Vážení spoluobčané, V tomto speciálním vydání novin představujeme seznam těch nejnebezpečnějších a nejrafinovanějších zločinců, které kdy Gymnázium Pierra de Coubertina zažilo. Na jejich dopadení jsou vypsány vysoké odměny! Proto pokud nějakého jedince spatříte, neváhejte a neprodleně informujte příslušné orgány. Mějte však na paměti, že se jedná o opravdu nebezpečné osoby, jež
jsou schopny čehokoli!
3
WANTED
LUCIE BLAŽKOVÁ Pohlaví: Žena Věk: 18 let Výška: 180 cm Hmotnost: 67 kg
Barva očí: Hnědá Zvláštní znamení: Jizva na pravé ruce Velikost bot: 42
Je obviněna z: Předstírání inteligence Očekávaný trest: pokračování v dalším studiu
$5,000 REWARD 4
WANTED
sir,vévoda a vícemarkrabě
VÁCLAV BRABEC von
Pohlaví:Dle potřeby Věk: 19 let Výška: 189,19 cm Hmotnost: 69,19 kg
Barva očí: Žluto-černo-hnědo-červeno-zelená Zvláštní znamení: Táhá za sebou dřevenou kačenku Velikost bot: 45,19
Je obviněn z: Pirátská činnost na veletoku Lužnice Očekávaný trest:
1+
4! 2 sin 30° + ( 2.3 − log 25 625) − 0! 345° 6(12 + 223223°)
let nepodmíněně
$500,000 REWARD 5
WANTED
ELIŠKA ČECHOVÁ Pohlaví: Žena Barva očí: Modrošedozelená Věk: 18 let Zvláštní znamení: Neustálé psaní SMS Výška: 163 cm Velikost bot: 41 Hmotnost: 58 kg Je obviněna z: Šíření kreslených erotických obrázků Očekávaný trest: Useknutí pravého palce
$20,000 REWARD 6
WANTED
KRISTÝNA DOUBKOVÁ Pohlaví: Žena Věk: 19 let Výška: 176 cm Hmotnost: 59 kg
Barva očí: Modrá Zvláštní znamení: Rýha v nose Velikost bot: 40
Je obviněna za: Sadomasochismus Očekávaný trest: Zůstane na mrazu
$6,000 REWARD 7
WANTED
RADKA DUŠKOVÁ Pohlaví: Žena Barva očí: Kočičí...ale většinou „jen“ zelená Věk: 19 let Zvláštní znamení: Bez úsměvu ani ránu Výška: 174 cm Velikost bot: 39 Hmotnost: 60 kg Je obviněna z: Vyloupení cukrárny Očekávaný trest: Zákaz požívání sladkostí v plném rozsahu
$8,000 REWARD 8
WANTED
FILIP DVOŘÁČEK Pohlaví: Muž Barva očí: Hnědá Věk:18 Zvláštní znamení: Pět metrů dlouhá tyč v baťohu Výška: 181 Velikost bot: 41 Hmotnost: 65 kg Je obviněn z: Zmrzačení soupeřů v atletice před závodem Očekávaný trest: Skok do výšky přes 6 m ⇒ ⇒ úspěch=život, neúspěch=smrt
$728/559432 REWARD 9
WANTED
JANA DVOŘÁKOVÁ Pohlaví:Ženské Barva očí: Modrá Věk: 18,917 let Zvláštní znamení: jizva pod obočím Výška: 159-163 Velikost bot: 38 (podle denní hodiny) Hmotnost: 50 kg o obědě Je obviněna z: Neviditelnosti Očekávaný trest: Sníst dvojitou porci ve školní jídelně
$19,000 REWARD 10
WANTED
VERONIKA HÁJKOVÁ Pohlaví:Žena Barva očí: Světle zelená Věk: 19 let Zvláštní znamení: Zrzka s velkým.....úsměvem Výška: 165 cm Velikost bot: 40 Hmotnost: 70 kg Je obviněna z: Odcizení lopatičky sedmi trpaslíkům Očekávaný trest: Odebrání řidičského průkazu na skútr
$7,895 REWARD 11
WANTED
MICHAL JANDA Pohlaví: Muž ? - kde vědci Barva očí:Hnědá z NDR udělali chybu Věk: Myslím,že ne, Time Zvláštní znamení: Kopačka v zádech Výška: 185 cm Velikost bot: KILO Hmotnost: 77 kg Je obviněn z: Pomluvy v tržnici („šikmých wok“) Očekávaný trest: Vlepení paragánské padiny (50:50)
$16,000 REWARD 12
WANTED
MARKÉTA KAASOVÁ Pohlaví: Žena Barva očí: Asi zelená Věk: 18 let Zvláštní znamení: Žádné, nepoznamenaná Výška: 176 cm Velikost bot: Hmotnost: Proměnlivá Je obviněna ze: Zpronevěry peněz v ČR Očekávaný trest: Žádný Naposledy spatřena: V letadle na Seychely
$4,500 REWARD 13
WANTED
VERONIKA KRAUSOVÁ Pohlaví:Ženské Věk: 19 let Výška: 162 cm Hmotnost: 52 kg
Barva očí: Zelená Zvláštní znamení: Extrémní pružnost Velikost bot: 37
Je obviněna z: Odcizení školní kladiny Očekávaný trest: Dva měsíce nepřetržitého mytí oken Naposledy spatřena: V tělocvičně gymnastiky
$7777 REWARD 14
WANTED
LENKA KREJČOVÁ Pohlaví:Žena Věk: 18 let Výška: 155 cm Hmotnost: 56 kg
Barva očí: Hnědá Zvláštní znamení: 155 cm (to mluví za vše) Velikost bot: 37 (jako popelka)
Je obviněna ze: Studia dějepisu ve volném času Očekávaný trest: Zařazení do basketbalového družstva Naposledy spatřena: S učebnicí dějepisu v ruce
$78,900 REWARD 15
WANTED
LUCIE MÁCOVÁ Pohlaví: To něžnější Barva očí:Zelenohnědá Věk:18 let Zvláštní znamení: Brýle z očí nikdy nesundám Výška: 170 cm …teda skoro nikdy… Velikost bot: 38 Hmotnost: Prej 20 kilo i s postelí Je obviněna z: Půjčování občanského průkazu své nezletilé sestře Očekávaný trest: Sníst talíř svíčkové s knedlíkem….blééé Naposledy spatřena: V partě několika kamarádů v útulné hospůdce Protivínka s půllitrem chlazeného piva
$59.90 REWARD 16
WANTED
ONDŘEJ MELICHAR Pohlaví: Male/é Věk: 19 let Výška: 185 cm Hmotnost: 89 kg
Barva očí: Hnědá Zvláštní znamení: Koutař Velikost bot: 10 (UK) Míry: 120:85:100
Je obviněn z: Záškoláctví Očekávaný trest: 300 hodin po škole Naposledy spatřen: U „kompu“
$365 REWARD 17
WANTED
TOMÁŠ NEJEZCHLEB Pohlaví: Muž Barva očí: Hnědozelená Věk: 19 let Zvláštní znamení: Nos mezi očima Výška: 178 cm Velikost bot: 43 Hmotnost: 60 kg Je obviněn ze: Sražení stařenky Tatrou 815 Očekávaný trest: 24 hodin bez Jany D.
$15,000 REWARD 18
WANTED
KRISTINA NEŠPOLOVÁ Pohlaví: Částečně poznatelné Barva očí: Většinou zelená Věk: Chci zpět 17 Zvláštní znamení: křivé prsty, křivé nohy,křivý nos a vypadávající koleno Výška: 168 cm Velikost bot: 40 Hmotnost: Až moc Je obviněna z: Vykopání tunelu pod bankou ČSOB a vykradení účtu třídy 4.B Očekávaný trest: Maturita Naposledy spatřena: Na Seychelách s Markétou Kaasovou
$16,500 REWARD 19
WANTED
PAVEL PĚCHOTA Pohlaví: Mužské Barva očí: Modrozelená Věk:19 let Zvláštní znamení: Skrz vlasy nevidí Výška: 176 cm (navečer) Velikost bot: 8-9 Hmotnost: 61 kg Je obviněn z: Rušení nočního klidu melodickou leč hlasitou hudbou Očekávaný trest: Odebrání všech alb IRON MAIDEN = trest smrti
$666 REWARD 20
WANTED
PETR POLÍVKA Pohlaví: Má Věk: 18 let Výška: 180 cm Hmotnost: 67 kg
Barva očí: Modrá Zvláštní znamení: Jizva na čele (a nejen tam) Velikost bot: 42
Je obviněn za: Vyčerpání Očekávaný trest: 24 hodin spánku
10g REWARD 21
WANTED
ONDŘEJ SKALIČKA Pohlaví: Muž Barva očí: Hnědá Věk:18 let Zvláštní znamení: Od Pána Boha Výška: 183 cm Velikost bot: 42 Hmotnost: 63 kg Je obviněn ze: Sekvenční avilace Očekávaný trest: Zákaz konzumace peprmintového likéru
$2,5000,000 REWARD 22
WANTED
LENKA STEJSKALOVÁ Pohlaví: Žena Věk: 19 let Výška: 168 cm Hmotnost: 56 kg
Barva očí: Modrá Zvláštní znamení: Flek mezi tváří a uchem Velikost bot: 39
Je obviněna za: Neustálé používání zdrobnělin Očekávaný trest: Pět let mlčení Naposledy spatřena: U Františka z Fanfárie
$20,000 REWARD 23
WANTED
JAN SVAČINA Pohlaví:Chlápek Věk:19 let Výška: 181 cm Hmotnost: 65 kg
Barva očí: Jako pomněnky Zvláštní znamení: Zvláštní člověk Velikost bot: 46
Je obviněn z: Vykrádání pštrosích hnízd Očekávaný trest: Splynutí s davem Naposledy spatřen: Ve filmu Horečka sobotní noci
$1,000,000 REWARD 24
WANTED
LENKA ŠATAVOVÁ Pohlaví: Skautka Věk: 19 let Výška: 168-170 cm Hmotnost: 62 kg
Barva očí: Hnědá Zvláštní znamení: Škvára v kolenu Velikost bot: 28 cm
Je obviněna ze: Zrezivění Očekávaný trest: Oslintání
$8,000 REWARD 25
WANTED
VÁCLAV ŠIMANDL Pohlaví: Muž Věk: 19 let Výška: 190 cm Hmotnost: 79 kg
Barva očí: Hnědá Zvláštní znamení: Extrémně dlouhý krok Velikost bot: 45
Je obviněn z: Nedovolené shromažďování a šíření freeware programů Očekávaný trest: Zformátování pevného disku Naposledy spatřen: Na chatu Gymnázia PdC Tábor
$1024 REWARD 26
WANTED
RADEK ŠTEMBERA Pohlaví: Muž Barva očí: Hnědá Věk: 19 let Zvláštní znamení: Ploché nohy Výška: 180 cm Velikost bot: 43 Hmotnost: 67 kg Je obviněn z: Nadměrné vytunění automobilu Očekávaný trest: 2 roky pěší turistiky Naposledy spatřen: Restaurační zařízení Bečvárna
Pytel brambor REWARD 27
WANTED
PAVEL VEVERKA Pohlaví: Muž Věk: 6678 dní Výška: 185 cm Hmotnost: 72 kg
Barva očí: Hnědá Zvláštní znamení: Obě nohy levé Velikost bot: 10,5
Je obviněn z: Hackerství Očekávaný trest: Doživotí
$1.50 REWARD 28
WANTED
MARTINA ZAHRADNÍKOVÁ Pohlaví: Žena Věk:?18? let Výška: 180 cm −9 Hmotnost: 10 kg
Barva očí: Hnědá Zvláštní znamení: Nejlepší a nejzodpovědnější řidička ve vesmíru Velikost bot: 40
Je obviněna z: Kažení mladistvých Očekávaný trest: Derivovat, logaritmovat, rýsovat... Naposledy spatřena: Kavárna No. 7
$105 REWARD 29
WANTED
EVA ZÁKOSTELSKÁ Pohlaví: Žena Věk: 19 let Výška: 173 cm Velikost bot: 41
Barva očí: Modrá Zvláštní znamení: Není viděna ani slyšena, ale vidí a slyší všechno Hmotnost: 50<m<100 (kg)
Je obviněna ze: Spolupráce při písemkách Očekávaný trest: Odkázání se při maturitě sama na sebe Naposledy spatřena: 7.2.2006 ve školní jídelně, přičemž se nedostavila na odpolední vyučování
$999,999 REWARD 30
Že se jedná o nebezpečná individua, jste se dozvěděli na předchozích stránkách. Jde však zároveň o velmi inteligentní a myslící tvory, často s originálním uměleckým nadáním, což vám můžeme dokázat na těchto příkladech:
31
Eliška Čechová Mafiáni
Mafiáni , velcí páni projíždí se drahým autem ověšeni těžkým zlatem drsný výraz ve tváři. Velcí páni, mafiáni jejich dlouhé bílé šály vlají nezáživně v dáli ovšem respekt vytváří. A co dámy? Mezi námi, mají jiné starosti. Nalíčit a načesat se vyzdvihnout se ve své kráse býti pánům k radosti. Pozor však když najednou se páni prudce otočí doutník letí vzduchem dlouze ne však déle než-li střela kterou se zábleskem v očích pošlou zrádci do těla. Proto lepší býti pánem, krutým a zlým mafiánem.
32
Lucie Blažková- A je to tak vždycky. Někdy svůj osud neovlivníme, jindy ano, ale nikdy ho nemáme ve svých rukou, protože se vždycky objeví nějaká událost, která náš osud změní, aniž bychom to chtěli. Václav Brabec- Jednou, až budu starý a ohlédnu se za svým životem, tak bych byl rád, kdybych si mohl říci, že jsem žil dobře a že můj život měl nějaký smysl a že to nebyla ztráta času. A nakonec, i kdybych s ním nebyl spokojen, tak budu rád, že jsem ho žil. Eliška Čechová- A co bych chtěla zažít? Hodně věcí a mnoho z nich nelze vyjádřit slovy. Třeba láska, hrdost, starost nebo štěstí. Některá přání jsou nesplnitelná- celosvětový mír, letět na dovolenou na Měsíc nebo prostě jen strávit jeden večer s někým, kdo už není mezi námi. Kristýna Doubková- A po tom všem, po téhle dlouhé, namáhavé a nevyslovitelně krásné cestě životem přijde i ke mně její cíl. Smysl mého – a pevně věřím, že nejen mého, ale úplně každého života. Přijde, potřese mi rukou a řekne: „Dobrý den, jmenuju se Důchod.“ Radka Dušková- Já a Evropa. Známe se ještě poměrně málo, ono také za necelý devatenáct let se toho ani moc poznat nedá. Po tuto dobu žiji v „srdci Evropy“, České republice. Již osmnáct let mám tedy jistou geografickou vazbu na tento kontinent, ale stačí k pocitu být Evropan jen evropské místo narození či bydliště? Podle mého názoru, to jistě vliv má, ale být Evropan se musí každému člověku prostě chtít. K tomuto pocitu si každý musí nalézt svou cestu sám. Filip Dvořáček- Dozvěděl jsem se, že můj jediný kandidát (Jára Cimrman) byl diskvalifikován. Mám radu pro sebe i pro vás. Nehledejte největšího Čecha. Učte se o životě slavných osobností, ale nevolte z nich toho nejlepšího. Proč? Protože neexistuje. Největší Čech je každý z vás…
33
Jana Dvořáková- Narodila jsem se jako roztomilé děvčátko s velkými modrými kukadly, několika málo vlásky na hlavě a odstátými oušky. Teta mě pravda označila za Rákosníčka, ale já jí nic nevyčítám. V rodině nicméně zavládlo nadšení, ačkoli taťka byl lehce posmutnělý, že se nedočkal pokračovatele rodu. Veronika Hájková- Myslím si, že osud a náhoda kráčejí ruku v ruce. Nebo je to snad jedno a to samé? Na náhodu věřím stejně jako na osud. Copak by se bez náhody mohlo uskutečnit tolik náhodných setkání? Vždyť i ta pravá láska je založena na osudovém setkání, které by se bez náhody zřejmě neuskutečnilo… Michal Janda- No jo, už je to tady. Školní rok je v plném proudu. Někteří z nás už trochu znervózněli a začali se pomalu připravovat. Jiní s přehledem konstatují, že je času dost a nemá cenu to moc hrotit, abychom se zase zbytečně neunavili. Nastává totiž zlomový zvrat v našich životech!! MATURITA!! Markéta Kaasová- S příchodem na druhý stupeň základní školy si děti více začínají formulovat své myšlenky a názory a přestávají souhlasit s podsouvanými fakty a začínají hledat tu svou pravdu, která bohužel většinou není tou správnou. Později na to přijdou samy. A zde bývá kámen úrazu dosud harmonického a klidného vztahu mezi nimi a rodiči. Veronika Krausová- Víra v osud. Víra v Boha. Zdánlivě spolu vůbec nesouvisí. Ale opak je pravdou. V obou případech se člověk vzdává odpovědnosti sám za sebe. Proč? Protože život je těžké břemeno. A lidé nejsou tak silní, aby jej dokázali nést sami. Proto vymysleli Boha, všemohoucí bytost, která je doprovází a hlídá jejich kroky. Proto stvořili osud, aby mohli věřit, že za nic nemohou, že všechno je dáno a nikdo to nemůže změnit.
34
Lenka Krejčová- Dříve nebo později se naplní osud každého z nás. Člověk bude na konci své cesty a snad i šťastný. A přitom nejtěžší ze všeho je se vydat na tuto cestu. Až člověk svou cestu nalezne, bude potřebovat spoustu odvahy k vykročení. Hodně štěstí při hledání osudu… Lucie Mácová- Filosof Jean Paul řekl: „Abychom dospěli k pravdě, měli bychom se všichni snažit hájit mínění odpůrců.“ Já si ale osobně myslím, že tohle je právě ta Achillova pata většiny z nás. To slabé místo, ješitnost, tvrdohlavost, ano, přiznat, že druhý má pravdu, uznat vlastní chybu a porážku. Ne všichni se s tímto dokáží srovnat. A pak to dopadá, jak to dopadá… Ondřej Melichar- Sami se musíme rozhodnout, jaký život vlastně chceme a jestli ho tak dokážeme žít. I pokud nás postihne nějaká katastrofa, je pouze na nás, jestli rezignujeme nebo jestli budeme bojovat. Tomáš Nejezchleb- Mezi lidmi je rozšířeno mnoho polopravd a mýtů o tom, že úspěšným složením maturitní zkoušky vstupuje člověk do dospělosti. Jak se na to ale vůbec přišlo? Vždyť podle zákona je člověk dospělý právě tehdy, když je plnoletý……No řekněte sami, vypadá maturita jako nějaká překážka, kterou přeskočí jen ti nejlepší skokani? Jestli ano, tak ji právem nazýváte zkouškou dospělosti. Mně ale přijde, že v životě bude hůř. Tam teprve přijdou překážky, které zjistí, zda jsme dospělí. Kristina Nešpolová- Podle mě se nedá život dítěte rozdělit na etapy, které jsou typické pro rozpor nebo soulad názorů rodičů a dítěte. Jediné, co se dá rozdělit na lásku a boj, je úloha obou pohlaví ve výchově dětí. Matka vždy působí jako bytost, která člověku pomůže a ochrání ho za jakýchkoli okolností. Otec působí spíše jako bojovník, bojuje za práva dítěte, za jeho lepší budoucnost, ale většinou si k němu nenajde správnou cestu… 35
Pavel Pěchota- Pokud rozebereme slovo dospělost z biologického hlediska, jde o stav, kdy je jedinec schopen se rozmnožovat. Ale byla by asi pravda, že pro takového tvora, jako je člověk, by toto posuzování dospělosti bylo příliš primitivní. Nebylo by možná špatné a od věci, vytvořit nové, výstižnější označení. Petr Polívka- Do plesu zbývají sotva dva měsíce a jediné, co máme, je sál, téma a groteska, kterou jsme natáčeli začátkem prosince. Už to byla jedna z „lesklých“ situací našeho plesu. Zběsile, ale organizovaně jsme všichni pobíhali po škole i kolem ní převlečení za mafiány. Lidé, kteří nás viděli na ulici, nebo ve škole, buď kroutili hlavami, nebo se smáli. Ondřej Skalička- Pro některé je smysl života moc, peníze, sláva, kariéra a hmotné statky. Jiným přináší štěstí rodina, láska a přátelství. Odpovědí na tuto otázku je tolik, kolik duší je na tomto světě. Není tedy možné dát lidstvu všeobecně platnou teorii smyslu života, naplňující představy každého z nás. Jediným společným prvkem každého individuálního pojetí zůstává štěstí. Lenka Stejskalová- Dnes už si uvědomuji, jaký smysl se skrývá ve slově rodina. Můj smysl života se neskládá ze snů. Sním, ale vím, že to vše bývá jen iluze, která se rozplyne. Žiji z přítomnosti. Smysl vidím ve své rodině, jež za mnou stojí, pomáhá mi a stará se o mně, ve svých kamarádech, kterým opravdu věřím a spoléhám na ně, a hlavně ve svém příteli. V životě bych chtěla zažít to, abych našla smysl svého života. Myslím, že jsem na dobré cestě… Jan Svačina- Mezi čtrnáctým a sedmnáctým rokem života si člověk připadá nejvíce dospělým ve svém životě. V hlavě člověka tohoto věku totiž žádná puberta není. Zdá se to jako něco umělého, protože:“Jakmile dostanu občanku, stávám se dospělým a budu se podle toho taky chovat. Uklízet už nebudu a domu budu chodit, až budu chtít.“ 36
Lenka Šatavová- Kéž bychom tak mohli žít v pohádkách, kde dobro vítězí nad zlem, kde hloupý Honza zachrání krásnou princeznu před zlý černokněžníkem, kéž by i každý z nás měl svého hloupého Honzu, který by pro nás činil dobro a ochraňoval nás před nepříjemným okolím, který by svým milým, často sice naivním chováním, svými dobrými činy urovnával naše rozpory, zastavoval války… KÉŽ BY! Václav Šimandl- Evropanem tedy jsem i nejsem. Jsem proto, že žiji na kontinentě jménem Evropa. Nejsem proto, že se obávám síly velkých evropských států a jejich ekonomik. A také proto, že se stále cítím více Čechem než obyvatelem Evropské unie. Radek Štembera- Rozhodčí píská konec utkání a do mého těla putuje obrovská vlna opojení. Rozhodl jsem o tak důležitém utkání. Můj tým vyhrál. Jsme mistři. Davy šílí a skandují mé jméno. Nikdy bych nevěřil, že anglická a španělská společnost umí tak krásně vyslovit slovo Štembera. Pavel Veverka- Umění naslouchat druhým je strašně těžké, a i když si nějaký jedinec myslí, že to zvládá, neznamená ještě, že to umí. Musí především CHTÍT naslouchat. Kdo ztratí peníze, ztratí mnoho, kdo ztratí přítele, ztratí víc, ale kdo ztratí víru, ztratí všechno. Martina Zahradníková- Kdyby tak život byl jen černobílý, to by bylo hned vše jednodušší. Každé rozhodnutí by bylo omezeno jen na dvě možnosti. Škoda, že to tak není, život by se prostě jen odžil a konec. Zatím o něm nic moc nevím (i když jsem formálně dospělá), ale někdy mě teda pěkně štve…, snad si teď zvolím tak, abych od něj za pár let nedostala pár facek… Ach jo, nezbývá mi nic jiného než skočit do něho po hlavě a doufat, že ho jednou budu milovat… Eva Zákostelská- Neodsuzuji fatalisty. Každý člověk potřebuje něčemu věřit. Je ale těžké odhadnout, kde leží pomyslná hranice. Čemu se má věřit a čemu ne? Je na každém člověku, jak se se svým „předurčením“ vypořádá. Tlustý se může stát hubeným, negramotný vzdělaným… Je důležité nesedět s rukama v klíně a nelitovat sám sebe. 37
Podařilo se nám získat důvěryhodná doznání dvou velmi důležitých osob, které hledané pachatele podle důkazů po dobu čtyř let ovlivňovali a poskytovali jim znalosti, které jim byly pravděpodobně nápomocny při jejich nelegálních počinech. Upozorňujeme, že spoluúčast na trestných činech je ale také velmi závažné a trestné provinění….
...My za ni ale děkujeme….
38
Co si myslím o třídě 4.B aneb Zpověď třídního učitele Budou to již 4 roky, co jsem se stal třídním nového prvního ročníku. Byl jsem zvědavý, jaké studenty ve své třídě budu mít. Byl jsem přesvědčený, že lepší než moje předchozí třída to být už ani nemůže. Během těch necelých čtyř let, které mimochodem utekly neuvěřitelně rychle, jsem brzy poznal, jak jsem se mýlil. Moje současná třída není třídou, která by překypovala jen samými génii, ale jeto dobrá parta naprosto normálních studentů. Je to opravdová parta mladých lidí, kteří všichni drží pohromadě, kde se jeden nepovyšuje na druhého a kde je každý ochoten v rámci svých možností pomoci jinému. Měl jsem možnost se o tom nesčetněkrát přesvědčit ať už ve škole při vyučování ( i při písemkách) či na našich společných akcích. A těch nebylo málo. Velice rád vzpomínám například na naše společné školní výlety, lyžařský výcvik v Orlických horách, společné sjíždění Vltavy nebo jednodenní výlety na Kozí hrádek, do Bechyně nebo návštěvu Národního divadla či Planetária v Praze. Je to skutečná parta dobrosrdečných lidí, o kterých si troufám tvrdit, že se v životě neztratí. Je to třída, na kterou budu určitě velmi dlouho v dobrém vzpomínat. A jsem opět naprosto přesvědčený, že lepší už mít nebudu. Václav Voráček, třídní učitel
39
4.B – Jak ji znám Máte rádi pondělní ráno? Asi zbytečná otázka. Mně ale letos nevadí, protože první hodinu učím ve 4.B. I kantor/ka/ má totiž třídy, kam chodí rád/a/, a jiné, kde by hodinu klidně vyměnil/a/ za drezúru divokých šelem. Já tedy v pondělí v 7,55 jdu na jisto. Na schodech mě určitě předbíhá Ondra, někdy dorazí za mnou, „protože to zase nejelo“. Dva tucty postav učiní marný pokus o povstání, ale zase se rychle zhroutí do lavic. Dvojice chvíli váhají, jestli se budou dál vzájemně zahřívat, ale pak se od sebe přece jen odlepí. „Tak bychom se mohli podívat na domácí úkol.“ Nechápavé, někdy dotčené pohledy, zmatené listování, chvíli bojuji s pokušením začít zadaný úkol zkoušet. Koneckonců, život není o samizdatové poezii, ten zkouší z jiných disciplin, ospravedlňuji svou měkkost. O stavu chrupu některých studentů bych po hodině mohla podat zprávu jejich zubnímu lékaři tak zevrubnou, jak mi to jejich zívání umožní. A co že je na tomhle pondělním entrée příjemného? Je to asi tak , jako když Karel IV. u kyselého moku, který zplodila česká zem, nejprve prskal a později mu zachutnal. Téměř pět set hodin strávených společně při hodinách češtiny, to už obnáší něco vzájemného poznávání! A co teprve slohové práce? Zjistí snad chemik, kde a s kým jsou nejraději, napíší do matematické písemky, co by chtěli zažít? A takový fiktivní dopis rodičům, to je okénko do rodinných vztahů! A jaká že je letošní 4.B? Je to originální mix odpovědnosti a lajdáctví, pracovitosti a lenosti, cílevědomosti a lhostejnosti. Prostě, jsou to normální mladí lidé. O maturitě. Dalším studiu a vlastním životě mají své představy, na maturitní komisi vysoké požadavky: „Zkušební komise? Samí velikáni – Rozum, Láska a Přátelství. Předseda – Život sám...“ Tak nevím, jestli letos tu maturitu ve 4.B vůbec zvládnu.... Marie Panská, češtinářka
40
Seznam všech spolupachatelů (profesorů): Václav Voráček (matematika, fyzika) Marie Panská (český jazyk, seminář filosofie a psychologie) Ivana Tlustá (německý jazyk) Helena Zasadilová (německý jazyk) Kateřina Kubešová (anglický jazyk, konverzace v anglickém jazyce) Marie Kotrčková (anglický jazyk) Petra Nagyová (anglický jazyk) Milena Szaboová (anglický jazyk) Jana Šípová (anglický jazyk) Marie Nováková (chemie) Lukáš Folk (biologie) Rudolf Frantl (zeměpis) Jan Šmejkal (základy společenských věd, společensko-vědní seminář) Zdeněk Žalud (dějepis, seminář z dějepisu) Eva Dudová (konverzace v anglickém jazyce) Růžena Dvořáková (konverzace v německém jazyce) Marie Frýbortová (konverzace v anglickém jazyce) Alena Havlíková (tělesná výchova) Petr Nývlt (tělesná výchova) František Strnad (tělesná výchova, seminář ze zeměpisu) Marie Chalupová (deskriptivní geometrie) Petr Koloros (seminář z chemie) Zdeněk Kozák (informatika a výpočetní technika, programování) Josef Král (informatika a výpočetní technika) Miloslava Němečková (konverzace v německém jazyce) Zdeňka Plechatová (cvičení z matematiky) Miroslava Prachařová (společensko-vědní seminář) Aleš Růžička (výtvarná výchova) Alena Šedivá (seminář z matematiky) Milena Šťastná (konverzace v německém jazyce) Pavla Trčková (seminář z biologie) Zdeněk Trska (hudební výchova) Hana Chotovinská (cvičení z biologie) Miroslav Vácha (seminář z fyziky) 41
Též jsme nashromáždili dostatečné množství důkazných materiálů, které ukazují, že se na zdokonalování schopností a znalostí pachatelů během čtyř let podílelo mnohem více osob. Utvrdily nás v tom odposlechy přímo z hodin, které se nám podařilo získat….
42
Hodiny s panem třídním, profesorem Václavem Voráčkem VV : Budeme počítat nějaký příklad ... Tomáš na to : No konečně slovo chlapa. VV na Veviho : To koleno si strč ... pod lavici. Kdybys byl hezká holka,tak mi to nevadí,ale takhle ... Na horách na sjezdovce : VV : Kde je Markéta ? Eliška : V lese. VV : A co tam dělá ? Sbírá houby ? VV : Jak se pracuje s logaritmy ? Verunka : Těžce. VV : Ondro, napiš si Ježíškovi o novou kalkulačku, ale ty ji nedostaneš, to bys musel být hodnej. VV :
Co se stane, když budu točit kuličkou na provázku a pustím ji? Pavel P.: Praští mě do hlavy. O fyzice se Vevi snaží vytlačit Melíka z lavice : VV : No kluci, koukám, že vy ani nemusíte čekat na léto. Vám už je teplo dost. VV : Verčo, jak vypočítáš obsah kruhu ? Verunka : r² ? VV : To je trochu málo,chudák pan Ludolf, se s tím počítá a ty na to zapomeneš. Verunka : Jakej Rudolf ? 43
Lenka S. si něco říká sama pro sebe VV : Lenko co to říkáš? Lenka S. : Ale nic, to je jen nějaká blbost. VV : Tak nám jí řekni, vždyť stejně nic jinýho neříkáš, my už jsme si zvykli. VV : Občas nespadne meteorit, ale raketoplán... VV : Petr :
Vypočítej pravděpodobnost toho, že Lenka nebude aspoň jeden týden chybět ve škole. Nemožný jev!
VV : Kristina: VV :
Měl někdo problém s některým příkladem? Jo ,se všema. Fajn, tak jedem dál...
VV :
Když to tady odmocníte, tak se ale tý odmocniny nezbavíte. Lenka S. : Já jo...
V hodinách dějepisu : Prof. Žalud při písemce : Bude vám stačit ještě 10 minut ? Kristina : S učebnicí i 5. Prof. Žalud : Víte, jaký strom uctívali Keltové ? Vevi : Žalud ! Prof. : Správně,je to dub. Prof. Žalud : Vladivoj vládl od roku 1002 do roku 2003. Prof. Žalud : Je na zkoušení nějaký dobrovolník? Ne? Tak já si nějakého dobrovolníka vyberu... 44
V hodinách 1.ročníku Biologie : Prof. Zámostná : Jana :
A česnek jste už někdy viděli ? Jo, dokonce i jedli.
Prof. Zámostná : Znáte Žalud ? .... Čemu se tak smějete ? Prof. Zámostná : Melík: Prof. Zámostná : Melík :
Tak mi řekněte nějaký příklad alkaloidu. Fíkus. Fíkus? No jasně, když ho kočka sežere, tak potom taky bleje.
V hodinách Českého jazyka : Prof. Pánská : Julie byla jediná dcera a Romeo taky. Prof. Pánská : Tomáš má budky, to není na výklad... Tomáš: Ale já už jsem vymyslel nový... Prof. Pánská : A co? Tomáš: Vývoj užitkových vozů značky Tatra. Prof. Pánská : Já věděla, že na to dojde!!! Prof. Pánská : V době klasicismu ve Francii vládl Ludvík XVI nebo XIV A nebo někdo jinej, vždyť je to vlastně jedno. Prof. Pánská : Řekněte nějaké složené slovo...Filipe? Filip : Zeměkoule. Prof. Pánská : Pavle? Pavel P. : Ztebekoule. Prof. Pánská : No vidíte, malý děti si pamatují pět věcí, já ani čtyři. To už je demence... 45
V hodinách zeměpisu : Písemka ze zeměpisu : Prof. Frantl : No já jsem si myslel, že to tak bude, dej jsem ten sešit! Vevi : Ten není můj. Melda : Ten je můj. Prof. Frantl : Tak pánové odevzdejte sešity, na písemku napište 5 a pokračujte dál ... Honza se zastavil při čtění referátu: Prof. Frantl : Máš tam ještě něco ? Honza : Jo, ale nemůžu to přečíst. Melík má referát o Vysočině : Melík : Je tam 21 krav... Prof. Frantl : ...a vůl je každej druhej... Verunka má referát : Verunka : My máme Plzeň. Prof. Frantl : Taky bych si jednu dal...
V hodinách ZSV: Prof:Šmejkal : Pane Svačina, vy stojíte, jako kdybyste u pultu prodával salám. Melík přijde pozdě na hodinu, protože mu ujel autobus : Prof. Šmejkal : Aspoň fuňte, aby to vypadalo, že jste běžel... Prof. Šmejkal : Ten kdo ví, že ví, je sofista. Tupec je ten, kdo neví, že neví, a kdo ví, že neví je filozof. 46
Prof:Šmejkal : Pane Melichar, co to tam jíte ? Melda : Tvaroh. Prof:Šmejkal : No fuj, kdybyste jedl jitrnici nebo talčenku, tak nic neřeknu,ale takhle ... Proč to vůbec jíte ? Melda : Abych měl svaly. Prof:Šmejkal : Ale pane Melichar, z tvarohu bude zase jenom tvaroh. Petr přijde na ZSV s obouma rukama v obvazech: Prof. Šmejkal : Co jste dělal? Co se Vám stalo? Petr: Já jsem spadnul. Prof. Šmejkal : A kde? Petr: Na prkně. Prof. Šmejkal : A co jste dělal? Vevi : Žehlil. Prof. Šmejkal : Pane Veverka, Vy jste si ráno nevzal pilulku, že jo? Nebo jste si jich vzal moc? Sedněte si normálně. Kdybychom pro vás hledali obecninu, těžko by to byl člověk.
O hodinách biologie: Prof. Folk : Za 14 dní bude pozorování lepší, ty trepky vyrostou a budou velký jako kráva. Prof. Folk : Prosimvás, až budete řezat o praktikách skalpelem, dávejte pozor, aby vás někdo neříz, mohli byste mu zničit preparát. Prof. Folk : Měl jste někdo v ruce raka? Kristina: Raka ne, ale jela jsem na praseti. 47
O hodinách Anglického jazyka: Prof. Šípová : Už mi není ani 35 ani 45 ... Vevi : Vážně? To bych vám netipoval? Prof. Šípová : Věř, skutečnost je horší než myslíš. Prof. Šípová : Kdybych bývala byla věděla, že dostanu 4.B, tak bych se bývala byla oběsila... Prof. Kotrčková : Znáte nějaké podobné přísloví k přísloví-Hledat jehlu v kupce sena? Petr : Jako Hledat pannu v porodnici...
48
Maturitní večírek Miloslav Šimek & Jiří Grossmann Složí-li člověk maturitu, zařadí se rázem mezi vážené občany a čekají ho různé výhody, kterých analfabet nikdy nepozná. Maturant bez obtíží čte, lze ho jen těžko ošidit při placení v lokále, nehledě k tomu, že umí i psát a tak může v případě potřeby informovat své rodiče, že čekají vnouče. Přitom ovšem je třeba říci, že na samotném maturitním vysvědčení ani tolik nezáleží. Tato listina se stejně brzy ohmatá, nehledě k tomu, že správně rozlitá, hutná omáčka hravě překryje známky, které pokládáme za nespravedlivé. Všichni ti, kdož složili zkoušku dospělosti, mi dosvědčí, že ze všech maturitních formalit je nejdůležitější večírek, který je pravým vyvrcholením studijních let. Člověk brzy zapomene na trapné chvíle před zkušební komisí a ironické poznámky profesorů, ale co mu utkví v paměti, je právě večírek na rozloučenou, pořádaný zpola ilegálně zpravidla ve vinárně nevalné pověsti. Náš dýchánek ve vinném sklípku U Šišky měl zpočátku důstojný průběh. Dostavil se i náš třídní profesor Pavel Bakoun. Nutno konstatovat, že se choval úplně jinak než za katedrou. Záhy si povolil kravatu, rozšněroval boty a nevyhýbal se tanci ani vínu. Bylo zkrátka vidět, že i on si po maturitách oddechl. A právem, neboť jsme nebyli zrovna třídou géniů. Při naších znalostech mohl jen málokdo počítat se studiem na vysoké škole a většina bude ráda, když se uchytí alespoň u dráhy, spoléhaje na nevlastního otce spolužáka Fouska, který jezdil po peróně s ještěrkou a slíbil všem protekci. Po deváté hodině došlo U Šišky k prvnímu trapnému incidentu. Naši večeři, to jest kotlet, zanesl číšník omylem do vedlejšího salonku, kde ten večer hnízdil Klub přátel ptactva, a my dostali jejich menu, krupičnou kaši. Kdybychom předtím nepili na lačno, snad by se všechno urovnalo. Takhle jsme se ale cítili krutě ošizeni a přivítali 49
proto větu třídního rebela Růžičky, který prohlásil: „Tak takový přátele mám rád. Ptáky krměj a mě sežerou kotlet!“ Vínem zmožený Bakoun se ho snažil uchlácholit mumláním: „Do lavice, zpátky do lavice, Růžičko, dopiš větu, ještě nezvonilo!“ Ale to už jsme všichni spěchali pro svůj kotlet. Odpor přátel ptactva byl však nečekaně tuhý. Zvláště, když mnozí poznali v Růžičkovi lumpa, který často střílí ve Stromovce po drozdech a po nich. Po půl hodině se projevilo, že nepřátel bylo přeci jenom víc. Ustoupili jsme do svého salonku a zavřeli rychle dveře, do kterých předseda spolku ještě dlouho zlobně kloval. A tak jsme na večírku nevečeřeli. Kotlet jsme prohráli a kaši stačil Bakoun během bitky spořádat. Asi také hojně zapíjel vínem, neboť k sobě náhle přitáhl vrchního číšníka a domlouval mu: „Melichárku, Melichárku, řekni mi jedno, proč jsi mě ty čtyři roky tolik zlobil.“ Nervózní vrchní se snažil našemu třídnímu vytrhnout, ale Bakoun ho držel pevně. „Svěř se mi Melichárku,“ pokračoval spiklenecky. „Proč jsi nás všecky vodil za nos?“ Pak se třídní obrátil k nám, zatímco číšník rudl. „Koukněte se všichni na Melichárka. Do školy chodil jako trhan a teď na večírku má takový krásný šaty. Řeknu ti, Melichárku, ty by ti moh závidět leckterej číšník!“ Až do té chvíle měl vrchní pro Bakounův omyl pochopení a dokonce byl ochoten připít si s ním na tykání, ale když mu náš třídní zničil vínem frak a snažil se nehodu urovnat slovy: „To nic Melichárku, to nic, budeš zase nosit ty svý špinavý pumpky“, došla vrchnímu trpělivost a vyhodil učitele ze salonku. Bakoun, který však nemínil jít ještě domů, se rychle vetřel do přízně milovníků ptactva, namluviv jim, že umí létat, což ostatně sami před chvílí viděli. A tak pil náš učitel dále v salonku ptakomilců. Po Bakounově odchodu ztratili zábrany i ti největší šplhouni. Jedničkář Mícha, který byl vždy vzorem slušného chování a jehož nejvulgárnějším výrazem bylo úsloví „Jdi mi k šípku“, připíjel personálu vinárny vodou z květin a dožadoval se příchodu nájemných děvčat. Také ostatní premianti zapomněli na dobré mravy. Maminčin mazlíček Knížátko dal k lepšímu píseň „Za tou naší garáží, Anča na mne doráží“ a uznávaná recitátorka školy Rybínová psala na zeď 50
Šrámkovy verše o lásce ňadrem namočeným v šampaňském. Všichni se zkrátka bavili nenuceně, využívajíce nepřítomnosti učitele i rodičů. Jediný, kdo se příliš neveselil, byl rebelant Růžička. Seděl tiše v koutku, obočí svraštěno hlubokým přemýšlením. Zabráni do víru zábavy, jsme si ani nepovšimli, že se Růžička pojednou z podniku vytratil. Veselí už totiž začínalo být velmi hlučné a společnost se rozdrobila na skupinky. Pouze samotář Pechař stál za piánem a jako vždy si čtyřmi prsty čistil nos. Také v salonku přátel ptactva se vědecké sezení měnilo v bohapustý mejdan. Je to trapné říkat, ale zasloužil se o to hlavně náš Bakoun, který zprvu seriozní rozpravu o ptáku nohovi stočil obratně na diskusi o nohách přítomných dam a s organizační schopností jemu vlastní uspořádal jejich přehlídku. Vítězkou se stala podle očekávání žena předsedy, jejíž nohy se nejvíce podobaly ptačím. Premiér spolku, nadšen manželčiným úspěchem, děkoval Bakounovi, že drží zábavu a v záchvatu velkodušnosti navrhl, aby učitel přivedl i svý maturanty. Během několika minut byla probourána skleněná stěna mezi salonky a obě společnosti splynuly v jeden družný celek. Nikomu už ani nenapadlo vzpomínat na omyl s večeří. Byla to šťastná symbióza. Členům spolku se líbili naše spolužačky a my studenti jsme pak připomněli jejich ženám kouzlo a poezii mládí. Před pátou hodinou ranní si předseda zjednal ticho. „Půjdeme domů,“ prohlásil. V tuto dobu se ptactvo v korunách stromů probouzí a nejkrásněji zpívá. Zatleskali jsme mu a vyšli před vinárnu. Místo slibovaného koncertu nás však čekala Růžičkova pomsta. Na chodníku před podnikem leželo dobrých třicet čerstvě sestřelených vrabců pečlivě srovnaných do jediné strohé věty: "TO MÁTE ZA KOTLET".
51
