Valtický zpravodaj. Město hledá zahradníka

Valtický zpravodaj 9. července 2010

Černý most uzavřen - havarijní stav Správa železniční dopravní cesty Brno upozornila město Valtice na havarijní stav silničního mostu na pozemní komunikaci „ulice U Vodojemu – hřbitov“ a dopisem jej vyzvala ke sjednání nápravy. Správce tratě při kontrole traťového úseku zjistil, že je narušena stabilita jedné z opěr silničního mostu a hrozí reálné nebezpečí pro provozované kolejiště, ale také pro osoby využívající komunikaci na mostě. Na základě tohoto upozornění byla kontak-

tována specializovaná firmy na úseku stavby a údržby mostů. Ta poslala oprávněnou osobu, aby provedla celkovou prohlídku mostu a posouzení jeho stavebně technického stavu. Při osobní prohlídce, provedené zástupcem jedné z kontaktovaných firem, byl zhodnocen současný stav podpěr mostu. Vzhledem k velmi vážnému, až havarijnímu, stavu krajní podpěry mostu bylo doporučeno, s ohledem

na bezpečnost, vyloučit na mostě provoz jakýchkoliv motorových vozidel až do jeho opravy, a to ne pouze dopravním značením, ale i fyzickou zábranou, což bylo po projednání dopravního značení s Policií ČR a povolení uzavírky provedeno jak dopravním značením, tak i fyzickým zamezením provozu – osazením pevných ocelových kůlů. Následně je nutno provádět průběžné dohlídky stavu mostu, protože může vlivem klimatických podmínek dojít k podstatnému zhoršení stávajícího stavu, případně až k destrukci konstrukce. Vzhledem k tomu, že není k dispozici žádná archivní dokumentace, je nutné provést podrobnou diagnostiku, která by prověřila materiálové charakteristiky konstrukce, statické posouzení zatížitelnosti a další potřebné parametry. Výsledky uvedených šetření a posudků ujasní jak způsob vlastního zabezpečení mostu, tak i jeho další využitelnost. Na základě těchto výsledků nechá město zpracovat projekt opravy konstrukce mostu. S ohledem na to, že nelze předjímat výsledky prohlídky, množství a závažnost zjištěných poruch, není možné odhadnout ani cenu na zpracování projektu, ani cenu vlastní realizace opravy. Pak bude následovat jednání se Správou dopravní železniční cesty s cílem dosáhnout dohody o spolufinancování. Pravdou ale je, že most, na kterém je komunikace, patří dle zákona majiteli této komunikace, což je právě město Valtice. -ipv-

Dílo Muchy bohužel nikoli Alfonse Těm, které by lákala zase nějaká fasáda ke zkrášlení, sdělujeme, že autora tohoto nevyžádaného díla řeší Policie ČR.

Trest jej zřejmě nemine a škoda, kterou svou činností na majetku města způsobil, jím bude plně uhrazena. -ipv-

Město hledá zahradníka Město Valtice hledá zahradníka pro údržbu městské zeleně. Možnost poskytnutí služebního bytu. Požadované vzdělání – střední odborné nebo úplné střední odborné s maturitou. Praxe v zahradnickém oboru vítána. Další informace u starostky na tel. č. 519 301 400 nebo mobil č. 606 795 910

SEVA-FLO RA s.r.o.

Město VALTICE

Nám. Svobody 12, Valtice, 519 352 615

VINNÉ SKLEPYa.s. VALTICE, tel.: 519 361 311

 ZASTUPITELSTVO  RADA  KOMENTÁŘ  Usnesení č. 41 ze zasedání zastupitelstva města konaného dne 21. června 2010 Městská policie Tento výpis má pouze informativní charakter. Některé údaje jsou vypuštěny s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů. I. Zastupitelstvo města bere na vědomí: 1. Určení paní Jany Martincové zapisovatelkou dnešního jednání zastupitelstva. 2. Zprávu o kontrole plnění usnesení ze zasedání ZMV č. 40 ze dne 24.5.2010. 3. Zprávu o činnosti rady města včetně usnesení z jednání rady č. 48 ze dne 7.6.2010. 4. Výroční zprávu o činnosti DSO LVA za rok 2009 a návrh rozpočtu na rok 2010. II. Zastupitelstvo města schvaluje: 1. Návrhovou komisi ve složení Ing. Pavlína Vlková, Jiří Špaček, Mgr. Slávka Janků. 2. Ověřovatele zápisu z dnešního jednání zastupitelstva paní Annu Režňákovou a Ing. Petra Zelinku. 3. Program jednání dnešního zasedání Zastupitelstva města Valtice. 4. Prodej pozemku par.č. 1327/3 ostatní plocha v k.ú. Valtice panu Janu Mikulovi, za cenu 700,- Kč/m2 a náklady spojené s prodejem pozemku a pověření starostky podpisem smlouvy. 5. Prodej části pozemku par.č. 1646/2 orná půda v k.ú. Valtice paní Heleně Hrubé, za cenu 1000,- Kč/m2 a náklady spojené s prodejem pozemku a pověření starostky podpisem smlouvy. 6. Prodej části pozemku par.č. 1055 zastavěná plocha v k.ú. Valtice manželům Milanu a Olze Hoštickým, za administrativní cenu a náklady spojené s prodejem pozemku a pověřením starostky podpisem smlouvy. 7. Uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemky par.č. 2522 ostatní plocha a par.č. 3069/1 ostatní plocha v k.ú. Valtice na dobu neurčitou za cenu 10 000,- Kč mezi Městem Valtice a společností E.ON Distribuce, a.s., a pověření starostky podpisem smlouvy. 8. Smlouvu mezi Městem Valtice a ČS, a.s. o zajištění úvěru formou úrokového swapu do roku 2025 a pověření starostky podpisem této smlouvy. 9. Smlouvu zaručující souhlas s úpravami pozemku a umístěním stavby mezi povinným Městem Valtice a Občanským sdružením Úvaly 2006 jako oprávněným a pověření starostky podpisem této smlouvy. 10. Smlouvu o dílo č. 600410 na stavební akci „Terénní úpravy pozemku PKN č. 854, v ul. Sobotní, v k.ú. Valtice, mezi dodavatelem Stavba a údržba silnic s.r.o. a městem Valtice jako objednatelem a pověření starostky podpisem této smlouvy. III. Zastupitelstvo města souhlasí 1. S celoročním hospodařením Města Valtice bez výhrad v souladu s předloženým závěrečným účtem za rok 2009 včetně příloh č. 1. - Výkaz Fin 2-12M pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC a DSO a č. 2. – Zpráva auditora. IV. Zastupitelstvo města ukládá: 1. Finančnímu a Kontrolnímu výboru ZMV provést kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky u občanského sdružení Fotbalový klub Valtice v termínu do 31.7.2010 a zápis o kontrole předložit ZMV 20.9.2010. 2. Starostce pověřit kompetentní osobu provedením veřejnosprávní kontroly v souladu se zákonem 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, u občanského sdružení Fotbalový klub Valtice.

Ing. Pavlína Vlková v.r. místostarostka

Ing. Terezie Lvová v.r. starostka

Pozn: Příští zasedání zastupitelstva města se koná dne 20.9.2010 a začíná v 17:00 hod. v zasedací síni MěÚ Valtice

informace o činnosti - červen 2010

•

• •

• •

•

•

•

•

• •

• •

1.6. byla provedena kontrola dodržování dopravního značení na ulici Josefská a Příční. Bylo uloženo několik BP za porušení značení B4 a B24b. Dále byla provedena kontrola na Reistně, v Úvalech, v ulicích Vinohrady, Sadová, Česká, K lesíku a Vilová. Rovněž byly doručovány výzvy občanům, kteří v termínu neuhradili poplatek za psy. 2.6. byla poskytována součinnost PČR při řešení trestné činnosti (krádeže elektromateriálu). 3.6. byla provedena kontrola pozemkových parcel v Úvalech, kontrola dětského hřiště na ulici Mikulovská, veřejného pořádku na ulicích Jabloňová, Vilová, 1. Máje, K lesíku a Modřínová. 4.6. poskytovali strážníci součinnost PČR. Téhož dne bylo uděleno několik BP za porušení dopravního značení. 8.6. byl proveden odvoz plakátů na výstavu a služební pošty na OÚ Hlohovec. Dále byla provedena kontrola dodržování dopravního značení na ulici Josefská a Klášterní. 10.6. proběhla kontrola veřejného pořádku na ulicích P.Bezruče, Břeclavská, Za tesárnou, v prostorách fotbalového hřiště, Reistny, Belvedéru, Hřbitova a dětského hřiště. 11.6. prováděli strážníci zajišťování požárního hydrantu a hadic pro firmu pokládající trávník na náměstí, odevzdání zatoulaného psa majiteli a zajišťování opravy el. zařízení po bouřce. 14.6. proběhla kontrola veřejného pořádku na ulicích Vinohrady, Sluneční, Okružní, Pod hradbami atd. Zjištěné závady byly nahlášeny na TS. 16.6. byla prováděna kontrola dodržování dopravního značení v ulicích Josefská, Klášterní a Příční a uložení blokových pokut za jejich porušení. 18.6. - kontrola veřejného pořádku v ulicích Střelecká, Sobotní, Poštovní, Mikulovská - nádraží ČD atd. 22.6. zjišťovali strážníci trvalé pobyty některých občanů na žádost vyšších orgánů, doručení nalezených dokladů, kontrola v areálu zahrádkářských koloniích. 24.6. byla poskytována součinnost Exekučnímu úřadu Hodonín a PČR. 29. 6. byla poskytována součinnost MěP Ostrava při hledání majitele odstaveného vozidla, doručení nalezených dokumentů majiteli, kontrola na Reistně, Belvedéru, v areálu fotbalového hřiště, dětské hřiště a v ulicích Jabloňová, Zahradní, Malá strana a Mikulovská.

Připomínka MěP na adresu některých řidičů: Někteří naši spoluobčané, kteří vlastní řidičský průkaz by si měli povinně znovu přečíst vyhlášku o provozu na pozemních komunikacích. Hlavně tu pasáž, jak vypadá a co je to dopravní značka zákaz vjezdu, jednosměrná ulice, stání a zastavení, ZÓNA, povolená rychlost atd. Někteří řidiči jsou dokonce tak ohleduplní, že raději zaparkují na chodníku, aby svým autem nezužovali silnici. Jako perličku uvádíme názor několika řidičů kteří porušili dopravní značení při uzavírce náměstí v době konání Mistrovství republiky v mažoretkovém sportu.: Cituji: „Proč bych nemohl vjet do zákazu vjezdu a po chodníku, když si jdu koupit jen maso. Mě žádný zákazy nezajímají.“ konec citátu. Dále chceme ještě upozornit, že snížené obrubníky na náměstí nejsou vjezdy na parkování, ale slouží chodcům! zapsal strážník M. Šesták __________________________________________________________________________________

Kontakty na MěP: telefon: 519 301 414; mobil: 608 268 527; e-mail: [email protected]

Obvodní oddělení P ČR Břeclav – Policejní stanice Lednice Valtice včetně místní části Úvaly spadají pod Policejní stanici Lednice a má je na starost: prap. Ivo Helešic a prap. Radim Budlanský Tel: 974 632 661; 974 632 662; 519 340 126; Fax: 519 340 121; e-mail: [email protected] 2

Projekt "Úprava náměstí" ukončen Projekt „Komplexní stavební úprava náměstí Svobody ve Valticích“ je hotov.

Město na tento projekt získalo téměř 27-milionovou dotaci z Regionálního operačního programu Jihovýchod v prioritní ose 3-udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel. Po necelém roce stavebních prací má centrum Valtic všechny předpoklady k plnění své funkce veřejného prostranství s významnou rolí v oblasti kulturního a společenského života města.

Od projektové studie ke kolaudaci: V letech 2006 až 2008 zpracovával Ing. arch. Roman Svojanovský Studii úprav náměstí. Téměř po dvou letech projednávání došlo ke konsenzu s dotčenými orgány státní správy a dalšími účastníky, mohlo být zadáno zpracování projektové dokumentace a podána žádost o dotaci. Projektovou dokumentaci pak zpracoval Ing. Vladimír Tauchman, který následně prováděl při realizaci technický dozor. Žádost o dotaci z fondů EU-10/2008, organizaci výběrových řízení, poradenství a dotační management projektu zajišťovala Regionální poradenská agentura Brno.

O schválení žádosti o dotaci a uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace se zasloužila Regionální rada soudržnosti Jihovýchod a Úřad regionální rady soudržnosti Jihovýchod. Česká spořitelna a.s. Břeclav zabezpečila finanční zajištění projektu překlenovacím úvěrem a spolupráci při čerpání financí. Hlavní dodavatelé: VHS s.r.o., Břeclav - stavební práce v ceně díla 21 mil.,- Kč KARIM s.r.o.,Hulín -dodávka městského mobiliáře v ceně díla 3 mil. Kč ONYX s.r.o, Lednice – sadovnické úpravy a zeleň v ceně díla 2,5 mil. Kč Elux Břeclav - instalace veřejného a svátečního osvětlení Partneři projektu: NZM Valtice a NVC Valtice - smlouvy o podpoře projektu O realizaci se rovněž nemálo zasloužili zastupitelé města, členové stavební komise, zaměstnanci města – technické služby, ekonomický odbor a OVŽP města a to spolupráci s firmami a úřady při realizaci od zahájení až do dnešního dne. Důležité pro nás bylo, a velmi si toho vážíme, pochopení zástupců Evropské unie, Regionálního operačního programu pro náš region Jihovýchod, jako poskytovatele dotace, že to smysl má, že to bude jednoznačným pozitivním přínosem pro občany města, pro jeho návštěvníky a tím vlastně pro náš Lednicko-valtický areál, pro Jihomoravský kraj a také pro celou Českou republiku. Obzvláště proto, že Valtice leží na hranici s Rakouskem, že k nám přijíždí mnoho zahraničních turistů, a že to přispěje významně ke smazání rozdílu vnímání, porovnávání vzhledu města a vůbec životního prostředí právě s našimi sousedy. Náměstí je turistickým cílem, je zde prostor pro pořádání kulturních akcí, zóny klidu a odpočinku, místo nákupů i nepostradatelných parkovacích míst. Prostor náměstí Svobody je historickým jádrem městské památkové zóny. Celý katastr města je cen-

3

trem Lednicko-valtického areálu, zapsaného v seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Proto upřímný dík všem, kdož nám pomohli přidat hodnotu, přidat náš podíl ke zděděným hodnotám minulých generací obyvatel tohoto území. Upravit náměstí cítili zastupitelé města, určitě i většina občanů, jako svou povinnost, a to jak vůči našim předchůdcům, tak pro nás, současníky, ale také vůči budoucím generacím. Právě oni budou mít možnost tento prostor smysluplně využívat. Skončila jedna etapa, dost náročná, nastupuje další, trvalá. Tuto velkou investici udržovat v pořádku a ochránit pořízený majetek. To je a musí být naší samozřejmou povinností. Budou-li s vědomím odpovědnosti, pokory a úcty k tomuto dílu, přistupovat i občané, hlavně naši mladí, rozverní a nezkrotní spoluobčané a veselí turisté, tak pevně věřím, že valtické náměstí Svobody bude stále pěknější a bude opravdu všem sloužit ku prospěchu. Terezie Lvová, starostka

...a ještě k náměstí Spousta návštěvníků Valtic, a občas i někdo místní, mi nebo paní starostce řekne, že se nám úprava náměstí povedla a že je nyní opravdu krásné. Ze strany našich občanů zaznívají častěji kritické poznámky a dotazy. Ale tak to chodí, kdo je doma spokojen, mlčí, kdo ne, ten se ozve. Na ty nejčastější bychom chtěli touto cestou reagovat. Proč je část náměstí sloužící jako komunikace pro vozidla vydlážděna menšími kostkami a rovněji než část pro chodce? Nepostrádá to logiku? Materiálové i architektonické řešení nově budovaných zpevněných ploch určených pro motoristický provoz vychází a navazuje na již existující pojezdové a parkovací plochy v jihovýchodní straně náměstí (Kostel, muzeum, ZŠ). Architektonická studie Ing. arch. Romana Svojanovského jako podklad pro zpracování stavební dokumentace vycházela v maximální možné míře z existujícího konceptu náměstí, který pouze rozvinula a přizpůsobila výslednému výtvarnému a funkčnímu návrhu. Tento návrh podléhal v rámci konzultací průběžnému schvalování Národním památkovým ústavem a tak aby byl přijatelný pro všechny zúčastněné strany. Lidé se pozastavují nad kvalitou kostek (různé velikosti, nerovnosti) i kvalitou jejich položení (různě velké mezery mezi kostkami, nerovné osazení, spád směrem k domům, do nichž tím pádem zatéká). Kvalita kostek je určitě různá a rozdělena do nějakých kategorií – do jaké spadají ty valtické? Jste s nimi i jejich položením spokojeni? Nebyl někdo penalizován kvůli kvalitě práce? Před dvanácti lety byla dokončena rekonstrukce dlažeb v části náměstí v prostoru před kostelem, Městským muzeem a před školou. Bylo logické, že zúčastněné strany požadovaly, aby odstín žulových kostek byl identický s odstínem použitým v předešlých etapách výstavby. Jedná se o tvz. „Mrákotínskou žulu“. Další požadavek z hlediska architektonického a památkového byl, že kostky budou štípané a nepravidelného tvaru. Taktéž rozdělení velikosti

Vrch, kterému se říká místním názvem Reistna, je krásná dominanta s monumentální Kolonádou. Lidé z obou stran hranice se zde setkávali odnepaměti. Poseděli, popili dobrého vína, něco málo pojedli. Když k tomu zahrála muzika, spokojenost byla oboustranná, protože nesetkávají se hory s horami, ale lidé s lidmi. Teď, kdy nemáme mezi sebou žádné hranice je to vlastně to velmi snadné. Milí Valtičané, dovolte abych vás jménem paní starostky na toto setkání pozval a popřál vám dobrou zábavu. Vítáni budou i cykloturisté a všichni ostatní návštěvníci Valtic - Hlavního města vína. František Schulz, kultura

ROMANTICA v zámecké kapli a způsobu kladení kostek do tvaru byl pod přísným dohledem zástupců Památkového úřadu. Vzhledem k tomu, že bylo zamítnuto kladení kostek mimo vozovku do obloučků, kladly se dle stanoviska památkářů do řádků, které bohužel zvýrazňují nerovnost hran štípaných kostek. Náměstí je památkově chráněné a bylo od začátku jasné, že po vydláždění žulovými kostkami nebude rovné jako kdyby se vydláždilo betonovou dlažbou, ostatně takové nikdy nebylo. Žulové kostky se zase až staletími postupně ojezdí a ochodí do hladka. Názory na stav položených žulových kostek

jsou samozřejmě různé. Odborná veřejnost, zejména z oblasti památkové péče, je nadmíru spokojena, protože se podařilo zachovat v maximální možné míře historický charakter náměstí. Na druhé straně ženy v botách s jehlovými podpatky asi tak nadšené nebudou. Časem však dojde k přirozenému zaplnění spár prachovými částicemi a pak nebude docházet k zapadání podpatků do spár mezi kostkami. Co se týká spádu zadlážděných ploch, tak ty jsou projektovány i provedeny směrem od budov k odvodňovacím roštům a dešťovým vpustím. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby tyto spády byly větší, bylo však nutno se držet jak stávající výšky osazení budov na náměstí, tak minimálního krytí historické kanalizační stoky a všech ostatních sítí. Pokud se časem objeví nějaká nerovnost, tak ji budeme řešit v rámci uplatnění reklamace na dodavateli. Proč má komunikace pro vozidla terénní nerovnosti, proč není celá ve stejné výšce? Plocha před městským úřadem je součástí příčné osy náměstí a v návrhu měla výsadní postavení mezi ostatními řešenými plochami. Cíleně je zde potlačeno dělení komunikace a plochy pro pěší. Výškové úrovně a materiály

jsou tu sjednoceny do jedné velké plochy, která navazuje na štětovou cestu vedoucí od zámku. Význam příčné osy je navíc podpořen také vynecháním stromů před objektem městského úřadu. Takto odkrytý portál jednoho ze vstupů do objektu je umocněn zeleným portálem tvořeným dvěmi čtveřicemi stromů vysázenými symetricky od příčné osy. Navíc pak srovnání výškové úrovně průjezdní komunikace s plochou pro pěší plní současně funkci bezpečnostního prvku – zpomalovacího prahu (retardéru), který zklidňuje automobilový provoz v úseku před městským úřadem. Co znamenají hladké plochy v obou rozích náměstí, u butiku Sára a na opačném konci. Vypadají jako přístupový chodníček, ale končí ve stěně. Zde se jedná se o signální a varovné pásy podle ustanovení vyhlášky č.369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Podotýkám, že dojít ke kompromisu, který by vyhovoval všem přepisům, normám, požadavkům památkové péče a ostatním dotčeným orgánům i účastníkům řízení, nebylo jednoduché a dokumentace stavby byla mnohokrát přepracovávána a upravována, než byla schválena. -ipvvšechny fotky náměstí Luboš Velecký ml.

Garden party Reistna 2010 aneb setkání občanů Valtic a Schrattenbergu. Garden party je sousloví, které vyjadřuje neformální setkání lidí někde v přírodě. Můžeme to také říct hezky česky – zahradní slavnost. Možná se to bude více hodit, protože Valtice jsou součástí Lednicko-valtického areálu, kterému se také říká Zahrada Evropy. Laskavý čtenář, nechť si tedy vybere sám. Město Valtice a Obec Schrattenberg zve všechny občany na setkání na Reistně v sobotu 10.července. Zahájíme v 16:00 hodin proslovy obou starostů. Občerstvení a vinařské stánky budou taktéž připraveny. V 17:00 hodin začne vyhrávat cimbálová muzika Rebend a od 20:00 hodin hudební skupina Alex Band, kterou znáte z loňského Dýňobraní. 4

Po úspěšných vystoupeních v loňském roce se do Valtic opět vrací Martino Hammerle – Bortolotti. Pěvecký recitál s názvem Romantica se uskuteční v zámecké kapli v neděli 5. září 2010 od 16.00 hod.

Tento neobyčejně všestranný a charismatický koncertní pěvec se narodil v rakouském Innsbrucku a svůj jevištní debut zažil v Janáčkově opeře v Brně. Posluchači u nás i v zahraničí oceňují nejen jeho jedinečný hlas a strhující projev, nýbrž i objevitelského ducha a nadšení, s nímž prezentuje proslulé evergreeny, ale i skryté klenoty světové hudební literatury. Více na www.martino.at. Tentokrát své příznivce potěší italskou hudbou a písněmi z festivalu v San Remo. V tomto lázeňském městě v italské Ligurii se pořádá festival italské písně od roku 1951. Na koncertu zazní písně jako Ciao, ciao, bambino, Volare, Al Di La, Romantica a další. Na klavír bude doprovázet Šárka Králová z JAMU Brno. Vstupenky za 100,- Kč jsou již v prodeji v Turistickém informačním centru Valtice na náměstí Svobody č. 4. Tel.: 519 352 978. Doporučujeme zakoupit si vstupenky včas, kapacita míst je omezená. Světlana Hanáková, TIC

INFORMACE - ZPRÁVY - ZAJÍMAVOSTI

Kulturní kalendář červenec Valtická krojová společnost

Mezinárodní letní škola staré hudby – 22. ročník Termín: 3. – 11.7. Místo konání: státní zámek Valtice – Španělská konírna Organizátor: Společnost pro starou hudbu a Město Valtice

srdečně zve na

PŘEDHODOVÉ ZPÍVÁNÍ

Úvalské hody - krojovaný průvod, taneční zábava Termín: 17.7. od 9.00 hod. Místo konání: hostinec U Dvořáků, Valtice - Úvaly Organizátor: Úvalský hodový výbor, 736 426 734

24. 7. 2010 v 17:00 hod. na prostranství před víceúčelovou halou Střední vinařské školy, ulice Střelecká, Valtice

Koncertní cyklus Henckeovy barokní varhany 2. koncert 4. ročníku - Barbara Maria Willi - cembalo Termín: 17.7. Místo konání: farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Valtice Organizátor: Občanské sdružení Valtice a NPÚ Brno

(v případě nepříznivého počasí se program přesune do haly)

Účinkují: Ženský sbor “Tetičky ze Séčky” Lidová vypravěčka p.Mazurková Ženský sbor "Výběr z bobulí" z Valtic Mužský sbor z Týnce Mužský sbor z Ladné Mužský sbor z Valtic a Cimbálová muzika Kapura

Hasičská zábava Termín: 17.7. od 18.00 hod. Místo konání: zahrada hostince Pančava, ul. Lipová 355, Valtice Organizátor: Svaz dobrovolných hasičů Valtice, 733 535 809 Hradologie 2010 - 1. ročník hudebního festivalu BUTY, Milan Svoboda, Plum jam blues, Roman Dragoun and his Angels, Lili Marlene, Metropolitní symfonický orchestr s J. Zonygou Termín: 23.7. Místo konání: zámecký park Organizátor: státní zámek Valtice, www.zamek-valtice.cz

Občerstvení zajištěno Vstupné 50,- Kč

Předhodové zpívání - mužské a ženské sbory, cimbálová muzika Termín: 24.7. od 17.00 hod. Místo konání: náměstí Organizátor: Valtická krojovaná společnost, 736 637 374 Valtické vinařské slavnosti - degustace a prodej vín, folklór atd. Termín: 30. – 31.7. Místo konání: státní zámek Valtice – jízdárna Organizátor: Cech valtických vinařů, 720 484 884

FBC VALTICE Florbalový klub ve spolupráci se zámkem Valtice

Vás srdeĀnď zve na VI . roĀník již tradiĀního neformálního amatérského turnaje

Pétanque Cup Termín: 31.7. Místo konání: nádvoří státního zámku Valtice – za konírnou Organizátor: Florbalový klub Valtice, [email protected]

CHATEAU PETANQUE CUP

90 let připojení Valticka k ČSR - výstava Termín: červenec Místo konání: TIC, nám. Svobody 4, Valtice Organizátor: Město Valtice

2010 Tentokrát…Cikáni jdou do nebe !

Výstava „Historie Rindlovy vily“ Termín: červenec – prosinec Místo konání: hotel Apollon, ul. P. Bezruče 720, Valtice Organizátor: Muzejní spolek Valtice a hotel Apollon 519 352 625 Národní zemědělské muzeum připravilo na červenec tyto expozice: Chvála síle motoru – Od lidské námahy ke stroji - výstava plastových modelů zemědělských strojů – především pro děti Od nektaru k medu – Včela a její význam v přírodě - výstava o včelařství na českém a moravském venkově Šel zahradník … - 150 let firmy Černý - výstava petúnií, surfínií a begonií od firmy Černý, balkónovek a letniček od firmy Malinkovič Místo konání: NZM Valtice, nám. Svobody 8, 519 352 144 Co nového nás čeká či pokračuje v srpnu 2010: • Valtické krojované hody - 14. až 15.8. - krojovaný průvod a zábava • Henckeovy barokní varhany - 3. koncert 4. ročníku - Jaroslav Tůma - varhany - 21.8. • Vinařská akademie I – Kadet - 27. až 29.8.

KDY : jako obvykle poslední Āervencová sobota tj. 31.7.2010 , 14.14 hod KDE : POZOR PREMIÉROVĎ v novď upraveném prostranství nádvoĢí valtického zámku za konírnou

SYSTÉM : 2-3 Ālenná družstva , pĢesnďji se rozhodne na místď O CO? : o pĢekvapení… ODĎV : pro dokreslení atmosféry této relaxaĀní hry v areálu zámeckého parku a vzhledem k pravdďpodobnď vysokým teplotám a tempu hry doporuĀujeme co nejlehĀí odďv ve stylu Cikáni jdou NEJEN do nebe…

NÁPOJE I OBÿERTSVENÍ ZAJIŠTĎNO !! ÚÿASTNÍCI TURNAJE BUDOU MÍT ZVÝHODNĎNÝ VSTUP NA SOUÿASNĎ PROBÍHAJÍCÍ VINAġSKÉ SLAVNOSTI NA ZÁMKU VALTICE! …..následuje tradiĀní taneĀní AFTER PARTY

Bližší informace v srpnovém čísle VZ nebo TIC Valtice tel.: 519 352 978, www.valtice.eu

Koulení zdar

5

ŠKOLNÍ KURÝR ZÁKLADNÍ ŠKOLA VALTICE

Jubileum družebního setkávání 16. června 2010 se žáci a pedagogové ZŠ Valtice již po čtyřicáté družebně setkali se svými protějšky ze ZŠ Vančurova v Trnavě.

Jubilejní setkání se tentokrát konalo na slovenské půdě, leč stejně jako před dvěma lety proběhlo za velmi nepříznivého počasí – celodenního lijáku. Každoroční střet obou škol zahrnuje i tradiční sportovní utkání. Ta však byla poznamenána nejen deštěm, ale i rekonstrukčními pracemi na ZŠ Vančurova – v tělocvičně se měnila plastová okna. Hostitelé tudíž museli improvizovat. Vyřešili to zapůjčením tělocvičny střední zdravotní školy. Tam se tedy odehrála všechna sportovní klání. Naše jedenáctka se na kopanou musela do tělocvičny z původního travnatého hřiště snížit na čtyřčlenné družstvo, což lépe vyhovovalo domácím chlapcům, kteří snadno zvítězili. V košíkové také vyhrály slovenské dívky, u chlapců jsme zaznamenali jediné vítězství.

Ve štafetových bězích sice naši hoši dosáhli cíle jako první, ale vzhledem k tomu, že jeden z nich vyběhl na svůj úsek předčasně, bylo vítězství stanoveno pro domácí. Valtické běžkyně byly pomalejší než trnavské. Soutěže ve šplhu se neuskutečnily. Celkově jsme v onu deštivou středu podlehli 1:4, družba ovšem pokračuje dále – už do 5. desetiletí. Děkujeme těmto sponzorům za poskytnutí darů: SEVA-FLORA, s. r. o., Vinařství Petr Pro-

cházka, TIC Valtice, Vinařství Černý a výbor Valtických vinných trhů. Mgr. Miroslav Štěpaňuk

Sportovní den V pátek 25.6.2010 proběhl na naší škole sportovní den. Žáci 2.stupně jej strávili na hříšti Střední vinařské školy a "utkali" se v již klasických disciplínách: přehazovaná, kopaná, basketbal, štafetový běh, přetah lanem a volejbal - učitelé versus žáci. V drtivé většině utkání zvítězili (ve starší kategorii) žáci 9.ročníků. Je ale škoda, že prohru ve volejbale s pedagogy "neustáli" a tak nějak "opomněli" soupeři na konci hry podat ruku, což je slušnost, a to nejen ve sportu. Také jejich hádavost a neochota uznat vlastní chybu narušovala jindy příjemné sportovní klání. Jinak se ale den plný sportu vyvedl, i počasí nám přálo a všichni jsme si to společně užili. Mgr. Renata Kopřivová

Loučení letošních deváťáků na městském úřadě

Po deštivém týdnu se na nás usmálo sluníčko a prozářilo nám zahradu plnou masek.

A taky nás čekaly různé úkoly. Ty jsme plnili se svými rodiči. Příprava takové akce zabere spoustu času a práce, a proto bych chtěla touto cestou poděkovat paní učitelce Kozubíkové a žákům deváté třídy ZŠ, kteří nám s přípravou soutěží pomohli a asistovali u akce.

Předškoláci se rozloučili, i slzička ukápla, a oslavili si svůj den u prostřeného stolu. A zase bych chtěla poděkovat tentokrát sponzorům, rodičům a všem, kteří svými finančními i věcnými dary přispěli k bohatému prožití tohoto dne. Byli jsme také na divadelním představení „Čmeldové“ amatérského souboru Basta Fidli Valtice, na koncertě LŠU, no, prostě pořád se něco dělo.

Nejlepší měsíc z celého roku je tady. A proč? Protože začíná naším svátkem. 1. června jsme slavili svátek v MŠ netradičně. Vydali jsme se po označené trase, na které nás čekala spousta úkolů, hledat poklad. Úkoly jsme splnili, poklad našli a v něm spoustu lízátek a dobrot. Další velká akce, na kterou jsme se celý rok těšili, byl tradiční karneval a rozloučení s předškoláky.

TAXI LEV +420 605 10 22 10 6

A teď? Už jsou prázdniny. Hurá! Školka nám končí a všichni se loučí, po prázdninách sejdeme se zas… Irena Maroušová, ředitelka MŠ

Úspěch výtvarníků ze ZUŠ Žákyně výtvarného oboru valtické pobočky Základní umělecké školy Mikulov se se svými výtvarnými pracemi úspěšně zúčastnily 14. ročníku mezinárodní výtvarné soutěže, kterou každoročně pořádá v Příboru na Moravě Společnost Sigmunda Freuda.

Dominika Zapletalová, 10 let, kresba „Můj sen“

Společnost si klade za cíl popularizovat osobnost a dílo tohoto příborského rodáka a proto i soutěž nese příznačný název Můj sen. Účast v letošním ročníku byla úspěšná hned pro dvě mladé valtické výtvarnice – Madeleine Ema Kraus získala v 1. kategorii první místo a Dominika Zapletalová byla ve 3. kategorii druhá. Tato výborná umístění jsou úspěchem i pro učitelku výtvarného oboru Terezu Pirščovou Brichtovou, která děti výborně připravila a společně s nimi získala další z řady pěkných úspěchů, kterých se učitelům a žákům naší školy podařilo v letošní školním roce dosáhnout.

Pro Valtické mažoretky bylo letošní domácí kolo velmi úspěšné a ve velké konkurenci děvčata vybojovala 2. místo v kategorii kadetky baton/hůlka/ a také v nové disciplíně Show se děvčatům vedlo dobře a s vystoupením „klauni“ získaly bronzové medaile v kategorii seniorek. Letošní rok se tak zapíše do dějin jako první domácí semifinálové kolo, ve kterém se Valtickým mažoretkám podařilo získat přední příčky.

Za tímto úspěchem je však velký kus práce a dřiny našich mažoretek. Na soutěžní sezónu se připravujeme celý rok a za úspěch vděčíme i těm, kteří nám vychází vstříc a připravují nám tak podmínky pro naši práci. Mezi nejvýznamnější patří vedení ZŠ v čele s panem ředitelem Mgr. Michalem Hyčkou. Jsem velmi ráda, že máme ve škole takovou oporu. Vždy se setkávám s ochotou jak u pana ředitele, paní Petrů, kantorů tak i u kuchařek nebo pana školníka. Nebudu vyjmenovávat vše, v čem nám škola vyšla vstříc, protože by to bylo na celý Zpravodaj, ale chtěla bych jim alespoň touto cestou poděkovat.

Poděkování také patří MUDr. Hrdličkové a Milanu Hoštickému za poskytnutí zázemí a MUDr. Fialové, která nám zajišťovala zdravotnický dozor v době konání soutěže.

Největší podíl na úspěchu Valtické soutěže mají však rodiče. Jako každý rok, tak i letos mi dokázali, že se na ně můžu spolehnout a podařilo se nám vytvořit profesionální organizační tým, který nám závidí ve všech pořadatelských městech. Zvládnout tak velkou akci není opravdu jednoduché a já jsem pyšná na to, že mám ve své blízkosti takovou spoustu nadšenců a dobrovolníků, bez kterých by se Mistrovství ČR ve Valticích nedalo uskutečnit. Jen stěží jim můžu vyjádřit mé díky a vděk za to s jakým elánem a nasazením se rok co rok pouští do příprav a realizace samotné akce. Závěrem bych chtěla poděkovat samotným mažoretkám, které daly do soutěžení vše a podařilo se nám tak vybojovat pro Valtice další z cenných kovů, a popřát jim hodně štěstí ve finále. Poláková Lenka, vedoucí mažoretek

Sdružení jógy informuje 25. a 27. června uspořádalo vedení valtické jógy tzv. Valtickou víkendovou. Cyklus cvičení a přednášek pod vedením lektorky Unie jógy Ing. Míly Sávitrí Mrnuštíkové uzavřela přednáška o putování severním Španělskem do Santiaga de Compostela, kterou lektorka absolvovala před dvěma roky a o které také napsala knihu „Má cesta“.

Jiří Vrbka, ředitel ZUŠ Mikulov

Mažoretky opět ve Valticích Stalo se již tradicí, že v měsíci květnu se sjede do Valtic několik stovek mažoretek z celé republiky. Také letos se poslední květnovou sobotu naplnilo valtické náměstí děvčaty všech věkových kategorií. Již posedmé se u nás konalo jedno z kol Mistrovství ČR v mažoretkovém sportu. Letošní semifinále skupin v disciplínách baton/hůlka/, pompom/třásně/ a nově show hostilo více než 600 mažoretek, aby se utkaly v náročných bojích o medaile a postup na finále skupin v Jaroměři a Hustopečích. Boj to byl opravdu velký, protože konkurence roste a rok od roku můžeme vidět více a více kvalitních skupin.

Ing. Josef VLK Stavební projekce 777 867 966 [email protected]

Jako každý rok, tak i letos jsme měli oporu i v představitelích města Valtice. Jsem ráda, že i tady je naše spolupráce velmi dobrá. Ať už se jedná o finanční pomoc, tak i při organizaci této velké akce. Tady bych také ráda vyjádřila díky všem, počínaje paní starostkou až po technické služby či Městskou policii. I přes to, že ve stejném termínu se konaly volby nám všichni vycházeli maximálně vstříc a tato akce mohla probíhat bez problémů. Velký dík patří také panu Ing. Jiřímu Petrů, který nám pomohl při získaní dotací z rozpočtu JMK a celé řadě sponzorů, kteří jakkoliv přispěli k úspěšné realizaci soutěže.

Miroslav Kostiha Penzion "U Kostihů" Prodej ovocných stromků a ovoce Sadová 900 691 42 Valtice tel.: 519 352 659 mobil: 602 864 161 [email protected] 7

Devátý ročník valtické jógy byl uzavřen v pondělí 28. června. Desátý ročník jógy bude zahájen v září opět v prostorách MŠ. Chtěla bych při této příležitosti poděkovat za spolupráci paní ředitelce MŠ Ireně Maroušové, kde víkendová akce i cvičení jógy probíhá. Lada Rakovská, Sdružení jógy Valtice

Parčík pod kostelem Na základě úspěšného řízení v grantovém programu „Místo pod stromy“ podporovaném Nadací Partnerství můžeme v Úvalech, v prostoru „Pod kostelem“ vybudovat malý parčík, jako odpočinkovou zónu pro všechny generace místních obyvatel i turisty. Nápad vybudování parčíku v těchto místech je starý již několik let a vznikl v hlavách zdejších obyvatel. Cílem projektu je vytvořit v Úvalech odpočinkovou zónu, místo pro setkávání zdejších obyvatel, které by nahradilo tradiční venkovskou náves. Klidová zóna v blízkosti kostela přímo vybízí k usednutí, popovídání si a k odpočinku. Malebné zákoutí ve stínu mohutné vrby by mělo zpříjemnit život nejenom starší generaci a maminkám s dětmi, ale všem obyvatelům vesnice. Mělo by se stát místem, nahrazujícím tradiční vesnickou náves, na které se lidé potkávají, odpočívají a povídají si. Společné úsilí při jeho budování by pak mělo přispět k posílení komunitních vazeb vesnice a stát se dalším krokem ke znovuobnovení krásy naší obce v duchu původního názvu Garschönthal - Překrásné údolí. Hlavním cílem projektu tak není jen upravené prostranství, výsadba zeleně a vytvoření samotného parčíku, ale také posílení soudržnosti místních občanů a znovubudování hrdosti a vztahu ke své obci. Osazeno bude několik kusů laviček a herní prvky pro nejmenší děti, dojde k výsadbě nových keřů, stromů a zatravnění volných ploch, vybudování přístupových cest a úpravě koryta místního potoka. Prostranství by mělo být budováno v trendu „přírodních zahrad“, přirozených biotopů s cíleně vytvořenými vazbami mezi rostlinami a s lákavou nabídkou k osídlení živočichy. Vysazovaná zeleň by se měla plně přizpůsobit místním podmínkám a původní vegetaci, při zohlednění potřeb a životního stylu zdejších obyvatel. Partnery tohoto projektu jsou: • Město Valtice - poskytlo pozemky pro vybudování tohoto areálu • Základní škola Valtice, jejíž žáci se zapojili do výtvarné soutěže s návrhy budoucí podoby parčíku • Bylinková zahrada Tiree Chmelar ve Valticích - dodá byliny pro úpravy • Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D., autorizovaný krajinářský architekt - projektová dokumentace • Firma Miroslav Kostiha - dodavatel sazenic ovocných stromků pro výsadbu

Motosraz V pátek 18.6. ve Valticích začal 6.sraz motorkářů a to hlavně majitelů motocyklů české a československé výroby, tedy veteránů. Byly zastoupeny značky Jawa, ČZ, Ogar, ale také novodobý Ural, Triumph a další ze současné produkce.

odpoledne navodilo příjemnou atmosféru blížícího se léta. K příjemnému odpolednímu posezení bylo k dispozici chutné občerstvení, ať již grilované sele, guláš a také různé druhy nápojů. Večerní pohodovou atmosféru doplnila vystoupení skupin Wrawor a Dokonalá žízeň, losování výherců v tombole a kdo vydržel, neminulo ho půlnoční překvapení - a nejen to. Na nočním nebi mohli pozorní jedinci zahlédnout několik plujících světýlek. Byly to tzv. lampiony štěstí, vypuštěné při příležitosti letního slunovratu. Podle čínské tradice tyto létající lampiony přináší štěstí a plní přání. Tedy šťastnou cestu a za rok naviděnou ve Valticích. Paulína Hažmuková

Kolonáda za soumraku I přes chladné počasí se letos o víkendu sešlo několik stovek nadšenců a přívrženců motohistorie a na slavnostní vyjížďku vyrazilo více než 80 krásných "motostrojů" včetně dvou velorexů. Jde o legendární vozidlo, které si zahrálo ve filmu "Vrchní prchni", kde patřilo Josefu Abrhámovi alias knihkupci Daliborovi Vránovi.

Dne 5. července proběhla netradiční kulturní akce s názvem „Kolonáda za soumraku“, kterou pořádala akciová společnost Vinné sklepy Valtice společně se Zámkem ve Valticích.

Mohli jste si zde poslechnout koncert klasické hudby, shlédnout šerm a tajit dech při ohňové show.

Spanilá jízda trvala téměř dvě hodiny, vedla malebnou krajinou pod Pálavskými vrchy. Konvoj nejdříve vyrazil směr Sedlec, za nímž je blízko cesty pomníček Jána Vychodila, na kterého motorkáři tímto srazem i slavnostní jízdou vzpomínají. Vrcholem večera bylo premiérové slavnostní nasvícení kolonády.

Za organizační výbor Mgr. Adam Jan Polášek

Trasa dále pokračovala přes Mikulov, Klentnici, Pavlov, s impozantní vyhlídkou na Mušovská jezera, přes Milovice, Rakvice, Podivín, Lednici zpět do Valtic. Dokonce se i počasí umoudřilo a celou cestu krajinou nám prozařovalo sluníčko, které pak během celého

Antika

STAVEBNINY VALTICE

restaurování a konzervování starožitností

608 782 777

Počítače, internet 724 950 605

přestěhovány ze Sobotní 1067 - Pod Raisnou do haly firmy Molčík na Mikulovské

TEL: 774 49 49 10 www.lesenipronajem.cz

8

A protože ke kulturnímu programu ve Valticích nesmí chybět ochutnávka špičkových valtických vín, byla v ceně vstupenky i tzv. „koštovačka“, která jistě nezůstala tento večer suchá. -ipvfoto Luboš Velecký ml.

Vším, čím jsem byl,tím jsem byl rád …

V letošním roce oslavil své kulaté narozeniny pan Ing. Josef Šrámek a tak se přidávám také ke gratulantům a zároveň tak jak se říká „na slovíčko“. Pan inženýr je totiž dobrým pamětníkem všeho, co se dělo ve Valticích, protože se po nich procházel již v roce 1947. A právě tehdy ho tak zaujal tento jižní cíp Moravy, že zde chtěl provozovat své zahradničení. Byl nejen zaměstnancem a později jedním z vedoucích pracovníků bývalého Státního statku Valtice, ale jistý čas i valtickým starostou. A když jsem si spolu povídali, přišla jsem na to, že vším, čím musel během svého života projít, tím byl rád. Proto mu také zůstal dodnes životní elán, který věnuje stále svým květinkám, včeličkám a samozřejmě i rodině. Pane inženýre, zavzpomínejte prosím vás na to, jak jste se do Valtic dostal, protože vím, že Valtickým rodákem nejste. „Já jsem se narodil v Uherském Ostrohu. V letech 1944 – 1947 jsem se vyučil zahradníkem ve Veselí na Moravě. Střední zahradnickou školu jsem vystudoval v Lednici a Vysokou školu zemědělskou - všeobecnou agronomii jsem studoval v Brně. Z Brna jsem dojížděl do Lednice a tam jsem si našel svoji životní lásku, se kterou jsem se pak oženil. Ve třetím ročníku VŠZ nám byla určena čtyřměsíční semestrální praxe. Byli jsme rozesíláni do různých zemědělských družstev. Já jsem si přál, abych byl přidělen do Valtic, abych nemusel někam daleko. Měl jsem tenkrát štěstí a ve Valticích jsem pak už zůstal. Na valtickém hospodářství tenkrát správcoval pan Sobotka. Dostal jsem za úkol organizovat práci a provádět dozor při pěstovaní léčivých bylin, které se tenkrát na statku ve Valticích pěstovaly. U svaté Anny se pěstoval heřmánek a já jsem dohlížel nejen na jeho sklizeň a sušení, ale taky jsem jej musel zpeněžit v brněnské výkupně. Byla to velmi zajímavá práce. Důležité bylo najít vhodné prostory pro sušení heřmánku. Nejprve jsem našel krásnou půdu nad výkrmnou hovězího dobytka, ale co naplat, heřmánková droga tak trochu za-

váněla tou stájí, taky tam bylo přece jenom trochu vlhko a heřmánek nedocházel do té správné zlatavé barvy. Tak jsem musel hledat nové prostory pro sušení a ty jsem našel v zámeckém skleníku, tam to bylo ideální a naše dodávky pak byly hodnocené jako velmi kvalitní. Pak jsme pěstovali ještě fenykl a koriandr, ale ty nebyly finančně úspěšné, tak se od jejich pěstování velmi brzy upustilo. Abych se vrátil k té své školní praxi. Mě se tu moc líbilo a velmi jsem si rozuměl se správcem panem Sobotkou, tak jsem ve Valticích zůstal až do prázdnin, tedy začátku čtvrtého ročníku VŠZ. Když jsem se chystal znovu do školy, tak si mě zavolal ředitel tehdejšího statku Jirků a žádal mě, abych pomohl na Mušově, kde mu pan Salaba odcházel na vojnu. Tenkrát nebylo povoleno ještě dálkové studium, ale já jsem dostal výjimku a nechodil jsem již na přednášky a jezdil jsem do školy jen na cvičení v pondělí a čtvrtek. Tak jsem školu dodělával při zaměstnání. Na Mušově bylo moc krásně. Tenkrát ještě nabyla provedena regulace Dyje a její tok tam vytvářel meandry a byly tam krásné polohy s humózní půdou. Celá lokalita byla chráněna stromy. A tam jsme pěstovali ve velkém zeleninu, např. okurky pro Prahu. To bývala nádherná úroda. Po dokončení školy jsem dostal umístěnku na tři roky do Valtic. Byl mi nabídnut byt pro zaměstnance statku a to na Neugebeide či na Venerii. A já jsem si vybral Venerii, protože tenkrát měla vstup i z parku a já mohl tudy chodit do práce. Bydlení na Venerii ale nebylo ideální - byla to kamenná stavba. V roce 1962 se projednával na Státním statku požadavek zemědělského odboru Břeclav, aby uvolnili jednoho technika do funkce předsedy JZD Ladná, tak jsem na to zareagoval. Manželka neměla námitky a byla to práce, kterou jsem ještě nedělal. Byla to tehdy tzv. kádrová výpomoc a já jsem zůstal zaměstnancem statku a mělo to být jen na dva roky. V Ladné se pěstovalo hodně zeleniny a já jsem tam nakonec zůstal tři roky. Když z valtického hospodářství odcházel pan Racek, tak jsem byl jmenován do funkce správce hospodářství Valtice. Tehdy patřil k hospodářství poplužní dvorek Nový Dvůr a za dva roky nato byl připojen i Boří dvůr. Tehdy mělo hospodářství 1600 až 1700 hektarů. To už se nepěstovaly byliny, ale byla pěstována nová zajímavá plodina a to tabák. Pak v roce 1969 začal statek stavět stabilizační byty na pozemcích patřícím k zámeckému zahradnictví. No a tak jsme se přestěhovali v roce 1970 z Venerie na Polní ulici a já zůstal zaměstnancem statku až do dubna roku 1990, kdy statky zanikly a já odešel do starobního důchodu.“ Jak vypadal pane Šrámku tehdejší zámecký skleník. Někteří ze čtenářů si jej už asi nepamatují. Můžete nám jej trochu blíže popsat? Jaký je rozdíl mezi novým a původním skleníkem? Myslím, že půdorysně je to stejné, ale ten nový je šikovnější. Vstupní brána s ba9

lustrádou je tu navíc. Tehdy tam byl ještě starý zámecký zahradník pan Doležal, byl zahradníkem ještě v dobách za Liechtensteinů. Byl to příjemný pán a mezi valtičany velmi oblíbený. Já i včelařím, tak chodívám na procházky a obhlédám, kde co kvete a už jsem viděl, že u skleníku se buduje nová bylinková zahrada, ve které je to tematicky rozděleno do několika částí. Byl jsem se tam také podívat. Zvláště mě zaujala možnost nejen prohlídky, ale i odběru rostlin a nákup suchých bylin, v budoucnu snad i léčivých rostlin. Za zmínku stojí možnost adopce a sponzoringu jednotlivých záhonů movitou veřejností a tím přispět ke snížení nákladů na udržování a provoz bylinné zahrádky. To pěstování bylinek do Valtic opravdu patří. Kdysi se pěstoval ve Valticích ještě Durman datura, který obsahuje jedovaté alkaloidy a ze kterého se vyrábí léky pro uvolňování křečí hladkého svalstva. Dokonce jsem se dozvěděl, že dříve jej „andělíčkářky“ používaly pro vyhánění plodu z dělohy. No interrupce nebyly, tak si lidé pomáhali všelijak. Památku na ten Durman máme dodnes, protože zplanil, je odolný vůči herbicidům, vytrvává a otravuje v porostech stále. A pane inženýre, jak to bylo s tím vaším starostováním? Nelíbila se vám tato tehdejší funkce předsedy MěNV? Proč to bylo vlastně jen rok a půl? Ano, máte pravdu, starostu, tedy předsedu MěNV, jsem dělal jenom rok a půl a to v letech1984-85. Byla to taková zvláštní doba. Starostové se velmi střídali a nebyl zrovna nikdo, kdo by to mohl vykonávat. Nebyl jsem tenkrát ani členem rady, když mě funkcionáři ONV i straničtí funkcionáři sdělili, že mi dávají takovou důvěru a svěřují mi místo starosty. Nemohl jsem to dost dobře odmítnout a tak jsem to vzal. Já jsem tenkrát měl jenom pár let do důchodu a nechtěl jsem to dělat trvale a opustit svoje zaměstnání. Přijal jsem pouze funkci neuvolněného starosty. Předpokládal jsem, že to mohu vykonávat při svém zaměstnání. Tehdy se právě svépomocí stavěla školka na Jabloňové ulici a také nákupní středisko. Brzy jsem zjistil, že to byla špatná volba. Chtěl jsem se vrátit a pracovat ve svém oboru. Byl jsem na Státním statku náměstkem ředitele pro účelovou výrobu a měl jsem na starosti vinohrady, sady, květiny, zeleninu, semenářství atd. Byl jsem rád, když pak valtická organizace konečně objevila staronového kádra pro tuto funkci předsedy, pana Dvořáčka, který to po mě převzal. Kdyby to chtěl někdo porovnávat s dneškem tak jen uvádím, že nás bylo na radnici celkem sedm. Neuvolněný starosta, uvolněný tajemník, dvě matrikářky, protože tady byla porodnice, měsíčně se rodilo asi třicet až padesát dětí, účetní, stavební technik a správce bytového hospodářství. Byl jsem honorován za činnost starosty částkou jeden tisíc korun měsíčně.“ Lada Rakovská Muzejní spolek Valtice (Pokračování v příštím VZ)

Putování

VALTICE A LIECHTENSTEINOVÉ

po tajemných místech

IV. Valtice a Liechtensteinové od 19. do poloviny 20. století - pokračování

Pěknou akci za poznáním pověstí uspořádalo 12. června 2010 v Mikulově Občanské sdružení Adonis, Lodní doprava Břeclav a Tajemné sklepení Mikulov.

Prezident T.G.Masaryk zastupitelstvu odpověděl v tom smyslu, že obě národnosti si musí uvědomit, že ČSR je mnohonárodnostní stát, a že je třeba se vzájemně respektovat. Němci měli zřejmě takovou představu, že česká menšina bude hostem ve svém domě a podle toho se také chovali. Měli svého starostu, svou vlastní školu ve svém mateřském jazyce. Když občané české národnosti po připojení Valtic k ČSR žádali o zřízení české obecné školy v místnostech po bývalém okresním soudu na radnici, tak Mathias Nistler (tehdy komisař města s pravomocemi a povinnostmi starosty, kterého paradoxně platil československý stát) se postavil proti, i když jeho povinností bylo tuto žádost a potřeby české menšiny řešit. Místo toho se obrátil na knížete Jana II. s osobním dopisem se žádostí o podporu svého negativního stanoviska. A nyní čtěme pozorně: v dopise se dále píše, že naše pyšná stavba, která je ozdobou města a která vznikla obětavostí občanů, za velké pomoci Vaší Jasnosti, má sloužit české obecné škole, která by musela zde, v srdci prastarého německého města, působit dráždivě. Pamětníci určitě již nežijí, ale pokud by se našel jen jeden nevěřící, pak mu doporučuji přečíst si knihu s prostým názvem Valtice 1970, str. 121, nebo prostudovat archivní spisy, uložené v Mikulově. Je potřeba k této nezodpovědnosti či drzosti ještě něco dodat? Ohánět se prastarým německým městem Valtice je totéž, jako kdyby se Češi dožadovali Moravského pole (od Břeclavi téměř po Vídeň) nebo prastarého rakouského Štýrska, které bylo za Přemysla Otakara II. v roce 1251 součástí Českého království. Na nátlak okresního hejtmana však byla škola 1.12.1920 přece jen otevřena. V roce 1938, kdy jsem šel k zápisu do 1. třídy, tak škola sídlila stále ještě na radnici. Za desetileté existence českých Valtic se vyskytlo několik významných příležitostí k obnově bývalého vzájemného soužití obou národností - například společná sbírka peněz na zakoupení nových zvonů a jejich slavnostního vysvěcení, návštěva prezidenta T.G.Masaryka (kterého Němci velice uznávali), oslava 70 let vlády Jana II. a společný smutek nad jeho úmrtím – tyto všechny skutečnosti měly vliv na zvyšující se vzájemnou úctu obou národností. V roce 1933 se občané v tehdejším Německém domě (později Besední dům) dočkali zřízení zvukového kina a uvedení prvního filmu s názvem „Jeho Jasnost se baví“. Důležité při zlepšování vzájemného soužití bylo i to, že Mathias Nistler, který byl tvrdým odpůrcem zřízení české obecné školy, si nějak začal uvědomovat, že vlastně i v něm koluje česká krev (pocházel ze smíšeného manželství – jeho

Po slavnostním zahájení následovalo čtení z knihy „Tajemné pověsti kraje pod Pálavou a Weinviertelu“ a prohlídka tajemného sklepení. Potom následoval přesun autobusem do přístaviště v Dolních Věstonicích a plavba lodí po Novomlýnské nádrži. Na ní proběhl křest vodou z Dyje publikace „Tajemné pověsti kraje pod Pálavou a Weinviertelu“. Pokud jste účastníky putování nebyli, tak můžete po dobu prázdnin navštívit s dětmi Mikulov a ulici Alfonse Muchy, kde v čísle popisném 29 si můžete prohlédnout nejen Tajemné sklepení, ale také si zakoupit publikaci pověstí. Přiložená fotografie zachycuje autorku knihy Ilonu Salajkovou při autogramiádě na lodi Pálava. Lada Rakovská Muzejní spolek Valtice

Mikulovská 151 691 42 Valtice  519 352 365

Pondělí -Pátek 9.00 - 12.00 13.30 - 17.00 10

matka byla rodačka z Kyjova). To všechno mělo vliv na vstřícné jednání německých spoluobčanů. Když se uvažovalo o tom, že s blížícími se 85. narozeninami T.G.Masaryka by se mohlo navrhnout, aby se stal čestným občanem Valtic, tento Nistler byl ochoten najednou tento návrh podpořit. Byl to jistě zásadní obrat v životě města. A tak na slavnostním zasedání zastupitelstva dne 7. března 1935 u příležitosti 85. narozenin T.G.Masaryka bylo prezidentovi uděleno čestné občanství města. Městská rada dokonce založila Masarykův podpůrný fond ve výši 9 000 korun. Z úroků tohoto fondu se měla každý rok 7. března poskytovat podpora nejlepšímu a nejpotřebnějšímu studentu z Valtic. Jestliže zlepšování vzájemných vztahů mezi oběma národnostmi trvalo více než deset let, pak jejich zhoršování snad až na bod mrazu bylo vlastně otázkou jednoho roku. V těchto již velmi napjatých podmínkách navštívil dne 14. června 1936 Valtice prezident Dr. Edvard Beneš. Návštěva byla velmi krátká a po zapsání se do Pamětní knihy města následovalo oficiální přivítání před vstupní branou do zámeckého areálu, tedy jen několik desítek metrů od hlavní vstupní brány zámku, kde zrovna pobýval kníže František I. Liechtensteinové o sobě tvrdí, že byli loajální, takže setkání obou vládních činitelů – prezidenta republiky a vládce Liechtensteinů bylo zřejmě nevhodné. Tento rok byl již otevřeným nástupem nacismu ve Valticích, živeným rozmachem Hitlerova nacismu v Německu. I přes tuto doslova nacistickou atmosféru ve městě se přece jenom sešli, ale již naposledy, na náměstí čeští a němečtí spoluobčané na smuteční tryzně za zesnulého T.G. Masaryka dne 21. září 1937. Tímto aktem se Češi a Němci rozešli definitivně. Erich Kippes (syn starosty po Nistlerovi) ve své knize Die Entwicklug der Region Feldsberg unter der Herschaft des hauses Liechtenstein na straně 213 píše, že masa sudetských Němců ve Valticích v čele s valtickým lékařem Robertem Hellmerem, rodinou Weissovou, lichtensteinskými úředníky a samozřejmě v tomto výčtu nemohl chybět ani farář Tichtl, s nadějí upírala zrak na hitlerovské Německo. Jestliže si kníže Jan II. v roce 1917 z dvanácti uchazečů o valtickou faru vybral právě tohoto Tichtla, pak jeho následník František I. musel cítit zodpovědnost za tohoto kněze a neobalovat se prázdnou loajalitou. Farář Tichtl měl hlavní zásluhu i na tom, že v březnu 1938 Henleinova strana zlikvidovala německou křesťansko-sociální stranu ve Valticích. Takový byl tedy farář Tichtl, jehož kněžské poslání mělo věřící sjednocovat a nikoliv mezi ně stavět nepřátelskou zeď. V témže měsíci dochází k první velké mezi-

národní události – „anšlusu“ Rakouska (jeho připojení k Německu). I když toto připojení bylo násilné, značná část obyvatelstva s tím nadšeně souhlasila. Bývalý rakušák Hitler měl na tento okamžik již předem připravené lidi. Jedním z nich byl i Adolf Eichmann – ješitný a primitivní nafoukanec, který nedokončil ani základní školu (navštěvoval stejnou školu jako Hitler) a později se stal jedním z důležitých Hitlerových mužů. Trochu již předbíhám době, ale bude vhodné se zmínit, že od Hermana Gőringa následně převzal i tzv. židovskou otázku, tj. úplnou likvidaci Židů. Při této příležitosti prohlásil: „Když zlikviduji aspoň 10 miliónů Židů, budu spokojený, pokud to bude méně, pak je to špatně odvedená práce.“ Byl to rovněž on, kdo za necelé dva roky povolil průjezd 669 dětí z ČSR přes Německo do Anglie za cenu majetku jejich rodičů. O této skutečnosti (zvané Winton Train, česky Wintonův vlak) se nehovořilo ani při oslavě tohoto významného výročí v roce 2009. Vraťme se však do poloviny roku 1938. V těchto složitých politických podmínkách zemřel ve Valticích dne 25. července 1938 kníže František I. Byla to událost, která snad upoutala celou Evropu a Valtice se staly středem pozornosti. Sjela se sem vysoká šlechta z mnoha zemí. Osud vyměřil Františkovi I. dlouhých 85 let života. Po smutečním aktu byla rakev převezena do liechtensteinské hrobky ve Vranově u Brna. Jelikož kníže František I. byl nemocen, tak předal vládu svému nástupci - princi Františku Josefovi II. již 30. března 1938. Vývoj dalších politických událostí určil, že tento vládce majorátu Liechtensteinů bude již posledním na našem území, takže bude vhodné zde uvést několik životopisných dat. František Josef II. se narodil 16. srpna 1906 jako prvorozený syn Aloise z Liechtensteinu a vévodkyně Elisabeth Amalie Rakouské na zámku Frauenthal ve Štýrsku. Dále se v jeho životopise uvádí, že v raném dětství se přestěhoval do Velkých Losin na severní Moravu. Proto je tato linie nazývána jako linie Liechtensteinů GrossUllerdorfská. Po ukončení gymnasia ve Vídni tam studoval i Vysokou školu zemědělskou (Hochschule fűr Bodenkultur). Jeho přáním bylo řídit Liechtensteinské statky na Moravě a v Čechách. Liechtensteinové vlastnili kromě jiného především obrovský zemědělský majetek a František Josef II. byl jediným z této šlechty, který měl zemědělské vzdělání. Snad to čtenáři nebudou chápat jako zviditelňování se, ale po maturitě byla uvedená škola i mým nesplněným snem. Co se týká zahraniční politiky, tak se Liechtensteinsko upjalo především na neutrální Švýcarsko, s jehož pomocí se dostává do různých mezinárodních organizací. František Josef II. se ujímá vlády Liechtensteinska a majorátu v době, kdy hlavně v Německu, a po anšlusu Rakouska i tam, se vše směřuje k přípravě Relaxclub Valtice nabízí posezení v restauraci, sportovní vyžití - tenis, bowling, petangue, pin-pong, odreagování v luxusním casinu, poučení a zábavu v kongresovém salonku.

na válku. Ve Valticích je situace zásluhou nového vedení radnice (Leopold Weiss – starosta zvolený 29.5.1938) tak vyhraněná, že je dokonce nacvičováno zatemňování včetně aktivit pořadatelské a zpravodajské služby a použití hasičů v době války. Tak například 17. srpna 1938, kdy místní hasičská jednotka oslavovala 60 let od svého založení a dostala novou autostříkačku, tak i tato oslava byla využita k nacvičování pro uvedené válečné potřeby. Němci si uvědomovali, že nastala pro ně doba, v níž bylo možno napravit chyby smlouvy ze St. Germain po 1. světové válce a tak došlo k soustřeďování německého vojska v blízkosti našich hranic. V Hollabrunnu bylo urychleně postaveno nové letiště a v polovině září se uskutečnily manévry německého vojska v prostoru Cahnov-Drasenhofen. Jaká byla na tyto události reakce valtických Němců? Kdo mohl, tak utekl do Schrattenbergu. 23. září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Zatímco Češi co nejrychleji nastupovali ke svým jednotkám, Němci, kteří měli narukovat, tak opět utíkali do Rakouska. Tentokráte už převáděli přes zelenou hranici nejen koně, ale i dobytek. Takoví tedy byli naši němečtí spoluobčané. Na ochranu státní hranice již nestačila jen finanční stráž, byla tedy posílena i vojenskými jednotkami. Při jednom z mnoha přechodů přes zelenou hranici byl zastřelen i fabrikant Robert Weiss. Vše toto završil mnichovský diktát z 30. září 1938, který byl bohužel nejen zákeřnější, ale i silnější než česká menšina a opevňovací stavby v blízkosti našich hranic. Jestliže cílem tohoto vyprávění bylo hovořit o Valticích a Liechtensteinech, pak vývoj v Německu, ale i v Rakousku (které vlastně již bylo součástí Německa), byl tak nebezpečný, že ohrožoval nejen Valtice a Liechtensteiny, ale i celou ČSR, takže tuto část dějin města nelze vynechat. Na druhé straně je však pravda, že v tomto období jakoby Liechtensteinové ani neexistovali, jakoby se zase schovávali za svou loajalitu. V další části na několika případech budu moci ukázat, že stále tak proklamovaná loajalita až tak upřímná nebyla. Všechny noviny 6. října 1938 oznamovaly, že prezident Edvard Beneš odstoupil a chystá se do emigrace a že 8. října německá vojska obsadí jižní Moravu. Tentokráte se novinová zpráva stala skutečností. Tehdy jako školák (sice 1. třídy) si pamatuji, že na všech domech byly prapory s hákovými kříži a na náměstí bylo tolik praporů, že pod nimi ani nebylo vidět nebe. Celá stěna školy směrem do města byla pokryta mimořádně velkým, ručně psaným transparentem s tímto textem: „Nun sind wir endlich frei“ (Nyní jsme konečně svobodni), nad ním až u střechy byl další transparent „Wir danken unserem Fűhrer“ (Děkujeme našemu vůdci). Již při této výzdobě postupně v dopoledních hodinách Veterinární ambulance pro malá domácí zvířata

MVDr. Jiří Krabička Zámecké nám. 8, 690 02 Břeclav Ordinační hodiny: Po-Pá 1400 – 1800

606 795 900 [email protected] www.krabicka.cz 11

naposledy prošla městem finanční stráž, četnictvo a Národní garda, aby již půl hodiny před polednem vstoupily na náměstí jednotky 71. pěšího pluku pod velením plukovníka von Boltensterna. Nadšení Němců provázelo zvonění valtických zvonů a výkřiky hesla „Ein Volk, ein Reich, ein Fűhrer“ (Jeden národ, jedna říše, jeden vůdce). S tímto heslem chtěli nacisté dobýt svět. Náměstí utichlo až při uvítacím projevu starosty Weisse. Hlavní projev však pronesl farář Wilhelm Tichtl. Jeho projev byl velmi emotivní. Jako kněz se v kázání cvičil celý život, takže NSDAP dobře věděla, že pro Němce může potřebnou atmosféru svou řečnickou zkušeností navodit pouze Tichtl. Nešetřil nadávkami na českou menšinu a nekonečnou chválou na Adolfa Hitlera. Nezapomněl uvést ani Hitlerovu knihu Mein Kampf, z níž vyzdvihl zejména stať o tom, že osud sám nám přímo ukazuje, co máme dělat. Německá vojenská jednotka, která okupovala Valtice, přišla ze směru od Katzelsdorfu. Říká se, že dějiny se neopakují, v tomto případě však tomu tak není. Zmíněná německá jednotka přišla do Valtic 8. října 1938 jako okupační a stejnou cestou přišly do Valtic sovětské osvobozující jednotky 21. dubna 1945. Příští den se začali vracet do Valtic ti, kteří v době vyhlášení mobilizace odešli do Schrattenbergu, kde mladí muži vytvořili jednotku domobrany. České obyvatelstvo, které mělo se kde usadit ve vnitrozemí, houfně opouštělo město, mezi prvními především Židé, kteří si dobře pamatovali protižidovské útoky v Německu po nástupu Hitlera k moci (Křišťálová noc). Znali i jeho norimberské protižidovské zákony a další. Hitler si přivlastnil Německo podle svých zákonů, které předpokládaly trvání Říše až tisíc let. Nenáviděl Berlín a proto ho chtěl přejmenovat na Germanium. Vraťme se však k židovské otázce, kterou Adolf Hitler vyjádřil jasně a krutě: „Na této zemi je místo jen pro vyvolený národ, který je povolán k tomu, aby vládl ostatním – buď to budou Židé a nebo my. A proto je musíme vyhubit do posledního. Protože kdyby jich zůstalo jen deset, nebo jen dva – muž a žena, tak budeme mít za sto let tentýž problém a budeme muset začít znova.“ A Eichmann k tomu dodal: „Pokud jich nezahubím aspoň 10 miliónů, pak to budu považovat za špatně odvedenou práci.“ Evropští Židé svou politickou a biologickou úlohu dohráli. Jak je tedy možné, že ve Valticích zůstal jeden jediný Žid Simon Fischelsohn? Pamětník, který měl v té době osm let, tvrdí, že to bylo zásluhou fašistického starosty Leopolda Weisse (i když je známo, že takovou pravomoc starosta neměl). Jak je to možné, že někteří významní partyzánští velitelé, o nichž jsme se po válce dozvěděli, jak statečně bojovali za vlast, se v době války svobodně a veřejně procházeli po městech, kde se to jen hemžilo německými vojáky a všelijakými donašeči? Odpovědi na tyto otázky existují a najdete je v knize Hyeny od dr. Josefa Pospíšila. Kniha byla napsána s použitím archivních materiálů gestapa. Jistě velmi přiléhavý název knihy, která na uvedené otázky dává odpovědi ty nejpravdivější. Vraťme se zase do říjnových dnů města. Hned 11. října bylo náměstí přejmenováno na náměstí Adolfa Hitlera, aniž

bylo město převzato německou správou, což nastalo až 19. října. Tímto datem byly definitivně zavřeny české školy a spolky, německé školy a spolky pokračovaly dále ve své činnosti, poněvadž československá vláda v roce 1920 jejich činnost nepřerušila. Tím měl být všechen český život umlčen. Jaký to byl rozdíl oproti roku 1920? Ing. Vilém Komoň Pokračování příště: IV. Valtice a Liechtensteinové od 19. do poloviny 20. století - pokračování

Perly kniha na pokračování...

Nechtěná Fašistické Slovensko mělo na kahánku. Vysoké Tatry sahaly svými kořeny až k historické Spiši. Sahaly až k Dunajci, jehož strmé břehy svazovaly prudce se řítící studenou vodu. Blízkost polských hranic nabízela na pokraji války Židům severní cestu do západních demokracií. Tam doufali v klidné a bezpečné přežití fašistického běsnění. Romové takové možnosti neměli. Také oni byli zahrnuti do vyhlazovacího programu. Nemohli však následovat Židy, protože jim chyběl majetek, chyběly jim prostředky. Chybělo jim také pochopení ostatního obyvatelstva. Jejich cesta vedla do hor. Usazovali se hluboko v lesích. Neschůdné vrchy je chránily nejen před nenávistí, ale i před nebezpečím deportace. Narychlo postavené boudy tvořily jakési podivně tajuplné osady. Po celou dobu Slovenského štátu tam Romové žili své prosté životy. Zimomřivé a hladové životy. Avšak i v těchto krutých podmínkách setrvávali na svých zvyklostech. I v těchto tvrdých dobách s nejistou budoucností se milovali a přiváděli na svět potomky. Byl v tom zákon zachování lidského rodu. Byla v tom i moudrost věků. *** V jedné takové osadě, v jedné takové boudě žili, milovali se a přivedli na svět děvčátko Aničku mladí manželé Jozef a Justina Klempárovi. Jemná a hrdá Justina Mirgová byla z dvojčat. Ona a její bratr vyrostli jako jediní potomci v rodině maďarských olažských Cikánů. Celý rozvětvený rod se vymykal ostatním svou kulturností. Upřednostňoval gramotnost. Kdo uměl číst a psát, byl ctěn a vážen. Základní vzdělání bylo součástí výbavy pro další život. Rodiče Mirgovi tedy dbali, aby jejich dvojčata řádně chodila do školy, aby byla vzdělaná. Jemná, hrdá a gramotná Justina se provdala za statného, pohledného a nadaného mládence Jozefa Klempára. Rodina se sňatkem souhlasila. Splňoval všechny jejich požadavky včetně gramotnosti. Už od svých šesti let se vzdělával v Maďarsku. I když byl z devíti dětí, bylo mu dopřáno studovat hudbu. Měl totiž úžasný talent. Netoužil po ničem jiném, než být muzikantem. Podařilo se. Vystudoval.

Nesmírně velké však bylo jeho rozčarování, jeho probuzení se do skutečnosti. Vysněné plány musely počkat. Musely ustoupit světovému běsnění. Mladí muži místo hudebních nástrojů brali do rukou zbraně. Jožinek nemusel. Po něm se to nechtělo. Naštěstí. Odešel do hor, aby uchránil svůj mladý život a talent. S Justinkou se brali z lásky. I oni jako ostatní zakládali rodinu v boudě a v bídě. Tam je také po několika letech zastihla ta neuvěřitelná zpráva. Čekali na ni. Těšili se. Nakonec je trochu zaskočila. Přijali ji však s obrovskou radostí, s velkým nadšením. Fašistické Slovensko mělo na kahánku! *** Justina a Jožinek štěstím opilí jásali. A milovali se. Tehdy někdy bylo započato jejich druhé dítě. Dítě pro lepší, šťastnější budoucnost. A oni vyhladovělí, ale s obrovskou nadějí, opustili dřevěnou osadu a odešli dolů do údolí. Usadili se ve Velkých Borovanech. V poválečné euforii si lidé navzájem pomáhali. Dělili se o jídlo i ošacení. Nešlo to však do nekonečna. Bylo nutno pomýšlet na budoucnost. „Justinko, chci ti připomenout, že jsem muzikant. To ty přece víš.“ „Ano, to vím, Jožinku. Ale proč mi to říkáš?“ „Když jsem ukončil školu, měl jsem velké plány. Kvůli válce to nešlo, vždyť víš. Museli jsme se skrývat. Teď to chci napravit.“ „A jak?“ „Půjdu na jih. Tam určitě najdu kapelu a vydělám hodně peněz Rád bych konečně uskutečnil své sny a bez peněz to nejde.“ „Jožinku, nechoď nikam. Vždyť čekám dítě. Nemohu jít s tebou,“ zaprosila. „To mě tu chceš nechat jenom s Aničkou? Víš, že je bída. Z čeho si myslíš, že budeme žít?“ „Neplač, prosím tě. Opravdu nemůžeš jít se mnou. Ani já sám nevím, jak to tam vypadá. Neplač, prosím tě. Až se mi bude dařit, koupím ti nové šaty a boty. Obleču si tě jako princeznu. Jen prosím tě neplač. Bolí mě, když se trápíš. Pochop, nedokážu bez hudby žít.“ „Tady bys třeba také něco našel. Určitě jsou tu nějací muzikanti. Neopouštěj mě. Jožinku, neopouštěj mě, prosím,“ pro slzy neviděla. Pevně se k němu tiskla. Vzala ho za ruku a položila ji na vzdouvající se břicho a šeptala. „Budu na to sama.“ „Opatruj sebe a Aničku. Buď opatrná na to nenarozené. Co když to bude kluk! Kdyby sis nevěděla rady, pomůže ti moje sestra. Je hodná a má tě ráda.“ Jožinek šel za svým snem. *** Justina s Aničkou osiřely. Chybělo pohlazení. Chybělo objetí. Chyběla opora. Chyběl muž. Těžko se žilo. Hlad a bída sužovaly dospělé i děti. Hlad, bída a nemoci. Jak ráda by se rozběhla za svým miláčkem. Nešlo to. Čekala dítě. Kdyby toho nebylo, mohla by odejít. Vzala by Aničku sebou. Anebo ne. Dala by ji na nějaký čas ke švagrové. Nejde to. Nemůže. Čeká dítě. Je 12

to přítěž. Svazuje ji. Jak ráda by se té přítěže zbavila! Ale jak? Ne. To nejde. Bůh by jí to nikdy neodpustil. Víra v Něj byla hluboká a strach z Jeho trestu veliký. Nesmí na to ani pomyslet! Bída. Hlad. Chtělo se jíst. Všem. I Justině. I Justině pro její nenarozené dítě. Nejdříve však musela nakrmit Aničku. Začala tedy s prací u sedláků. Chodila na pole. Sklizeň potřebovala četné pracovité ruce. A ona pracovat uměla. Chtěla. Musela. Hlavou jí bleskl nápad. Svitl paprsek naděje. Možná by si tou dřinou pomohla od nechtěného dítěte. Od toho nenarozeného. Kéž by povyšlo! Nevyšlo. Vyhublá, zeslábla a vyčerpaná podlehla rychle se šířící nakažlivé chorobě. Krutá nemoc spojená s válkou, špínou a zamořením. S nakažlivým tyfem ji odvezli do nemocnice. Byla na tom velmi, velmi zle. Lékaři jí pomohli vyhrát boj se smrtí, třebaže potřebných léků byl nedostatek. Zápas byl zdlouhavý, vyčerpávající a trval několik měsíců. Penicilín měl zázračné účinky. Vyléčená budoucí matka dostala na cestu lékařské rady. „Musíte být na sebe velmi opatrná. Uchovávejte v čistotě sebe i své okolí. Všechno desinfikujte. Vydatně jezte a nezapomínejte na vitamíny. Nic těžkého nedělejte. Nezapomeňte na to, že jsme nezachránili jenom vás, ale i vaše děťátko.“ „Děkuji, pane doktore, za všechno vám děkuji. Slibuji, že budu vaše rady dodržovat,“ bezmyšlenkovitě se s lékařem rozloučila a spěchala domů. *** Přišly chudé Vánoce. Vánoce 1945. Vánoce míru. Justina navštěvovala všechny mše. Úpěnlivě se modlila. Její modlitby byly plné zoufalství, hořkosti a odmítání údělu. Klečela na studených dlaždicích a prosila Boha o pomoc. „Pane, prosím, odpusť mi. Necítím lásku k dítěti, které se má narodit. Já vím, že si přeješ, aby přišlo na svět. Má Tvé požehnání. Ale, Pane, já ho nechci. Je na překážku. Kdyby jeho nebylo, mohla bych jít za Jožinkem. Jak se mohu, Pane, na to dítě těšit, když tu tak bez mého miláčka živořím? Nemohu, nemohu to dítě milovat. Vezmi si ho! Já ho nechci. Pane, dej, ať jsme s mým miláčkem zase spolu. Pane, smiluj se, prosím!“ spínala ruce a šeptala své podivné modlitby s ještě podivnějšími slovy. Ať se Justina modlila sebevroucněji, dítě donosila. Tak moc nechtěné, tak moc odmítané dítě se narodilo měsíc po svátcích. Přišlo na svět smutné 29. ledna 1945. Děvčátko na sobě neslo stopy smrtícího tyfu, bídy a nelásky. Kostřička potažená kůží dostala jméno Marta. Dá-li se tak krutě o novorozeněti mluvit, pak to bylo až neuvěřitelně ošklivé dítě s vyrážkou po celém těle. Justina se ani jednou na to ubožátko nepodívala. Odmítala holčičku pochovat. A co bylo nejhorší, nechtěla ji ani krmit. Dál si přála, aby to hrozné dítě zemřelo. Vždyť jí způsobilo tolik bolesti. Ať se jí nikdo nediví,

vždyť kvůli němu byla odloučena od svého milovaného Jožinka. Nebylo však dítěti do vínku dáno opustit předčasně tento svět. Našel se člověk, který malé Martičce zachránil život. Její teta, Jožinkova sestra. Neustále se modlila a prosila Boha, aby novorozeně uchoval. Stále vyzývala Justinu, stále na ni naléhala a apelovala na její mateřství. „Není ti toho dítěte líto? Pláče hlady. Nakrm a pochovej ho. Je to dítko Boží. Je to přece tvoje dítě. Jste s Jozefem jeho rodiče. Musíš se o ně postarat. Ani zvíře neopustí své mládě, natož člověk. Je vůle Páně, že zůstalo naživu i po té hrozné nemoci. Chceš Ho rozhněvat? Chceš, aby na tebe poslal trest? Justino, copak nemáš srdce? Podívej se na to ubožátko! Co myslíš, že ti řekne tvůj muž, až se vrátí? Znám svého bratra. Těžko ti něco takového odpustí.“ „Nech mě být. Já jsem to dítě nechtěla. Já jsem chtěla jít za Jožinkem. Prosila jsem, ale zbytečně. Ať si ho Bůh vezme zpátky. Nechci ho,“ ležící Justina se otočila k dítěti i švagrové zády. Byla příliš zatvrzelá. Ne. Ne a ne. Nechtěla se obměkčit. Ať si to škvrně řve. Třeba se uřve k smrti. Ať jí dá s těmi řečmi švagrová už konečně pokoj! Chce být sama. Zlobí se na celý svět. Chce mít klid. Chce se jí spát … Jožinku, vrať se! Nebylo nikoho, kdo by dítě nakojil. A kdyby i bylo, kdo ví, zda by se některá žena k tomu uvolila. Určitě by se bála nákazy. A tak teta ve své lidské dobrotě a s křesťanskou obětavostí se Martičky ujala. „Neplač, drobečku. Přinesla jsem ti mléko od sedláka. Hned ti dám napít. Uvidíš, jak moc je dobré. Jistě ti bude chutnat,“ rozmlouvala a připravila láhev. Vložila ji do teplé vody, aby mléko nevystydlo. „Nejdříve tě umyju a pak namažu mastičkou. Dostala jsem ji od dobrých lidí.“ Teta krmila a čistila děvčátko s takovou péčí, za kterou by se nemusela stydět ani vlastní matka. Jenomže vlastní matka se nezajímala. V průběhu několika týdnů měla Martička pokožku jako samet. Po vyrážkách nebylo ani stopy. Tělíčko se zaoblilo. Už nebylo třeba se stydět za to ubožátko. Vyloupla se z batolete krásná baculka. Kdyby už uměla mluvit a kdyby věděla, čím prošla, jistě by řekla díky, teto! I Justina už vstala a začala se věnovat domácnosti. Trochu už zapojovala Aničku, ale Martičku stále ještě přenechávala v péči švagrové. Pomalu si začínala zvykat, že má dvě holčičky. Nepřestávala však myslet na Jožinka. Už aby se vrátil! Jaro teplými sluneční paprsky lákalo na pole. Zase byla práce. O Justinu se sedláci přetahovali. Byla pracovitá a nemuseli jí platit. Vždycky se pro ni a její dvě dcerky našlo jídlo a obnošené prádlo. Mladá žena znovu rozkvetla. Byla z ní opět krasavice, za kterou se zálibně otočil každý muž, kterého míjela. Ona si však žádostivých pohledů nevšímala. Pro ni existoval jenom její Jožinek. Od toho by přijala pohlazení a políbení. Od toho by

přijala objetí a s ním by se chtěla milovat. Už aby tu byl! „Justino, máš tu dopis,“ mávala obálkou švagrová. „Je od Jozefa.“ Dopis! A je od Jožinka! „Dej mi ho!“ nedočkavě jí vytrhla obálku z ruky a stejně nedočkavě ji roztrhla. „Přijede! Jožinek přijede!“ Štěstím se roztančila. Táňa Tichá příště: Krátké štěstí

Globalizace Co se skrývá pod tímto slovem, se kterým se denně setkáváme v médiích vám možná trochu objasní následující bajka? Na nejluxusnější lodi v Tichomoří se konala přísně tajná konference gigantů světového trhu a konzumního průmyslu. Jako každoročně byli přítomni zástupci všech oborů a poprvé se tam také dostal mladý ekolog reprezentující celosvětová hnutí za ochranu přírody. „Vážení přátelé,“ zahájil neformální diskuzi předseda „pokusme se stručně shrnout naše skvělé výsledky za minulá desetiletí. Všichni dobře víme, že se scházíme proto, abychom se dohodli jak dále co nejlépe ovlivňovat veřejné mínění a jak manipulovat širokými vrstvami lidí k našemu prospěchu. Trilióny dolarů, které se nám hromadí na účtech v bankách, je nutno neustále násobit.“ „Správně,“ podotkl zástupce potravinářského průmyslu. „A musím skromně poukázat na to, že nám se to daří nejlépe“ „No, tím si nejsem docela jistý,“ namítl reprezentant telekomunikací. „Dnes už má každý civilizovaný jedinec mobilní telefon a to většinou i s kamerou a internetem. Lidé denně blábolí hodiny o zbytečnostech, připojují se na internet a čtou bezcenné emaily jakoby hovorové minuty neexistovaly – tomu říkám úspěch.“ Zástupce farmakologického průmyslu se samolibě usmál. „Jste naprosto vedle, pánové. Komu se podařilo přesvědčit milióny lidí, aby polykali naprosto zbytečné a pěkně drahé potravinové doplňky a vitamíny, přestože se normálně stravují.“ „Normálně stravují?“ uchichtl se zástupce potravinářství. „Kdo nahradil zdravé máslo umělými tuky a přesvědčil masy lidí, že je to pro ně lepší? Víte z jakých sajrajtů se skládá třeba normální párek nebo hamburger? Tam už dnes není ani kousek pravého masa! Správné koření, barviva a ochucovadla zamíchaná do proteinové hmoty dokáží přesvědčit každého.“ „No vidíte a jsme u toho,“ podotkl zástupce maloobchodu. „Proto jsme si vytvořili pojem „organický“. Dnes už většina lidí dává přednost jen tzv. „organické stravě“. To slovíčko dělá zázraky. My ty samé potraviny teď můžeme prodávat za trojnásobnou 13

cenu. Stačí jen napsat, že jsou organické. Nikdo neví, co to vlastně znamená, ale všichni to kupují. Za to vděčíme hlavně tady kolegům z reklamních odvětví. Víte, co byl před pár lety jeden z našich nejlepších nápadů? Začít lidem prodávat vodu v plastikových láhvích! Na to přišli tady kolegové z Francie. Dnes už to většina lidí kupuje jen ze zvyku a my na litru čisté vody vyděláváme víc, než na litru mléka. Přitom ta čistá voda z kohoutku je mnohdy daleko lepší, než ta zatuchlá v láhvi. Stačí ji jen dobře vychladit.“ Zástupce ekologického hnutí se rozhořčeně přihlásil ke slovu: „Vy tady zřejmě pracujete za předpokladu, že co spotřebitel, to blbec.“ „To vy nevíte?“ zeptal se překvapeně předseda. „Tomu tedy nevěřím, lidé přece nejsou tak hloupí!“ odvětil ekolog. Když dozněla bouře hlasitého smíchu, předseda setřel z tváře slzy, které mu upřímný smích vehnal do očí a pravil: „Tak vy zřejmě také ještě věříte, že globální oteplování způsobuje lidská činnost a že tání ledovců zvedne hladinu moře o několik metrů, že jo?“ „Ale to je přece jasně dokázáno, že se zemský povrch otepluje. To je potvrzeno přímým měřením. Představte si, že to takto půjde dál, roztaje led a hladina moře stoupne. To pak zaplaví velkou část obydleného území.“ „Tak za prvé příteli, vezměte si učebnici fyziky pro pátou třídu a vyhledejte si Archimédův zákon. Když roztaje kus ledu plovoucí ve vodě, tak se ta hladina nezvedne ani o milimetr. To si můžete lehce ověřit i doma. Vezměte sklenici vody, nechte v ní plavat led a udělejte si rysku v úrovni hladiny. Až ten led roztaje, tak se podívejte, o kolik voda stoupne – o nic. S mořem, ve kterém plavou ledové kry, je to úplně stejné. I kdyby všechny ty ledové kry roztály, tak se hladinou moře vůbec nic nestane. Ale jen to proboha nikomu neříkejte!“ „Tak tomu nerozumím,“ odvětil zmateně mladý ekolog „proč tedy lidi tak strašíte?“ „Milý příteli,“ řekl předseda „masy lidí se musí udržovat v neustálém stavu obav a konkrétního strachu. My jim ten strach nejen vytváříme, ale zároveň jim nabízíme nápravu situace. No, a na tom vyděláváme ty ohromné peníze. Lidé jsou ochotni zaplatit cokoliv za pocit bezpečí. Zvláště pak, když mají malé děti a obávají se o jejich budoucnost. Mimo to, všichni chtějí žít zdravěji a déle, aby se mohli o pár let déle rýpat ve svých zahrádkách a koukat na ty banální televizní pořady.“ „A co podle vás způsobuje globální oteplování?“ naléhal ekolog. „Sluneční činnost a staleté přírodní cykly. Copak to nevíte?“ odvětil předseda. „To všechno my pozorně sledujeme. Stačí jen naznačit, že jakékoliv přirozené globální změny jsou výsledkem lidské činnosti a pak hned na trh uvést nové produkty, které

situaci „zachrání“. Před pár lety nám hrály do rukou ozónové díry. Víte kolik miliónu jsme na nich vydělali?“ „A co emise kysličníku uhličitého a jiných zplodin hoření. Ty jsou přece výsledkem spalování pohonných hmot v miliónech aut. To je přece lidská činnost, ne?“ „Kapka do moře,“ usmál se předseda. „Každý rok nahodile shoří milióny hektarů lesů po celém světě. Ty vytvoří daleko víc uhelnatých zplodin než veškerá auta v Evropě za sto let. A to se ani nebudu zmiňovat o tom, co vypustí do atmosféry jen jedna malá sopka, když zahájí svou činnost. A těch jsou na světě tisíce.“ „Co tedy bude dál?“ zeptal se ekolog zmateně. „Teď pracujeme na novém projektu a uvidíte, že to bude za pár let ohromný šlágr. Stlačený vzduch. Představte si, že si budete moci koupit bombičku pravého vzduchu z hor, z lesů, z Afriky nebo odkud chcete. Pochopitelně, že to bude jenom čistý vzduch, ale to nikdo vědět nebude. Vzduch je vzduch. Lidé budou sedět doma před televizorem s maskami na obličeji a zhluboka vdechovat, co jim řekneme, že vdechují: lesy, hory, stráně, no cokoliv – lidská fantazie je neomezená. Všichni se přitom budou cítit báječně, zvláště pak, když jim do toho přidáme jemné aroma nějaké vůně a trochu kyslíku. Až ten vzduch vydýchají, honem pak poběží zpět do obchodu a za několik eur si koupí novou bombičku. Lidé si na to brzy zvyknou, stejně jako si rychle zvykli kupovat tu vodu v plastikových láhvích.“ „Ale víte co, teď si uděláme malou přestávku. U bazénu na horní palubě se podává kaviár a šampaňské…“

57 600 Eur Představte si, že vám banka otevře účet s 57 600 Eur, přičemž je třeba dodržet jen 2 pravidla: Pravidlo první: Večer, všechno to, co za den neutratíte, zmizí. Nemůžete podvádět, např. připsat peníze na jiný účet. Můžete jen utrácet... a každé ráno vám banka otevře nový účet s 57 600 Eury na den. Pravidlo druhé: Banka může tuto „hru“ bez předchozího varování přerušit. V určitém okamžiku vám může říct, že hra je ukončena, že ruší váš účet a že další už otevřít nemůže. Co byste udělali? Utratili byste všechny peníze pro své potěšení? Dali byste spoustu darů osobám, které máte rádi, abyste jim udělali radost? Našli byste způsob jak utratit každou minci? Ano? Tuto zázračnou banku máme všichni: Je to čas! Každé ráno, když se vzbudíme, máme na účtu 57 600 sekund života na den. A když večer jdeme spát, nedá se udělat žádný „převod“. To, co jsme prožili a co se stalo je „včerejšek“. Každé ráno se kouzlo opakuje a my hrajeme s jediným neměnným pravidlem: v každém okamžiku se náš život může zastavit, bez jakéhokoliv varování. Takže, co uděláme s našimi každodenními 57 600 sekundami? Život je krátký a krásný zároveň, jen je třeba ho umět žít! Žijte svůj život a užívejte si ho! Pěkný červenec! Pavlína Vlková, šéfredaktorka

Zdroj: Internet

Bylo volno, byly dva svátky a tak něco málo z Jana Husa

Jan Hus - úryvek z kázání „… Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství. Se vším kupčí, všechno prodávají. Chceš pokřtít dítě? Zaplať! Chceš loupit a vraždit? Zaplať a bude ti odpuštěno. Ale pak, kdyby sám ďábel zaplatil, vstoupil by na nebesa? A za peníze takto vydřené z chudého lidu koně krásné chovají, čeleď nepotřebnou drží, v kostky hrají a na své kuběny kožichy drahé věší, zatímco Kristus chodil bos a neměl, kde by hlavu složil. Však poznejte se, vy zloději chudého lidu, neboť Bůh i lidé vás vidí.“ Tak si říkám „nepředběhl Jan Hus dobu?“ A nedivím se, že ho upálili. Jak by asi dopadl dnes? Hezké prázdniny i dovolenou můžete prožít i ve Valticích...

"DOMÁCÍ TAXI"

Vítězslav Krčka

602 722 322 E-mail:[email protected]

KVĚTINÁŘSTVÍ Ivan Bilkovič Za Tesárnou 779 Valtice 606 755 550, 519 352 256 www.valtice.cz/vinoteka [email protected]

Roman HANKE řezané květiny * hrnkové květiny * svatební kytice * smuteční kytice * keramika * slavnostní výzdoby * suchá vazba

Mikulovská 175, Val ti ce tel: 519352043

Bezdrátové připojení k internetu již od Kč 360,- bez DPH tel.: 539 085 100-3 | www.freebone.cz | www.freebone.eu | [email protected] VALTICKÝ ZPRAVODAJ měsíčník, ročník XXXI. prodejné, cena 5.- Kč

vydává Občanské sdružení Valtice, IČO 48452505, náklad 500 ks. Reg. číslo MK ČR E 11608. Redakce: 691 42 Valtice, Nám. Svobody 4., Šéfredaktor: Ing. Pavlína Vlková, sazba Dr. Riebel, tisk: Tiskárna Adámek, Břeclav, příspěvky, inzerce: Ing. Vlková 739 555 011, schránka Nám. Svobody 4, průjezd k TIC Předplatné: M. Lev, tel. 605 102 210. E-mail [email protected], [email protected], internet http://www.valtice.cz/vz. červencové číslo, vyšlo 9.7.2010

14