Vážení členové klubu chovatelů miniaturních koní a všichni naši příznivci Dostáváte do rukou druhé vydání našeho klubového magazínu v tomto roce. Byl to rok bohatý jak na změny, tak i na různé akce. Minulý online magazín byl vydán před výstavní sezonou a my bychom Vám rádi přinesli zprávy ze všech akcí, které se uskutečnili v průběhu tohoto roku. V tomto magazínu však nenajdete zhodnocení I. národního šampionátu o kterém si budete moci přečíst v posledním vánočním čísle magazínu včetně slavnostního vyhlášení vítězů tohoto roku. Byli bychom rádi, kdyby jste nám napsali co Vás zajímá a co by jste rádi našli v příštím magazínu, popřípadě nejlépe poslali přímo svoje příspěvky. Přeji Vám příjemné čtení. Marcela Filip Sekretář klubu
Ohlédnutí za rokem sekretáře ….. Marcela Filip Když jsem na konci loňského roku navštívila společně s manželem klubovou výstavu v Litohošti ani jsem netušila co mě čeká. Následovala členská schůze a já odjížděla jako sekretář klubu. Bylo to potěšující , protože jsem přesně věděla co je potřeba pro tyto koně u nás udělat a změnit ,ale zároveň svazující , protože jsem vůbec netušila , jak všichni členové moje změny přijmou. Nesouhlasné reakce nenechali na sebe dlouho čekat a zhruba 6 členů se z klubu odhlásilo. Základním problémem bylo zachování tříd pro appaloosy a dětské třídy. Bohužel i přes vysvětlování a ujištění celým výborem ,že třídy budou zachovány tito lidé z klubu odešli. Navíc nově zvolený pokladník klubu mi oznámil, že nebude vykonávat tuto funkci. Takže začátek nezačal nikterak dobře, ale přes všechny tyto problémy nastal čas se konečně začít věnovat své práci. Bylo zapotřebí dát dohromady členskou základnu . V klubu bylo hodně lidí, kteří v něm byli pouze nahlášeni , ale neplatili členské příspěvky , což bylo pro klub nákladné, protože za ně musel odvádět odvody ASCHK.Tím se omlovám všem ,které jsem donekonečna „otravovala“ ohledně zaslání přihlášky a platby členského. Dalším úkolem bylo zviditelnit klub. Z porady výboru vyplynulo ,že s dosavadními stránkami se velmi těžko pracuje a tak jsem zpracovala nové webové stránky, tak aby byly funkční a uživatelsky příjemné. Bohužel do dnešní dne nám náš bývalý webmaster nezrušil naše staré stránky a to i přes četné urgence a naléhání. Vznikají nám tím problémy, kdy noví členové posílají staré neplatné přihlášky ještě na starou adresu klubu, neví o našich akcích atd. Souběžně probíhala úprava nového řádu plemenné knihy. Byť to na začátku vypadalo jednoduše, jednání o našich požadavcích začínali být složitější a složitější a zde bych chtěla moc poděkovat panu Blahoslavu Políčkovi z ASCHK , který dokázal prosadit většinu našich požadavků a hlavně měření od poslední hřívy. Tím nám odpadl jeden velký problém sjednocení výšky koní naměřené v zahraničí a po té na našich licentacích. Dále se podařilo prosadit rozdělení plemenné knihy a tzv. hardship, kdy kůň sice získá potřebné body za svůj vzhled
a pohyb, ale protože nemá celý původ tak nemohl být zapsán do plemenné knihy, byť by byl i v lepším typu než jiní koně s původem. Myslím si, že díky hardshipu se podaří částečně podchytit tzv. černou plemenitbu u nás a lidem se vyplatí využít hardship než se bát postihu od plemenářů. Schvalování řádu plemenné knihy nebralo konce a bylo schváleno den před samotnou licentací ! Dalším problémem klubu byli finance, respektive žádné finance. Bylo potřeba vymyslet něco ,čím by si klub vydělal a mohli být pořádány více kvalitní výstavy než doposud. A tak padl nápad pořádat semináře. Klub nakonec uspořádal tři semináře a to vozatajský seminář s panem Išem, seminář Kopyto s Janou Dolečkovou a seminář s francouzským chovatelem panem Cédric Dubroecq . Semináře byli úspěšné a navíc ASCHK podpořilo finančně náš seminář s panem Dubroecq , což byl další vítaný příjem pro klub. Poslední čtvrtý seminář s holandskou vicešampionkou v drivingu slečnou Susan Bijl proběhne 20. října. Bohužel ale tyto finance stále nestačili pro uspořádání třech výstav a tak jste měli možnost se setkat se sponzorskými balíčky ať pro členy nebo pro firmy. Byť tyto balíčky byli poměrně novinkou v naší zemi ,tak si našli řadu podporovatelů a já jsem jim za to velmi vděčná ! Mezitím jsem pracovala na propozicích a bodovém systému pro výstavy. Vyslechla jsem mnoho lidí a snažila se požadavky českého prostředí skloubit s regulérními pravidly pro minihorse v zahraničí.Na duben bylo potřeba připravit vše ohledně nadcházející licentace a to od online přihlášek až po kontrolu původu koní a genotypů. Doufám, že letošní licentace proběhla po stránce vyřízení dokladů ke spokojenosti všech. Žádný kůň tentokrát neprošel bez původu nebo případného genotypu a majitelé licentovaných hřebců dostali obratem své popisové listy. Po licentaci nastal čas se věnovat klubové výstavě v Litohošti, která měla proběhnout podle nových pravidel. Zde jsem šla opravdu do neznáma. Nevěděla jsem jak lidé přijmou nové propozice a zdali na výstavu vůbec přijedou. Nastal čas opravdu hektické práce od přípravy on line přihlášek, přijmu přihlášek a následného zpracování , přípravy podkladů pro program, který se zavázala zpracovat a vytisknout paní Táňa Bruková, která zároveň vyrobila šerpy pro litohošťskou výstavu. Přišlo však rozčarování , v den uzávěrky jsem měla jen 9 koní ! Když jsem již chtěla oznámit ,že se výstava ruší tak se naštěstí dohlásilo zhruba 12 koní a výstava mohla být uskutečněná.Společně s manželem a manželi Kadlecovými jsme zajistili vše potřebné pro výstavu , od přípravy kruhu a následnou výzdobu. Posuzování výstavy nám přislíbil pan Jaroslav Lacina, který je sám mezinárodním rozhodčím pro výstavy arabských koní.Myslím si, že na premiéru výstava
dopadla vcelku dobře až na příšerné počasí a v tu chvíli jsem byla opravdu ráda , že bylo prosazeno ,aby výstavy byly vždy uspořádány v hale. Výstava mi poskytla další zkušenosti pro další výstavu , která se konala v Opřeticích 30. června. Již během zimy jsme s manželem objížděli nespočet jezdeckých areálů, které by byly vhodné pro naše výstavy, ale vždy se vyskytl nějaký problém, většinou však finanční. Proto jsem byla moc ráda, že nám majitelka Opřetického dvora paní Ing. Grünthalová poskytla zcela novou halu za velmi výhodných podmínek a navíc v době pořádání dalších závodů v objektu. Což mohlo pomoci větší návštěvnosti a propagaci miniaturních koní. Chtěla jsem také,aby zázemí pro koně a vystavovatele bylo příjemnější a tak jste měli možnost poprvé využít mobilní boxy přímo v hale poblíž výstavního kruhu. Doufám, že se Vám líbil nový typ šerp a cen od našeho nového dodavatele. Největší práce jsem však měla s přihláškami a grafickou přípravou programu pro tiskárnu. Naštěstí v té době mě začala pomáhat paní Jarmila Podzemská, které mi pomáhala celý zbytek roku a jsem ji za to opravdu vděčná. Nově na výstavě byly zavedeny pracovní třídy, které připravila paní Monika Brožíková, která pro klub vyrobila překážky za cca 10 000 Kč, které budou doufám sloužit i v dalších výstavních sezónách.. Již při této druhé výstavě se ukázalo ,že tříd je moc. Padali návrhy na zrušení tolik preferovaných appaloosa tříd nebo sloučení sekcí A a B.Což se mi zamlouvalo více s tím ,že nechám sekce A a B v pracovních třídách.Tyto změny jsem zahrnula již do I. národního šampionátu. Na posuzování akce byli pozváni manželé Alison a Stephen Johnston z Anglie, kteří jsou schválenými AMHA rozhodčími pro miniaturní koně . Výstavu posuzovali profesionálně a rychle, takže se výstava zbytečně neprotahovala a myslím si, že končila pro všechny v přijatelném čase. Navíc nám poskytli mnoho cenných rad ve výkonostních třídách . Jejich kladné zhodnocení výstavy si můžete přečíst na webových stránkách www.clubminihorses.cz v záložce Akce – výstavy. Když se ohlédnu zpět ,tak si myslím ,že každá z letošních výstav byla posunem kupředu a dala nám mnoho zkušeností a ponaučení.
Naše členská základna se od nového roku rozšířila o 100 % a to z 33 členů na 65 členů ! Navíc je o klub zájem i ze zahraničí a tak se našimi členy stali lidé z Belgie, Anglie, Francie, Holandska, Německa a Slovenska. Vedle výše uvedených aktivit bylo zapotřebí změnit název a sídlo klubu , což bylo domluveno na poslední členské schůzi. Zároveň jsem také zažádala o dotaci pro klub a to ve výši cca 150 000 Kč . V době psaní tohoto článku ještě nevím , jakou výši dotace dostaneme ,ale do konání členské schůze by měl již být znám tento obnos. Mělo by to být startovné pro další klubový rok.Náš klub se stal jedním z nejvíce aktivních klubů v ČR a tak si myslím, že bychom si to opravdu zasloužili a to i podle ohlasů veřejnosti a četných emailů ,které neustále dostávám. Před námi je tedy poslední akce roku a to výroční členská schůze, všichni členové dostali pozvánku a já Vás prosím o co největší účast a potvrzení , zdali se dostavíte na výroční schůzi nebo ne. Při svém zvolení na členské schůzi před rokem jsem řekla , že velmi ráda pomůžu klub nastartovat , ale že budu dělat sekretáře jen jeden rok. Bohužel se již v průběhu roku také ukázalo , že někteří členové výboru nemají na aktivity klubu čas nebo zájem a tak součástí schůze budou opět volby. Je opravdu zapotřebí ,aby ti kdo se přihlásí k nějaké fukci ve výboru klubu se ji mohli dostatečně věnovat a vykonávat ji zodpovědně, tak aby celý výbor pracoval jako tým a ne jako jednotlivec. Navíc se prosím přihlaste všichni ti , kdo by jste rádi pomohli klubu při jeho chodu a to zejména na výstavách ,ať je to měření koní, pomoc při fotografování nebo úpravě výstavního kruhu. Více budeme projednávat na schůzi. Těším se tedy na Vás všechny na výroční schůzi na zámku ve Ctěnicích. Klub bude takový jaký si ho uděláte !
Mladý vystavovatel aneb jak to všechno začalo… Vážení čtenáři, Než Vám začnu psát svůj příběh, ráda bych se pár slovy představila. Jmenuji se Jana Máčková, je mi 13 let a bydlím v obci Zelená u Chomutova. Vždy jsem milovala koně. V Děčíně, kde jsme původně bydleli, nebyl chov koní možný, kvůli nedostatku místa. Po přestěhování do Zelené to vše začalo! Moje první kobylka se jmenovala Hvězdička. Byla plemene minishetland. Aby Hvězdička nebyla sama, koupili jsme jí společnice. Za pár let se mi začali líbit koníci jemnějšího typu, než byla Hvězdička. Proto jsme importovali klisničky plemene minihorse z Holandska. V roce 2011, jsme se stali členy klubu miniaturních koní a začali vystavovat naše koně na výstavách v České republice. Téhož roku jsem se zúčastnila mé první výstavy miniaturních koní. Vystavovala jsem naší klisničku Bojeni’s Elfie, se kterou jsem se umístila na 4. místě. Na další klubové výstavě na Konopišti jsem se zúčastnila s naší klisničkou Rayo třídy “mladý vystavovatel”. Obsadili jsme 5. místo. Na této akci se mi velmi zalíbili američtí miniaturní koně, kteří byli na výstavě prezentováni. Tito koníci mě zaujali tak, že jsem si jednoho moc přála k Vánocům. Netrvalo dlouho a zamilovala jsem se do jedné americké miniaturní klisničky jménem Crème Brulee, kterou jsem dostala od Ježíška k Vánocům. Jsem moc ráda, že Brulee mám, protože je to moc milá a krásná klisnička. V březnu tohoto roku jsem se zúčastnila velmi zajímavého semináře s francouzským chovatelem Cedricem Debrucq. Z tohoto velmi vyčerpávajícího semináře jsem si odnesla plno nových informací. Dnes už vím, že vystavovat miniaturní koníky není jen o tom, je vykoupat den před výstavou a druhý den přijít do výstavnho kruhu a jen tak předvést
svého koně. Ale aby koně byli úspěšní, je za tím mnoho práce a tréninku s těmito úžasnými tvory. Nic není zadarmo! Časem jsem chtěla další klisničku plemene american miniature horse. V březnu tohoto roku jsme si koupili do Cedrica klisnu jménem California Sky. V květnu jsme se s Brulee a Sky a naším hřebce Geurtjem zúčastnili výstavy v Litohošti. Výstava byla poprvé podle zahraničních výstavních pravidel. Se Sky jsem vystavovala ve třídě Junior, kde jsem obsadila 1. místo. Dále jsme se spolu zúčastnili třídy Open kde jsme vyhráli 1. místo a poté titul Grand Champion. S Brulee jsme se zúčastnili také třídy Open (sekce B) kde jsme obsadili 2. místo a vyhráli titul Reserve Grand Champion.
Z této výstavy jsem měla velmi pěkný pocit. Byla jsme na mé koně velmi pyšná!
Čas letěl dál a my se připravovali na další klubovou výstavu. Trénovali jsme každý den, krmili podle předepsané dávky a učili koníky správného chování ve výstavním kruhu.
Druhá výstava se konala 30.6.2012 v Opřeticích. Na této výstavě jsem se opět zúčastnila třídy Junior s naší kobylkou Sky. V této třídě nás bylo pět. Já jsem se umístila na 4. místě. Před touto třídou jsem si myslela, že Sky chování ve výstavním kruhu zvládá velmi dobře, ale mýlila jsem se. Myslela jsem si, že v této třídě vyhraji, a tak se nestalo. Sky neměla tento den pěknou náladu. Zjistila jsem, že chování koně může ovlivnit výsledky… Na příští výstavu se moc těším a přeji si, aby se naše koně opět umístili na předních pozicích. Doufám, že se do budoucna naše (zatím) mini stádečko miniaturních koní rozroste o další krásné koně. Mým velikým snem a zároveň přáním je zúčastnit se zahraniční výstavy a tím prezentovat naše koně. Jana Máčková
Dovolujeme si Vás co nejsrdečněji pozvat na členskou schůzi Klubu chovatelů miniaturních koní, která se koná 10. listopadu 2012 od 11:00 hod v prostorách zámecké kavárny ( vlevo za vjezdem) v areálu zámku Ctěnice! ( adresa: http://www.zamekctenice.cz/ Zámecký areál Ctěnice ,Bohdanečská 259/1 , 190 17 Praha 9-Vinoř )
Program - zpráva RPK - zpráva o finančním hospodaření - plán činnosti na rok 2013 - návrhy (licentace, výstavy, semináře) - volba výboru klubu - volba členů RPK - správa klubového materiálu - placení členských příspěvků (vše co se toho týká, včetně sankcí za pozdní platby) - správa webových stránek, magazín - diskuze a připomínky Zároveň Vás prosíme, aby jste zvážili, čím můžete pomoci při činnosti a chodu klubu v nadcházejícím roce, případně navrhli kandidáty do výboru klubu a rady plemenné knihy. Všichni členové jsou SRDEČNĚ zváni.
Klub chovatelů miniaturních koní pořádal poslední březnovou sobotu v jezdeckém areálu Heroutice seminář zaměřený na chov miniaturních koní. O své dlouholeté zkušenosti se přijel podělit přední evropský chovatel pan Cédric Dubroecq z Francie, který se chovem miniaturních koní zabývá už přes 20 let. Koně nejen chová, ale také trénuje a vystavuje.
O tom, že jeho práce je cílená a systematická svědčí řada mezinárodních úspěchů. Koně z jeho chovu jsou ceněni a mnozí jsou v celosvětovém měřítku na předních příčkách. Ve svých stájích má Cédric něco kolem 50 koní, takže v našich poměrech je to skutečně velký chovatel. Pro nás nakonec milým překvapením byl zájem českých chovatelů. Semináře se účastnilo 28 lidí z řad majitelů a chovatelů a někteří využili příležitost a přijeli i se
svými koníky, protože součástí semináře byla i praktická ukázka práce a tréninku koní. Dopoledne bylo věnováno teoretické části, ve které byli přítomní seznámeni s pravidly výběru jedinců, vhodných k chovu a následně i na výstavy. Byl probrán systém tréninku a zásady krmení koní, tak, aby měli odpovídající kondici a zvládli trénink i výstavní sezonu co nejlépe. To, co bylo řečeno v teoretické části se po přesunu účastníků do haly, mohlo demonstrovat i v praxi. Pan Cédric Dubroecq všem názorně ukázal jak on pracuje s koňmi. Vystřídal přitom všechny koníky, kteří byli k dispozici. Bylo velmi zajímavé sledovat Cédricovu práci. O každém koni řekl, jaký je a v čem by mohl být problém. Základem úspěšného předvedení na výstavě je, aby kůň zvládl stát v klidu ve výstavním postoji. Další předvedení koně už je na zručnosti a vhodném načasování a záleží především na předvádějícím, jak všechno zvládne. V hale si všichni mohli vyzkoušet i „výstavu“ – tedy přesněji řečeno v improvizovaném ringu,kam postupně nastoupili všichni koně, Cédric nejdříve vysvětlil funkci stewardů, kteří jsou vždy dva v kruhu. Funkci rozhodčího na sebe vzal sám Cédric, který je mezinárodním rozhodčím. Jeho verdikt možná mnohé překvapil, ale zároveň potvrdil to, co bylo řečeno předtím. Na dvouhodinový program v hale navázala opět teoretická část, během které byli všichni seznámeni se strukturou výstav, jednotlivých výstavních tříd a jejich rozdělení. Zmínka byla i o samotné střihové úpravě koní, o používání vhodné kosmetiky, která je dnes při prezentaci koní již nezbytností. Bylo toho opravdu mnoho a seminář určitě splnil očekávání a věříme, že si každý odnesl informace, které uplatní v následujících sezonách. Náplň semináře byla sice zaměřena především na miniaturní koně, ale pár dobrých rad si jistě odnesli i chovatelé jiných plemen koní. Program byl opravdu vyčerpávající a poděkování patří nejen panu Cédricu Dubroecq, ale i manželům Denise a Jan Fritzovi Vegter za perfektní tlumočení. Poděkování patří i majitelům Heroutic, manželům Perníčkovým. Za zajištění celé akce patří velké poděkování členům klubového výboru a ASCHK ČR, která tento projekt finančně podpořila. Táňa Bruková prezidentka KCHMK
V sobotu 14.dubna 2012 se v kryté hale Ola Ranche v Litohošti konala v pořadí již druhá licentace hřebců plemene Minihorses. Přestože druhá, byla svým způsobem premiérová. Nově navržené znění Řádu plemenné knihy Minihorses bylo po mnoha úpravách dáno do podoby, která odpovídá současným legislativním podmínkám a zároveň vyhovuje současným potřebám vedení chovu. Nové znění bylo schváleno a Řád plemenné knihy pro Mini horse byl zaslán MZe v pátek 13. 4. 2012. Tedy den před konáním licentace. Na důkladné prostudování bylo tedy minimum času, ale to nejdůležitější, o co jsme usilovali, bylo schváleno – změna KVH, způsob měření a zcela nově také Hardship, tedy dodatečný zpoplatněný zápis.
April Moonlight – 7,4 bodu / Ola ranch K licentaci a před licentační komisi, která pracovala ve složení: MVDr. Jaroslav Dražan (prezident ASCHK), Luboš Kozák (inspektor chovu), Blahoslav Políček (tajemník ASCHK), Táňa Bruková, Jiří Glatt (členové RPK MH), bylo přihlášeno a předvedeno sedm hřebců. Jednalo se o importované koně, kteří jsou v zemi původu zapsáni v registrech, které naše PK akceptuje.
Star Van Appaloosas Fradiliaus – 7,1 bodu / Josef Vodička Hodnocení a pohled komise byl letos o poznání přísnější, ale to je v chovu koní nutnost, chceme-li, aby se mezi plemenné jedince dostali koně, kteří odpovídají standardu plemene a podmínkám výběru dle ŘPK, kde je v hodnocení kladen důraz právě na plemenný typ, pohlavní výraz, stavbu těla, korektnost a pravidelnost chodů a na celkový dojem, který kůň představuje. Rozhodně tady nemůže platit, že „co je malé, to je hezké“. Někteří hřebci prostě nezapřou své shetlandské předky a nesou si znaky typické spíše pro pony, než pro miniaturního koně. Pohled začíná u delšího tělesného rámce, který ještě podtrhují v celkových proporcích výrazně kratší končetiny. U některých hřebců byla navíc problematická i linie zad s příliš dlouhým hřbetem, ale největším mínusem se tentokrát ukázal pohyb, jehož hodnocení přispívá do celkové výsledné známky. Bohužel u většiny předvedených hřebců byl pohyb v kroku i klusu nedostatečný. Drobivý pohyb působil strnulým dojmem a u některých hřebců byla viditelná i nepravidelnost v pohybu. To vše přispělo u každého hřebce jistou měrou ke snížení známky za mechaniku pohybu, ale i ke zhoršení celkového dojmu. Plemenný standard požaduje koně středního tělesného rámce s pravidelnými chody a dalšími znaky, typickými pro plemeno, se zabývá Šlechtitelský program Řádu plemenné knihy. Text popisující standard plemene byl převzat ze starého řádu. (Nebude tedy jistě od věci, když si každý zájemce o chov miniaturního koně tento řád prostuduje ještě před pořízením vlastního koníka.)
Rovněž je potřebné, seznámit se i s mírou koně. Protože nyní už se i u nás měří stejným způsobem jako v zahraničí, tedy od poslední vyrůstající hřívy, neměl by tu být velký rozdíl v naměřených hodnotách, tak jako tomu bylo v minulosti. Měrnou jednotkou je 1 inch a přepočítává se na cm. To se samozřejmě týká pouze KVH. Kohoutková výška pásková a ostatní tělesné rozměry už jsou měřeny a zapisovány pouze v cm.
Forest – 7,1 bodů / Josef Vodička Všichni předvedení koně se vešli do max. povolené KVH, která je pro sekci A – 34 inch (86,36 cm), pro sekci B – 38 inch (96,52 cm). Pro zápis hřebce do PK je nutné, aby získal min. 7,1 bodu v celkovém hodnocení. Tuto podmínku splnili tři hřebci. Nejlépe hodnoceným byl April Moonlight – 7,4 bodu , KVH 35,25 inch Majitelem hřebce je pan Jaroslav Kadlec. Další hřebci, kteří se zapíší do knihy plemeníků, jsou Forest - 7,1 bodu, KVH 35,75 inch a Star Van Appaloosas Fradiliaus – 7,1 bodu, KVH 36 inch , oba v majetku pana Josefa Vodičky. Ostatní hřebci skončili v rozmezí 5 – 6,6 bodu. Nesplnili tedy pro tentokrát základní podmínku pro zápis hřebce do PK, kterou je zisk 7,1 bodu. Zájemci o získání licence mají možnost, přihlásit se v dalším termínu a pokusit se o vylepšení bodového zisku. Některým hřebcům opravdu nejvíce pohoršila
hodnocení již výše zmiňovaná mechanika pohybu. Hřebec Marnix, který získal 6,6 bodu, byl na žádost předvádějící již po vyhlášení výsledků ještě jednou předveden a bylo mu umožněno využít možnosti a předvést pohyb ve volnosti. Ani toto předvedení ale nebylo výrazně lepší a výsledek neovlivnilo. Vzhledem k tomu, že nové znění Řádu plemenné knihy ještě nebylo dostatečně nastudováno, padl návrh na dodatečné zpoplatněné zapsání - Hardship. Jak ale říká článek 4.1.2. ŘPK je možné Hardship uplatnit pouze pro hřebce, kteří získali min. 7,1 bodu, ale nesplňují podmínku třígeneračního původu. Hardship tedy pomáhá pouze koním, kteří jsou bez původu, případně mají částečný původ, ale jejich exteriér a vlastnosti jsou natolik zajímavé a kvalitní, že stojí za to, zařadit je do plemenitby. Na tuto možnost nakonec čeká již od loňské podzimní licentace hřebec Boyke v. Kievitlaum (7,1 bodu) a hřebec Prince de Pigon (7,1 bodu). Pokud tedy majitelé požádají o zápis a uhradí stanovený poplatek, mohou být oba tito hřebci zařazeni do PK Minihorses.
Letošní licentace byla dobře připravena. Identifikace koní byla provedena až po skončení licentace, což by se mohlo označit jako nedostatek. Ale v dané situaci, kdy jsme do poslední chvíle nevěděli, zda budeme postupovat letos již podle nového řádu, se tento výpadek dá snad tolerovat. Kromě tří hřebců, se do PK zapsaly i tři klisny. Všechny v majetku pana Jaroslava Kadlece. Tyto klisny tvořily velmi vyrovnanou kolekci a do PK byly zapsány s velmi dobrým hodnocením.
Závěrem je třeba poděkovat všem zúčastněným. Zvláštní poděkování patří členům komise, která ani tentokrát neměla lehký úkol. Poděkování patří i manželům Kadlecovým, za poskytnutí kompletního zázemí a členům Rady klubu za přípravu celé akce. T.Bruková prezidentka klubu
Na našem klubovém webu www.clubminihorses.cz naleznete v archívu výtisky časopisů klubů AMHA a AMHR, kde najdete mnoho užitečných rad a zajímavých článků
Přístřešek na pastvině ano či ne ? Je přístřešek na pastvině pro koně nutností a nebo naopak zbytečností? Pro pohodu a zdraví koně je přístřešek na pastvině velmi důležitý, jak ukazuje studie v USA na Michiganské státní univerzitě. Během studie po celý rok, vědci pozorovali desítky koní, a popisovali, kdy koně vyhledávají přístřešek, nebo kdy stojí nebo leží společně pouze vedle něho a při jakém počasí. Po většinu času ponechávají přístřešek koně bez povšimnutí a nezajímají se o něj a to i ve velmi chladném počasí. Zaměřili se proto speciálně na chladné, bouřlivé a větrné počasí. V tomto období většina pozorovaných koní postávala vedle sebe poblíž přístřešku nikoliv uvnitř. V době sněhu a velkého chladu se koně stěhují také blíže přístřešku, ale většinou z důvodu přítomnosti krmení, ne vlivem počasí. Chladnokrevná plemena hledala úkryt pod přístřeškem v době velkého vedra ale nijak výrazně. Zarážející je, že většina koní postává vedle přístřešku, tam kde proudí chladnější vzduch, ale neukrývá se vevnitř. Podle výzkumníků to znamená, že kůň cítí se bezpečněji raději sám, nebo vedle přístřešku, než přímo uvnitř. Kromě hospodářských zvířat to ukazuje také na to, že kůň má mnohem raději výhled po okolí, než by stál uvnitř přístřešku. Koně také, když už přístřešek používali častěji, tak pouze ten, který byl krytý jen ze dvou stran ( lepší rozhled) než ten, který měl 3 stěny plné.
Shrnutí: Rozhodně koně ocení přístřešek za nepříznivého, příliš větrného počasí a v době úporného vedra a jasné slunné oblohy. Přednost dají tomu přístřešku, který má více východů, anebo z něj lépe vidí do okolí. Zdroj: mezinárodní klub pro americké miniaturní koně ( ICAMH ) ze dne 19.2.2012 Volně přeložila: Jarmila Podzemská
Klub chovatelů miniatuních koní pořádal svou letošní první výstavu v kryté hale Ola ranče v Litohošti. Sobota 12. května 2012 se stala milníkem v historii pořádání výstav pro miniaturní koně. Poprvé se totiž vystavovalo a hodnotilo podle pravidel ze zahraničí. Výstava se tak výrazně liší od jiných, které u nás známe. Nejsou vypisovány kategorie, ale výstavní třídy, kterých na výstavu v Litohošti bylo vypsáno celkem 105 ! V základních třídách získávají koně titul šampiona, první dva postupují do třídy, kde vítěz získává titul Grand šampiona pro danou třídu, druhý je Rezerve Grand šampion a pouze první umístěný postupuje do třídy, kde vítěz získává titul Supreme šampion. Navíc mají majitelé možnost přihlásit koně hned do několika tříd, vypisované jako junior, amatér, appaloosa, open a oversize. Vedle těchto základních tříd jsou ještě speciální třídy jako je Liberty a Color třídy. Pracovní třídy se u nás zatím nevypisují.
Ranč zelená se svými vítěznými koňmi
Z celkového počtu vypsaných tříd bylo obsazeno 47 tříd. Zcela neobsazeny zůstaly pouze Oversize, které jsou určeny pro koně přesahující max. KVH a kde se mohou účastnit také koně bez původu.Pro posuzování II. Jarní výstavy v Litohošti byl klubem osloven mezinárodní posuzovatel pro arabské plnokrevníky pan Jaroslav Lacina, který posuzoval k velké spokojenosti zúčastněných celou výstavu včetně tříd Liberty a Color.
Předvádějící si od posuzovatele vyposlechli nejen samotné hodnocení, některým se dostalo i pár rad, týkajících se kondice, přípravy a způsobu předvedení koně. Výstava tak perfektně splnila účel a záměr pořadatelů, že bude především prostorem pro to, aby se předvádějící seznámili s novými pravidly a průběhem výstavy a vlastně bude první akcí, která naváže na předchozí přípravu. (Jako pořadatele nás potěšilo, že účastníci semináře, který jsme pořádali koncem března s panem Cédricem Dubroecq měli v prezentaci svých koní výrazný náskok před ostatními.)Přestože jsou třídy vypisovány jinak, patří prezentace koní v kruhu k tomu, co už přeci jen známe, proto byli všichni zvědaví, jaká bude třída Liberty, kde se jedná o předvedení koně ve volnosti doprovázené hudbou. Předvádějící má časový limit 1,5 minuty, kdy musí koně pohybovat, přitom by kůň měl reagovat nejen na pobídky, ale i sledovat svého pána a to vše by mělo ladit s hudbou, kterou si předem každý předvádějící vybírá. Stejný časový prostor má po předvedení v pohybu majitel na to, aby koni nasadil zpět ohlávku. Překročení časového limitu při „odchytu“, případně pád koně při samotném předvádění je důvodem k okamžité diskvalifikaci. K té nedošlo a
všichni koně tuto disciplínu zvládli. Pan Jaroslav Lacina body hodnotil tři aspekty – typ a pohyb koně a jeho souhru s předvádějícím.
Liberty měla v Litohošti svou premiéru a hned si získala přízeň a určitě bude v budoucnu oblíbenou třídou. Stejně jako color třídy, kde se hodnotí právě zbarvení koně a šanci na trofej mají i koně, kteří třeba v předešlých třídách neuspěli. Bohužel kůň, který svou barvou zaujal už v předešlých třídách, do ringu nenastoupil. Podle slov posuzovatele to byl favorit, ale hodnotit se mohou pouze přítomní koně... Předčasným odjezdem tak majitelé svého koně připravili o možné vítězství. V bodovaných třídách by předčasný odjezd a nenastoupení do ringu např. k vyhlášení Grand šampiona, znamenal pro koně ztrátu bodů i všech titulů, které v den výstavy kůň získal. Tímto pravidlem, které je možná pro někoho tvrdé, je ale zajištěno, že všichni zůstávají až do konce výstavy a nestává se tak, jak jsme u nás bohužel zvyklí, že závěr akce už je pouze za účasti minimálního počtu lidí a koní. V pořadí druhá výstava v Litohošti, letos určená pouze pro miniaturní koně, ukázala značný pokrok v kvalitě koní i ve způsobu jejich prezentace. Tolik diskutované stříhání se ukázalo jako nezbytnost, chce-li majitel, aby jeho kůň
uspěl a u některých to byla právě jen úprava, která je neposunula na lepší umístění.
Samotná výstava byla připravena tak, aby majitelům i koním poskytla co největší komfort a prostor pro prezentaci. Pro vítěze byly nachystány díky sponzorům velice pěkné a hodnotné ceny. To vše snad pomohlo vytvořit příjemnou atmosféru. Bezprostředně po výstavě někteří vystavovatelé hodnotili výstavu velice kladně, což nás jako pořadatele potěšilo. Především byl velice dobře přijato hodnocení i přístup posuzovatele pana Jaroslava Laciny, kterému ještě jednou děkujeme a věříme, že pokud mu čas dovolí, přijme i někdy v budoucnu naše pozvání do středu výstavního kruhu. Poděkování patří i všem sponzorům, především firmě Farnam, která poskytla hodnotné věcné ceny, firmě Poeto pana RNDr. Petera Patáka, který až ze Slovenska dovezl nádhernou květinovou výzdobu... a dalším firmám i jednotlivcům i členům klubu, kteří svými sponzorskými příspěvky podporují jednotlivé výstavní třídy. Snad se nebudou zlobit, ale vyjmenování všech by zabralo jeden velký odstavec a tak všem opravdu všem velmi děkujeme. Poděkování patří i manželům Kadlecovým, majitelům Ola ranče, kteří nám opět ochotně poskytli zázemí.
Kompletní fotoreportáž, která vznikla díky práci profesionální fotografky paní Lenky Daňkové najdete spolu s výsledky i bodovým hodnocením na našich stránkách www.clubminihorses.cz. ,kde jsou i informace týkající se chovu miniaturních koní včetně kalendáře akcí, na které všechny srdečně zveme. Táňa Bruková prezidentka klubu
Děkujeme panu RNDr. Peterovi Patákovi z firmy Poeto, který nám sponzorsky zajistil květinovou výzdobu pro celou výstavní sezónu 2012, kterou vozil až ze Slovenska.
Když terapeutický kůň Magic chodí po nemocničních pokojích a ložnicích navštěvovat nemocné děti, pomáhá vytvářet vzpomínky, které vydrží celý život. Malý modrooký koník pomáhá v nemocnicích , při pomocných programech, v programu pro lidi nemocné Alzheimerovou chorobou a pacientům v hospicové péči. Magic navštěvuje zneužívané děti a děti bez domova v ústavech. V programu Nosit smoking na čajový dýchánek pomáhá Magic dětem, jejichž život končí nemocí, pracuje s autistickými dětmi. Magic přináší svojí speciální lásku všude tam, kde je to nejvíce potřeba. Loni byla Magic jmenována časopisem TIME jako JEDEN Z 10 NEJHRDINNĚJŠÍCH ZVÍŘAT V DĚJINÁCH. Ona byla jako jediné žijící zvíře na seznamu. V TOP 10 Zvířecích hrdinů je například Bucephalus, známý kůň Alexandra Velikého, Togo - saňový pes, který přinesl sérum na záchranu Noma, když vypukl záškrt v roce 1925, Stubby - hrdinný pes z První světové války, který se stal doživotním členem Amerických legií a později se stal maskotem Georgetownské univerzity, Simon britská kočka známá svou cestou do čínské řeky Yangtze (jeho nekrolog byl otištěn v časopise TIME v roce 1946), Cher Ami -hrdinný pes v Japonsku, holub Ztracený prapor, jenž nosil zprávy ve Francii během První
světové války a zachránil tak život 194 vojákům z oddílu majora Charlese Whittleseyho, Novozélandský delfín Moko, a miniaturní koník pro terapii jménem Magic z Floridy. Magic byla vybrána jako NEJHRDINNĚJŠÍ MAZLÍČEK V DĚJINÁCH AMERIKY od AARP (Americká organizace důchodců) a byla zahrnuta v týdeníku The Daily Beast mezi 10 nejhrdinnějších zvířat roku 2010. Magic byla také oceněna cenou čtenářů plátku AmericaTowns SÍLA JEDNOHO HRDINY.
Magic je malá hrdinka, když přijde do pokojů starších pacientů , tak se jejich tváře rozzáří. Jedna žena neopustila svůj pokoj po 6 měsíců, ale byla jedna z prvních dole v hale, když se doslechla o příchodu Magic. Magic byla požádána o návštěvu u pána, který dělal dvojníka pro Johna Wayna, Gena Autry a Roye Rogerse. Pracoval s koňmi celý svůj život a tak ještě jednou chtěl být s koněm. Magic byla u jedné pacientky když se probudila z komatu. Jiný pán v hospické péči zemřel s rukou na Magic hlavě poté, co mluvil o svém poníkovi z dětství. Magic se často vrací domů se skvrnami od rtěnky, protože byla mnohokrát políbena. Na jedné terapeutické návštěvě domova, navštívila ženu, která nepromluvila téměř tři roky , od doby příjezdu do domova. Jak uviděla Magic, začala na ní mluvit . "Není překrásná" byla její první slova. "Je to kůň". A ředitelka domova se rozplakala a řekla ženě, že ji má ráda. "Já tebe také" odpověděla žena. Byla to její první slova s cizí osobou po
těch letech. Žena začala mluvit se zaměstnanci i s její rodinou od chvíle, co ji Magic navštívila. Magic má také velmi zvláštní vztah s dětmi. Nosí krásné kostýmy a "třpytivý kouzelný prášek" se leskne na její hřívě a ocasu při každé návštěvě. Jedna malá holčička po transplantaci srdce řekla Magic, že jí bolí tvář, protože se moc směje. Chlapeček, který přišel o zrak díky nádoru na mozku, si přitáhl Magic ke svému obličeji ,aby si navždy zapamatoval, jak Magic vypadá. "Je to jako bych ji viděl skrz svou duši" řekl svojí matce. Jiná dívenka s leukémii řekla, že by chtěla vstát z postele jen pro svého oblíbeného koně Magic. Magic dělá návštěvy v soukromých domovech, stejně jako ve veřejných programech. Magic chodí nahoru a dolů po schodech, jezdí výtahem, chodí po neobvyklých podlahových plochách, pracuje v blízkosti jiných domácích zvířátek a pohybuje se kolem nemocničního vybavení. Také umí dát svému handlerovi vědět, když potřebuje ven na toaletu. Magic dokonce cestovala letadlem, pracovala v rušných televizních a radiových studiích. Je vždy klidná i v náročných situacích a plně důvěřuje svému handlerovi, jestliže se stane něco neočekávaného. Terapeutičtí koně prochází výcvikovým programem asi dva roky, ale vždy je tu něco nového, co se mohou naučit. Magic je členem Gentle Carousel Miniature Therapy Horses, vše jsou dobrovolníci 501(c)(3) a je to nezisková organizace. Tým čítající 32 malých koní navštívil přes 18000 dospělých a dětí. Gentle Carousel vlastní některé nejmenší koně na světě. Magic má kamarádku, koníka na terapie jménem Peanut (Oříšek), která je pouze 20´palců vysoká (50,8cm) a její rodiče Rainbow a Aladdin jsou pouhých 21´palců vysocí (53,34cm). Pokud je pacient příliš slabý na to, aby se otočil a podíval vedle postele na koníka, je možné je vzít do rukou a vyzdvihnout výše.
Lidé se často ptají jestli koně, které Gentle Carousel používá, žijí uvnitř, protože oni je vidí pracovat jen uvnitř budov. Koně jsou malí, ale jsou to reální koně v každém směru (program nevyužívá trpasličí koně). Když nejsou v práci, tak si venku užívají a hrají si s kamarády jako velcí koně. Magic a další terapeutičtí koně pracují jen dva dny v týdnu, aby pro ně byly návštěvy stále svěží a zábavné. Magic miluje být v centru dění a pozornosti a nemá ráda když se po ní lidé neotáčejí. Terapeutičtí koně občas nosí kostýmy během svých návštěv. Kostýmů návrhář dělá a věnuje kolem 50 za rok na jednotlivé koně. Jsou to malí klauni, kovbojové, stonožky, kostýmy s koženými bundami a pudlovými sukýnkami, strašáci a lékaři, Uncle Sam oblečení pro nemocniční návštěvy veteránů, roztleskávačky a fotbalisté, Hawaiské kostýmy a smokingy. Magic nosí smokingy v různých barvách s odpovídajícími cylindry. Kostýmy se koním oblékají chvíli předtím než vstoupí do budovy a sundavají hned jak terapie skončí předtím, než cestují domů.
Magic a organizace Gentle Carousel rozdávají své kouzlo také uvnitř škol a knihoven. Gentle Carousel získal ocenění Reading Is Magic (Čtení je kouzlo) za používání skutečných koní v programu pro mladé čtenáře nazvaný "přiveď knihu k životu". Malí koně v programu vypadají jako kůň postavy v milovaných knihách pro děti a koně chodí přímo do tříd. Děti, které mají bohaté jazykové a gramotné zkušenosti, mají menší pravděpodobnost mít problémy se čtením. Gentle Carousel program Reading Is Magic poskytuje knihy, obohacení aktivit, vzdělávací omalovánky, záložky, listy,
plakáty, výukové materiály, autogramiády autorů knih a knihy o koních pro předškolní děti, pro základní školu i pro riskantní programy pro mladé. Reading Is Magic nabádá rodiče a učitele ke čtení s dětmi alespoň 10 minut každý den. Tisíce dětí navštíví ročně Letní knižní klub pořádný Reading Is Magic. Výzkum ukazuje, že děti, které nepokračují ve čtení během léta a prázdnin, ztratí měsíc i více v pokroku ve čtení během školního roku.
Terapeutičtí koně jsou vždy kouzelní, ale během Vánoc přináší Magic a její přátelé extra vzrušení, když se z nich stávají Santovo poníci. Koně jsou oblečeni jako Santa a paní Clausová, jako elfové, sobíci a nebo Louskáček. Centle Carousel vlastní dokonce saně v životní velikosti na kolečkách, které se mohou přinést dovnitř a udělat krásné rodinné fotografie. Když koníci navštíví dítě v nemocnici nebo v hospické péči, rodina dostane fotografii z návštěvy, koníci zanechávají látkovou hračku koně na každé dětské postýlce. Koně mají dokonce IPody které hrají vánoční song když koníci chodí z pokoje do pokoje. Gentle Carousel vlastně slaví Vánoce několikrát ročně, včetně programu Vánoce v červenci pro děti s nevyléčitelnými chorobami. Koně také pracují s policisty navštěvují děti ve čtvrtích s vysokou kriminalitou, jako část programu práce v
terénu (koně jsou menší než policejní psi!) a navštěvují děti v pěstounské péči či v dětských domovech. Minulý rok navštívila Magic chlapečka, který nikdy nebyl na Vánoce doma, a strávil většinu svého života v nemocnici. Nebyl na tom příliš dobře, ale lékaři dovolili Vánoční setkání s Magic. Připojen na dýchací přístroj a i přes svou slabou tělesnou schránku strávil hodinu smíchem a objímáním s malým koníkem. Když návštěva skončila, jeho matka řekla " nikdy jsme neměli šťastný den, ale od teď budeme mít každý den šťastný". Přineste úsměv na tvář nemocného dítěte, a pohled na výraz rodičů může být ten nejkrásnější dar ze všech. Více o Magic a organizaci Gentle Carousel najdete na www.Horse-Therapy.org nebo http://www.facebook.com/TherapyHorses
Informace o skvělé organizaci Gentle Carousel Horse Therapy a o jedné z hrdinných členek této neziskové organizace , minitaurní kobylce MAGIC za Vás, její majitele požádála a články volně přeložila Martina Smetanová + Jarmila Podzemská ACRO FARM , foto Gentle Carousel Horse Therapy.
Zhodnocení výstavy na zpravodajském serveru Equichannel.cz od Jarmily Podzemské
Na letní výstavě miniaturních koní v Opřeticích dne 30. června se poprvé v ČR předvedli minihorse také v pracovních třídách liberty, jumping, driving a obstacle. Krásný den pro milovníky nejen malých koní ale i příznivce parkurového skákání. Nádherné kokardy a ceny pro šampiony kategorií, Grand šampiony a Supreme šampiony.... další výstava na opravdu vysoké úrovni.
Dva teplotní extrémy čekaly na vystavovatele miniaturních koní. Na jarní výstavě v Litohošti nás potrápili ledoví muži, kdy po téměř tropickém týdnu přišel déšť a teploty +7-10°C, na letní výstavě miniaturních koní v Opřeticích to byl druhý extrém, kdy se teploměr šplhal naopak +36°C. Všichni minihorse i jejich majitelé vše zdárně zvládli, přestože výstava v tropickém vedru čítala 32 miniaturních koní ve více jak 50 různých třídách. Výstavu posuzovali Denisa Vegter a Jan Frits Vegter. Letní výstavu Klub chovatelů miniaturních koní pořádal v jezdeckém areálu Opřetického dvora v Opřeticích v nové, kryté hale, která nám vystavovatelům i koním dala přeci jen trochu stínu a pomohla ke zdárnému přežití teplotních rekordů, které ten den padaly. V den výstavy minihorse probíhaly zároveň na
venkovním kolbišti parkurové závody, takže minihorse byli pro účastníky i návštěvníky (věříme že milým) zpestřením programu. Poprvé v České republice se na výstavě předvedli miniaturní koně mimo klasických haltrových tříd (na ohlávce) také v třídách pracovních - divácky myslím velmi zajímavých, jumping, driving, obstacle a třída liberty. Jumping = parkur, kdy je kůň veden vodičem na vodítku a překonává překážky, vodič může překonávat překážky spolu s koněm, nebo je obíhat. Parkur není na čas, ale postupně se zvyšují překážky.
Titul Šampion jumpingu v kategorii hřebci, valaši, klisny starší 3 roků se kce A (do 34inch) získala klisna Mandrakes´ Simply Chic, Majitel: Another Dream Monika Brožíková.
Další zajímavou pracovní třídou je driving (open classic single driving), kde se šampionem kategorie stal hřebec Murlingdens Augustus Silver Stone, Majitel: Another Dream Monika Brožíková.
Klub chovatelů miniaturních koní připravuje na konec října zajímavý seminář kliniku s přední holandskou několikanásobnou evropskou šampionkou v single pleasure driving, paní Susan Bijl. Všichni příznivci vozatajství s malým koněm (nejen minihorse, ale i shetland nebo pony) jsou srdečně zváni. Více informací najdete na klubovém webu v sekci akce - semináře www.clubminihorses.cz Oblíbenou třídou nejen vystavovatelů, ale i diváků se stává třída liberty, tedy vystoupení koně ve volnosti v čase 1,5 minuty na hudbu. Jeden nebo dva handleři mohou v kruhu povzbuzovat koně (nikoliv štvát) bičíkem, po skončení hudby (její výběr je také bodován) je součástí posouzení také ochota koníka nechat se chytit a nasadit si ohlávku, ale především předvedení se v klusu a cvalu. V této třídě bylo předvedeno hned 10 koní, kde šampionem se stal černý roční hřebec Moritzberg EK Black Jack, majitel: Another Dream Monika Brožíková.
Rezervním šampionem pak také roční silver daple pinto hřebec D&D´s Sonic Boom Acro majitel: Acro farm Jarmila + Antonín Podzemských.
Dovednostní třída obstacle jistě najde mnoho příznivců také. Soutěží se v třídě junior (handler ve věku do 18 roků, kůň od 2 let věku) a senior (handler starší 18 roků a kůň starší 2 let). Tato třída je více méně podobná trailu westernových koní. Minihorse spolu s vodičem (handlerem) musí projít trasu s určitými "nástrahami" v podobě kavalet, skoku, slalomu, couvání, přejití přes plachtu atd. Šampionem junior obstacle se stal dvouletý hřebec silver daple appaloosa Hitstar van Alana, majitel: JS Royal Liberty / Pavel Pazourek.
Šampionkou senior obstacle se stala appaloosa klisna Leslie, majitel: Pony farma Zelené údolí / Veronika Procházková.
Rezervním šampionem senior obstacle černá klisna Hailey Van Alana, majitel: Tequila ranch Lindava / Petr Koželuh.
Tato černá klisna si zároveň odnesla cenu diváků jako Kůň sympatie. Kompletní výsledky všech tříd, včetně haltrových, bohatou fotogalerii najdete na klubovém webu www.clubminihorses.cz Níže bych vám ráda představila ty nejúspěšnější koně, kteří získali ocenění Supreme šampion a některé z Grand šampionů a šampionů.
Absolutně nejúspěšnějším minihorse se bezpochyby stala klisna Joy Horse Miss Bourbon, majitel farma Čapí hnízdo, která v mnoha třídách, ve kterých se předvedla, získala ocenění: 4 x titul Champion, 2x Grand Champion a 2x Supreme Champion, následovaná svojí stájovou kolegyní Joy Horse Rose Of Bourbon (obě import Belgie).
První jmenovaná silver daple klisna se zároveň stala i šampionkou kategorie jednobarevných klisen sekce A, a druhá (bílá) rezervní šampionkou jednobarevných klisen sekce A (do 36 inch).
Klub nezapomíná ani na mládež, která má zájem věnovat se práci s minihorse. Jednak mohou mladí handleři (do 18 let) soutěžit ve všech pracovních třídách, v haltrových open třídách a ještě je pro ně připravena samostatná soutěž juniorů, kde předvádějí své koně zcela shodně jako dospělí. Ocenění Grand a později i Supreme junior šampion sekce A + B (společně, tedy koně do 38 inch) získala klisna Hailey Van Alana pod vedením handlerky Jiřiny Hrubé.
V amatérských třídách (třídy pro vystavovatele - členy klubu, starší 18 roků, kteří se nezabývají profesionálním tréninkem miniaturních koní) se Grand šampionem klisen sekce A a později Supreme šampionem stala již zmiňovaná klisna Joy Horse Miss Bourbon, majitel farma Čapí hnízdo, Grand championem hřebců sekce A se stal hřebec černo-bílé pinto barvy Tornádo OF CB majtel: Webers Appaloosa Ranch/Monika Weber.
Šampionem appaloosa hřebců, Grand appaloosa šampionem + Supreme appaloosa šampionem se stal hnědý leopard hřebec Yvo, majitel: Acro farm Jarmila + Antonín Podzemských. Na fotografii můžete vidět cenu (saténovou deku) od jednoho z hlavních sponzorů výstavy, firmy Daretex, která se zabývá mimo jiné výrobou dek pro koně. Jsme rádi, že je na trhu konečně někdo, kdo kromě velkých koní bere v úvahu i vzrůstající oblibu minihorse. Nyní majitelé minihorsů nemusí deky pracně (a mnohem dráž díky clu a dopravě) objednávat z USA nebo z Holandska, ale mohou si je zakoupit i tady v ČR. Sekce B (tedy koní v dospělosti vyšších než 34 inch a nepřesahující 38 inch) byla početně velmi málo obsazená. Je vidět, že dosud trend miniaturních koní v ČR je koní velikosti do 86.36 cm a je jen minimum vyšších, kteří se klubem pořádaných výstav účastní. Open supreme šampion sekce B ale i Amatér supreme šampion sekce B, rovněž i šampion jednobarevných klisen sekce B se stala klisna Oasis XS Echo Creme Brulee, majitel: Majitel: Ranč Zelená / Václav Máček
Na výstavě opravdu úspěšná klisna Joy Horse Miss Bourbon se mimo jiné stala také Open supreme šampion sekce A a šampionkou jednobarevných klisen.
Open color šampion barevných hřebců a valachů se stal silver daple pinto hřebec D&D´s Sonic Boom Acro majitel: Acro farm Jarmila + Antonín Podzemských. Třída pro barevné koně je přístupná všem appaloosa a pinto koním.
