Vodňanský chovatel a rádce Únor 2014 Ročník 13* Číslo 138
Upozornění pro členy ZO
Výbor ZO upozorňuje všechny své členy, kteří ještě neuhradili členský příspěvek na rok 2014 (pracující 100,- Kč, důchodci 50,- Kč) aby tak učinili co nejdříve. Jedná se o evidenci pro Město Vodňany, kde jsme zažádali o možnost získání příspěvku na činnost a zde je nutno doložit seznam členů. Proto prosíme, nezapomeňte členským příspěvkem naši organizaci podpořit, ale i umožnit další získání prostředků. Jinde NIC NEZÍSKÁME! Děkuje výbor ZO
IUNC zveřejnila aktualizovaný Červený seznam Kdykoli IUNC (Mezinárodní unie pro ochranu přírody) zveřejní aktuální Červený seznam, očekávají milovníci ptactva vždy s napětím nějaký pozitivní posun ve stavech ptáků. Na celé planetě je celkem asi 10 000 druhů ptáků, zpráva se většinou týká pouze několika z nich. Jsou to převážně ti ptáci, kteří jsou pod zvýšenou ochranou organizací na ochranu druhů. Zpravidla jen u nich lze hovořit o světélku naděje. Jedním z příkladů je ara kobaltový čili Laerův (Anodorhynchus leari), kterému již nehrozí vyhubení. Dosud ještě nikdy nebyl počet „kriticky ohrožených druhů“ tak vysoký jako v roce 2013. Celkem je na seznamu uvedeno 197 druhů, z toho 15 papouškovitých:
*Příští burza* V neděli 9. března 2014
Charmozin modročelý (Charmosyna toxopei), Ch. rudokrký (Ch. auriecincta dříve amabilis), Ch. modrotemenný (Ch. diadema), Kakadu filipínský (Cacatua haematuropygia), K. žlutolící (C. sulphurea), Kakariky alpský (Cyanoramphus malherbi), K. norfolkský (C.cookii), Neoféma žlutobřichá (Neophema chrysogaster), Kakapo soví (Strigos habroptilus), Ara kaninda (Ara glaucogularis), A. Spixův (Cyanopsitta spixii), A. modrý (Anodorhynchus glaucus), Pyrura bělouchý menší (Pyrrhura leucotis griseipectus), Amazonek Chapmanův dříve rezavý čárkovaný (Hapalopsittaca fuertesi), Amazoňan portorický (Amazona vittata) V případech ary modrého a charmozyna modrotemenného, kteří jsou vedeni jako vyhynulí, pořád žije naděje, že stále existují kdesi v Jižní Americe a na Nové Kaledonii malé dosud neobjevené populace. Stejná víra v přežití se týká i ary Spixova, který (zatím) není na seznamu „v přírodě vyhynulý, přežívající v zajetí“. Také mezi 389 „ohroženými druhy“ ptáků je mnoho papoušků. Celkem se jedná o 31, z nichž mnozí nemají nikdy šanci, tuto kategorii opustit. Jejich oblast výskytu je příliš malá (často malé ostrovy) na to, aby se mohli rozmnožit takovým způsobem, že by byli přeřazeni do skupiny „zranitelný druh“. V této kategorii je celkem 727 druhů ptáků. Většina ptáků potichu mizí z přírody, aniž by to veřejnost zaznamenala. Příkladem je tajemný a nenápadný obyvatel etiopských a jihoafrických náhorních plošin Chřástal Ayresův (Sarothara agresi). Toho spolu s 200 dalších druhů lze zachránit jen s vyložením velkých nákladů. Ochranáři bojují současně na mnoha frontách. Život stěžuje ptákům nejen úbytek či ztráta vhodného biotopu, ale rovněž zavlečené nepůvodní druhy, změny klimatu, extenzivní zemědělství a nezákonný obchod. Některé druhy, které byly ještě před deseti lety hojné, byly pronásledovány takovým tempem, že se dostaly na hranici vyhubení. V jižní Číně a jihovýchodní Asii toto postihlo Strnada obojkového (Emberiza aureola). O něco příznivější je situace kolem některých velkých mořských ptáků, kteří v současnosti musí bojovat o přežití (např. albatrosi). Výrazně se díky intenzivním ochranným opatřením a zalesňování zlepšil i stav ptactva na malém ostrově Rodrigues v Indickém oceánu.
Výsledky dotazníku o způsobu krmení afrických papoušků
Semena: Kardi, lesknice (13); semenec (11); pohanka, dari, oves, žíhaná slunečnice (10); proso, kukuřice (9); pšenice, lněné semeno, červené proso v klasech (8); hrách, bílá slunečnice, paddy (7); fazole (6); ječmen, japonské proso, dýně, milo, holubí směs (5); zlaté proso, mungo, žluté proso v klasech (4); buráky, niger, rýže, senegalské proso, střední proso, sušené ovoce (3); borová a cedrová semena (2) smrková semena, sója, mléčné obilí (1) Ovoce a zelenina: Jablka (17); pomeranče, kukuřice, mrkev (14); hroznové víno (13); banán, hruška, šípek, jeřabiny, paprika (12); broskve (1); třešně, kiwi (9); švestky, hloh, meloun (8); fíky, rajčata, mandarinky (6); okurky, hrášek, hlávkový salát (5); polníček, česnek (4); vlašské ořechy, maliny, listový salát, vařené brambory (3); ptačinec, granátové jablko, papaya, meruňky, pampeliška, chili paprička, litchi, ostružiny, … (1) Ostatní: Vaječná směs (12); vápník (11); grit (10); vitamíny (9); klíčené krmení (8); sušený hmyz (7); med měkké krmení (6); sépie (5); korvimin, hroznový cukr (4); drůbeží kosti, kaše pro lorie (3); garnáty, čaj (2); min. vápno, granule, vařené krmení, jiné vitamínové doplňky (1)
Ekonomická rozvaha BirdLife International Hlavní ekonom BirdLife McCarthy společně s dalšími autory, kteří pracují v ochranářských organizacích celého světa, spočítali, kolik peněz by bylo zapotřebí vynaložit k dosažení nejdůležitějších úkolů při ochraně životního prostředí. Výsledky zveřejnil na svých stránkách prestižní magazín Science. K významnému snížení rizika vyhynutí ohrožených druhů a k dostatečné ochraně důležitých krajinných prvků (rezervace, chráněná území, …) tzv. „hotspots“, kde lze efektivně chránit druhovou rozmanitost, by muselo být celosvětově vynaloženo 80 miliard USD ročně. Tato ohromující suma je ovšem docela nepatrná ve srovnání s vysokým ekologickým a ekonomickým užitkem, který nedotčená fauna a flora pro regiony vytvoří. Vůli k tomu projevily jednotlivé země podpisem Convention on Biological Diversity (CBD) v roce 2010, ale prosazování zatím dost vázne na politické (ne)ochotě. A protože byl zatím ze strategického plánu do roku 2020 skutečně prosazen a financován jen nepatrný počet akcí, obávají se kritici, že na příští konferenci v indickém Hyderabadu se nedá očekávat nějaký velký průlom. Většina biodiverzních „hotspots“ leží v těch celosvětově nejchudších zemích, které bez finanční podpory průmyslových států nemají nejmenší šanci efektivně ochránit přírodu. Organizace na ochranu přírody a druhů již desítky let pracují na
identifikaci a označení zvlášť cenných tzv. „klíčových území“ Important Bird Areas (IBA), která s vynaložením poměrně nepatrných prostředků chrání obrovský počet vzácných druhů. McCarthy s kolegy odhaduje, že do současnosti bylo pomocí různých sbírek zajištěno asi jen 12% z peněz, které budou muset být vynaložený v příštích deseti letech na cílenou ochranu vyhynutím ohrožených ptáků. Lze si určitě představit, kolik stojí účinná ochrana 11,731 IBA, kde má BirdLife International dostatečně kvalifikovaný personál. A to je pod stálou ochranou jen asi jedna třetina ploch. Provoz jen těchto stávajících areálů stojí ročně víc než 7 miliard USD. Pro získání a údržbu nových oblastí musí být vynaloženo ročně dalších 50 miliard!!! McCarthy ve své studii uvádí i obrovské škody, které vzniknou, pokud nebudou provedeny nezbytné investice. Roční ztráty, které vzniknou zmizením nedotčených ekosystémů, vyčíslil na částku 2-7 bilionů USD. To jen podtrhuje význam „investic do přírody“, ze kterých budeme koneckonců profitovat my všichni! (Dr. R. Niemann, Papageien) (pro VCHaR připravuje Petr Zeman)
Blahopřání k narozeninám Košta Jiří (20.2.) JUBILANTI: Jiří Hraba – 30 let členství v organizaci Ladislav Troch – 10 let členství v organizaci Výbor ZO přeje mnoho pevného zdraví, spokojenosti, hodně chovatelských úspěchů a radosti ve svých domovech a rodinách.
Pro vlastní vnitřní potřebu vydává ZO ČSCH Vodňany Zdarma – únor 2014 – číslo 138 Redakce: výbor ZO Vodňany – tisk JaŠi – náklad 100 výtisků - Vychází 6. 2. 2014 *Zpravodaj vychází za finanční podpory Města Vodňany* Grafické změny vyhrazeny.
