Vodňanský chovatel a rádce Leden 2016 Ročník 14* Číslo 161
Vážení přátelé, chovatelé, buďte vítáni v novém roce opět na naší burze chovatelů. Jsme nesmírně rádi, že se opět setkáváme a věřím, že i nadále budete podporovat naše setkání s vaší účastí. Moc děkujeme. Za ZO: Šikl Jaroslav – předseda
Výzkum chování Kakaduů žlutočelatých v Sydney (Karen Bayly) I když je kakadu všeobecně velice rozšířeným druhem, je s podivem, jak málo se dosud psalo o jeho chování. Několik studií existuje jen z doby, kdy byl tento druh kakaduů pronásledován coby škůdce. Protože se ukázalo, že je těžké pozorovat kakaduy v přírodě, či v péči člověka, aniž by došlo k ovlivnění chování ptáků, klade autorka důraz na chování ptáků zatoulaných do vnitřní části Ashfieldu, jednoho předměstí Sydney. Ve městě je množství zelených ploch ve formě parků a hřbitovů, kde zůstaly domácí druhy stromů, Eucalyptus haemostoma a Syncarpia glomulifera. Na ulicích jsou vysázené domácí porosty (Malalecua, Callistemon, Grevillea), v zahradách obyvatelů je množství ovocných stromů,
*PŘÍŠTÍ BURZA* 14. února 2016
platany, cypřiše a skořicovníky. Po čtyři roky sledovala autorka z balkonu třetího patra skupinu 13 kakaduů.
Dům se nacházel asi 100m od nocoviště ptáků na místním hřbitově. Ptáci byli lákáni pravidelným předkládáním pamlsků a vody, a tak si zvykali na blízkost lidí, až se nakonec podařilo krmit je z misky. Průměrný odstup od ptáků byl ve fázi sledování průměru 05-3m. balkon využívali nejen při krmení, ale dokonce i k poslednímu odpočinku. Celkem bylo vypozorováno pět dosud nepopsatelných způsobů chování. Vytváření páru a vztah: Partnerství bylo stavěno na odiv výraznou péčí o peří. Byla přerušována klapáním zobáků a novými výzvami k čištění.
Kopulace následovala po kombinaci čištění, klapání zobáku a pózování. Při klapání je postoj těla uvolněný a zobák vydává klapavý zvuk. Při pózování je peří uhlazené a hlavy mají tak blízko sebe, že téměř dochází ke kontaktu a pak je náhle pózování ukončeno a začínají s novým pózováním. To celé je provázeno klapáním zobáku. Toto chování bylo časté uvnitř pevného partnerského svazku, vzácně u ptáků kde partnerství není ještě pevné. Mnohými autory popisované chování „Figure Eight“, kdy samec se se vztyčenou chocholkou naparuje před samičkou a prudkým škubáním (kýváním) hlavou ji vyzývá k péči o peří a později ke kopulaci, pozorováno nebylo. Sociální chování: Při samčím klapání zobákem byly pozorovány rychlé pohyby zobáku provázené chřestivým zvukem, zúženými pupilami a vztyčeným postojem. Peří bylo přitažené a tělo výrazně napjatější než při partnerském klapání. Samčí péče o peří se jeví jako méně uvolněná a bylo o 1015 sekund kratší než péče o peří mezi partnery nebo rodiči a
mláďaty. Pohyby samců byly opatrné. Verbální dorozumívání: Když kakadu ze sebe silně vydá „rark“ doprovázené naznačeným otevřením křídel, dává tím příslušníkům hejna signál a vyzývá je k tzv. „chórovému zpěvu“. Chování ihned napodobují všichni příslušníci hejna, 1-2x opakují ale jen tehdy, je-li na balkoně 5-9 kakadů. I když během chóru bylo často slyšet v dálce křik jiného kakadua, nebylo možné zjistit žádnou souvislost mezi křikem a chórem. Chór dosud nebyl u žádného jiného druhu kakaduů popsán. Protože již Bland a Temple v roce 1987 objevili, že chování uprchlého kakadua se nijak neliší od divokých ptáků, je nepravděpodobné, že zde popisované způsoby chování vznikly vlivem blízkosti člověka.
Dotaz: Před třemi roky získal asi desetiletý pár kakaduů inka. Umístil jsem je do voliéry o rozměrech 5x2x5m. již krátce po vypuštění do voliéry obsadili připravenou budku. Opakovaně
jsem je viděl, jak se intenzivně budkou zabývají. Oštípali vstupní a také často zmizeli na delší dobu uvnitř. Dodnes nedošlo ke snůšce. Papoušci jsou krmeni rozmanitou potravou: dietní směs pro papoušky, klíčené granule, různé ovoce a zelenina. A nyní k mému problému. S přibývajícím tokem ptáků jsem stále častěji pozoroval samičku vyvrhovat potravu ne větev a potom ji opět sežrala. Protože to bylo vždycky na stejné místo, jednoduše jsem kus větve odřízl pilou. Nyní si samice začala vyvrhovat potravu do nohy a z ní ji opět požírá. Výtěrem z volete a rozborem zbytků potravy bylo zjištěno: bakteriologické vyšetření – Aeromonas hydrophila, Klebsiella pneumoniae, E.coli a Acinetobacter calcoaceticus, mykologické – Aspergillus fumigatus. Papouškovi byl po 8 dní podáván Baytril 02ml a Nizoral 03ml denně. Po této lhůtě byly podány pro papoušky specifické laktobacily. Na kratší čas se projevilo zlepšení, ale již za několik dní se staré „divadlo“ začalo opakovat znovu. Inkové jsou ve vynikající kondici, a tak se
už dokonce se ptám sám sebe, zda to není u samice jen zlozvyk. Můžete mi nějak pomoci? Odpověď: biolog K. J. Kuhnnne, Osnabrick Pokud se u papouška objeví porucha chování, tak jak ji popisujete ve svém dopise, je nezbytné, neprodleně vyhledat zkušeného veterináře. Pro většinu druhů kakaduů je krmení partnerů velice nezvyklé, protože se při sezení na vejcích oba partneři střídají, a ten který právě nesedí, má tedy možnost se dostatečně nakrmit sám. Předává-li tedy samice potravu na větev a pak ji opět požírá, bude se tedy jednat buď o nemoc, nebo poruchu chování. Nemoci jsou zpravidla snadněji rozpoznatelné než různé příčiny duševních poruch, a proto by měl být každopádně konzultován odborný lékař. Vzhledem k tomu, že v tomto případě byly zjištěny ve voleti různé patogenní bakterie a také plísně, je důvodné podezření, že příčinou zvracení potravy jsou tyto infekce. S bakteriálními infekcemi si moderní lékařská věda umí poradit velice rychle. Jinak je tomu však s plísněmi. Léčba se může protáhnout na delší období a během něj se může objevit i takové chování jako je vyvrhování potravy, která ptákovi působí nepříjemný pocit ve voleti. Teprve, když už rozsáhlá vyšetření neprokážou žádný další výskyt plísní, by mělo vyvrhování ustat. Pokud bude naprosto vyloučeno onemocnění papouška, je nutné uvažovat o poruše chování. V takovém případě je třeba se pokusit zmírnit příčiny tohoto chování. „Uvolňovač“, například při stresu, může mít různé formy. Jako stresové faktory přichází v úvahu např. chybné umístění – malé nebo nevhodné směrované voliéry, jiní obyvatelé voliér, zvířata v sousedství, vlastní partner, ale také třeba lidé. Tento trvalý stres může papouška podnítit k tomu, aby dělal něco, co vlastně vůbec nespadá do repertoáru jeho chování, ale co mu pomáhá stres částečně odbourat. Podobné pohybové a psychické chyby lze nejčastěji pozorovat u ptáků nevhodně umístěných. Chovatel by se měl snažit co nejrychleji zařídit jejich okolí tak, aby se ptáci cítili v dobré pohodě. To platí především pro správné spárování. Bohužel právě u papoušků není žádnou zvláštností, že jednou přijatá porucha chování už zůstane papouškovi jednou provždy. Pokud
daná „úchylka chování“ nemá jiný vliv na zdraví ptáka, měl by se chovatel naučit žít a smířit se s tím. Většinou ale po změně umístění nebo po vyléčení nemoci ptáci s takovým chováním přestanou a žijí pak normálním životem. (pro VCHaR připravuje Petr Zeman)
Blahopřání k narozeninám
Jan Kašpar (1.1.) Josef Vondrášek (12.1.) Jaroslav Hasala (25.1.) Karel Dušek (28.1.)
Hodně úspěchů a elánu k narozeninám od chovatelů ZO!
Pro vlastní vnitřní potřebu vydává ZO ČSCH Vodňany Zdarma – Leden 2016 – číslo 161 Redakce: výbor ZO Vodňany – tisk JaŠi – náklad 75 výtisků – vychází 7. 1. 2016 *Zpravodaj vychází za finanční podpory Města Vodňany*
