a jeho okolí zapojilo celkem 10 organizací. Pro uspořádání podobné akce je nutné mít spoustu znalostí a organizační schopnosti, je třeba spojit zájmy několika stran ke vzájemné spokojenosti. Ekologická organizace jako koordinátor akce propojuje místní obyvatele, kteří si užijí svůj vánoční stromeček s větším potěšením a čistým svědomím, a lesníky,
kteří po Vánocích získají sazenice pro novou výsadbu. Připravili jsme tuto publikaci, aby byla nápomocná všem iniciativním zájemcům o pořádání projektu na dalších místech republiky. Najdete v ní všechny podklady k vlastní motivaci a naše mnohaleté zkušenosti s organizací.
2. O vánočním stromku
Historie vánočního stromu
Vánoční stromky jsou považovány za zcela neopominutelný symbol Vánoc, málokdo si však uvědomuje, že tomu tak nebylo vždy. Ozdobování příbytků vánočními stromky se k nám rozšířilo až v 19. století z Německa. Kde se vzalo tam, se můžeme jen dohadovat. Existuje řada hypotéz a interpretací, které historii a symboliku zdobení stálezelené dřeviny vysvětlují. Jednou z nich je starověké přinášení obětí židovskému bohu Jehovovi. S příchodem křesťanství se oběti změnily na symbolické, většinou šlo o řezané květiny, které se dále proměnily v řezané vánoční stromečky. Ve středověku bylo zvykem před Vánoci před kostelem hrávat hru, která připomínala prvotní hřích v ráji – ozdobený stromek tedy symbolizuje strom poznání, jehož plody svedly ke hříchu. Nepřímou vazbu pak má stromeček na pohanské rituály oslav zimního slunovratu. Je zajímavé, že časově se vznik tohoto obyčeje shoduje s dobou, kdy se začala uplatňovat v Německu umělá obnova lesů, zejména výsadbou smrků. Přebytek smrků při prořezávce se pak stal relativně levným artiklem a po masovém rozšíření i atributem Vánoc. První zmínka o ozdobeném stromku na našem území pochází z roku 1812, kdy jej rozsvítil ve své pražské vile ředitel Stavovského divadla Jan K. Liebich. Po třiceti letech se v Praze začaly stromky prodávat zcela běžně a lidé je nazývali Kristovým stromkem. Stromeček si mohly ze začátku dovolit jen zámožnější rodiny, teprve později se stromeček rozšířil na Moravu a do většiny domácností. Zvyk stavět rozsvícené vánoční stromky na veřejných prostranstvích se v Evropě ujal po první světové válce. První vánoční strom Československé republiky byl slavnostně rozsvícen v roce 1924 na náměstí Svobody v Brně. Iniciátor myšlenky spisovatel Rudolf Těsnohlídek jeho vztyčení spojil s charitativní sbírkou na vybudování domova pro opuštěné děti.
Vánoční stromek umělý, řezaný a živý (koupený či zapůjčený)
Existuje několik možností, jak se jako současní konzumenti můžeme k tradici domácího vánočního stromu postavit. Úplně nejjednodušší je nemít stromek žádný a charakteristickou vůni opravdového stromečku nahradit ozdobeným
chvojím. Prodávané větvičky jsou často odpadem z lesní těžby a jejich zužitkování v čase vánočním tedy nemá žádný negativní dopad. Tvrzení, že umělý smrček je nejekologičtější variantou, protože jej můžeme použít více let za sebou, bylo již několikrát vyvráceno. Jehličí plastových stromků je vyráběno z PVC, při jehož energeticky náročné produkci vzniká mnoho škodlivin, které se mohou uvolňovat do prostředí i ze samotného stromku; PVC není možné ani recyklovat. I při trvanlivosti umělého stromku 10 let je pořízení postupně deseti přírodních stromků stále environmentálně příznivější variantou. Nejrozšířenější podobou vánočního stromku je stromek položivý, řezaný. Ročně se jich v České republice prodá přibližně 1 milion kusů. Problematickým bodem řezaných stromků je jejich dovoz ze zahraničí, který nese negativní dopady spojené s kamionovou dopravou. Jestliže se tedy rozhodneme pro alternativu řezaných stromků, měli bychom dát přednost stromkům vypěstovaným u nás. Český původ má necelá polovina nabízených stromků, zbývající větší část je pak dovážena z jiných zemí Evropy; největším dovozcem je v současnosti Dánsko. České i dovozové stromky obvykle pocházejí ze speciálních plantáží. Pokud jsou takové plantáže na zemědělské půdě či pod vedením vysokého napětí, kde vzrostlý les být nemůže, nelze proti tomu z environmentálního hlediska nic namítat. To ovšem stále nic nemění na skutečnosti, že milion uřezaných stromků se po svátcích stává odpadem. Kdyby se jen jedno procento stromků stalo sazenicí, znamenalo by to vysazení asi 10 000 stromků. Stále více rozšířenou možností tak je pořízení živého stromku přesazeného do kontejneru. Naprostá většina vzrostlých stromků prodávaných v květináči ale není určená ani vhodná pro výsadbu. Jejich kořeny jsou příliš zkrácené, výsadbu tedy nepřežijí. A do lesa ostatně ani jako nepůvodní dřeviny tyto stromy nepatří. V Praze a okolí je pak možné si vzrostlý vánoční stromek ve větším kontejneru za poplatek zapůjčit. Projekt zatím běží jen několik let, ukazuje se ale, že při dodržení jistých pravidel během zápůjčky (krátká doba jejich umístění v teplé místnosti a dostatečný zálivka) i vzrostlé stromy přežijí a mohou se buď použít více let za sebou, nebo mohou být úspěšně vysazeny. Nabízeny jsou obvykle nepůvodní
jehličnany, jako je smrk omorika či jedle plstnatoplodá, sázejí se tedy do zahrad a nikoliv do lesů. Existuje pak ještě jedna volba: použití sazenic v květináči, kdy vánoční stromečky mohou na jaře vytvořit základ nového lesa. Stromek je pak brán jako živá bytost a ne jako pouhé spotřební zboží. Lidé si stromeček zakoupí a při správné péči a pravidelném přesazování jej mohou na Vánoce používat mnoho let. Sazenice je sice v prvních letech menší, než lidé zpravidla od vánočního stromku očekávají, radost jim ale může udělat tím, že se po vysazení ujme například na zahradě. Čím starší a větší sazenice na počátku je, tím větší je riziko jejího úhynu. Pro zájemce, kteří nemají možnost se o stromek přes rok postarat, ani jej nemohou nikam vysadit, se nabízí společná výsadba sazenic do lesa. O poslední možnosti pojednává tato knížka.
3. O hospodaření v lesích
Lesy pokrývají přibližně třetinu rozlohy České republiky a jejich výměra se nadále zvyšuje. Hospodaření v nich je vázáno řadou pravidel bez ohledu na to, zda se jedná o lesy vlastněné státem, obcemi či soukromými vlastníky. Ta nejzásadnější pravidla stanovuje tzv. lesní zákon č. 289/1995 Sb. a další právní normy. Pro náš projekt je důležitá vyhláška č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin. Ta stanovuje omezení pro přenos sadebního materiálu – a tedy i našich kontejnerovaných jedlí – v rámci přírodní lesní oblasti (PLO), na které je celé území České republiky rozčleněno (viz příloha). Omezen je také výškový přenos mezi lesními vegetačními stupni. Obecně platí, že sazenice by měly pocházet z místa co nejbližšího budoucí výsadbě, i když vyhláška je v tomto více benevolentní. Podobně jako v zemědělství i v lesnictví fungují různé druhy přístupu k hospodaření. Konvenční lesnictví je zaměřeno na co nejvyšší výnos z hektaru lesního pozemku. Vedle toho pak stojí přístupy prosazující trvalou udržitelnost a přírodě blízké postupy. Lesníci, kteří se těmito postupy řídí, pak mohou žádat o udělení certifikátu. Při výběru spolupracujících školek a lesníků preferujeme ty, kteří jsou držiteli takového certifikátu. Certifikátem může být označen celý řetězec zpracování dřeva až po konečný výrobek, proto doporučujeme sledovat tyto značky i při nákupu jakýchkoliv dřevěných a papírových výrobků.
FSC – certifikát přírodního lesníka
Celosvětová iniciativa pro záchranu lesů a jejich šetrné obhospodařování Forest Stewardship Council (FSC) prosazuje své zásady i v ČR prostřednictvím tzv. lesní certifikace. Lesní certifikace je obdobou označování produktů ekologického zemědělství. Program má stanovena jasná kritéria pro žadatele a nastaven systém kontrol, zda jsou tato kritéria dodržována.
Lesy certifikované FSC vánoční stromky obvykle neprodukují, protože v nich neprobíhají klasické prořezávky (více o principech přírodě blízkého hospodaření se můžete dočíst na jejich stránkách – www.czechfsc.cz.). Certifikovány jsou ale i lesní školky a také si certifikovaný les můžete vybrat pro realizaci vaší výsadby. V České republice je certifikovaných 40 tisíc hektarů lesa ve správě čtyř lesních podniků, proto pokud se takový podnik ve vašem okolí nenachází, je zde ještě druhá, rozšířenější alternativa. Logo produktů přírodě blízkého lesnictví – FSC
PEFC – alternativní certifikace
Rozšířenější podobou lesní certifikace v České republice je pak certifikát PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification schemes, více informací na www.pefc.cz). Oproti FSC nemá tak jasně nastavený systém podmínek a kontrol, nicméně jasně deklaruje zájem certifikovaného vlastníka lesa o udržitelný rozvoj lesních porostů a nikoliv pouze o zisk. Logo produktů trvale udržitelného lesnictví - PEFC.
4. O našich jehličnanech
Pokud chceme opravdu stromek vysadit do přírody, má smysl uvažovat pouze o našich původních dřevinách; to jsou takové dřeviny, které zde byly ještě před příchodem člověka. Cizokrajné (nepůvodní) dřeviny patří do parků, ne do volné přírody. Geograficky nepůvodní druh rostliny je ten, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu. Vysazováním takových druhů do přírody můžeme způsobit víc škody než užitku. Kromě toho je záměrné rozšiřování geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha do krajiny možné jen s povolením orgánu ochrany přírody. Vybranými původními jehličnany na našem území tedy jsou:
Modřín opadavý (Larix decidua) je velmi krásný strom, ale Vánoce by
bylo nutno slavit nejpozději v srpnu. Na podzim, jak napovídá i jeho jméno, mu jehličky opadávají, a tak vypadá jako uschlý smrček už před tím, než přijdou Vánoce. Jalovec obecný (Juniperus communis) je dřevina malého vzrůstu, tvořící spíše keřovité, výjimečně i stromovité formy. Nevyskytuje se v lesních porostech, ale například na otevřených pastvinách. Jeden z poddruhů – jalovec obecný nízký – je dokonce zařazen mezi zvláště chráněné dřeviny. Borovice lesní (Pinus sylvestris) patří k oblíbeným dřevinám na vánoční stromky. Její rozšíření je v současné době větší, než bylo před příchodem člověka do našich zemí, ale proti jejímu vysazování na vhodných místech není možné nic namítat. Vhodná je například na suchá stanoviště, kde jiné jehličnany neprospívají. Tis červený (Taxus baccata) je vzácná dřevina vyvážená z našich krajů už za středověku například do Anglie na výrobu luků. Je to dřevina keřovitého až stromovitého vzrůstu. V přírodě je vzácná, sem tam se s ní setkáme v parcích a okrasných zahradách, kam je vysazována navzdory tomu, že je téměř celá jedovatá. Tisů u nás ubylo, a tak je jejich zpětné vysazování vhodné. Rozhodně je třeba se předem poradit s odborníky jak z lesnické branže, tak s ochranáři, abychom vysazováním nepůvodních variet neudělali více škod než užitku. Smrk ztepilý (Picea abies) je typickým představitelem vánočních stromků, právě díky intenzivnímu hospodaření v lesních monokulturách se zvyk vánočního stromku mohl rozšířit. Původně byl smrk rozšířen v několika málo horských oblastech a místy v nižších polohách. Díky intenzivnímu vysazování v osmnáctém a devatenáctém století (které ovšem do značné míry trvá dodnes) se jeho rozšíření změnilo tak, že dnes jej najdeme prakticky ve všech lesích od nížin po horská území. Při výsadbě smrku bychom ale měli respektovat jeho přirozená stanoviště, v méně příznivých podmínkách nižších poloh se mimo jiné hůře brání svým škůdcům, jako je lýkožrout. Jedle bělokorá (Abies alba) je nejoblíbenějším druhem na vánoční stromky. Vytváří krásné přímé stromovité formy, i když v mládí coby sazenička na to nevypadá. Teprve poloodrostky a odrostky ve stáří 6 až 8 let začínají mít symetrický tvar. Jako řezaný stromek je nedostatková, rozšířenější je její u nás nepůvodní příbuzný jedle kavkazská. Je to proto, že jedlí je stále v lese velice málo. Právě to dělá z jedle bělokoré horkého kandidáta na stromek vhodný k vysazování do lesního porostu.
5. O jedli bělokoré
Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) měla v Evropě mezi jehličnatými dřevinami výsadní postavení podobně jako mezi listnatými dub a buk. Je to strom 10
dorůstající velkých rozměrů s přímým kmenem a s pravidelným přeslenitým větvením. Větve odstávají vodorovně téměř v pravém úhlu. Koruna je kuželovitá až válcovitá s vrcholem jakoby uťatým. Borka (lidově kůra) je hladká, bělošedá, ve stáří svisle rozpukaná. Jedle dosahuje stáří až 500 let, dorůstá výšky až 60 metrů s průměrem kmene přes dva metry. Kmeny některých stromů mají objem až 45 m3. Stromy jsou plodné obvykle v šedesáti letech. Plodné roky se dostavují nepravidelně v rozmezí 2–6 let, jedle však plodí až do vysokého věku několika set let. Jedle má výrazně kůlový kořen a z postranních kořenů vysílá hluboko sahající upevňovací kořeny. Na rozdíl od smrku je tedy velmi dobře zakotvena v půdě. Často tvoří odnože, a tak stromy, které se octnou po uvolnění porostu na světlině, obrůstají výmladky (lidově vlky). Letorosty jsou světle šedé, tmavošedě chlupaté, pupeny vejcovité, světle hnědé, nepryskyřičnaté. Jehlice jsou ploché, 2–3 cm dlouhé, na lícní straně tmavě zelené, na rubu se dvěma bílými proužky. Za normálních okolností jsou vytrvalé, mají životnost 8–11 let. Samčí květenství (šištice) jsou žlutavé, samičí zelené, později nafialovělé a při dozrávání dřevnatí. Šišky jsou vzpřímené, válcovité, až 25 cm dlouhé. Po dozrání na rozdíl od šišek např. smrku nebo borovice se rozpadají. Znamená to, že jedlovou šišku nenajdete ležet v lese na zemi, leda rozloženou „na náhradní díly“. Jedle bělokorá snese dlouhotrvající hluboký stín, aniž by ztratila na vitalitě. V zástinu rostoucí jedle mohou při výšce 1,5 m a průměru kmínku 5–8 cm dosahovat věku až 100 let. Jedle má značné nároky na vláhu a její rozložení během roku. Vyžaduje stejnoměrnou, přiměřenou půdní vlhkost po celý rok, potřebuje hlubší půdy. Snese i podmáčené půdy, ale nevydrží na suchých stanovištích. Má vyšší nároky na obsah živin v půdě než smrk nebo borovice. Špatně snáší silné mrazy, po dlouhotrvajících nízkých teplotách vznikají ve dřevě hluboké praskliny. Jedle bělokorá je evropská dřevina s poměrně malým rozšířením. Vyskytuje se v centrální a jihovýchodní Evropě. Marně bychom ji hledali ve Skandinávii nebo na Sibiři. V českých zemích roste 11
ve všech okrajových i vnitrozemských pohořích. Z podhorských oblastí sestupuje až do oblasti pahorkatin, například na Křivoklátsku až na 300 m n. m. Na Moravě roste také v Moravském krasu, ve Chřibech, Bílých Karpatech i v Beskydech. Ve Ždánickém lese však již zastoupena není. Zcela bez jedle jsou pouze teplé pahorkatiny a úvaly velkých řek. Na druhé straně nikde nedosahuje hranice lesa a zřídka přesahuje nadmořskou výšku 1100 m.
Rozšíření jedle bělokoré. Převzato od European forest genetic resources programme, www.euforgen.org Jedlové dřevo je bez falešného jádra, bez prasklin a pryskyřičných kanálků. Dříve se mu dávala přednost jako dřevu stavebnímu a důlnímu, zatímco smrkové bylo více užíváno na prkna. V dolech byla ceněna jeho schopnost „varovat“ před zborcením výdřevy; jedlové dřevo vystavené vysokému tlaku bylo slyšet praskat dlouho před tím, než se skutečně zlomilo. Jedlové dřevo se dobře štípe, a tak bylo hojně používáno při výrobě šindelů. „Rezonanční“ jedlové dřevo se používá při výrobě hudebních nástrojů. Jedle je náš původní druh jehličnaté dřeviny, který z našich lesů téměř vymizel. Kdysi bývala v přirozené skladbě našich lesů jedle bělokorá nejčetnějším jehličnanem (16 %), zatímco smrk s 15 % držel jen stříbrnou medaili. Ještě v roce 1950 měla jedle zastoupení 2,9 %, v roce 1990 už to bylo jenom 1,3 % a v roce 2014 pouze 1,1 %. V příštích padesáti letech by měl její podíl opět vzrůst na 3 %. V praxi to znamená ročně 1300 ha nových jedlových porostů dle Státního programu ochrany přírody a krajiny. Tento program se však z různých důvodů neplní tak rychle, jak by bylo záhodno. 12
Jedle nedokázala vzdorovat změnám, které do krajiny přinesl člověk. K jejímu ústupu přispěly zejména holosečné způsoby hospodaření v lesích, postupné vysoušení krajiny, průmyslové imise, okus způsobený přemnoženou spárkatou zvěří a šíření různých chorob. Všechny příčiny ústupu jedle však zatím nejsou uspokojivě vysvětleny. Jedle se v současnosti není schopna přirozeně obnovovat, významným problémem je vysoký stav spárkaté zvěře. Tam, kde jedle byla a vlivem člověka vymizela, je vhodné, aby se člověk postaral o její návrat umělým vysazováním čili – jak říkají lesníci – umělou obnovou. Vzhledem k nedostatku semen je síje (rozsévání semen přímo do porostu) použitelná jen výjimečně. Základním prvkem umělé obnovy musí tedy být bezpochyby výsadba sazenic a poloodrostků (výjimečně odrostků). Podsadba je vysazování semenáčků a poloodrostků pod již vzrostlý porost. Podsadby mají své opodstatnění zejména při přeměnách porostu (to znamená, když měníme zásadně složení druhů). Schopnost této dřeviny snášet dlouhodobě zástin dělá z jedle ideální dřevinu pro tento způsob obnovy. Výhodou podsadby je, že nová generace je chráněná před nepříznivými vlivy, vytvářejí se příznivé podmínky pro vznik vhodné bylinné a mechové vegetace a nastupující generace je vhodně prostorově rozmístěna. Nevýhodou jsou zvýšené škody způsobené zvěří, komplikovaná ochrana proti těmto škodám a také možnost poškození nového pokolení při domýtních těžbách (tedy při kácení stromů, které ještě zůstaly v porostu). Výsadba na obnovních prvcích spočívá v tom, že se smýtí (pokácí) velmi úzký pruh lesního prostu (odborně: okrajová seč nebo clonná seč) a v takto uvolněném místě (na mýtině) se vysadí napěstované sazeničky jedle. Vykácený porost ale nemusí být jedlový, může jít o smrčinu, bor a podobně. Toho se využívá při radikální přeměně nepůvodních porostů s nesprávnou skladbou dřevin na porosty přirozenější. Výhodou je menší nebezpečí poškození výsadeb při domýtních těžbách a také ochrana proti zvěři formou oplocenky je jednodušší a levnější. Umožňuje i větší přísun srážek k povrchu půdy. Tento způsob lze uplatnit hlavně tam, kde chceme převést například smrkovou monokulturu na přirozenější skladbu co nejrychleji. Nevýhodou takovéto obnovy je, že vzniká většinou homogenní a stejnověký porost, který je potom třeba dalšími zásahy upravovat. Nejlépe je vysazovat jedli s dalšími cílovými dřevinami. To znamená, pokud má být naším cílem například les, kde bude buk, javor klen a jedle (cílové dřeviny), je vhodné na to myslet už na začátku.
6. Projekt jedliček v květináči na jižní Moravě Projekt poprvé realizovala ZO ČSOP Veronica, Dům ekologické výchovy Lipka a Hnutí Duha v roce 1998. V posledních letech se na organizaci podílejí i další brněnské organizace: hlavní organizaci akce převzalo sdružení Rezekvítek, 13
na prodeji se pak podílí YMCA Brno, Ekocentrum Brno a další organizace. Projekt spočívá v prodeji vánočních stromků v květináči a v jejich následném vysazení na připravené místo v lesním porostu. Akce byla organizována v různých letech ve spolupráci s Lesy města Brna a Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně. Nakoupené jedličky byly tříleté až pětileté, 30–50 cm vysoké (i s květináčem). Se stejnými podniky pak probíhala spolupráce rovnou i při výsadbě do jejich lesů, což je ideální formát. Lesník měl zájem prodat nám kvalitní sazenice, protože se částečně zase vrátily zpět do jeho vlastního lesa, projekt mohl využít k vlastní propagaci apod. Jedličky si mohli zájemci koupit v Brně na více prodejních místech, stromky se také prodávaly na různých předvánočních akcích, kam organizace měly se svými stánky přístup. Každý, kdo si stromeček zakoupil, dostal informační leták, kde je uvedeno, jak se o jedličku starat před Vánoci, během svátků i po nich. Součástí letáku je také pozvánka na jarní výsadbu jedliček do lesního porostu (vzor letáku naleznete v přílohách). Bylo ponecháno lidem na vůli, zda stromeček přijdou s námi vysadit do lesa, nebo si ho vysadí na vlastním pozemku. I když my sami pochopitelně preferujeme vysazování na místech, kde by skutečně měl být jedlový či smíšený porost, považujeme i další uvedené volby za plnohodnotné, směřující ke stejnému cíli – přistupovat ke stromku jako k návštěvě z přírody v našem bytě, a nikoliv jako k materiálu na jedno použití. Výsadba proběhla poprvé v sobotu 1. dubna 2000, stromečky byly vysazeny v lokalitě nedaleko Brna v blízkosti přírodní rezervace Babí lom. Zpět do lesa se vrátilo asi 15 % prodaných stromků. Pro účastníky akce byl připraven odborný program o jedli bělokoré a malé občerstvení (horký čaj a ovocné koláče). Druhý den Lesy města Brna stromky oplotily, aby je chránily před zvěří. V dalších letech výsadby probíhaly vždy na přelomu března a dubna. Vysazovali jsme na pozemku ŠLP nedaleko Soběšic, Útěchova a dalších místech v okolí Brna, vždy byl připraven doprovodný program. Účast se pohyboval mezi 90–250 návštěvníky. Časem přibyla možnost zakoupit si sazenici i na místě výsadby pro ty, kteří si stromeček nestihli pořídit před Vánoci, případně jim během svátků uschl. Mezi největší skupinu účastníků patří tradičně děti, proto byl v některých ročnících připraven speciální program i pro ně. Atmosféru některých ročníků dotvářela společná hudební produkce trampských písní za doprovodu kytar. V roce 2016 se pak obnovila spolupráce s Lesy města Brna, které zajistily sazenice i místo k výsadbě. Prodal se rekordní počet 900 jedlí, k výsadbě se kvůli špatnému počasí vrátilo „jen“ 65 stromků. Déšť sice nesvědčí lidským návštěvníkům, o to větší užitek z něj měly právě jedličky, kterým takové počasí při výsadbě vyhovuje.
14
Prodej jedliček na vánočních trzích
Akce si tak zajistila pevné místo v povědomí lidí z Brna a okolí. Lidé se rádi vracejí další rok, stalo se to pro ně součástí vánoční tradice. Noví zájemci o jedličku si sice často stěžují, že stromky jsou příliš malé. Obvykle se je ale podaří přesvědčit, že i malý stromeček může přinést do bytu hodně radosti, nemluvě o tom, že se může vrátit zpátky do lesa a neskončit u popelnice jako jeho větší uříznutý kolega.
Připravené zázemí při výsadbě jsme využili pro občerstvení účastníků i vlastní propagaci
15
7. Jak zorganizovat akci u vás
Projekt vánočních stromků vysazovaných do lesa je akcí koordinačně poměrně náročnou, proto si žádá odhodlaného organizátora. Ideální je, pokud mu v rámci organizující instituce budou ku pomoci například dobrovolníci, kterých je potřeba především pro události zahrnující veřejnost, tedy při prodeji stromečků a jejich výsadbě. Prvním krokem je nalézt spolupracující organizace: - lesní školku, která bude schopná poskytnout vhodné sazenice - vlastníka lesa, který poskytne prostor pro výsadbu - spřízněné organizace, které pomohou s prodejem jedliček před Vánoci Jak je to s financemi: cena sazenice jedle bělokoré v květináči se pohybuje mezi 35–65 Kč s DPH, v Brně byla cena stanovena na 99 Kč. Ze zisku si prodávající organizace pokrývaly své náklady, část zisku se odložila na organizaci společné jarní výsadby (značení cesty, občerstvení, zajištění vody aj.). Můžete zkusit požádat město o malou dotaci na propagaci akce. Pokud tedy využijete vlastních pracovních sil a dobrovolníků, je akce teoreticky samofinancovatelná. Problémem může být nerovnoměrné rozložení prodejů mezi jednotlivými organizacemi v závislosti na jejich dostupnosti. Velkou pomocí při organizaci může být dobře navázaná spolupráce s lesním podnikem, který pak zajistí na vlastní náklady dopravu a zabezpečí nářadí pro výsadbu. Toto ovšem není samozřejmé, ba naopak spíš výjimečné. A teď již ke konkrétním krokům, které projekt zahrnuje:
První kontakt – zima/jaro
Hlavní koordinátor musí s dostatečným předstihem oslovit všechny zapojené strany. První kontakt musí proběhnout nejpozději na jaře, při prvním roce konání ideální již v zimě, tedy rok dopředu. Primárně je třeba oslovit prodejce sazenic, který musí být schopen dodat potřebné množství jedlí v požadované kvalitě. Žádejte tří až pětileté krytokořenné poloodrostky v kontejneru. Vzhledem k tomu, že jedle bělokorá je jako semenáček poměrně choulostivá, může být těžko k sehnání. Je třeba odhadnout, jaké množství sazenic využijete. V Brně o téměř 400 tisících obyvatelích se po 17 letech běhu projektu prodalo 900 sazenic, v dřívějších letech to bylo méně, přibližně 600–800. Zvažte tedy počet obyvatel, dostupnost prodejních míst, dosah kampaně a další faktory před tím, než jedličky závazně objednáte. Důležitá je domluva se všemi prodejci, kteří by měli mít svůj okruh zájemců a prostorové i časové kapacity na prodej jedlí. 16
Organizace potřebují pro jedličky přiměřené skladovací kapacity. A nakonec je třeba zajistit vlastníka či správce lesa, který poskytne prostor pro výsadbu, postará se o ni a ideálně pomůže s organizací výsadby tím, že dodá nářadí a odborníky. Nejlepší situací je, když nakupujete sazenice přímo od lesního podniku, se kterým máte domluvenou výsadbu. Dojde k lepšímu propojení lesnické složky a sám lesník bude mít jistotu, jak kvalitní sazenice se mu zpátky do lesa vrátí.
Hlavní organizační činnost – podzim
V létě projekt na čas usne a je potřeba se k němu vrátit opět v září, kdy je s ním nejvíce práce. Připomenete se všem stranám s vaší jarní domluvou. Se spolupracujícími organizacemi domluvíte společnou cenu a určíte část z výtěžku, která bude odložena na organizaci výsadby. Školkaři potvrdíte počet zakoupených sazenic a domluvíte konkrétní podmínky dodání. Pokud není ochoten distribuovat jedličky sám, budete muset zajistit odvoz a rozvoz sazenic vy. Zjistěte, zda bude možné podle velikosti zájmu zakoupit sazenice navíc či naopak neprodané sazenice vrátit. S vlastníkem lesa pak je třeba definitivně domluvit místo a termín výsadby. V tuto chvíli sice ještě nemůžete vědět, zda bude pro výsadbu vhodné počasí, nicméně stanovit datum výsadby ještě před prodejem je důležité kvůli přikládání pozvánek přímo k prodaným jedličkám. V případě mimořádně nevhodného počasí (mrazy) bude samozřejmě nutné výsadbu posunout, toto se za historii akce v Brně ale stalo pouze jednou. Po domluvě podmínek s ostatními stranami je třeba zajistit vše potřebné. Na prvním místě stojí propagace celé akce, připravte se na masivní kampaň. Vytvořte letáky, které budete k jedličkám přikládat – vzor naleznete v příloze. Leták musí obsahovat návod, jak se o jedličku přes Vánoce starat. Nejde jen o to, aby přežila do konce svátků, ale hlavně aby si udržela svou vitalitu pro další výsadbu. V letáku rovnou uveďte pozvánku na jarní výsadbu – tak budete mít jistotu, že se pozvánka dostane opravdu ke všem účastníkům, přiložte rovnou i mapku, jak 17
se k místu výsadby dostat. Představte další informace o projektu, motivaci, proč záleží zrovna na jedli bělokoré a jejím návratu zpátky do lesů. Nezapomeňte na kontakt na sebe a jiná prodejní místa. Zdůrazněte, že je na lidech samotných, co s jedličkou udělají. Vysadí si ji na zahradě – dobře. Přijdou ji s vámi vysadit do lesa – výborně. Dále si připravte plakáty či propagační letáky a navrhněte plán jejich distribuce. Zjistěte možnosti spolupráce s městem, například zvýhodněný pronájem reklamních ploch pro neziskové organizace. Vytvořte a rozešlete tiskovou zprávu. Od začátku listopadu již můžete se samotnou propagací začít, prodej pak bude spuštěn přibližně měsíc před vánočními svátky. Ukázku plakátu, který jsme posledních několik let používali, najdete také v příloze. Vzhledem k tomu, že akce je nezisková, můžeme počítat s tím, že zejména místní noviny a rozhlasové stanice vaše aktivity podpoří. Dokonce i televize, ať už veřejnoprávní či soukromé, si rády vychutnají něco pozitivního. Nezapomeňte na internet a sociální sítě. Zjistěte také možnosti své účasti na předvánočních akcích, jako jsou trhy a jarmarky.
Oslovte televizi s nabídkou zajímavé reportáže.
Prodej vánočních jedliček – listopad/prosinec
Samotný prodej tedy může začít již měsíc před Vánoci. Rozešlete elektronickou podobu letáku s instrukcemi, jak se o jedličky starat, na prodejní místa. Informační leták je pak potřeba vytisknout v dostatečném množství a nezapomenout jej přiložit ke každé prodané jedličce. Je dobré, když prodejce informace o projektu a správné péči předá při prodeji také ústně. Stromky se mohou prodávat jednorázově, anebo (lépe) dlouhodobě na nějakém místě, které je snadno přístupné veřejnou dopravou. Tuto akci často podporují lidé ze sociálně slabších vrstev, kteří nemají možnost přijet autem. Při prodeji motivujte kupující, aby si nosili vlastní tašku, připravte si staré 18
noviny na zabalení špinavějších květináčů. Případně si připravte jednorázové tašky z rozložitelného bioplastu. Evidujte počty prodaných jedlí, případně koordinujte jejich přesun na místa, kde se prodávají nejvíce. Kupujícím také můžete nabídnout možnost nechat si datum výsadby před jejím konáním připomenout na e-mail.
Výsadba jedlí do lesa, zakončení akce – březen/duben
Po Vánocích máte od jedliček zase na chvíli klid. Měsíc před stanoveným termínem začněte připravovat výsadbu. Opět oslovte spolupracující subjekty a domluvte se na programu výsadby, rozdělení úkolů, zajištění materiálu atd. Týden před výsadbou je třeba opět v médiích připomenout datum a místo akce, rozeslat zvací e-maily lidem, na které máte adresu. Výsadba pak má dvě roviny, které je potřeba zabezpečit. První je lesnická, v té je potřeba zajistit, aby sázení proběhlo správně a stromy se tak co nejlépe uchytily. Stromeček si vysadí jeho hostitel sám, měl by na něj ale někdo dohlédnout, zda to dělá správně. Kontrolu provádějte buď vy, nebo lépe odborník, kterého zajistil vlastník lesa. Počítejte alespoň se 2–3 vyškolenými pomocníky k výsadbě. Pokud bude lesníků víc, tím lépe pro zdárný průběh výsadby. Pro sázení je třeba zajistit dostatečný počet nářadí a předem připravit prostor vyhrazený provázky. Je dobré mít na místě vodu na umytí rukou. Dále je nutné zajistit ochranu nově vysazených stromků před zvěří, ideální je sázet již do připravené oplocenky. Ochrana sazenic ale přirozeně leží na vlastníku lesa, může ji zajistit až následně po vysazení. Zpestřením mohou být připravené rozložitelné papírové visačky, na které hostitelé napíší jméno svého stromku či přání do nového života jedličky v lese.
Vysazení jedličky nejprve předvede odborník... Druhou rovinou sázecí akce je společenská událost pro návštěvníky, hostitele jedliček. Z části výtěžku z prodeje připravte občerstvení, várnici s horkým čajem, domácí koláče atd. Můžete zřídit propagační stánek zapojených organizací. Jediné meze pro doprovodný program představují vaše organizační kapacity. Máte-li ve svých řadách hudebníka, nechte jej zahrát na uvítanou, připravte si na 19
úvod proslov a organizační informace. Podle počasí zvažte zapůjčení krytého stanu. K občerstvení si zajistěte další 2–3 dobrovolníky, případně více, pokud máte bohatší program. Protože hlavními účastníky akce jsou děti, osvědčilo se připravit si samostatné aktivity i pro ně. Nabízí se vzdělávací hry s lesní tematikou, s tímto opět může pomoci vlastník lesa, větší lesní podniky mívají vlastní program.
...a dále už je všechna práce na lidech, kteří doma jedličky hostili.
Nezapomeňte na bezpečné směřování účastníků šipkami a praporky na místo. Před výsadbou sdělte lesníkovi představu, kolik jedlí má být vysazeno, nicméně připravte ho také na to, že počet se může změnit. Podle našich zkušeností se k výsadbě vrátí 5–20 % prodaných jedliček, tak jako u všech akcí pod širým nebem účast závisí na počasí. Máte-li možnost, přivezte volné sazenice pro zájemce, kteří si stromek o svátcích nestihli zakoupit. Z výsadby je nutné vyřadit viditelně poškozené (suché) sazenice, které by se již neujaly – i zde můžete nabídnout k výsadbě sazenici novou. Pokud se akce povede, pochvalte se. Zpětná propagace úspěšného projektu nám pomůže k vyšší účasti veřejnosti zase za rok. Napište tiskovou zprávu, spolupracujte s médii či odborníky, kteří vaši aktivitu pochválí.
I malí účastníci akce vědí, že vánoční stromeček může skončit v lese a ne u popelnice 20
Shrnutí, co a kdy je potřeba udělat: První kontakt – zima/jaro (rok dopředu) Kdo/S kým Co V rámci organizace Zajistit odpovědnou osobu, koordinátora Školkař, lesník (ideálně jedna Domluvit sazenice jedlí v dostatečném počtu a kvalitě, instituce) provést závaznou objednávku minimálního počtu sazenic, které na podzim chcete odebrat Zjistit, zda odpovídá výsadba jedle v dané lokalitě lesním hospodářským plánům Předběžně domluvit místo, kam jedle za rok přijdou vysázet, brát ohled na jeho dostupnost Zjistit možnosti pomoci s výsadbou, zapůjčení nářadí, poskytnutí zázemí, účast odborníků kvůli kontrole správnosti výsadby apod. Spolupracující organizace Zjistit prodejní kapacity, možnosti spolupráce Zajistit kontaktní osoby Hlavní organizační činnost – podzim Kdo/S kým Co Hlavní koordinátor Vytvoří propagační strategii, zadá návrh plakátu, letáku apod. Vytvoří doprovodný leták s informacemi o jedličkách a pozvánkou na výsadbu Školkař, lesník Zakoupit sazenice Zajistit odvoz sazenic (vlastní, ve spolupráci s lesníkem) Stanovit termín a místo výsadby Média Oslovit média s tiskovou zprávou Město, obec Zajistit účast na předvánočních akcích Spolupracující organizace Domluvit podmínky prodeje Rozdělení práce na propagaci (roznos letáků apod.) Rozeslat propagační materiály Prodej vánočních jedliček – listopad/prosinec Kdo/S kým Co Hlavní koordinátor a Rozeslat doprovodné letáky spolupracující organizace Realizovat prodej Propagovat prodej prostřednictvím sociálních médií apod. Koordinovat průběh prodeje Výsadba jedlí do lesa, zakončení akce – březen/duben Kdo/S kým Co Hlavní koordinátor a Domluvení programu výsadby, rozdělení úkolů spolupracující organizace Vyznačení trasy na místo výsadby Zajištění zázemí pro občerstvení (stoly, stany) Příprava občerstvení, várnice s horkými nápoji Kulturní a odborný program Zajištění vody na umytí rukou Lesník Vymezení místa pro výsadbu Zapůjčení nářadí Zajištění lesnických odborníků, kontrola výsadby Ochrana výsadby před zvěří Média Propagace Tisková zpráva z celé akce
21
22
8. Seznam použité literatury INDRA, P., 2002: Podíl jedle bělokoré ve výhledových cílech obnovy lesa u LČR. Lesnická práce, 81 (1), s. 20–22. KANTOR, P., 2001: Obnova jedle bělokoré. In: Pěstování a obnova jedle bělokoré. Sborník referátů, Chudobín u Litovle, s. 5–55. MADĚRA, P., ÚRADNÍČEK, L., 1998: Kde rostou největší jedle v ČR. Veronica, 1/98, s. 28–29. MÁLEK, J.: Záhady kolem ekologie a odumírání jedle. Živa, (5), s. 167–170. MAUER, O., 2001: Podsadby ve smrkových monokulturách na středně bohatých a živných stanovištích. In: Sborník referátů z celostátní konference „Podrostní způsob hospodaření“, Hynčice u Krnova, s. 58–62. Poleno, Z., 2009: Pěstování lesů III. Praktické postupy pěstování lesů. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, 951 s. ŠINDELÁŘ, J., 1996: Problematika druhové skladby lesních porostů v České republice. Lesnická práce, 75 (2), 44–46. ŠINDELÁŘ, J., FRÝDL, J., 2001: Nové poznatky o jedli bělokoré. Lesnická práce, 80 (5), 209–211. Úradníček, L., a kol., 2010: Dřeviny České republiky. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, 368 s. ZÍBRT, Č., 1910: Hoj, ty štědrý večere. Od vánoc koledou do Nového roku. Šimáček, Praha, 27 s.
23
9. Přílohy Příloha č. 2 – Vzor informačního letáku
Vánoční stromky – stromy pro život
Přátelé přírody, děkujeme Vám za zakoupení živého vánočního stromku. Tímto krokem jste podpořili naši snahu neničit kvůli ně-kolika dnům vánočních svátků spoustu mladých stromků, ale naopak využít tradice Vánoc k podpoře městské zeleně a lesa výsadbou naší původní dřeviny, jakou je jedle bělokorá. Věříme, že i letos Vám jedličky doma udělají radost.
Co o Vaší jedličce možná nevíte…
Jedle bělokorá (Abies alba) je náš původní druh jehličnaté dřeviny, který z našich lesů téměř vymizel. Kdysi bývala naší nejhojněji zastoupenou jehličnatou dřevinou. Zaujímala 15–20 % rozlohy našich lesů. Jedle patřila k našim nejmohutnějším stromům. Historické prameny udávají jedlové velikány vysoké až 60 m. Doma byla od pahorkatin až po hory. Jedle však nedokázala vzdorovat změnám, které do krajiny přinesl člověk. Na jejím ústupu se podílel zejména holosečný způsob hospodaření v lesích, postupné vysoušení krajiny, průmyslové imise, okus a ohryz spárkatou zvěří. Všechny příčiny ústupu jedle nejsou dosud uspokojivě vysvětleny. V roce 1950 bylo zastoupení jedle v lesích České republiky 2,8 %, v roce 1990 to bylo pouze 1,3 % a v roce 2005 už pouhých 0,9 %. V posledních letech její zastoupení ovšem opět roste. Ročně se v naší republice prodá přes milion stromků. Ty se po Vánocích stávají odpadem, který se obtížně likviduje. Takže i kdyby se jen jedno procento stromků stalo sazenicí – bylo by ročně vysazeno 10 tisíc stromků.
Jak se o jedličku starat před Vánoci?
Dovolte nám, abychom Vám poskytli několik instrukcí, jak se stromkem zacházet. Vše jsme konzultovali s lesnickými odborníky a také čerpáme z našich zkušeností z předchozích let. Především – stromek v květináči je živá bytost, o kterou je třeba se starat. Je hostem ve Vašem pokoji a nebude se tam cítit příliš dobře. Den strávený zejména v přetopeném bytě je pro stromek tím, čím pro Vás noc strávená v lese bez spacáku. Snažte se proto držet stromek co nejdéle mimo byt (na dvorku, na zahrádce nebo na balkóně). Stromek potřebuje hodně vody! A tu potřebuje nejen po dobu, kdy je mimo místnost, ale hlavně, když se ocitne v bytě. Proto je třeba jej podle potřeby pravidelně zalévat.
Jak se o jedličku starat o Vánocích?
Přechod ze zimy do tepla je pro stromek tepelný šok. Zejména pokud venku mrzne, může být teplotní rozdíl až 30 stupňů! Snažte se proto tento přechod zmírnit: Den nebo dva před Vánocemi přeneste stromek do mírně temperovaného prostředí (do chodby, kočárkárny, dílny či garáže). Před přenesením stromku do místnosti snižte na několik hodin teplotu pokoje asi na 15 stupňů. Po celou dobu se snažte udržovat vysokou vlhkost vzduchu v pokoji (asi 75 % relativní vlhkosti). Nejlépe poslouží mechanický rozprašovač, kterým stromek několikrát denně „mlžíte“.
24
Stromek je vždy třeba zalévat, třeba i dvakrát denně, aby zemina květináči, byla stále vlhká. Bylo by také vhodné se zříci svíček připevněných ke stromku. Rozhodně vždy stromek držte v teplé místnosti co nejkratší dobu. Před navrácením stromku na balkón, dvorek či na zahradu jej opět ponechejte nejméně dva dny v mírně temperované místnosti, aby si zvykal postupně. Pozor, pokud panují venku příliš velké mrazy (pod -15 °C), přeneste raději jedličku na tyto dny do nějaké chladnější místnosti v domě – v květináči je jedlička méně chráněná proti přemrznutí, než když roste v půdě ve volné přírodě. Pokud musíme jedličku vzít do teplejší místnosti, je potřeba ji aklimatizovat, jak bylo popsáno výše.
Jak se o jedličku starat po Vánocích?
Máte několik možností, jak s jedličkou naložit: Co nejdříve, jakmile to počasí dovolí, můžete vysadit jedličku na vlastním pozemku či zahradě a nechat ji tam růst. Stromek i s kontejnerem zasenkovat (přihrnout hlínou) na zahradě a použít ho znovu o příštích vánocích. Pokud jste z Brna a okolí, můžete přinést 9. dubna 2016 stromek na připravené místo, kde jej vlastnoručně vysadíte do lesa. Další péči o stromek zajistí pracovníci Lesů města Brna.
Pozvánka
Zveme všechny milovníky lesa a přírody na sázení vánočních jedliček zpět do lesa, které bude slavnostně zahájeno fanfárami trubačů z Lesů města Brna. KDY? V sobotu 9. dubna 2016 v 10:00 hodin. KDE? Sraz všech, stromků i jejich hostitelů, je na místě výsadby u lesních školek Svinošice nedaleko Vranova, kam vás dovede červená turistická značka z Vranova (bus č. 41) směr rozcestí U Jelínka (přibližně 2 km pohodovým terénem). Pokud byste jeli autem, tak příjezd je možný po asfaltové lesní cestě z obce Lelekovice, Vranov a ze státní silnice na Svitavy se značenou odbočkou na lesní školky. CO můžete očekávat? Na lokalitě bude připraveno místo pro zasazení vaší jedličky a potřebné nářadí, pro hostitele drobné občerstvení a povídání o naučné stezce s mravencem Lesíkem. Kontaktní adresy: Rezekvítek, z. s., Štolcova 14, 618 00 Brno tel.: 543 216 483,
[email protected], Tereza Žižková Ekologický institut Veronica, Panská 9, 602 00 Brno tel.: 542 422 757,
[email protected], Markéta Honzová Lesy města Brna, a.s., Křížkovského 247, 664 34 Kuřim
25
Příloha č. 3 – Vyhláška 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin Příloha 4 vyhlášky 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa. Možnosti přenosů reprodukčního materiálu lesních dřevin mezi přírodními lesními oblastmi PLO (oblastmi provenience) v rámci České republiky jedle bělokorá, javor mléč, javor klen, olše lepkavá, olše šedá, bříza bělokorá, bříza pýřitá, habr obecný, buk lesní, jasan ztepilý, modřín japonský, borovice černá, topol černý, topol bílý, topol osika, třešeň ptačí, dub zimní, dub pýřitý, dub letní, dub červený, trnovník akát, lípa malolistá, lípa velkolistá, jilm horský, jilm vaz
Přírodní lesní oblast – PLO (oblast provenience) číslo
název
1
Krušné hory
Možnost použití reprodukčního materiálu z jiných PLO 2–34 4)
2
Podkrušnohorské pánve
1, 3–34 4)
3
Karlovarská vrchovina
1, 2, 4–34 4)
4
Doupovské hory
1–3, 5–34 4)
5
České středohoří
1–4, 6–34 4)
6
Západočeská pahorkatina
1–5, 7–34 4) 7)
7
Brdská vrchovina
1–6, 8–34,4)
8
Křivoklátsko a Český kras
1–7, 9–34 4) 7)
9
Rakovnicko-kladenská pahorkatina
1–8, 10–34 4)
10
Středočeská pahorkatina
1–9, 11–34 4)
11
Český les
1–10, 12–34 2)
12
Předhoří Šumavy a Novohradských hor
1–11, 13–34 2)
13
Šumava
1–12, 14–34 2)
14
Novohradské hory
1–13, 15–34 2)
15
Jihočeské pánve
1–14, 16–34 4) 6)
16
Českomoravská vrchovina
1–15, 17–34 4)
17
1–16,. 18–34 1) 4)
19
Polabí Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Lužická pískovcová vrchovina
20
Lužická pahorkatina
1–19, 21–34 4)
21
Jizerské hory a Ještěd
1–20, 22–34 4)
22
Krkonoše
1–21, 23–34 4)
18
26
1–17, 19–34 4) 1–18, 20–34 4)
23
Podkrkonoší
1–22, 24–34 4)
24
Sudetské mezihoří
1–23, 25–34 4)
25
Orlické hory
1–24, 26–34 4)
26
Předhoří Orlických hor
1–25, 27–34 4)
27
Hrubý Jeseník
1–26, 28–34 4)
28
Předhoří Hrubého Jeseníku
1–27, 29–34 4)
29
Nízký Jeseník
1–28, 30–34, 39 4)
30
Drahanská vrchovina
1–29, 31–35 4)
31
Českomoravské mezihoří
1–30, 32–34 4)
32
Slezská nížina
1–31, 33, 34, 39 4)
33
Předhoří Českomoravské vrchoviny
1–32, 34, 35 4)
34
Hornomoravský úval
1–33, 35, 36, 37 1) 4) 5)
35
Jihomoravské úvaly
30, 33, 34, 36–41 1) 5)
36
Středomoravské Karpaty
34–35, 37–41 3)
37
Kelečská pahorkatina
34–36, 38–41 3)
38
Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
39
Podbeskydská pahorkatina
35–37, 39–41 3) 29, 32, 34–38, 40, 41
40
Moravskoslezské Beskydy Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky
41
3)
35–39, 41 3) 34–40 3)
1) Do LVS 1 možný přenos pouze z LVS 1– 2 2) Do PLO 11–14 není možné přenášet jedli bělokorou z PLO 1–10 a 15–41 3) Do PLO 36–41 není možné přenášet jedli bělokorou z PLO 1–35 4) Je možné přenášet jedli bělokorou z PLO 40–41 5) Do PLO 34 a 35 není možné přenášet dub letní z PLO 1–33 a 36–41 6) Není možné přenášet dub letní z jiných PLO 7) Do PLO 6 a 8 není možné přenášet dub zimní z PLO 1–5, 7 a 9–41
27
Příloha č. 4 – Mapa přírodních lesních oblastí (PLO) Legenda 1
Krušné hory
19
Lužická pískovcová vrchovina
2a
Podkrušnohorské pánve Chebská a Sokolovská pánev
20
Lužická pahorkatina
2b
Podkrušnohorské pánve Mostecká a Žatevská pánev
21
Jizerské hory a Ještěd
22
Krkonoše
3
Karlovarská vrchovina
23
Podkrkonoší
4
Doupovské hory
24
Sudetské mezihoří
5
České středohoří
25
Orlické hory
6
Západočeská pahorkatina
26
Předhoří Orlických hor
7
Brdská vrchovina
27
Hrubý Jeseník
8a
Křivoklátsko
28
Předhoří Hrubého Jeseníku
8b
Český kras
29
Nízký Jeseník
9
Rakovnicko-kladenská pahorkatina
30
Drahanská vrchovina
31
Českomoravské mezihoří
10
Středočeská pahorkatina
32
Slezská nížina
11
Český les
33
12
Předhoří Šumavy a Novohradských hor
Předhoří Českomoravské vrchoviny
34
Hornomoravský úval
35
Jihomoravské úvaly
13
Šumava
14
Novohradské hory
36
Středomoravské Karpaty
15a
Jihočeské pánve - část budějovická pánev
37
Kelečská pahorkatina
38
15b
Jihočeské pánve - část třeboňská pánev
Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
39
Podbeskydská pahorkatina
16
Českomoravská vrchovina
40
Moravskoslezské Beskydy
17
Polabí
41
18a
Severočeská pískovcová plošina
Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky
18b
Český ráj
Mapa přírodních lesních oblastí (PLO) převzata od Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, www.uhul.cz 28
Mapa přírodních lesních oblastí
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz
