Vážení spoluobčané, oprava hřbitovní zdi rekonstrukce vodovodu v Rychtá- řově vodovodu a kanalizaci v Sedmi Chalupách v DPS na výmalbě

číslo 3/2014

Vážení spoluobčané, těmito slovy a na tomto místě začínám své články již pošestnácté. Vzhledem k tomu, že náš Zpravodaj je čtvrtletníkem, celkem jednoduše mi vychází, že už to budou čtyři roky, co jsem byl zvolen starostou obce Brloh. Byly to asi nejrychlejší čtyři roky v mém životě. Je zvláštní jak pomalu jsem vnímal běh času ve škole a jak rychle to letí v dospělosti a zřejmě nejen mně. Po volbách v roce 2006 jsem uvažoval o kandidatuře na post starosty, ale vzhledem k tomu, že jsem byl absolutní začátečník, poměrně brzy jsem se rozhodl, že mým případným nástupem do funkce hlavy obce by naše obec mohla více ztratit než získat a neusiloval jsem tedy o zvolení. Řada lidí mi tento krok zazlívala, protože zřejmě žádali změnu. V pozici zástupce starosty jsem měl možnost více nahlédnout do práce zastupitele i starosty, a tak jsem měl již v roce 2010 jasno a od počátku usiloval o post starosty. Pro zaměstnaného člověka je být zastupitelem někdy náročné, zvlášť chce-li svou funkci vykonávat dobře a svědomitě. A i to byl důvod, proč jsem se o pozici starosty ucházel. Po ustavujícím zasedání v listopadu 2010 jsem zaznamenal od řady lidí (a možná už i na jednání samotném) názor, že tím, že jsme si s Liborem Lvem prakticky pouze vyměnili pozice, že k žádné změně, kterou občané ve volbách vyjádřili, nedošlo. Těžko se tenkrát vysvětlovalo, že tomu tak není a občas neobstál ani fakt, že pro zvolení řídících orgánů obce je třeba nadpoloviční většiny zastupitelů. Neusiloval bych o post starosty, pokud bych nechtěl řadu věcí změnit. Snažil jsem se o to celé čtyři roky a bude tedy na Vás zhodnotit, jestli se mi to podařilo. Samozřejmě by se mi to nepodařilo, pokud by za mnou nestál tým lidí, kterým není lhostejný osud naší obce. Je to kolektivní dílo zejména všech zastupitelů a zaměstnanců obce. Pokud bych necítil podporu mých kolegů, těžko by se mi něco měnilo a budovalo. A i když přišla řada rozhodování, kde jsme se všichni shodnout nemohli, spolupráce s nimi byla velmi inspirující a užitečná a za to jim chci upřímně poděkovat. Když se vrátím k začátkům, nepředstavoval jsem si předtím jaká náročná práce starostování je. První rok se rozkoukáváte kudy se kam chodí, druhý kde kdo sedí a jak se jmenuje, třetí rok si již myslíte, že znáte vše a teprve čtvrtým rokem o starostování něco víte ☺. Berte to prosím s nadsázkou. Pravdou však je, že si nedovedu představit, že bych při tomto náročném povolání dělal ještě něco jiného. Když vidím senátory, poslance, ba i podnikatele, kteří ještě starostují, říkám si, že ani jednu z těch věcí prostě nemohou dělat naplno. A to musí být někde znát. I vlastní rodina mnohdy trpí. To nemá znít jako nářky, to je můj pocit z této práce, která mne baví a otevřela mi nové věci. Tak už přestanu hovořit o subjektivních záležitostech a další řádky budu věnovat objektivním skutečnostem.

2

Letošní rozpracované akce zatím jedou dle plánu. Škola dostala a dostává nový kabát, vnitřní úpravy byly hotovy o prázdninách, výměny se též dočkala již dosti špatná

střecha nad bývalou školkou a upraveny byly i okapy na celé hlavní budově, které bohužel nebyly vyměněny s výměnou krytiny před cca 14 lety. Celou tu dobu neplnily svou funkci, voda v nich buď stála, nebo je naopak přelétla a tekla buď po fasádě, nebo mimo okap na zem. Došlo též k rekonstrukci bleskosvodů, které již neodpovídaly technické normě a kompletně se překryjí a tepelně zaizolují rovné střechy nad spojovacími chodbami a kuchyní. Tam si konečně oddychneme, protože starou střechou na mnoha místech zatékalo a nebylo v našich silách nalézt ony poruchy hydroizolace. S výměnou střechy souvisí problém se zatečením do mateřské školky, kde z důvodu dlouhodobější nepřízně počasí nelze dokončit izolaci střechy. Rodiče chci ubezpečit, že problém se týká pouze spojovací chodby, kam děti nechodí a v minimální míře „boťárny“. Jejich děti tak nejsou vystaveny nadstandardně vlhkému prostředí. Situace zhotovitele i nás samozřejmě velice mrzí, ale nechceme neuváženými kroky (např. provést hydroizolaci ihned) uzavřít vlhkost v konstrukci střechy a znehodnotit tak celou akci. Probíhá i oprava hřbitovní zdi, kde již byla provedena drenáž a odvětrání obvodové zdi zvenčí, částečná zednická oprava zdi a do konce září proběhne i zastřešení zdi taškou podobnou bobrovce. Na tuto akci jsme získali grant ve výši cca 160 tis. korun z Programu obnovy venkova Jihočeského kraje, o který jsme zažádali v rámci společné dohody Svazku obcí Podkletí. Vlastní podíl činí cca 140 tis. korun. Pustili jsme se do rekonstrukce vodovodu v Rychtářově, kde se trochu též potýkáme s neduhy počasí, spodní vodou i neochotou jedněch chalupářů, ale pokračujeme. Nový vodojem je v provozu a děkuji místním, kteří nám pomáhají zmapovat stav a též za trpělivost, kterou musí při rekonstrukci mít. Od října by se mělo začít pracovat i na vodovodu a kanalizaci v Sedmi Chalupách a též v DPS na výmalbě společných prostor. Přece jen už si to ta budova zaslouží, neboť se zde nebílilo přibližně 14 roků. Ono se vůbec nějak zapomínalo na běžnou údržbu a obnovu obecního majetku. Dostalo se mu maximálně opravy v havarijním stavu, ale na víc již nebyly peníze. Nebo chyběla vůle? Je dokončena rekonstrukce chodníku okolo hřiště, rekonstrukce povrchu komunikace na Lazích. Ještě nás tam (u Kopáčů a směrem od lípy ke kravínu na Jaroních) čekají lokální opravy poškozených asfaltů a lokální opravy komunikací v Brloze. Brzy začneme i na Rohách, kde dojde též k obnově povrchů. Do konce roku tedy ještě pořád dost práce. Mezi dokončené akce bych zařadil ještě opravu interiéru i exteriéru kapličky v Jaroníně. I když jsme v našich původních plánech počítali s menší akcí, výsledek myslím stojí za to, posuďte sami. Při této příležitosti chci poděkovat všem, kteří se o rekonstrukci zasloužili a zejména místním obyvatelům, kteří se největší měrou zasadili o odvodnění a odvětrání objektu a pochopitelně o finální úklid a přípravu Jaronínské pouti. Pevně věřím, že se těchto tradic chopí i mladší generace a tato symbióza bude fun-

govat i nadále, například jako v Rojšíně, kde se místní mládež příkladně zapojila do údržby tamního prostranství. I Vám diky!

Odpady a zase odpady… K uložení do kontejneru bude převzat pouze odpad, který je v takové nádobě, ze které při transportu nemůže uniknout. Typickým příkladem jsou zbytky barev nebo oleje, které nemůžeme přijímat například v otevřených nádobách (kýblech), ale pouze v nádobách dostatečně pevných a uzavřených. Děkujeme za pochopení.

Pozvánka k volbám V jednom z minulých vydání jsem Vás poněkud mystifikoval, že k volbám letos půjdeme třikrát. Omlouvám se za tuto chybu, chybně jsem do toho počítal i senátní volby, na které si v našem senátním obvodu Český Krumlov ještě počkáme. I přesto Vás zvu, abyste přišli 10. nebo 11. října k volbám a dali svůj hlas lidem, kterým věříte. Máte totiž jedinečnou šanci říci, kdo další čtyři roky bude mít největší vliv na to, co se v naší obci bude dít. Martin Toman, starosta obce

Z jednání zastupitelstva obce Zastupitelstvo obce se v době prázdnin a dovolených sešlo na veřejném zasedání jednou, a to 18. srpna. Program byl trochu netradiční, nezačalo se změnou rozpočtu, tento bod byl až v polovině programu. Začalo se smlouvou s firmou EKO-KOM a.s. o likvidaci tříděného odpadu. Novou smlouvu bylo třeba uzavřít kvůli novému občanskému zákoníku. Druhým bodem byla opět smlouva, a to s MAS Netolice. Tentokrát se jednalo o zapojení do projektu Linecká stezka. V rámci tohoto projektu pořídí obec nějaké lavičky, koše a jiný venkovní mobiliář, který bude rozmístěn na vhodných místech. Dalším bodem byla žádost majitelů pozemku, který je určen územním plánem k zástavbě pro kombinaci podnikání a bydlení. Majitelé zde chtějí stavět ale pouze stavbu k bydlení. Záměr byl bez námitek schválen. Čtvrtým bodem bylo rozmístění značek omezujících rychlost a parkování nákladních automobilů v některých částech obce. Jedná se o Šetřílkov, Klondajk a střed obce kolem pošty. Rychlost bude omezena na třicet km v hodině. No, omezení rychlosti značkou je jedna věc, a vynutit si její dodržování druhá. Už se těším, jak policie, která má tak dva tři radary na celý okres, se s ním postaví někde u školky a bude měřit. Člověk už místy pro značky nevidí silniční příkop. Na jedno z pracovních jednání se dostavil i pan Prűher z Jaronína se žádostí jaroňských o opravu terasy před místní klubovnou-hospůdkou a její částečné zastřešení. Po diskusi bylo rozhodnuto, že oprava bude provedena v příštím roce. Někteří majitelé domků u koupaliště by se rádi napojili na ČOV na koupališti. Provozu ČOV by jistě jejich připojení prospělo, otázka je však finanční. Je třeba rozhodnout, co z toho bude kanalizační řád a co kanalizační přípojka. A podle toho, co zaplatí obec a co majitelé domků. Zastupitelstvo se tím bude dále zabývat. Sedmým bodem byla konečně úprava rozpočtu. V letošním roce je zařazeno nebývale mnoho akcí, takže rozpočet jde do velikého mínusu. Více jak osm milionů korun. Polovinu tvoří podíl na zateplení školy, dalším více jak milionem je podíl na zakoupení technologie pro zpracování biologického odpadu. Ale ostatní jsou akce, které byly zařazeny v podstatě v průběhu tohoto roku. Schodek bude kryt ze zůstatku z minulých let, který k prvnímu lednu 2014 činil přes dvanáct milionů. V podstatě ale budou utra-

ceny všechny peníze, které se ušetřily za poslední tři roky. Hlavní část se podařilo ušetřit hlavně v loňském roce. Tehdy začal platit nový systém přerozdělování daní pro obce, který nám hodně pomohl proti dřívějším způsobům. Zhruba se dá říci, že podle nového systému si můžeme dovolit vyčlenit na investice a velké opravy více jak čtyřikrát více, než dříve. Protože jsme ale nevěděli, jaká bude skutečná výše vybraných daní, držel se loňský rozpočet spíše při starých číslech a tak byl loňský zůstatek z hospodaření více jak tři miliony. V různém se pak projednával návrh na zahájení komplexních pozemkových úprav v katastru Jánské Údolí. Diskuse nebyla jednoznačná, nakonec návrh na zahájení úprav zvítězil, je třeba jen pro myšlenku získat dostatečný počet majitelů pozemků. Trochu diskuse byla kolem nákupu technologie na kompostování biologického odpadu. Přiznám se, že ten remcal, jsem byl já. Na první pohled to vypadá báječně. Pořízení technologie za zhruba čtyři miliony, přes tři miliony dotace, to je přece skvělé. Byl výborný čas na její získání. Ministerstvo životního prostředí, kterému hrozí vracení miliard nevyčerpaných fondů, přesouvalo peníze do projektů, které nepotřebovaly stavební povolení, takže byla velká šance na úspěch. Já jsem se problematikou likvidace a zpracování biologického odpadu svého času dost zabýval. Tehdy jsem dospěl k závěru, že takový systém musí sloužit oblasti s alespoň šesti tisíci obyvateli, lépe s osmi až desíti. Aby pořízená technologie byla řádně využitá a zbytečně nestárla. Nejde totiž jen o pořizovací náklady, na které můžeme dostat až devadesát procent dotace. Ale další náklady jsou již jen na nás. A víme dobře, že technika stárne, i když se nepoužívá. Zvlášť, když zpracováváme biologický odpad, který tvoří agresivní šťávy. Navíc za humny již byl založen systém, který sdružuje obce v likvidaci kompostovatelného odpadu. A další možnosti zkoumají i Služby města Český Krumlov, které vyvážejí od nás popelnice. Máme proto dost málo šancí, že bychom pro ekonomický provoz naší technologie získali dost dalších obcí. Obávám se proto, že nám koupě kompostárny může v budoucnu přidělat více starostí, než prospěchu. Na závěr zastupitelstvo schválilo podíl na společné akci mikroregionu Podkletí na opravu hřbitovů, v rámci které se i u nás opravuje hřbitovní zeď, a to ve výši kolem 140 000,- Kč. Libor Lev, místostarosta

3

Reakce k článku místostarosty Lva Protože jsem tentokrát měl možnost přečíst si příspěvek mého zástupce před vydáním Zpravodaje, dovolím si několik krátkých reakcí. K instalaci dopravních značek u obydlených zón bych rád uvedl, že k této myšlence nás (zastupitelstvo) dovedly žádosti občanů i osobní zkušenosti ze zmíněných lokalit. ZO se tím nezabývalo jednou, ale po celý čas přípravy (několik měsíců) jsme diskutovali o umístění, symbolech atd. Byly tedy vybrány tři lokality s hustějším osídlením (Klondajk, Šetřílkov a oblast u pošty). U pošty se před jistou dobou stala dopravní nehoda, kde bylo účastníkem dítě a díky Bohu za to, že to neskončilo hůře. Ano, kdyby se všichni chovali na silnicích dle zdravého rozumu, značky by být téměř nemusely. Ale i bez represivních opatření typu policejních kontrol část řidičů značka přiměje jet v této oblasti opatrněji. Cílem je ochránit pěší a zejména pak děti, kterých je v těchto místech dost. Brloh nebyl připravován na provoz tolika aut. Klondajk se osidloval v době, kdy rodina měla maximálně jedno auto, dnes jsou to spíše dvě i více. Místo na chodníky tam zkrátka není, na parkování též ne. A jestli má nějaký řidič z povolání problém s tím, že holt nebude moci parkovat své nákladní auto či autobus tam, kde byl zvyklý, zkusím mu poradit náhradní řešení. Koneckonců na Klondajku i Šetřílkově byly poměrně nedávno (za starostování právě pana Lva) osazeny značky OBYTNÁ ZÓNA, které byly k řidičům ještě přísnější než zmíněné zónové omezení. Úpravu značení dozná i Rojšín u zastávky a „Na drahách“ a i tam je cílem zvýšit bezpečnost chodců. K otázce obecních financí se vyjádřím trochu podrobněji. V minulém Zpravodaji jsem uvedl, že schodek rozpočtu bude poprvé za mé starostování takto výrazný. Hovořil jsem o téměř 10 mil. korun, které jsou však kryty výsledkem hospodaření let minulých, tzn. zůstatkem na běžném účtu obce. Možná záměrně, možná z vlastní nevědomosti (spíše ho však někdo v jeho pomluvách a fabulacích pošťuchuje a „krmí“ neověřenými informacemi) mne jeden náš spoluobčan nepravdivě obviňuje, že jsem obec zadlužil. Vycházeje zřejmě z jedné věty mého posledního článku se mylně domnívá (byť se jedná o bývalého zastupitele a dokonce tehdejšího místostarostu), že schodek rozpočtu je zadlužením obce. Není. K zadlužení obce dojde tehdy, nejsou-li ke krytí schodku rozpočtu žádné prostředky např. na běžných účtech, či spořících účtech, či jiných bankovních produktech. V tabulce uvádím stav našich finančních prostředků vždy k 31. 12. příslušného roku:

k 31.12. 2010

k 31.12.2011

k 31.12.2012

k 31.12.2013

Běžný účet (ČS a ČNB)

2 756 663,80

5 019 325,70

7 083 694,12

12 160 334,04

Sporoinvest

2 328 351,40

2 327 088,35

2 361 572,15

2 368 393,13

143 763,04

142 961,57

153 960,58

Pioneer (inv. fond)

4

154 450,77

Z výše uvedeného vyplývá, že schodek rozpočtu letošního roku, který je v posledním rozpočtovém opatření ve výši téměř 8,5 mil. korun, je PLNĚ kryt rezervou na běžných účtech a k žádnému zadlužení nedošlo. Koneckonců přezkum hospodaření pracovníky Krajského úřadu probíhá každoročně dvakrát a o žádném zadlužení nehovoří. Tyto informace jsou veřejné a můžete si je ověřit například u hospodářky obce paní Hampelové. Naopak se domnívám, že na konci roku nebude schodek tak velký, neboť v návrhu rozpočtu počítáme s tzv. černou variantou, kdy příjmy uvádíme pod loňskou skutečností, zatímco příjem sdílených daní ze státní kasy je doposud oproti loňsku lepší (státu se daří vybírat více prostředků na daních) a na výdajové stránce rozpočtu započítáváme všechny známé náklady v maximální výši vč. některých rezerv. Pan kolega má pravdu, že loni začal platit nový zákon o přerozdělování daní a že jsme si polepšili. Bylo to zhruba o 2,5 mil. korun. Nevím však, proč zmiňuje utracení všech prostředků během jednoho roku, vždyť my nejsme hodnoceni podle naspořených peněz, ale od práce, kterou odvedeme, od investic, které pro obec uděláme. Nemyslím si, že je na tom něco špatného. Začal jsem starostovat s 2,7 miliony na účtu a po třech letech jsme tam měli o 9,4 milionu více. A rozhodně to nebylo díky novému RUD (mimo změnu zákona o rozpočtovém určení daní to bylo o téměř 7 milionů korun). Ano, šetřili jsme, ale rozhodně se nedá říct, že bychom vedle toho nic nedělali. Koupili jsme bagr, multikáru s vybavením (2,5 mil.), zbudovali chodník a rozšířili silnici k mateřské školce (1,1 mil.), opravili komunikaci a vyměnili vodovod u pastoušky po rekonstrukci kanalizace, zbudovali tam nové dětské hřiště, zlepšili stav mnoha nezpevněných komunikací položením asfaltového koberce, udělali nový plot kolem hřiště, vydláždili uličky u Šebelků a Jakešů, opravovali povodňové škody, kupovali pozemky pro výstavbu i rozvoj služeb obce (1,5 mil.) a další investice a opravy. Ještě zodpovím nevyřčenou otázku, proč vše utrácíme letos, před volbami? Je to jednoduché. Od roku 2012, kdy jsme podávali žádost na zateplení a výměnu oken ve škole jsme v zastupitelstvu domluvili, že budeme šetřit na naši spoluúčast na této velké akci. A letos, když tato investice už konečně mohla začít a reálněji vidíme, s jakými vícenáklady můžeme počítat, si dovolíme investovat další naspořené prostředky do komunikací (Laze, Rohy…) , do oprav vodovodů (Rychtářov a Sedm Chalup) i investici do zbudování části kanalizace v posledně jmenovaných Sedmi Chalupách, čímž plníme slib tamním obyvatelům, byť o něco později než jsem uvažoval v počátku. Nesaháme přitom na finance např. na Sporoinvestu (v minulosti se tak dělo). Pro úplnost dodávám, že výsledek hospodaření minulého roku nebyl uváděné více jak tři miliony, ale více než 5,3 milionu korun (možná se ta pětka někam zakutálela…).

Pan Lev skutečně bývá oponentem při našich debatách, hlasování občas bývá osm ku jedné a tak označení „remcal“ chápu. Když jsem zastupitelstvo informoval o možnosti pořídit za zajímavých podmínek mobilní systém kompostování, Liboru Lvovi se tento koncept příliš nezamlouval. Asi proto, že jak píše, v minulosti se této otázce věnoval. Před čtyřmi a více roky nebyl systém mobilního kompostování na takové úrovni jako nyní, hovořilo se pouze o stacionární kompostárně, kde zjednodušeně řečeno se kompost na zpevněné ploše přehrabuje velmi pomalu jedoucím traktorem. Toto řešení není levné. Nese sebou zvýšené technické nároky (zpevněná rovná plocha s odvodněním a zabezpečeným řešením odtoku a kumulace šťáv – vodotěsná jímka s dostatečnou kapacitou, traktor s velmi plazivou rychlostí a další náklady). Vím, že mobilní kompostárna je v pořizovacích nákladech a jsem přesvědčen, že i v těch provozních, výhodnější. V době, kdy jsme podání žádosti o dotaci řešili, visel ve vzduchu návrh nového zákona o odpadech, a v souvislosti s tím se hovořilo o povinnosti obcí hospodařit s biologicky rozložitelným odpadem a umožnit občanům jej uložit. Neboť v rozumném dosahu nebyla žádná možnost kompostovat, viděl jsem jako dobré řešení zařídit se po svém. V rámci regionálního svazku obcí Vltava jsme tuto otázku řešili, kompostárna se zřejmě bude budovat ve Větřní či Bohdalovicích, z novin víte, že Mirkovičtí budou tento odpad likvidovat v blízké bioplynce a kompostovat (mobilně) bude i podnikatel z Vrábče, což je podle pana místostarosty „za humny“. Navíc tento zemědělský podnikatel si nasmlouval pro přísun kompostu obce v bližším okolí (vím o Vrábči, Křemži a Holubovu) a další nyní nepřibírá. Prý počká na zkušenosti z tohoto roku. Mně prostě přijde nehospodárné vozit takovýto odpad 30 km daleko. Navíc pokud vím, tento podnikatel nemůže přijímat biologicky rozložitelný komunální odpad (krásná zkratka BRKO), což jsou například zbytky z domácností, které občané též produkují. Naše řešení toto umožňovat bude. Pořídíme nový traktor a svozovou techniku za starý a rozpadlý vlek. V jednom má kolega Lev pravdu. Nebýt dotace, nešel bych do toho. Provoz včetně pořizovacích nákladů by byl zřejmě nerentabilní. Já bych byl vůbec raději, kdyby otázku kompostování řešil nějaký místní zemědělec s vhodnou technikou, ale když tu žádný takový není, musíme se touto otázkou zabývat my a znovu říkám – není to jen o kompostování. Služby města Český Krumlov zkoumají zatím pouze možnost svozu BRO a BRKO, tedy dodání nádob a svoz někam, kde to zlikvidují, neřeší likvidaci samotnou. Omlouvám se za delší text, než jsem měl původně v úmyslu, ale považoval jsem za nutné vysvětlit některá má rozhodnutí a kroky zastupitelstva, neboť na základě (dle mého mínění) místy zavádějícího článku pana Lva byste si mohli udělat mylný obrázek o některých skutečnostech a dění na obecním úřadě. Děkuji. Martin Toman, starosta obce

Zájezd pro seniory Již pátým rokem pořádal obecní úřad v Brloze zájezd pro seniory, který se uskutečnil dne 20. srpna. Sešlo se nás třicet devět účastníků. Jako první jsme navštívili keramickou dílnu v Maříži, kde jsme zhlédli ukázku originálních, ručně vyráběných hrnečků, keramických talířů a džbánků. Tato oblíbená, pestrobarevná a veselá keramika se tu dala nejen prohlížet, koupit, ale i vytvořit. Stačilo si vybrat z rozličných druhů misek, váz, hrnečků či zvonečků. Usadili jsme se ke stolu s barvami a pustili se do díla. Po dokončení glazury keramika putovala do pece a za pár dní jsme obdrželi balíček s vlastními výrobky. A jakou jsme měli radost z dokončeného vlastního výrobku ☺. I ta káva v nich chutná lépe ☺ Z Maříže jsme dorazili do Slavonic. Zde jsme se posilnili a pak vyrazili s místním průvodcem po historii Slavonic. Slavonice leží v jižních Čechách, jihovýchodním směrem od města Jindřichův Hradec a v těsné blízkosti hranice s Rakouskem. Město se rozprostírá na území přírodního parku Česká Kanada a je obklopeno lesy. Slavonice jsou označovány jako jedno z nejkrásnějších českých měst. Od roku 1961 jsou prohlášeny městskou památkovou rezervací a od roku 2003 se ucházejí o zápis do seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Chtěla bych poděkovat všem účastníkům zájezdu, cestovní kanceláři Saturn a také p. Janě Masáčkové za skvělou organizaci zájezdu. Dana Sixlová

5

Z historie naší obce FARNÍ OSADA BRLOH (4. část) od místního učitele Jana Eliase z roku 1894

6

Posloupnost p. t. kaplanů při faře Brložské. Osadníci zdejší, jakož i páni faráři, vidouce obtížnost zdejší duchovní správy, pomýšleli na to, aby zde bylo založeno kaplanské místo. Po delší dobu skládaly se příspěvky, a když konečně obec Janovo Údolí k účelu tomu dala 1500 zl., vzrostla jistina na 6810 zl. Nyní přikročeno k uskutečnění tužby celé osady farní. Farář měl dostávati 116 zl. za stravu, kterou kaplanovi dával; kaplan měl bráti služby 120 zl. ročně. Ale jistina ta seschla se následkem finančního patentu ze dne 15. března 1811 na polovici. Druhá chybující polovice kryla se z oněch 59 zl. 35 kr., jež brával zdejší duchovní správce z Čakova. Nyní byl kaplan povinen za stravu čísti týdně 3 mše svaté určené od svého faráře a jednu za farníky, tak že měl tři dny v témdni volné. Když takto příjmy kaplanovy ustáleny byly, přikročeno ihned ku jmenování kaplana. Prvním kaplanem jmenován byl Karel Bor. Schmied, Čech rodák z Č. Budějovic. Nástupcem jeho byl Breger, rodák Chvalšinský. Když pak tento stal se farářem v Šenavě na Plánsku, jmenován třetím kaplanem zdejším Jan Sladkovský, který zde do r. 1838 působil, načež stal se farářem v Dlouhé Vsi na Sušicku. Čtvrtým kaplanem zdejším stal se Josef Strpek, rodák z blízkých Halačovic, dosavadní kaplan v Deštné. Týž působil na osadě zdejší plných 22 let, kdy r. 1860 stal se farářem Křemežským, později farář Veselský, kdež též i život dokonal. Pátým kaplanem zdejším jmenován byl Václav Papoušek, rodák z Markvartic u Velešína, který zde od 30. listopadu 1860 do 15. března 1875 blahodárně působil, načež farářem v Křešťovicích a posléze farářem zdejším se stal, až dne 16. října 1887 zemřel. Šestým kaplanem stal se František Martinic, rodák z Vysokého Mýta, který zde od 10. dunbna 1875 až do září 1882 působil; na to jmenován farářem v Albrechtci na Sušicku, později v Bubovicích u Březnice, a posléze v Loučími na Klatovsku, kde ještě doposud působí. Nástupcem jeho a sedmým kaplanem zdejším byl František Brožka, rodák z Mahouše u Netolic, který místo své zastával od měsíce září 1882 do dubna 1885, načež se stal kaplanem v Netolicích, později sídelním kaplanem ve Mláce u Třeboně, nyní u Sv. Máří Magdaleny co farář působí. Od 11. srpna 1885 kaplanem zdejším byl Josef Bartík, rodák z Dol. Záhoří u Písku a setrval na místě tom do června 1888, kdy jmenován kaplanem ve Vlachově Březí, odkudž co missionář do Severní Ameriky se odebral, kdež doposud blahodárně působí. Devátým kaplanem, a sice jen od 15. září do 15. října 1888 po dobu jednoho měsíce, byl Tomáš Waldmann, rodák z Radostic na Sušicku. Když pak týž jako kaplan do Týnce u Klatov se odebral, téhož dne nastoupil místo své desátý kaplan Vít Zeman, rodák z Ločenic u Velešína, dosavadní kaplan v Týnci na Klatovsku. Na místě zdejším pobyl do 16. června 1890, kdy jmenován kaplanem v Č. Krumlově, později ve Vimperce, kde dosud působí. Jedenáctým kaplanem od 12. září 1890. do konce měsíc března 1894 byl Matěj Bendík, rodák

z Kališť u Dobré Vody na Č. Budějovicku, načež odstěhoval se co kaplan do Mrakova mezi Chody na Domažlicku. Od počátku dubna 1894 působí zde dvanáctý kaplan Václav Klimeš, rodák z blízké Stupné, který blahodárně působiž ještě dlouhá léta na osadě zdejší. Obecná škola česká v Brloze. Proti chrámu Páně a farní budově stojí jednopatrová školní budova, v níž mimo byt řídícího učitele, hospodářské stavení a byl podučitelův, umístěny jsou dvě třídy české a dvě německé. Druhé pak dvě třídy české nalézají se v nájmu v čísle pop. 21 a jedna německá v obecním domě. O počátcích a vzniku školy zdejší neví se zcela ničehož. Pokud ale možno dopátrati se hlavně z farních matrik r. 1660 počínajících, byla celá osada Brložská, která ku škole zdejší celá patřila, úplně českou a tudy i škola českou bývala. Koncem ale 17. století dovolil majitel okolních lesů Jan Křišťan, kníže z Eggenberku (nastoupil vládu dnem 30. června 1665 a zemřel dne 14. prosince 1710) okolním německým osadníkům z vedlejších farností vystavěti si chalupy na svahu Blánského lesa a pahorkatiny Lhenické a tím základ k nynější pol. obci Janovu Údolí položil. Učitelové tehdejší počali z počátku dobrovolně učiti ve škole jazykem německým, čímž škola v polovici 18. století obou jazyčnou se stala. Počátkem 19. století přibrán jest podučitel, který v učebně spal a v ní s řídícím učitelem společně vyučoval. Bylať totiž až do r. 1857 ve staré školní budově jediná toliko učebna. V roce tom postavena jest nynější školní budova a dne 2. srpna 1857 slavnostně od Jana Gerstenkorna, praelata a vikáře posvěcena. Po dobu stavby této vyučovalo se „u Nováků“ v čís. pop. 8. Dle zákonů školních rozdělena zdejší utraquistická škola počátkem škol. r. 1870/1 na dvoutřídní českou a jednotřídní německou, v které vyučoval podučitel. Správu nad oběma školama vedl řídící učitel české školy po dvě léta do konce r. 1873, kdy zřízeny byly dvě dvojtřídní školy, česká i německá, každá se samostatnou správou a obec školní rozdělena byla ve dvě školní obce. Česká škola rozšířena počátkem škol. r. 1882/3 o třídu třetí, počátkem r. 1885 a sice dnem 1. března o třídu čtvrtou. Zároveň ale prohlášena jest zdejší školní obec za jazykem smíšenou a podřízena c. k. okresní školní radě české v Č. Krumlově. Podobně i ně-mecká dvoutřídní škola rozšířena počátkem školního roku 1887/8 o třídu třetí. Že třídy jak české tak německé školy v nájmu nalézati se musí, jedná se v posledním čase o to, aby nová budova pro školu německou postavena byla.

Pátá várka citátů z roku 1845 z „Památní knihy obce Roušínské“: Opilého člověka haní každý zdaleka. Kdo své věci, knihy, šaty hned za mládí kazí, špatí, z toho také v starosti nebude moc radosti.

Tlachači tajemství nesvěřuj nedrží na uzdě jazyk svůj.

Kdo jest nad nás knížata? Hrobníkova lopata!

Otec synkovi dal statek; ten pak za to na oplatek, kůrčičku že prosí jen, ze dveří jim strká ven! Není ďáblu podoben? Oko Páně všecko vidí, i když někdo tajně šidí.

S každým krokem chvátáš k hrobu, pomni: jak jsi živ, tak pojedeš onu dobu! Zpomeň na to dřív. Marná krása hyne, ctnost pak nepomine. Co z lásky činíš nuznému, to činíš Bohu samému.

Na světě se všecko mění, měním já i podobu, a ta v krátkém okamžení - klesne také do hrobu. Není ještě ztraceno, co být může vráceno; ztracený však čas - nevrátí se zas. Marta Tomanová

Jak se žije v Brloze bývalé matrikářce… Dnes jsem o rozhovor požádala paní Marii Vackovou z Brloha, která dlouhé roky zastávala v obci funkci matrikářky. Letos oslavila už 82 narozeniny, je vdova, má tři děti, osm vnoučat a dokonce čtyři pravnoučata. Vy jste určitě rodačka z Brloha, že? Ne, já se narodila v Rojšíně, kde bydlela babička i maminka. Teprve, když byla na cestě moje sestra, která je o tři roky mladší, tak se naši vzali a pak jsme byli tady u Seplů. Kolik máte sourozenců? Tři. Já byla nejstarší, Marta bydlí u Plzně, Honza už bohužel nežije, a nejmladší Jana ještě učí tady ve škole. Narodila se stejný rok jako moje dcera, takže chodily spolu do stejné třídy teta s neteří. Čím jste chtěla být jako malá holka? Já ani nevím, nepamatuji se, že bych měla něco vysněného. Do školy jste chodila tady? Ano. Dokonce už do školky, která byla tenkrát u Hajduchů (Knížepánů). Pamatuji se, že jsem chodila v poledne sama domu na oběd (dnes zcela nemyslitelná věc) a odpoledne jsem tam už nechtěla být, tak jsem se schovala za vrata. Když mi to tam bylo už dlouhý, snědla jsem svačinu a šla domu. Naši zrovna nakejdali a hned, co tam dělám, a já, že školka už skončila. Zasloužený vejlupek mě neminul – už ve školce jsem chodila za školu. Pak jsem ještě byla asi půl roku ve zbrusu nové krásné školce. Říkalo se, že když farář novou školu světil, že ho ani nechtěli pustit do tříd, aby jim to tam nepošlapal. Jenže přišla válka, celá budova se musela vyklidit a Němci a posléze i Američani to ničili v kanadách. Do první třídy jsem nastoupila do staré školy, co je teď obecní úřad. Už jste skoro 70 let ze školních lavic venku, vzpomenete si ještě na nějakého učitele? Vzpomínám na pana řídícího, když jsem se šla zapsat do první třídy (ta byla co je teď obřadní síň), tak on měl byt hned naproti. Taky na pani učitelku Štichovou. Za války jsme měli třídy různě po vsi. Vím, že jedna byla u Hotelírů, u Vrbů, u Caisů, taky v pastoušce a sborovna pro učitele byla na faře. Co jste dělala po škole? Zůstala jsem doma, protože tatínek dělal listonoše ve Ktiši a já jsem s maminkou hospodařila až do 19 let. Pak jsem nastoupila do Krumlova do kanceláře k Lesům, sídlo měly tehdy na zámku, kde jsem pracovala pět let. V roce 1954 jsem se vdala a po narození holek jsem začala prodávat tady v TEPu. To byla prodejna s textilním zbožím a sídlila u Čeloudů. Tam si vás už pamatuji. Dokonce babička vyprávěla, jak jste zachránila našeho Káju. To byl ještě v kočárku,

Růža ho vozila a postavila kočár u schodů do krámu. Bylo to trochu z kopečka a tenkrát žádné brzdy na kočárech nebyly, takže se pomalu rozjel a spadl do horního potoka. Hupla jsem do vody rovnou v botách a Káju i kočár vytáhla ven. Pár chlapů tam koukalo, ale žádnej pomoct nepřišel. Dobře si pamatuji, jak jsem přišla ze školy domu a na zápraží se sušil ten náš proutěný kočár, strožůček i peřinky. Doma ubrečená Růža, co dostala od mámy za vyučenou. Bohužel, Káju ten osud neminul. Dohnal ho za jednadvacet let na brložským rybníce. Ale tentokrát už neměl u sebe takového strážného anděla, jakým jste pro něj byla tehdy vy. To jsem vás přerušila. Jak dlouho jste prodávala? Sedm let, až než se narodil Petr. Po mateřské jsem už jsem nastoupila na obec, zrovna v tom bouřlivým roce 1968 a zůstala až do důchodu. Pak jsem se tam ještě vrátila na dva roky za Hanku Postlů, když byla na mateřské, takže celkem dvacet let. To se muselo za tu dobu vystřídat několik starostů, ne? Pár jich bylo. Pamatuju si Jiřičku, Kotlína, Švarce, ale ti na obci moc neúřadovali, tam seděl jen tajemník Jakubec, co sem dojížděl z Chvalšin. A vy jste tady byla jako administrativní pracovnice sama? Jo, sama, na matriku i účtařinu. Ale tenkrát to bylo jen pro Brloh. Ostatní osady byly samostatné, každá měla svůj úřad. Vzpomínám si, že jsem ze začátku jezdila asi po dva roky každou středu úřadovat do Rojšína. A taky té administrativy nebylo tolik. Až když se Brloh stal střediskovou

7

obcí a připojil se k nám Jaronín, Rojšín, Janské Údolí, Kuklov i Nová Ves, přešla sem ještě Jana Smetanů, právě z Nové Vsi. Vzpomenete si na nějakou veselou příhodu? Těch bylo víc, jen si vzpomenout. Jednou nám při svatbě nefungovala hudba v obřadce, tak si naše Marta musela vlézt pod stůl a pouštět ručně magneťák, z dlouhé chvíle rozvazovala oddávajícímu Kotlínovi boty a on nemohl proti tomu nic dělat, jen přešlapoval. Jindy zase běžel na svatbu na poslední chvíli, utekl za ním jejich pes a spadl do potoka. On ho musel vylovit, vylezl zmáčený, ale už neměl čas se jít domu převlect, tak vylil vodu z bot a oddával v tom mokrým. Domek, co teď bydlíte, jste si stavěli už s manželem? Ano. Nejdřív jsme bydleli u našich, pak asi sedm let nahoře u Lošků a někdy v roce 1965 postavili tohle. Jaké máte zájmy, co vás baví či bavilo? Já jsem ráda pletla, taky proto, že na děti se moc toho nesehnalo. Hodně jsem chodila pomáhat našim s hospodářstvím, hlavně s krmením, sušit seno… Teď se k večeru dívám na televizi a taky od 23 do 1 hodiny v noci pravidelně poslouchám moc pěkný rozhlasový pořad. Hodně čtu. To vím, že jste vášnivá čtenářka, bavilo vás to vždycky? Já vždycky ráda četla, akorát, že dřív nebylo tolik času. Teď si to alespoň vynahradím. Taky jsem slyšela, že jste ráda a hodně pekla? To je pravda, hlavně dorty na svatby, bylo jich hodně. A pak na bály do tomboly dorty s panenkou, těch bylo taky spousta. Pečete ještě? Ne, už ne. Teď pečou holky, jsou na to opravdu šikovné. Co ráda jíte? Já jím všechno, ale když si můžu vybrat,

mám radši maso, než něco sladkého. Když mě honí mlsná, spraví to plátek uzeného masíka. Vaříte si sama? Co není děda, tak už ne. Mám hodné děti, takže každou neděli jsem buď u Maruny, nebo u Marty, nebo přijede Petr a vaří tady. A ve všední dny si beru obědy ze školy. Sportovala jste? Ne. Byla jste v nějakém spolku? Jen u baráčníků. Máte tady nějaké spolužáky a scházíte se ještě? Mám tu dvě spolužačky Růžu Máčů a Miladu Kolářů. S Růžou se hodně kamarádím, chodím ji často navštěvovat a pak povídáme třeba až do večera. Se spolužáky jsme se začali scházet, když nám bylo padesát, vždy asi po dvou letech. Teď už se po několik let scházíme každý rok, a protože je nás čím dál míň, organizuju to společně s Frantou Ondřichů i pro jeho třídu, ti byli o rok mladší. Hrává nám na harmoniku Pavel Vejvarů a Honza Baierů. Co děláte, když nemůžete spát? Naše babička počítala lidi a pak, když jsem ráno přišla, hned se ptala, jestli vím, kolik je ve vsi Aniček, nebo Josefů… (Smích) Já to dělám taky. Buď čtu, nebo počítám chalupu po chalupě třeba vdovy, děti… Co se vám v Brloze líbí a co ne? Mně se v Brloze líbí, stále se to tady zvelebuje, s lidma vycházím dobře, nemám si nač stěžovat. Já jsem spokojenej člověk. Máte nějaké přání na závěr? Aby byli všichni zdrávi a měli se rádi. Děkuji za rozhovor. Přeji Vám hodně štěstí, klid, pohodu, milující rodinu, hlavně pevné zdraví, a abyste potkávala jen samé hodné lidi. MT

Pozvání do knihovny Příležitost, jak se vzdělávat na počítačích zdarma

8

http://www.virtualnikolega.cz je výukový web zaměřený na praktické počítačové dovednosti. Od začátku března dochází k jeho postupnému zpřístupňování pro zaměstnance a návštěvníky knihoven a to zcela zdarma. Kurzy jsou určené pro začátečníky a mírně pokročilé, nicméně i ti, kteří používají počítač zcela běžně, se s Virtuálním kolegou mohou naučit ledacos nového. Základem výuky jsou názorné videoukázky komentované zkušenými lektory, které jsou srozumitelné i úplným začátečníkům. Takže nemusí čekat na pomoc někoho jiného, zvládnou to zcela sami. Pro pokročilejší je určená řada tipů a triků, které mohou významně usnadnit práci na počítači. Součástí jednotlivých lekcí jsou cvičení nebo interaktivní kvízy, na kterých si uživatel ověří, co se naučil. Virtuálního kolegu lze studovat systematicky kurz po kurzu, výklad je koncipován tak, aby na sebe navazoval a postupovalo se od nejlehčí látky po tu nejsložitější. V případě, že student potřebuje nalézt rychle konkrétní odpověď na daný problém, může využít vyhledávání podle klíčových slov. Každý návštěvník se může v knihovně naučit nejen jak napsat dopis ve Wordu, odeslat ho emailem, vyhledávat informace na internetu, telefonovat pomocí služby Skype, za-

ložit si účet na facebooku, ale i jak upravit fotku nebo obrázek pomocí grafických programů zdarma, jak si založit webové stránky, nebo prezentovat svoji firmu. Pokud ho zaujme nějaká lekce a chtěl by ji studovat i doma, stačí, když na úvodní stránce zadá svoji emailovou adresu, a bude mu odeslán voucher v hodnotě 1500 Kč.

Co venkovské knihovny umějí a mohou Od čtvrtka 18. do soboty 20. září jsem se zúčastnila jubilejního 10. ročníku setkání knihovníků venkovských knihoven, který tentokrát pořádala Obecní knihovna Ratíškovice (Knihovna roku 2012), Sekce veřejných knihoven SKIP a Městská knihovna v Hodoníně za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. Seminář byl zahájen ve 14:00 hodin exkurzí po hodonínské knihovně a za hodinku už jsme odjížděli do Mikulčic na Slovanské Hradiště. Prohlídka Velkomoravského hradiště s odborným výkladem byla opravdu zajímavá. Víte, že tato Národní kulturní památka dvakrát (v letech 2009 a 2013) aspirovala o zápis na Listinu světových kulturních památek UNESCO? Je to významné místo počátků naší státnosti a místo působení slovanských věrozvěstů sv. Konstantina - Cyrila a sv. Metoděje. Jen opevněné jádro se rozprostíralo na třech ostrovech v řece Moravě a mělo rozlohu téměř deset hektarů. Objeveny byly základy knížecího paláce a dvanácti kamenných kostelů,

pohřebiště s celkovým počtem přes 2500 objevených hrobů a pozůstatky mohutného valu. Je zde vynikající stálá archeologická expozice a dokončuje se nová rozhledna, ze které bude možno celý areál shlédnout. V 17. 00 hodin jsme se přesunuli do Ratíškovic, což je se 4100 obyvateli jedna z největších obcí naší republiky. Před knihovnou nás tradičně přivítaly chlebem a solí krojované dětičky, zpěvem mužský folklórní sbor a uvnitř úžasná cimbálová muzika a místostarosta obce PhDr. Radim Šťastný s knihovnicí Marií Škorpíkovou. Po prohlídce knihovny přišlo na řadu i občerstvení v podobě místní speciality, a tou jsou bramborové laty. Velice jednoduché a moc dobré. Tady je recept: Den předem uvařené brambory se nastrouhají na jemno a smíchají s hladkou moukou. Těsto se vyválí na tenké placky a na sucho (nebo jen lehce pomaštěné) opeče přímo na plotně nebo na pánvi. Nejčastěji, a tak jsme je ochutnali i my, se podávají potřené povidly, sypané mákem a stočené jako palačinky. Velmi oblíbené jsou i jako příloha. A jelikož jsme byli na Moravě v příhodnou dobu, nabídli nám i burčák. Kdo nezná, jde o částečně zkvašený mošt z plodů révy vinné, meziprodukt při výrobě vína, který bývá k dispozici několik dní po začátku kvašení a má nízký obsah alkoholu. Říká se o něm, že čistí vnitřnosti, ale špiní trenky. Pátek patřil jako vždy odbornému programu, tentokrát s podnázvem „Obecní knihovna a zachování kulturních tradic“. Ten probíhal v sále penzionu Skalák, kde jsme byli i ubytováni. Krásné úvodní vystoupení Dětského folklorního souboru z Ratíškovic vehnalo mnohým slzy do očí. Následovalo šest přednášek, prezentace knihy „Tradice houbaření v ratíškovské Dúbravě“ a prezentace Knihovny Dr. E. Bořického v Milíně. K večeru jsme ještě navštívili zámek Milotice, kde nás kromě prohlídky čekalo autorské čtení kastelána Evžena Bočka z plánovaného třetího dílu jeho „ARISTOKRATEK“ (první dva díly: Poslední aristokratka a Aristokratka ve varu máme už ve fondu). Od 20:00 hodin následoval společenský večer, doplněný ukázkami zajímavé činnosti hostitelů, krajovými specialitami a cimbálovou muzikou. Verše z čerstvě vytištěné brožury Vínokruhy nám četl autor Jiří Hubáček. Tu pak všichni účastníci dostali darem i s podpisem. V sobotu jsme si ještě prohlédli knihovnu a Muzeum Podhradí v Buchlovicích a v 9:30 byl pro nás připraven varhanní koncert a prohlídka areálu baziliky na Velehradě. V poledne nás čekala cesta domů. Díky výluce na trati, kde i náhradní autobusová doprava měla objížďku, a ještě navíc se následně v Jihlavě někomu podařilo zatáhnout záchrannou brzdu, nabral vlak 45 minut zpoždění. Ani tahle nepříjemnost nám nezkazila radost z tohoto knihovnického setkání. Všude byli samí příjemní lidé, získali jsme nové informace, vyměnili si zkušenosti a takříkajíc „dobili baterky“. Pro vás by to mohl být další tip na skvělý výlet za poznáváním naší krásné vlasti.

Nové knihy Beletrie pro děti: Zuzana Pospíšilová – HRAVÁ ŠKOLA POČÍTÁNÍ Denisa Prošková – KOUZELNÝ SVĚT DOMOVA Roderick Hunt – CESTA LETADLEM Ivan Binar - BOŘIVOJ A BLECHA FLÓ Miloš Macourek - VŠICHNI SLONI V ORCHESTRU Klára Smolíková - ŘEMESLA pohádky – NEJKRÁSNĚJŠÍ POHÁDKY O PYŠNÝCH PRINCEZNÁCH

verše – Jan Vodňanský - MÁME DOMA GORILU Hanka Jelínková – OBRÁZKOVÉ BÁSNIČKY Zuzana Pospíšilová – O BROUČCÍCH pro mládež Hortense Ulrichová – KDO SE LÍBÁ NAPOSLED komiks – Alexanrd Dumas – 3 MUŠKETÝŘI J. D. Wyss – RODINA ROBINSONŮ Mary Shelleyová – FRANKENSTEIN William Shakespeare – MACBETH Nick Saunders – KRYŠTOF KOLUMBUS GLADIÁTOŘI A KOLOSEUM Mark Twain – JOHANKA Z ARKU H. R. Haggard – DOLY KRÁLE ŠALAMOUNA Klára Janečková - ZRADA Naučná literatura pro děti: Michaela Klimková – HRAVÁ ENCYKLOPEDIE ZVÍŘATA – JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA S TOUTO KNÍŽKOU ROK JE PRIMA Lena Freyová – TVOŘENÍ S POHÁDKOU Gabriela Marková – SPLÉTÁNÍ KUMIHIMO Anna Holeyšovská – ROK VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Dagmar Lhotová – ČTENÍ A HRANÍ K UZDRAVOVÁNÍ Nanon Gardinová – KRÁTKÉ HRY PRO DLOUHÉ CHVÍLE Ivana Smutná – NÁPADY PRO TVOŘIVÉ DĚTI Beletrie pro dospělé: romány – Zdena Čistá – MŮJ ŽIVOT S KRÁLEM humor – Evžen Boček – POSLEDNÍ ARISTOKRATKA, ARISTOKRATKA VE VARU E. A. Logen – C. K. POLNÍ MARŠÁLEK Miroslav Batík – RYBÁŘSKÁ LATINA Zdeněk Rosenbaum – PAPÍROVÝ OHŇOSTROJ povídky – Jaroslav Pulkrábek – ŠUMAVSKÉ POVÍDÁNÍ detektivky Veronika Černucká – NOC, KDY JSEM MĚLA ZEMŘÍT Stanislav Češka – STAROŽITNÁ SMRT Sláva Volný – SLEPÁ ULIČKA Ruth Rendellová – TŘINÁCTÉ VÝROČÍ upírské příběhy – C.C. Hunter - VZKŘÍŠENA ZA ÚSVITU napětí Alexander Stainforth – POD MASKOU NEVINNOSTI KRVAVÁ MARY tajemno a fantasy Petr Koudelka – PRAŽSKÉ HALUCINACE Leonard Medek – STÍN MODRÉHO BÝKA historické – Alexander Stainforth – KAROLÍNINA VOLBA Luboš Y. Koláček – UTAJENÝ NÁSLEDNÍK Josef Svátek – POSLEDNÍ BUDOVEC Vlastimil Vondruška – ŽIVOT STARÉ ŠUMAVY Oldřich Daněk – KRÁL UTÍKÁ Z BOJE psychologické Jana Červenková – ZAVŘI OČI, OTEVŘI PUSU Bruno Ferrero – PŘÍBĚHY PRO POTĚCHU DUŠE, KVĚTINY PRO DUŠI DALŠÍ PŘÍBĚHY PRO POTĚCHU DUŠE Windsor Chorlton – ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA NULA skutečné příběhy – Richard Pachman - TYLDA Teremová, Lenka – ÚTĚKY TAM A ZASE ZPÁTKY Sláva Volný – KAŽDÉMU RAKEV

9

Inna Rottová – ŠEST HODIN VE VLAKU Šárka Horáková Maixnerová – PŘÍSNĚ TAJNÉ VRAŽDY Senait G. Mehari – NIKDY JSEM NECHTĚLA ZABÍJET poezie – PÍSEŇ PÍSNÍ Martin Komárek – KDY UŽ DĚDKU ZKAPEŠ? (aforismy) Naučná literatura pro dospělé: Oldřich Družba – CHLÉB & NAŠE ZDRAVÍ Václav Krolmus – STAROČESKÉ POVĚSTI, ZPĚVY, HRY, OBYČEJE, SLAVNOSTI A NÁPĚVY Ursula Struppe – JAK POROZUMĚT BIBLI historie – N. Goodrick-Clarke – HITLEROVA KNĚŽKA Peter Antill – BERLÍN 1945 František Emmert ČEŠI U TOBRUKU Józef Franek – ZE SOVĚTSKÉHO ZAJETÍ DO POLSKÉ ARMÁDY A. a V. Vondruškovi – VESNICE, MĚSTO V JEDNOM SPOLEČENSTVÍ – životní příběhy světců

zdraví, psychologie a výchova Michail Tombak – JE MOŽNÉ ŽÍT 150 LET? E. Lange – DIETA JEN TAK MIMOCHODEM Tomáš Novák – JAK NEZEŠÍLET Z DĚTÍ šikovné ruce Helena Hošková – BATIKA malování voskem Markéta Lukáčová – VÁNOČNÍ INSPIRACE Z edice „stavíme“ – KLIMATIZACE A VĚTRÁNÍ, DŮM NA MÍRU cestování – Ivo Paulík – VYSOČINA Přijďte, nabídka je bohatá. Navíc máme další výměnný soubor knih i zvukových knih na CD z Českého Krumlova. Je fajn, že už více využíváte náš on-line katalog. Kdo ještě neví, dostane se na něj přes oficiální stránky obce: www.obecbrloh.cz/knihovna nebo: www.knihovnabrloh. estranky.cz, kde si může požadovanou knihu, která je zrovna půjčená, případně i zarezervovat. Přijďte, těší se na vás knihovnice Marta Tomanová.

Základní a Mateřská škola Brloh Pedagogický sbor 1. třída Mgr. Jana Čeloudová 2. třída Mgr. Božena Němcová 3. třída Mgr. Miroslava Pouzarová 4. třída Mgr. Marie Marková 5. třída Mgr. Veronika Sklenářová 6. třída Mgr. Alena Pulkertová 7. třída Mgr. Magdalena Pasovská 8. třída Mgr. Monika Fejglová (zástup za nemoc) 9. třída Mgr. Helena Kratochvílová

1. třída třídní učitelka Mgr. Jana Čeloudová

10

Bez třídnictví: Mgr. Petra Jůzlová Zástupkyně ředitelky: Mgr. Zdeňka Švarcová Ředitelka: PaedDr. Stanislava Hlaváčková Asistentky: Marie Cábová Mgr. Nina Máčová DiS. Vladimíra Kadlecová Vychovatelky: Jana Postlová DiS. Vladimíra Kadlecová

2. třída třídní učitelka Mgr. Božena Němcová

3. třída třídní učitelka Mgr. Miroslava Pouzarová

11

4. třída třídní učitelka Mgr. Marie Marková

5. třída třídní učitelka Mgr. Veronika Sklenářová

12

6. třída třídní učitelka Mgr. Alena Pulkertová

7. třída třídní učitelka Mgr. Magdalena Pasovská

8. třída třídní učitelka Mgr. Monika Fejglová

9. třída třídní učitelka Mgr. Helena Kratochvílová

13

Kabrňák a kabrňáček I přes mlhavé počasí se v pátek 5. září žáci naší školy pustili do boje sami se sebou. Překonat sám sebe je totiž principem soutěže s názvem Kabrňák a kabrňáček. Celý školní rok si každý sám (ať už ve škole při Tv nebo na nějakém sportovním kroužku) bude zvyšovat svou kondici. Na konci roku provedeme přeměření a uvidíme, kdo se stane Kabrňákem.

14

Učí se plavat Hned 2. září zahájili výuku plavání v Prachaticích žáci 1. a 2. třídy. Zároveň s nimi jezdí i děti z mateřské školy.

Perličky z naší školičky Už jednou jsme Vás ve Zpravodaji zásobili „dětskými perličkami“ a měly velký ohlas. A protože platí: S úsměvem jde všechno lépe, tak i nový školní rok 2014/2015 raději začneme s úsměvem. A pokud se Vám povede vyloudit při čtení i malý úsměv a zlepší se nálada, tak budeme rádi a možná zase něco „nasbíráme“. Přejeme pěkné úsměvné čtení: Kubík už týden marodí a jeho kamarád Honzík T. se ptá Michalky (jeho sestřenice): Honzík: „Kdy přijde Kuba do školky?“ Michalka: „Sní poslední prášek a je tady.“ (Míša odpoví důležitě a rázně.) Dodáváme: Honzíkovi odpověď stačila. Opakujeme si názvy měsíců. Předškoláci ví, ve kterém měsíci se narodili, kdy slaví narozeniny a tak v otázkách a odpovědích pokračujeme dál. P. učitelka se ptá Vojtíška: „Vojtíku, ve kterém měsíci se narodila tvoje sestřička Anička?“ Vojtík po chvíli přemýšlení dodává: „ONA JE JAROVÁ!“ Šimonek p. učitelce ukáže ruku a hned se ptá: „Víš, co to je?“ P. učitelka chce odpovědět, ale Šíma je rychlejší.“ TO JE BOROVICE!“ P. uč. se pousměje a vysvětluje: „Šimonku, to není borovice, to je bradavice.“ Šimča: „No, to sem chtěl říct!“ Za týden (14. 7.): „Mám na ruce pořád tu KRKOVICI!“ Dodáváme: „CO TAM VLASTNĚ MÁ?“ Viktorka má obrovskou radost, že si 2x přidala polévku a hlásí všem: „JAK JSEM MĚLA TU PRVNÍ „POZICI“ POLÉVKY, TAK JSEM MĚLA PŘIDANOU TU DRUHOU POZICI POLÉVKY. TO BYLA DOBROTA. Dodáváme: „POZICE = PORCE NEVADÍ, ŽE?“

Terezka čeká na maminku, je již kolem 16-té hodiny a je s Lucinkou mezi posledními. Terezka: „Mamka nejede, jsme tu poslední.“ Vojtíšek: „Má pomalý auto!“ Terezka: „Asi nemůže najít benzínovku.“ (ASI HLEDÁ) Terezka: Dneska máme drtěný maso s bramborama!“ Dodáváme: Bylo to mleté maso, ale asi dobře rozdrcené. Tříletý Peťa byl s předškolačkou Terezkou v kuchyni. Při návratu hlasitě volá: „Máme rybízovou pomazánku.“ P. učitelku napadla rybízová marmeláda a tak říká: „To bude dobrota!“ Terezka dodává: „Máme ale rybí pomazánku.“ Dodáváme. „Ale začátek rybí se povedl.“ Terezka: „Máme vánočku, brambory a rybí mléko!“ Lucinka: „FUJ, JEŠTĚ ŽE MLÉKO NESMÍM!“ Dodáváme: „Ta má ale štěstí, ta Lucinka, že nesmí žádné mléko, natož rybí!“ Lednové povídání o počasí, o zdraví (u malých Kuřátek). P. učitelka se ptá dětí: „Na co máme kapesník?“ Karinka: „Aby nebyla V UŠECH rýma!“ P. učitelka se ptá dětí: „Co máme dnes k obědu?“ Karinka: „Polévku.“ P. učitelka: „A jakou?“ Karinka: „Vlažnou!“ P. učitelka: „A co je to druhé?“ Karinka: „To nevím, asi jen vlažná polévka.“ Dodáváme: „Ach ty p. kuchařky, dnes jen polévka! (ach to jídlo) Janička: „Já mám doma skáčecí postel a dycky dělám večer na posteli KOPRTELEC. Adámek na to odpoví: „My máme zase TRAMPULÍNU.“ (není co dodat)

15

P. učitelka nakoupila nové lepidlo. Ráno ho uklízí. Ondra ji pozoruje, a pak se zeptá: „Máš nový lepidlo?“ P. učitelka: „Ano, koupila jsem do školky nové lepidlo.“ Ondra: „Ty, viď? Za 1 000 dolarů, viď?“ P. učitelka: „Ano – včera.“ (smích a po chvilce) „Za několik korun.“ Dodáváme: „TO BY BYLO DRAHÉ LEPIDLO, ŽE?“ Eliška: „Paní učitelko, Peťa Jogurtů spadnul.“ P. učitelka: „Kdo?“ Eliška: „Peťa JOGURTŮ (Jungwürthů).“ (máme nového chlapce)

Cvičíme chůzi po laně a Vojtík volá: „AU, MOJE PALEC!“ (není co dodat) A to nebylo zdaleka všechno. S „novými“ dětmi nám přibývají nová překvapení, nastávají humorné i perné chvilky, děti nás nepřestávají překvapovat. Jsou bezednou studnicí nápadů a vyjádření, které se budeme snažit vstřebat a poučit se z nich. Ač jsme učitelky, které děti vedou a směrují, mnohdy jsou to děti, které vyučují právě nás. Dana Hamanová Zuzana Bromová

Koťátka - učitelky Dana Hamanová a Hana Jakešová

Kuřátka - učitelky Zuzana Bromová a Klaudie Kopečná

16

Na zahradě je to přima...

Informace obecního úřadu Vodoměry

Sbírka šatstva

Oznamujeme občanům, že koncem roku se budou provádět odečty vodoměrů. Žádáme majitele domů a bytů, aby umožnili přístup k vodoměrům.

Koncem listopadu provedeme opět pro Diakonii Broumov sbírku textilu, oblečení, nádobí, atd. Vše upřesníme na vývěsce a rozhlasem.

Společenská kronika Blahopřání jubilantům. Říjen: František Smetana 83 let František Ondřich 81 let Karel Freylach 75 let Listopad: Marie Tanzerová 75 let Marie Bauerová 70 let Jan Hrubeš 70 let Prosinec: Jarmila Pouzarová 86 let Jungwirth Jakub 86 let

Brloh Jaronín Brloh

Všem jubilantům srdečně blahopřejeme a přejeme do dalších let hodně štěstí a spokojenosti. Ať prožijete další léta ve zdraví, s úsměvem na tváři a v pohodě, v blízkosti svých příbuzných, přátel a známých.

Janské Údolí Jaronín Rojšín Jaronín Brloh

17

Ženíme se, vdáváme se… Letos se u nás uskutečnilo 21 svateb, převážně cizích a téměř všechny na Kuklově. Z místních si řekli na Kuklově své „ANO“ 14. června Jan Klement s Ivanou Jakešovou a 19. září Zdeněk Sixl s Andreou Královou. Navíc ve Křemži uzavřela sňatek 12. července brlošťanda Dana Sixlová s Miroslavem Schusterem a 23. srpna ve Zlaté Koruně Kateřina Trávníková s Antonínem Hanišem. Na společné cestě životem přejeme všem novomanželům hodně lásky, porozumění, vzájemné úcty, tolerance a domov, do kterého se budou rádi vracet.

novomanželé Sixlovi

novomanželé Schusterovi

18

novomanželé Hanišovi

novomanželé Klementovi

Dne 10. července 2014 uplynulo 60 let od svatebního dne Marie a Bohumila Burdových z Nové Vsi. Diamantovou svatbu si připomněli spolu s rodinou na slavnostním obřadu dne 13. července 2014 na Obecním úřadu v Brloze. Blahopřejeme.

Příspěvky čtenářů Zpravodaje Hlášky z údržby Naše práce přináší mnoho úsměvných, ale i kritických situací, při nichž vznikají originální a neopakovatelné průpovídky. Některé jsou, pravda, převzaté. Bohužel, ty nejtrefnější a nejlegračnější nelze ve slušném časopise publikovat, některé by rozlítily osoby, které je typicky používají, a to bych opravdu, ale opravdu nechtěla... Řešení problémů: Já myslím, já nevím... Tak ti nevím, povídala moje... Já myslel, klucí říkali... Vysvětlete mi to tak, aby to pochopila i taková blondýna, jako jsem já. Nejde to – takový slovo neznám! Co jsem dělal v pondělí? Kde jsem to dělal a s kým jsem to dělal?? Ty se s tím modlíš jak s první láskou! Jemná mechanika: Až napočítám do tří, tak to naráz všichni pustíme: TŘI! Couvejte! - Kam? - Nejspíš směrem dozadu! Vy vůbec nepoužíváte zrcátka při couvání, to je můžeme rovnou prodat! - Děkuji, raději zpětný obraz koriguji zrakem, protože OKO VIDÍ. To divné rachtání v motoru odstraním snadno. Dám si nahlas rádio. Máme nový šroubováky? Proč růžový? To jsou asi pro ženský a muže s jinou sexuální orientací? A z Tchiba? Myslela jsem, že tam jen praží kafe... Přineste mi z brašny vadasku. Zde je ta VANESKA. Za domácí úkol budete trénovat, jakým směrem se otevírají a zavírají ventily a vodovodní kohouty. - To

těžko, doma máme jenom pákové. Měli se líp učit, mohli by taky jako my kopat kanály. Nepřelij nádrž (naftou). Ani jeden dinosaur nazmar! Ochrana zdraví při práci: HANDSCHUHE? Jak si mám vzít německý boty na ruce? Vezmu si pohlavní chránič. (zde je myšleno čepici nebo helmu) Napijte se, je hrozné horko: – Já už jsem dneska pil. – Nemám takovou žízeň, abych pil vodu! – Aha, když nepijete, zřejmě chcete ušetřit na vodném a stočném. Dnes mě bolí hlava, za krkem, ramena, koleno... – Vyjmenujte raději, co vás nebolí, bude to kratší výčet... Cestou na oběd: To je dost, žes nás taky jednou vyvez! Cože? Srdce k obědu? To už je zase Valentýn?? Buchtičky s krémem mi doktor zakázal. To jídlo je zdravé jako skok ze skály. Na Kuklově: Jak dopadla svatba? - Vzali se... Prostoje: Čekám tady, umírám stářím! Pohněte s tím, dokud jsme mladí. Možná by se našlo ještě víc klenotů v naší komunikaci, ale momentálně mě nic nenapadá… Zábavný podzim přeje Ing. Marie Jurášová

19

…a teď něco na zub

Dnes jsem dostala dva recepty od paní Marie Cábové, za které moc děkuji. Pečené plněné papriky 8 paprik, ½ kg mletého masa, ½ hrnku vyprané syrové rýže, sůl, pepř, provensálské koření, česnek, cibule, brambory, ½ l kečupu Do vymazaného pekáče dáme nakrájené syrové brambory, osolíme, pokmínujeme, promícháme a na urovnaný povrch naskládáme naplněné papriky (smícháme maso rýži, česnek, cibuli, sůl a koření), zalijeme kečupem a asi deci vody. Přiklopíme pekáč a dáme péct přibližně na hodinu. Na talíři servírujeme se lžící zakysané smetany. Placky hrnek polohrubé mouky, lžíce oleje, sůl, voda dle potřeby Ze všech surovin zaděláme tužší těsto, rozdělíme asi na 8 kousků, které vyválíme na velmi tenké placky a upečeme je na suché pánvi. Pak je potřeme kečupem smíchaným s majolkou a obložíme salámem, sýrem, kousky kompotovaného ananasu, olivami, atd., co kdo má rád. Srolujeme, narovnáme na plech s pečícím papírem a krátce zapečeme. Houbový pekáček Jestliže jste smaženice, masa na houbách, či bramboračky přejedeni, zkuste jeden naprosto úžasný recept, který jsem dostala už loni mailem, ale vyzkoušela až letos. Potřebujeme asi dvacet pevných hub (velkých tak 10 – 15 cm, nejlépe hřiby nebo podhřiby, syrovinky…, nehodí se měkké babky a podobná žoužel), kousek másla (popř. olej), anglickou slaninu, grilovací koření (nebo papriku, sůl, pepř a česnek, nebo nějakou jinou směs, kterou máte rádi, ale měla by být trochu ostřejší) a smetanu ke šlehání. Očištěné houby podélně překrájíme (na čtvrtky, větší i na osminy), opereme (lépe na nich pak drží koření), nenecháme okapat a posypeme kořením. Slaninu nakrájíme na kostičky a opečeme na másle přímo v pekáčku, na ni rozložíme houby, pečlivě polijeme smetanou a vložíme do rozpálené trouby (na 200 - 250°C). Přibližně za hodinu má pekáček na stěnách božskou hnědou připáleninku a houby jsou dobře propečené. Šlehačka zmizela a zanechala sosík jménem „nebe v hubě“. Autor uvádí: „Pekáček připravuji pouze lidem, kteří si to zaslouží, s vařeným bramborem nebo chlebem a předem si odložím na stranu jednu porci pro sebe, protože když to neudělám, ani neochutnám.“ A protože nastal podzimní čas, kdy na nás častěji útočí různé nemoci, vybrala jsem z e-mailové pošty ještě recepty ze zázvoru a křenu. Snad přijdou vhod.

20

Zázvorový čaj kousek čerstvého zázvoru (asi 4 cm), 1 tyčinka skořice, 3 hřebíčky, 2 polévkové lžíce medu, citronová šťáva z 1/2 citronu Zázvor omyjeme, oloupeme a nastrouháme, spolu se skořicí a hřebíčkem jej vložíme do čajové konvice a zalijeme horkou vodou. Necháme zhruba 8 - 10 minut louhovat a poté scedíme. Hotový čaj osladíme medem

a dochutíme citronovou šťávou. Ihned podáváme. Poznámka: Zázvor spolehlivě pomáhá v boji proti virům způsobujícím záněty horních cest dýchacích, dodává tělu energii a odstraňuje zimomřivost. Zázvorové sušenky 130 g hladké mouky (může být i pohanková), kousek čerstvého zázvoru (asi 3 až 4 cm), kůra a šťáva z ½ chemicky neošetřeného (bio) citronu, ½ prášku do pečiva, 3 lžíce tekutého medu, 60 g rozpuštěného másla Hladkou mouku smícháme s oloupaným a nastrouhaným zázvorem, nastrouhanou citronovou kůrou a práškem do pečiva. Přidáme citronovou šťávu, med, rozpuštěné máslo a vše vypracujeme do hladkého těsta. Z něj vyválíme placku silnou asi 3 mm, vykrájíme různé tvary sušenek, přendáme je na plech vyložený pečicím papírem, dáme do trouby předehřáté na 180º C a pečeme asi 15 minut. Hotové zázvorové sušenky uložíme do chladu a sucha, kde by měly za 2 -3 týdny změknout. Domácí křenová pochoutka Očištěný křen nakrájíme na kolečka, vložíme do mixéru, přidáme 2 - 3 lžíce octa, 5 lžic oleje a přibližně 1dl vody. Vše dobře rozmixujeme na kaši, kterou plníme do čistých sklenic a skladujeme v chladu. Podáváme k uzenému kolenu, masovým pokrmům či uzeninám. Poznámka: Kořen křenu sklízíme podle potřeby během celého roku, doporučuje se však se sběrem počkat na podzim. Křen se dá uskladnit ve sklepě podobně jako mrkev. Vydrží i v lednici (zabalený ve vlhkém papíru a igelitu), ale časem zde bohužel ztrácí na síle. Proč je křen zdravý? Má posilující účinky na naši obranyschopnost. Obsahuje důležité živiny a má skvělé antibiotické účinky. Křen také dokáže z našeho těla vyhnat různé infekce, je proto vhodný při nachlazení, angíně a chřipce. Dokáže zničit původce onemocnění v našem zažívacím traktu. V malých dávkách navíc povzbuzuje chuť k jídlu a činnost trávicí soustavy, usnadňuje odkašlávání a má mírný močopudný účinek. Pozor! Vyšší dávky mohou vyvolat překrvení a podráždění žaludeční sliznice. Dobrou chuť a krásný podzim přeje Marta Tomanová.

Na Živnostenský list nabízím možnost vedení daňové evidence, účetnictví, zpracování DPH, mezd včetně vyhotovení souvisejících agend. Anna Hampelová tel.: 725 031 412 e-mail: [email protected].

Ohlédnutí za kulturními akcemi Oslava 130. výročí SDH Brloh V letošním roce uplynulo 130 let od založení našeho Sboru dobrovolných hasičů v Brloze. Oslavy jsme uspořádali u hasičárny 5. července s bohatým celodenním programem. Na dvanáctou hodinu jsme svolali členskou základnu na hromadné fotografování. Poté následoval slavnostní průvod obcí, který za doprovodu hudby, vykročil přes horánek, most na návsi, kolem Šebelků zpět na základnu. V čele průvodu nechyběla státní vlajka s praporem obce a praporem našeho sboru. Se svými prapory se zúčastnili také hasiči z Chvalšin, Ktiše a Přísečné. Zpestřením byl koňský potah, který táhl historickou hasičskou stříkačku. Po skončení průvodu starostka sboru Jarmila Tykalová ve svém projevu seznámila přítomné s důležitými historickými událostmi, které ovlivnily vývoj našeho sboru. Následovalo předání vyznamenání členům a připnutí pamětních stuh na prapor od Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezka a také od hasičů obce Ktiš. Poté starosta obce Martin Toman nám předal pamětní list a ocenil bývalé členy výjezdové jednotky obce. Po předání ocenění Hasičský záchranný sbor Český Krumlov předvedl vyproštění z havarovaného vozu. Mezitím organizátoři připravili trať pro dovednostní soutěž jednotlivců v duchu TFA. Soutěžilo se ve třech kategoriích: Železný hasič, Železná hasička a Soptík.

V klubovně jsme připravili na videoprojekci film natočený v 60. až 70. letech, nechyběly vystavené staré fotografie a kroniky. Vedle zbrojnice byla k vidění technika majetku obce a sboru. Pro přítomné bylo po celý den připraveno občerstvení. A příjemnou celodenní atmosféru před hasičárnou zajistila kapela Hájovanka, která následně hrála i na taneční zábavě v kulturním domě. Poděkování patří: SH ČMS - za pamětní stuhu HZS Český Krumlov - za ukázku vyprošťování a zapůjčení rekvizit Obci Brloh - za pamětní list, ocenění a materiální pomoc Obci Ktiš - Za pamětní stuhu Panu Tomáši Borovkovi - za koňský potah Panu Jindřichu Fučíkovi - za fotografování a následné zpracování Panu Jindřichu Kukačovi - za zhotovení nové oje Hostinci na hřišti - za zapůjčení chlazení Kapele Nočník - za zapůjčení ozvučení Všem členům, kteří se podíleli na organizaci oslav Všem hostům za účast na oslavě Za SDH Brloh Tomáš Jungwirth

21

22

Řezbářská vernisáž Poslední neděli v červenci se konal již desátý ročník řezbářské vernisáže „Člověk v krajině“. Tentokrát se konal na Jaroních u kapličky a letošní téma bylo „Odpočinek“. Jako obvykle se sešli kumštýři, amatéři i nadějní studenti ze školy Sv. Anežky. A tak kolem jaronínské kapličky dnes můžete obdivovat jak plastiky k obdivování, tak plastiky, které vybízejí k posezení i poležení. Libor Lev

23

24

Volejbalový turnaj o putovní dřevák Den před brložskou poutí se na volejbalových kurtech opět odehrál obnovený volejbalový turnaj „O putovní dřevák 2014“. Tentokrát se sešlo šest smíšených týmů, které se ve dvou skupinách utkaly o hodnotné ceny. Letos je opět věnovali tito sponzoři: Pokorný sítě s.r.o., MEDPOINT s.r.o., Lesy ČR, Česká spořitelna, PCV computer ČB a Obec Brloh (doufám, že jsem na nikoho nezapomněl). Obhajovat loňský titul přijela Křemže a povedlo se jí to. Druzí byli Banáni z ČB a třetí naše brložské „mladší“ družstvo. Počasí krásné, hra též a myslím, že všichni byli spokojení. Příští rok nashle ☺ Martin Toman

Poděkování Chtěl bych jménem Obce Brloh poděkovat kameníkovi panu Janu Křízovi, který sponzorsky zcela zdarma dodal kamenné parapety pro sklepní okna na hlavní budově školy. Jsem opravdu upřímě rád, že máme v obci takové podnikatele jako pánové Jan Kříž či Petr Pokorný, kteří dokážou nezištně pomoci v situacích, kdy to obec potřebuje. Děkuji a kéž by Váš přístup inspiroval i další... ☺ Martin Toman

25

Bitva Brloh 16. srpna se na koupališti uskutečnilo setkání skupin historického a scénického šermu pod názvem „bitva Brloh“. Jejich utkání bylo vzdáleně inspirované dobytím hrádku Kuklov v roce 1395 Jindřichem z Rožmberka. Na koupališti jste mohli vidět maketu středověké tvrze a funkční dobývací prak. Kromě soubojů a hromadné bitvy jste mohli vidět nejen palbu z kopií historických zbraní, ale i gotický vojenský tábor. Účastníků setkání bylo přes čtyřicet, ale diváci je svým počtem několikanásobně předčili. Přišlo jich skoro sto devadesát. Ohlasy byly příznivé, i účastníci setkání si organizaci pochvalovali. Proto se dnes již začíná připravovat další ročník. Libor Lev

Luštění s medvědem

V každém čísle Zpravodaje Vám přinášíme jeden obrázek (uprostřed křížovky) z našeho brložského regionu a Vaším úkolem je určit, kde se nachází. K tomu si ještě vyluštíte křížovku, jejíž tajenka se též váže k naší obci. Pak stačí vše napsat a přinést do knihovny, vhodit do schránky na OÚ nebo poslat poštou či e-mailem [email protected], a to do konce listopadu. Nezapomeňte na zpáteční adresu. Dnes se po vyluštění křížovky dozvíte, že v roce 1923 požádala (1. tajenka) významného (2. tajenka) o svolení pojmenovat místní spolek jeho jménem a ten ochotně souhlasil. Sníh i plískanice nás asi neminou, a tak se snad třem úspěšným vylosovaným luštitelům bude hodit kvalitní rohožka s vodotěsnou a protiskluzovou spodní stranou.

26

Jak dopadlo luštění z minulého čísla? odpověď: na obrázku je SÝPKA U SPONARŮ V ROJŠÍNĚ Tajenka z křížovky zněla: 1. ZBAVENA BLÁTA A PRACHU 2. SILNICE VYASFALTOVÁNY Tentokrát jsme od vás dostali pouze 3 odpovědi, všechny správné, takže vyhráli všichni. Jsou to: Jan Švarc z Jaronína, Růžena Hajduchová z Brloha a Ludmila Tomešová ze Lhotky. Srdečně blahopřejeme! Výhra (digitální kuchyňská minutka) je pro Vás připravena v knihovně.

Křížovka byla vytvořena v programu Crosswords - ITPro CZ -http://crosswords.itpro.cz

KULTURNÍ AKCE NA PODZIM sobota 18. října – 13:00 hodin – hřiště Brloh

HASIČSKÁ SOUTĚŽ MUŽŮ A ŽEN O PUTOVNÍ POHÁR SDH BRLOH sobota 8. listopadu - 20:00 hodin - kino Brloh koncert bluegrassové až rockové skupiny

CIMPR CAMPR neděle 16. listopadu – 20:00 hodin - KD Brloh koncert rockové skupiny

TLUSTÁ BERTA sobota 22. listopadu – 13:30 hodin - KD Brloh

SETKÁNÍ S DŮCHODCI k poslechu i tanci hraje Doubravanka neděle 30. listopadu – v 18:00 hodin na návsi u kina

SLAVNOSTNÍ ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU

koledy v podání dětí pěveckého kroužku i samotné Kláry Remsové za doprovodu žesťového kvarteta čtvrtek 18. prosince v 18:00 hodin – tělocvična školy

VÁNOČNÍ ŠKOLNÍ BESÍDKA sobota 20. prosince v 17:00 hodin – kostel v Brloze

VÁNOČNÍ KONCERT pěveckého kroužku pod vedením Kláry Remsové

Vydavetel: obec Brloh, 382 06 Brloh, tel.: +420 380 745 119, www.obecbrloh.cz, evid. číslo: 10-403/16-38, IČO: 00245801, redakce: Marta Tomanová, e-mail: [email protected], tisk: Hořická ofsetová tiskárna s.r.o.