Vánoční beseda studentů Poslední předvánoční den výuky na naší škole proběhl poněkud netradičně. Ve zcela naplněné aule se sešli současní studenti technických oborů s profesně úspěšnými absolventy místecké průmyslovky a jejich učiteli. Po úvodní prezentaci firem zahájil Ing. Závodný besedu a představil pozvané hosty – významné absolventy technických oborů: Ing. Jiří Horina, (maturitní třída SK4, školní rok 1988-89, studijní obor Strojírenská konstrukce) majitel firmy HORING ve Frýdku-Místku, Ing. Romana Parůžková (SK4_1988-89, obor Strojírenská konstrukce), vedoucí prodeje firmy Vaněk – strojírenská výroba v Ostravě-Vítkovicích, p. Vavřinec Pečinka (DS4_1993-94, studijní obor Strojírenství), majitel firmy ANAJ Czech Frýdlant nad Ostravicí, Ing. Bronislav Siuda (S4_1998-99), projektový manažer firmy BORCAD ve Fryčovicích, Ing. Michael Squerzi (H4_2006-07, studijní obor Hutnictví), zástupce vedoucího Válcovna trub TŽ v Ostravě-Vítkovicích. Z pracovních důvodů se bohužel nemohli dostavit další pozvaní hosté – Ing. Petr Míl (SK4_1988-89), manažer vývoje firmy BORCAD a Ing. Dušan Biolek, manažer kvality firmy Ferrit. Cílem celé akce bylo v odlehčeném předvánočním duchu oboustranně informovat účastníky besedy o možnostech a výsledcích spolupráce školy a firmy v oblasti vzdělávání a na přípravě potenciálních budoucích zaměstnanců, možnostech získání certifikovaných nadstandardních znalostí a dovedností v oblasti CAD a CNC technologií, úspěších v technických soutěžích a tradičních akcích organizovaných školou (sportovně poznávací zájezdy v zahraničí, lyžařské kurzy) a zahraničních stážích. Ředitel školy Mgr. Tobiáš ve svém úvodním projevu přivítal pozvané hosty, představil naši školu a připomněl významné změny, kterými průmyslovka prošla od roku 2008, kdy oslavila své 50. výročí (úbytek žáků, modernizace vybavení dílen, sloučení s OA). Poděkoval za velkou podporu partnerských firem a ocenil možnost konání praktické maturitní zkoušky formou dlouhodobé maturitní práce, jejíž konzultant je přímo z firmy. Studenty vyzval, aby využili všechny příležitosti, které jim škola nabízí. Zástupkyně ŘŠ Ing. Fajkusová informovala o úspěšných výsledcích DMP studentů oboru hutnictví pro firmu Siemens, kde zprostředkovatelem je naše partnerská firma VÚHŽ, a probíhající ročníkové práci studenta 3. ročníku oboru hutnictví s názvem „Vliv popouštěcí teploty na výsledné mechanické vlastnosti bezešvých trubek materiálu E590K2“, jejímž konzultantem je Ing. Michael Squerzi.
Absolventi zavzpomínali na to, jak se dostali na místeckou průmyslovku (někteří dobrovolně, jiní nedobrovolně nebo až po vyučení), na své učitele, především Ing. Závodného, který je dokázal pořádně potrápit nejen v hodinách (tři vyučovací předměty v rozsahu 14 hodin týdně), ale i po vyučování. Ve svých vystoupeních uvedli, jaká byla jejich další životní cesta a co znamenala Alma mater, SPŠ Frýdek-Místek, pro jejich profesní dráhu. Prostřednictvím videí či prezentací představili svoje firmy, které vlastní nebo ve firmách zastávají vysoké pracovní pozice. V jednom z bodů programu „Výuka strojařiny tehdy a dnes“ si nejprve trojice studentů ze třidy 2.ZS zažila se svým vyučujícím a třídním učitelem v jedné osobě výuku předmětu SPS před plnou aulou a bývalí studenti si tak mohli připomenout, že na základních znalostech je výuka postavena i v současné době. Další trojice studentů ze třídy S4. se neočekávaně dostala do role zkoušených žáků na téma „Druhy soukolí, ozubená kola, jejich výroba, …“ Jako zkoušející tohoto tématu z předmětu STT se role ujal ten nejpovolanější z přítomných – pan Vavřinec Pečinka, majitel firmy ANAJ Czech, která se dnes zabývá mj. výrobou nástrojů pro ozubená kola. Spolu s Ing. Závodným za předmět SPS současné studenty trochu potrápil. Nicméně svým vyučujícím Mgr. Bačovi a Ing. Suchoňovi ostudu neudělali a jako tým to dali. Za správné odpovědi pak byli odměněni bonbóny. V rámci „zkoušení“ byla promítnuta naskenovaná předepsaná práce z roku 1988 na téma „Kreslení a výpočet ozubení“ od spolužačky přítomných absolventů. Pro současné studenty může sloužit jako vzor vysoké úrovně zpracování technického zadání včetně výkresové dokumentace. Další blok besedy byl věnován úspěchům školy a studentům v technických soutěžích. Ing. Durčák představil přítomným Středoškolskou odbornou činnost, seznámil se změnami organizace soutěže a upozornil na možnost využít úspěšné práce SOČ jako témata DMP. Ing. Suchoň hovořil o výhodách získání certifikátu Autodesk Academia Design a o úspěchu studentského týmu v soutěži SOČ s prací Tříkolka. Ing. Závodný prezentoval historii úspěchů naší školy v Soutěži mladých strojařů v programování CNC obráběcích strojů. Naši strojaři se této soutěže pravidelně účastní od roku 2010. Ve zmíněném roce nás reprezentoval Radim Chromčák, roku 2011 Radek Řehák, v roce 2012 Lukáš Sigmund, r. 2013 Roman Kaňok, v roce 2014 Filip Hranický a v letošním roce Rostislav Hrůzek, Dominik Kolarský (oba 4. ročník) a David Kolář (3. ročník). Dosud získala průmyslovka tři absolutní vítěze této soutěže – Lukáše Sigmunda, Filipa Hranického a naposledy Rostislava Hrůzka.
Přítomni zhlédli video MSV v Brně 2015 a rozhovor s Ing. Janem Lokočem z firmy Heidenhain. Ing. Závodný rovněž upozornil na možnost získání osvědčení o absolvování vzdělávacího programu „Programování CNC obráběcích strojů s řídicím systémem Heidenhain TNC 640“. Jako další bod programu následovala prezentace práce dvou studentů oboru strojírenství, která vznikla ve spolupráci s firmou VÚHŽ. Vojtěch Byrtus a Adam Švec měli příležitost vyzkoušet si nanečisto obhajobu své DMP na téma „Konstrukční řešení držáků pro anodizaci kostních implantátů z Ti slitin“. Nad rámec zadání byly prototypy držáků ve školních dílnách i vyrobeny. Nicméně zkušební provoz, který má být zahájen v lednu 2016, teprve ukáže, zda držáky z naší školy budou splňovat funkci a přísná kritéria kladená na povlaky kostních implantátů. Pan Vavřinec Pečinka hovořil o spolupráci školy a firmy na přípravě potenciálních budoucích zaměstnanců formou zájmového kroužku. Mgr. Bretová ve svém vystoupení prezentovala lyžařské kurzy 1. ročníků a sportovně poznávací pobyt ve Španělsku, který byl doplněn o video z letošního roku. Tomáš Hykl, Tereza Kanisová a Daniel Klíč ze třídy S4. vystoupili s prezentací třítýdenní odborné stáže, které se spolu s vybranými studenty naší školy pod vedením Ing. Kocháňové zúčastnili na podzim 2015 v irském Dublinu v rámci programu Erasmus+.
Akce se konala v rámci udržitelnosti projektu NatTech, zejména na podporu klíčových aktivit směřujících k prohloubení spolupráce školy a firem z hlediska jejich potřeb a aktivit směřujících ke zvýšení dosavadní kvalifikace studentů i nad rámec školního vzdělávacího programu. Organizátor akce Ing. Čestmír Závodný, který celou besedu zároveň moderoval, děkuje za hojnou účast všem zúčastněným studentům a hlavně absolventům, učitelům a všem účinkujícím, kteří se na programu podíleli. Zvláštní poděkování patří Mgr. Zdeňku Macečkovi, který zajišťoval IT servis, studentu Matěji Markovi ze třídy Z4., který pořizoval kamerový záznam z besedy, a redakci školního časopisu Šroubek.
Foto: Jan Panek, S4.
Jaké byly Dny otevřených dveří? I v letošním školním roce naše škola pořádala dva Dny otevřených dveří, během nichž přivítala všechny příznivce a zájemce o studium, kteří si mohli zblízka prohlédnout vybavení učeben, dozvědět se o studijních oborech a možnostech, které škola nabízí. Informace poskytovali nejen učitelé, ale i samotní studenti, kteří jednotlivé skupinky ochotně provázeli po škole. Obě akce proběhly za velké účasti veřejnosti, partnerských firem a společností, kterým děkujeme za podporu při propagaci technických a ekonomických oborů. Samotní zástupci jednotlivých firem prezentovali nejen pracovní možnosti, ale také zdůraznili potřebu nových pracovních sil v průmyslu vzhledem k stárnutí populace. První den se uskutečnil 10. listopadu 2015. Za účast a podporu děkujeme zástupcům partnerských firem: Ing. Danysové – ArcelorMittal Ostrava, Ing. Spišákové – VÚHŽ Dobrá, Ing. Ševečkovi – Válcovna trub TŽ, Ing. Bartové – MSV METAL Studénka, Ing. Bartoňovi – Tatra Trucks Taforge Kopřivnice a Ing. Horečkovi – Svaz Kováren. V rámci této akce na naši školu vůbec poprvé zavítal také ředitel společnosti ArcelorMittal Engineering Products Ostrava pan Ronjey Banerjjee. Další Den otevřených dveří se konal 12. ledna 2016 za účasti náměstkyně hejtmana MSK Mgr. Palkové, spolupracujících firem ArcelorMittal, VÚHŽ, Hyundai Mobis Automotive, Tatra Trucks Taforge, BORCAD, ANAJ Czech, Válcovna trub TŽ, zástupců VŠB-TU Ostrava a také televize Polar. Pro vybrané třídy se uskutečnily prezentace doktorandů Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství, proděkanky Fakulty strojní a zástupců firmy BORCAD. Celou akci zpestřilo vystavení studentské formule VŠB-TU. Naše redakce oslovila zástupce VŠB-TU, kteří nám ochotně poskytli rozhovory pro školní časopis. Ing. Kulové a Ing. Kohuta jsme se zeptali na možnosti studia na FMMI a jejich spokojenost se studiem. Ing. Taťána Kulová: „Na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství se dají studovat čtyři studijní programy: metalurgické technologie, ekonomika a řízení v průmyslu, materiálové inženýrství a procesní inženýrství. Já studuji materiálové inženýrství, jsem tam maximálně spokojena, oceňuji osobní přístup. Původně jsem studovala procesní inženýrství, ale chtěla jsem změnu. Podala jsem si přihlášku na diagnostiku a design materiálů, v současnosti je to spojený obor progresivní technické materiály. Nejraději se zabývám ocelí. V doktorském studiu se zabývám difúzními charakteristikami vodíku v TRIP ocelích, které se používají pro karoserie automobilů. Když dochází k povrchové úpravě karoserie, tak se ocel moří v kyselinách, které uvolňují vodík, a tento prvek podporuje velkou křehkost, trhliny. Jedná se o novou metodu – elektrochemická permeace – kterou v ČR nikdo nezkoumá. Uplatnění absolventů je na Ostravsku v podstatě všude, např. ArcelorMittal, Vítkovice, Continental, VÚHŽ, různé firmy, které se zabývají tepelným zpracováním, průmyslovou keramikou apod. Nauka o materiálech je hlavní předmět, který se u nás vyučuje, takže si myslím, že je to ideální návaznost na váš obor.“
Ing. Jiří Kohut: “Na zdejší průmyslovce jsem vystudoval strojírenství. Tuto školu jsem absolvoval v roce 2010, mými třídními učiteli byli Ing. Durčák a Ing. Šrubařová. Na VŠB se věnuji materiálovému inženýrství, oboru technické materiály, který mi je bližší. V disertační práci se zabývám tématem propojeným s medicínou diametrické inženýrství – fixátorem při zlomeninách. Plánujeme také provést výzkum problematiky náhrad kyčelního kloubu.“ O vyjádření jsme dále požádali proděkanku Fakulty strojní VŠBTU doc. Ing. Sylvu Drábkovou, Ph.D.: „Na naší univerzitě je sedm fakult. Vzájemně spolupracujeme, máme společné projekty a samozřejmě se snažíme získat dobré studenty. My strojaři jsme právem pyšní na náš obor, který je sice tradiční, ale pořád přináší něco nového a nabízí celou řadu možností, jak se uplatnit, tvořivě něco udělat. Když se podíváte kolem sebe, téměř na všem se podílel nějaký strojař. Takže my říkáme, že tvoříme svět a zveme všechny studenty, aby se k nám přidali. K tomuto účelu jsme vytvořili webovou stránku, která se jmenuje stejně: www.tvorimesvet.cz, kde najdete informace nejen o oborech, které nabízíme, ale také naši vizuální kampaň, video o absolventech, kteří jsou úspěšní v praxi. Za dobu existence Fakulty strojní – v loňském roce jsme oslavili 65. výročí – máme téměř 16 tisíc absolventů. Naši absolventi nám dnes pomáhají, abychom mohli přijímat nové studenty, zapojovat je do projektů apod. Myslím si, že tato sounáležitost strojařů je něco velmi cenného. Chtěla bych pozvat všechny, aby se zapojili, přišli mezi strojaře, protože tento obor má řadu uplatnění, řadu zajímavých specializací. Na této škole nejsem poprvé, chodím tady ráda, protože od vás máme dobré studenty, a vždycky mě překvapí, jak studenti dovedou už vystupovat, prezentovat to, co dělají, a také vybavení na této škole je na velmi dobré úrovni a dává studentům dobrý základ pro to, aby mohli jít studovat na vysokou školu.“ Na závěr paní proděkanka pozvala všechny přítomné na Den otevřených dveří na FS, který se uskuteční 29. ledna 2016. Fotogalerie
Průvodci z řad studentů
Organizace při vstupu do budovy
V prostorách školy byla vystavena studentská formule z Fakulty strojní VŠB-TUO.
Přivítání zástupců VŠB-TU a partnerských firem ředitelem školy
CNC bruska – dar firmy ANAJ – slouží nejen k výuce, ale také v zájmovém útvaru, ve kterém si firma vychovává budoucí zaměstnance.
V učebně KOM – Ing. Durčák popisuje měřící přístroj BMD-Lika pro měření obráběcích nástrojů.
Student třídy IT4. Adam Madzia popisuje práci v učebně mechatroniky.
Ukázky prací kroužku průmyslového výtvarnictví
Učebna CAD – Ing. Suchoň ukazuje výrobky z 3D tiskárny.
Student oboru hutnictví Patrik Raška vysvětluje práci v metalografické laboratoři.
Studenti prezentují své zkušenosti a přínos z odborné praxe v Irsku.
Mgr. Scholasterová z firmy BORCAD a zástupci firmy Válcovna trub TŽ Ing. Squerzi a Ing. Ševeček.
Prezentace doktorandů Fakulty metalografie a materiálového inženýrství VŠB-TU
Ing. Števula představuje studentům oboru strojírenství firmu BORCAD.
V učebně TZB
Foto: SPŠOAJŠ FM
Literární práce studentů Ze života mého dědečka (Jeden z příběhů mého dědečka, který pracoval ve strojní traktorové stanici) Jindra (děda) s rodinou sedí u stolu u večeře a povídá ženě: „Mariko, pamatuješ si, jak jsem ti říkal o Edovi? O tom s osmi dioptriemi? Slepejš mu říkáme,“ se smíchem se ptá ženy. „No jasně, že si ho pamatuju. Proč, co se stalo?“ strachuje se Marika. „Neuvěříš, co mu chlapi v robotě zase provedli. On je hrozný kuřák, hulí jak fabrika, ale nemá moc peněz na cigarety. A tak se vždycky ptá chlapů, jestli nějaké nemají. Samozřejmě mají - třeba Sparty - ale jemu dají partyzánky.“ vypráví Jindra. „Tati, co jsou to partyzánky?“ ptá se zvídavě Jirka. „Synku, to jsou asi ty nejhorší, nejhnusnější cigarety, které můžou existovat.“, odpoví Jindra synovi a dál vypráví: „A dneska chlapy napadlo, že si z něho zrobí srandu. No tos měla vidět. Vzali jednu partyzánku a tenkým hřebíčkem ji přibili ku špalku dřeva. Eda, jak má těch 8 dioptrií, skoro nic nevidí. A jak šel kolem, uviděl tu partyzánku, rozhlídl se kolem sebe, jestli tam někdo není. Chlapi schovaní za bečkou Jindru pozorovali. Ten šel blíž ke špalku a naraz drap tu cigaretu! Ona se mu v rukách rozpadla. V tu chvíli se z poza bečky ozval strašný chlamot. Zatímco chlapi umírali smíchy, Eda naštvaně odešel“, dovyprávěl Jindra. Jirka se potrhal smíchy, ale Marika kroutila hlavou: „Vy abyste si nedělali srandu z toho chudáka.“ „Ale vždyť i Eda se tomu pak smál,“ odvětil se smíchem Jindra a dál jedl. „Ach, vy chlapi, vy abyste něco nevyvedli. Tak a teď už jíst!“ dodala Marika a věnovala se opět večeři.
Dominik Matula, S4.
Zážitek s bratrancem Jednoho pátečního večera jsme se s bratrancem Martinem, tetou a strejdou vypravili autobusem na čeladenskou chatu patřící našim známým. Když autobus dojel na svoji konečnou zastávku, nezbývalo nám nic jiného, než zbytek cesty dojít po svých. Trasa po silnici utekla rychle a brzo už jsme všichni čtyři stáli na úzké cestičce vedoucí lesem, která nás měla dovést až k cíli. Pomalu se začalo stmívat, ale i tak nás s Martinem napadlo, že bychom mohli zbytek cesty dojít zkratkou přes les. Teta ani strejda s tím nápadem zpočátku nesouhlasili, ale když viděli, jak moc nám na tom záleží, neochotně souhlasili. A tak jsme se tedy rozdělili. Teta a strýc pokračovali dál po cestičce a my vyšli vstříc tmavému lesu. Zpočátku se nám šlo dobře, všude ticho, jen vítr proháněl podzimní listí a ptáci tlumeně zpívali. Už byla skoro tma a my jsme pobývali pořád v lese a slepě postupovali vzhůru. „Víš vůbec, kde se nacházíme?“ zeptal jsem se Martina. „No, nevím,“ odpověděl sklesle. V tu chvíli se mi začaly honit v hlavě ty nejhorší myšlenky a pochybnosti. Že jsme se ztratili, skončíme jako Jeníček a Mařenka, umřeme tu hlady a mnohé další. Byla už tma jako v pytli. Z batohu jsem vytáhl trochu jídla na posilnění. Po rychlé pauze jsme pokračovali dál v cestě. „Mamka s taťkou už budou dávno na chatě a musí si o nás dělat starosti,“ začal se strachovat Martin. „Neboj se, však oni nás půjdou hledat,“ snažil jsem se ho uklidnit. V tom mi přestala svítit baterka. „Do prkýnka,“ zaklel Martin. „Teď budeme muset jít po tmě.“ Najednou slyšíme zavytí. Nohy nám ztuhly strachem. Srdce nám začalo tlouct jako o závod. Co to bylo? Začala se nás zmocňovat panika. Spatřili jsme drobná světýlka. Bludičky? Hloupost. Možná světlušky, ale ta světla se čím dál více zvětšovala. Za chvíli vypadala jako žhnoucí oči nějakých zvířat ve tmě. Začali jsme volat o pomoc a dali se na útěk. V tom slyšíme z dálky hlasy. Jako by nás volaly. Poté jsme spatřili pás jasného světla vycházejícího z baterky. Byl to strejda s dvěma pány a na vodítku vedli tři lovecké psy. To oni vyli a jejich oči tak žhnuly ve tmě. Spadl mi kámen ze srdce. Dovedli nás na chatu, kde už na nás čekala úplně vystrašená, ale šťastná teta. A tak skončila naše dobrodružná cesta. Mám z ní zážitek na celý život.
Adam Bittner, 1.SA
Projekt CanSat SPSOAFM
CanSat je malou napodobeninou skutečné družice, která má rozměry plechovky od limonády. Do této velikosti se musí vejít všechny základní systémy od baterie přes vysílací zařízení až po samotné senzory. CanSaty totiž mají za cíl, stejně jako jejich velké vzory, získat určitá data pro další analyzování. Data získávají po vystřelení raketou nebo vypuštěním z jiného nosiče (např. letadla či balonu) do přibližně kilometrové výšky a při následném řízeném sestupu s pomocí padáku a bezpečném přistání.
Jsme CanSat tým Ajťáci SPSOAFM. Náš tým byl založen v prosinci roku 2015 a snažíme se postavit sondu, která bude vynesena dronem do výšky 1 km a poté shozena. Sonda musí mít zajištěno bezpečné přistání a musí být o velikosti přibližně plechovky od koly. Naším úkolem je během pádu měřit údaje za pomocí arduina (mikropočítač) a senzorů, tyto údaje budeme odesílat anténou do přijímače, který bude data ukládat a vyhodnocovat. Po dopadu musíme zařízení lokalizovat a najít. Tato soutěž se odehraje v březnu v Mladé Boleslavi. Tým, který postaví nejlepší sondu, vyhrává a postupuje do mezinárodního kola. Lukáš Pastorek, IT2.
