VáÏené malé obecenstvo, pfiijmûte prosím mé pozvání do kouzelného svûta labského údolí plného ãar a magie. Tentokrát se v‰ak vyhneme trpaslíkÛm, nebudeme dráÏdit obra nebo honit po lesích loupeÏivého rytífie. Projdeme spoleãnû tajemná zákoutí na‰eho mûsta, prozkoumáme dosud neprobádané území dále za hradbami a povíme si spoustu nov˘ch informací o mnohasetleté historii. Bûhem na‰eho putování nebudete potfiebovat kouzelné prsteny nebo hÛlky, vystaãíte s vlastním dÛvtipem. Na va‰í cestû pozornû sledujte zv˘raznûn˘ text, u kterého uvidíte velkou nebo malou sovu – takto oznaãím vÏdy nûco velmi dÛleÏitého, co byste mûli vûdût a zapamatovat si. MoÏná se vám to bude pozdûji hodit pfii fie‰ení úloh... Na závûr kaÏdé kapitoly najdete úkoly, oznaãené mou podobiznou, k jejichÏ vyfie‰ení vede nápovûda v textu. Po úspû‰ném vyplnûní tajenky zjistíte klíã - slovo nebo víceslovné pojmenování, které vepi‰te ve správném pofiadí na stranu tfii. S vyplnûn˘m seznamem poté mÛÏete nav‰tívit Informaãní stfiedisko mûsta Ústí nad Labem na Mírovém námûstí, kde ti nej‰ikovnûj‰í z vás obdrÏí mal˘ dárek. Zkrátka - pfiestaÀte doma zlobit a pojìte ãíst a lu‰tit!
3
ouzelné údolí fieky Labe bylo od nepamûti místem, kde Ïili lidé. Nálezy zvífiecích kostí dávají tu‰it, Ïe se zde usazovali jiÏ lovci mamutÛ kolem roku 25 000 pfied n. l. Postupnû byli stfiídáni lidmi nejrÛznûj‰ích starovûk˘ch kultur, dokonce lze nalézt na území mûsta keltské hroby.
K
Mezi nejstar‰í ãeské legendy fiadíme povûst o Pfiemyslu Oráãovi ze Stadic, zakladateli rodu PfiemyslovcÛ. Dle vidûní knûÏny Libu‰e byl dosazen na kníÏecí stolec pfiímo od pluhu a od té doby jeho následníci na dÛkaz úcty a oddanosti obouvali l˘ãené stfievíce a nasazovali pfies rameno jeho mo‰nu. Ve Stadicích pozdûji král Karel IV. na památku této události zprostil tfii statky povinnosti platit danû. Dnes zde mÛÏete nav‰tívit pomník Pfiemysla Oráãe – symbolicky jej tvofií pluh a kolem dokola zdobí v˘jevy z povûsti. Stfiedovûk zastihl Ústí nad Labem jiÏ jako osadu (od 10. stol. na‰eho letopoãtu), odkud ãesk˘ panovník kontroloval ve‰ker˘ obchod. Za tímto úãelem zde nechal postavit celnici a hrad. Ústí nad Labem jako mûsto známe od 13. stol. na‰eho letopoãtu, kdy ãesk˘ panovník Pfiemysl Otakar II. pozval do âech nûmecké osadníky. Od té doby ve mûstû pfiibyl kostel Nanebevzetí Panny Marie (dnes znám˘ také jako kostel se ‰ikmou vûÏí), kter˘ pÛvodnû slouÏil právû nûmeck˘m mû‰ÈanÛm. Ve 14. stol. byla vybudována nová celnice, kterou vût‰ina z nás zná spí‰e pod jménem hrad Stfiekov. Od roku 1563 jej vlastní páni z Lobkowicz. Konec jeho slávy pfiinesla 30letá válka, kdy byl cel˘ hrad vyplenûn. Husitské války mûstu moc dobrého nepfiinesly – r. 1426 bylo Ústí dobyto a vypáleno. Bitvu dnes pfiipomíná pomník „Na Bûhání“ u Chabafiovic, kter˘ dokládá jedno z nejslavnûj‰ích vítûzství husitÛ.
4
Podle zadání u kaÏdého fiádku vylu‰ti slova a poznej povûst, která je jednou z nejznámûj‰ích na‰eho kraje. Její název je první klíã. Zaãerni v‰echna políãka s dlouh˘mi samohláskami. Zbylá písmena vytvofií tajenku.
Zaãerni v‰echna políãka s mûkk˘mi souhláskami.
S Á Ó T A Ý Ů Ú D Í Í I C ÓÉ E
Zaãerni v‰echna políãka s tvrd˘mi souhláskami.
ŇPŠČL ĎUŘ Ž J ŤH
Zaãerni v‰echna políãka s obojetn˘mi souhláskami.
D L H I R B T N U Š CH K E
MO R F ÁČ B L
Zaãerni v‰echna políãka s krátk˘mi samohláskami.
A L E Ý I ČOU Í 5
a vlády JagelloncÛ mûsto pomalu bohatlo, velkou mûrou k tomuto stavu pfiispívala nejrÛznûj‰í fiemesla – dochovaly se doklady pÛsobení cechu hrnãífiského a pekafiského. RovnûÏ koÏe‰níci, tkalci nebo sladovníci mûli zastoupení. Kolem mûstsk˘ch hradeb se rozvíjelo ovocnáfiství, oblíbené víno z vinohradu pod Stfiekovem se vyváÏelo aÏ do DráÏìan. V nedalek˘ch Stfiíbrníkách tûÏili stfiíbro tûÏafii. Z této doby pochází i mûstsk˘ znak, kter˘ se v mírnû pozmûnûné podobû dochoval do dne‰ních ãasÛ. Po konci tvrdého období 30leté války zaãal pod vládou HabsburkÛ rozvoj mûsta opût vzkvétat.
Z
V dobû Napoleonova taÏení r. 1813 se poblíÏ Chlumce odehrálo nûkolik bitev mezi francouzskou armádou a oddíly Rakouska, Ruska a Pruska. Váleãné události dodnes pfiipomínají pomníky v Chlumci, Pfiestanovû a okolí. V prÛbûhu 19. stol. rostl v˘znam prÛmyslu, otevfiely se zde první povrchové doly na hnûdé uhlí. R. 1841 po Labi pfiiplul první ãesk˘ parník Bohemia a Ústí n. L. se na ãas stává nejvût‰ím pfiístavem Rakouska-Uherska. Rozebûhla se Ïelezniãní doprava a v roce 1851 byl zprovoznûn úsek Praha – DráÏìany. Ve mûstû vznikla fiada továren, r. 1856 Spolek pro chemickou a hutní v˘robu („Chemiãka“), tehdy nejv˘znamnûj‰í chemická továrna celého mocnáfiství. V ãásti Stfiekov vyrostly Schichtovy podniky (b˘valá „Setuza“) na v˘robu olejÛ, jedl˘ch tukÛ, m˘dla a margarínu. Ve mûstû byly zaloÏeny obfií rafinérie na v˘robu cukru, kter˘ se vyváÏel i do zahraniãí. Rostl poãet obyvatel, ktefií sem pfiicházeli za prací, mûstská samospráva pro nû zavedla tramvajovou dopravu, vefiejn˘ vodovod, mûstské láznû a divadlo. 20. stol. pfiineslo nejprve útrapy 1. svûtové války, po jejím konci rozvoj mûsta pokraãoval. Postavena byla správní budova Spolchemie, do r. 1934 nejvy‰‰í budova âeskoslovenska. K ní se postupnû pfiidal areál Masarykovy nemocnice, most Dr. E. Bene‰e a Masarykovo zdymadlo. V dne‰ním âinoherním studiu byl promítán r. 1929 první zvukov˘ film v âSR. 2. svûtová válka mûsto na ãas pfiipojila k Nûmecké fií‰i.
6
V dubnu 1945 do‰lo k bombardování americkou leteckou armádou, které zniãilo centrum mûsta. Následkem tohoto náletu do‰lo k vych˘lení vûÏe kostela Nanebevzetí Panny Marie o více neÏ dva metry, ãímÏ se tato vûÏ fiadí mezi nej‰ikmûj‰í ve stfiední Evropû. Pováleãn˘ v˘voj mûsta, násilné odsuny nûmeck˘ch obyvatel a období nadcházející totality pfiineslo mûstu roky ekonomické a kulturní stagnace. V souãasné dobû Ústí nad Labem patfií k moderním univerzitním mûstÛm s bohat˘m spoleãensk˘m a kulturním zázemím.
DoplÀ správnû následující ãíselné fiady a dozví‰ se, o kolik milimetrÛ je vych˘lená vûÏ kostela Nanebevzetí Panny Marie. 250 | 50 | 10 54 | 45 | 36 | 27 | 18 | 9
Dle legendy vybarvi obrázek a správnû jej pojmenuj.
6+4 | 7+3 | 8+2 | 9+1 | 10+
Δ
0|2|4|6 mm
7
šedá červená
žlutá ...a políčka bez symbolu ponechej nevybarvená
Pojmenuj známé stavby a zajímavé lokality Ústí nad Labem – písmenka v ãerven˘ch rámeãcích pfiepi‰ do hlavní tajenky, získበtak tfietí klíã.
8
9
stecko se sv˘m centrem, mûstem Ústí nad Labem, leÏí v severní ãásti âeské republiky, na hranici ãtyfi pfiírodních geografick˘ch celkÛ – âeského stfiedohofií, Labsk˘ch pískovcÛ, Podkru‰nohorské pánve a Kru‰n˘ch hor. Své jméno dostalo pravdûpodobnû podle ústí fiíãky Bíliny, která zde vtéká do fieky Labe. Vzdálenost od hlavního mûsta Prahy ãiní pfiibliÏnû 90 km, od hranic s Nûmeckem 25 km. Mûsto patfií k dÛleÏit˘m dopravním uzlÛm. S okolními státy jej pojí hustá síÈ silniãních, Ïelezniãních i vodních cest. Celkem zde Ïije témûfi 100 000 obyvatel, coÏ Ústí nad Labem fiadí na 7. místo v âeské republice. Je pfiirozen˘m kulturním a správním centrem celého Ústeckého kraje, sídlem Univerzity Jana Evangelisty Purkynû a mnoha v˘znamn˘ch organizací.
Ú
âeské stfiedohofií vzniklo bûhem tfietihor sopeãnou ãinností, která vytvarovala vyvrÏenou hmotu do podoby kuÏelÛ a kup. Mezi nejznámûj‰í vrcholy âeského stfiedohofií fiadíme horu Mile‰ovku (nejvy‰‰í, 837 m), Lovo‰ (570 m, kopec se dvûma vrcholy), Bukovou horu (683 m), BofieÀ (539 m) a horu Ostr˘ (718 m). Osu âeského stfiedohofií tvofií fieka Labe, která zde sv˘m pÛsobením vytvofiila jedineãné údolí, známé jako Brána âech – Porta Bohemica. Nádherné panorama fiíãní krajiny lze pozorovat z nûkolika vyhlídek. K nejhezãím patfií pohled z rozhledny na vrchu Varho‰È. Krásn˘ v˘hled se rovnûÏ nabízí od kostela sv. Barbory v Dubicích. Kouzlo údolí umocÀují vinohrady pokr˘vající stránû kolem vesniãky Velké Îernoseky. PÛvaby této malebné krajiny v minulosti obdivoval napfiíklad spisovatel Karel May nebo skladatel Richard Wagner. Dnes si mÛÏete projít cel˘ region po nauãn˘ch stezkách, popfiípadû projet na kole díky husté síti cyklotras a cyklostezek. Tou nejznámûj‰í je Labská stezka, která vede z Krkono‰ aÏ k Severnímu mofii v Nûmecku. Na území mûsta lze téÏ najít doklady pÛsobení sopeãné ãinnosti – tím nejznámûj‰ím je Vrkoã – skála, ãnûjící od bfiehu Labe aÏ do v˘‰ky 250 m. Je v˘jimeãná vûjífiovit˘m uspofiádáním jednotliv˘ch kamenn˘ch sloupcÛ pfiipomínající spletené dívãí vlasy. Bûhem jara jsou zde k vidûní trsy tafiice skalní, rostliny, kterou rozkvétá i protûj‰í skála pod hradem Stfiekov.
10
Souãástí v˘letu k Vrkoãi mÛÏe b˘t i náv‰tûva VaÀovského vodopádu na Podle‰ínském potoce. Nûkolik dal‰ích vodopádÛ naleznete v ‰ir‰ím okolí mûsta. Celkem tak lze nav‰tívit 12 men‰ích vodních kaskád, rozeset˘ch na potÛãcích kolem mûsta.
V textu vyhledej informace, které potfiebuje‰ pro dokonãení následujících vût. Vybarvi písmeno u správného zakonãení a pfiepi‰ jej do spodní tabulky. Získበtak ãtvrt˘ klíã. Mûsto Ústí nad Labem leÏí v
B • v˘chodní ãásti âR P • severní ãásti âR Vzdálenost z Ústí n. L. do Prahy je asi
U • 25 km O • 90 km V Ústí nad Labem Ïije asi
R • 100 000 obyvatel S • 100 obyvatel Mûsto Ústí n. L. je podle poãtu obyvatel na
Na stráních nad Velk˘mi Îernosekami se pûstuje
P • obilí
Skála pod hradem Stfiekovem b˘vá porostlá Ïlutû kvetoucí rostlinou. Jmenuje se
N • sluneãnice
B • vinná réva Mûsto Ústí n. L. leÏí na soutoku fiek
O • Labe a Bíliny U • Labe a Vltavy Známá Labská stezka vede z
M • tafiice Nejznámûj‰í vodopád v blízkosti Ústí n. L. je vodopád
I • VaÀovsk˘ Y • Panãavsk˘ V okolí Ústí n. L. nalezneme
H • Krkono‰ do Nûmecka
K • 3 vodopády
S • Krkono‰ do Rakouska
C • 12 vodopádÛ
Sopeãná skála Vrkoã má v˘‰ku
Nádhern˘ v˘hled na fieku Labe je z Dubic od kostela
T • 7. místû âR
Á • 1 600 m
A • svaté Barbory
D • 20. místû âR
E • 250 m
D • svaté Katefiiny
Nejvy‰‰í horou âeského stfiedohofií je
A • Mile‰ovka E • BofieÀ
11
absk˘mi pískovci naz˘váme oblast, která zaãíná kousek za mûstem smûrem k Dûãínu a pokraãuje aÏ na nûmecké území. R. 1972 zde byla vyhlá‰ena Chránûná krajinná oblast. Tvofií ji podivuhodné skalní útvary – pískovcové skály, kamenné ãediãové kupy a skalní hfiiby, které v nejvy‰‰ím bodû dosahují v˘‰ky aÏ 613 m. Tyto pískovce vznikly pfied 100 mil. lety, v období druhohor. Tehdy celou plochu pokr˘valo mûlké mofie. Postupn˘mi nánosy pískÛ a jílÛ z pevniny se dno zaãalo zvedat, poté voda ustoupila a pozdûj‰í sopeãná ãinnost, vítr, dé‰È, slunce a mráz pfietvofiily kamennou desku do dne‰ní podoby.
L
Labské pískovce jsou dnes vyhledávanou turistickou oblastí. Kdysi se sem lidé báli vstoupit – ‰eptalo se cosi o zl˘ch skfiítcích, ktefií ãlovûku nasypou do kapes bludné kofiení a on pak zabloudí... NejblíÏe na‰emu mûstu se nabízí v˘let do Tisk˘ch stûn, které jsou protkány celou sítí úzk˘ch soutûsek a roklí. Kru‰né hory se rozprostírají podél ãesko-nûmecké hranice v délce pfiibliÏnû 130 km a ‰ífice 40 km. Lidskému pÛsobení jsou vystaveny jiÏ déle neÏ tisíc let. Odedávna se zde tûÏily rudy, obsahující napfi. mûì, cín, stfiíbro a Ïelezo, pozdûji uran (od názvÛ rud vznikly i názvy obcí – Cínovec, Mûdûnec). V souãasné dobû dochází k obnovû lesního porostu, kter˘ byl v 2. pol. 20. stol. zasaÏen tzv. kysel˘mi de‰ti. Dnes patfií Kru‰né hory k nejãist‰ím v âeské republice. Najdete zde ideální podmínky pro horskou turistiku, cykloturistiku a dal‰í sporty, které lze provozovat na obou stranách hranice. V zimû mÛÏete lyÏovat, nejbliωím skiareálem od mûsta se stalo stfiedisko Telnice. Bûhem letních dnÛ k leno‰ení svádûjí vodní plochy, mezi nejznámûj‰í fiadíme Nechranickou pfiehradu nebo blíÏe Ústí zatopené doly Barboru, VarvaÏov a pfiírodní koupali‰tû v Chabafiovicích. Na území Ústecka zasahují Kru‰né hory svou v˘chodní ãástí, která tvofií pfiírodní park V˘chodní Kru‰né hory (území od Cínovce aÏ po Petrovice). Nejznámûj‰ím vrchem je ·piãák, nejv˘‰e poloÏen˘m bodem planina u Adolfova (750 m).
12
Vy‰krtej z mnohosmûrky zleva doprava, zprava doleva, shora dolÛ a zdola nahoru 12 zvífiat, která vidí‰ na obrázcích. Zbylá písmenka zapi‰ do spodní tabulky, jak jdou po fiádcích za sebou – pát˘ klíã je tvÛj. Nûkterá zvífiátka si mÛÏe‰ také vybarvit.
T N A K O L K N
A I K O P I C E
F S K H S Š Ě S
A L L O V K A A
13
R O V U E A S R
I N É T L S U P
Ž S P Á V T H Y
rozmachem prÛmyslu na Ústecku zaÏilo mûsto Ústí nad Labem rozkvût spoleãensk˘ a kulturní. R. 1909 bylo otevfieno Severoãeské divadlo opery a baletu, které na poli opery a operety dosáhlo nûkolika vynikajících v˘sledkÛ. Mezi speciality této scény patfií pofiádání „open air“ oper - pfiedstavení pod ‰ir˘m nebem. Dal‰í v˘znamnou umûleckou scénou je âinoherní divadlo, známûj‰í pod názvem âinoherní studio, které sídlí na Stfiekovû. R. 1929 se v této budovû uskuteãnilo první promítání zvukového filmu v tehdej‰ím âeskoslovensku. Mezi známé umûlce, ktefií v âinoherním divadle pÛsobili, patfií napfi. Jifií Barto‰ka, Ivana Ch˘lková nebo Karel Roden. Nenechte si téÏ ujít náv‰tûvu Muzea mûsta Ústí nad Labem, které schraÀuje pfiírodovûdné, geologické a archeologické sbírky, mapující pfiírodu severozápadních âech a âeského stfiedohofií. Po cel˘ rok se zde koná fiada akcí, urãen˘ch hlavnû studentÛm a dûtem. K oblíben˘m cílÛm rodinn˘ch v˘letÛ patfií zámeãek Vûtru‰e, kde se budete bavit sv˘m obrazem v zrcadlovém bludi‰ti nebo hledat cestu z bludi‰tû pfiírodního. Pro nejmen‰í je v areálu pfiipraven dûtsk˘ koutek a pro ty vût‰í sportovi‰tû.
S
Zvlá‰tní pozornost vûnujte ústecké ZOO, kterou zaloÏil jiÏ r. 1908 ústeck˘ obchodník Heinrich Lumpe jako soukromou ptaãí rezervaci. V souãasnosti zde najdete více neÏ 200 druhÛ zvífiat. Mezi nejoblíbenûj‰í ãinnosti náv‰tûvníkÛ patfií pozorování lachtanÛ a opic nebo cviãení a procházka slonÛ po areálu.
Za kulturou mÛÏete vyrazit i dále od mûsta. Pofiádáním kulturních akcí proslul napfi. Zámek Velké Bfiezno, je‰tû mal˘ kousek cesty za ním se nachází skanzen v Zubrnicích, kde se seznámíte s pÛvodním vesnick˘m zpÛsobem Ïivota. Milovníky hudby urãitû zaujme country festival Porta, soutûÏ mlad˘ch klavíristÛ „Virtuosi per musica di pianoforte“ nebo Mezinárodní festival sborového zpûvu. âlenitost ústecké krajiny také nabízí nejrÛznûj‰í sportovní radovánky, k nimÏ fiadíme hlavnû turistiku a cyklistiku. Pfiítomnost fieky Labe láká k provozování vodních sportÛ, termální koupali‰tû v Brné a plavecké areály nabízejí moÏnost koupání vefiejnosti. Nejroz‰ífienûj‰ím sportÛm, fotbalu a hokeji, jsou zasvûceny Mûstsk˘ stadion a Zimní stadion. Ústí nad Labem se stalo znám˘m téÏ díky Grand Prix v boxu, Mezinárodnímu taneãnímu festivalu a Cenû mûsta Ústí nad Labem v parkurovém skákání.
14
Labská královna tû dovede k ‰estému klíãi.
15
tûlocviãné náfiadí pouÏívané v moderní gymnastice pro cviãení rovnováhy
ochranná pokr˘vka hlavy z pevného materiálu jednoduch˘ dopravní prostfiedek se dvûma koly a ‰lapkami
pálka pro tenis ãi badminton
men‰í loì, plavidlo pohánûné vesly nebo motorem ãlovûk, kter˘ fiídí sportovní zápas, posuzuje sportovní v˘kony
kulaté zlaté, stfiíbrné ãi bronzové ocenûní nejlep‰ích sportovcÛ
nástroj k naplnûní (nafouknutí) du‰í kol ãi míãÛ sportovní vybavení potápûãe umoÏÀující rychlej‰í pohyb ve vodû
závûsné sportovní zafiízení pro basketbal (ko‰íkovou)
Vydalo Statutární mûsto Ústí nad Labem 2012 © Ilustrace Michal Novák Texty Zdenûk Havránek Hry Lenka RÛÏiãková DTP a tisk Magnus I s.r.o.
i
Informaãní stfiedisko mûsta Ústí nad Labem Mírové námûstí 1/1 400 01 Ústí nad Labem www.usti-nad-labem.cz
