Vážení a milí, pracovníci ekoporadny při CEV Pálava

Vážení a milí, do rukou se Vám dostává první vydání našeho ekorádce, jenž volně navazuje na materiál o třídění odpadů v Mikulově, který jsme vydali v roce 1999. Tato knížečka je určena právě Vám, obyvatelům CHKO Pálava. Shrnuje otázky a drobné problémy, se kterými se v oblasti ochrany životního prostředí běžně setkáváme a dává stručné konkrétní odpovědi. Naleznete zde především rady, na koho se můžete obrátit se svým problémem. V případě komplikovanějších problémů Vám rádi poradíme telefonicky či osobně v naší ekoporadně při CEV Pálava. Návštěvníkům poradny je k dispozici i malá knihovna a videotéka. Během roku se s námi můžete osobně setkat na akcích, které pro Vás pořádáme, jsou to např. oslavy Dne Země, Evropská noc pro netopýry, Ptačí festival, Evropský den parků, přednášky, víkendové tvořivé kurzy, exkurze do chráněných území, atd. Je jasné, že informace zde obsažené mohou rychle zastarat. Pokud jste nalezli chybu nebo se Vám zdá, že něco podstatného zde chybí, kontaktujte nás. Vaše připomínky uvítáme.

pracovníci ekoporadny při CEV Pálava

OBSAH Kontakty..................................................................................................................2 Zkratky....................................................................................................................7 Zeleň........................................................................................................................9 Zvířata....................................................................................................................13 Voda.......................................................................................................................20 Ovzduší..................................................................................................................23 Odpady..................................................................................................................27 Ochrana přírody a krajiny...................................................................................34 Veřejný pořádek...................................................................................................37 Hluk a vibrace. Stavby........................................................................................38 Ekologický spotřebitel.........................................................................................39 Problematika rozvojových zemí.........................................................................41 Seznam vybraných ekologických nevládních neziskových organizací.........42 Užitečné internetové odkazy pro ekologické spotřebitele...............................45

KONTAKTY Telefonní čísla potřebná v nouzi Jednotné číslo tísňového volání Hasiči Záchranná služba Městská policie Policie ČR

112 150 155 156 158

Městský úřad Mikulov

MěÚ Mikulov, Náměstí 1, 692 20 Mikulov tel. 519 444 555, e-mail: [email protected], www.mikulov.cz Odbor životního prostředí MěÚ Mikulov: - odpady, zvířata, zeleň, tel. 519 444 565, e-mail: [email protected] - lesy, tel. 519 444 561, e-mail: [email protected] - voda, tel. 519 444 560, e-mail: [email protected] - ovzduší, tel. 519 444 543, e-mail: [email protected] Stavební úřad MěÚ Mikulov, tel. 519 444 602, e-mail: [email protected]

Obecní úřady v CHKO Pálava OÚ Bavory, Bavory 9, 692 01 Bavory tel. 519 515 524, e-mail: [email protected], www.bavory.cz OÚ Bulhary, Bulhary 76, 691 89 Bulhary tel. 519 340 876, 519 340 722, e-mail: [email protected] OÚ Dolní Věstonice, Dolní Věstonice 7, 691 29 Dolní Věstonice tel. 519 517 630, e-mail: [email protected] OÚ Horní Věstonice, Horní Věstonice 131, 692 01 Horní Věstonice tel. 519 517 668, e-mail: [email protected] 2

OÚ Klentnice, Klentnice 24, 692 01 Klentnice tel. 519 515 171, 519 515 197, e-mail: [email protected] OÚ Milovice, Milovice 38, 691 88 Milovice tel. 519 515 248, e-mail: [email protected] OÚ Pavlov, Na Návsi 88, 692 01 Pavlov tel. 519 515 252, e-mail: [email protected], www.obec-pavlov.cz OÚ Perná, Hlavní 294, 691 86 Perná tel. 519 517 135, e-mail: [email protected] OÚ Sedlec, Sedlec 92, 691 21 Sedlec u Mikulova tel. 519 513 312, e-mail: [email protected]

Krajský úřad Jihomoravského kraje

Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno tel. 541 651 111, e-mail: [email protected], www.kr-jihomoravsky.cz ekologický portál: www.kr-jihomoravsky/menu660.htm

Ministerstvo životního prostředí ČR

Vršovická 65, 100 10 Praha 10 tel. 267 121 111, e-mail: [email protected], [email protected], www.env.cz

Místní neziskové organizace se zaměřením na ochranu přírody a ekologickou výchovu Centrum ekologické výchovy Pálava ZO ČSOP 56/15, Náměstí 32, 692 01 Mikulov tel./fax: 519 513 399, e-mail: [email protected], www.cev.palava.cz Turistické informační centrum Mikulov, Náměstí 1, 692 01 Mikulov tel./fax: 519 510 855, e-mail: [email protected], www.mikulov.cz ZO ČSOP 56/13 Pálava, Náměstí 32, 692 01 Mikulov tel. 519 511 500, e-mail: [email protected] 3

Vybrané neziskové organizace Adra, Klikatá 1238/90c, 158 00 Praha 5-Jinonice tel. 257 090 641, e-mail: [email protected], www.adra.cz Člověk v tísni – společnost při ČT, o.p.s., Sokolská 18, 120 00 Praha 2 tel. 226 200 400, e-mail: [email protected], www.clovekvtisni.cz Ekodomov, V Podbabě 29b, 160 00 Praha 6 tel. 234 697 402, e-mail: [email protected], www.ekodomov.cz Ekologický právní servis, Dvořákova 13, 602 00 Brno tel. 545 575 229, e-mail: [email protected], www.eps.cz Hnutí Duha, Bratislavská 31, 602 00 Brno tel. 545 214 431, e-mail: [email protected], www.hnutiduha.cz Humanistické centrum Dialog, o.s., Sokolovská 86, 186 00 Praha 8 tel. 296 326 234, e-mail: [email protected], www.humanisti.cz Kancelář ÚVR ČSOP, Uruguayská 7, 120 00 Praha 2 tel. 222 516 115, e-mail: [email protected], www.csop.cz Nadace na ochranu zvířat, A. Staška 1560/30, 140 00 Praha 4 tel. 222 135 460, e-mail: [email protected], www.ochranazvirat.cz Nesehnutí – Nezávislé sociálně ekologické hnutí, tř. Kpt. Jaroše 31, 602 00 Brno tel. 543 245 342, e-mail: [email protected], www.nesehnuti.cz PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Nemocniční 53, 787 01 Šumperk tel./fax: 583 214 586, 583 216 609, e-mail: [email protected], www.pro-bio.cz Síť EVVO JMK, nositelem projektu je Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, Lipová 20, 602 00 Brno, tel. 543 211 264, www.evvojmk.net Společnost pro zvířata, P.O. Box 121, 140 21 Praha 4 tel. 222 135 224, e-mail: [email protected]., www.spolecnostprozvirata.cz STEP – Síť ekologických poraden v ČR, Panská 9, 602 00 Brno tel. 542 422 750, e-mail: [email protected], www.ekoporadna.cz STUŽ – Společnost pro trvale udržitelný život, Krkonošská 1, 120 00 Praha 2 tel./fax: 222 726 909, e-mail: [email protected], www.stuz.cz Svoboda zvířat, Kotěrovská 84, 326 00 Plzeň tel. 377 444 084, e-mail: [email protected]., www.svobodazvirat.cz 4

Zayferus, o.p.s., tel. 541 264 432, 608 100 440, e-mail: [email protected] www.zayferus.cz ZO ČSOP Veronica, Panská 9, 602 00 Brno tel. 542 422 750, e-mail: [email protected], www.veronica.cz

Ostatní organizace a instituce Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Nuselská 39, 140 00 Praha 4 tel. 283 069 253, e-mail: [email protected], www.ochranaprirody.cz Středisko Brno, Kotlářská 51, 657 20 Brno tel. 541 126 200, e-mail: [email protected], www.nature.cz Agris, spol. s r.o., Medlov 175, 664 66 Medlov tel. 546 421 585, e-mail: [email protected] Česká inspekce životního prostředí, Lieberzeitova 14, 614 00 Brno tel. 545 545 111, při havárii tel. 541 213 948, trvalá dosažitelnost tel. 731 405 100 CITES tel. 731 405 101, e-mail: [email protected], www.cizp.cz Českomoravský svaz chovatelů poštovních holubů, Vančurova 3125/54, 615 00 Brno tel. 544 215 822, 723 747 183, www.postovniholub.cz ZO 280 Mikulov, Ondřej Gajan, Sadová 20, 692 01 Mikulov, tel. 606 348 113 Čistírna odpadních vod Mikulov, ul. Republikánské obrany, 692 01 Mikulov, tel. 519 510 195 Diecézní charita Brno, P. O. Box 635, 661 35 Brno tel. 545 213 456, e-mail: [email protected], www.dchbrno.charita.cz Domov pro zvířata Minaret, Bulhary 215, 691 89 Bulhary, tel. 519 340 495, www.sweb.cz/nunvar Hantály, a.s., Tovární 22, 691 06 Velké Pavlovice, tel. 519 361 171, www.hantaly.cz Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, Svobody 27, 692 01 Mikulov tel. 950 615 111, 606 141 197 Hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, Jeřábkova 1847/4, 602 00 Brno tel. 545 211 221, e-mail: [email protected], www.khsbrno.cz Územní pracoviště Břeclav, Sovadinova 12, 690 85 Břeclav, tel. 519 321 135 Lesy ČR, Lesní závod Židlochovice, Tyršova 1, 667 15 Židlochovice tel. 547 231 001, e-mail: [email protected], www.lz4.lesycr.cz 5

Polesí Mikulov, Dukelská 19, 692 01 Mikulov, tel. 519 510 935 Polesí Valtice, Hájenka 363, 691 42 Valtice, tel. 519 352 319 Polesí Velký Dvůr, Velký Dvůr 671, 691 23 Pohořelice, tel. 519 424 141 Krajská veterinární správa pro Jihomoravský kraj, Palackého třída 1309/174, 612 38 Brno tel. 541 594 472, e-mail: [email protected], www.svscr.cz Inspektorát Břeclav, Nádražní 5, 693 01 Hustopeče tel. 519 411 469, e-mail: [email protected] Kroužkovací stanice Národního muzea Praha, Hornoměcholupská 34, 102 00 Praha 10-Hostivař tel. 271 961 256, e-mail: [email protected], www.czechringing.com Moravské zemské muzeum, Zelný trh 6, 659 37 Brno, www.mzm.cz Zoologické oddělení, tel. 542 321 233, e-mail: [email protected] Houbařská poradna, tel. 542 321 205, kl. 238, e-mail: [email protected] Oblastní charita Brno, Žižkova 3, 602 00 Brno tel. 545 210 672, www.charitabrno.cz Oblastní charita Břeclav, Svatoplukova 18, 690 02 Břeclav tel. 519 326 866, 603 423 894, www.charitabreclav.cz Ornitologická stanice Muzea Komenského, Bezručova 199/10, 750 02 Přerov tel. 581 219 910, e-mail: [email protected], www.prerovmuzeum.cz Povodí Moravy, s. p., Dřevařská 11, 601 75 Brno tel. 541 637 111, www.pmo.cz Vodohospodářský dispečink, tel. 541 211 737, e-mail: [email protected] Ptačí centrum, o.p.s., Štěpánská 4b, 602 00 Brno tel. 543 239 396, 602 524 228 Regionální muzeum v Mikulově, Zámek 1, 692 15 Mikulov, www.rmm.cz Zoologické oddělení, tel. 519 513 926 Sabat, Leona Ilgnerova, Třídírna separovaného odpadu, Jiráskova 9, 692 01 Mikulov tel./fax: 519 510 985, tel. 777 770 911 Sběrný dvůr v Mikulově – viz STAVOSUR Správa CHKO Pálava, Náměstí 32, 692 01 Mikulov tel. 519 510 585, e-mail: [email protected], www.palava.ochranaprirody.cz STAVOSUR s.r.o., Česká 20, 692 01 Mikulov, tel. 736 631 135 6

STKO, spol. s r.o., Brněnská 65, 692 01 Mikulov tel. 519 511 456, e-mail: [email protected], www.stko.cz TEDOS Mikulov s.r.o., Pavlovská 12, 692 01 Mikulov tel. 519 510 744, www.tedos.cz Útulek pro opuštěná zvířata v Bulharech, tel. 519 340 531, 731 576 210 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Palackého třída 1, 612 00 Brno, www.vfu.cz Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců, tel. 541 562 382 Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s., Čechova 23, 690 11 Břeclav tel. 519 304 611, e-mail: [email protected], www.vak-bv.cz Centrální laboratoře pitných a odpadních vod, Břeclav, ÚV Kančí obora tel. 519 373 587, e-mail: [email protected] Středisko Mikulov, Hraničářů 6, 692 01 Mikulov tel. 519 510 964, hlášení poruch mimo pracovní dobu, tel. 519 340 103 Zdravotní ústav se sídlem v Brně, Gorkého 6, 602 00 Brno tel. 541 421 211, e-mail: [email protected], www.zubrno.cz Pracoviště Břeclav, Sovadinova 48, 690 02 Břeclav tel. 519 321 284, e-mail: [email protected] Stanice pro handicapované živočichy, Zoologická zahrada města Brna, U Zoologické zahrady 46, 635 00 Brno tel. 546 432 311, 721 235 232, e-mail: [email protected], www.zoobrno.cz

ZKRATKY AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny CEV Pálava – Centrum ekologické výchovy Pálava ZO ČSOP 56/15 CITES – Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin ČIŽP – Česká inspekce životního prostředí ČR – Česká republika ČSOP – Český svaz ochránců přírody EU – Evropská unie 7

EVL – evropsky významná lokalita EVVO – environmentální vzdělávání, výchova a osvěta GMO – geneticky upravené rostliny a suroviny HZS – hasičský záchranný sbor CHKO – chráněná krajinná oblast CHÚ – chráněné území JMK – Jihomoravský kraj LZ – lesní závod MěÚ – městský úřad MŽP ČR – Ministerstvo životního prostředí ČR NATURA 2000 – evropská soustava chráněných území NP – národní park NPP – národní přírodní památka NPR – národní přírodní rezervace OÚ – obecní úřad OŽP – odbor životního prostředí PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace Sb. – sbírka zákonů S CHKO – správa chráněné krajinné oblasti STEP – Síť ekologických poraden STKO – skládka tuhého komunálního odpadu STUŽ – Společnost pro trvale udržitelný život TIC – turistické informační centrum UNESCO – Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu ÚVR ČSOP – Ústřední výkonná rada Českého svazu ochránců přírody VaK – vodovody a kanalizace VIS Bílé Karpaty – Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty ZO ČSOP – základní organizace Českého svazu ochránců přírody ŽP – životní prostředí 8

ZELEŇ Zeleň má v lidských sídlech nedocenitený význam pro každého z nás – snižuje hluk, zachycuje prach, produkuje kyslík, poskytuje stín, odpařováním vody z listů vytváří příznivé mikroklima v horkých letních dnech, ale především – je krásná a takovou hodnotu ani vyčíslit nelze. Nic však není zadarmo. O zeleň je nutné se starat a tato péče stojí peníze. Často působí i řadu technických problémů – opad listí, kořeny narušující stavby, komunikace, inženýrské sítě apod. Přesto si život bez ní nemůžeme a ani nechceme představit. Jediným městem v naší chráněné oblasti je Mikulov. Je to krásné historické město, ale podobně jako jiná taková města neoplývá velkým množstvím zeleně. Není divu. Dříve bylo zeleně za humny dostatek a nebylo třeba ji stěhovat do lidských sídel. Dnešní města však stále rostou, a to, co bylo dříve na dohled, se stále vzdaluje. I zemědělská krajina dnes vypadá jinak. Ubývá remízků, stromů a stromořadí, a proto má zeleň svůj význam i v menších obcích. Zeleň je chráněna zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a zákonem č. 289/1995 Sb. o lesích a prováděcí vyhláškou 395/1992 Sb.

9

Výsadbu i údržbu zeleně zajišťuje: • v Mikulově – MěÚ Mikulov, OŽP ve spolupráci s firmou TEDOS Mikulov s.r.o. (viz Kontakty) • v ostatních případech samy obce (viz Kontakty) Ničí někdo veřejnou zeleň v parku či u silnic? •je-li nutný okamžitý zásah, tj. jedná-li se o vandalismus, volejte Městskou policii, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty) • v ostatních případech, např. při výkopech a jiných pracích ničících zeleň, se obraťte na MěÚ Mikulov, OŽP, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty) Potřebujete pokácet strom? Bez povolení lze kácet pouze na pozemku ve vlastnictví fyzické osoby, u nájemce jen se souhlasem vlastníka a pouze stromy do obvodu kmene 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí a keřový porost do rozlohy 40 m2. V ostatních případech je nutné požádat o povolení ke kácení. Žádat může pouze vlastník pozemku nebo nájemce se souhlasem vlastníka. Právnické osoby a osoby podnikající musí žádat o povolení při kácení jakéhokoli stromu. Zvláštní režim mají stromy památné. U těch se musí žádat při jakýchkoli zásazích i při zásazích v jejich ochranném pásmu. • jedná-li se tedy o zeleň v katastrálním území obcí (kromě obcí Perná, Sedlec, Klentnice), žádost je nutné podat na MěÚ Mikulov, OŽP, resp. na příslušný OÚ, který ji posoudí a vydá příslušné rozhodnutí (viz Kontakty) • obyvatelé obcí Perná, Sedlec a Klentnice podávají žádosti na S CHKO Pálava (viz Kontakty) Myslíte, že je nutné pokácet strom ohrožující život nebo majetek? Povolení není třeba, pokud dřeviny ohrožují bezprostředně život nebo zdraví, případně hrozí-li vznik škody značného rozsahu. • pokud je potřeba okamžitý zásah, volejte Městskou policii, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty) • ten, kdo dřevinu skácí z výše uvedeného důvodu, musí toto kácení oznámit příslušnému 10

úřadu (MěÚ Mikulov, OŽP, OÚ nebo S CHKO Pálava) do 15 dnů (viz Kontakty) Kdo se zabývá odborným ošetřováním stromů? • kontakt na odborníky získáte na MěÚ Mikulov, OŽP (viz Kontakty) Chcete sami vysadit dřeviny na veřejném prostranství? • je to možné, přijďte se domluvit na MěÚ Mikulov, OŽP, resp. na příslušný OÚ (viz Kontakty) Trápí Vás zanedbaná veřejná prostranství či sousedova zahrada nadměrně zarostlá plevelem? Podle zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči nesmí nikdo omezovat a poškozovat sousedy tím, že umožní šíření škodlivých organizmů, včetně plevelů. Obraťte se na: • MěÚ Mikulov, OŽP, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty) Pálí někdo na zahradě větve z ořezaných stromů? Pálení v Mikulově a v ostatních obcích v CHKO Pálava není zakázáno. Vždy však dbejte na to, abyste neobtěžovali sousedy a okolí nepříjemným kouřem. Listí a trávu doporučujeme kompostovat (viz Odpady, str. 33), pálit bychom měli pouze suché dřevo. Větve stromů a keřů je výhodnější zpracovat zahradním drtičem, získáme tak skvělý materiál na mulčování půdy kolem dřevin, příp. trvalek. Pokud se jedná o založení většího ohně, je nutno tuto situaci předem nahlásit na: • HZS v Mikulově, tel. 950 615 111, 606 141 197, pálení i jeho ukončení stačí nahlásit ráno před začátkem prací, nezapomeňte uvést jméno zodpovědné a dohlížející osoby a telefonní kontakt Kdo se stará o lesy v oblasti CHKO Pálava? Hospodaří v nich Lesy ČR, s.p., LZ Židlochovice: • Polesí Mikulov, tel. 519 510 935 (Milovický les a lesy na úpatí Pavlovských vrchů) • Polesí Velký Dvůr, tel. 519 424 141 (lesní porosty v jižní části CHKO Pálava) • Polesí Valtice, tel. 519 352 319 (lesní porosty v NPR Křivé jezero)

11

Státní správu vykonává a informace může podat: • MěÚ Mikulov, OŽP, S CHKO Pálava (viz Kontakty) Čím můžete lesu ublížit? Podle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích je zakázáno (a bohužel často porušováno) především: • vjíždět do lesa motorovými vozidly • kouřit, rozdělávat oheň a odhazovat odpadky • rušit v lese klid a ticho • sbírat jmelí, semena a semenáčky lesních dřevin, pokud to nepovolí vlastník Pokud se les nachází v chráněném území, platí zde ještě přísnější pravidla (viz Ochrana přírody a krajiny, str. 36) Nejste si jisti, zda je Vámi nalezená houba jedlá? Obraťte se na: • houbařskou poradnu Moravského zemského muzea v Brně, RNDr. Vladimíra Antonína, tel. 542 321 205, kl. 238, pokud nemáte cestu do Brna, je možné poslat fotografii elektronickou poštou na adresu: [email protected] (viz Kontakty) Jste svědkem, že někdo ničí rostliny v chráněném území, či se zde chová nevhodně? Volejte: • Policii ČR nebo Městskou policii (viz Kontakty) • S CHKO Pálava (viz Kontakty) • ČIŽP, odd. ochrany přírody (viz Kontakty) Tyto organizace kontaktujte i v případě, že někdo ničí či poškozuje chráněné druhy rostlin rostoucí kdekoli. (viz Ochrana přírody a krajiny, str. 37)

12

ZVÍŘATA Vztah k přírodě si často vytváříme na základě osobního kontaktu s živými tvory. Správný vztah k nim znamená však kromě radosti také povinnosti a péči. A to nejen k těm našim vlastním. V tomto oddíle Vám ukážeme možnosti řešení situací, se kterými se můžete v souvislosti s ochranou zvířat setkat. Všechna zvířata jsou chráněna zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (ve znění pozdějších předpisů). Týká se to domácích, hospodářských i volně žijících živočichů. Jste svědkem týrání zvířat? Obraťte se na: • MěÚ Mikulov, OŽP, resp. na příslušný OÚ (viz Kontakty) • ve dnech volna na Městskou policii Mikulov, případně Policii ČR (viz Kontakty) • na Krajskou veterinární správu, Inspektorát Břeclav (viz Kontakty) Po oznámení podnětu odborní pracovníci veterinární správy společně s OŽP MěÚ Mikulov na místě posoudí, zda skutečně dochází k týrání zvířete. Pokud ano, mohou úředníci nařídit umístění týraného zvířete do náhradní péče. Náklady a léčení týraného zvířete hradí majitel. Týrání je hodnoceno jako přestupek, opakované potom jako trestný čin s trestem odnětí svobody až na dva roky. Co dělat, naleznete-li někde poraněné zvíře? Držte se rady odborníků – se zvířetem sami nemanipulujte. Pro divoce žijící živočichy je každý lidský zásah velmi stresující a může mnohdy způsobit více škody než užitku. Pokud jste si jisti, že se zvíře nachází v nepřirozené situaci nebo vidíte zřetelná poranění, nejprve konzultujte problém s odborníky, podle toho, o jaké zvíře se jedná. Volně žijící živočichové (např. ptáci, netopýři, ježci, plazi) Záchranou těchto zvířat se většinou zabývají stanice pro handicapované živočichy. V našem regionu působí pouze v Brně. Poskytují odbornou pomoc obvykle zdarma. Námaha, kterou vynaložíte na záchranu zraněného živočicha stojí za to, zejména zasloužíte-li se o přežití některého z ohrožených živočichů. 13

Ptáci – o ně se nejlépe postarají v Ptačím centru vedeném Zdeňkem Machařem v Brně, které pracuje non-stop. Přijímá ptáky s viditelným zraněním. Služby centra jsou zdarma, ptáky je nutné přivézt. (viz Kontakty) Draví ptáci – obraťte se na o.p.s. Zayferus, Jiřího Hrotka, na adrese www.zayferus.cz se dočtete, co máte dělat, naleznete-li poraněného dravce. (viz Kontakty) Zvěř – podle zákona o myslivosti se každý, kdo bez povolení manipuluje se zvěří, dopouští přestupku. Rozhodně nedoporučujeme snažit se na vlastní pěst zachraňovat např. poraněné srny, lišky, kuny apod. Poraněná zvířata by Vás mohla zranit, navíc u některých druhů hrozí riziko přenosu vztekliny. Nesmíte manipulovat ani s mrtvou zvěří. Upozorněte příslušné orgány: • MěÚ Mikulov, OŽP, resp. příslušný OÚ, příp. Městskou policii Mikulov, kde mají kontakty na správce příslušné honitby (viz Kontakty) Netopýři – obraťte se na S CHKO Pálava, RNDr. Josefa Chytila, tel. 602 225 748 Ostatní živočichové • Stanice pro handicapované živočichy, Zoologická zahrada města Brna, služby stanice jsou zdarma, v pracovní době, tj. od 8 do 16 hod., ne vždy pro živočichy přijedou (viz Kontakty) • mimo pracovní dobu (v noci a o víkendu) se obraťte na Kliniku chorob ptáků, plazů a drobných savců Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, přijímají spíš menší zvířata, doporučujeme předtím raději zavolat (viz Kontakty) Domácí zvířata (pes, kočka, kráva, koza…) • MěÚ Mikulov, OŽP, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty) Našli jste při procházce v lese opuštěné mládě? Obecně je lepší do situace nezasahovat. Savci se orientují podle čichu a mládě, které bude cítit člověkem, matka již nepřijme zpět. Mládě, které tiše leží, není v nebezpečí. Matka pravděpodobně poblíž hledá potravu. Ani ptačí mládě „vypadlé z hnízda“ nemusí být vždy v nebezpečné situaci. Mláďata sov a dravců někdy opouštějí hnízdo předčasně, rodiče je však krmí, dokud nejsou samostatná. V tomto případě mláděti nejvíc pomůžete, vysadíte-li ho na větev nejbližšího stromu. Můžete se také telefonicky poradit se Zdeňkem Machařem z Ptačího centra, tel. 543 239 396, 602 524 228. Co dělat s ježčím mládětem, nalezeným na podzim? Naleznete-li v opravdu chladném období s dlouhodobým teplotním průměrem kolem 10°C 14

(koncem října až v listopadu) ježka, který se volně pohybuje venku, navíc ve dne, a zdá se Vám malý a slabý, měli byste ho zvážit. Má-li méně než 500 g, je prakticky jisté, že zimu nepřežije. Můžete mu pomoci tak, že ho nejdříve odčervíte (stačí kousek tabletky proti parazitům určené pro kočky), vykrmíte nejméně na 600 g (např. krmivem pro kočky) a uložíte do chladné nevymrzající místnosti. Ježek není domácí mazlíček, na jaře ho vypusťte do volné přírody. Podrobnější informace se dozvíte: • v ekoporadně při CEV Pálava (viz Kontakty) Čím je nebezpečný volně pobíhající pes? Volně pobíhající pes znamená pro mladé koloušky či křepelčí kuřata jistou smrt. Navíc pamatujte na to, že svévolný pohyb psa v honitbě je zakázán i v zákoně č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Pokud Váš pes štve zvěř či se pohybuje bez Vašeho dozoru, může Vám člen myslivecké stráže udělit podle zákona peněžitou sankci. V určitých případech zjevného akutního ohrožení zvěře může dokonce psa zastřelit. Proto mějte psy při venčení vždy pod kontrolou. Setkáte-li se však s nepřiměřeně arogantním členem mysliveckého sdružení, požadujte k nahlédnutí jeho průkaz myslivecké stráže. V případě, že máte k jeho chování výhrady, můžete si na něj stěžovat u uživatele honitby nebo na MěÚ Mikulov, OŽP. (viz Kontakty) Co s opuštěným nebo toulavým psem nebo kočkou? Každý, kdo zvíře opustí nebo vyžene, aby se ho zbavil, se dopouští přestupku. Stejně tak si nikdo nemůže svévolně ponechat nalezené zvíře. Pokud tedy opuštěné zvíře naleznete, kontaktujte: • MěÚ Mikulov, OŽP, Městskou policii, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty) Ti zajistí odborný odchyt zvířete. Nesnažte se ho chytat sami! Město či obec jsou povinni se o toulavé zvíře postarat, nemohou ho bezdůvodně utratit. Také se postarají o jeho případné umístění do útulku. Na jeho pobyt finančně přispívají. Pokud chcete umístit toulavé zvíře do útulku sami, počítejte s tím, že provozovatel má právo po Vás požadovat úhradu finančních nákladů spojených s umístěním zvířete. Chcete si pořídit psa nebo kočku z útulku? Komu můžete svěřit do péče Vašeho psa nebo kočku v době nepřítomnosti? V našem regionu fungují dva útulky pro opuštěná zvířata: • Útulek pro opuštěná zvířata v Bulharech, zařízení, spadající pod město Břeclav 15

Pavel Kočvara, návštěvní hodiny pro veřejnost: st, pá a so od 15 do 17 hod. a ne a svátek od 8 do 10 hod. (viz Kontakty) • Domov pro zvířata Minaret, Zbyněk Nunvář (viz Kontakty) Prodává někdo chráněné druhy živočichů? Jakkoli manipulovat s jedinci chráněných druhů živočichů i rostlin, či je dokonce přemisťovat, prodávat a ohrožovat na životě, zakazuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zákon řeší také ochranu životních podmínek a sídel živočichů, včetně jejich vývojových stadií a mrtvých jedinců. Stanovuje sankce za jeho porušování. • pro akutní zásah volejte na Městskou policii či Policii ČR nebo kontaktujte ČIŽP, odd. ochrany přírody a krajiny, v případě dlouhodobých problémů podejte písemnou stížnost (viz Kontakty) Chcete koupit, či chovat a prodávat exotické zvíře? Obraťte se na: • AOPK, Ing. Romana Zajíčka, tel. 603 491 621, specializuje se na exotické živočichy chráněné mezinárodní dohodou CITES, ochotně Vám poradí, jak postupovat Máte obavy z roje či hnízda včel nebo vos? Volejte: • Hasiče (viz Kontakty) • MěÚ Mikulov, OŽP, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty) Nevíte, co s uhynulým zvířetem ve městě či jinde? Kontaktujte: • Městskou policii, placený sběr, svoz a likvidaci provádí firma Agris, spol. s.r.o. Medlov (viz Kontakty) Co s mrtvým volně žijícím živočichem, který je vhodný k preparaci? O nálezu takového živočicha můžete uvědomit: • Regionální muzeum v Mikulově, RNDr. Petra Macháčka, tel. 519 513 926, 16

muzeum ho může zařadit do svých sbírek (viz Kontakty) Nelíbí se Vám, že majitel nezajišťuje úklid výkalů po svém psovi? V Mikulově platí vyhláška (č. 3/2004), podle které majitel musí: „všechny nečistoty způsobené psem okamžitě umístit do nádob na shromažďování odpadků.“ Za porušování této vyhlášky lze udělit finanční pokutu. • obraťte se na Městskou policii (viz Kontakty) Chcete oznámit pozorování chráněného či jinak zvláštního živočicha (například kolonie netopýrů)? • kontaktujte S CHKO Pálava, RNDr. Josefa Chytila, tel. 602 225 748 Chcete oznámit hromadný úhyn ryb v rybníku nebo řece? • kontaktujte MěÚ Mikulov, OŽP, který podnikne další příslušné kroky (viz Kontakty) • mimo pracovní dny v případě akutního ohrožení nebo velké havárie můžete volat Jednotné číslo tísňového volání, tel. 112, nebo pohotovostní linku ČIŽP, tel. 541 213 948 • v případě dlouhodobých problémů můžete podat písemnou stížnost na ČIŽP, oddělení ochrany vod (viz Kontakty) Co dělat, když jste svědkem střílení nebo odchytu zvěře a máte podezření na pytláctví? Podmínky lovu živočichů stanovuje zákon o myslivosti. Odstřel a jiný lov zvláště chráněných druhů či druhů hájených mysliveckými předpisy je zakázán. Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se chytat zvěř do ok, na lep, do želez, jestřábích košů, nášlapných pastí a používat živých návnad, trávit zvěř jedem a lovit zvěř do sítí. Odchyt ptáků za účelem výzkumu je možný jen na základě povolení. Pokud vidíte porušování těchto zásad, volejte: • Policii ČR, šetří podezření na trestné činy např. pytláctví, tím je i nepovolené pronásledování některých dravců (viz Kontakty) • ČIŽP (viz Kontakty) • MěÚ Mikulov, OŽP (viz Kontakty)

17

Co dělat, když v lese či na poli naleznete mrtvé živočichy a máte podezření na otravu? Otrávené návnady se klást nesmí, zákon o myslivosti to zakazuje. Tímto nezákonným způsobem se někteří lidé snaží hubit šelmy a dravce, které považují za škodnou. Jako návnadu nejčastěji používají mrtvé ryby, králíky nebo vejce. Kladení otrávených návnad je závažným trestným činem. Tyto jedy jsou navíc smrtelně nebezpečné pro Vás i pro Vašeho psa! Proto, vidíte-li jakékoliv podezřele nastražené mrtvé živočichy, kontaktujte: • Policii ČR nebo Městskou policii Mikulov (viz Kontakty) • Ornitologickou stanici Muzea Komenského v Přerově, Mgr. Zdeňka Vermouzka, který řeší případy tzv. ptačí kriminality (úmyslné trávení, příp. střílení ptáků) tel. 581 219 910, 605 578 746 (viz Kontakty) • Krajskou veterinární správu pro JMK (viz Kontakty) • ČIŽP (viz Kontakty) O této skutečnosti byste měli uvědomit také místní myslivecké sdružení. Co dělat při nálezu mrtvého kroužkovaného ptáka? Všichni kroužkovaní ptáci jsou evidovaní. Pokud naleznete mrtvého ptáka s kroužkem, kontaktujte jednu z následujících organizací: • S CHKO Pálava, RNDr. Josefa Chytila, tel. 602 225 748, naleznete-li ptáka s děleným kroužkem, který lze roztáhnutím lehce sundat, s označením Národní muzeum (příp. cizojazyčným) • Kroužkovací stanici Národního muzea Praha (viz Kontakty) • Českomoravský svaz chovatelů poštovních holubů, ZO 280 Mikulov, Ondřeje Gajana, tel. 606 174 433, v případě nálezu poštovního či chovatelského holuba s nesnimatelným kovovým kroužkem (viz Kontakty) • MěÚ Mikulov, OŽP, resp. příslušný OÚ nebo správce objektu, při problémech s přemnožením holubů v půdních prostorách apod. (viz Kontakty) Co dělat, naleznete-li při procházce v lese podezřelé poházené ampulky? Může jít o zbytky drog, ale může jít i o vakcinaci lišek proti vzteklině. Vakcinace lišek probíhá obvykle od října, v té době najdete na kraji lesa výstražné tabule. Vakcína je lisovaná rybí moučka s tukem, uvnitř je umístěna plastová ampule s virem. Je asi velikosti krabičky zápalek, 18

šedobéžová, takže je zaměnitelná s větší školní gumou. Pravděpodobnost, že by se někdo virem nakazil, je velice malá, přesto raději na ampulky nesahejte, nechte je ležet na místě. Pokud by se někdo dotkl vakcíny, veterinární lékaři doporučují omytí vodou a mýdlem, při styku s otevřenou ránou nebo sliznicí navštivte raději lékaře. Zvířata, která vakcínu pozřou, ať je to pes, kočka nebo kuna, nejsou ohrožena, pouze mohou být touto vakcínou naočkována, ale to není vědecky ověřeno. Jarní tahy obojživelníků přes komunikace. Každý rok na jaře putují obojživelníci na místa svého rozmnožování. Při jarním tahu tak často hynou stovky žab na silnicích, které křižují jejich trasu. Dá se jim pomoci nejrůznějšími opatřeními, např. budováním „žabích podchodů“ či umělých rybníčků. Informace o větším množství obojživelníků, přejetých na silnici sdělte pracovníkům S CHKO Pálava. (viz Kontakty) Další informace Vám sdělí: • AOPK, RNDr. Blanka Mikátová, e-mail: [email protected] • ZO ČSOP Veronica, RNDr. Mojmír Vlašín, e-mail: [email protected] Jak se zapojit do pomoci ohroženým druhům živočichů? Obraťte se na Kancelář ÚVR ČSOP, organizaci, která na celostátní úrovni mimo jiné spravuje Národní síť stanic pro handicapované živočichy. Záchrana těchto živočichů je náročná časově i finančně. • chcete-li pomoci, můžete přispět finančním darem (viz Kontakty)

19

VODA Kvalita a dostatečné množství pitné vody je klíčovým celosvětovým problémem současnosti. Již dnes můžeme pozorovat ubývání vody v souvislosti s celkovým oteplováním, a proto bychom se měli učit s ní maximálně šetřit. Také otázka kvality našich povrchových vod, jak toků, tak nádrží, je nanejvýš aktuální. Ve stojatých vodách narůstá koncentrace fosforu vlivem používání fosfátových pracích prostředků. V důsledku toho se zde množí řasy, z nichž jsou především sinice nebezpečné lidskému zdraví. Proto od 1. 10. 2006 je u nás zakázán prodej pracích prášků obsahujících fosfáty. Účelem zákona č. 254/2001 Sb., o vodách je proto chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování a zlepšení jakosti vod, zajistit bezpečnost vodních děl a ochranu vodních ekosystémů. Víte, čím prát a jaké čisticí prostředky používat, abyste se chovali šetrně k přírodě? Důležité je nepoužívat prací prostředky obsahující fosfáty. Jejich výrobu i prodej zakazuje od 1. 10. 2006 vyhláška MŽP ČR, pro jistotu kontrolujte na obalu, zda výrobek neobsahuje tyto látky nebezpečné přírodě i lidskému zdraví. Nejjednodušší je používat tekuté prací prostředky, ty jsou vždy bezfosfátové. Doporučujeme také používat prací koncentráty (kompakty), neobsahují tzv. plnidla (balastní látky), které zbytečně zatěžují životní prostředí. Dávkujte opatrně dle doporučení, příp. sami vyzkoušejte, jaké nejnižší množství prostředku je účinné, výrobci vesměs udávají zbytečně vysoké dávky. Pokud potřebujete podrobnější informace, obraťte se na naši ekoporadnu. (viz Kontakty) Stali jste se svědky havárie či jste zjistili neobvyklé znečištění vody? Volejte: • Hasiče (viz Kontakty) • Policii ČR (viz Kontakty) • Povodí Moravy, s.p., Vodohospodářský dispečink, tel. 541 211 737 (viz Kontakty) Případně ohlaste tuto skutečnost na: • MěÚ Mikulov, OŽP, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty) • ČIŽP (viz Kontakty) 20

Zjistili jste neobvyklé jevy v řece, nádržích (např. hromadný úhyn ryb)? (viz Zvířata, str. 17) Vidíte někoho při umývání či rozebírání automobilu? Vzhledem k tomu, že nesmí být ohrožena jakost a zdravotní nezávadnost povrchových a podzemních vod, je zakázáno umývat či opravovat zaolejované části automobilu. Mimo myčky lze automobily a jiné dopravní prostředky umývat jen čistou vodou. Pokud to někdo nerespektuje, zapište si SPZ, barvu a typ vozidla, datum a hodinu a kontaktujte: • Policii ČR (viz Kontakty) • MěÚ Mikulov, OŽP, resp. na příslušný OÚ (viz Kontakty) Co dělat, jestliže někdo vylévá do kanalizace, na pole či jinam škodlivé látky? V naší oblasti způsobují problémy především vinaři, vypouštějí-li odpadní vody ve větším množství do kanalizace. Tato voda může způsobovat problémy při čištění odpadních vod na čističkách. Je nutné zjistit nejdříve u provozovatele kanalizace, zda lze vypouštět a kolik a pak s ním uzavřít smlouvu. Pokud nelze vypouštět, musí se odpadní vody kumulovat do jímek a likvidovat nezávadným způsobem. Podle zákona č. 254/2001 Sb, o vodách je zakázáno svévolně vypouštět odpadní vodu do dešťové kanalizace, do toků i na pozemky (hrozí kontaminace spodních vod). V případě, že máte podezření, že to někdo dělá, volejte ihned: • Městskou policii, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty) Našli jste volně vyvedené potrubí, ze kterého zjevně vytékají odpadní vody? Používá někdo studnu místo jímky? Ohlaste to na: • MěÚ Mikulov, OŽP (viz Kontakty) Studnu není v žádném případě možné využívat místo jímky. Nepřípustné je i budování jakýchkoli trativodů a jakékoli zásahy na síti jak vodovodní, tak kanalizační. Uniká voda z prasklého potrubí? Našli jste poškozený hydrant, poklop, armaturu apod.? Volejte: • VaK Břeclav, středisko Mikulov, během pracovní doby tel. 519 510 964, mimo pracovní dobu tel. 519 340 103, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty) 21

Chcete zjistit kvalitu vody? Aktuální informace o kvalitě vody z vodovodu Vám poskytne: • VaK Břeclav, Centrální laboratoře pitných a odpadních vod (viz Kontakty) Rozbory vody (např. vlastní studny) provádí autorizovaná laboratoř: • Zdravotní ústav, tel. 519 321 284 (viz Kontakty) Kdo Vám podá informace o pitné vodě z hlediska vhodnosti pro kojence? Do 1 roku věku dítěte doporučují lékaři používat balenou vodu pro kojence. • pokud potřebujete další informace, obraťte se na svého dětského lékaře Kdo podá informace o kvalitě vody na koupališti? • provozovatel koupaliště, v případě Mikulova je to TEDOS Mikulov, v Březí obec (viz Kontakty) • Hygienická stanice JMK, územní pracoviště Břeclav, tel. 519 321 135 (viz Kontakty) Neteče Vám doma voda? Na jak dlouho je dodávka vody přerušena, zjistíte na: • MěÚ Mikulov, OŽP (viz Kontakty) Používá někdo povrchovou vodu z toku na zalévání? Bez povolení lze vodu odebírat pouze do nádob (konve, kbelíky). Pokud se k čerpání používá nějaké technické zařízení, např. čerpadlo, je nutné mít povolení MěÚ Mikulov, OŽP. (viz Kontakty) Jak se zachovat při povodních? Práce a opatření řídí povodňová komise, řiďte se jejími pokyny. Co dělat, pokud se jedná o lokální zatopení, např. pokud Vám voda vyplaví sklep? Nejedná-li se o povodňovou situaci, volejte: • Hasiče (viz Kontakty)

22

OVZDUŠÍ V této kapitolce se dozvíte, ve kterých případech můžete zasáhnout ve prospěch ochrany ovzduší. Na závěr Vám přinášíme několik tipů, jak můžete přispět sami svým každodenním jednáním ke snížení jeho znečišťování. Vypaluje někdo trávu? Vypalování trávy je zakázáno zákonem č. 114/1992 Sb.,, o ochraně přírody a krajiny, je obtěžující pro nás i okolí (dým z hořící trávy obsahuje jedovaté dioxiny). Při vypalování zahyne mnoho živočichů, kteří se skrývají v drnu, navíc oheň podpoří růst nežádoucích odolných druhů rostlin v porostu. Hrozí také riziko rozšíření požáru a ohrožení na životě. Jste-li svědkem vypalování trávy, volejte: • MěÚ Mikulov, OŽP, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty) • Městskou policii (viz Kontakty)

Pálí někdo na zahradě listí či dřevo a obtěžuje Vás tím? Podle § 127 občanského zákoníku: „Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. … nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, 23

pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, …“ Pálení je ošetřeno zákonem o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., § 3, který jasně uvádí, co lze spalovat. V podstatě je povoleno pálit pouze suché dřevo. Pokud chcete přispět k tomu, abyste dýchali čistý vzduch, nepalte rostlinné zbytky ze zahrady, uložte je raději na kompost. Výjimku tvoří pouze zbytky napadené chorobami. (viz Odpady, str. 33) Potřebujete-li se zbavit trávy, resp. sena, dohodněte se s některým chovatelem zvířat, který může seno využít ke krmení. Máte-li dojem, že někdo pálí to, co by neměl, kontaktujte: • Městskou policii, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty) Pálí někdo na svém pozemku či jinde odpad (plasty apod.)? Při spalování odpadů (hlavně plastů) se dostává do ovzduší celá řada jedovatých látek (především chlóru) a je ze zákona zakázáno. Volejte: • Městskou policii (viz Kontakty) • oznamte to na MěÚ Mikulov, OŽP, resp. na příslušném OÚ (viz Kontakty) • případně podejte stížnost na MěÚ Mikulov, OŽP, který může provádět kontroly a nařizovat nápravná opatření (viz Kontakty) Vidíte něco hořet v lese? V lese je zakázáno cokoliv pálit a rozdělávat oheň. I lesním dělníkům musí být udělena výjimka. Pozor, také kouření v lese je již přestupkem! Kouříte-li v lese, může Vám být udělena pokuta až 15 tisíc korun. Z odhozeného nedopalku dochází ročně v naší republice k desítkám ničivých požárů a přitom je tak snadné jim zabránit. Při požáru (jde-li evidentně o obecné ohrožení) volejte ihned: • Hasiče (viz Kontakty) A co oheň ve stepi? Pálava je známá výskytem stepí. O tyto plochy, na kterých roste velké množství vzácných a chráněných druhů rostlin, je potřeba se starat. Stepi je nutné pravidelně buď vypásat, nebo kosit, jinak by zarostly lesem. Pokosená hmota se pálí pod dozorem, pálení musí být vždy ohlášeno na HZS. (viz Zeleň, str. 11) Hasiče volejte pouze v případě, že pálení není pod kontrolou a šíří se. 24

Zdá se Vám, že něčí komín kouří nadměrně? Obraťte se na: • MěÚ Mikulov, OŽP, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty) • se stížností na ČIŽP, odd. ochrany ovzduší (viz Kontakty) Cítíte únik škodlivé látky (chlóru, čpavku, sirovodíku aj.)? Vidíte nelegální skládku, ze které unikají chemikálie? Obraťte se na: • Městskou policii Mikulov (viz Kontakty) • se stížností na ČIŽP (viz Kontakty) V našem regionu může docházet k úniku látek ze zemědělských družstev, které nadměrně obtěžují zápachem. Uvědomte o této skutečnosti: • MěÚ Mikulov, OŽP, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty) Provádí někdo lakování či stříkání velkých konstrukcí na volném prostranství? Tato činnost je zakázána zákonem. Musí být prováděna v halách za speciálních podmínek. Výjimkou jsou například sloupy elektrického vedení a podobná zařízení, která jsou venku trvale. Pokud to někdo nerespektuje, uvědomte: • MěÚ Mikulov, OŽP, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty) • při dlouhodobějším problému můžete podat stížnost na ČIŽP, odd. ochrany ovzduší (viz Kontakty) Tipy na snižování znečišťování ovzduší: V žádném případě nespalujte odpadky doma v kotlích na pevná paliva! Kromě toho, že porušujete zákon, otravujete tím vzduch i sami sobě. Odpad zdánlivě zmizí, avšak do vzduchu uniká obrovské množství jedovatých plynů, které se v něm potom kumulují. Týká se to zejména spalování plastů. Kam s nimi se dočtete na str. 30 v kapitole Odpady. Spalovny odpadů používají speciální technologie za použití vysokých teplot, kde probíhají odlišné chemické reakce. Tyto provozy jsou navíc vybaveny účinnými filtry. Nepoužívejte výrobky s freony. Tyto směsi plynů závažně poškozují ozonovou ochrannou vrstvu 25

kolem Země a způsobují tak pronikání nadměrného množství UV paprsků ze slunce. Pro lidi to znamená vysoké riziko očního zákalu a rakoviny kůže, pro přírodu jsou následky mnohem dalekosáhlejší. • používejte spreje bez freonů označené např. Ozone friendly, CFC Free apod. • dejte pozor na freony obsažené v chladničkách a mrazničkách, nové spotřebiče na rozdíl od starších jsou již bez freonů, při koupi nového spotřebiče se informujte, zda se o správnou likvidaci starého spotřebiče postará prodejna, pokud ne, odvezte jej do sběrného dvora jako nebezpečný odpad (viz Odpady, str. 31) Mějte na paměti vliv Vašeho automobilu na čistotu ovzduší. Dbejte na pravidelné kontroly technického stavu Vašeho vozidla. Zvažte, zda každá jízda automobilem je opravdu nutná. Výfukové plyny mají negativní dopad na čistotu ovzduší. Nejvýznamnější škodliviny z dopravy jsou oxid uhelnatý, oxidy dusíku a síry, olovo a prachové částice. Tyto látky výrazně poškozují zdraví lidí. Málokdo ví, že ani katalyzátor není dokonalým řešením. Aby mohl správně fungovat, potřebuje se zahřát, k tomu však dochází nejdříve po pěti kilometrech jízdy. Dbejte na pravidelné kontroly komínů a seřízení kotlů. Nesprávným seřízením kotle spotřebujete zbytečné množství energie. Nezapomínejte na pravidelné servisní prohlídky kotlů a komínů.

26

ODPADY Kam s nimi? To je vskutku zapeklitá otázka. V naší civilizované společnosti totiž odpadů stále přibývá. Dříve, dokud byl odpad pouze z přírodních, lehce rozložitelných materiálů, to nebyl až takový problém. Dnes je situace zcela jiná. Největší potíž je s plasty, které se v přírodě nerozkládají. V současnosti jediným řešením, jak snížit množství odpadů na skládkách, je poctivé třídění vyprodukovaného odpadu. Potom jej lze použít znovu jako surovinu. Recyklací navíc šetříme i velké množství energie, které se spotřebuje při výrobě z přírodních surovin. Přesto ani recyklace není dokonalým řešením, proto se snažme řídit zásadou, že nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Pokud chcete bez větší námahy pomoci přírodě a ještě přitom ušetřit nezanedbatelnou částku ve vlastní peněžence, zde je několik praktických tipů. Doporučujeme: • nekupovat zboží, které je zabaleno v mnoha obalech, zbytečně luxusní obal totiž platíme v ceně výrobku • používat vlastní tašku, nejlépe látkovou, na ovoce a zeleninu košík, příp. používat sáčky z předcházejících nákupů • dávat přednost velkým (rodinným) balením • preferovat vratné lahve, případně recyklovatelné materiály a obaly • vyhýbat se obalům z hliníku, jsou drahé, navíc při výrobě hliníku se spotřebuje velké 27

množství elektrické energie a vzniká toxický odpad • používat filtr na pitnou vodu, pokud Vám nechutná voda z kohoutku (např. pro vyšší obsah chlóru), nejnovější studie potvrdily, že kvalita balené vody není vždy dobrá • při nákupu ovoce a zeleniny dávat přednost nebalenému zboží, zboží v supermarketech prodávané ve vaničkách a celofánech je chemicky upravováno, aby vydrželo dlouho čerstvé, navíc bývá mnohem dražší než ovoce a zelenina volně vážená • množství odpadu v popelnici snižovat především kompostováním rostlinných zbytků zeleniny a ovoce a důsledným vytříděním papíru, plastů a skla • snažit se vyhýbat výrobkům na jedno použití (např. plastové příbory, kelímky, mikrotenové sáčky), protože zatěžují životní prostředí, používání jednorázových plenek pro kojence je velmi pohodlné, ale jejich likvidace je problematická, pokud dáte před nost klasickým bavlněným plenkám, při započítání všech nákladů na praní a žehlení ušetříte nejen naše životní prostředí, ale u jednoho dítěte až neuvěřitelných 20 tisíc korun, pokud si pořídíte plenky moderní, které se nemusí žehlit, ušetříte si i spoustu práce (viz Kontakty) • dávat přednost nabíjecím bateriím do domácích spotřebičů • zvážit, zda tu či onu věc opravdu potřebujete, koneckonců každá věc se dříve či později stává odpadem Bližší informace získáte v naší ekoporadně. (viz Kontakty) Sběr a nakládání s odpady na území města Mikulova se řídí vyhláškou č. 6/2005 o systému likvidace odpadu a vyhláškou č. 7/2005 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Obě tyto vyhlášky nabyly účinnosti k 1. 1. 2006 a reagují na zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Podrobné informace získáte na OŽP MěÚ Mikulov. Jsme rádi, že v Mikulově jsme na tom s tříděním komunálního odpadu dobře, občané třídí téměř 50% odpadu a to je velký úspěch. Třídění nám šetří i peněženku – pokud bychom odpad netřídili, platili bychom za svoz odpadu výrazně vyšší částku. V Mikulově a obcích Bavory, Horní a Dolní Věstonice, Klentnice a Perná sváží komunální odpad firma STKO Mikulov, proto zde platí v podstatě stejná pravidla třídění odpadu. Vytříděný odpad ukládají občané do kontejnerů rozmístěných na ulicích. V obcích, kde nemají kontejnery, 28

např. v Klentnici, dávají tříděný odpad do barevných plastových pytlů. V obcích Bulhary, Milovice, Sedlec a Pavlov sváží odpad firma Hantály Velké Pavlovice. Pro sběr platí obdobná pravidla jako u firmy STKO Mikulov, snad jen s tím rozdílem, že v současné době se v těchto obcích do tříděného odpadu nedávají nápojové kartony (krabice od mléka a džusů z vícevrstevného materiálu). Firma Hantály plánuje v blízké době, že se budou třídit odděleně i tyto obaly. V těchto obcích se třídí zvlášť PET lahve a plastové fólie. Tyto rady jsou určeny občanům. Pro živnostníky platí povinnost likvidovat odpad na základě smlouvy uzavřené s městem Mikulov, resp. obcí nebo s firmou mající povolení pro nakládání s odpadem. Podrobnější informace poskytne MěÚ Mikulov, OŽP, odd. odpadového hospodářství, respektive příslušný OÚ. (viz Kontakty) Co z odpadu lze vytřídit? Sklo barevné – zelený kontejner Patří sem: veškeré obalové barevné sklo s výjimkou zálohovaných lahví, nevratné skleněné láhve od nápojů, velké skleněné střepy, tabulové sklo, skleněné vázy, sklenice, dózy. Větší kusy a tabulové sklo je možné odevzdat i ve sběrných dvorech. Obaly ze skla bývají označeny:

Nepatří sem: autosklo, zrcadla, zářivky a výbojky, žárovky, sklo s drátěnou vložkou, plexisklo, keramika a porcelán. Obaly se zbytky léků či chemikálií, televizní obrazovky a počítačové monitory - patří do nebezpečného odpadu. Sklo čiré (bílé) – bílý kontejner Patří sem: čiré (bílé) nevratné skleněné láhve od nápojů, čiré (bílé) sklo, čiré (bílé) skleněné vázy, sklenice, dózy apod. Nepatří sem: autosklo, zrcadla, zářivky a výbojky, žárovky, sklo s drátěnou vložkou, plexisklo, 29

keramika a porcelán. Obaly se zbytky léků či chemikálií, televizní obrazovky a počítačové monitory - patří do nebezpečného odpadu. Pozor! Tabulové sklo do bílého kontejneru nepatří, ukládejte ho do zeleného kontejneru nebo do sběrného dvora! Papír a lepenka – modrý kontejner Patří sem: noviny, časopisy, reklamní letáky, sešity, jakýkoli použitý, ale neznečištěný papír a papírové obaly, krabice, kartony, vlnitá lepenka, knihy bez potažených hřbetů, brožury, čisté papírové obaly a sáčky. Obaly z papíru bývají označeny:

Nepatří sem: mokrý, mastný a znečištěný papír, papírové pleny, voskovaný a uhlový papír (kopírák), voskový papír, směsné obaly z více materiálů. Nápojové kartony - patří do plastů. Plasty – žlutý kontejner Patří sem: PET láhve od nápojů (stlačené), čisté igelitové, polyethylenové i mikrotenové sáčky a tašky, čisté plastové kelímky, pytle, láhve, plastové výrobky, které dosloužily, např. hračky, přepravky, květináče, polystyren, vypláchnuté nápojové kartony (od mléka, džusů, vína) Obaly z plastů bývají označeny:

Nepatří sem: znečištěné plastové nádoby, výrobky a obaly z PVC (např. zbytky podlahovin, novodurové trubky, „gumové“ hračky), guma, pneumatiky, molitan, kabely, textil z umělých vláken, bakelit, celofán, plastové nádoby od olejů a chemikálií, nádobky od léčiv. Výjimku tvoří: tzv. nápojové kartony (od mléka a džusů), které se na třídicí lince vybírají a dále 30

zpracovávají, proto do kontejnerů na plasty patří! V blízké době přibudou v Mikulově patrně i kontejnery na nápojové kartony. Tento druh odpadu v současné době nemají třídit občané obcí Milovice, Sedlec a Pavlov, kde odpad sváží firma Hantály Velké Pavlovice, v budoucnu se s jejich tříděním také počítá. Kovy: sběrné dvory v obcích Hliník: jakýkoli, i tenkostěnné hliníkové fólie (např. víčka od jogurtů) vybíráme už řadu let u nás v CEV Pálava vždy v dubnu v rámci Dne Země. Pozor! recyklovat lze jen správně vytříděný hliník! Jak poznat, zda jde o hliník? Na hliníkové předměty nechytá magnet, hliníkovou fólii lze snadno roztrhnout, po zmačkání drží tvar. Pokud se narovnávají, jedná se pravděpodobně o plast, příp. kombinovaný obal z plastu a hliníku, který nelze zpracovat jako hliník (např. obaly od kávy, víčka některých jogurtů, plata léků). Kam s nebezpečnými složkami komunálního odpadu? Nebezpečný odpad by v žádném případě neměl skončit na skládce. Tam se z něj uvolňují toxické látky a dostávají se do životního prostředí. Pokud budeme nebezpečný odpad lehkomyslně odhazovat do popelnice, dostanou se tyto jedovaté látky do potravin a s ním i do lidského těla. Tyto látky se v těle ukládají, poškozují naše zdraví, mohou způsobit i chronickou otravu. Patří sem: především baterie všeho druhu, elektronika, chladničky a mrazničky, tonery a materiály s azbestem, vyjeté motorové oleje, maziva a zbytky tuků, zářivky, výbojky, úsporné žárovky, obaly od chemikálií, postřiků, barev, ředidel, lepidel, fotochemikálií a jiných chemických látek a jejich zbytky, prošlé léky a jejich zbytky, teploměry. Kam s ním: • do sběrných dvorů jednotlivých obcí, v Mikulově provozuje sběrný dvůr firma Stavosur, zde je nutné doložit aktuální potvrzení o zaplacení svozu komunálního odpadu (viz Kontakty) • autobaterie lze odevzdat i na čerpacích stanicích, pokud si u nich koupíte novou • prošlé léky a jejich zbytky lze odevzdat i v lékárnách • zářivky, monočlánky, elektrické spotřebiče, elektronika a pneumatiky patří mezi zboží s povinností zpětného odběru, nově zakoupené výrobky Vám, až doslouží, odeberou v prodejně, kde jste je zakoupili 31

• vybité baterie je možné každoročně odevzdat i v dubnu při příležitosti Dne Země v CEV Pálava Co s objemným odpadem? Objemný odpad nelze s ohledem na rozměry nebo hmotnost ukládat do běžných sběrných nádob (např. sporáky, koberce, nábytek a jeho části, tabulové sklo, zrcadla, podlahovou krytinu, autovraky, stavební suť). Kam s ním: • sběrné dvory obcí, v Mikulově musíte doložit aktuální potvrzení o zaplacení svozu komunálního odpadu • stavební suť a odpad patří mezi velkoobjemový odpad, malé množství lze odvést zdarma do sběrných dvorů obcí, přívěsný vozík se stavebním odpadem je možné zdarma odevzdat na STKO v Drnholci, na větší množství sutě je třeba objednat kontejner a odvézt na skládku tamtéž, ale to je již placená služba, pokud máte povolení k odstranění stavby, domluvte se s firmou STKO Mikulov, stavební odpad je možné uložit zdarma, berou ho jako materiál pro rekultivaci (viz Kontakty) Pozor! Při nakládání se stavebním odpadem obsahujícím azbest (např. eternitové střešní tašky) je majitel povinen zajistit, aby při manipulaci nedocházelo k uvolňování azbestových vláken či azbestového prachu do ovzduší. Co znamenají tyto značky? Panáček s košem znamená, že použitý obal máme hodit do příslušné nádoby na odpad. Pokud se jedná o obaly od chemických výrobků, přečtěte si informace od výrobce, zda obal nevyžaduje specifický způsob nakládání. Pokud obsahuje nějaké nebezpečné látky, odnáší se na sběrné dvory obcí. Pokud si koupíte obal, na kterém je značka ZELENÝ BOD, znamená to, že výrobce zaplatil za jeho recyklaci. Kam je možné odložit biologicky rozložitelný odpad (tráva, zbytky rostlinného původu z kuchyně)? Zatím není možné ho odevzdávat centrálně. Doporučujeme všude, kde je to možné, zakládat 32

domácí komposty. Snížíte množství odpadu ve vlastní popelnici a tím i na skládce, navíc získáte výborné hnojivo na zahrádku. Kompost by měl být vždy vlhký, nikdy ne příliš mokrý. Trávu je lepší smíchat se suchým materiálem, např. s hoblinami nebo pilinami, jinak zahnívá. Více informací získáte v naší ekoporadně. (viz Kontakty) Patří sem: veškeré rostlinné zbytky z kuchyně, nejen různé slupky a nať, ale i sáčky s čajem i „lógr“ z kávy, rostlinné zbytky ze zahrádky – posekaná tráva, tenké větvičky, plevel (nejlépe bez zralých semen), opadané listí aj. Kam se starším šatstvem, obuví, hračkami? Pokud chcete, aby Vaše staré oblečení či obuv ještě dál sloužily, můžete využít veřejné sbírky nebo je nabídněte některé z dobročinných organizací působících ve větších městech, např.: • Oblastní charita Břeclav (viz Kontakty) • Oblastní charita Brno (viz Kontakty) Starý bavlněný textil, který už dosloužil, můžete odevzdat ve sběrném dvoře. Oblastní charita v Břeclavi přijímá i nábytek, pračky, dětské kočárky a další vybavení domácnosti, vždy je ale třeba se nejdříve domluvit telefonicky. Vyhazuje firma/živnostník svůj výrobní odpad do veřejných kontejnerů na tříděný odpad? Pro živnostníky platí povinnost likvidovat odpad na základě smlouvy uzavřené s městem Mikulov, resp. obcí nebo s firmou mající povolení pro nakládání s odpadem. Pokud někdo ukládá výrobní odpad do veřejného kontejneru, zapište si den, hodinu, druh odpadu, SPZ, barvu a typ vozidla, popř. název firmy. Je-li to možné, udělejte fotodokumentaci. Pro okamžitý zásah volejte: • Městskou policii, resp. příp. příslušný OÚ (viz Kontakty) Případně ohlaste: • MěÚ Mikulov, OŽP, resp. příslušnému OÚ (viz Kontakty) • ČIŽP, odd. odpadového hospodářství (viz Kontakty) Objevili jste někde nelegální skládku nebo opuštěný autovrak? Ohlaste to na: • MěÚ Mikulov, OŽP, resp. příslušný OÚ nebo Městskou policii (viz Kontakty) 33

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Ochrana přírody a krajiny se podle zákona č. 114/1992 Sb. dělí na ochranu obecnou a zvláštní. Obecnou ochranou rozumíme ochranu veškerého území ČR. Zvláštní ochrana zahrnuje ochranu zvláště chráněných území, zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů a ochranu památných stromů. Tento zákon doplňuje prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb., kde lze najít mimo jiné seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Další kategorií ochrany je po vstupu ČR do EU vytváření soustavy Natura 2000, která bude v konečné fázi celistvou soustavou evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. V jejím rámci budou chráněny nejcennější a nejreprezentativnější složky přírody v EU. Pálava je příkladem harmonicky utvářené malebné kulturní krajiny a právem je nazývána perlou jižní Moravy. Patří k nejdéle osídleným místům českých zemí, přesto navzdory intenzivnímu lidskému vlivu zde zůstaly zachovány cenné části přírodní krajiny, které poskytují útočiště mnoha druhům vzácných rostlin i živočichů. K ochraně přírodních a kulturních hodnot byla proto v roce 1976 Pálava vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí. Nejcennější přírodní partie byly vyhlášeny jako maloplošná zvláště chráněná území. V roce 1986 se stala Pálava třetím místem v dnešní České republice, které bylo v rámci programu Člověk a biosféra zařazeno mezi biosférické rezervace UNESCO. Tato rezervace se později rozšířila o Lednicko-valtický areál a lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje a nyní se jmenuje Biosférická rezervace Dolní Morava. CHKO Pálava byla vyhlášena jako Ptačí oblast Pálava celoevropské soustavy Natura 2000. Na území CHKO se vedle črtnácti maloplošných zvláště chráněných území (NPR, NPP, PR a PP) nachází i 8 evropsky významných lokalit (EVL) soustavy Natura 2000. NPR Křivé jezero, která se nachází v nivě řeky Dyje u Nových Mlýnů, je součástí mezinárodně významného mokřadu chráněného podle Ramsarské úmluvy. To vše dokládá, jak mimořádné postavení zaujímá tento malý kousek přírody a krajiny v České republice.

34

Legenda: 1. NPR Děvín-Kotel-Soutěska 2. NPR Křivé jezero 3. NPR Slanisko u Nesytu 4. NPR Tabulová, Růžový vrch a (4a) Kočičí kámen 5. PR Liščí vrch 6. PR Milovická stráň 7. PR Svatý kopeček 8. PR Šibeničník 9. PR Turold 10. PP Anenský vrch 11. PP Kienberg 12. PP Kočičí skála 13. PP Růžový kopec 14. NPP Kalendář věků NPR – národní přírodní rezervace NPP – národní přírodní památka PR – přírodní rezervace PP – přírodní památka

35

Desatero správného chování návštěvníka chráněných území • Kudy chodit - k pohybu po rezervaci používejte značené turistické chodníky. Chůzí mimo ně narušujete živočichům a rostlinám jejich životní prostor. • Hluk - omezte hlasitost svého projevu. • Odpadky - vezměte si je s sebou zpět do civilizace. Děti, které chodí nepořádek po turistech uklízet, by mnohem raději pozorovaly zdejší flóru a faunu. • Rozdělávání ohně - v zimě se zahřejte rychlou chůzí, teplý čaj si přineste v termosce a juchání u táboráku nechejte na povolená tábořiště. Ohýnek do rezervace opravdu nepatří. • Stanování – stanování či bivakování v rezervaci by jistě přineslo úchvatné zážitky, není však možné pro množství případných zájemců. K přespání použijte kempy, hotely nebo se ubytujte v soukromí. • Cyklistika – cyklisté nechť použijí ke zdolání Pálavy své nohy. Kolo v pohybu je v extrémním terénu velmi nebezpečné pro ostatní návštěvníky a způsobuje erozi. Výjimečnost zdejší přírody si stejně můžete plně vychutnat toliko při rychlosti pěšího turisty. V okolí je dostatečné množství značených cyklotras. Bližší informace TIC Mikulov. (viz Kontakty) • Trhání rostlin – pohled na rostliny a zvířata si odnášejte ve svých srdcích nebo na paměťových kartách svých fotoaparátů. Netrhejte a nevyrýpávejte rostliny. Hezčí zahrádku než je Pálava stejně doma nevytvoříte. • Horolezectví – jste-li jeho vyznavači, informujte se o aktuálních možnostech lezení v NPR Děvín na tabulích v areálu u skály Martinky nebo na S CHKO Pálava. Kvůli vzácné květeně a zvířeně je možnost lezení omezena pouze do tamního areálu, a to v době povolené správou CHKO. Bližší informace S CHKO Pálava. (viz Kontakty) • Paragliding – skákání s ultralehkými padáky zde zakazuje zákon. Shromažďování letců a jejich pohyb po mělkých vrstvách zeminy na hraně svahu podporuje erozi půdy a vznik erozních rýh. • Stezky – turistické trasy a panely naučné stezky zde postavili lidé, a to opět pro lidi. Je v nich uloženo množství práce a léta sbíraných vědomostí. Zanechte je prosím v původním stavu. 36

Chová se někdo v chráněném území v hrubém rozporu s uvedenými zásadami? Ničí či ohrožuje někdo chráněné druhy rostlin, živočichů či nerostů? Volejte: • Policii ČR nebo Městskou policii (viz Kontakty) • S CHKO Pálava (viz Kontakty) • ČIŽP, odd. ochrany přírody (viz Kontakty) Ničí nebo poškozuje někdo památné stromy? Památné stromy vyhlašuje správním rozhodnutím S CHKO, současně může stanovit tzv. rozšířené ochranné pásmo památného stromu a omezit nebo zakázat v něm činnost potenciálně škodlivou pro památný strom. V případě poškozování památných stromů volejte: • S CHKO Pálava (viz Kontakty) Chcete, aby byly určitý strom nebo skupina stromů vyhlášeny za památné? Vyhlášeny mohou být nejen stromy památné historicky, ale také stromy význačné v krajině svým vzhledem, stářím nebo funkcí (např. aleje). Podejte návrh na: • S CHKO Pálava (viz Kontakty) Návrh doložte odůvodněním, popisem, příp. fotografií navrhovaného stromu (skupiny stromů), příp. názvem katastrálního území a čísla dotčeného pozemku, pokud jsou Vám tyto údaje známy.

VEŘEJNÝ POŘÁDEK I naše bezprostřední okolí je součástí životního prostředí. Zkusme si ho více všímat. Většina obcí má vlastní vyhlášku, která upravuje zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Jde například o záležitosti jako dodržování nočního klidu. Město Mikulov tuto vyhlášku v současnosti vydanou nemá. Obracejte se tedy podle povahy situace buď na městskou policii, orgány MěÚ Mikulov nebo příslušný OÚ. S veřejnými záležitostmi, které se týkají Vašeho zdraví, se můžete obrátit také na: • Hygienickou stanici JMK, územní pracoviště Břeclav (viz Kontakty) 37

HLUK A VIBRACE, STAVBY Hluk a vibrace mohou, i když si to často neuvědomujeme, silně ovlivnit naše zdraví i celkovou náladu. Ve velkých městech je nadlimitní hladině hluku vystavena čtvrtina obyvatel. Nejvyšší přípustné limity hluku a vibrací jsou uvedeny v nařízení vlády č. 502/2000 Sb. a č. 88/2004 Sb. Hluk a vibrace řeší hygienické stanice. Hluk má negativní dopady i na živočichy. Např. ptáci žijící v okolí dopravních tepen ztrácejí sluch. U pěvců, kteří si zpěvem označují teritorium, tato situace omezuje možnosti rozmnožování. Zde poukazujeme na několik situací, se kterými se možná setkáváte proti své vůli. Nebojte se je řešit.

Myslíte si, že žijete či pracujete v nadměrně hlučném prostředí? Kontaktujte: • Zdravotní ústav se sídlem v Brně (viz Kontakty) • Hygienickou stanici JMK, územní pracoviště Břeclav (viz Kontakty) Zdá se Vám, že hluk, vibrace nebo prašnost jsou neúměrně vysoké? • v případě zábavního podniku (např. diskotéka) se obraťte na příslušný OÚ nebo MěÚ v Mikulově (viz Kontakty) • zdá-li se Vám neúměrný hluk nějakého výrobního provozu, můžete požádat o změření hladiny hluku Hygienickou stanici JMK, územní pracoviště Břeclav, jedná se o placenou službu (viz Kontakty) 38

• jedná-li se o rušení nočního klidu a nebo záležitosti týkající se občanského soužití, obraťte se na Městskou policii (viz Kontakty) Obtěžuje stavba svým nepořádkem okolí? Obraťte se na: • správce veřejného prostranství, kterým je příslušný OÚ či MěÚ Mikulov (viz Kontakty) Vidíte nezabezpečený výkop či podobnou součást stavby ohrožující bezpečnost kolemjdoucích? • kontaktujte příslušný stavební úřad či Váš OÚ (viz Kontakty) Vidíte na staveništi staré stroje v nevyhovujícím technickém stavu, ze kterých unikají či vytékají látky, ohrožující životní prostředí (například vytéká olej)? Vidíte zde pohozené chemikálie? Kontaktujte: • MěÚ Mikulov, OŽP, resp. příslušný OÚ (viz Kontakty)

EKOLOGICKÝ SPOTŘEBITEL Co jsou biopotraviny? Biopotraviny jsou produktem ekologického zemědělství. Podléhají velmi přísným pravidlům zákona o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb. a Nařízení rady EHS č. 2092/1991. Dozor nad systémem vykonává Ministerstvo zemědělství ČR. Na trhu můžete dostat v bio kvalitě obiloviny, luštěniny a výrobky z nich, ovoce, zeleninu, mléčné výrobky, maso a další. Biopotraviny nesmí obsahovat zbytky pesticidů, umělých hnojiv a antibiotik, při zpracování je zakázáno používat přídatné látky a emulgátory (např. umělá sladidla, konzervační látky a syntetické příchuti). Biopotraviny neobsahují GMO (geneticky upravené rostliny a suroviny). Biopotraviny jsou dražší než konvenční potraviny, protože jejich cena odpovídá skutečným nákladům. Kupováním biopotravin pomůžete vrátit život do krajiny. Ekozemědělci na svých polích hospodaří citlivě a ke zvířatům se chovají ohleduplně (zakázány jsou velkochovy s těsnými klecemi a železnými rošty, zvířata mají výběh, nejsou krmena siláží ani antibiotiky). Ekologické zemědělství méně 39

znečišťuje, produkuje méně oxidu uhličitého (způsobujícího globální oteplování) a méně nebezpečných odpadů. Při nákupu poznáte biopotravinu podle loga: Biopotraviny můžete koupit: v obchodech zdravé výživy, specializovaných bioprodejnách, na ekologických farmách, tržnicích, v některých super a hypermarketech či přes internet. V Mikulově najdete biopotraviny v nedávno otevřené prodejně Mikulovská vinotéka – Pálavský sklípek na Brněnské ulici, kde je poměrně široký výběr biopotravin. BIO nakoupíte i v mikulovských supermarketech, především v Bille. Nejbližší specializované prodejny najdete v Břeclavi a Brně. Můžete se obrátit také na: • PRO-BIO Šumperk (viz Kontakty) • internetové obchody: www.rozmaryna.cz, www.biosfera.cz, www.dobrykramek.cz, www.biopotraviny.cz, www.slunecnibrana.cz, www.najadashop.cz, atd. (viz Užitečné internetové odkazy pro ekologické spotřebitele, str. 44) BIO nejsou jen potraviny! V bio kvalitě můžete koupit také kosmetiku, hygienické potřeby a čisticí prostředky. Bio kosmetika se k nám zatím dováží ze zahraničí a je dražší, bývá označena logem BDIH. Pomoci přírodě můžete i tím, že budete používat kosmetiku netestovanou na zvířatech, na obalu bývá označena logem s králíčkem nebo heslem: Netestováno na zvířatech. Co je ekologicky šetrný výrobek? Výrobky, které minimálně zatěžují životní prostředí, jsou označeny logem:

Používáním těchto výrobků přispějete ke zlepšení prostředí nejen pro sebe, ale především pro své děti. Více informací získáte v ekoporadně při CEV Pálava. (viz Kontakty) 40

PROBLEMATIKA ROZVOJOVÝCH ZEMÍ Ačkoliv je tato příručka zaměřena na náš region, nejsme od zemí tzv. třetího světa tak vzdáleni, jak bychom se mohli domnívat. Denně si kupujeme výrobky, které jsou vyráběny na druhém konci světa a přepravovány letadly až k nám. (káva, čaj, banány, bavlněné oblečení apod.) Na druhé straně pěstování těchto plodin často výrazně ohrožuje tropické deštné pralesy, které ovlivňují klima na celé planetě. Proto bychom se měli zajímat o to, jak svým životním stylem ovlivňujeme přírodu a životy lidí na vzdálených kontinentech. Vzhledem k tomu, že se jedná o složitou problematiku, uvedeme jen dva příklady, jak můžete i Vy snadno pomoci lidem a přírodě v rozvojových zemích. Kupujte potraviny označené logem Fair Trade. Takto označené zemědělské produkty jsou pěstovány s ohledem na stav pralesů a přírody v zemi svého původu a dále je neničí. Fair Trade je program, který umožňuje zkrátit jejich cestu ke spotřebiteli a zabezpečuje tím pěstitelům spravedlivější rozdělení zisku, lepší pracovní a životní podmínky (např. zákaz práce dětí a těhotných žen, zákaz dvanácti hodinové pracovní doby, záruka vyplácení mzdy). Tyto potraviny naleznete ve specializovaných obchodech či některých prodejnách zdravé výživy, v Mikulově v naší ekoporadně. (viz Kontakty) Kontaktujte některou z organizací zabývajících se rozvojovou pomocí a zeptejte se na konkrétní možnosti (např. adopce na dálku umožní Vámi vybranému dítěti absolvovat školní docházku): • Člověk v tísni – společnost při ČT, o. p. s. (viz Kontakty) • Humanistické hnutí Dialog (viz Kontakty) • Adra (viz Kontakty) 41

SEZNAM VYBRANÝCH EKOLOGICKÝCH NEVLÁDNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Centrum ekologické výchovy Pálava ZO ČSOP 56/15, ekoporadna, Náměstí 32, 692 01 Mikulov tel./fax: 519 513 399, 775 740 222, 775 740 223 e-mail: [email protected], www.cev.palava.cz Poradna je otevřena po–pá od 8 do 16 hodin. Ekoporadna poskytuje bezplatné poradenství občanům v oblasti ochrany životního prostředí a zdravého životního stylu (např. ekologicky šetrná domácnost, ekologické zemědělství a biopotraviny, ochrana zvířat, ochrana přírody, problematika třídění domácího odpadu), pořádá přednáškové cykly, rukodělné kurzy a nabízí výrobky spravedlivého obchodu pod značkou Fair Trade. ZO ČSOP Veronica, Panská 9, 602 00 Brno tel. 542 422 750, e-mail: [email protected], www.veronica.cz Ekologická poradna Veronica a Zelený telefon města Brna se zaměřuje zvláště na energetické programy, ekologické stavitelství, úspory energií v domácnosti, provozuje Centrum modelových ekologických projektů pro venkov v Hostětíně. Ekologický právní servis, Dvořákova 13, 602 00 Brno tel. 545 575 229, e-mail: [email protected], www.eps.cz Poskytuje právní poradenství v oblasti ochrany životního prostředí. Hnutí Duha, Bratislavská 31, 602 00 Brno tel. 545 214 431, e-mail: [email protected], www.hnutiduha.cz Vydává časopis Sedmá generace a řadu informačních letáků a publikací z oblasti ochrany životního prostředí, vede kampaně, pořádá přednášky, podporuje biozemědělství, zabývá se energetikou, nerostnými surovinami, odpady, lesy, dopravou a občanskou společností. Tyto čtyři výše uvedené organizace a také 10 dalších jsou v současné době zapojeny do projektu Síť environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Jihomoravském kraji. Projekt vznikl s cílem spojit síly 42

jihomoravských ekologických organizací k vytvoření fungující sítě, která bude poskytovat služby veřejnosti, státní správě i podnikatelskému sektoru především v oblasti ekoporadenství. (viz Kontakty) STEP – Síť ekologických poraden Podrobnější informace najdete na www.ekoporadna.cz Sdružuje renomované ekologické poradny, jejími členy jsou – Kosenka ve Valašských Kloboukách, Rosa v Českých Budějovicích, Veronica v Brně, Vita v Ostravě, Ekologický právní servis v Brně a Táboře, VIS Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou a Podblanické ekocentrum ZO ČSOP Vlašim. Těžiště činnosti poraden spočívá v preventivní péči o životní prostředí. Turistické informační centrum Mikulov, Náměstí 1, 692 01 Mikulov tel./fax: 519 510 855, e-mail: [email protected], www.mikulov.cz, www.visitmikulov.com Poskytuje služby v oblasti turistického ruchu, zabývá se šetrnou turistikou, cykloturistikou a propagací ekologického zemědělství. ZO ČSOP 56/13 Pálava, Náměstí 32, 692 01 Mikulov tel. 519 511 500, e-mail: [email protected] Členové organizace se věnují péči o chráněná území CHKO Pálava. Nesehnutí – Nezávislé sociálně ekologické hnutí, tř. Kpt. Jaroše 31, 602 00 Brno tel. 543 245 342, e-mail: [email protected], www.nesehnuti.cz Pořádají kampaně na podporu lidských práv, práv zvířat, zlepšení životního prostředí, vydávají informační letáky a publikace. Společnost pro zvířata, P.O. Box 121, 140 21 Praha 4 tel. 222 135 224, e-mail: [email protected], www.spolecnostprozvirata.cz Informují veřejnost o problémech v oblasti ochrany zvířat, snaží se zlepšit vztah a přístup lidí ke zvířatům.

43

Svoboda zvířat, Kotěrovská 84, 326 00 Plzeň tel. 377 444 084, e-mail: [email protected], www.svobodazvirat.cz Organizují kampaně za zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat (hlavně kožešinových), za zákaz pokusů na zvířatech, proti vystupování zvířat v cirkusech, ničení cenných částí přírody, kontrolují životní podmínky zvířat v zoo. Nadace na ochranu zvířat, Antala Staška 30, 140 00 Praha 4 tel. 222 135 460, e-mail: [email protected], www.ochranazvirat.cz Posláním této neziskové organizace je trvale zlepšovat vztah člověk–zvíře–životní prostředí, pomáhat zmírňovat utrpení a zajišťovat životní pohodu zvířat v lidské péči i zvířat volně žijících. PRO-BIO, Svaz ekologických zemědělců, Nemocniční 53, 787 01 Šumperk tel./fax: 583 214 586, 583 216 609, e-mail: [email protected], www.pro-bio.cz Svaz PRO-BIO v České republice sdružuje ekozemědělce, zpracovatele a prodejce biopotravin, školy i spotřebitele. Prosazuje a podporuje ekologické formy hospodaření a spotřebu biopotravin. Společnost pro trvale udržitelný život, STUŽ, Krkonošská 1, 120 00 Praha 2 tel. 222 726 909, e-mail: [email protected], www.stuz.cz Společnost hledá cesty směřující k trvale udržitelnému vývoji lidské společnosti. Zaměřuje se na zkoumání a vytváření předpokladů trvale udržitelného způsobu života na místní, regionální, národní i globální úrovni.

44

UŽITEČNÉ INTERNETOVÉ ODKAZY PRO EKOLOGICKÉ SPOTŘEBITELE Biopotraviny

www.dobrykramek.cz www.ekospotrebitel.cz www.sinice.cz www.missiva.cz www.ecover.cz www.najadashop.cz

www.pro-bio.cz www.fairtrade.cz www.albiostyl.cz www.eceat.cz www.biospotrebitel.cz www.ekozahrady.cz www.rozmaryna.cz www.biosfera.cz www.biopotraviny.cz www.slunecnibrana.cz www.vitektrade.cz www.jimezdrave.cz www.najadashop.cz

Obaly – odpady

www.ekokom.cz www.hbabio.cz www.latkovepleny.cz www.ekodomov.cz www.plinky.cz www.biom.cz

Ekologický spotřebitel

Ekoznačky

www.czechfsc.cz www.ekolist.cz www.ekoporadna.cz www.ekospotrebitel.cz www.env.cz www.spotrebitel.cz www.zeleneuradovani.cz www.ecoshop.cz www.edenshop.cz www.missiva.cz www.ecover.cz http://rodina.cz

www.ekoznacka.cz www.europa.eu.int/ecolabel

Přírodní kosmetika

www.prirodnikosmetika.cz www.toxickydomov.cz www.albiostyl.cz www.biosfera.cz www.edenshop.cz www.bharat.cz www.dobrykramek.cz www.bharat.cz 45

Prací prášky a mycí prostředky www.rosa.ecn.cz www.biosfera.cz www.toxickydomov.cz www.bharat.cz www.dobrykramek.cz www.ekospotrebitel.cz www.sinice.cz www.missiva.cz www.ecover.cz www.najadashop.cz

Úspory energie v domácnosti

Zdraví

www.aromaterapie.cz www.empatia.cz www.doktorka.cz www.tcmherbstrade.cz www.pramenyzdravi.cz www.biobaby.cz

Šetrně proti škůdcům

www.ekozahrady.cz www.druidova.mysteria.cz /STRANKY BYLINKOVE www.greenpeace.cz

www.calla.cz www.ekowatt.cz www.ekodum.cz www.ceacr.cz www.lea.ecn.cz www.svn.cz www.eccb.cz www.i-ekis.cz www.tzb-info.cz

Trvale udržitelný život

www.homeopatie.cz www.ayurveda.cz www.eccevita.cz www.joalis.cz

Uvedený seznam je pouze inspirativní. Na internetu najdete další nepřeberné množství kvalitních webových stránek s ekologickou tématikou.

www.sustainable.cz www.ekowatt.cz www.ekodum.cz www.ceacr.cz www.lea.ecn.cz www.svn.cz www.eccb.cz www.i-ekis.cz www.tzb-info.cz

46

Děkujeme všem zúčastněným pracovníkům, institucím a organizacím za spolupráci a odbornou pomoc při zpracování textu.

MALÝ ILUSTROVANÝ EKORÁDCE DO KAŽDÉ DOMÁCNOSTI V roce 2007 vydalo Centrum ekologické výchovy Pálava ZO ČSOP 56/15 v rámci projektu Síť středisek environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Jihomoravském kraji. Spolufinancováno z prostředků Evropského sociálního fondu v ČR. ESF – rovné příležitosti pro všechny. Text: D. Chytilová, E. Řezáčová, V. Mergentalová, Z. Tomanová Motlová Grafická úprava: N. Svobodová Ilustrace: M. Řezáčová Mapa CHÚ: J. Kmet