Vážené čtenářky a čtenáři,

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 1

1 2010

Vážené čtenářky a čtenáři, držíte v ruce první číslo časopisu s ne právě krátkým, ale o to výstižnějším názvem Finanční management & controlling v praxi. Přichází na trh v době všeobecného hledání úspor na úrovni státu, podniku i domácnosti, tedy v době, kdy se může zdát, že předplatné časopisu je jedna ze zbytných položek v rozpočtu. O to větší cítíme odpovědnost a chceme předplatitelům přinášet informace a poznatky, které jim pomohou při osobním růstu a vzdělávání a umožní jim tak lépe finančně vést podnik. Na stránkách časopisu budete každý měsíc nalézat fundované články odborníků působících na akademické půdě univerzit a dalších státních a soukromých institucí, ale i v praxi renomovaných společností. Přáli bychom si co nejvíce vyhovět potřebám čtenářů, a proto chceme publikovat články na vysoké odborné úrovni, které zároveň mohou pomoci řešit problémy, se kterými se čtenáři setkávají v praxi. Ať je pro Vás časopis investicí, která se vyplatí!

Andrea Fašková redaktorka

FINANČNÍ MANAGEMENT & CONTROLLING V PRAXI 1/2010

1

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 2

obsah TRENDY

FINANČNÍ A EKONOMICKÝ MANAGEMENT Měnové forwardy jako nástroj zajištění směnného kurzu Jiří Strouhal

3

Riziko bankrotu a insolvence Cyril Mores

6

Minulost jako příklad: Současná hospodářská krize z pohledu minulosti Romana Lešingrová

41

ZEPTALI JSME SE … Ing. Pavla Matouška, ekonomického ředitele Broker Consulting, a. s.

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING

50

MONITORING Manažerské účetnictví pro ekonomické a finanční řízení firmy a podniku (I.) Tomáš Petřík

14

Změny ve vykázaném zisku dle IFRS Jana Fibírová

25

OCEŇOVÁNÍ Stanovení průměrných nákladů kapitálu podniku Jiří Strouhal 31

Luxusní socialismus v Kuvajtu

51

Nová dálnice na Slovensku

51

Růst ruské ekonomiky

51

Peníze na pomoc Haiti

52

Největším řetězcům rostly tržby i během recese

52

Prodej automobilů

52

PERSONALISTIKA Tržní hodnota v podmínkách krize Tomáš Buus

2

34

Vyhozené peníze do vzdělávání soft-skills? Eva Holoubková


53

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 3

Měnové forwardy jako nástroj zajištění směnného kurzu Jiří Strouhal Deriváty rozumíme finanční nástroje, jejichž hodnota se mění v závislosti na změně podkladové proměnné (tzn. úroková sazba, kurz cenného papíru, cena komodity, měnový kurz, cenový index, úvěrový rating, index apod.), přičemž ve srovnání s ostatními typy kontraktů vyžadují malou či nevyžadují téměř žádnou počáteční investici, a budou vypořádány v budoucnosti. Rozlišujeme přitom následující typy kontraktů: pevné termínové kontrakty (forwardy, futures a swapy), opční kontrakty. Futures kontrakty jsou dohody dvou stran o nákupu či prodeji standardizovaného množství podkladového aktiva v předem specifikované kvalitě za danou cenu k danému budoucímu datu. Jsou obchodovány výhradně na burzách. Forwardové kontrakty jsou v principu shodné s futures kontrakty, nicméně jsou obchodovány mimoburzovně ( jedná se o tzv. OTC deriváty1) Swapové operace jsou mimoburzovní kontrakty výměny podkladových nástrojů k určitým okamžikům v budoucnosti, tj. představují několik forwardů s postupnou výměnou podkladových nástrojů.

1 2

Opční kontrakty dávají svému majiteli právo, nikoliv povinnost, koupit nebo prodat podkladové aktivum za fixní cenu, která se nazývá realizační cena, do určitého data, které se nazývá datum expirace (splatnosti, vypršení). Deriváty bývají pokládány za optimální zajišťovací nástroj pro řízení měnových, úrokových, úvěrových, akciových či komoditních rizik. O tom, že zajištění měnových kurzů má svůj význam vypovídá graf na následující straně 4 zachycující historický vývoj směnných kurzů české koruny vůči euru a vůči americkému dolaru. Co se však liší je koncept ekonomického zajištění a zajištění v účetním slova smyslu. Z ekonomického hlediska se o zajištění rizika jedná tehdy, je-li cílem zajišťovací transakce eliminace měnového, úrokového, úvěrového, akciového či komoditního rizika. Účetně se jedná o zajištění tehdy, jsou-li naplněna kritéria zajišťovacího účetnictví, tj.: sjednané deriváty (či jiné zajišťovací nástroje) odpovídají strategii účetní jednotky v řízení rizik2, na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován, dokumentace obsahuje identifikaci zajišťovaných a zajišťovacích nástrojů,

OTC = over-the-counter (mimoburzovní) Odpovídá ekonomické koncepci zajištění.


3

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 4

FINANČNÍ A EKONOMICKÝ MANAGEMENT Vývoj směnných kurzů CZK/EUR a CZK/USD v letech 1999 – 2009 42 40 38 36 34 32 30 28

CZK/EUR

26 24

CZK/USD

22 20 18 16 14

vymezení rizika, které je předmětem zajištění, přístup k zjišťování a doložení efektivnosti zajištění, zajištění je efektivní, jestliže v průběhu zajišťovacího vztahu budou změny reálných hodnot zajišťovacích nástrojů odpovídající zajišťovanému riziku (popř. celkové změny reálných hodnot zajišťovacích nástrojů) v rozmezí – 80 % až – 125 % změn reálných hodnot zajišťovaných nástrojů odpovídajících zajišťovanému riziku. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále efektivnost zajištění posuzuje alespoň k datu sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní závěrky, k datu sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů. Vzhledem k tomu, že v rámci Evropské unie patříme ke státům, které používají vlastní měnu, zaměříme se v následujícím textu pouze na problematiku měnových derivátů, konkrétně na měnový forward. Jedná se o operaci, kdy si podnik do bu-

4

doucna zajišťuje měnový kurz (tzv. forwardový kurz), za který bude nakupovat nebo prodávat cizí měnu. Protože forwardy patří do skupiny pevných termínovaných operací, podnik má povinnost měnu koupit/prodat a subjekt, se kterým danou transakci sjednává, má povinnost cizí měnu podniku prodat nebo ji od něj nakoupit. Při stanovování forwardového kurzu se vychází ze spotového kurzu, tj. aktuálního kurzu na trhu v současné době. Dále je třeba pracovat s úrokovými sazbami na domácí a zahraniční depozita pro termíny splatnosti odpovídající době, na níž je forwardová operace sjednána. t 1 + iD –––––– 360 FX = SR –––––––––––– t 1 + iF –––––– 360 kde: FX SR iD iF t

forwardový kurz dohodnutý ve smlouvě spotový (aktuální) kurz úroková sazba na domácí depozita úroková sazba na zahraniční depozita doba do splatnosti kontraktu (ve dnech)


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 5

MĚNOVÉ FORWARDY JAKO NÁSTROJ ZAJIŠTĚNÍ SMĚNNÉHO KURZU Reálnou hodnotu měnového forwardu stanovíme na základě následujícího vztahu: (FR – FX) x objem kontraktu RHFW = ––––––––––––––––––––––– t 1 + iD –––––– 360 kde: FX iD t FR RHFW

forwardový kurz dohodnutý ve smlouvě úroková sazba na domácí depozita doba do splatnosti kontraktu (ve dnech) forwardový kurz k okamžiku splatnosti reálná hodnota forwardového kontraktu

Pro okamžik splatnosti se tento vzorec tedy dá modifikovat do následující podoby: RHFW = (SR – FX) x objem kontraktu kde: FX forwardový kurz dohodnutý ve smlouvě SR spotový (aktuální) kurz RHFW reálná hodnota forwardového kontraktu

Zjednodušení vyplývá ze skutečnosti, že v okamžik splatnosti zbývá do splatnosti 0 dní, tzn. že jmenovatel odpovídá hodnotě jedna. Navíc pro okamžik splatnosti platí, že forwardový kurz k okamžiku splatnosti (FR) musí odpovídat spotovému (aktuálnímu) kurzu (SR) k datu splatnosti. Na následujícím příkladu naznačíme tuto problematiku prakticky.

26,40 CZK/EUR, 26,50 CZK/EUR, 26,60 CZK/EUR. Výpočet forwardového kurzu: Nejprve je třeba stanovit forwardový kurz, který bude dán smlouvou: t 1 + iD –––––– 360 FX = SR –––––––––––– t 1 + iF –––––– 360 90 1 + 0,02 –––––– 360 FX = 26,50 –––––––––––––– 90 1 + 0,015 –––––– 360

FX = 26,533 CZK/EUR Dohodnutý forwardový kurz činí 26,533 CZK/EUR. Podnik bude na obchodu profitovat právě tehdy, bude-li spotový kurz k datu splatnosti vyšší než 26,533 CZK/EUR. Výpočet zisku z kontraktu: a – kurz 26,40 CZK/EUR (FR – FX) x objem kontraktu RHFW = ––––––––––––––––––––––– t 1 + iD –––––– 360

nechť t = 0 dní

PŘÍKLAD Firma sjednává s bankou 3M měnový forward na nákup 10.000 EUR za následujících podmínek: k datu sjednání kontraktu činil aktuální (spotový) kurz 26,50 CZK/EUR, úroková sazba na domácí depozita činila 2 % p.a., úroková sazba na zahraniční (eurová) depozita činila 1,5 %. Stanovte forwardový kurz. Dále zjistěte, kolik firma vydělá za situace, je-li kurz k datu vypořádání:

RHFW = (FR – FX) x objem kontraktu RHFW = (26,40 – 26,533) x 10.000 RHFW = –1.330 CZK

V případě, že bude k datu splatnosti činit aktuální spotový kurz 26,40 CZK/EUR, potom podnik na forwardovém nákupu prodělá 1.330 Kč.

b – kurz 26,50 CZK/EUR RHFW = (FR – FX) x objem kontraktu RHFW = (26,50 – 26,533) x 10.000 RHFW = –330 CZK


5

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 6

FINANČNÍ A EKONOMICKÝ MANAGEMENT V případě, že bude k datu splatnosti činit aktuální spotový kurz 26,50 CZK/EUR, potom podnik na forwardovém nákupu prodělá 330 Kč.

V případě, že bude k datu splatnosti činit aktuální spotový kurz 26,60 CZK/EUR, potom podnik na forwardovém nákupu vydělá 670 Kč.

c – kurz 26,60 CZK/EUR

Tento příspěvek je jedním z výstupů projektu GA402/08/P024 registrovaného u GAČR.

RHFW = (FR – FX) x objem kontraktu RHFW = (26,60 – 26,533) x 10.000 RHFW = +670 CZK

Ing. Jiří Strouhal, Ph.D. v současnosti působí na Vysoké škole ekonomické v Praze na Katedře finančního účetnictví a auditingu, kde se zaměřuje na účetnictví malých a středních podniků a na oblast účetnictví cenných papírů. Je autorem více než desítky článků v renomovaných zahraničních vědeckých časopisech, jakož i odborných publikací v oblasti účetnictví a finančního řízení. V rámci systému certifikace účetní profese v ČR dosáhl stupně účetní expert. Od roku 2007 působí jako člen Komitétu pro vzdělávání a certifikaci účetních; od roku 2009 je místopředsedou Komory certifikovaných účetních. Je rovněž držitelem osvědčení ACCA pro školitele IFRS a členem Evropské účetní asociace (EAA).

Riziko bankrotu a insolvence Cyril Mores Podle posledních průzkumů postihla insolvence přes 150 tisíc podniků v západní Evropě. Dalších cca. 20 tis. podniků zkrachovalo v minulém roce v nových členských zemích EU. U řady firem došlo k dramatickému úbytku zakázek, které vedou ke zkracování pracovní doby, snižování počtu pracovníků a v mnoha případech i k angažování krizového managementu. Prvním signálem zhoršující se situace byl výrazný nárůst počtu insolventních podniků: v zemích západní Evropy (EU 15 +

6

Švýcarsko a Norsko) došlo již v roce 2008 k nárůstu počtu zkrachovalých podniků o 11 % ve srovnání s rokem 2007 (135 472 firem). A nové členské země EU nezůstaly pozadu: v roce 2008 byl zaznamenán nárůst insolvencí na celkový počet 21 577, což byl ve srovnání s rokem 2007 nárůst o 11,6 %. Proč jsou některé firmy schopné přežít i špatné časy a některé firmy i v době hojnosti krachují?


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 7

RIZIKO BANKROTU A INSOLVENCE

Niehuesových deset hříchů krachujících podniků Karl Niehues1 se dlouhodobě zabýval otázkou, proč jsou někteří podnikatelé úspěšní a jiní naopak „zbankrotují“. Podívejme se na jeho analýzy a tipy pro úspěšné podnikání, které se vztahují zejména na malé a střední podnikatele. V mnoha případech se však jedná o typické chyby managementu podniku, bez ohledu na jeho velikost. Jak již bylo uvedeno v předešlých úvahách, je třeba hledat sílu firmy ve schopnostech podnikatele samotného, jakož i v odbornosti a zdatnosti jeho spolupracovníků, zaměstnanců. Úspěšní podnikatelé se nikdy nesnažili kopírovat ostatní, jdou s neutuchajícím nasazením svou vlastní cestou. Přitom využívají nabízené šance a díky dostatečnému sebevědomí se nebojí jít do přijatelného rizika. Jsou však schopni rozeznat rizika ohrožující chod firmy a díky tomu dělají ve srovnání s firmami v krizi výrazně méně chybných rozhodnutí. Je celá řada různých faktorů, které mají vliv na úspěch. „Zbankrotované“ podniky se zásadně odvolávají na dva důvody svého konce: špatná situace v konjunktuře a nedostatek peněz. Bohužel i spousta ekonomických expertů jim dává za pravdu – hlavní důvod insolvence firmy vidí v nedostatku vlastního kapitálu. Ale chybějící peníze nejsou vlastní příčinou bankrotů. Důvodem je celá řada špatných rozhodnutí během několika let, které zásadně přispívají k výraznému vybočení z cesty k prosperitě. Spousta firem, které v současné době mají peníze se i přes tuto skutečnost brzy 1

dostanou do kritické situace. Finanční zajištění tedy krizi neodvrátí, pouze oddálí. Proto nespoléhejme na „všelék“ jménem peníze, ale na lidský rozum a intelekt. Protože právě „zdravý selský rozum“ může pomoci uvědomit si zásadní chyby, kterých se dopouštíme a kterými se vlastně připravujeme o peníze. Právě s odvoláním na přirozenou inteligenci sestavil dr. Karl Niehues deset nebezpečí, které mohou firmu přivést na pokraj konkurzu.

Nekonkurenceschopný výrobek Manažer musí být přesvědčen o síle trhu. Schopnost prosadit se v tržním prostředí znamená: z výnosů z prodeje pokrýt provozní náklady a umět vyžít se zbytkem v soukromém životě. To platí jak pro „high-tech“ společnosti, tak i pro drobné živnostníky. Zkušenost ukazuje, že investice milionových částek do reklamy nemají na konkurenceschopnost žádoucí vliv. O úspěchu výrobku totiž nerozhodují manažerské prodejní plány, ale výlučně trh samotný. Problém úspěšného výrobku však není otázkou pouze pro nově založené či mladé firmy. Je nezbytné vytrvale sledovat konkurenci a vývoj v odvětví, inovovat, vyvíjet. Ten, kdo má neprodejný výrobek, už může pouze redukovat ztrátu rychlým odchodem z trhu.

Vysoké osobní výdaje Mnoho majitelů firem se „naivně“ domnívá, že mají stejný nárok na odměnu, jako jejich zaměstnanci, ba dokonce že si mohou dovolit život ve stylu podnikatelů v televizních seriálech. Tito podnikatelé nedospěli k důležitému faktu: podnikatel dostane pouze to, co zbyde. Tento zbytek – minimálně ve fázi růstu firmy – je často

NIEHUES, K. Die zehn Todsünden der Pleitefirmen. Creditreform Intern 06/2002. Juni 2002, S. 51-53.


7

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 8

FINANČNÍ A EKONOMICKÝ MANAGEMENT hluboko pod hranicí průměrných příjmů. Dokonce i dnes se lze setkat s případy, že majitel firmy beze zbytku utratí veškeré tržby v pokladně, neboť je přesvědčen, že tržby se rovnají zisku. V dnešní době probíhá únik peněz (vysoké soukromé výdaje nebo neúměrné platy manažerů) přes bankovní konto firmy. Důkladně oddělit sféru podnikovou a privátní lze u většiny firem jen velmi těžce. V rámci živnostenského podniku nebo kapitálových firem s osobním ručením společníků existuje neomezené ručení. Zde tedy není o provázanosti firmy a majitelů žádných pochyb. V západní Evropě je však obvyklé, že se zpravidla za závazky firmy osobně zaručují i soukromé osoby, např. podílníci či statutární členové v s. r. o. či a. s. Mnoho podnikatelů pak zjistí příliš pozdě, proč jim banka umožňuje čerpat vysoké částky a vůbec se neptá, za jakým účelem. V konečném důsledku pak totiž banka zabaví již postavený rodinný dům, protože slouží jako záruka za poskytnutý kredit společnosti.

„Přezaměstnanost“ Propouštění za účelem dosažení zisku: Jak v politice, tak i v hospodě u piva, je tento názor považován za nemorální. Zákony trhu jsou však neúprosné. Pokud je firma insolventní, je již příliš pozdě přesvědčovat lidi o nutnosti snížení stavu. Při likvidaci se nikdo neptá a nikoho nezajímá, že jsme léta zajišťovali pracovní místa. Firma nemůže plnit úlohu zaopatřovacího ústavu. Včasným propouštěním lze předejít negativním finančním důsledkům a zachránit pracovní místa ostatním zaměstnancům. Za ušetřené peníze na personálních nákladech pak lze dostatečně propuštěné odškodnit na odstupném. A ten kdo ušetří na mzdách, může volné finanční prostředky využít pro reorganizaci a zásadní změny v dosud špatné firemní strategii.

8

Zkušenosti potvrzují, že vhodná personální politika v zaměstnanosti má zásadní vliv na úspěšnost podniku. Firmy, které se ocitly v krizové situaci často podle průzkumů dr. Niehuese opakovaly totožné chyby: strach z propouštění – kvůli „sociálnímu“ cítění manažerů nebo neschopnosti učinit zásadní rozhodnutí, zaměstnání příliš mnoha pracovníků – díky špatnému chápání úlohy vedení a nedostatkům v pracovním procesu, víra v nejrůznější motivační teorie a zanedbání základního principu motivace zaměstnanců – a sice důraz na osobní zodpovědnost zaměstnanců.

Vysoké pohledávky Mnoho podnikatelů považuje neuhrazené pohledávky za osud, na který nemůže mít vliv. Často je přehlížen velmi důležitý fakt, že kolaps způsobený druhotnou platební neschopností způsobuje celá řada faktorů: neexistuje dostatečná informovanost, varující ukazatele byly ignorovány nebo zlehčovány, byla odmítána úhrada ve formě splátek, přes zjevné překračování platebních termínů se pokračovalo v dodávkách, manažeři uvěřili nekonečným výmluvám odběratelů, při obchodech ve velkém objemu nebyly pohledávky dostatečně zajištěny. Samozřejmě se otevřených pohledávek nelze zcela vyvarovat. Nemůžeme vyžadovat při všech obchodech hotovostní úhradu nebo bankovní záruky. Ovšem velice záleží na dodavateli, zda se vyhne rizikům ze ztráty z pohledávek a zda je schopen míru rizika podstatně snížit. Zkušení obchodníci zásadně neuzavírají kontrakty s neznámými firmami. Často si důkladně prověřují bonitu a solventnost svých zákazníků. Raději zakázku odmítnou a neuskuteční ji, než by riskovali vznik nedo-


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 9

RIZIKO BANKROTU A INSOLVENCE bytné pohledávky. Manažeři podniků topících se v potížích se k těmto rizikům staví daleko benevolentněji. Každou zakázku považují záchranu (podle přísloví „Tonoucí se stébla chytá.“) a přehlížejí přitom skutečnost, že další nezaplacená zakázka je ke konkurzu spíše přiblíží.

Neplacení dluhů K neplacení dluhů byli podnikatelé přímo „vychováni“. Vzpomeňme přitom na „zlatá léta“ v České republice z počátku 90. let, kdy banky rozdávaly úvěry na počkání. Založení podniku doprovázely otázky: Kolik peněz mohu dostat a za co je utratit? Prozíraví zakladatelé firmy musí řešit otázku, kolik peněz nezbytně potřebují a jak je budou splácet. Mnoho „podnikavců“ totiž až příliš pozdě poznalo, že si vybrali nikoliv nejvhodnější druh úvěru s nevýhodnou úrokovou sazbou, což je pro zpětné splácení úvěru to nejdůležitější. A to neplatí pouze pro dobu před dvanácti lety a pro Českou republiku. Obdobně jako úvěry mohou být nebezpečné leasingové smlouvy. O těch mnozí tvrdí, že nic nestojí a ještě jsou daňově zvýhodněny. Dlouhodobé leasingové smlouvy mohou naopak firmě velmi přitížit – a to zejména v kritických obdobích. Způsobují totiž neefektivní náklady, jako např. dlouhodobé nájmy provozních prostor, leasing nákladních automobilů, počítačového vybavení apod., které se ani nezaplatí. Rovněž tak dychtivost po ušetření na daních vede pouze k prohloubení krize. V kritických obdobích totiž podnikatel zažívá díky vysokým závazkům doslova utrpení a nemůže profitovat z odpisů majetku a úroků. Výjimku samozřejmě tvoří „profesionální“ dlužníci kteří se řídí heslem: Nízké dluhy znamenají vlastní starosti, vysoké dluhy = starosti jiných.

Pohodlnost Pohodlnost stojí peníze a pro podnikatele to platí dvojnásob. Pro mnoho začínajících firem je nemyslitelné, aby začínali s aktivitami ve vlastním skromném bytě nebo v garáži. Od počátku jsou najímány drahé prostory s dlouhodobými smlouvami, kanceláře jsou vybavovány exkluzivními interiéry. Ale i skromně začínající podnikatel byl záhy oslepen počátečním úspěchem a začal neúměrně rozhazovat. Zjednodušeně se dá říci, že zahájení stavby nové správní budovy je často začátkem konce firmy. Mnoho peněz se v současné době zbytečně investuje do informačních technologií. Je kladen více důraz na moderní design a módu než na efektivitu. Zejména jsou velmi podceňovány ztráty způsobené nefunkčností nebo přebytkem počítačů. Mnoho manažerů, než by si dalo práci s rozdělením úkolů a činností, raději si ponechají drahý správní aparát a pro podnik nepotřebná oddělení. Z pohodlnosti jsou také často pořizovány nekonečné zásoby na sklad. Niehues uvádí, že k poznání o neprozřetelně vydaných penězích za nákup nadbytečných zásob dojde podnikatel až ve fázi, kdy konkurzní správce provede jejich skutečné ocenění.

Víra v počáteční ztráty I v tomto případě jsou začínající podniky klasickými příklady „bankrotářů“. Mnoho podniků se tak dlouho domnívalo, že se jedná o přechodné ztráty v ranné fázi podnikání, až peníze zmizely úplně a nenávratně. Mylným přesvědčením o pouhých počátečních ztrátách však nejsou zasaženy pouze začínající firmy. I mnoho „ostřílených“ firem si spálilo prsty díky domněnce, že ztrátové hospodaření je pouze přechodným problémem a samo o sobě nebude mít dlouhé trvání. V minulých letech bylo také často používáno biblické


9

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 10

FINANČNÍ A EKONOMICKÝ MANAGEMENT přirovnání, že po chudých letech znovu přijdou léta tučná. V dnešní dynamické ekonomice však platí, že pokud nejsou ihned učiněna rázná opatření proti vzniklým ztrátám, nemusí se ohrožený podnik vůbec svých dalších tučných let dočkat. A právě v krizové situaci se projeví schopnosti manažerů a oddělí se zrno od plev: a) V prvním případě manažeři rozhodnou v pravý čas o nutných změnách, navíc se díky znalostem a poučení z krizového stavu mohou lépe připravit na složité situace. b) Ti druzí naopak příliš dlouho otálejí s nutnými změnami a už se nikdy nedostanou ze začarovaného kruhu.

Priorita – obrat Početná skupina podnikatelů přehlíží důležitý fakt, že hlavním cílem ekonomické aktivity nemá být obrat, nýbrž zisk. Výjimkou nejsou situace, kdy se zejména drobný či střední podnikatel raduje z obrovských zakázek a předvídá rychlou expanzi a zisk. Najednou však zjistí, že slibované dodávky není schopen splnit a nebo že po splnění zakázky nemá zajištěn další odbyt. Nutným výsledkem takového počínání je brzký konkurz. Rovněž zajišťování vysokého obratu skupováním firemních podílů a fúzováním za každou cenu často vedou pouze k fiasku. Toto potvrdily zejména analýzy nového východoněmeckého trhu. Samozřejmě nelze dosáhnout zisku bez obratu. Nebezpečný je však takový vývoj, kdy zvýšení obratu nedoprovází dostatečný růst zisku. V případě rostoucího obratu a minimálního navyšování zisku je totiž pouze otázkou času, kdy náklady přerostou možnosti firmy a stanou se nezvladatelným faktorem, který firmu záhy položí. Není tedy důležité honosit se vysokými obraty, neboť:

10

pouze ve výjimečných případech se podaří prodat firmu s vysokým obratem, ale s nízkým ziskem; pouze ve výjimečných případech (zásahem státu) se podaří zachránit pracovní místa vytvořená málo výnosnými zakázkami.

Špatná tvorba rezerv Ani ten nejschopnější manažer se nemůže vyvarovat všech rizik a vlivů nepříznivého vývoje. Rychlost nápravy a přizpůsobení se novým podmínkám je navíc značně omezena nejrůznějšími předpisy a faktory, jako zákoník práce, dlouhodobé nájemní smlouvy nebo finančně náročné pořízení podnikového vybavení. Bohužel se mnoho podnikatelů v čase zisku a expanze příliš nezabývá myšlenkou, jak se co nejrychleji zbavit dlouhodobých závazků a jak vytvořit rezervy pro finanční zajištění firmy. Nemalujte čerta na zeď, proč být zbytečnými pesimisty!? Nakonec se i dluhy dají považovat za výhodu, protože úroky jsou daňově uznatelnou položkou. Tento argument však nelze přijmout. Kvůli placení vyšší daně ze zisku se totiž nikdo nemůže ocitnout ve finanční krizi, pokud jsou ovšem tyto daně placeny v řádných nebo předem plánovaných termínech.

Spoléhání se na jiné Za to, že se firma předlužila může vždy někdo jiný: zejména banky, protože nám neposkytly další úvěry, zákazníci, neboť nejsou ochotni odebírat naše výrobky za vyšší cenu, a samozřejmě zaměstnanci, protože nejsou dostatečně produktivní.


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 11

RIZIKO BANKROTU A INSOLVENCE

Predikce bankrotu a rizikovosti firem Poměrně snadnou a rychlou cestou, jak zjistit relevantní informace o aktuální finanční situaci obchodního partnera jsou hospodářské nebo-li kreditní informace.

Tyto informace, které většinou také obsahují scoring hodnotící náchylnost firmy k bankrotu, dnes nabízí hned několik mezinárodních společností. Např. společnost Creditreform stanovuje tzv. index bonity. Podle svých vlastností se index bonity pohybuje na hranici ratingu a scoringu (hybridní model) a slouží spíše k posouzení podniku na první pohled.

pravděpodobnost vzniku škody

Využití scoringu nebo ratingu při řízení rizik vysoká poměrné vysoká střední poměrné nízká nízká nízká

poměrné nízká

střední

poměrné vysoká

vysoká výše škody

malé riziko – použití scoringu

Rating se liší podle toho, zdali se jedná o rating externí nebo interní. Externí rating je provázen většinou ratingovými agenturami (viz např. „the big three“: Standard & Poor’s, Moody’s Investors Service a Fitch Ratings). Mezi nejdůležitější evropské agentury, které se zabývají externím ratingem, patří německé agentury Creditreform Rating, Coface, Euler Hermes Rating nebo RS Rating Services. Rozdíl mezi americkými a německými agenturami spočívá v tom, že ty první se zabývají hlavně ratingem emisí, tj. hodnocením rizika podnikových emisních papírů, zatímco ty druhé provádí většinou podnikový

poměrné vysoké riziko – použití ratingu

vysoké riziko – použití ratingu

rating ve smyslu hodnocení úvěruschopnosti podniku. To je dáno tím, že německé ratingové agentury se specializovaly na rating pro malé a středně velké podniky, které pro své financování jen zřídka využívají emisi vlastních cenných papírů. Tento druh financování je také rozšířen daleko více ve Spojených státech, nežli v Evropě. Interní rating je oproti tomu instrumentem finančních institucí, které posuzují bonitu svých zákazníků zpravidla samostatně na základě vlastních metod měření bonity. Zejména banky mají snahu dozvědět se co nejvíce o finanční stabilitě svých


11

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 12

FINANČNÍ A EKONOMICKÝ MANAGEMENT zákazníků, aby byly schopné vytvořit optimální úvěrové portfolio. Proto mnohdy přetrvává přesvědčení, že využití interního ratingu je doménou pouze finančních institucí. Co se tyká externího ratingu, je nutné rozlišovat, zdali se jedná o výstup pověřený nebo nepověřený. V případě pověřeného externího ratingu žádají podniky agentury, aby provedly jejich vlastní ohodnocení. Smyslem tohoto kroku může být třeba snaha o referenci pro své obchodní partnery nebo kontrola finanční stability podniku ve formě interního auditu s využitím externího ratingu od nezávislé agentury (benchmark).

V případě nepověřeného ratingu – na rozdíl od pověřeného ratingu – vychází iniciativa ke změření finančního zdraví podniku ze strany ratingové agentury. Agentury získávají zakázky od obchodních partnerů, např. úvěrových pojišťoven či zajišťovacích pojišťoven. Bonita dotyčných podniků musí být zpracovávaná zpravidla velmi rychle. Proto se v tomto případě často používají scoringové modely, které jsou zaměřeny na masové zakázky. Vlastnosti různých druhů ratingu a scoringu jsou shrnuty v následující tabulce.

Vlastnosti podnikových ratingů a scoringů* scoring

zákazník / objednatel

obchodní partner

obchodní partner

podnik

banka (interní náklady)

zdroje informace

veřejná data a informace třetích stran

veřejná data a informace třetích stran

veřejné a interní podnikové informace, informace třetích stran

veřejné, vlastní (např. informace o účtu), občas i interní podnikové informace, příp. informace třetích stran

hloubka informací

malá

střední

velká

střední až velká

doba hodnocení

několik hodin

několik hodin až několik dní

několik dní až několik měsíců

několik dní

postup hodnocení

standardizovaný

standardizovaný s individuálními prvky

individuální

standardizovaný, popř. individuální u nejdůležitějších zákazníků

ratingový model

bodové hodnocení

matematicko-statistický



forma zpracovaní například semafor, výsledků skóre

ratingové třídy

ratingové třídy

nejméně 8 ratingových tříd podle Basel II

střednědobý

dlouhodobý

dlouhodobý

časový horizont předpovědi

12

nepověřený pověřený interní rating externí rating externí rating (bankovní rating) (informační rating) (agenturní rating)

krátkodobý


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 13

RIZIKO BANKROTU A INSOLVENCE scoring

účel

nepověřený pověřený interní rating externí rating externí rating (bankovní rating) (informační rating) (agenturní rating)

rozhodnutí rozhodnutí o úvěrech o úvěru s velkým a finančních rizikovým transakcích s malým faktorem, rizikovým faktorem odvětvové a další (dodavatelské úvěry, analýzy leasing a factoring)

reference pro obchodní partnery a popř. hodnocení emisních papírů

rozhodnutí o úvěru, o rizikovém příplatku a podmínkách úvěru

* Jedná se o orientační vlastnosti hodnocení, které se mohou případ od případu lišit.

Správné rozlišování mezi scoringem a ratingem je velmi důležité pro zvládnutí řízení finančních rizik. Scoring má svou výhodu v tom, že je cenově dostupný a poměrně rychle proveditelný. Kvůli své slabší vypovídací schopnosti vůči ratingu je scoring vhodný spíše pro obchody a transakce s malým rizikem. Oproti tomu je provedení ratingu náročnější, trvá zpravidla několik dní či týdnů a vyžaduje poměrné vysoké náklady. Díky své vypovídací schopnosti je rating nejen vhodný, ale i nutný při obchodech a transakcích s velkým rizikem. Kreditní informace o podnicích by vždy měly obsahovat úvěrové doproučení včetně scoringu či ratingu. Takovéto informace

jsou v současné době nepostradatelnou součástí vnitropodnikového rozhodovacího modelu. Životně důležité jsou pak hospodářské informace zejména pro prevenci před obchodními partnery, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku insolvence, a dále také pro stanovování platebních podmínek svým odběratelům a pro řízení úvěrových rizik. Více informací: www.creditreform.cz POUŽITÁ LITERATURA NIEHUES, K. Die zehn Todsünden der Pleitefirmen. Creditreform Intern 06/2002. Juni 2002, S. 51-53. ■

Ing. Cyril Mores nar. 1976, inženýr ekonomie, absolvent České zemědělské univerzity, Provozně ekonomické fakulty, od 1994 zaměstnán v Creditreform SRN a od roku 2006 na pozici jednatele Creditreform s. r. o. v ČR, od 2008 generální sekretář Asociace inkasních agentur ČR.


13

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 14

Manažerské účetnictví pro ekonomické a finanční řízení firmy a podniku (I) – úvod Ing. Tomáš Petřík v roce 1994 získal titul inženýra na VŠE v Praze na Fakultě národohospodářské. Poté pracoval jako asistent auditora, daňový pradce a posléze jako firemní obchodní kozultant a ředitel v auditorské firmě. Dále působil postupně na pozici finančního ředitele v Investiční společnosti EXPANDIA, v obchodním zastoupení renomované americké firmy CATERPILLAR S.A., dále jako výkonný ředitel české výrobní a obchodní firmy v oblasti realit a stavebnictví a byl také hlavním ekonomem pobočky německé firmy ThyssenKrupp. Následně pracoval ve společnosti Body International Brokers (člen burzy – PSE) jako ekonomický ředitel. V současné době pracuje jako nezávislý manažerský a business konzultant a publikuje v oblasti Manažerského účetnictví a moderního Corporate Managementu.

Jaké je současné Manažerské účetnictví (Management/Managerial Accounting, MA) a jím podporované, ale i přímo tvořené efektivní konkurenční a progresivní firemní řízení (Corporate Management, CM)? To není, stejně jako jejich akurátní technické a věcné vymezení a případně jejich absolutní vymezující definice, jednoduchá otázka s jasně definovanou a ohraničenou odpovědí. Přesto se MA v tomto širším a soudobém uvažování, tedy jeho pojetí nejenom jako integrovaného informačního manažerského nástroje, ale současně i jako praktického komplexního řídícího-manažerského nástroje, budu snažit postupně vysvětlit a zvládnout v celém jeho aktuálním rozsahu. A to v operativní, taktické a strategické úrovni. Bude se tak dít v mém navazujícím publikačním cyklu, který tímto článkem začíná, s důrazem na konkurenční firemní praxi a praktické využití MA při ekonomicky a finančně efektivním řízení firmy, podniku, případně jiné ekonomicky efektivní organizace. V textu jsou využity jednak ověřené a aktuální poznatky z reálné firemní praxe, jednak mé osobní zkušenosti z této zásadní oblasti, které jsem získal i jako CFO a FM (Chief Financial Officer/Financial Manager) v renomovaných mezinárodních, ale i lokálních, kvalitně a globálně řízených firmách a podnicích, tedy v těch firmách a organizacích, které se dnes bez komplexního a kvalitního MA a konkurenčního CM neobejdou, a kvalita a efektivita jejich řízení se stává zásadní komparativní konkurenční výhodou. Podotýkám, že se bude jednat z hlediska terminologie, příkladů, trendů a konkurenčního srovnání i aplikace MA a CM primárně o vůdčí a nejrozvinutější praxi anglosaskou, která je dnes aplikována v mezinárodním měřítku v podstatě globálně.

14


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 15

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ PRO EKONOMICKÉ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ ...

Úvod do účetních modelů, systémů a Manažerského účetnictví (Management Accounting) Úvodem konstatuji, že nám blízké a ovlivňující národní a světové finančně účetní modely úzce související a ovlivňující MA můžeme rozdělit obecně na: 1) kontinentálně evropské 2) anglosaské 3) ostatní (Asie, Latinská Amerika.)

Evropské versus anglosaské pojetí Zatímco v Evropě (většina států EU) slouží finanční účetnictví (dále jen FÚ) především pro potřeby státu (splnění povinného auditu, součást a doplněk výročních zpráv, daňová přiznání, statistické a národohospodářské výkazy etc.) a bank (hodnocení kredibility firem), v anglosasských zemích – USA, Velké Británii – pak slouží především investorům, majitelům a firemnímu vrcholovému i exekutivnímu vedení. Tomu pak odpovídají i příslušné standardy FÚ. Přestože ekonomická realita i jednotný trh EU donutí k určitému souladu zdejších národních účetních systémů, v současnosti se tak děje v podstatě pomocí IAS/IFRS, tj. „ International Accounting Standards-IAS“ přejmenovaných a rozvinutých dnes do podoby „International Financial Reporting Standards-IFRS“ (tento

termín platí pro všechny nové standardy), zůstanou dle mého názoru i nadále podstatné rozdíly zejména mezi americkým finančním účetnictvím reprezentovaným standardem US GAAP, tj. Generally Accepted Accounting Standards a tzv. účetnictvím evropským – kontinentálním představovaným zejména Německem a Francií, z kterého je odvozeno i současné české finanční účetnictví a příslušející a zaštiťující standardy (Czech Accounting Standards, CAS). Rozdíly vyplývají především z odlišného pohledu na pojetí firmy a způsoby jejího financování v Evropě a USA. Zatímco v USA je firma vnímána jako soukromý podnikatelský subjekt nesoucí všechna rizika svého podnikání financující se na transparentním a rozvinutém finančním trhu, v Evropě je firma a podnik především podřízena státu a financujícím-úvěrujícím finančním institucím, tedy převážně všemocným bankám. V současné době neexistuje jeden mezinárodně uznávaný účetní standard FÚ a ani IAS/ IFRS, tj. Mezinárodní účetní standardy a principy nejsou zatím univerzálním řešením, ale pouze určitým „původně evropským“, přesněji řečeno mezinárodním kompromisem o sladění národních a nadnárodních účetních systémů a standardů. Je třeba říci, že se na ně na druhé straně oceánu někdy dívají podezřívavě, a to i přesto, že se vedou diskuze o uznání IAS/IFRS (SEC) pro firmy obchodovatelné na amerických burzách a dnes i o budoucím komplexním sladění a dokonce sloučení US GAAP a IFRS do jednoho skutečně v praxi používaného a respektovaného celosvětového Mezinárodního standardu finančního účetnictví. Čas ukáže, nakolik budou tyto ambiciózní, ale i systémově a koncepčně správné cíle naplněny, stejně tak vznikne-li skutečně jeden univerzální Mezinárodní účetní


15

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 16

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING standard. Situace v této klíčové a komplikované oblasti FÚ zasahující zásadně, jak uvidíme dále, do MA, tak do firemního/ /podnikového řízení není dosud vyjasněna a v Evropě je to i jednoznačné politikum, což je v USA samozřejmě negativně vnímáno, stejně tak jako celé současné byrokratické rozhodování a řízení EU. Takže uvidíme.

US GAAP Zatím mám však za to, že v dnešní světové ekonomické a politické realitě by se mohl jevit jako jediný univerzální a dlouhodobě reálně fungující účetní systém a standard americký US GAAP orientovaný tradičně a zažitě na trh, i když ani ten není přirozeně bez chyb. Je mimochodem soukromou organizací s ústředím sestávajícím celkem ze sedmi členů. Pouze jeden z nich je členem vlády a ostatních šest je rozděleno mezi profese účetní, z nichž je většina auditorů: tři členové, dva lidé z praktického businessu ( jedná se většinou o výkonné ředitele velkých a renomovaných firem – CEO) a jeden člověk z oficiálního školství a vzdělávání. To asi hovoří samo za sebe.

Druhy účetních systémů Prvním druhem je již dříve zmiňované Finanční účetnictví (Financial accounting), jehož hlavním účelem je poskytovat věrohodné informace o finanční situaci a hospodaření firmy (tj. o jejím majetku a závazcích, nákladech a výnosech a výsledku hospodaření) a sestavovat „pravdivé a věrné“ finanční výkazy (fair and true Financial Statements) pro různé uživatele. V Evropě je často uzpůsobeno daňovým

16

a státním potřebám, což je leckdy v kolizi s jejich základním – externě informativním posláním. Dále je třeba zdůraznit, že je orientováno především na minulost, a je založeno převážně na minulých a účetně konstruovaných číslech a datech (past figures). Druhým druhem je Daňové účetnictví (Tax accounting), které je zejména v USA striktně odděleno od finančního účetnictví ( jedná se původně o americký termín), a je vedeno profesionály-specialisty, zabývajícími se složitým daňovým právem. Není neobvyklé, že firma vykazující zisk americkým akcionářům je z hlediska aplikace daňových zákonů v daňové ztrátě! V Evropě i v ČR se oba systémy silně prolínají, a navíc zde daňová pravidla a zákony mají značný dopad na účetní postupy finančního účetnictví, které v určitých případech i značně zkreslují a znevěrohodňují. Třetím druhem, kterým se hodlá podrobně a s důrazem na praktické využití zabývat i moje komplexní a navazující publikování je Manažerské účetnictví (Management Accounting, MA). Na rozdíl od výše uvedených druhů účetnictví se jedná o systém, chcete-li druh „účetnictví“, který je určen zejména pro manažery na všech úrovních. Je tedy určeno především pro interní uživatele-manažery, ale i výkonné ředitele tedy top-manažery, případně i vlastníky a investory. Těm pak slouží zejména pro ekonomicky a finančně efektivní rozhodování! Tedy v podstatě ze své logiky dnes i pro konkurenční firemní a podnikové řízení (Corporate Management, CM) kontinuálně a maximálně zhodnocující firmu, podnik nebo organizaci.


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 17

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ PRO EKONOMICKÉ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ ... V neposlední řadě slouží MA v praxi ke kontrole, plánování a hodnocení, ale ve výše uvedené logice dnes i k řízení výkonnosti (performance) firmy/podniku. Ta je v dnešní době, jak bude rozváděno postupně dále, často ztotožňována s tzv. přidanou hodnotou (Value Added, VA), ale i její tvorbou v efektivně řízeném tzv. hodnotovém řetězci (value chain) a ve finále s celkovou (tržní) hodnotou společnosti (firm market value) jako jednoho funkčního a fungujícího vcelku. Manažerské účetnictví je tedy v tomto soudobém komplexním podání, se kterým budu pracovat dále, určeno primárně manažerům, ale i vlastníkům a současně investorům, kterým slouží pro komplexní ekonomicky a finančně efektivní řízení a následné maximální zhodnocení firmy, podniku, případně celé organizace.

Historie a vývoj MA Vznik Manažerského účetnictví je datován již přibližně do 20 let 20. století a vzniklo v USA původně pro praktické potřeby výrobních, chcete-li industriálních firem. Tradiční finanční účetnictví nebylo již tehdy dostatečně schopno reflektovat především na potřeby operativní manažerské kontroly a hodnocení výkonnosti. Jeho první podoba byla jednoduchá forma nákladového účetnictví (Cost Accounting) primárně zaměřeného na výkony-produkty firmy (Product accounting). Ve své první fázi zobrazovalo MA především související náklady, výnosy a zisk konkrétních produktů a umožňovalo tak manažerům reálněji monitorovat a hodnotit nákladovost a profitabilitu jednotlivých výrobků i jejich ziskový přínos ke konečné produkci firmy. Druhá fáze vývoje MA byla spojena zejména s potřebou kontroly a efektivního operativního řízení výrobního procesu původně především ve vztahu k pracovní

síle a dílenským-liniovým manažerům. Dnes bychom tuto fázi mohli nazvat tzv. odpovědnostním nákladovým účetnictvím, tedy tím, co se v anglosaské terminologii nazývá jasně a jednoznačně Responsibility Accounting spojené dnes s efektivní a klíčovou motivací zúčastněných pracovníků v tradičně hierarchicky pojaté organizační struktuře. Třetí fáze vývoje MA byla vyvolána potřebou informační podpory pro manažerská rozhodnutí (Making Decision), a to nejdříve na operativní a taktické úrovni. Později byla logikou vývoje doplněna i úroveň strategická zaměřující se především na rozhodování o investicích.

MA dnes Právě poslední z nich, tj. strategická úroveň manažerských rozhodnutí, která je dnes širší (product mix, customers mix, new products, support services, logistic, process ...), je dnes standardně považována za zásadní komparativní výhodu firem a jejich efektivní řízení (Corporate Management, CM) a je, stejně jako celkové konkurenční zhodnocení firmy, v popředí zájmu top-managementu a vlastníků (owners). Současné Manažerské účetnictví poskytuje pečlivě střežené informace o aktuální výkonnosti firmy s důrazem na budoucnost (future actions), zejména pak na přidanou hodnotu (Value Added) a vazbu na tvorbu peněžních toků (Cash flow) včetně dosažení komplexních cílů firmy (viz např. management by objectives-koncepce řízení podle komplexních cílů, MBO). Jeho hlavním úkolem je umožnění konání racionálních a efektivních manažerských rozhodnutí (Making decision). Je vedeno dobře placenými a respektovanými profesionály (Management Accountants, Mac). Ti patří do vrcholového vedení a nejsou přímo podřízeni potřebám finančního účetnictví


17

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 18

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING firmy. Hlavní náplní práce manažerského účetního Mac a úkolem MA jako integrovaného původně informačního manažerského nástroje je dodat včas správné informace a doporučení relevantním uživatelům!

a jeho tradiční a rozvinuté etapy a dále rozvíjené výstupy jsou znázorněny na následujícím schématu (obr. MA/MIS ) znázorňujícím současně vztah FIS, finančního a manažerského účetnictví a dnes neopominutelného, centralizovaného a nadstavbového firemního/podnikového manažerského informačního systému MIS.

Vztah MA a FÚ Viz Obr. 1: MA/MIS na straně 19 Je důležité si uvědomit, že mnoho dat a informací zpracovávaných MA pochází z finančního účetnictví i jeho zápisů a tyto systémy spolu koexistují a nejsou striktně odděleny. Jedná se o rozsáhlé a často diskutované téma. Bohužel, jak už bývá v našich zeměpisných šířkách obvyklé, není vždy šťastně pochopeno a dostatečně efektivně realizováno. V současnosti již nelze v progresivních firmách a podnicích používat pouze FÚ (což platí mimochodem odvozeně i pro tradiční a v praxi zažité finanční řízení, FM vzhledem k CM) a na něm založený finanční informační systém – FIS (byť jakkoliv strukturovaný pro komplexní a manažerské potřeby MA) ani pouze na něm postavený komplexní – zásadní manažerský informační a řídící systém MIS. Pro plnou využitelnost MA je nezbytné plně pochopit jeho podstatu, funkci, metody i celkový přínos pro moderní ekonomické i finanční řízení a také vnímat MA samo jako nadstavbový a integrovaný komplexní manažerský nástroj. Tedy i integrovaný a komplexní nástroj současného konkurenčního firemního a podnikového řízení (CM). V tomto duchu jsou pro úvodní informaci koncipovány i moje navazující publikační příspěvky zpracovávající současné Manažerské účetnictví pro ekonomické a finanční řízení firmy a podniku v celé jeho komplexnosti s ohledem na jeho využití a aplikaci v současné vysoce konkurenční a dynamické praxi. Standardní vztah mezi manažerskými informačními subsystémy vstupujícími do MIS

18

POZNÁMKA: Pro historické doplnění uvádím, že oficiální akademická výuka MA trvající mimochodem již celých 60 let, započala v USA, konkrétně na University of Chicago, zhruba ve 40. letech 20. století a začínala klasicky v podstatě „industriálním“ nákladovým a produktovým účetnictvím (cost accounting/product costing), z kterého se postupně vyvinula zhruba od 60. let v manažerské účetnictví cílené na rozhodování (management decisions). V této fázi lze již z dnešního pohledu hovořit o komplexní disciplíně Management Accounting, kterou poté dále rozvíjela především prestižní Harvard Business School (HBS). Stejně tak, což je pro pragmatické a efektivní USA typické a hodné následování, bylo již na svém počátku MA pojaté z hlediska potřeb firemní praxe a bylo touto praxí aktivně ovlivňováno a tvořeno! Například firma Ford a její nadace Ford Fundation pomohla a utvářela MA na amerických Business School již od 50. let 20. století. Zde je pak MA dnes běžnou součástí manažerských programů a certifikací MBA známých i v ČR. Z pohledu geografického je pak zemí vzniku MA USA a dnes se používá standardně v celém vyspělém světě, kdy ve špičkové firemní praxi je využíváno jeho anglosaských podob, koncepcí a určujících trendů. MA má z geografického pohledu přirozeně i své modifikace, případně svoje pojetí, z kterých lze uvést například nás ovlivňující Německo užívající koncepčně často a odvozeně i tzv. Controlling, dále pak okrajově Francii jako účetnictví pro řízení (Comptabilite de Gestion). Mimochodem frekventovaný pojem Controlling, pojatý jako koordinovaný, cyklický a systémový


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 19

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ PRO EKONOMICKÉ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ ... Obr. 1: MA/MIS


19

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 20

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING nástroj firemního řízení si lze, jsem-li již nucen srovnávat, při určitém účelovém zjednodušení v podstatě ztotožnit s pojmem MA. Přesto, že zde nepanuje zejména u nás zatím terminologická, ale ani koncepční shoda, tak v tomto pojetí se bude nést i moje publikování primárně zaměřené na komplexní a rozvinuté MA ve finále realizující efektivní konkurenční CM. To lze dnes vnímat nejenom podle mého názoru daleko šířeji, komplexněji, individuálněmi a volněji než německy pojatý, direktivní a sešněrovaný Controlling, kdy samotný pojem Controlling je možné vnímat jako podmnožinu MA. Tolik pro upřesnění a pochopení výkladu i vstupní terminologie.

Definice Manažerského účetnictví a jeho základní aspekty Definicí Manažerského účetnictví (MA) je mnoho. Příhodná se mi jeví její původní ustálená forma používaná ve Velké Británii renomovaným Autorizovaným Institutem manažerských účetních (Chartered Institute of Management Accountants, CIMA), která přeložená zní: Manažerské účetnictví je nedílná součást řízení zabývající se zkoumáním, zjišťováním, uspořádáním a interpretací informací používaných pro: formulování strategií plánovací a kontrolní činnosti tvorbu rozhodnutí optimalizaci využití komplexních zdrojů zobrazení aktuálního – reálného stavu firmy akcionářům a dalším zúčastněným uživatelům zobrazení stavu firmy zaměstnancům s důrazem na jejich aktivní úlohu

20

v daném procesu (slučitelnost jejich cílů s cíli firmy – Goal Congruence) ochranu a zabezpečení aktiv. Výše uvedené aktivity – součásti řízení pak MA zajistí za předpokladu, že ve firmě efektivně existuje a funguje: formulování plánů zajištujících dosažení komplexních vytýčených cílů (meet objectives) strategické a taktické plánování (Strategic/Tactical planning) formulování provozních – krátkodobých plánů (budgeting/profit planning) existence efektivního systému finančního i nákladového účetnictví (financial and cost accounting), včetně kvalitního finančního řízení (Financial Management) svázání provozních, obchodních, finančních a ekonomických informací a jejich integrace do Manažerského informačního systému (Management Information Systém, MIS) korekturní aktivity upravující plán s aktuálními výsledky zpětná kontrola a monitorování systémů a operací prostředky interního a manažerského auditu (internal audit, management audit)... Viz schéma na straně 21 . Základní rysy a aspekty rozvinutého, komplexního a soudobého MA jsou: Budoucí, tržní a hodnotová, strategická, ale dnes i procesní orientace, tvorba ekonomicky efektivních rozhodnutí, vazba na ekonomickou realitu a hotovostní toky (CF), slučitelnost a komplexnost cílů a motivací, vazba na firemní informační a řídící systém (MIS), využití statistických a operativních šetření a komplexních analýz, vazba na makroekonomický rámec a zahrnutí konceptu rizika a nejistoty...


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 21

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ PRO EKONOMICKÉ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ ... Obr. 2.: Základní oblasti a prvky komplexního MA spojené s odpovědnostmi jednotlivých úrovní managementu a jejich zdroje Budoucnost

– Strategické plánování a konkurenční řízení společnosti – (úroveň Top Managementu) MIS 1+2 – Ekonomické a Finanční řízení – Úroveň strategického a taktického managementu (FIS+MIS 1) (Úroveň provozního managementu – vnitřní audit) – Informace pro operativní řízení a kontrolu – (nákladové účetnictví, provozní plánování a rozpočtování, finanční analýza...) Vstupní data z finančního účetnictví – (podpůrný finanční reporting) – (selektovaná a strukturovaná data FIS) Zdrojová data (Finanční účetnictví a jeho zápisy, selektovaný manažerský informační systém MIS, interní šetření a analýzy, externí průzkumy a statistiky + jiné interní i externí zdroje...)

Minulost

FIS ... Financial Information System MIS ... Management Information system

Orientace na budoucnost (future orientation) Manažerské účetnictví je orientováno především na budoucnost a její aktivní ovlivňování. Práce tvůrce MA tedy spočívá v zejména práci s odhady, předpověďmi a analýzami týkajících se

takových veličin, jakými je stanovení budoucích nákladů, tržeb, ziskových marží, cash flow, product mixu, reakcí a vymezení trhu a konkurence, klíčových procesů přidávajících a odčerpávajících hodnotu, úrokových sazeb a daní, inflace, rizika a nejistoty...


21

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 22

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING Vazba na ekonomickou realitu (Economic reality) Jelikož jsou ve velké míře využívaná minulá účetní data FÚ tvořená z účetních zápisů (GAAP-accounting records) podřízené primárně logice FÚ, je nutno je v praxi převést pro potřeby MA do současné reálné ekonomické situace a manažerské podoby efektivně využitelné managementem společnosti a ostatními uživateli MA. Slučitelnost cílů (goal congruence) Manažerský informační systém (Management Information system – MIS) spoluvytvářený MA (viz schémata MIS dříve), musí umožnit přispívat k aktivnímu a efektivnímu zapojení ve firmě všech relevantních osob i úrovní do firemních procesů tak, aby firemní komplexní cíle (Objectives) byly v souladu s cíli zaměstnanců, managerů, vlastníků i popřípadě dalších zúčastněných subjektů (Stakeholders). Přičemž primárním a nadstavbovým cílem je dnes maximální, konkurenční (tržní) zhodnocení společnosti jako celku. MIS musí být dnes koncipován jako (pro)aktivně motivační a musí umožnit společnosti, případně organizaci, provádět zásadní integrovanou koncepci neustálého zlepšování (continuous improvement). Vazba na manažerský informační systém (Integration to MIS) Manažerské účetnictví z technického pohledu zásobuje MIS včasnými, vhodnými, jasnými a nezkreslenými daty a informacemi, které umožňují managerům dělat správná a efektivní rozhodnutí. MIS musí být plně funkční, transparentní, vhodně provázaný s účetním a finančním informačním systémem (FIS) i dostatečně flexibilní

22

a integrovaný, ale i uživatelsky strukturovaný, srozumitelný. Využití operativních a statistických průzkumů, šetření a komplexních analýz (Operational and statistical research and analyses) Statistické kvantitativní techniky a šetření i komplexní analýzy používané v MA (zahrnující standardně extrapolace tržeb, ziskových marží, cash flow, předpovědi vývoje hlavních druhů nákladů, cost-benefit analýz, kontrolu a plánování výrobního/provozního procesu, zásob, optimalizační, simulační a pravděpodobnostní modely, SWOT analýzy...) jsou v dnešní době už většinou alespoň částečně integrovány do kvalitního rozvinutého softwarového vybavení firmy a organizace. Přesto, že je zde tvůrce MA (chcete-li konkretizovat, pak obvykle manažerský účetní, MÚČ, případně Controller viz Poznámka) často v pasivní pozici (vkládá mnohdy vhodná data do automatizovaného systému generujícího požadované SW výstupy), musí být schopen v praxi dané výstupy vždy vhodně vysvětlit, prezentovat a komentovat početným uživatelům MA! To se týká v mezinárodní manažerské hierarchii mimochodem vždy tzv. senior pozicí management accountants, kteří jsou ve finále v renomované praxi respektovaným a dobře placeným partnerem top managementu a vlastníků, ale dnes i vše ovlivňujících investorů. Vliv trhu, nejistoty, rizika a makroekonomického rámce. (Market, Macroeconomic framework and Uncertainty) V MA je třeba brát vždy v úvahu existenci zásadního faktoru nejistoty při manažerském rozhodování, zejména


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:14

Stránka 23

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ PRO EKONOMICKÉ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ ... v delším časovém období, a to i vzhledem k trhu i jeho relevantním segmentům. Tvůrce MA a MÚČ tak musí být schopni v praxi analyzovat procesy, kde existují převládající trendy nejistoty a specifikovat riziko a zohlednit jejich vliv na funkci a výstupy MA. V praxi se užívají standardně statistické testy, pravděpodobnostní analýzy a scénáře (Probabilistic analyses and scenarios). Mezi nimi dnes nechybí ani manažersky a analyticky uchopitelné tzv. reálné opce a variantní scénáře a tržní simulace. Významný vliv na MA má makroekonomický rámec i politické a společenské klima v nichž firma a podnik podniká. MA musí brát v úvahu mimo jiné roli vlády a exekutivy (fiskální politika), centrální banky (monetární politika), úroveň kapitálového trhu, dosažitelného úvěrového trhu, lidských zdrojů a technologií, celospolečenské stability a souvisejícího právního rámce na ekonomickou realitu jako celek. To znamená i reagovat dostatečně flexibilně, dnes ideálně proaktivně, na změny těchto zásadních podmínek ovlivňujících z uvedené logiky a vztahu MA a CM celé soudobé firemní řízení CM optimálně (tržně) zhodnocujíc společnost jako celek. To vyžaduje od MÚČ a jeho tvůrců a posléze i uživatelů v praxi také vysokou a komplexní odbornost a předvídavost, mnohdy i odvahu a intuici! Správné analýzy a doporučení MA jsou totiž hlavním podkladem pro manažerská rozhodnutí zásadního významu jako jsou: cenová a obchodní politika, efektivní product mix, interaktivní rozpočtování, kontrola a plánování nebo ocenění a řízení reálné výkonnosti firmy a podniku a její tvořené reálné ekonomické a tržní hodnoty.

Hlavní oblasti Manažerského účetnictví V současné době ve firemní praxi uvažuji standardní pojetí MA, vedle původního integrovaného a komplexního informačního nástroje, přímo jako strategického, vrcholového, integrujícího a podpůrného manažerského nástroje využívaného při ekonomicky efektivním řízení firmy (Corporate Management). Management Accounting v uvedeném, tradičním a následně i komplexním pojetí lze v nejrozšířenějším anglosaském přístupu standardně rozdělit do 4 hlavních a vzájemně provázaných a ovlivňujících se oblastí : Kontrola (Control) Plánování (Planning) Tvorba manažerských rozhodnutí (Decision Making) Měření, hodnocení a řízení firemní výkonnosti (Performance Appraisal and Management) Viz schéma na straně 24 . DOPLŇKOVÉ ZDROJE A LITERATURA : 1) Petřík, T. Ekonomické a finanční a řízení firmy – Manažerské účetnictví v praxi II, Grada Publishing, 2009, vlastní analýzy, zdroje a zpracované semináře autora 2) Maher, M. Management accounting education at the millennium – academic research University of California, 2000


23

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 24

Obr. 3: Hlavní oblasti a fáze MA a jejich interakce

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING

24


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 25

Změny ve vykázaném zisku dle IFRS Jana Fibírová V průběhu roku 2007, s platností od 1. 1. 2009, byl mezinárodními účetními standardy IFRS, konkrétně IAS 1 „Prezentace účetní závěrky“,1 novelizován obsah účetní závěrky. Byl změněn i pojmový aparát pro označení základních účetních výkazů. Namísto nejrozšířenějších a historicky zažitých „stručných“ pojmů – rozvaha, výsledovka, výkaz peněžních toků, příloha – jsou výkazy ve výčtu tzv. úplné sady zveřejňovaných účetních výkazů podle IAS 1 vymezeny takto:2 a) výkaz o finanční situaci ke konci období; b) výkaz o úplném výsledku za období; c) výkaz změn vlastního kapitálu za období; d) výkaz o peněžních tocích za období; e) příloha obsahující přehled podstatných účetních politik a další vysvětlující poznámky; a f) výkaz o finanční situaci k počátku nejstaršího srovnávacího období, pokud společnost aplikuje účetní pravidla retrospektivně a nebo provádí retrospektivní úpravy položek účetní závěrky nebo pokud mění strukturu položek své účetní závěrky. Věnujme nejprve pozornost stručné charakteristice změny ve vykázaném úplném výsledku dle IFRS, platné od 1. 1. 2009, poté doplňme tuto informaci o porovnání s vypovídací schopností vykázaného výsledku dle US GAAP.

Výkaz o úplném výsledku dle IFRS Součástí úplného výsledku (comprehensive income) je kromě výsledku uváděného ve výsledovce i výsledek zobrazený rozvahově, ve fondech vlastního kapitálu. Tento způsob vykázání hospodářského výsledku byl poprvé použit v US GAAP (vydáním standardu SFAS 130 v roce 1997), od roku 2009 je požadován i dle IFRS. Přitom je důležité připomenout, že informace o úplném výsledku byla v účetní závěrce dle mezinárodních standardů vykazována i před rokem 2009, ale ve dvou výkazech

1 2

– ve výkazu zisku a ztrát, ve výkazu změn vlastního kapitálu. Struktura zveřejňovaných informací o úplném výsledku za období umožňuje v prvé řadě změřit výši hospodářského výsledku z tzv. „výdělkového“ procesu společnosti, zejména provozní a finanční činnosti. Další částí vykazovaného úplného výsledku jsou tzv. přínosy „Gains“ a úbytky „Losses“, které jsou výsledkem činností, které jsou mimo kontrolu společnosti a vykazují se čisté (kompenzují se). Typickými příklady gains a losses jsou dopady přecenění aktiv a závazků ( jak směrem nahoru, tak směrem dolů), oblast kurzových rozdílů (vyplývajících nejen z rozdílů v průběhu

International Financial Reporting Standards vydané k 1. 1. 2009, London, IASB 2009 International Financial Reporting Standards vydané k 1. 1. 2009, London, IASB 2009


25

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 26

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING účetního období, ale i z nerealizovaných kurzových rozdílů při sestavení závěrky a jejích přepočtů na jinou měnu), výsledky z prodeje dlouhodobého majetku a cenných papírů a dopady různých přírodních a jiných katastrof společnosti. Gains a losses se dále člení podle toho, zda se vykazují výsledkově nebo rozvahově (ve vlastním kapitálu). Důvodem zobrazení některých položek gains a losses do vlastního kapitálu je většinou snaha tvůrců standardů o zmírnění výkyvů vykázaného výsledku, v konkrétním sledovaném období, vlivem přecenění dlouhodobých hmotných a nehmotných aktiv.3 Při zveřejnění úplného výsledku za období dle IFRS jsou navrženy dvě základní varianty. Jednak výsledkem za období končí samostatná výsledovka (pokud je výkaz o úplném výsledku prezentován ve dvou výkazech) nebo se jedná o část výkazu o úplném výsledku prezentovaném v jednom výkazu. Výnosy z prodeje (výrobků, zboží a služeb) – náklady prodaných výkonů = hrubá marže .... Finanční výnosy/náklady ... daň ze zisku ± čistý zisk (ztráta) z ocenění fair value, .... ± čistý zisk (ztráta) z ukončených operací = Zisk za období Ostatní úplný výsledek Realizovatelná finanční aktiva ... Ostatní úplný výsledek za období (po zdanění)

3

4

26

Porovnejme členění zveřejňovaných informací o úplném výsledku za období dle IFRS a US GAAP.

Obsah a členění vykázaného výsledku dle US GAAP Členění hospodářského výsledku dle US GAAP je historicky relativně propracované, vychází ze systematického a vnitřně logicky uspořádaného členění činností podniku, důležité je přitom posouzení: a) stability a pravidelnosti činnosti; b) zda se jedná o tzv. hlavní či vedlejší (sekundární) činnosti; c) zda faktory, které ovlivňují výsledek činnosti má podnik pod kontrolou, ovládá je, je schopen je řídit, či nikoliv. Strukturu položek výsledovky dle amerických účetních standardů je možno obecně vyjádřit následujícím způsobem4: Výnosy z prodeje (výrobků, zboží a služeb) – náklady prodaných výkonů = hrubá marže – ostatní provozní náklady + zisk/přínosy – ztráty/újmy + jiné výnosy – jiné náklady (sekundární) ± neobvyklé a řídce se vyskytující činnosti – daň ze zisku = Výsledek z pokračujících činností ± Výsledek z ukončených operací ± Souhrnný vliv změn v účetních pravidlech (po zdanění) = Čistý zisk (ztráta)

Vzhledem k zaměření tohoto textu není výčet „Gains“ a „Losses“ zobrazených přímo ve vlastním kapitálu, rozvahově, úplný. Převzato z Kovanicová, D. Studie amerických všeobecně uznávaných účetních zásad jako inspiračního zdroje pro tvorbu českých účetních standardů, vybrané problémy. Publikováno ve výstupu výzkumného záměru fakulty financí a účetnictví Rozvoj finanční a účetní teorie a její aplikace v praxi z interdisciplinároního hlediska. VŠE, Praha 2002.


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 27

ZMĚNY VE VYKÁZANÉM ZISKU DLE IFRS Z výsledovky US GAAP je možno jednoznačně oddělit výsledek z pokračujících (continuing) činností, který je dále podrobněji členěn, od výsledku z ukončených (discontinued) operací či vlivem změny účetních pravidel. Přitom podmínky pro vykázání zisku z ukončených operací jsou dále podrobněji standardy vymezeny, především to, kdy je vůbec možno považovat činnost podniku za ukončenou. Hlavním cílem je vykázat samostatně zejména částky související se snížením hodnoty aktiv držených k prodeji. POZNÁMKA Pokračující a ukončované činnosti ve zveřejněné výsledovce jsou chápány odlišně než by tomu mohlo (mělo) být z pohledu managementu, v interním reportingu, v návaznosti na životní cyklus výkonu. Výrobková řada (například konkrétní značka automobilu), která již dle plánu „dobíhá“ či dokonce překračuje původně předpokládanu dobu existence (prodeje), nevyvolává náklady na vzdělávání, na marketing, na budování distribuční sítě atd. Odlišení takto manažersky chápaných „ukončovaných“ činností v interním reportingu je z pohledu řízení velmi důležité pro alokaci nákladů a stanovení odlišných kritérií měření přínosu produktových řad ( jejich „výhodnosti“) ve sledovaném období. Pokud se konkrétní produktová řada (značka automobilu) na trhu udrží déle než byl původní předpoklad, tak je jeho ziskovost relativně velmi vysoká, přitom z hlediska budoucího rozvoje již tento produkt pouze dožívá a nemá růstový potenciál.

Informační podpora měření zisku (přínosu) jednotlivých fází životního cyklu (růst, udržení, sklizeň) umožňuje propojit operativní, taktické a strategické řízení, poskytuje důležité informace pro ověření a reálné naplnění předpokladů, které byly známy při sestavení kalkulace životního cyklu výkonu, jako velmi důležitého nástroje strategického controllingu.

Pokračující činnosti Všimněme si pojmového aparátu, který je používán ve výsledovce US GAAP pro odlišení základních skupin odlišných vlivů na dosažený zisk. Jednak to jsou výnosy a náklady základních výdělkových činností podniku, označených jako hlavní (major, central) činnosti a a vedlejší (secondary) činnosti. Tento pojmový aparát je velmi blízký obecně teoretickým disciplinám. Odlišuje primární poslání podniku, a s tím související zhodnocení zdrojů hlavní výdělečnou činností, tzn. tvorbou výkonů a jejich prodejem zákazníkům; a dále sekundární zhodnocení zdrojů vytvořených hlavní výdělečnou činností, ale uvolněných ať již na přechodnou dobu či dlouhodobě. U výrobních, obchodních podniků a podniků služeb ( jiných než finančních institucí) jsou touto sekundární (vedlejší) činností činnosti finanční a investiční. Zhodnocení úročením volných peněžních prostředků je nejznámější a nejjednodušší formou výsledku ze sekundární (finanční) činnosti, obdobně jako výnosy z různých podob cenných papírů, dividendy. Dalšími formami finančního zhodnocení je nájemné, autorské honoráře, licence.

Hrubá marže Důležitou položkou výsledovky US GAAP je hrubá marže. Pojem hrubá marže v češtině konkrétněji nespecifikuje její vlastní ekonomický obsah, v odborných diskuzích by proto mohlo snadno dojít k nedorozumění. V angličtině je již samotným pojmovým označením marže vyjádřena její vypovídací schopnost, ekonomický obsah. V uvedené struktuře položek zveřejňované výsledovky se konkrétně jedná o „Gross


27

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 28

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING Profit Margin“, která je kvantifikována z výnosů z prodeje po úhradě „výrobních“ nákladů prodaných výkonů, tedy nákladů, kterými je (popř. by byl) vytvořený výkon oceněn v aktivech (tzv. náklady výkonu). V ostatních provozních nákladech jsou zahrnuty tzv. náklady období, tzn. náklady uhrazované z výnosů z prodeje v období vzniku – náklady prodeje a distribuce, řízení a správy. V anglické terminologii nemůže dojít k nedorozumění a záměně Gross Profit Margin například s Margin Contribution, která je známá z manažerské výsledovky a je kvantifikována z výnosů z prodeje po úhradě variabilních nákladů prodaných výkonů (variabilních ve smyslu výrobních a prodejních nákladů výkonů). Všimněme si, že rozdíl ekonomického obsahu obou marží (Gross Profit Margin, Margin Contribution) souvisí nejen s rozlišením variabilních a fixních nákladů, způsobem jejich zahrnutí do ocenění výkonu, ale i okamžikem, kdy je výkon oceněn (v okamžiku jeho vytvoření a zobrazení v rozvaze, či v okamžiku jeho prodeje, se zahrnutím i variabilních nákladů prodeje). Margin Contribution z manažerské výsledovky je používána pro porovnání přínosu z prodeje konkrétních výkonů, zahrnuje proto nejen variabilní náklady výroby, ale i prodeje. Při rozhodování o optimální struktuře sortimentu se porovnávají kalkulované náklady výkonů (lépe řečeno marže výkonů) v okamžiku prodeje. Kalkulace pouze variabilních výrobních nákladů by neposkytovala dostatečně kvalitní informace pro takováto rozhodování. Prodejní variabilní náklady (včetně distribučních nákladů) jsou v současné době u některých oborů činnosti velmi důležitou nákladovou položkou, která ovlivňuje posouzení výhodnosti prodeje výkonu v porovnání s ostatními položkami v sortimentu (vlivem rozdílných dopravních

28

nákladů odlišných distribučních kanálů, vlivem odlišných platebních a dodacích podmínek zákazníků, ...).

Gains a Losses Důležitou součástí vykazovaného úplného výsledku za období jsou i tzv. přínosy „Gains“ a úbytky „Losses“. Na rozdíl od hospodářského výsledku „výdělkových“ činností podniku (zisku či ztráty z prodeje výkonů, finančních a investičních aktivit), tzn. cílevědomě realizovaných činností, jsou Gains a Losses výsledkem vlivů, které jsou mimo kontrolu společnosti, vykazují se čisté, kompenzují se. Jedná se zejména o změny v hodnotě aktiv a závazků, dopady kurzových rozdílů. Pro vyjádření důležitosti odlišení vlivů na dosažený hospodářský výsledek, které má podnik pod kontrolou, a naopak které nemůže ovlivnit, je dle US GAAP použit i odlišný pojmový aparát. Na rozdíl od výnosů (Revenues) a nákladů (Expenses), a s tím souvisejícího výsledku v podobě zisku, či ztráty; se využívá pojmů přírůstků (Gains) a úbytků (Losses).

Neobvyklé a řídce se vyskytující činnosti Nemělo by ujít naší pozornosti, že jednou z položek výsledovky dle US GAAP je i samostatně kvantifikovaný výsledek z „neobvyklých a řídce se vyskytujících“ (unusual and infrequently) činností. Vzhledem k rozsahu tohoto článku není věnována pozornost podrobnějšímu vymezení a odlišení těchto činností. Uveďme však jednoduchý příklad, ze kterého je zřejmé, jak pouhé vyčlenění této části výsledku


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 29

ZMĚNY VE VYKÁZANÉM ZISKU DLE IFRS (samozřejmě pokud ve sledovaném období příslušná transakce vůbec nastane), poskytne externím uživatelům důležité informace, s relativně vysokou srozumitelností. Typickým příkladem je výsledek z prodeje dlouhodobých aktiv využívaných v hlavní výdělečné činnosti (pozemků, technologického vybavení). V porovnání s IFRS, kdy počínaje rokem 2005 došlo k zásadní změně, ke zrušení mimořádné části výsledovky, tedy kroku správným směrem, však zároveň není zcela ujasněno, kam zařadit vlivy, které mohou být významné, přitom se běžně nevyskytují, jsou však součástí rozhodování managementu. Jedná se o události, které se stávají, jejich míra ovlivnitelnosti z pohledu managementu je přitom od relativně vysoké (uvedený příklad prodeje dlouhodobých hmotných aktiv), až po téměř nulovou (přírodní katastrofy, zásahy státu do činnosti podniku, politické převraty, ...). Je zřejmé, že pokud je tento výsledek dle IFRS možno zahrnout do Gains (Losses), že je svojí podstatou jiný než je vliv změny ocenění aktiv, a že řešení, které nabízí US GAAP zveřejněním samostatné položky „neobvyklé a řídce se vyskytující“ činnosti, má vyšší vypovídací schopnost.

Závěry a shrnutí Požadavky US GAAP a IFRS jsou shodné z hlediska vymezení obsahu vykázaného úplného výsledku, liší se však ve způsobu členění položek výkazu, jejich pojmového označení. Pojmový aparát US GAAP je více propracovaný. Koncepční rámec IFRS neobsahuje pojmový aparát v potřebné podrobnosti, uvádí pouze obecnou definici výnosů (Income, které zahrnují Revenues i Gains) a obdobně i nákladů (Expenses i v širším pojetí včetně Losses).

Na rozdíl od základní podoby výsledovky dle US GAAP, která důsledně člení výsledek dosažený za období dle základních faktorů, které ovlivnily jeho výši, je pro strukturu vykázaného výsledku dle IFRS důležité odlišení, zda se Gains a Losses vykazují výsledkově nebo rozvahově (ve vlastním kapitálu). Toto odlišení by mohlo být významné zejména v souvislosti s rozdělováním zisku, odlišením realizovaných a nerealizovaných přínosů (úbytků). Pokud by v budoucnosti tato změna ve výkazech dle IFRS vedla i ke změně v pravidlech odměňování managementu finančních institucí, obecně i v obchodně právní legislativě, nebyl by pravděpodobně hospodářský vývoj ve světě v roce 2009 tak hluboce zasažen finanční krizí. V době, kdy se začaly propadat ceny „toxických“ finančních aktiv byly efekty z očekávání jejich vysokých cen bohužel již dávno rozděleny. Přitom to byly efekty pouze „vykazované“ nikoliv „realizované“. V porovnání s US GAAP není ve vykázaném výsledku dle IFRS samostatně uveden výsledek „neobvyklých, řídce se vyskytujících“ transakcí. Výsledky z prodeje dlouhodobého majetku, dopady různých přírodních a jiných katastrof společnosti jsou vykazovány spolu s dopady přecenění aktiv a závazků. Přitom je zřejmé, že tyto výsledky jsou svojí podstatou zcela odlišné. POUŽITÁ LITERATURA FIBÍROVÁ, J., ŠOLJAKOVÁ, L. Reporting a jeho podpora při Corporate Governance. 1. vydání, Praha, Grada Publishing 2009. V tisku KOVANICOVÁ, D. Studie amerických všeobecně uznávaných účetních zásad jako inspiračního zdroje pro tvorbu českých účetních standardů, vybrané problémy. Publikováno ve výstupu výzkumného záměru fakulty financí a účetnictví Rozvoj finanční a účetní teorie a její aplikace v praxi z interdisciplinárního hlediska. VŠE, Praha 2002.


29

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 30

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING ŠOLJAKOVÁ, L., KRÁL, B., FIBÍROVÁ, J., WAGNER, J. Slovník účetních pojmů. Praha, ASPI 2006. ISBN 80-7357-197-8

International Financial Reporting Standards vydané k 1. 1. 2009, London, IASB 2009. ISBN 978-1-905590-90-2

■

prof. Ing. Jana Fibírová, CSc. je zástupcem vedoucího katedry manažerského účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze. Dále působí jako zástupkyně ředitele Francouzskočeského institutu řízení při VŠE Praha, je členkou Rady Svazu účetních, zkouškovým inspektorem profesního vzdělávání účetních ACCA. Již dlouhodobě je hostující profesorkou Univerzity Paříž 1-Sorbonne, Panthéon (IAE). Je řešitelem výzkumných projektů, včetně mezinárodních, autorkou odborných publikací, skript a článků v odborných časopisech. Významnou součástí její aktivity je i spolupráce s praxí. Působí jako konzultant podnikového managementu v oblasti controllingu a nástrojů hodnotového řízení; jako lektor vzdělávacích společností (zejména Institutu Svazu účetních, Komory auditorů ČR, VOXu, Controller Institutu).

Tip na školení 1. VOX, a. s. REPORTING – nepostradatelná součást controllingu, aneb jak získat zpětnou vazbu a kontrolu ■ Termín: 13. 5. 2010 ■ Cíl: Kurz je prakticky orientován na současné problémy podniků, je doplněn řešením dílčích příkladů. Cílem je navázat na základní aspekty řízení podniků a rozvinout je. ■ Přednáší: prof. Ing. Jana Fibírová, CSc. (VŠE Praha – zástupkyně vedoucího katedry manažerského účetnictví) ■ Program: Reporting – nepostradatelná součást controllingu (hierarchie a návaznost motivačně účinných kritérií měření výkonnosti) vztah hodnotových a naturálních kritérií měření výkonnosti transformace kritérií hodnocení podniku na nižší úrovně řízení (hra měření výkonnosti) vztah základních kritérií měření efektivnosti, účinnosti, hospodárnosti – význam decentralizace řízení aktiv, způsob měření členění a obsah účetních informací ve výsledovce pro externí uživatele, porovnání s rozpočtovou výsledovkou zodpovědnost za využití kapacity (fixních nákladů) řízení nákladů a zisku uvnitř podniku standardní analýza odchylek (Standard Costing). ■ Kód kurzu: 000330 ■ Kód kurzu: 000333 ■ Cena: 9.490 Kč bez DPH ■ Cena: 12.490 Kč bez DPH, 11.388 Kč (vč. 20% DPH) 14.988 Kč (vč. 20% DPH, s mezinárodním certifikátem IES) Více informací na: www.vox.cz, tel.: 226 539 670, fax: 222 246 429, e-mail: [email protected]

30


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 31

Stanovení průměrných nákladů kapitálu podniku Jiří Strouhal V praxi investičního rozhodování často vycházíme z požadované výnosnosti společnosti. Jednou z metod, jak ji zvolit, je její aproximace na bázi průměrných nákladů kapitálu firmy. Těmi přitom rozumíme výdaje, které podnik musí zaplatit za získání vlastních či cizích zdrojů financování svých investic. Rozlišujeme přitom náklady dluhu (cizích zdrojů) a náklady vlastních zdrojů (akcie, nerozdělený zisk).

Náklady dluhu Náklady dluhu rozumíme nejčastěji úrokové náklady spojené s financováním investičních aktivit podniku. Jedná se tedy o úroky z úvěru, případně např. o kuponové platby z dluhopisu. Vzhledem k tomu, že tyto úrokové platby jsou pro společnost daňově účinným nákladem, může z nich realizovat úrokový daňový štít. Proto bývá často považován dluhový kapitál za levnější.

Náklady úvěrového financování (náklady dluhu) činí 9,6 %.

Náklady akciového kapitálu Nákladem, který je spojen s emisí akcií, jsou dividendové platby. Rozlišujeme přitom náklady prioritního kapitálu (náklady spojené s emitovanými prioritními akciemi) a náklady kmenového kapitálu (náklady spojené s emitovanými kmenovými akciemi).

Nd = i(1 – t) kde: Nd i t

náklady dluhu (např. úvěr, emitovaný dluhopis) úrokový náklad (např. úrok z úvěru, kuponová platba z dluhopisu) sazba daně z příjmů

PŘÍKLAD Stanovte náklady úvěrového financování, víte-li, že s úvěrem je spojena platba úroků ve výši 12 %. Sazba daně z příjmů činí 20 %. Nd = i(1 – t) Nd = 12(1 – 0,2) Nd = 9,6 %

Náklady prioritního kapitálu Náklady spojené s prioritními akciemi vypočítáme jako poměr mezi dividendou připadající na prioritní akcii a tržní cenou prioritní akcie (eventuelně sníženou o emisní náklady). Dividenda Np = ––––––––––––––––––––––––– Tržní cena – Emisní náklady kde: Np

náklady prioritního kapitálu

Náklady kmenového kapitálu Náklady kmenového kapitálu vypočítáme analogicky jako náklady kapitálu prioritního.


31

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 32

OCEŇOVÁNÍ Tentokráte pouze vycházíme z dividendy připadající na kmenovou akcii a z tržní ceny akcie kmenové (opět eventuelně snížené o případné emisní náklady). Dividenda Nk = ––––––––––––––––––––––––– Tržní cena – Emisní náklady kde: Nk

náklady kmenového kapitálu

Náklady nerozděleného zisku Důležitým zdrojem financování investičních projektů může být rovněž nerozdělený zisk. Vzhledem k tomu, že se jedná o tu

část zisku, kterou akcionáři na valné hromadě neurčili k výplatě svých dividend a určili jej k reinvestování, potom se i náklady nerozděleného zisku kalkulují obdobně jako náklady kmenového kapitálu. Jedná se tedy o poměr dividendy připadající na kmenovou akcii k tržní ceně kmenové akcie. Tím, že nejsou s nerozděleným ziskem spojeny emisní náklady, je tedy není třeba uvažovat. Dividenda Nnz = ––––––––––––––– Tržní cena kde: Nnz

náklady nerozděleného zisku

PŘÍKLAD Stanovte náklady vlastních zdrojů kapitálu, máte-li k dispozici tyto informace:

32

Prioritní akcie

Kmenová akcie

Jmenovitá hodnota

400 Kč

200 Kč

Tržní cena

410 Kč

180 Kč

Dividenda

25 Kč

10 Kč

Emisní náklady

10 Kč

5 Kč

a – náklady prioritního kapitálu

b – náklady kmenového kapitálu

Dividenda Np = ––––––––––––––––––––––––– Tržní cena – Emisní náklady

Dividenda Nk = ––––––––––––––––––––––––– Tržní cena – Emisní náklady

25 Np = ––––––––––––––– 410 – 10

10 Nk = ––––––––––––––– 180 – 5

Np = 6,25 %

NK = 5,7 %

Náklady prioritního kapitálu činí 6,25 %.

Náklady kmenového kapitálu činí 5,7 %.


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 33

STANOVENÍ PRŮMĚRNÝCH NÁKLADŮ KAPITÁLU PODNIKU

Průměrné náklady kapitálu Průměrné náklady kapitálu (WACC1) se propočítávají jako vážený průměr jednotlivých komponent kapitálu a jejich nákladů. Dluhy

Prioritní kapitál

Kmenový kapitál

Nerozdělený zisk

Pasiva

Pasiva

Pasiva

Pasiva

N = ––––––––––– Nd + ––––––––––––––– Np + ––––––––––––––– Nk + ––––––––––––––––– Nnz kde: N Nd Np

průměrné náklady kapitálu náklady dluhu náklady prioritního kapitálu

Nk Nnz

náklady kmenového kapitálu náklady nerozděleného zisku

Průměrné náklady kapitálu lze využít jednak jako základnu pro stanovení požadované výnosnosti podniku, dále pak jako rozhodovací kritérium pro výběr optimální kapitálové struktury. PŘÍKLAD Vyjděme z řešení předchozích příkladů. Stanovte průměrné náklady kapitálu, víte-li, že dluhy (z titulu úvěru) činí 40 %, prioritní kapitál 10 %, kmenový kapitál 35 % a nerozdělený zisk 15 % zdrojů financování. Pro zjednodušení předpokládejte, že náklady nerozděleného zisku jsou stanoveny právě na úrovni nákladů kmenového kapitálu, tj. 5,7 %. Dluhy

Prioritní kapitál

Kmenový kapitál

Nerozdělený zisk

Pasiva

Pasiva

Pasiva

Pasiva

N = ––––––––––– Nd + ––––––––––––––– Np + ––––––––––––––– Nk + ––––––––––––––––– Nnz Kapitál

Náklad kapitálu

Podíl

Průměr

Dluhy

9,6 %

40 %

3,84

Prioritní kapitál

6,25 %

10 %

0,625

Kmenový kapitál

5,7 %

35 %

1,995

Nerozdělený zisk

5,7 %

15 %

0,855

Průměrné náklady kapitálu celkem

7,315 %

Průměrné náklady kapitálu společnosti činí 7,315 %.

Informace o autorovi na s. 6.

1

Weighted Average Cost of Capital


33

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 34

Tržní hodnota v podmínkách krize Tomáš Buus Tak, jako v polovině roku 2008 dosahoval akciový trh v České republice vrcholu, o půl roku později dosáhnul svého dna a na tento výkyv navazují i trhy dalších aktiv. Naproti tomu koncept tržní hodnoty, jenž je stále více prosazovaný pro oceňování v rámci IFRS, ale je podstatný i z hlediska dalších praktických aplikací, se snaží takové výkyvy vyloučit. Následující příspěvek ilustruje na datech z akciových trhů, jak se krize (resp. přehnaný optimismus) promítá do parametrů ocenění a poskytuje náměty, jak tyto problémy při odhadu tržní hodnoty eliminovat.

Tržní hodnota a podniková praxe Ačkoliv se zdá být odhad tržní hodnoty (ať již podniku, nemovitosti nebo určitého projektu) doménou znalecké činnosti, postupy používané při tržním oceňování jsou využitelné v běžné podnikové praxi. Nástup metod EVA/MVA, využívaných mj. pro hodnocení efektivnosti větších jednotek (divizí) či jejich řízení, přímo předpokládá, že bude odhadována tržní hodnota. Stejně tak úvaha o tom, zda investovat či neinvestovat by měla být vedena tím, zda daná investice přinese akcionářům něco navíc oproti investici do alternativního aktiva se srovnatelnými parametry (zpravidla akcií na akciovém trhu). Porovnání tržní hodnoty určitého majetku s tzv. hodnotou užitnou1 je kriteriem rozhodování o případné koupi či prodeji daného majetku. Na tržní hodnotu se často odvolávají mezinárodní 1 2

3

34

standardy účetního výkaznictví (resp. koncept fair value v nich užívaný je velmi blízký tržní hodnotě, ne-li shodný).2 Nakonec není nepodstatná ani aplikace tržní hodnoty ve znalecké a odhadcovské praxi (znalci podle zákona o znalcích a tlumočnících, odhadci v rámci vázané živnosti oceňování majetku podle živnostenského zákona), neboť část podnikové praxe zvolna dochází k názoru, že je vhodné nechat si zpracovat ocenění nezávislým renomovaným odhadcem (znalcem), ne-li pro jeho znalost postupů oceňování a zkušenosti s odhady tržní hodnoty3, pak alespoň pro získání nezávislého názoru. S příchodem finanční krize na podzim minulého roku se ovšem objevila řada článků kritizujících koncept tržní hodnoty jako koncept, který významnou měrou přispěl k vytvoření bubliny na trzích aktiv (ať již reálných aktiv nebo finančních derivátů), jako koncept, který je náchylný na výkyvy trhu a je podporuje. V tomto článku se soustředíme na vysvětlení některých

Tj. v zásadě hodnotou tržní s tou modifikací, že se uvažuje užití v rámci možností daných současným vlastníkem. Koncept tržní hodnoty může být naplněn různými metodami – ať již fair market value či diskontovaných peněžních toků – pro oceňování dlouhodobých závazků, atd. Pozůstatkem „divokých“ devadesátých let 20. století je bohužel řada znalců, kteří v té době získali znalecké oprávnění a dále se nevzdělávají, nebo to alespoň není na jejich výtvorech vidět, takže pak kazí jméno znalecké obci a odhadcům všeobecně.


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 35

TRŽNÍ HODNOTA V PODMÍNKÁCH KRIZE nepochopených a opomíjených vlastností a požadavků na tržní hodnotu, které jsou zásadní pro určování tržní hodnoty v krizi nebo naopak v obdobích přehnaného optimismu. Nejdříve bychom však měli vysvětlit pojem, který je centrálním bodem tohoto příspěvku: tržní hodnotu.

Tržní hodnota podle oceňovacích standardů Našinec se může s tržní hodnotou, resp. její definicí, setkat v následujících národních i mezinárodních úpravách: 1. Mezinárodní oceňovací standardy (angl. zkratka IVS, zdroj: IVSC), 2. Jednotné standardy profesionální oceňovací praxe (angl. zkratka USPAP) ve spojení se Standardy oceňování podniku (angl. zkratka BVS, USA a Kanada), 3. Evropské oceňovací standardy (angl. zkratka EVS, zdroj: TEGOVA), 4. nepřímo, resp. ač se to tak nezdá, definice ceny obvyklé podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.

který je definován coby „nejpravděpodobnější využití majetku, jež je fyzicky možné, řádně odůvodněné, právně přípustné, finančně dosažitelné a které vede k nejvyšší hodnotě oceňovaného majetku.“ Další požadavky, které uvalují IVS na tržní hodnotu je, aby vycházela z tržních dat a pro účely tohoto příspěvku je rovněž vhodné zmínit, že v rámci diskuse aplikace a předpokladů použití tržní hodnoty IVS požadují, aby oceňovatel (odhadce, znalec) nebral v úvahu pouze aktuální data, ale zkoumal dlouhodobější trendy. V období rychlých změn cen aktiv (na akciových trzích může být příkladem poslední rok a půl) pak IVS umožňují odhlédnout od aktuálních dat, která právě takovou dramatickou změnou mohou být ovlivněna. Ad 2. Významná národní úprava (USA a Kanada), Jednotné standardy profesionální praxe oceňování (dále jen „USPAP“) a je pro oblast oceňování podniku konkretizující Standardy oceňování podniku (dále jen „BVS“) definují rovněž tržní hodnotu. USPAP 2005 tržní hodnotu definují pouze velmi obecně, spíše vytvářejí rámec pro standardy v jednotlivých oborech oceňování. BVS 2005 pak definují „spravedlivou tržní hodnotu“ jako

„Tržní hodnota je odhadovaná částka, za kterou by byl majetek směněn k datu ocenění mezi koupěchtivým kupujícím a prodejechtivým prodávajícím při transakci nezávislých subjektů, po řádném marketingu, přičemž strany transakce jednaly informovaně, opatrně a bez nátlaku.“

„cenu vyjádřenou v peněžních ekvivalentech, za niž by majetek byl směněn mezi hypotetickým koupěchtivým a koupěschopným kupujícím a hypotetickým koupěchtivým a koupěschopným prodávajícím, kteří jsou navzájem nezávislí a činí obchod na otevřeném a neomezeném trhu, přičemž žádný z nich není nucen prodat či koupit a kdy oba mají dostatečné znalosti relevantních skutečností.“

Předpokladem, který není explicitně uveden v definici tržní hodnoty, ale který z této definice plyne, je předpoklad nejlepšího možného užití (highest and best use),

Ačkoliv BVS explicitně nekonstatují možnost reflektovat spíše dlouhodobé trendy na úkor krátkodobých výkyvů, nelze očekávat, že by někdo kupoval draho a prodával

Ad 1. Standard 3.1 IVS definuje tržní hodnotu takto:


35

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 36

OCEŇOVÁNÍ levně, není-li k tomu nucen a má-li dostatečné znalosti relevantních skutečností. Strategický investor, který bývá s daným aktivem obeznámen nejlépe, nejspíše nepodlehne panice či euforii na trhu. Ad 3. Další významná mezinárodní úprava, (TEGOVA, 2009) se zabývá především oceňováním (ohodnocováním) nemovitostí, tedy je určena pouze pro speciální případy, nelze ji použít obecně, natožpak pro oceňování (ohodnocování) podniku. Ad 4. V České republice je použitelným vodítkem je ustanovení § 2 odst. 1 zákona o oceňování majetku, které vymezuje cenu obvyklou: „Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona (zákona o oceňování majetku, pozn. TB) rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim.“ Definice ceny obvyklé, stejně jako tržní hodnoty podle IVS, vylučuje z ocenění 4

5

36

nejen osobní poměry prodávajícího a kupujícího nebo neekonomické motivy, ale také mimořádné okolnosti trhu. Od tržní hodnoty je zapotřebí odlišovat tržní cenu. Zatímco tržní hodnota (potažmo „cena obvyklá“) je hypotetická částka, tržní cena je cena dosažená v uskutečněné transakci, ať je již účastníky transakce zveřejněna nebo zůstává utajena. Protože znalec či odhadce není bohem, který může nařídit účastníkům transakce či trhu, jaká má být tržní hodnota, nelze tržní hodnotu stanovit, ale pouze více či méně přesně odhadnout.

Požadavky na vstupy ocenění pro tržní hodnotu Chceme-li dosáhnout při odhadu hodnoty (vždy se jedná o více či méně přesný, nejlépe intervalový,4 odhad) tržní hodnoty, měly by údaje pro odhad tržní hodnoty vždy pocházet z trhu. První a důležitou skupinou metod oceňování aktiv (či pasiv) jsou metody výnosové, kde jde o odhad hodnoty na základě diskontovaných budoucích výnosů. PŘÍKLAD Očekáváme, že oceňované aktivum5 přinese v nejbližším roce výnos 500 tis. CZK a následně se je podaří prodat za 2.000 tis. CZK. Zároveň alternativní srovnatelná investice vynáší 10 % ročně. Máme-li řešit otázku, za kolik prodat oceňované aktivum, nikdo je na funkčním trhu nekoupí dnes za více a také nikdo neprodá za méně, než je částka, která

Tedy tvrdí-li někdo, že tržní hodnota určitého podniku je právě a jen 9 milionů EUR, nutně opomíjí možné nepřesnosti, kterých se při odhadu tržní hodnoty mohl dopustit. Jednoznačně určitelná je pouze tržní cena. Ale i pasivum lze oceňovat, byť zřejmě bude mít pro povinného zápornou hodnotu.


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 37

TRŽNÍ HODNOTA V PODMÍNKÁCH KRIZE umožní při investici do alternativního aktiva získat koncem příštího roku právě 2.500 tis. Kč. Označíme-li neznámou (hodnotu aktiva) jako x, pak x * (1 + 10 %) = 2.500 neboli x = 2.500 / (1 + 10 %) je hodnota oceňovaného aktiva. Přitom hlavní otázkou je odhad budoucích výnosů z oceňovaného aktiva a také odhad výnosnosti alternativní investice. Při odhadu tržní hodnoty by tyto údaje měly být v souladu s očekáváním trhu (informovaného investora).

Jak ukazuje následující obrázek na příkladu z amerického akciového trhu, nelze se však na konsensus trhu ohledně budou-

Při odhadu požadované výnosnosti se investoři spoléhají většinou na expertní odhady, jde-li však o odhad tržní hodnoty, i tento vstup výnosového ocenění by měl pocházet z trhu. Přitom lze vyjít buďto z toho, kolik obdobné investice vynášely v minulosti (benchmark pro budoucí výnosy naší investice), anebo z toho, kolik investoři požadují v současnosti, aby 6

cích výnosů (zisků) v posledních letech příliš spolehnout. Zatímco cca do roku 1994 byly odhady analytiků a skutečnost následující v nejbližších 5 letech víceméně v souladu (opomineme-li rozdíl v rozsahu kolísání – pro období poklesu zisku odhadovali analytici spíše nižší růsty zisků), od poloviny 90. let minulého století to neplatí. Přestože v posledních cca 20 letech při vysokých výnosech akciového indexu S&P 500 zpravidla docházelo k poklesu zisků v následujících 5 letech, analytici většinou předpokládali spíše opak. V recesi byli akcioví analytici přehnaně pesimističtí ohledně budoucích zisků a v konjunktuře přehnaně optimističtí.

investice vynášely (což determinuje současné ceny aktiv). Tendence odhadů požadovaných výnosností je vycházet z aktuálních cen aktiv. V konjunktuře investoři pociťují menší riziko (resp. spekulace žene ceny nahoru), což snižuje implikované6 výnosnosti a naopak v recesi implikované výnosnosti

Implikované = nikoliv skutečně dosahované, ale nepřímo odvoditelné za pomoci určité matematické funkce.


37

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 38

OCEŇOVÁNÍ rostou. Zkoumání poněkud komplikuje fakt, že požadované výnosnosti na většině trhů klesají od 80. let minulého století. Zpoždění dlouhodobých statistik o historických výnosnostech, které jsou zpravidla dostupné vždy v nejbližším následujícím roce po roce, za nějž jsou dostupné poslední údaje, způsobuje, že v roce následujícím po konjunktuře (a vysoké úrovni

výnosností aktiv) jsou aktuálně dostupné údaje o skutečně dosahované výnosnosti vysoké. Nicméně historické výnosnosti jsou přece jen více indiferentní vůči aktuální situaci na trhu, jak ukazuje následující obrázek. Na horizontální ose je míra růstu indexu S&P 500 za 5 let, na vertikální ose rizikové prémie akciového trhu.7 Data jsou od roku 1964 do 2008 včetně.

Shrneme-li chování hlavních vstupů odhadu tržní hodnoty výnosovým způsobem, je zřejmé, že se chovají, zejména predikce měr růstu zisku v posledních letech, silně procyklicky. Z hlediska odolnosti vůči hospodářskému cyklu je výhodnější používat dostatečně dlouhé řady historických výnosností akciového trhu (i když odhad implikovaných výnosností lépe reflektuje aktuální situaci na trhu).

jde o odhad hodnoty na základě částky, kterou je zapotřebí vynaložit na získání aktiva. V určité situaci (rozhodovací úlohy buy-or-build) sice může jít o adekvátní odhad tržní hodnoty, nicméně nákladové ocenění není zdaleka tak sensitivní na konjunkturu jako ocenění výnosové nebo ocenění tržním porovnáním. Navíc pokud se jedná o ocenění věci hromadné, jakou je podnik, narážíme též na problém s oceněním goodwillu, který je dosti obtížné ocenit separátně.

Další možností odhadu hodnoty určitého aktiva je použití nákladové metody, kde 7

38

Požadovanou i skutečnou výnosnost ovlivňuje i míra inflace, resp. požadovaný bezrizikový výnos (výnos ze státních dluhopisů). Proto relevantním měřítkem rizika pociťovaného investory, resp. výnosnosti požadované navíc oproti bezrizikovému aktivu je riziková prémie (v tomto případě akciového trhu), přičemž ta je rozdílem výnosnosti trhu a bezrizikové výnosnosti.


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 39

TRŽNÍ HODNOTA V PODMÍNKÁCH KRIZE Ve vztahu k ocenění podniku nelze nezmínit ocenění účetní hodnotou. Tento způsob ocenění podniku, tak oblíbený u některých českých znalců, nemá při tržním ocenění místo, leda by všechna aktiva a pasiva (včetně goodwillu) byla přeceněna na reálnou hodnotu. Poslední skupinou ocenění jsou metody založené na tržním porovnání, kde jde o to, kolik zaplatit za určitou vlastnost, kvůli níž dané aktivum kupujeme (prodáváme). PŘÍKLAD Z údajů o koupích a prodejích pivovarů bylo zjištěno, že investoři obvykle zaplatí za aktiva pivovaru v referenčním vzorku cca 8 * zisk po dani. Oceňovaný pivovar se neliší významně od referenčního vzorku a v posledním

roce dosáhnul zisku po dani 1 mil. EUR. Jednoduchou aritmetikou dojdeme k závěru, že při prodeji oceňovaného pivovaru lze očekávat cenu okolo 8 mil. EUR. Stejně jako požadované výnosnosti a očekávané míry růstu zisku i poměry tržní ceny k určité vztahové veličině (zisk po zdanění, EBITDA, apod.) podléhají výkyvům v hospodářském cyklu, nicméně při ocenění tržním porovnáním nemá kolísání trhu takový efekt jako chybné odhady analytiků u výnosového ocenění. Pro dlouhodobého investora je však ocenění tržním porovnáním za použití pouze aktuálních dat z trhu ( je-li trh silně nadhodnocen nebo podhodnocen) také nevhodné. Vývoj aktuálního price/earnings (cena akcií ku zisku na akcii) kopíruje poměrně dost vývoj kapitálového výnosu S&P 500 za posledních pět let.


39

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 40

OCEŇOVÁNÍ

Možné úpravy vstupů ocenění pro podmínky krize I když provedeme odhad tržní hodnoty aktiva s veškerou náležitou péčí, stojí za to, zvláště v obdobích přehnaného optimismu nebo naopak krize, nepodlehnout všeobecné náladě. Pokud se jedná o odhad tržní hodnoty, pak je nutné reflektovat, že tržní hodnota by neměla být okamžitým a mimořádným výkyvem trhu ovlivněna (naopak teorie oceňování říká, že tržní cena zpravidla osciluje okolo tržní hodnoty) a přiměřeně upravit vstupy ocenění: 1. U výnosového ocenění reflektovat, že a) Výnosy z aktiva se časem vrátí na původní úroveň a pravděpodobně v dohledné budoucnosti opět přijde konjunktura (nebo krize). Vztáhneme-li toto tvrzení specificky k podnikům, platí v případě většiny dobře (nebo alespoň průměrně) 8 9

řízených podniků, které nejsou v mimořádně obtížné situaci (vysoké zadlužení, nízké marže), že dojde po krizi k postupnému návratu k původní výkonnosti.8 Střední doba konvergence k dlouhodobým odvětvově obvyklým úrovním je 3–4 roky.9 b) Dlouhodobé časové řady (alespoň 50 let zahrnujících stejnoměrně období konjunktury i recese) historických výnosností oceňovaného aktiva jsou méně citlivé na aktuální výkyv, než požadované (implikované) výnosnosti. Je ovšem možné vycházet též z delších časových řad požadovaných výnosností. 2. U ocenění tržním porovnáním nejen provést pečlivou selekci srovnatelných aktiv, jak doporučují mnohé publikace k oceňování (mj. selekce aktiv srovnatelných z hlediska výnosnosti, což je jedno z nejdůležitějších kriterií), ale také vycházet z cen aktiv upravených o mimořádné okolnosti trhu.

Buus, T: Expectations of profitability mean-reversion in Europe. Working paper. Srov. Fama, E. F. (1997): Market efficiency, long-term returns, and behavioral finance. Journal of Financial Economics, 1997, vol. 49, no. 3, pp. 283-306. Průměrná rychlost konvergence zisku po zdanění k normálu je 38 % ročně.

Ing. Tomáš Buus, Ph.D. je členem katedry financí a oceňování podniku na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ve své výzkumné činnosti se zaměřuje na oceňování, finanční řízení koncernu a transferové ceny. Od roku 2004 je koncesovaným odhadcem pro oceňování podniku, nehmotného majetku a pohledávek. Je také jednatelem a majitelem společnosti InCoTech CZ, s.r.o., specializující se na databázové informační systémy.

40


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 41

Minulost jako příklad Současná hospodářská krize z pohledu minulosti Romana Lešingrová V předloženém článku reaguji na vývoj světové ekonomiky od konce roku 2008, kdy byla ohlášena světová finanční krize. Mnoho firem hned v prvních měsících krize reagovala mnoha různými způsoby; v řadě případů se však reakce shodovaly – zastavení výroby a hromadné propouštění zaměstnanců; všechny firmy však měly možnost výběru a rozhodnutí. Cílem příspěvku je určité srovnání světové hospodářské krize ve dvou různých časových obdobích – příklad světové hospodářské krize ve 30. letech 20. století a příklad světové hospodářské krize na počátku 21. století. V závěru článku shrnuji poznatky, podobnosti i rozdíly obou krizí a předkládám určitá doporučení pro současné firmy.

Světová ekonomická krize v současnosti V září roku 2008 burzy v celém světě zaznamenaly hluboký propad. Z příkladů lze uvést pražskou burzu ze dne 10. 9. 2008 nebo v newyorskou burzu, která dne 15. 9. 2008 zažila nejhlubší propad od 11. 9. 2001. Dne 25. 9. 2008 byl v USA zaznamenán největší bankrot v historii a zhroutila se největší americká spořitelna Washington Mutual. Na konci září roku 2008 krize postihla i Evropu. Dne 29. 9. 2008 vláda Velké Británie znárodnila hypoteční banku Bradford & Bingley, vlády zemí Beneluxu zachránily finanční ústav Fortis, vláda Německa se zaručila za úvěr pro banku Hypo Real Estate a vláda Islandu převzala kontrolu nad bankou Glitnir. Následující den vlády Belgie a Francie zachránily banku

Dexia, vláda Irska vydala neomezenou záruku za vklady v bankách a za dluhy finančních ústavů [8]. „Příklad není jednou z cest vzdělávání. Je jedinou cestou.“ (Albert Einstein) Světová ekonomická krize se v první polovině roku 2009 stala centrem pozornosti ekonomů, politiků i mnoha jiných lidí. Objevovaly se zprávy, že se jedná o největší hospodářskou krizi od Velké deprese ve 30. letech 20. století. S jistotou nyní můžeme říci, že stejně jako byla překonána krize ve 30. letech 20. století, bude i současná světová krize za několik let minulostí. Povinností současných firem by však mělo být odhodlání průběžným dopadům krize čelit a situaci tzv. ustát. Jednou z mnoha možností, kde hledat odpovědi na otázku: „Jak se poprat s dopady současné ekonomické krize?“, je právě příklad z minulosti. Minulost bychom měli brát jako příklad, nikoliv jako historii. Chceme-li, aby naše současnost a budoucnost byla lepší, automaticky tak srovnáváme


41

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 42

TRENDY s minulostí. Chceme-li tedy, aby naše současnost a budoucnost byla lepší, pak bychom se měli poučit z minulých chyb. Každému z nás je známá věta: „Chybami se člověk učí“, ale právě v tomto momentě je nutné si uvědomit, že bychom se neměli učit jen z vlastních chyb, ale také z chyb druhých lidí. Zdá-li se někomu, že srovnávat průběh a následky světové hospodářské krize ve 30. letech 20. století se současnou ekonomickou krizí je, jak bychom lidsky řekli, zcela „mimo mísu“, pak má svou pravdu. Zde bychom však mohli poukázat na příklad jedné otázky, kterou si mnoho firem, respektive podnikatelů, kladlo v minulosti již několikrát (např. v krizi po první světové válce, nebo o několik let v hospodářské krizi ve 30. letech 20. století), a kterou si mnoho podnikatelů položilo také koncem roku 2008 a počátkem roku 2009. Tato otázka je: „Zastavíme výrobu, propustíme zaměstnance, nebo najdeme jiné řešení?“ Jak si mnoho podnikatelů odpovědělo na přelomu let 2008 a 2009, to víme. Podívejme se však na chování a reakce podnikatelů v krizi ve 30. letech 20. století.

Hospodářská krize po 1. světové válce „Stojíme na rozcestí – buď zastavit výrobu a propustit veškeré zaměstnance, jak to již mnoho továren udělalo, anebo přizpůsobit výrobní náklady novým poměrům.“ [3, s. 40-41]. Na konci srpna roku 1922 učinil Tomáš Baťa rozhodnutí: „Přizpůsobíme se a budeme pracovat!“ Koncem srpna roku 1922 se v denních listech celého Československa objevil tento inzerát [3, s. 41-42]: „Naší veřejnosti! Abychom umožnili obyvatelstvu nákup obuvi na podzim. Abychom učinili zbytečnými cesty do Německa.

42

Abychom udrželi výrobu v plném chodu. Abychom nemusili propustit dělníky. Abychom ušetřili státu vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Abychom razili cestu k odbourávání cen. Abychom napomáhali překonat rychle velkou hospodářskou krizi, která nás zachvátí následkem rozdílu nákupní síly naší koruny za hranicemi a v zemi, snížili jsme ceny obuvi od 1. září t.r. ve všech našich prodejnách průměrně na polovinu cen z letošního jara. Ovšem, této slevy nemůžeme již dosáhnout šetřením na režiích a jsme nuceni snížit mzdy našich dělníků průměrně o 40 %. Naproti tomu zaručujeme našim zaměstnancům, že jim dodáme životní potřeby za polovinu cen platných letos v květnu.“ Uvedený inzerát byl doplněn plakátem (Obrázek 1), který vystihoval podstatu přijatého opatření. Efekty byly následující: dvakrát vzrostly mzdy spolupracovníků, produktivita firmy Baťa se zvýšila desetkrát, zkrachovaly mnohé konkurenční podniky. Navíc: „Za první zářijový týden bylo prodáno více zboží než za všechny předcházející měsíce dohromady, a to téměř 99 000 párů bot za 8,1 milionů korun. Baťovi se podařilo vyprázdnit sklady a mohl ve velkém rozvinout vlastní výrobu. Dokázal tak splatit dluhy a vymanit se z finanční závislosti na bankách“. [4, s. 44]

Obrázek 1: Plakát „Baťa drtí drahotu“. Zdroj: [3]


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 43

MINULOST JAKO PŘÍKLAD Z uvedeného inzerátu se zaměřme na věty: „Abychom udrželi výrobu v plném chodu. Abychom nemusili propustit dělníky. Abychom ušetřili státu vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Abychom napomáhali překonat rychle velkou hospodářskou krizi, která nás zachvátí následkem rozdílu nákupní síly naší koruny za hranicemi a v zemi,...“, které poukazují na způsob myšlení, na postoj k, v té době, právě probíhající krizi a na snahu najít skutečné a efektivní řešení, které zajistí firmě, jejím spolupracovnímům i jejich rodinám další existenci.

Světová hospodářská krize ve 30. letech 20. století[9] V období po první světové válce bylo mnoho evropských zemí zadluženo u USA, které byly v té době nejsilnější průmyslovou a finanční mocností světa. Ekonomika v USA vzhledem k tomu, že je válka tolik nezasáhla, postupně rostla a země tak prožívala období velkého ekonomického rozmachu. Podniky měly nadměrné zásoby, jejich zboží bylo dostupné většině a trh se přesytil. Hodnota akcií v USA až do roku 1927 stále rostla, ve stejném roce však podniky měly stále velké množství zásob a začínalo docházet ke snižování tempa spotřeby. Růst akcií pokračoval až do roku 1929, kdy jejich ceny dosáhly svého maxima. Na burze se postupně střídaly propady s růsty, až přišel 20. říjen 1929, kdy ceny mnoha akcií klesly na kritickou úroveň. Další den nastal zvýšený prodej akcií a burza se začala hroutit. Mohutný prodej akcií pokračoval a ve čtvrtek 24. října 1929 (černý čtvrtek) došlo během 30 minut k prodeji zhruba 1,6 milionu

akcií. Celková finanční ztráta se za jediný den vyšplhala až k 11,25 miliardy dolarů. Následoval černý pátek, a dále černé pondělí. Nejtemnějším dnem v historii burzy se však stalo černé úterý 29. října 1929; během tohoto dne došlo k zobchodování více než 16 milionů akcií a hlavní index klesl o plných 13 procentních bodů. Celkovou finanční ztrátu experti odhadli na 15 miliard dolarů. Během října roku 1929 došlo na newyorské burze k poklesu hodnoty akcií v průměru o 37 %. Hrozivé následky měl krach i pro mnohé banky, které velké množství peněz od vkladatelů investovaly do akcií a netvořily žádné rezervy pro případný pokles kurzů cenných papírů. Vzhledem k tomu, že vykazovaly velké zisky, poskytovaly levné úvěry a nestaraly se o to, čím jim dlužníci ručí. Velkým problémem se později ukázalo i to, že banky půjčily značné jmění akciovým spekulantům. Následkem krachu na newyorské burze, který odstartoval velkou hospodářskou krizi, byly krachy dalších amerických burz, které dále převzaly obchodování. Začaly krachovat podniky, nezaměstnanost rostla a průmyslová výroba klesala. Počet nezaměstnaných se v USA se v letech 1929 až 1933 zvýšil z 1,6 na 12,8 milionů osob, nezaměstnanost tedy vzrostla až na 25 %. V USA v té době zaniklo devět tisíc bank. Pokles ceny akcií tak pokračoval až do roku 1932. USA trvalo dlouhé 4 roky, než se jim podařilo vybudovat strategii na zlepšení hospodářské situace. Byl vypracován a v průběhu let 1933 až 1937 za vlády prezidenta Franklina Delana Roosevelta zaveden hospodářský program New Deal, což byl soubor opatření a ekonomických i sociálních reforem zavedených v USA s cílem podpořit, ozdravit a zreformovat ekonomiku USA během velké hospodářské krize. Krize se postupně šířila i do dalších zemí, především pak do těch,


43

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 44

TRENDY které byly na USA ekonomicky závislé. Světová průmyslová výroba klesla o 38 %, zahraniční obchod o 34 %, nezaměstnaných bylo okolo 40 milionů. V Evropě se krize nejdříve projevila v Německu a Rakousku, které byly závislé na americkém kapitálu. Došlo ke zhroucení velkého množství německých i rakouských bank. Krize se postupně projevovala i v řadě dalších evropských zemí, například ve Velké Británii došlo k devalvaci libry. Začaly se hroutit i ostatní měnové systémy, navázané na libru, marku nebo americký dolar. Na Francii dolehla krize až koncem roku 1931 především díky tomu, že nebyla tolik závislá na anglosaských trzích. Prudce stoupala nezaměstnanost, v roce 1932 bylo např. v Německu 7 milionů lidí bez práce, nezaměstnanost činila 30 %. Ve Velké Británii byla nezaměstnanost nejvyšší v roce 1932, celých 22 %, a v Rakousku se v roce 1933 vyšplhala až na 29 %. Krize se pochopitelně projevila i v zemědělství, kde prudce poklesly ceny zemědělských produktů, a také v zahraničním obchodě, kde se prohluboval konkurenční boj o nová odbytiště. Bylo nutné uzavřít velké množství mezinárodních kartelových dohod. Jednou z mála zemí, které světová hospodářská krize nezasáhla jako ostatní země, byl Sovětský svaz. Je to přičítáno především centrálně plánovanému řízení ekonomiky, likvidaci kapitalistického sektoru a násilné kolektivizaci v zemědělství [7]. Problémy celoplošného rázu tedy odstartoval rok 1929 a deprese pokračovala v podstatě až do druhé světové války. Do roku 1933, kdy krize dorazila na svůj vrchol, klesl reálný domácí produkt v USA na dvě třetiny a investice dokonce na 10 % úrovně z roku 1929.

44

Co způsobilo tehdejší krizi? Na tom se ekonomové neshodují dodnes. Někteří z nich se domnívají, že za krizi byl odpovědný samotný kapitalistický systém. Podle jiných došlo k nakumulovaní několika nešťastných faktorů. Asi jako nejpravděpodobnější se dnes jeví teorie, která v krizi spatřuje důsledek vážných chyb ve finančním a měnovém systému [6]. Světová hospodářská krize těžce postihla také Československo. Prudce klesala průmyslová výroba, v roce 1933 až na 60 % proti roku 1929. Docházelo k hromadným bankrotům drobných podnikatelů. Nezaměstnanost se rok od roku zvyšovala a v roce 1934 převýšila 17 % [7]. První příznaky světové hospodářské krize ve 30. letech 20. století byly pro mnoho firem znepokojivé a bylo jen málo těch, které se daným podmínkách dokázaly přizpůsobit. Stejně jako ostatní i firma Baťa, respektive Tomáš Baťa stál tehdy před otázkou: „Pracovat či propouštět?“, kterou si kladl již v poválečné krizi v roce 1922. V sobotu 29. června roku 1930 byl v časopisu Zlín – Sdělení zaměstnanců fy. Baťa [2], zveřejněn článek v podobě rozhovoru s Tomášem Baťou na téma „Současné hospodářské problémy“. Rozhovor s Tomášem Baťou tehdy uskutečnil pan Herzog (v té době člen redakce bratislavského listu Hiradó), který Baťovi položil čtyři otázky. Otázky i odpovědi jsou zde uvedeny; přiložena je také podoba článku na obrázku 2. První otázka zněla [2]: „Jaký je Váš názor jako velkoprůmyslníka na světovou krisi a jak myslíte, že by se dala v Československu zmírnit?“ Na tuto otázku Tomáš Baťa odpověděl [2]: „Příčiny světové hospodářské krise? Jsou to papírové příčiny. Je to přece k smíchu, že mnozí lidé ztrácejí hlavu nad budoucností, že letos se neo-


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 45

MINULOST JAKO PŘÍKLAD podniků by se eliminovala vývozní krise v Československu?“ Na tuto otázku Tomáš Baťa odpověděl [2]: „Amerikanismus – to je prázdné slovo. Žádný ismus ještě nikomu nepomohl a nepomůže. Především je třeba odhodlanosti, sebevědomí a optimismu podnikatelů a odpovědných hospodářských vůdců. Musí si uvědomiti, že za ně jejich potíže nevyřeší nikdo, a že jim také neutekou. Musí spoléhat na vlastní sílu a práci, protože jenom tak lze nalézt způsob, jak si trvale udržet export.“

Obrázek 2: Článek „Současné hospodářské problémy. Zdroj: [2]

čekávají znamenité žně. Svět žil dlouho na základech neúměrně vysokých hospodářských čísel. Podnikatelé velkých států si zvykli na veliké řady nul ve svých knihách. Raději neprodávali, než by prodávali levněji. Dělníci si zvykli viděti v podpoře v nezaměstnanosti nejlepší záruku existence. Nynější stav je důkazem, že přirozené hospodářské zákony svou váhou tlačí život na půdu skutečnosti. … Jsme zemí, kde se žilo poměrně nejlevněji, která měla nejméně nezaměstnaných a která, díky své práci, byla na světovém trhu z nejlepších závodníků. Jsme pyšni v našem závodě, že k tomuto postavení pomáhala a pomáhá také naše práce. Čím se má bránit Československo krisi? Prací! V krisi je třeba pracovat dvojnásob a za každou cenu, až konečně nalezneme základnu, kdy zákazník může kupovat, a tím obchod růsti. Naše zemědělská výroba by se měla zdvojnásobit a průmysl zečtyřnásobit – to by tak odpovídalo našim přirozeným podmínkám.“ Druhá otázka zněla [2]: „Považujete tu za možné, že zamerikanisováním jiných

Třetí otázka zněla [2]: „Co soudíte jako člověk o následujícím: Podle usuzování mnohých lidí, při racionalisaci továren způsobují stroje to, že lidé se stávají zbytečnými, čímž vzrůstá nezaměstnanost a klesá nákupní síla, což může vésti k úplnému zhroucení dosavadního hospodářského a společenského života?“ Na tuto otázku Tomáš Baťa odpověděl [2]: „To jsou zbytečné obavy. Pracovat racionálně znamená, vykonávat s vynaložením malého množství námahy mnoho práce. Znamená to pracovat rozumně a rozumná práce nikdy není nebezpečím. Potíže jsou pouze v tom, že se racionalisuje málo. Potřebovali bychom zejména racionelni práce v obchodech. A o co jde, je rozdělovat správně výsledky práce mezi zákazníky, levnější cenou, mezi zaměstnance vyšší mzdou a mezi závody správnými investicemi.“ Čtvrtá otázka zněla [2]: „Vedoucí politikové všech evropských států jsou proti celním zdem, a přece jsou tyto zdi stále zvyšovány. Jak si představujete možnost: teorii a praxi přivést v soulad?“ Na tuto otázku Tomáš Baťa odpověděl [2]: „Tento rozpor mezi teorií a praxí spočívá v tom, že zákonem a politickými zákroky lze mnohem spíše nadělat z výkonných podnikatelů nevýkonné, nežli naopak. Přemrštěná cla jsou hradby, za které se schovávají neschopní podnikatelé, kterým se


45

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 46

TRENDY podařilo přesvědčiti státníky, že zájem státu je, chrániti jejich neschopnost. Odpomoc tu mohou přinést stateční státníci, kteří si uvědomí, že stát může růsti a zkvétat jen schopností a silou a stateční podnikatelé, kteří v každé zemi vyburcují liknavé kolegy.“ O měsíc později, v červenci roku 1930 požádala Mezinárodní obchodní komora Tomáše Baťu o projev, jak vybudoval svůj podnik a přivedl jej k rozkvětu. Tomáš Baťa odpověděl článkem, který byl uveřejněn v 7. čísle časopisu Mezinárodní obchodní komory, který byl vydán ve francouzském, německém a anglickém jazyce. Článek v anglickém znění se jmenoval „My economic philosophy“ [1]. V českém jazyce jako samostatný článek publikován nebyl, ale můžeme si všimnout, že v knize Úvahy a projevy [3, s. 94] je uveden text, z něhož projev a článek Tomáše Bati pro Mezinárodní obchodní komoru v roce 1930 vycházel, a který se jmenuje: „Moje hospodářská filozofie“. Zde je uvedena jen základní, nejvíce známá část z projevu: „Přejete si, abych vám řekl, jak jsem vybudoval náš podnik. Při své práci neměl jsem na mysli vybudování závodu, ale lidí. Vybudoval jsem člověka, aby byl výkonnější a lépe sloužil zákazníkům a on potom vybudoval závod. Jsem přesvědčen, že největší ztráty v průmyslu a obchodě vznikají nesprávným stanoviskem, které zaujímá člověk ke své práci, svým spolupracovníkům a ke svým zákazníkům. Hlavní úlohou organizátora, jenž chce vybudovat veliký podnik je, aby vytvořil morální a psychologickou základnu, na níž by se jeho pracovníci mohli zdárně vyvíjet. Protože neexistuje žádná učebnice, kde by toto bylo vysvětleno, ani žádné vyzkoušené a osvědčené metody, rozhodl jsem se vybudovat vlastní systém, který jak doufám, prospěje lidstvu. Tento systém se jmenuje ,příklad‘“.

46

Shrnutí získaných poznatků a doporučení Srovnáváme-li příklad současné světové ekonomické krize se světovou hospodářskou krizí ve 30. letech 20. století, pokládáme si také otázku: „Lze srovnávat současnou krizi s minulou?“ Ano, předpokládáme-li odlišné podmínky uvedených časových období. V obou případech můžeme zaznamenat podobné znaky či rozdíly [7]: Původ vzniku krize ve 30. letech 20. století byl zakotven v extrémním nadhodnocení akciových trhů. Vedle toho současná finanční krize má prvopočátek na hypotečním trhu. Určitý rozdíl je v chování americké centrální banky (Fed) a ostatních centrálních bank. Zatímco v současnosti na pomoc s úvěrovou krizí již věnovaly miliardy dolarů a snižovaly úrokové sazby, v době krize na počátku 30. let 20. století Fed aplikoval restriktivní měnovou politiku a zvyšoval úrokové sazby. Nezaměstnanost ve 30. letech 20. století byla asi 40 milionů osob. V USA se pohybovala kolem 25 %. Také současné ekonomická krize se hned ve svém počátku výrazně podepsala na růstu nezaměstnanosti. V obou případech si podnikatelé kladli stejné otázky, např. „Jak se máme chovat v době ekonomické krizi?“, nebo „Zastavíme výrobu a propustíme zaměstnance nebo najdeme jiné řešení?“ a další. Hlavní otázkou, kterou si řada lidí, zejména zaměstnavatelů, v současnosti klade, je: „Jak se máme chovat v době ekonomické krize?“ V předloženém článku je jako zářný příklad uváděna firma Baťa,


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 47

MINULOST JAKO PŘÍKLAD respektive Tomáš Baťa, který v pravý čas učinil správná rozhodnutí. Dokladem jedinečnosti Baťova příkladu je i fakt, že se z něj učily i organizace, které byly ve své době označovány za hospodářský zázrak (např. JZD Agrokombinát Slušovice), ale také firmy, které se staly světovou špičkou (např. Toyota). Vedle uvedených organizací z Baťova příkladu čerpá celá řada živnostníků, menších i větších firem, ale také nadnárodních koncernů. S jistotou lze kontatovat, že tento příklad je stále živý a prospěšný.

Častou otázkou podnikatelů v tomto směru je: „Co si můžeme z Baťova příkladu vzít právě nyní, v době ekonomické krize?“ Následující výčet doporučení může být určitou inspirací pro podnikatele při snaze o zodpovězení této otázky: Na prvním místě je vhodné srovnat svůj postoj ke krizi a ke vzniklé situaci. V obrázku 3 přikládám část proslovu Tomáše Bati z roku 1932, který byl věnovaný právě hospodářské krizi ve 30. letech 20. století.

Obrázek 3: Výrok podnikatele Tomáše Bati z roku 1932

V krizi je třeba pracovat dvojnásob a za každou cenu. Upevnit stávající pravidla organizace a řízení práce ve firmě, případně tato pravidla vytvořit. Stabilitě a dalšímu rozvoji lze přispět také vytvořením vlastního systému řízení, podle Baťova modelu Baťovy soustavy řízení (viz obrázek 4 na straně 48 ). Zkvalitnit a rozšířit služby, které firma nabízí svým zákazníkům. Zlepšit komunikaci se zákazníky. Zvýšit intenzitu a zlepšit způsob komunikace se zaměstnanci (spolupracovníky).

Při snižování mzdových nákladů snížit také ceny všech výrobků a služeb, které firma svým zaměstnancům nabízí. Propouštění zaměstnanců brát pouze jako krajní a poslední řešení.

Závěr Závěr věnuji slovům Tomáše Bati, která bychom zejména v období krize měli mít na paměti [3, s. 77]: „Poměry nejsou vinny nikdy a ničím. Vinni jsou vždycky lidé. Poměry je třeba buď zvládnout, nebo se jim přizpůsobit. Poměry, ty jsou jako hůl. Když tluče, je právě na dosah, abyste ji chytil a začal ji užívat jako nástroj svůj.


47

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 48

TRENDY

Obrázek 4: Baťova soustava řízení. Zdroj: [10]

V hospodářství nejde o to poměrům rozumět – tu jde o to je zmistrovat, zvládnout.“ POUŽITÁ LITERATURA 1. BAŤA, T. My economic philosophy. Journal of the International Chamber of Commerce : World Trade. 1. 1. 1930, no. 7, s. 274-276. 2. BAŤA , T. Současné hospodářské problémy : Interwiew. Zlín – Sdělení zaměstnanců fy. Baťa. 29. 6. 1930, roč. XIII, č. 25. a 26., s. 1-1. 3. BAŤA, T. Úvahy a projevy. 3. vyd. Praha : Institut řízení, 1990. 246 s. ISBN 80-7014024-0. 4. ORAVOVÁ, M. Reklamní a propagační aktivity firmy Baťa ve Zlíně do roku 1945. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta. Katedra historie, 2001. 108 s. Vedoucí diplomové práce Miloš Trapl.

48

5. Světová hospodářská krize je tu, poprvé od 30. let [online]. 2008 , 1. 12. 2008 [cit. 2009-03-09]. Dostupný z WWW: . 6. MORÁVEK , D. Krize z 30. let nám dává cenné poučení pro dnešek [online]. 2008 , 24. 9. 2008 [cit. 2009-03-09]. Dostupný z WWW: . 7. Pohled do historie: jak začala velká hospodářská krize v roce 1929 [online]. 2008 , 23. 10. 2008 [cit. 2009-03-09]. Dostupný z WWW: . 8. KOVANDA, L., GALLISTI, V. Češi zapláčou příští rok. Týden, září 2008, roč. XV, čís. 40, s. 16-20. ISSN 1210-9940.


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 49

MINULOST JAKO PŘÍKLAD 9. LEŠINGR, J. Čím bojovat v krizi? Prací a službou veřejnosti. Odborný pololetník „Jakost pro život“, ročník X., číslo 1. Ostrava: DTO CZ s r.o., květen 2009, s. 58. ISBN 1803-9138. s. 39-42. 10. LEŠINGROVÁ, R. Baťova soustava řízení. 3. vyd. Uherské Hradiště : Romana Lešingrová, 2008. 256 s. ISBN 978-80-903808-9-9.

Více informací lze získat na: www.romanakladatelstvi.cz www.seminarepropodniky.cz e-mail: [email protected] mobil: +420 777 666 592 ■

Ing. Romana Lešingrová, Ph.D. narozena v roce 1978 v Uherském Hradišti, je absolventkou Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Přednáší na UTB ve Zlíně, na Univerzitě Palackého v Olomouci; příležitostně přednáší také na Vysoké škole báňské – technické univerzitě v Ostravě. V roce 2001 ukončila inženýrské studium a v roce 2004 byla na Univerzitě UTB ve Zlíně promována s titulem Ph.D. Postgraduální studium věnovala zkoumání podnikového řízení firmy Baťa. Po ukončení postgraduálního studia v roce 2004 byla projektovým manažerem Inovačního centra UTB ve Zlíně. Od listopadu roku 2005 pokračovala ve své praxi projektoveho manažera, tentokrát v Moravskoslezském kraji, v Domě techniky Ostrava, spol. s r. o. V roce 2006 zahájila vlastní nakladatelskou a vydavatelskou činnost. V roce 2005 napsala, tehdy s rodným jménem Vítková, svou první knihu „Baťova soustava řízení”. V současnosti připravuje anglický překlad této knihy. Od září roku 2007 vyučuje samostatný předmět „Systém řízení Baťa“. V květnu roku 2008 zahájila realizaci řady seminářů pro podniky „To nejlepší z Baťovy soustavy řízení“. Je spoluautorkou knih „Konkurenceschopnost malých a středních podniků v aliancích (clusters)“, „Lidé v procesech řízení (multikulturní dimenze podnikání)“, „Efektivnost certifikovaných systémů“, „Společenská odpovědnost organizací“ a autorkou cca šedesáti odborných článků; vedla a oponovala desítky bakalářských a diplomových prací.

Tomáš Baťa (3. 4. 1876 – 12. 7. 1932) Na rozdíl od svých předků byl Tomáš Baťa obohacen o mimořádnou vnímavost a schopnost přeměnit získané poznatky na okamžitá zlepšení, která v konečném efektu ulehčovala práci nejen jemu samému, ale i jeho spolupracovníkům. O Tomáši Baťovi však nelze říci, že by se mu dostalo cílevědomé a pečlivé výchovy, která by ho systematicky připravovala na úlohu budoucího podnikatele světového formátu. Vyrůstal v prostředí maloměsta ve Zlíně a v Uherském Hradišti, kdy se společnost rozdělovala na pány, kteří nemuseli manuálně pracovat, kteří se mohli pěkně oblékat, chodit do restaurace a na „korzo“, a dále ty ostatní. Ideálem této společnosti byl právě člověk, který má dost peněz a nemusí pracovat. V roce 1894 založil Tomáš Baťa se svými sourozenci živnost, v níž měl již od pořátku rozhodující postavení. Do roku 1932, kdy tragicky zemřel, vybudoval z živnosti světový koncern se stovkami poboček a sesterských společností po celém světě. Firma Baťa byla vybudována na pevných základech – na lidech, morálce, respektovaných pravidlech. Mimo jiné také díky této skutečnosti přežila první i druhou světovou válku i světovou hospodářskou krizi ve 30. letech 20. století.


49

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 50

zeptali jsme se .................... Ing. Pavla Matouška, ekonomického ředitele Broker Consulting, a. s. 1

Jak se dotkla finanční krize vašeho oboru?

2

Jak je podle vás možné se proti krizi bránit? Jaká opatření je třeba zavést a jaké zásady dodržovat, aby firmy finanční krizi přečkaly bez problémů?

1 Pozitivně i negativně. Na jednu stranu poklesl objem zaměstnavatelů, kteří přispívají svým zaměstnancům na penzijní připojištění či životní pojištění. Na druhou stranu pozitivním přínosem je to, že si mnoho lidí uvědomilo, jak moc je důležité myslet na svoji budoucnost, jak moc je důležité zajistit sebe i rodinu finančně do budoucna, tj. být pojištěn, šetřit a investovat. Určitá část zákazníků si více uvědomuje, že budoucnost jim nezajistí stát, ani to, že si půjčují peníze na dovolenou, ale že do své budoucnosti musí sami investovat vlastní finanční prostředky. Druhým pozitivním dopadem krize je výrazný nárůst počtu kvalitních lidí na trhu

práce, ochotných pracovat za odpovídající odměnu. Lidé si zase začali vážit dobré práce i odměny, kterou za práci dostávají, což do počátku loňského roku nebylo zcela samozřejmé. 2 Dopady krize lze eliminovat. Je nezbytné pracovat pravidelně s rozpočty výnosů a nákladů, plánovat s rozumem investice, přijmout včas taková opatření, aby náklady rostly pomaleji, než výnosy, počítat předem s horší variantou ekonomického vývoje, nepřipustit růst mzdových a režijních nákladů. Zejména malé a střední firmy často nepracují s ekonomickými ukazateli, neplánují a nevyhodnocují pravidelně

své výsledky tak, aby předcházely nepříjemným dopadům. Samozřejmě ani to není zárukou, že krizi přečkají bez problémů. Zejména tam, kde je extrémní závislost ne jednom či dvou odběratelích, žádná z předchozích opatření nepomohou, pokud se tito odběratelé dostanou do problémů. Je tedy nezbytné diverzifikovat portfolio dodavatelů i odběratelů. Opatření, která pomohou v době krize, je samozřejmě více. Vždy však platí, že tato opatření musí firmy realizovat dříve, než pocítí dopady krize. Pak totiž již bývá pozdě. Nejdůležitější tedy je již v době, kdy se firmám daří, myslet na to, že tomu tak nebude vždy. ■

Společnost Broker Consulting je jednou z pěti nejvýznamnějších firem působících v oboru nezávislého finančního poradenství v České republice. V současné době má své pobočky v České republice, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku. V roce 2009 činila podle předběžných konsolidovaných výsledků výše obratu celé skupiny firem 570 milionů Kč a počet spolupracovníků přesáhl číslo 1000.

50


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 51

monitoring .......................... Luxusní socialismus v Kuvajtu Parlament malého emirátu, který disponuje 9 % světových zásob ropy, přijal v prvním lednovém týdnu zákon, na jehož základě má stát zaplatit všechny úroky ze soukromých úvěrů liknavých dlužníků. Kromě toho má tyto úvěry od bank „odkoupit“ a zadlužení občané mají pak dostat nejméně 10 let na to, aby mu peníze bez úroků splatili. Dluhy údajně obnášejí v přepočtu zhruba 16 miliard eur (asi 419 miliard korun), k tomu pak ještě úroky ve výši 3,63 miliardy eur (95,1 miliardy korun). "Naše vláda je známá tím, že velice velkoryse dává peníze jiným státům, dobročinnost ale začíná doma," prohlásil před hlasováním o návrhu nového zákona předseda finančního výboru Národního shromáždění Júsuf Salsala. Vláda, která je věrně oddána emírovi šajchovi Sabahu Ahmadu Džábiru Sabahovi, sice později oznámila, že nebude zákon uplatňovat, protože prý porušuje zásady ústavy, poslanci ho ale dokázali proboxovat i bez jejího souhlasu. Buď

ho do léta schválí ještě jednou – dvoutřetinovou většinou, nebo vyčkají do nové schůze parlamentu na podzim a přijmou ho pak znovu prostou většinou. Že by se měli občané země raději učit žít skrovněji, to od kuvajtských ministrů není slyšet. Mohlo by se totiž stát, že by to vyvolalo nežádoucí diskuse o luxusním životním stylu vládnoucí rodiny Sabahů, která si koneckonců sama bere peníze ze státní kasy. (zdroj: ČTK)

Nová dálnice na Slovensku Slovenská vláda souhlasila s podmínkami smlouvy na výstavbu asi 30 kilometrů dálnice D1 poblíž Žiliny. Silnici by mělo postavit a provozovat konsorcium firem kolem německé společnosti Hochtief PPP Solutions. Ministr dopravy Ľubomír Vážny má třetí kontrakt v rámci projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP) podle usnesení vlády podepsat do 16. února. Investiční náklady na výstavbu dálnice mezi Hričovským Podhradím a Dubnou Skalou by měly podle odhadů vítěze soutěže dosahovat téměř

2 miliard eur (asi 52 miliard Kč). Součástí stavby jsou i technicky náročné úseky včetně tunelů. Stát by měl během následujících 30 let zaplatit za stavbu, provoz a údržbu silnice dohromady 8,55 miliardy eur (asi 222,1 miliardy Kč). Ficův kabinet chce prostřednictvím projektů PPP na Slovensku urychlit výstavbu silnic. Loni v září začala v rámci prvního balíku těchto projektů výstavba rychlostní silnice R1, v říjnu odstartovaly přípravné práce na výstavbu silnic v rámci druhého balíku, což je přibližně 75 kilometrů severní části dálnice D1. (zdroj: ČTK)

Růst ruské ekonomiky Ruská vláda odhaduje, že se růst ruské ekonomiky v posledním čtvrtletí letošního roku zrychlil na 1,9 % z 1,1 procenta za předchozí tři měsíce. Údaj je sezonně přepočtený a uvádí ho dokument připravený pro dnešní zasedání kabinetu. „Realizace protikrizových opatření v roce 2010 zajistí pozitivní vývoj většiny makroekonomických indikátorů,“ uvádí vládní


51

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 52

MONITORING materiál. Opakuje se v něm odhad, že v roce 2010 vzroste hrubý domácí produkt Ruska o 3,1 %. Oficiální data o vývoji HDP za poslední čtvrtletí roku od centrálního statistického úřadu se očekávají až na jaře, napsala agentura Reuters. Podle posledních statistik z první poloviny listopadu se meziroční propad ruské ekonomiky ve třetím čtvrtletí zmírnil na 8,9 % z tempa 10,9 % ve druhém čtvrtletí. Loni se hrubý domácí produkt Ruska zvýšil o 5,6 %. (zdroj: ČTK)

Peníze na pomoc Haiti Peníze, které vláda uvolnila na pomoc Haiti, by měly posloužit k obnově země v následujících měsících. Způsob využití 15 z celkem 20 milionů korun doporučil tým expertů složený ze zaměstnanců ministerstva zahraničí a zástupců nevládních organizací. Česko na konci příštího týdne vyšle do země odborníka, aby vyjednal, kam bude pomoc směřovat, řekla novinářům náměstkyně ministra zahraničí Helena Bambasová. Vláda schválila na pomoc Haiti celkem 20 milionů korun, z toho pět milionů poskytla už Dětskému fondu OSN (UNICEF) na obnovu zdrojů pitné vody. Občané věnovali na obnovu

52

země zničené zemětřesením podstatně více prostředků než vláda svými DMS zprávami a převodem peněz na konta nevládních organizací, dosud 36 milionů korun. Rozpočet ČR počítá pro účely humanitární pomoci s celkovou částkou 73 milionů na rok. Podle Bambasové však zatím uvolněné prostředky stačí. Vláda nechce všechny finance utratit na začátku roku, když není známo, k jakým katastrofám ještě může dojít, vysvětlila. Částka na humanitární pomoc byla kvůli ekonomické krizi pro tento rok zkrácena asi o 14 procent oproti loňskému roku. Předtím každoročně asi o 5 milionů rostla, řekla Bambasová. (zdroj: ČTK)

společností Deloitte a STORES Media s názvem Global Powers of Retailing. Složení první destíky maloobchodních společností zůstalo stejné jako v předchozím roce. Tato skupina v součastnosti představuje 30 % obratu největších 250 řetězců. Největším prodejecem zůstal americký Wal-Mart před francouzským Carrefourem a německým Metrem, které na čtvrté místo odsunulo britské Tesco. Většinu maloobchodníků teprve čeká hlubší zaměření se na internetové obchodování v souvislosti s nárůstem vlivu sociálních sítí. Podej online stále zabírá pouze 6,6 % celkových tržeb stovky největších maloobchodních firem na světě. U rycholoobrátkového spotřebního zboží to činí pouhých 0,9 %. (zdroj: www.deloitte.com)

Největším řetězcům rostly tržby i během recese Přední světové řetězce dokázaly i navzdory recesi zvýšit svoje třžby, většině z nich ale klesl zisk. Ve finančním roce 2008 (tj. ke konci června 2009) se tržby největších 250 maloobchodních společností zvýšily o 5,5 % na zhruba 3,8 biliónu dolarů. Ziskovost největších řetězců se meziročně snížila na 2,4 % z 3,7 % za finanční rok 2007, uvádí nová studie


Prodej automobilů V minulém roce v tuzemsku klesl prodej automobilů o více než 200.000 na 786.000 vozů. V roce 2008 se přitom v České republice prodalo více než milion aut. Informovaly o tom Hospodářské noviny, které vycházely z odhadů Svazu dovozců automobilů a společnosti Cebia. Tyto subjekty přitom svoje předpoklady opírají o počet úkonů na dopravních inspektorátech. (zdroj: ČTK)

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 53

Vyhozené peníze do vzdělávání soft-skills? Eva Holoubková působí jako metodický kouč v oblasti implementace systémů řízení, poradce a lektor soft-skills. Už otec managementu Peter Drucker psal o významu vzdělané pracovní síly. Byl přesvědčen, že peníze do vzdělání jsou vynikající investicí. Pro jednotlivce i pro firmu. Je tomu skutečně tak? Pojďme se zamyslet nad tím, jaký je skutečný efekt firemních vzdělávacích akcí. V žádném případě nechci zpochybňovat oblast hard-skills. Tam bych viděla zlepšení spíš ve formě a účinku, než v potřebnosti obsahu.

Úvaha první: Co je hard a soft? Zatím platí poměrně jasná hranice mezi oblastí hard-skills a soft-skills. Do měkkých dovedností patří vše, co se netýká oboru. U administrativních a manažerských pozic je však někdy diskutabilní, co je tvrdá dovednost. Mzdová účetní by měla znát zákony, vyhlášky a firemní pravidla účtování a vyplácení mezd včetně oblasti benefitů a různých náhrad. Co je však odborným vzděláním manažera? Oblast soft-skills se dnes dělí v podstatě do dvou okruhů: manažerské a komunikační dovednosti. I v manažerských dovednostech se pak jedná především o různé psychologické techniky. Kam však patří základní znalosti (nikoli dovednosti!) z oblasti systémů řízení? Kam vlastně patří management jako věda o řízení? Zdá se mi, že je diskvalifikován a zcela mylně interpretován jako „dovednost vše vysvětlit, v každé situaci si poradit, prostě umět vše okecat“.

Úvaha druhá: Parkinsonovy zákony stále platí Pan profesor by měl určitě radost, kdyby viděl, jak mu život dává za pravdu. Někdy je až s podivem, jak přesně popsal v 60. letech 20. století situaci na počátku století dalšího. Vzpomeňme alespoň dva jeho zákony. Ten první se týká změny rolí servisních útvarů a druhý užitku externích firemních poradců. Znám ještě stále firmy, které nemají personálního ředitele a celá jejich personalistika se týká pouze mezd a papírování kolem příchodu a odchodu zaměstnanců. Přijímání lidí mají na starosti jejich budoucí šéfové. A vzdělávání? Podporují se jazyky a odborný růst. Kontakty s oborem jsou ostatně u těchto firem součástí práce. Většina firem však funguje v duchu Parkinsona. Začalo to koncem 90. let, kdy se postupně top management přestal účastnit vzdělávacích akcí. Tento trend pokračuje


53

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 54

PERSONALISTIKA směrem dolů. Jakmile „něco“ nefunguje, pošlu svoje podřízené na školení. Začátkem století dvacátého se přidal ještě trend interního vzdělávání soft-skills. Zdánlivě ušetřím, když budu platit svým zaměstnancům (a to prosím v době outsourcingu!), nikoli drahým externistům. O kterých zákonech zde mluvím? 1. Původně servisní útvary se časem v organizaci zabydlí natolik, že nejen vymýšlejí práci pro sebe, ale časem i pro ostatní útvary. Množství práce narůstá, jsou potřeba další pracovní síly. 2. Přetížený management svoji existenci může potvrdit také tím, že si pozve externího poradce. To je taková pilná včelka, která přeletuje z květu na květ a sbírá pyl do svých pylových košíčků. Na jednom květu sebere, na druhém prodá. Poradce by měl platit zákazníkovi za to, co se u něj naučí, nikoli naopak.

Prodej se nezvýší? Co to s těmi lidmi je? Pozveme si poradce. Dnes je to buď personální auditor nebo Assessment centrum. Účastníci poté pečlivě vyplňují „timesheety“, pozitivně myslí a týmově spolupracují. To však bezprostředním zdrojem růstu prodeje asi taky nebude. Cyklus marnosti vyvrcholí tím, že pošleme obchodníky na kurz obrany proti stresu případně na víkendovou outdoorovou akci, aby si vyčistili hlavu. Dostaneme poté na růstu tržeb alespoň částku vydanou do těchto aktivit? A nezapomeňme, že účastníkům běží plat v době, kdy by mohli prodávat. Co jsme za svoje peníze získali? Jaké jsou vlastně cíle auditorů a psychologických expertů? Shodují se s firemními cíli? A má vůbec naše firma cíle nastaveny s ohledem na situaci na trhu a vlastní potenciál?

Úvaha třetí: Cíle firemního vzdělávání Mám takovou asociaci. Když se dnes řekne firemní vzdělávání, napadne mne „kolo marnosti“. Objeví se problém – třeba nízký prodej. Obchodní manažer, absolvent několika školení manažerských dovedností si zamne ruce: „Máme problém“. Obchodníci neprodávají, zřejmě proto, že to neumějí, musíme je poslat na školení prodejních dovedností. Od externího lektora vyslechnou všechny možné argumentační finty, je-li to lektor interní, tak ještě přednosti a nedostatky produktu, a připraví si, JAK strukturovat rozhovor, JAK po vyslovení ceny mlčet...

54

Nezapomínejme, že vzdělávání zaměstnanců není firemním cílem, ale naopak nástrojem k jejich dosažení. Přidělme mu tedy patřičné místo. Pokud ho máme jako součást benefitů (zaměstnanec sám volí, za co určitou částku utratí, zda za bazén nebo školení), je vše v pořádku. Neočekávejme však od vzdělávání víc, než nám


FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 55

VYHOZENÉ PENÍZE DO VZDĚLÁVÁNÍ SOFT-SKILLS? může nabídnout. V tomto případě však chápu pod pojmem vzdělávání různé formy školení v té podobě, jak je 99% vzdělávacích agentur a interních lektorů nabízí. Snad se shodneme na tom, že firemním cílem sice může být „Mít vzdělané zaměstnance“, ale vzdělávací proces vlastních zaměstnanců je proces minimálně vedlejší (podpůrný). Manažer, zvláště finanční, by určitě rád měřil efektivnost vzdělávacího procesu. Náklady se dají spočítat celkem snadno. Jak však měřit užitek, přínos vzdělávací aktivity? A tady narážíme bohužel na další, přímo obří bariéru firemní efektivnosti. Firemní systémy řízení a zvláště systémy zpětné vazby jsou založeny na hodnocení lidí, nikoli výsledků. S čistým svědomím hodnotíme pozitivně vzdělávací aktivitu, kde výsledkem je nějaká dovednost, dokonce komunikační. Jejím nositelem a majitelem je však zaměstnanec a nikoli firma. Proto mi nevadí, je-li vzdělávání chápáno jako benefit. Jeho cílem je totiž osobní rozvoj zaměstnance. Žijeme v tržím světě, kde se za všechno platí. Kdo platí, tak by měl také získat. Ale základním cílem vzdělávacích aktivit by měla být nějaká konkrétní pozitivní změna ve firmě (nikoli u člověka-zaměstnance).

Úvaha čtvrtá: Účinnost vzdělávacích nástrojů Jednou z hlavních činností manažera je vybírat z dostupných možností tu nejvýhodnější a poté ji s co nejnižšími nástroji využít. Je zvláštní, že je taková pozornost věnována výběru lektora a nikoli především nástroji realizace oněch pozitivních změn ve firmě. Kdybychom si po-

ložili „správné“ otázky „Jaké změny musíme uskutečnit ke splnění cílů?“ a „Jaké nástroje jsou k tomu nejvhodnější?“, tak se možná vůbec k výběru lektora nedostaneme, protože školení má při realizaci změn prakticky nulovou účinnost. Jaké možnosti tedy manažer má a kolik ho to řádově stojí? Kurzy a školení jsou dnes první a nejobvyklejší představou. Jejich cena se pohybuje cca do 30.000 korun na skupinu (otevřené vyjde dráž než firemní) za den. Otevřené je také podstatně méně účinné než firemní, ideální je školit rovnou celá pracoviště ve stejném čase. Zdůrazňuji, že stále mluvíme o měkkých dovednostech. Druhou nejoblíbenější, i když v poslední době už mírně ustupující metodou je osobní koučink manažerů a obchodníků. Jaké nadšení tu ještě před nedávnem vládlo! Výdaje na individuální koučink jsou pochopitelně vyšší než u skupinového školení. Základní cíl je stejný – osobní rozvoj zaměstnance. Manažer však není placen za to, že má lidi vzdělané, ale za to, že z nich „dostane“ právě takové výkony/výsledky, jaké momentálně firma potřebuje. A to nemluvím o tom, jak takový koučink probíhá v praxi. Že často supluje psychoanalytická sezení. Nebo snad u vás máte obchodního ředitele, který si dal za cíl osobního koučinku zvýšit tržby o 3%? S realizací změn nám také může pomoci externí poradce. V duchu Parkinsonových zákonů je stále méně poradců manažerských a více personálních. Jejich nástroje se tedy týkají lidského faktoru, do systémové oblasti se prakticky nepouštějí. V duchu Parkinsonových zákonů je i fakt, že čím menší přínos, tím vyšší cena – zde se pohybuje v řádu statisíců až milionů. Bohužel málo jsou používány různé moderované firemní workshopy a mítingy.


55

FM_01_10_zlom

27.1.2010

12:15

Stránka 56

PERSONALISTIKA Pokud mají jasně stanovený cíl, co má tým dohodnout a poté realizovat, jedná se o velmi účinný nástroj nejen shromažďování a uskutečňování zajímavých návrhů, ale i motivování účastníků. Sporná obliba tohoto nástroje je možná daná nedostatkem moderátorů, kteří dokáží v daném čase a s danou skupinou splnit předem stanovený program, resp. setkání sice proběhlo úspěšně, ale závěry chybí. Možná je to jen další důkaz mizivého přínosu školení – tentokrát v oblasti lektorských a koučovacích dovedností. Za nejúčinnější, ale v praxi už vůbec nepoužívaný nástroj považuji metodický koučink. Metodický kouč vede lidi k realizaci pozitivních systémových změn a současně je „trénuje“ v manažerských a komunikačních dovednostech. Efekt je

tedy vícenásobný. Cena se pohybuje řádově v desítkách tisíc za projekt. Výsledkem jsou nejen realizované změny, ale i motivovaní a vzdělaní zaměstnanci. Co je cílem vašeho firemního vzdělávání? Kolik jste investovali do vzdělávání v minulém roce a jaká je návratnost této investice? Na závěr už snad zbývá pouze položit si otázku: Jsou vaše výdaje do vzdělávání efektivní? Možná bude odpovědí projekt „Měření efektivnosti každého útvaru a zaměstnance“ a vzdělávači rádi začnou u sebe. ■

[email protected] www.eva-holoubkova.estranky.cz

1/2010

Ročník I Měsíčník Šéfredaktorka: Petra Kubíčková, tel.: 246 040 438, e-mail: [email protected] Odpovědná redaktorka: Andrea Fašková, tel.: 246 040 432, e-mail: [email protected] Předplatné: informace tel.: 246 040 400, objednávky: [email protected] Inzerce: Iva Suchnová, tel.: 246 040 439 Vydává: Wolters Kluwer ČR, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3 Tiskne: SERIFA, a. s., Jinonická 80, Praha 5 Sazba: Monika Svobodová Nevyžádané příspěvky nevracíme. Přetisk a jakékoli šíření dovoleno pouze se souhlasem vydavatele. Za správnost údajů uvedených v článcích odpovídají jejich autoři. Roční předplatné pro rok 2010 činí 2.000 Kč bez DPH (2.200 Kč včetně DPH, poštovného a balného). Předplatné je automaticky prodlužováno. V případě, že předplatitel nehodlá odebírat následující ročník, sdělí tuto skutečnost písemnou formou vydavateli, a to nejpozději 14 dnů před začátkem nového předpatitelského období. Předáno do tisku dne 26. 1. 2010. © Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010

56


Vážené čtenářky a čtenáři,

Recommend Documents