la í předp tné leden — očn č án 016 n2 ve er
JÍCÍ SE Ě M S
, BRNO E I T S E V B
Vánoční předplatné Divadla Husa na provázku leden—červen 2016 4 výjimečné divadelní zážitky 4 večery, na které nezapomenete 4 setkání, které vám změní svět — na chvíli — Využijete od února do června 2016! — Cena 1 000 Kč K tomu vánoční dárek: volný vstup na závěrečný večírek sezony s herci DHNP (konec června 2016)
48. sezona Vám právě leží na dlani.
Milan Uhde / Miloš Štědroň
— Balada pro banditu „Eržiko, lásko moje, celou noc za tebou běžím.“ Legendární inscenace o lásce a zradě, tentokrát pod širým nebem – mimořádné představení na Malé scéně brněnského hradu Špilberk. Prožijete letní večer umocněný géniem loci starobylých hradeb a přilehlého parku. Originální muzikál o mužích, ve kterých se zabydlel vztek a o ženách, který ten hrozný vztek umí z těch mužů vylíbat, vykousat a vyhladit. V hlavních rolích Jan Zadražil a Eva Vrbková. Režie: Vladimír Morávek Obnovená premiéra: 17. listopadu 2005 Vše je divoké a nezkrocené: ženy více než muži, zpěv přivolávající křik ptáků, tanec i dupot. Stylový posun Morávkovy inscenace se může pevně opřít o hudbu přearanžovanou Petrem Hromádkou, nyní inspirovanou etnickými motivy. Ženy jsou zde čarodějky, skutečné nebo alespoň potenciální, včetně výtečné zpívající hráčky na kvinton, Gabriely Vermelho a violoncellistky Evy Horákové. K půvabům stylizace patří pak rozkročení mezi divokostí a dětskou hravostí a něhou… Kateřina Bartošová, Lidové noviny (24. 11. 2005) — Festival Provázek na hrad měl nejen mimořádně vysokou návštěvnost, ale setkal se i s mimořádným a nadšeným ohlasem publika a veřejnosti. Využití malé letní scény a hradby východní bašty hradu Špilberku jako scény přináší přímo exkluzivní příležitost propojení uměleckého díla s kulturní památkou a návštěvníkům nabízí neopakovatelný kulturní zážitek (...) Byli bychom velice rádi, kdyby se tento festival mohl uskutečnit i v roce 2016 a zcela jistě bychom uvítali, kdyby se konání festivalu Provázek na hrad! stalo tradicí, která bude kulturním přínosem nejen pro obyvatele Brna, ale celého Jihomoravského kraje. Z dopisu ředitele Muzea města Brna PhDr. Pavla Cipriana po uvedení Balady pro banditu na Malé scéně hradu Špilberk
Rudolf Sloboda
— Uršula „Uvědomím si, že je 22. března 1989 a že jsem podruhé vdaná a že jsem byla svému muži nevěrná. Prvního jsem zabila. Toto slovo si opakuji často, abych si na to zvykla.“ Mladičká Uršula v sebeobraně či v afektu zabije svého nevěrného manžela. Po odpykání trestu se vrací na svobodu, svět kolem se tváří jakoby nic, ale ona ví, že v ní se mnohé změnilo. Morálně i materiálně zdecimovaná malá vesnice nemůže bystré a racionální ženě nabídnout rozlet. Uršula se nemůže zbavit tíhy svého zločinu a jako nepokorná kajícnice v sobě nepřestává hledat stopu čehosi čistého, dobrého a nenarušeného, něčeho co nazývá svým Bohem. Novodobá Faidra, která je sama sobě obhájcem i soudcem. — Režie: Jan Antonín Pitínský — Premiéra: 26. února 2016 Rudolf Sloboda (1938–1995) je jedním z nejosobitějších slovenských spisovatelů druhé poloviny 20. století. Osamělý bard z Nové vsi byl celá sedmdesátá a osmdesátá léta vystaven ústrkům režimu, přesto napsal šestadvacet knih, z nichž mnohé na Slovensku, kde nebyla cenzura tak důsledná jako v Čechách, vyšly i v oficiálních edicích. Už za svého života byl označován za slovenského Egona Bondyho. Dokázal psát o Hegelovi stejně hluboce a srozumitelně jako o zednické práci, ač intelektuál a filozof, miloval hospodskou lůzu a v mnohém s ní souzněl, ba ji přeřvával. Celým jeho dílem se táhnou myšlenky na sebevraždu, kterou nakonec spáchal 6.října 1955. Právě život a dílo na hraně dělají ze Slobody velikána. Přitom všem byl a stále je nedoceněný a pro české čtenáře téměř neobjevený. „V jeho diele je zvláštna zmes rafinovanosti, bujnosti, existenciálnych úzkostí a subjektivizmu, čo bola za jeho čias vzácnosť. Spolu s Petrom Jarošom sa mu podarilo vytvoriť špecifický variant absurdnej grotesky a spolu s Jánom Johanidesom zas zmenil pohľad na spisovateľa, ktorý bol dovtedy považovaný za čosi vznešené a vážne. Samotný Rudo bol totiž excentrik.“ Milan Šútovec, literární kritik
Josef a Karel Čapkovi
— Ze života hmyzu - Oh! Jaká podíváná! Prolog projektu Čapek na provázku „Kdo vás u čerta nutí, abyste se ztotožňovali s motýly nebo chrobáky, cvrčky či jepicemi?” Groteskní alegorie lidského pinožení. V čase, kdy heslem dne stalo se “ubavit se k smrti”, kdy na všechno kolem s cynismem hledíme a jepičí tance tančíme, pomyslelo Divadlo Husa na provázku na bratry Čapky a na jejich slavnou společnou hru Ze života hmyzu. Očekávat lze řehot klaunů i švihání bičem, kozelce na trampolíně a další nejrůznější ekvilibristiky, excentričnosti, extravagance, extraktury I leckteré jiné exotičnosti. Na konci pak normální radost ze života vší té trapnosti navzdory. Snad. — Režie: Vladimír Morávek — Premiéra: 12. dubna 2013 Z čapkovského podobenství se v Morávkově pojetí stává po všech stránkách velmi hutné a “nasycené” divadlo. Inscenace do značné míry připomíná produkci (hudebního) tělesa, neboť její podstatou je rozsáhlá kooradinace většího množství účinkujících. Marek Lollok, Svět a divadlo, 3/2013 — V jevištním celku rozhodně nelze pominout herecké výkony, které jsou u všech představitelů na vysoké úrovni. Zcela samozřejmé přechody mezi několika rolemi či mluvou a zpěvem; taneční a artistické výstupy předvedené s lehkostí zasluhují smeknutý klobouk pro celý ansámbl. Jiřina Hofmanová, Rozrazil on-line, 6. 5. 2013 — Všechno čapkovské na Provázku zabouřilo i v hmyzí smršti (…) V Morávkově hmyzu se na diváky valí dynamická, strhující hudba Jiřího Hájka. Dotváří herecké akce s prvky strohé choreografie, akrobacie a nového cirkusu. Její součástí je i ticho. Jako malá panychida za bratry, z nichž jeden se naplnění válečných vizí abi nedožil, a druhý válku nepřežil. Jiří P. Kříž, Literární noviny, 3. 5. 2013 — Ať je tomu jakkoli, domnívám se, že k dokonalosti inscenaci chybí málo, a pokud bylo (a je) něco nedostačující či zdlouhavé, je třeba odpouštět, protože tak “totální” divadlo se vidí málokdy. Lenka Dombrovská, Divadelní noviny, 14. 5. 2013
Milan Uhde / Miloš Štědroň
— Leoš aneb Tvá nejvěrnější „Pokolení bez lásky - tak zní výrok.“ Obnovená premiéra! Provázkovské sešity poměrně směšnýc lásek o podivuhodném životě a fascinujícím díle geniálního hudebního skladatele Leoše Janáčka. Tři Janáčkové (chlapec, mladý muž, zralý člověk) a šest žen vyjevují svá srdce, toužení a zklamání. Hra Milana Uhdeho byla napsána přímo pro Divadlo Husa na provázku, vznikla ve spojení s hudebním skladatelem, muzikologem a nadšeným znalcem Janáčkova díla Milošem Štědroněm. Morávek, když to poprvé četl, prý se halasně smál. Brno, těš se - ! / Miloš Štědroň získal za hudbu k inscenaci Cenu Alfréda Radoka. — Režie: Vladimír Morávek — Premiéra: 11. a 12. listopadu 2011 Neskutečné, až přízračné, jsou výkony herců Divadla na Provázku, kteří jsou nuceni tyto osamocené, vystřižené motivy zpívat a dokonce i je vzájemně prolínat. I když jsou amplifikovaní a doprovázeni jen klavírem, je jejich výkon obdivuhodný. Nad nimi se vysoko vznáší postava Paní S. – smrti, ztělesněná Gabrielou Vermelho, která ohromuje plným barevným mezzosopránem s pevnými výškami a doprovází se po celou hru na housle. ...Mladý Leoš v podání Martina Donutila je mile chlapecký, ale už v sobě nosí příští hořkost a vzdor. Martin Havelka jako Mistr v letech si dává záležet na vnějších znacích, toporné chůzi i lašském krácení slov, drží postavu a akcentuje její vnitřní vývoj i zachování jejích hlavních povahových rysů, neústupnosti a tvrdohlavosti (…) Miloš Štědroň dokázal vyhmátnout emotivně nejsilnější hudební motivy a spojit je do efektního a logického celku. Spolu s uměřeným, moudrým a sdělným minimalistickým textem Milana Uhdeho tak vzniklo dílo obdivuhodné umělecké sdělnosti i působivosti...„ Karla Hofmannová, zivotnistyl. cz (24. 11. 2011) — Je to veľkolepá, múzická, úchvatná, groteskná a tragická inscenácia... Martin Porubjak, sme.sk (22.11.2011) — Výjimečný autorský počin Inscenace Leoš aneb Tvá nejvěrnější je výjimečným autorským počinem, za nímž stojí silné tvůrčí osobnosti Uhde - Štědroň - Morávek. Dramatik Milan Uhde v tomto netradičním opusu předkládá jednu ze svých nejlepších her, muzikolog a skladatel Miloš Štědroň zúročuje dokonalou znalost Janáčkova díla. V propojení s talentovaným souborem Provázku inscenátoři vykřesali hudebně-dramatický novotvar poutavou a mírně skandalizující zkratku, jež ukazuje Leoše Janáčka zranitelného, chybujícího, vzpírajícího se všem a nejvíc sobě. Markéta Stulírová, denik.cz (22. 11. 2011)
— Prodej abonmá začíná 2. listopadu 2015 a končí 1. února 2016! Předplatné v ceně 1 000 Kč můžete zakoupit na pokladně divadla (542 123 425) nebo rezervovat u Alžběty Nagyové (737 754 151), e-mail:
[email protected]. — Jak se dozvíte o Vašem představení? — Měsíční program i aktuální informace naleznete na www.provazek.cz. — Dále také na plakátovacích plochách a v kulturních informačních bulletinech (Metropolis, Kam v Brně apod.) — U představení vždy najdete zkratku své abonentní skupiny (L). — V případě jakýchkoli nejasností se neváhejte obrátit na Alžbětu Nagyovou. DHNP si vyhrazuje právo z provozních důvodů změnit či přesunout plánované představení. Divadlo Husa na provázku Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace Zelný trh 9, 602 00 Brno, e-mail:
[email protected] www.ced-brno.cz, www.provazek.cz
Statutární město Brno finančně podporuje Centrum experimentálního divadla, příspěvkovou organizaci. Činnost CED se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.
