Vážené dámy a pánové,

Pacient:

Vážené dámy a pánové,

V laboratoři stopových prvků Biomol- Med s.r.o. provádíme kvantitativní analýzu prvků obsažených ve vlasech. Na základě dlouholetého výzkumu a poznatků z odborné literatury jsme stanovili normy pro minerální složení vlasů pro středoevropskou populaci. Na základě nejnovější lékařské literatury, týkající se metabolizmu bioprvků, jsme popsali vztahy mezi prvky. Laboratorní výsledky stopové analýzy prvků jsou interpretovány lékaři spolupracujícími s naší laboratoří na základě poměru mezi prvky a množstvím daných prvků. V případě užívání léků je nezbytné ještě před užíváním výživových doplňků nezbytné spojit se s lékařem, který tyto léky ordinoval.. Doporučujeme preventivní užívání výživových doplňků, dále v případě onemocnění, během rehabilitace, rekonvalescence a také doporučujeme sportovcům. Výživové doplňky jsou stanoveny individuálně pro každou vyšetřovanou osobu a to na základě interpretace výsledků a taktéž je stanoven individuáolní výživový program. Během používání výživových doplňků se v některých případech můžete hůře cítit. V tomto případě je vhodné navštívit svého lékaře. Výše zmíněné zhoršení může být dáno probíhající detoxikací (zbavování se toxických látek) organizmu. Bezprostřední příčinou jsou toxické prvky nahromaděné v tuhých tkáních, které se uvolňují do krve a následně do močeZhoršení stavu by mělo být přechodné. V tomto období je možno snížit na několik dnů doporučené dávky na polovinu. S naší laboratoří spolupracují lékaři různých odborností. Laboratorní výsledek a naše interpretace metabolismu minerálů jsou pro ně vodítkem v diagnostice a umožňují přesněji poznat příčiny některých metabolických poruch. Je na lékaři, stanovit pro každého pacienta správný způsob výživy Veškeré inforace ohledně provedené analýzy poskytujeme na telefonním čísle: + 48 (042) 630-49-11.

Vedení Biomol- Med s.r.o.

Typ rychlý A

1. Úvod Výsledky minerálního metabolizmu, které jste obdrželi, jsou doplňkem biochemických analýz. Stopová analýza ve spojení s anamnézou, případně s lékařským vyšetřením, je cenným zdrojem informací, umožňujícím komplexní zhodnocení zdravotnho stavu a určení charakteristických rysů druhu metabolismu.Rychlost metabolismu může být ovlivňována řadou zevních faktorů, takových jako fyzická, duševní práce, emoční stavy, nízká, resp. vysoká okolní teplota, trávení a resorpce stravy, zvýšená hladina hormonů v krvi, zvláště pak hormonů štítné žlázy a dřeně nadledvin. Náležitá interpretace lékařské anamnézy (příp. pacientova dotazníku) a výsledků stopové analýzy umožňuje určení optimálního způsobu výživy organizmu. Používané popisy, jako "zvětšený" či "zvýšený" atd. si nevysvětlujte jako patologický (chorobný) stav, ale jako obraz stavu metabolických procesů. Správné rozmezí koncentrace prvků a poměr mezi nimi mohou být považovány za jeden z parametrů určujících nedostatek nebo nadbytek určitého prvku. V řadě výzkumných středisek jsou již 30 let prováděna vyšetření metabolismu minerálů. Výsledky analýzy prvků mohou: - poukazovat na predispozice k určitému onemocnění, - podporovat léčbu, - vysvětlit poruchy spojené s řadou patologických stavů. Na základě výsledků Vám doporučujeme individuální dietu a doplňkovou výživu (vitaminyminerály-antioxidanty), jejímž cílem je zlepšení Vašeho zdraví.

2. Základy interpretace výsledků stopové analýzy vlasů Lidský organizmus je biochemickou továrnou, která pracuje bez přestávky. V každé buňce dochází ke katabolizmu (spalování), vytváří se energie nezbytná pro zachování všech fyziologických funkcí organizmu. Způsob , kterým získáváme nebo vydáváme energii, závisí na našich genech a prostředí , ve kterém žijeme. Metabolismus, neboli rovnováha mezi katabolismem a anabolismem, jinými slovy řečeno je to látková přeměna. Během roku dospělý sní více než 1 tunu potravin, obsahujících cca 70% vody. Potrava obsahuje cukry nebo-li sacharidy, tuky a bílkoviny. Cukry a tuky stanoví základní zdroj energie vznikající během katabolických procesů. Bílkovina je zdrojem pro anabolické procesy.. V závislosti na rychlosti metabolických přeměn mohou vznikat nové generace buněk, tj. s odstupem několika dnů či týdnů, případně měsíců. Kvalita obnovených tkání závisí na genetice a zevních faktorech a především na způsobu výživy. Správná regenerace našich vnitřních orgánů určuje rychlost stárnutí našeho organismu. Jelikož genetická informace je v následujících generacích čím dál tím víc chudší (z důvodu chybění enzymu; telomerázy nové buňky dostávají zkrácené chromozomy), doba našeho života je omezena. Pokud všechny naše orgány budou správně fungovat, mohli bychom stárnout tak dlouho, dokud je schopen žít náš mozek a nervová soustava, tj. 110-130 let. V dnešní době nejsme schopni genetiku přímo ovlivnit, můžeme však případná rizika určitým způsobem nivelovat. Na druhé straně nesprávné stravovací návyky mohou ovlivňovat naši genetiku pomocí negativního působení volných radikálů. Nesprávnou výživou snižujeme správnou funkci antioxidační bariéry, urychlujeme stárnutí působením volných radikálů. Každý organismus jednoho druhu má Stránka 4 s 28

Typ rychlý A

striktně určené vlastnosti, které definují jeho funkce.V rámci jednoho druhu se vyskytují významné fyziologické ale i anatomické rozdíly. Tyto rozdíly jsou dány různými faktory prostředí a geneticky. Z toho vyplývá, že každý organismus je biochemickou individualitou, která má rozdílné výživové nároky. Jak je možné definovat a popsat svou biochemickou individualitu? Jakým způsobem můžeme objektivně stanovit naše výživové nároky? Na tyto otázky obdržíme odpověď pomocí typování metabolismu. Avšak, jaká kritéria je třeba přijmout jako základ pro typování metabolismu? V dějinách medicíny bylo popsáno na toto téma mnoho teorií. Po provedení analýzy veškerých dostupných publikací je možno vyvodit závěr, že všichni odborníci popisovali stejné jevy, avšak v různých jazycích. Úroveň těchto popisů jednotlivých typů metabolismu byl podmíněn rozvojem civilizace jednotlivých kultur. Homeopatická typologie (zakládá se na bioprvcích, kterých má organismus nejvíce, čili na vápníku, fosforu a síře) – znik určitého typu je dán převahou jednoho ze zárodečných listů v plodovém životě, tj. entodermu, mezodermu a ektodermu. - Konstituční typ vápníku (Calcarea carbonica) - osoby podsadité, kypré - v embryonálním stádiu převládá entoderm, ze kterého se vyvíjí trávicí soustava; tyto konstituční typy mají sklon k obezitě, oneoněním trávicího systému a kloubů; v jejich metabolismu převládá metabolismus vápníku. - Konstituční typ síry (Sulphur) – osoby štíhlé, v embryonálním stádiu převládá mezoderm, ze kterého se vyvíjí svalová, kostní soustava, dále pojivová tkáň, krev a pohlavní orgány; tyto konstituční typy osob mají sklon k onemocněním páteře; často v okolí tělních otvorů mají trvalé zarudnutí; mají sklon k excitaci, jsou energické a mají rychlý metabolismus. - Konstituční typ fosforu (Calcarea phosphorica) – osoby hubené, vysoké, u kterých převládá kostní systém nad svalovým, v embryonáním stádiu převládá ektoderm, ze kterého se vyvíjí nervová soustava, tyto konstituční typy mají dobře vyvinuty smyslové orgány, mají vysoký intelekt a sklon k onemocněním kostního systému, v metabolismu převládá metabolismus fosforu. - Konstituční typ fluóru (Calcarea fluorica) – jedná se vetšinou o hubené jedince, s asymetrickou stavbou těla, trpí onemocněními souvisejícími se stavbou organismu čili onemocněními kostní, svalové soustavy, onemocními klobů a pojivové tkáně. V Číně již před několika tisíci lety lékaři definovali životní energii jako výsledek vlivu kosmické energie na jednotlivé orgány, které mají vlatsnosti přírodních elementů, tj. dřeva, ohně, země, vody a kovu a která tvoří obraz mužského jang a ženského jin. Lékaři z Dálného Východu vytvořili systém aurvedy, který se také zakládá na pěti elementech, přičemž se rozlišují tři základní: vata, pitta, kapha. Tito lékaři tvrdili, že každá osoba je kombinací všech tří výše uvedených elementů s tendencí k převládání jednoho nebo dvou z nich. Celá staletí byla hledána definice systemizující různorodost lidské rasy. Vždy za výchozí bod byl brán specifický způsob využití biochemické energie na úrovni fyzické a emocionální přes definovanou skupinu lidí. Určován byl tzv. temperament. Středomořská starověká kultura vytvořila Hypokratovou teorii, kterou poukazoval na temperament: cholerický, flegmatický, melancholický a sangvinický. Stránka 5 s 28

Typ rychlý A

V současné době metabolismus lze hodnotit dle různých kritérií; může to být: I. Intenzita činnosti jednotlivých žláz s vnitřní sekrecí (štítná žláza a nadledvinky): Metabolické typy dle aktivity žláz s vnitřní sekrecí: 1) Typ adrenalinový – osoba podsaditá, atletického vzhledu, pohodová, trpělivá, mající pochopení; pro udržení zdraví nezbytně potřebuje fyzickou aktivitu, která zlepšuje okysličení organismu; osoba, která ráda dominuje ve svém okolí; nejlépe jí prospívá vysoce bílkovinová dieta a strava 3x denně; pokud přibírá na váze, tak přibírá na břiše a její tloustnutí může značně ovlivňovat metabolismus tuků (obdoba konstitučního typu vápníku - Calc. Carbonica). 2) Typ štítné žlázy – osoba rychlá, energická, netrpělivá, která má ráda intenzivní práci, často se přivede do stavu krajní vyčerpanosti a znechucení, aby s časem opět získala formu a zase těžce pracuje; díky rychlému spalování může jíst hodně a přitom má štíhlou postavu; dobře funguje, ikdyž jí 1x denně; značný intenzivní život poměrně často vede k poruchám štítné žlázy; když se objeví nadváha, těžce se shazují nadbytečné kilogramy (obdoba konstitučního typu fosforu Calc. phosphorica). 3) Typ hypofyzární – osoba štíhlá, protáhlé postavy, jsou ji lhostejné potřeby svého organismu; intelektuál, který se ve svém životě řidí logikou; profesionální aktivita se prolíná s nechutí pracovat a s depresí; této osobě prospívá vegetariánská strava a strava 5-6 x denně v malých porcích; se sklonem k navýkovým látkám, kouření, alkoholu atd. (obdoba konstitučního typu síry - Sulphur). II. Stav vegetativní rovnováhy (převáha sympatiku, resp. parasympatiku v rámci autonomní nervové soustavy): Metabolické typy dle stavu vegetativní rovnováhy: 1) Převládání sympatiku – způsobuje uvolnění svaloviny zažívacího traktu, což brzdí vylučování trávicích hormonů a snižuje resorpci živin; tato osoba preferuje lehce stravitelnlou dietu, převážně vegetariánskou. 2) Převládání parasympatiku – vysoký svalový tónus zažívacího traktu, intenzivní činnost trávicích žláz; tato osoba preferuje smíšenou stravu obsahující zvířecí bílkovinu. III. Rychlost tvorby energie, její transport a zprůsob využití. Typy metabolisku dle tvorby, transportu a využití energie Vápník se účastní transportu mezi extra a intracelulárním prostorem (účastní se transportu živin přes biomembrány). Veškeré nepravidelnosti mohou přímo ovlivňovat rychlost tvorby energie v základním procesu vytvářejícím vysoce energetické sloučeniny, čili mohou ovlivňovat oxidační fosforilaci. Fosfor je nezbytný pro všechny cykly, ve kterých se tvoří buněčná energie. Poměr vápníku a fosforu poukazuje na hromadění fosforu, příp. vápníku v buňkách. Popisuje, jaký typ energetického metabolismu převládá v daném organismu.

Stránka 6 s 28

Typ rychlý A

1. Hodnota poměru Ca/P ve stopové analýze prvků vlasů nad 2,6 ukazuje na pomalou tvorbu energie a na převládající anabolické procesy. Charakteristické rysy: - nízká glykolytická aktivita; - pomalé vylučování kyseliny solné; - špatné tolerování bílkovin. Dieta by měla urychlit metabolismus a uvést do rovnováhy činnost žláz s vnitřní sekrecí. Tento stav lze dosáhnout dodržováním následujících doporučení: - hlavní jídlo: snídaně a oběd by měla obsahovat živiny s převahou bílkovin s nejvyšší biologickou hodnotou (max. 1g bílkoviny na 1 kg hmotnosti); - je třeba umírněně konzumovat složené cukry (sacharidy) v podobě kaší, rýže, brambor, luštěnin. Množství sacharidů by nemělo překročit 50- 60 g na den, max. 100 g; - je třeba omezit pití mléka a mléčných výrobků a zařadit tyto potraviny do jídleníčku max. 2x týdně; - vyvarovat se konzumaci jednoduchých cukrů, tj. cukru, zákuskům, slazeným nápojům, ovocným štávám, slazeným jogurtům, džemům, cukrovinkám, sladkostem. 2. Hodnota poměru Ca/P ve stopové analýze vlasů méně než 2,6 svědčí pro rychlou tvorbu energie a převládající katabolismus. Charakteristické rysy: - vysoká glykolytická aktivita; - vysoká koncentrace glukózy v krvi; - pomalé vylučování slinivkových enzymů; - špatné tolerování cukrů s vysokým indexem glykemickým. Dieta by měla zpomalit metabolismus a uvést do rovnováhy funkci nerovové a hormonální soustavy. Tento stav lze dosáhnout dodržováním následujíccíh doporučení: -

poměr komzumovaného tuku k bílkovině má být 3:1; je třeba konzumovat více mléčných výrobků; je třeba omezit spotřebu složených cukrů, tj. kaší, brambor, rýže, chleba, jejichž množství by nemělo přesáhnout 45-55 g na den; je třeba se vyvarovat všem jednoduchým cukrům s vysokým glykemickým indexem.

V popisu výsledku stopové analýze jsme vzali na věmdomí veškeré vyjmenované způsoby klasifikace typů metebolismu. Dloholeté zkušenosti týmu pracovníků Biomol-Med umožnily vytvořit správnou interpretaci stopové analýzy prvků vlasů, kterou můžeme nazvat DIAGNOSTIKOU VÝŽIVOVÉHO STAVU.

Stránka 7 s 28

Typ rychlý A

3. Výsledky prvkové analýzy vlasů Analýza prvků byla provedena spektometrem ICP Optima 5300 DV Perkin Elmer 221

576

240

516 528

220

480

200

473

495 450

430 432

301 258 215 172

384

160

336

140

405

170

27

18

360

153

24

16

136

21

14

18

12

15

10

12

8

9

6

315

119

270

288

120

240

100

192

80

102 225

Stopové prvky b - vyšetřované množství p - správná hodnota d - přípustná rozsah

85 180 68

129

144

60

135

86

96

40

90

6

4

43

48

20

45

17

3

2

0

0

0

0

0

0

Ca

2007-06-29

20

30

187

180

387 344

22

33

204

Na

51 34

K

P

0

Zn

Mg

Fe

b

433.6

b

481.7

b

204.2

b

445.2

b

126.2

b

17.9

b

9.7

p

300.0

p

240.0

p

100.0

p

160.0

p

165.0

p

26.0

p

17.0

2,821

1,95

0,65

1,04

0,052

15

2,604

1,8

0,6

0,96

0,048

0,06

14

2,387

1,65

0,55

0,88

0,044

0,055

16

13

0,065

2,17

1,5

0,5

0,8

0,04

0,05

1,953

1,35

0,45

0,72

0,036

0,045

12 11 10

1,736

1,2

0,4

0,64

0,032

0,04

9

1,519

1,05

0,35

0,56

0,028

0,035

8

1,302

0,9

0,3

0,48

0,024

0,03

1,085

0,75

0,25

0,4

0,02

0,025

7 6 5

0,868

0,6

0,2

0,32

0,016

0,02

4

0,651

0,45

0,15

0,24

0,012

0,015

3

0,434

0,3

0,1

0,16

0,008

0,01

0,217

0,15

0,05

0,08

0,004

0,005

2 1 0

0

Cu

0

0

Ni

0

Mn

0

Se

Cr

0

Mo

Co

b

8.2

b

2.17

b

0.72

b

0.44

b

0.25

b

0.015

b

0.035

p

12.5

p

2.0

p

1.5

p

0.5

p

0.8

p

0.04

p

0.05

0,065

60

56 532

0,06

55

51 821

8,14

0,055

50

47 110

7,4

45

42 399

0,05 0,045

0,169

8,88

4,16

0,11

0,156

3,84

0,101

0,143

3,52

0,092

0,13

37 688 32 977

5,18

30

28 266

4,44

0,074 0,104

2,56

0,091

2,24 0,055

0,03

0,078 25

23 555

3,7

20

18 844

2,96

1,92 0,046

0,065

1,6

0,037

0,052

1,28

15

14 133

2,22

0,039

0,01

10

9 422

1,48

0,026

0,018

0,64

0,005

5

4 711

0,74

0,013

0,009

0,32

0

0

0

0

0

0

0,015

Ge

Si

b - vyšetřované množství p - prípustna množství d - přípustná rozsah

0,064

0,035

0,02

Toxické prvky

2,88

5,92

0,04

0,025

S

I

0,028

Sn

0,96

0

V

Sr

b

0.02

b

18.0

b

47114.0

b

7.4

b

0.045

b

0.092

b

0.76

p

0.05

p

46.0

p

28000.0

p

5.0

p

0.13

p

0.06

p

3.2

2,784

0,067

2,552

0,062

2,32

0,056

2,088

0,05

1,856

0,045

1,624

0,039

1,392

0,034

As Hg Al Cd Pb

1,95

0,65

0,65

13

0,39

5,2

1,8

0,6

0,6

12

0,36

4,8

1,65

0,55

0,55

11

0,33

4,4

1,5

0,5

0,5

10

0,3

4

1,35

0,45

0,45

9

0,27

3,6

1,2

0,4

0,4

8

0,24

3,2

1,05

0,35

0,35

7

0,21

2,8

0,9

0,3

0,3

6

0,18

2,4

0,75

0,25

0,25

5

0,15

2

0,6

0,2

0,2

4

0,12

1,6

1,16

0,028

0,928

0,022

0,696

0,017

0,45

0,15

0,15

3

0,09

1,2

0,464

0,011

0,3

0,1

0,1

2

0,06

0,8

0,232

0,006

0,15

0,05

0,05

1

0,03

0,4

0

0

0

0

0

0

0

B

Li

Ba

As

Hg

Arsenium Rtuť Hliník Kadmium Olovo

0

Al

Cd

Pb

b

2.32

b

0.056

b

0.4

b

0.082

b

0.05

b

2.23

b

0.02

b

1.78

p

1.5

p

0.04

p

1.5

p

0.5

p

0.5

p

10.0

p

0.3

p

4.0

Stránka 8 s 28

+45 % +101 % +104 % +178 % -24 % -31 % -43 % -34 % -62 % -30 % -69 % +40 % -76 % +8 % -52 % -12 % +53 % +55 % -73 % +68 % -60 % -61 % +48 % -65 %

3,2

0,117

35

Vápník Sodík Draslík Fosfor Zinek Hořčík Železo Měď Molibden Kobalt Chrom Lithium Stroncium Nickel Mangan Selen Vanád Bor Baryum Síra Germanium Křemík Jod Cín

0,083

6,66

40

Ca Na K P Zn Mg Fe Cu Mo Co Cr Li Sr Ni Mn Se V B Ba S Ge Si I Sn

-84 % -90 % -78 % -93 % -55 %

Typ rychlý A

Proporce 28

3,38

26

3,12

4,68

3,38

4,32

3,12

3,96

2,86

3,6

2,6

3,24

2,34

2,88

2,08

2,52

1,82

28

342

2,16

1,56

24

285

24 2,86

14

1,56

12

1,3

456

1,8

1,3

20

1,04

8

1,44

1,04

16

0,78

6

1,08

0,78

12

0,52

4

0,72

0,52

8

0,26

2

0,36

0,26

4

10

0

Ca/P

b - zkoumaná hodnota p - správná hodnota d - přípustná rozsah

513

399

32

16 1,82

Proporce

36

18 2,08

570

40

20 2,34

627

48 44

22 2,6

52

228 171

0

0

Ca/Mg

114

0

Ca/K

57

0

Ca/Na

0

Ca/Fe

Ca/Sr

b

0.97

b

24.2

b

2.12

b

0.9

b

44.7

b

570.5

p

2.6

p

7.0

p

3.6

p

2.6

p

25.0

p

131.0

28

30

3,12

4 380

6 413

26 2,88

27 24

2,64

3 650

24

22

5 247

2,4 20

4 015

5 830

3 285

21

18

2,16

4 664

1,92

4 081

1,68

3 498

2 920 18

16

2 555

14

15

2 190

1,44

12 12

2 915

1 825

1,2

10

2 332

8

1 749 6

1 166

730

0,24

583

365

0

0

0,48 3

2 0

Ca/Si

0

Na/Mg

Na/K

b - zkoumaná hodnota m - minimalní hodnota

1 095

0,72

6

4

0

K/Co

K/Li

b

24.1

b

26.9

b

2.36

b

5834.0

b

3646.0

p

6.5

p

4.0

p

2.4

p

2000.0

p

2500.0

819

572 1,416

18

20

16

18

-63 % -2 % -41 % +92 % +573 % +246 % +31 % -65 % -12 % -37 % +335 % +79 % +46 % +192 % +271 % +68 %

Toxické proporce

1 460

0,96

9

Ca/P Na/K Ca/K Zn/Cu Na/Mg Ca/Mg Fe/Cu Ca/Na Cu/Mo Fe/Co Ca/Sr Ca/Fe K/Li K/Co Ca/Si I/Se

Ca/Pb Zn/Cd Fe/Pb Mg/Pb

Správný Správný Správný Správný

756

528 1,298

693

484 1,18

630

440 1,062

504

0,826

308

10 378

0,59

315

176

0,472

252

132

0,354

189

88

0,236

126

220

12 10

441

0,708

264

14 12

0,944

352

16

14

567

396

8 8 6 6 4

4

2 44

0,118

63

0

0

0

Fe/Co

Fe/Cu

2

0

Cu/Mo

Zn/Cu

0

I/Se

b

277.1

b

1.18

b

547.0

b

15.39

b

16.8

p

440.0

p

0.9

p

625.0

p

8.0

p

10.0

Toxické proporce 288

7,02

6 941

264

12 6,48

6 310

11 5,94

240

5 679

10 5,4

216

9

5 048

4,86

192 4 417

4,32

3 786

3,78

3 155

3,24

8

168

7

144

6

120 2 524

96

5

2,7 2,16

4

1,62

3

1,08

2 1

1 893

72 48

1 262

24

631

0,54

0

0

0

Ca/Pb

Zn/Cd

Fe/Pb

0

Mg/Pb

b

244.0

b

6310.0

b

5.4

b

10.0

m

84.0

m

500.0

m

4.4

m

6.0

Stránka 9 s 28

Typ rychlý A

4. Popis výsledků prvkové analýzy vlasů Druh Vašeho metabolizmu je dán: Dietou - v níž převládá značná konzumace uhlohydrátů. Hormonálně – metabolismus minerálů poukazuje na zvýšenou činnost nadledvin a štítné žlázy(nezaměňovat s hyperfunkcí výše uvedených žláz s vnitřní sekrecí). Vnitřní prostředí (homeostáza) závisí na činnosti srdečně cévního systému, dýchacího, zažívacího systému, dále na termoregulaci a na činnosti žláz s vnitřní sekrecí. Zažíváním – typ metabolismu minerálů poukazuje na rychlé vstřebávání minerálů a na rychlé využití živin. Může to vést ke zrychlení metabolických přeměn a také Váš organismus může mít problémy s udržením správné výše energetického stavu. Osoby s tímto druhem metabolismu často jí a pojídají. Pacient, u kterého dlouhodobě převládá tento typ metabolismu může: mít zvýšenou tělesnou teplotu, být přecitlivělý, mít vysoký krevní tlak, nadměrně se potit, přibírat na váze v pase a ramenou. Stresory (stresogenní faktory) - V medicíně je stres popisován jako stav, který je projevem řady nespecifických změn v organismu člověka, zvířete, ke kterému dochází vlivem působení stresorů. K psychickým stresorům patří různé situační podněty, konfliktní a frustrující situace. Stresorem může být také faktor biologický, chemický, termický, námaha, faktor, který v menší či větší míře spouští nespecifické změny v organismu. U stresu rozlišujeme 3 stadia: stadium poplachové, stadium rezistence a schvácení (exhausce). Stresory vedou k narušení stability vnitřního prostředí, tzv. homeostázy v organismu. V případě, že na organismus působí velmi silný stresor, resp. působí dlouhodobě, dochází k vyčerpání adaptačních mechanismů. V tomto období narůstá riziko vzniku řady nemocí, zejména kardiovaskulárních, revmatismu, zažívacích, ale i metabolických a alergických poruch. Ve stresových situacích, jako tzv. regulátory, se uplatňují: mozek, nervy, hypofýza, štítna žláza, nadledviny, játra, ledviny, cévní systém, pojivová tkáň a bílé krvinky (leukocyty). Výsledky analýzy poukazují, že poruchy ve Vašem organismu mohou být vyvolány nesprávným množstvím prvků a také jejich špatným poměrem (proporcí).Vzájemný poměr mezi prvky, určený touto analýzou, odráží aktuální stav minerální rovnováhy ve Vašem organismu. Ve Vašem případě metabolismus minerálů poukazuje na rychlé tempo metalolických procesů. Tento stav může vést k výskytu všech stresových stadií. Pacient s tímto typem metabolismu minerálů potřebuje hodně živin. Interpretace poměru bioprvků

Název

Stránka 10 s 28

Popis

Typ rychlý A

Vápníku k fosforu Ca/P

Sodíku ke draslíku Na/K Vápníku k draslíku Ca/K

Zinku k mědi Zn/Cu

Sodíku k hořčíku Na/Mg

Vápníku k hořčíku Ca/Mg

Fosfor patří k metabolicky nejdůležitějším prvkům, je nezbytný pro správný chod buněčného metabolismu. Poměr vápníku k fosforu uvádí, zda se hromadí fosfor nebo vápník v organismu a také určuje, které energetické procesy převládají ve Vašem organismu . Fosfor je základní složkou metabolických prostředků, representovaných především fosfátovými vazbami ( ATP). Vápník určuje nervosvalovou excitabilitu. Vzájemný poměr Ca/P určuje rychlost energetických procesů v organismu. Pravidelný výsledek Štítná žláza má významný vliv na metabolismus vápníku a draslíku. V případě, že vzájemný poměr Ca/K se odchyluje od normy (má nízkou hodnotu), může svědčit pro zvýšenou aktivitu štítné žlázy (nemusí se však jednat o hyperfunkci štítné žlázy) v případě významné poruchy štítné žlázy bude uvedena informace o nutnosti vyšetření. Zinek a měď velmi významně ovlivňují činnost pohlavních hormonů (estrogenů a progesteronu). Nesprávný poměr těchto prvků může poukazovat na poruchu výše zmíněných hormonů. V případě nadbytku estrogenů je zjišťováno hromadění mědi v organismu, při nadbytku progesteronu, hromádění zinku. Nedostatek estrogenů a mědi, může vést k osteoporóze, k vyvolání postmenstruáční tenze a ke klimakterickým potížím. Vysoké koncentrace estrogenů a mědi způsobují předmenstruační tenzi a amenorheu.. Koncentrace těchto prvků může velmi brzy, tj. ještě před laboratorními výsledky hladin estrogenů a progesteronu, upozornit na hormonální odchylky. Ve Vašem případě nesprávný poměr zinku k mědi svědčí pro vysokou koncentraci progesteronu ve vztahu k estrogenům. Koncentrace sodíku a hořčíku je úzce spjata s hladinou krevního tlaku. Vysoká koncentrace sodíku v organismu při současně vysokém poměru Na/Mg může svědčit pro zvýšenou tvorbu aldosteronu (hormon) a vést k vysokému krevnímu tlaku. Váš výsledek poukazuje na riziko zvýšeného krevního tlaku. Hořčík v organismu se vyskytuje v poměrně stabilních vazebných vztazích s vápníkem. Kationt hořčíku ovlivňuje svalovou kontrakci. Poměr Ca/Mg působí na stav svalového nápětí. Vápník spolu s hořčíkem se podílejí na svalové kontrakci a relaxaci. Nesprávný poměr mezi těmito prvky v závislosti, kterým směrem je narušena proporce těchto prvků, může zvýšit resp.snížit svalový tónus. Dlouhodobě se udržující nesprávna proporce mezi těmito prvky může vést k řadě dalších poruch. Ve Vašem případě poměr Ca/Mg poukazuje na zvýšené svalové napětí, které se může projevovat častými křečemi, pocitem trvalého napětí, poruchami zažívacího traktu (zejména zácpou).Také může vést i k přesunu vápníku v organismu a to z míst o zvýšené koncentraci do míst s nízkou koncentraci (jedná se o tzv. transmineralizaci). Transmineralizace je založená na přemisťování vápníku. Dělíme ji na 3 hlavní etapy: vstřebávání ve střevě, hromadění v kostech, vylučování močí. V případě špatného poměru Ca/Mg může dojít k „vyplachování“ vápníku z organismu a vést k osteoporóze.

Stránka 11 s 28

Typ rychlý A

Železa k mědi Fe/Cu

Mědi k molybdenu Cu/Mo

Železa ke kobaltu Fe/Co

Vápníku ke stronciu Ca/Sr Vápníku k železu Ca/ Fe

Vápníku k olovu Zinku ke kadmiu Zn/Cd Železa k olovu Hořčíku k olovu Mg/Pb

Poměr Fe/Cu je nesprávný s ohledem na vysoký obsah Fe (Fe/Cu = 2:1). Tento stav může svědčit pro zvýšené množství volných radikálů. Váš výsledek svědčí pro zvýšenou tvorbu volných kyslíkových radikálů a pro sníženou funkci antioxidační bariéry. Fyziologické působení molybdenu závisí na řadě interakcí mezi jinými prvky. Obzvlášť důležitou úlohu sehrává správný poměr mezi Cu a Mo. Jelikož měď a molybden patří mezi antagonistické prvky, nadbytek molybdenu vede k nedostatku mědi. Nízká hodnota poměru mědi k molybdenu i při vysoké koncentraci mědi svědčí pro poruchu vstřebávání mědi. Kobalt soupeří se železem o přístup k plazmatickým transportním bílkovinám.V případě nízké koncentrace železa se může zahájit proces ukládání kobaltu v měkkých tkáních, především ve štítné žláze. V důsledku retence kobaltu ve štítné žláze se mění její metabolismus, může vzniknout struma, dále poruchy srdečního rytmu a také průjmy. Nízký poměr železa při vysoké koncentraci kobaltu svědčí pro náchylnost k poruchám štítné žlázy. U Vás byl zjištěn nízký poměr Fe/Co při vysokém obsahu kobaltu. Tento stav poukazuje na Vaše predispozice k poruchám štítné žlázy. Pravidelný výsledek Poměr vápníku k železu, obdobně jako poměr železa k mědi, odráží metabolismus železa v organismu. Odchylka poměru Ca/Fe při nízkém obsahu železa může poukazovat na predispozice k chudokrevnosti. Pravidelný výsledek Pravidelný výsledek Pravidelný výsledek Pravidelný výsledek

Charakteristika metabolizmu - Zjištěné hodnoty poukazují na riziko osteoporózy 2 (vysoký poměr Ca/Mg, nízká koncentrace mědi). - Zjištěné hodnoty svědčí pro náchylnost k potravinovým alergiím, respiračním, což může souviset s koncentrací zinku a nízkým poměrem Zn/Cu a vysokou koncentrací mědi. - Zjištění hodnoty poukazují na možnost výskytu poruch v oblasti buněčné imunity - Zjištěné hodnoty svědčí pro náchylnost k infekcím. - Zjištěné hodnoty poukazují na možnost výskytu přecitlivělosti centrální nervové soustavy, např. na hluk, neklid, poruchy spánku. - Zjištěné hodnoty svědčí pro náchylnost k jaterním poruchám . - Zjištěné hodnoty svědčí pro poruchu metabolismu bílkovin – může se jednat o souvislost s krevní skupinou. Stránka 12 s 28

Typ rychlý A

-

-

Zjištěné hodnoty svědčí pro sklon k nervově-svalovým poruchám. Zjištěné hodnoty svědčí pro sklon k poruchám slinivky a sleziny. Může to být spojeno s nestabilní koncentrací glukózy v krvi, s nižšími hodnotami slinivkových enzymů . Taktéž může docházet k poruchám vstřebávání bílkovin a tuků. Zjištěné hodnoty poukazují na riziko aterosklerózy. Zjištěné hodnoty svědčí pro náchylnost k poruchám pravidelné syntézy kolagenu, což může zvýšit riziko onemocnění kosterní a svalové soustavy. Poruchy činnosti vegetativního nervového systému, především ve formě převahy činnosti sympatiku. Sklon k výskytu potravinových a respiračních alergií, což může souviset s nízkým poměrem Ca/Pb a vysokou koncentrací olova. Zjištěné hodnoty svědčí na sklon k poruchám funkce žaludku.

5. Doporučení ZÁSADY, KTERÉ UMOŽNÍ VYVAROVAT SE CHYB VE STRAVOVÁNÍ: Stravovací doporučení jsou založena na analýze prvků, lékař, který provedl úplné vyšetření pacienta je povinen doporučení potvrdit nebo změnit: 1) Nejez současně tučné potraviny a potraviny kyselé chuti. 2) Snaž se nejíst ovoce jako dezert. 3) Není dobré v jednom jídle spojovat maso a výrobky z mléka. 4) Pokud se po jídle, které obsahuje maso a uhlovodany s obsahem škrobu (kaše, rýže, brambory) cítíš dlouho syt/a, pak jez tyto zhlovodany 15 minut dříve než maso. 5) Jídla nezapíjej. 6) Po teplém jídle nikdy nepij studené nápoje a zvláště ne po tucích. 7) Nepřejídej se (snaž se vstát od stolu trochu dříve než jindy) – neznamená to ale, že musíš mít hlad. 8) Snaž se jíst zeleninu vařenou nebo blanšírovanou; syrová by měla tvořit 1/4 snědené zeleniny; syrovou důkladně rozžvýkej. 9) Nejez mezi jídly. 10) Nespojuj ovoce s mlékem. 11) Zřekni se jídla, které ti nedělá dobře. 12) Snaž se jíst co nejvíce teplých jídel – hlavně na snídani. 13) Snaž se nejíst jižní ovoce, zvláště v zimě. 14) Užívej koření a vybírej je podle potřeby a druhu jídla. 15) Nelze stanovit dietu trvale, žádný způsob výživy není bez vady. 16) POZOR!!! Zkus si zapisovat jak se cítíš po snězení různých potravin, pozoruj jak se cítíš za 2-3 hodiny po jídle - lékaři-konzultantovi-dietologovi to umožní upřesnění Tvého jídelníčku, stanovení "palivové směsi" na míru. Konečnou etapou diety je dosažení následujících výsledků: Stránka 13 s 28

Typ rychlý A

-

malé množství potravy může ukojit hlad; změny ve stravování způsobí, že organizmus bude správně živen a plný energie; užívaná dieta bude chutná a přizpůsobená našemu stylu života. V počátečním období stravovacích změn je doporučena lékařská kontrola. Je potřeba se obrátit na lékaře nebo dietologa za účelem získání pomoci při skládání jídelníčku na základě našich doporučení. Po dobu trvání programu se mohou objevit následující vedlejší projevy: - křeče nohou, - zvýšená citlivost na určité chutě, např. slanou, - závratě, - zácpa, - ketolátky v moči, - bolesti břicha a jater, - snížení chuti k jídlu. Tyto projevy by měly odeznít. V okamžiku zesílení výše jmenovaných projevů se je třeba obrátit o radu k lékaři. Množství přijímané potravy je třeba regulovat podle vlastních pocitů, a řídit se níže uvedenými radami. Podané množství potravy lze zvýšit nebo snžit podle pocitu hladu a vnitřního pocitu. Nejdůležitější je správný poměr mezi tuky, bílkovinami a cukry. Po určité době vám organizmus sám oznámí své potřeby, ale k tomu, abyste úplně vytypovali svůj metabolizmus, je zapotřebí času. Užívat amatérsky jakoukoliv dietu po delší dobu není vhodné. POZOR! Jestliže po ukončení programu máš nadále chuť jíst např. sladkosti nebo jiné stejné potraviny - to znamená, že Tvůj způsob stravování nadále není správný.

PODROBNÉ DOPORUČENÍ V organizmu vyšetřovaného převládá rychlá tvorba energie. Tento typ metabolizmu je charakterizován sníženou odolností organizmu k dlouhodobému stresu (je to následek nadbytku glukózy ve stravě). Cílem dietetických doporučení a doporučením vitamínů a mikroelementů je zpomalení rychlosti metabolických přeměn a také vyrovnání funkce nervového systému. Toho lze dosáhnout použitím odpovídajícího suplementačního programu a také změnou stravy. Za tímto účelem vám doporučujeme učinit následující dietetická opatření: 1) Je potřeba zvýšit spotřebu potravin se zvýšeným množstvím tuků v poměru k bílkovinám a uhlovodanům. Takovými potravinami jsou např.: vaječné žloutky, bůček, smetana, máslo, olej, krkovice. 2) Je zapotřebí jíst více mléčných výrobků; 4 - 5 dní v týdnu (plnotučných) - toto doporučení se netýká osob s krevní skupinou 0. 3) Je potřeba silně omezit příjem složitých uhlovodanů, tj.: kaší, chleba, zeleninu do přibližně 50 g uhlovodanů denně (ne více než 30% z celkového množství potravin) např.: 1 střední brambor obsahuje 10 g uhlovodanů, krajíček chleba kolem 12 - 15, kaše a rýže obsahují 70% uhlovodanů). Uhlovodany je nejlépe jíst v podobě zeleniny (nejraději vařené nebo blanšírované; syrovou zeleninu je nejlépe jíst s malou dávkou různých rostlinných olejů).

Stránka 14 s 28

Typ rychlý A

4) Je nutno se kategoricky vyvarovat příjmu jednoduchých cukrů (potravin s vysokým glykemickým indexem), tj. cukru, pečiva, sladkých nápojů, ovocných šťáv, sladkých jogurtů, džemů a sladkostí. 5) Je vhodné zvýšit množství porcí na 3 denně a zároveň zmenšit jejich velikost. 6) Nejsou vhodné dlouhé přestávky mezi jídly. Zvláště vhodné pro tento metabolický typ jsou potraviny s větším obsahem: - vápníku: plnotučný bílý tvaroh, keíir, vaječný žloutek, lískové ořechy, šproty, 30% smetana. - hořčíku: bukové oříšky, dýňová semínka, játra, vlašské a lískové ořechy, mandle, kakao, fazolky. - chrómu: pivovarské kvasnice, divoká rýže, maso, ořechy, černý pepř, chřest, houby. - vitamínu B12: plnotučný bílý tvaroh, skopové, mandle, slepičí vejce. Je třeba se vyhýbat potravinám s vysokým obsahem: - sodíku: sůl, kypřící prášek, bílé pečivo, kysané zelí, dušená šunka, solené ryby, olivy. Je nutno zvýšit příjem níže uvedených potravin potravin za účelem zpomalení tempa metabolickcýh přeměn: vepřová krkovice, salami, vepřové klobásky, bůček, anglická slanina, 30% smetana, máslo, plnotučný bílý tvaroh, podmáslí, sardinky, kachna, husa, mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, olivový olej, lněný olej, kapusta, křen, brokolice, avokádo. Je třeba se vyhýbat potravinám, které urychlují metabolické přeměny: pšenice a výrobky z ní, rýžové otruby, štika, humr, treska, pstruh, krůta, brojlerované kuře, hovězí, cukr, med, džem.

Stránka 15 s 28

Typ rychlý A

6. Program používání výživových doplňků Níže doporučujeme denní dávky. Tyto výživové doplňky mohou obsahovat jiné mikroelementy a vitaminy, než –li ty, které jsou uvedené na výkresu. Je to spojeno se vzájemným působením mikroelementů a vitamínů, které vedou k optimálnímu složení organismu. Prvni část - Výživový program

Výživový doplněk

ráno

poledne

večer

Ananas - enzymy podporujíci travéni

0

1

0

každý den, přes tři měsíce

po jídle

Česnek 400 mg

1

1


po jídle

po jídle

Bio C Plus

1

0

0


před jídlem

1

1

30 minut před jídlem


1

0

Omega-3 Complex

0

každý druhý den, přes tři měsíce

B Complex

0


0

po jídle

Koenzym Q10 30 mg

1


po jídle

Sylimarol 70 mg

0


Calcium Magnesium

1


po jídle

0

0

1

1

po jídle

po jídle

0

1 po jídle

Druha část - Preventivní program

Výživový doplněk

ráno

poledne

večer

Česnek 400 mg

0

1

0

každý den, přes šest měsiců

Omega-3 Complex

po jídle

0

0

každý druhý den, přes šest měsiců

DOUBLE X


0


Sylimarol 70 mg

1

0

po jídle

0

0


1 po jídle

Calcium Magnesium

1


po jídle

Stránka 16 s 28

1

0

0

Typ rychlý A

Doporučujeme používat přírodní vyživové doplňky. Doporučujeme dostatečný pitný režim a k přípravě pokrmů používat čištěnou vodu, za použití vodních filtrů. Upozornění: Výše uvedený program stanoví nabídku pro lékaře, kteří rozhodují o podání vyživových doplňků. Cílem je dosažení pomocí vhodných výživových doplňků vhodného množství prvků v organismu. Upozornìní: Nemocny na novatvar nemužou přijímat: Vitamin B, Železo, Folic Acit, Chrom, Ginkgo Biloba, Glukozamina, Multivitamin, Daily, Double X. Nemocny na padoucnici nemužou přijímat: Omega 3.

Stránka 17 s 28

Typ rychlý A

7. Minerální přeměna Vápník (Ca) Vápník je důležitou minerální složkou organizmu. Má vliv na správnou funkci mnoha regulačních mechanizmů. Je nepostradatelný v mnoha procesech, např. pro nervosvalový převod, pro činnost svalů, pro správný vývoj kostí, pro procesy srážlivosti krve, pro aktivaci některých enzymů, pro propustnost membrán. Vápník se nachází v organizmu v množství silně překračujícím význam kteréhokoliv jiného prvku. Kolem 99% vápníku se nachází v kostech. Ionizovaný vápník hraje důležitou úlohu ve srážení krve, v udržování správné vzrušivosti srdce, svalů a nervů. Podílí se na propustnosti buněčných membrán. Na vápníku závisí činnost mnoha enzymů, fungování svalů, hojení ran, hormonální přenos podráždění, síla kostí, pevné nervy, optimizmus, entuziazmus, klidná vyrovnaná povaha, pravidelná činnost srdce, správné srážení krve, vychytávání železa v organizmu, zdravé zuby, zdravý spánek. Vápník umožňuje přenášení nervových impulzů, je zodpovědný za kontraktilitu svalových vláken, podílí se na mnoha enzymatických procesech, hraje velkou roli v regulaci práce srdce, má protialergické působení. Vystupováni: čokoláda, fíky, hrách, faole, jogurt, kedlubny vařené, zelí, špenát, kopr, losos z konzervy s kostmi, makrela z konzervy s kostmi, mandle, ořechy lískové, mléko plnotučné, parmezán, ementál, riccota, gouda, čočka, fíky sušené, camembert, vaječný žloutek, mák. Sodík (Na) Sodík je nedůležitějším kationtem extracelulární tekutiny. Společnost mu dělají aninty, hlavně chloridový a hydroxylový. Hydroxylový anion je nezbytný pro regulaci acidobazické rovnováhy. Velmi důležitou úlohou sodíku je udržování potřebného osmotického tlaku tělesných tekutin. Takto se chrání organizmus před nadměrnými ztrátami tekutin. Sodík hraje rovněž úlohu v zachování správné vzrušivosti svalů, propustnosti buněčných membrán. Sodík a draslík řídí celé hospodaření s elektrolyty a mají vliv na acidobazickou rovnováhu organizmu, hrají roli při převodu vzruchů ve všech nervových buňkách. Vystupováni: chléb, halibut, treska, turbot, mléko plnotučné, olivy, slané tyčinky, salát, brokolice, sardinky v oleji, celer, ředkvička, ementál, gouda, eidam, šunka. Draslík (K) Draslík je nitrobuněčným iontem, který má na starosti správné vodní a elektrolytové hospodářství organizmu. Je nezbytný pro syntézu bílkovin, podílí se také na metabolizmu uhlovodanů. Má vliv na správné fungování systému nervového a svalového. Draslík je nejdůležitějším kationtem intracelulární tekutiny. Hraje zásadní úlohu v aktivitě srdečního svalu. Nitrobuněčná koncentrace draslíku plní mnoho metabolicky důležitých funkcí, zároveň se syntézou bílkovin. Draslík a sodík řídí celé hospodářství elektrolytů a mají vliv na acidobazickou rovnováhu organizmu, hrají hlavní úlohu v převodu impulzů ve všech nervových buňkách. Na draslíku závisí: okysličení mozku, práce svalů, fungování a výživa buněk, fungování ledvin, vodní hospodářství organizmu, správná činnost srdce, uhlovodanový metabolizmus. Draslík je mimořádně důležitý při kontrakcích svalových vláken, syntéze bílkovin, glykogenu a přeměně glukozy. Vystupováni: avokádo, banány, brokolice,broskeve sušené, červená řepa,chléb celozrný, fazole podkova, fazole limenské, fazole sušené vařené, sója vařená, hrách, jogurt nízkotučný, tykev, zelí, losos, makrela, Stránka 18 s 28

Typ rychlý A

meloun kantalupa, mandle, mléko odtučnělé, meruňky sušené, ořechy buráky, dýňová semínka, salát, celer, sleď, snapper – ryba, pomerančová šťáva, rajská šťáva, chřest, vařený špenát, švestky sušené, brambory vařené, brambory pečené. Fosfor (P) Fosfor se vyskytuje v každé buňce organismu, ale kolem 80% fosforu se nachází ve formě sloučenin s vápníkem v kostech. Ve formě fosforylovaných esterů hraje fosfor velkou úlohu při skladování a transportu energie. Poměr vápníku k fosforu v potravě má vliv na vstřebávání a vylučování těchto prvků. Jestliže je jeden z těchto prvků v převaze, zvyšuje se vylučování druhého prvku. Fosfor je potřebný nejen pro energetickou přeměnu, ale podílí se i na tvorbě kostí a zubů, účastní se acidobazické rovnováhy, pomáhá vytvářet fosfolipidy, které slouží jako stavivo pro mozek a nervové buňky, podílí se na synteze nukleových kyselin-desoxyribonukleové-DNA a ribonukleové-RNA. Vystupováni: telecí, čokoláda mléčná plnotuč, noky, mléko kondenzované, ořechy, semena, pšeničné otruby a klíčky, pstruh, tuňák, sardinky v oleji, ementál, gouda, eidam, tavený sýr, luštěniny, játra, mozeček, uzeniny, vepřové, hovězí, vaječný žloutek. Zinek (Zn) Zinek plní mnoho základních funkcí v organizmech. Jako součást různých enzymů (nebo jejich aktivátorů) se podílí na metabolizmu bílkovin a uhlovodanů a pravděpodobně i tuků. Jeho vstřebávání organizmem je velmi různé, závisí na jakosti stravy a interakci mezi zinkem a jinými prvky. Zinek hraje také určitou úlohu ve fungování reprodukčních orgánů, zvláště u mužů, má také detoxikační účinky (antagonista kadmia a olova). Jistý metabolický antagonizmus se ukazuje mezi Zn-Cd a Zn-Cu. Vstřebávání zinku mohou omezovat vápník a hořčík. Zinek je nezbytný pro syntézu bílkovin, je důležitou součástí trávicích enzymů, podílí se na hospodaření s inzulinem, podporuje imunitní systém. Zinek se podílí na udržování rovnováhy jiných stopových prvků, jako manganu, hořčíku, selenu a mědi. Užitečné působení zinku v organizmu spočívá kromě všeobecného zlepšení metabolizmu také v urychleném hojení ran, zvláště při ztrátových poraněních kůže, zlepšení duševních funkcí a také v ochraně žluté skvrny oka před degenerativními změnami. Vystupováni: telecí, maso dušené, dýně a dýň. semínka, humr, krůte pečená, krabi vaření, hovězí svíčková, ořechy, semena: dýně, slunečnice, ústřice syrové bez lastur, ústřice uzené, tvaroh žlutý, sleď, obilné produkty, otruby pšeničné, hovězí maso, játra hovězí a vepřová, hlemýždi, játra telecí vařená, úhoř, obilí, žloutek. Hořčík (Mg) Hořčík se podílí na metabolických procesech. Hraje důležitou úlohu v procesu svalového stahu (současně i srdečního svalu), udržuje normální srdeční rytmus. Má vliv na nervově-svalovou dráždivost (je antagonistou vápníku). Má také pozitivní vliv na krevní srážlivost - je stabilizátorem krevních destiček a fibrinogenu. Stimuluje mechanizmy obranyschopnosti organizmu, má vliv na správný vývoj kostního aparátu a také uklidňuje. Hořčík je makroelementem nezbytným pro správnou funkci buněk. Vitamin B 6 (pyridoxin) zvětšuje syntezu GABA, která plní v organizmu funkci neurotransmiteru, usnadňuje vstřebávání hořčíku ze zažívacího traktu. Díky synergickému působení obou činitelů, preparát odstraňuje stavy neklidu, který vznikl na organickém nebo psychickém podkladě, ale neovlivňuje schopnosti se učit a koncentraci. Zabraňuje stressům, bolestem hlavy a závratím. Hořčík je nutný pro správný metabolizmus vápníku a vitaminu C. Ovlivňuje metabolismus sodíku, draslíku a vápníku. Je potřebný při synteze bílkovin, chrání vlásečnice ve svalech před poškozením, podílí se na synteze značného množství enzymů, hraje klíčovou úlohu v biochemických energetických přeměnách cukru v krvi. Nedostatek hořčíku způsobí poruchu těchto procesů a je taky Stránka 19 s 28

Typ rychlý A

příčinou jiných metabolických dysfunkcí organizmu, hlavně v buňkách hladkých svalů a svalu srdečního. Hořčík plní roli v profylaxi i terapii různých nemocí a předchází nervové podrážděnosti, depresi a vegetativní dystonii. Vystupováni: banány, droždí pivovarské, fazole, hrách, pohanka, kakao, čokoláda, krabi, kuře, mandle, ořechy para, ořechy a semena, ořechy lískové, ořechy vlašské, ořechy buráky, ořechy kešu, otruby pšeničné, párky, dýňová semínka, sójové produkty, ryby mořské, sardelky, čočka, špenát, šunka, sója, hovězí, vepřové, brambory. Železo (Fe) Železo s součástí mnoha enzymů a sloučenin bílkovin s kovy, které s účastní na oxidačně-redukčních pochodech. Železo je podstatou hemoglobinu a myoglobinu a také mnoha porfyrinových enzymů, které souvisí a nitrobuněčným dýcháním. Část železa je bezprostředně využívána buňkami erytroblastického aparátu k produkci hemoglobinu, zbytek se hromadí ve formě feritinu hlavně v játrech a slezině nebo v jiných orgánech. Sérovou bílkovinou pro transport železa je transferin. Železo uskladněné v organizmu je v dynamické rovnováze s tím, které se nachází v plazmě. Zásobní železo se může také vyskytnout ve spojení s hemosiderinem, který se proti feritinu vyznačuje malou schopností odevzdávání prvku do tkání a malou rozpustností. Železo je součástí erytrocytů, bílkoviny (hemoglobinu), který přenáší kyslík a také bílkoviny, která uskladňuje kyslík ve svalech-myoglobinu. Na železe závisí: působení enzymů, stav červených krvinek, buněčné dýchání, správná činnost srdce, procesy buněčného dělení hormonální změny rozvoj svalů, stav imunitního systému, zásobování buněk kyslíkem. Vstřebávání a také metabolická funkce železa souvisí s působením jiných prvků. Zvláště antagonistický účinek mají kadmium (Cd), mangan (Mn), olovo (Pb) a zinek (Zn). V případě mědi je vztah složitý a často i synergický v souvislosti s jejich spoluprácí v oxido-redukčních procesech. Biodostupnost železa brzdí fosfor, což je způsobeno snadným vypadáváním fosforečnanů železa v různých situacích. Vystupováni: chléb celozrný, hrách, fazole, šťovík, houby, mlži, maso, např. svíčková, šunka, krkovice, ořechy, ovoce sušené, dýňová semínka, játra smažená. Měď (Cu) Měď je jedním ze stabilních prvků lidské krve. Její koncentrace v plazmě kolísá mezi 100-130 mg/l00 ml a je nepatrně větší u žen než u mužů. Měď aktivuje enzym nezbytný pro stavbu erytrocytů a má vliv na správné fungování krvetvorby. Jasný je také její vliv- kromě jiného cestou přes syntezu dopaminu- na rozvoj nervového systému a také- prostřednictvím syntézy kolagenu a elastinu - na regeneraci pojivové tkáně. Kromě toho měď spolu se zinkem působí proti poškození, která jsou vyvolána volnými kyslíkovými radikály. Měď je součástí a aktivátorem enzymů pro reakce různého typu. Měď je potřebná pro absorbci a metabolizmus železa. Měď hraje roli při okysličování vitaminu C. Základní úloha mědi ve zvířecím organismu je svázána s její účastí v různých enzymech, které se účastní v oxidačně-redukčních procesech, např.cytochromové oxidaci u vyšších zvířat, má stimulační vliv na množství a aktivitu hemoglobinu. Měď v ceruloplasmě (bílkovina plasmy) je jednou z nejpohyblivějších forem tohoto prvku v organizmu a v této podobě reguluje metabolizmus a transport železa. Má vliv na metabolizmus lipidů (např. cholesterolu) a na vlastnosti myelinové pochvy nervových vláken. Měď je nezbytná pro správný metabolizmus pojivové tkáně, pro fungování mozkových buněk. Nedostatek mědi způsobuje poruchy jmenovaných procesů, které se projeví v různých skupinách nemocí, jako je např. anemie, omezení vzrůstu a plodnosti, poruchy nervového systému (migrena), nemoci krevního oběhu a také osteoporoza. Ve zvířecích buňkách se měď koncentruje hlavně v mitochondriích a v jádře. Koncentrace v ostatních organelách buňky je různá Stránka 20 s 28

Typ rychlý A

podle druhu tkáně. Schopnost tvořit sloučeniny s nukleovými kyselinami může způsobit trvalé změny jejich struktury a v návaznosti s tím i jejich vlastností biochemických a dokonce i genetických. Měď tvoří snadno sloučeniny s různými bílkovinami, hlavně s malou molekulou nebo s bílkovinami obsahujícími síru. Thiosloučenina kovu jako bílkovina bohatá na sulfhydrylové skupiny má obrovskou schopnost přijímat měď a je do značné míry odpovědná za její zvýšený obsah v játrech. Interakce vznikající mezi mědí a jinými prvky mohou být příčinou jejího druhotného nedostatku nebo toxicity. Nejčastěji se jedná o antagonismus mezi mědí a zinkem (Cu-Zn), kterým se vysvětluje mnoho projevů, které se vážou k nedostatku mědi. Zvýšené množství zinku nebo zvýšené vylučování mědi vyvolává různé metabolické poruchy a hlavně nesprávnou přeměnu lipidů, která vede k nemocem věnčitých tepen nebo k psychickým poruchám. U zvířat je nejčastěji pozorována porucha rovnováhy mezi mědí a molybdenem (Cu-Mo), která se váže na dodatečné působení síry. Vyšší obsah molybdenu vylučuje z metabolického cyklu měď a vyvolává projevy jejího deficitu. Antagonizmus měď-molybden je potencován sírou. Vlivem molybdenu se zvyšuje vazba mědi ve formě nevstřebatelných sloučenin. Synergizmus v systému Cu-Fe má naproti tomu prospěšný vliv na průběh různých enzymatických procesů a hlavně při syntéze hemoglobinu. Vápník hraje v procesu vstřebávání mědi organizmem prospěšnou roli proto, že měď se lépe vstřebává v kyselém prostředí. Vystupováni: houby, maso, semena, ledvinky, ořechy, ovoce sušené, rajčata, celozrné výrobky, rýže natural, játra smažená, zelenina listová zelená, brambory. Chrom (Cr) Chrom je nezbytný pro normální vývoj lidského organizmu i organizmů zvířat. Obsah v potravě člověka i zvířat pokrývá denní potřebu a činí u dospělého člověka kolem 50-200 mg denně. Jeho denní dávka v potravě se ve Velké Británii odhaduje na 320 mg, ve Spojených státech na méně než 50 mg. Tato dávka už nemusí pokrýt denní potřebu organizmu. Chrom stabilizuje hladinu cukru v krvi. Snižuje hladinu cholesterolu a triglyceridů v krevních cévách, kontroluje chuť k jídlu, stimuluje energetickou přeměnu a syntezu mastných kyselin, urychluje transport aminokyselin do buněk, stimuluje činnost inzulinu při využití glukozy a také zvětšuje toleranci ke glukoze. Chrom se nachází ve všech tkáních i když ve vyjímečně malém množství. Obsah chromu v organizmu dospělého muže činí méně než 6 mg. Velmi omezené množství chromu v potravě zvířat způsobuje poruchu růstu a životaschnost. Tyto projevy ustupují, pokud je dieta doplněna 5 ppm chromu. Pozorováním bylo doloženo snížení tolerance cukru u zvířat, která byla živena dietou chudou na chrom a tyto projevy ustoupily po podání chromu. Chrom se u zvířat vyskytuje hlavně ve dvou formách mocenství - Cr3+ a Cr6+. Protože chrom má tendeci k redukci, kation Cr3+ převažuje ve většině tkání kromě jater. Chrom se váže s nukleovými kyselinami a koncentruje se v jaterní buňce. Tento kov plní určitou roli v metabolizmu glukozy, některých bílkovin a také tuků. Je přítomen ve struktuře některých enzymů, např. trypsinu, také stimuluje aktivitu jiných enzymů. Zvláště zajímavá a nevyjasněná je jeho účast v metabolizmu cholesterolu. Připouští se, že vzestup cholesterolu v plasmě u starších lidí je svázán s poklesem hodnoty chromu ve tkáních krevního oběhu. Naproti tomu je funkce chromu v glukozovém metabolizmu těsně svázána s účinkem inzulinu a nadměrný příjem cukrů urychluje jeho vylučování z organizmu. Vylučování Cr3+ je mnohem menší než vylučování Cr6+. Některé nemoci, zvláště oběhového aparátu, mají vliv na metabolizmus chromu. Vystupováni: černý pepř, droždí pivovarské, grejpfruty, houby, artyčoky, melasa, maso, ořechy semena, ořechy buráky, ústřice, pecky, celozrné produkty, pšenice a pšeničné otruby, rozinky, rýže natural, chřest, švestky, játra telecí, vaječný žloutek. Molybden (Mo) Stránka 21 s 28

Typ rychlý A

Molybden je počítán k mikroelementům nezbytným pro organizmus, i když nebyly prokázány evidentní účinky jeho nedostatku u člověka. Koncentrace tohoto prvku v plazmě činí 6.0+/-2.2 µmol. Molybden vstupuje do molekuly následujících kovových enzymů: xantinoxidazy, oxidazy aldehydu, oxidazy síry s také jiných, které se účastní v metabolizmu bílkovin, tuků a purinů. Největší koncentrace molybdenu v lidském organizmu byla nalezena v játrech a ledvinách, v kostní tkáni a zubech. Vystupováni: droždí pivní, květák, semena, ořechy, pecky, celozrné a sojové produkty, rýže natural, čočka, špenát, luštěniny, játra hovězí, zelený hrášek. Kobalt (Co) Všeobecná hodnota kobaltu v organismu činí 18,7 µmol (1,1mg), koncentrace v plazmě činí 2+/-1 nmol/l. Denní potřeba činí méně než 10 mmg (méně než 0,2 µmol). Kobalt vystupuje v organizmu jako vitamin B 12 , je kofaktorem dvou důležitých enzymů: isomerazy metylmalonyl-CoA a ribonukleotidové reduktazy. Vitamin B12 se účastní tvorby koenzymů, které přenášejí jednouhlíkaté fragmenty a které je zabudovávají do nově syntezovaných purinových a pyrimidinových sloučenin. Tak funguje vit. B12 a jejím prostřednictvím je kobalt těsně svázán se syntézou nukleových kyselin. Vystupováni: vitamín B12, aloe. Stroncium (Sr) Role tohoto prvku není zcela vyjasněná- pravděpodobně hraje stroncium roli v procesech růstu kostí, má také předcházet ubývání skloviny zubů. Možná, že se účastní v energetických procesech buněk. Jeho koncentrace v krvi činí 0,4-0,1 µmol/l. Nikl (Ni) Koncentrace tohoto prvku v krvi činí 82+/-22 nmol/l. V lidském organizmu kolem 18% jeho množství je umístěno v kůži. Kromě toho byla zvláště vysoká koncentrace niklu nalezena v kostní dřeni, v uzlinách, jádrech a také v potu. Prostřednictvním potu probíhá vylučování tohoto prvku. Role niklu v organizmu není ještě zcela objasněna. Připisuje se mu účast v transportu kyslíku ke tkáním, v synteze enzymatických bílkovin, v přeměně uhlovodanů, tuků a bílkovin, ve tvorbě hormonů. Bohatým zdrojem niklu je čokoláda, celozrné obilí, ryby, semena luštěnin. Nedostatek niklu může být způsoben chybnou dietou nebo stressem. Vystupováni: čokoláda, krabi, semena, ořechy, celozrné produkty, ryby mořské, luštěniny. Mangan (Mn) Mangan se účastní různých fyziologických pochodů, hlavně jako aktivátor regulující metabolizmus glukozy a jiných uhlovodanů a lipidů (zároveň s cholesterolem) a také bílkovin. Mangan ale se nestává součástí těchto enzymů a jeho funkce není specifická. Může být nahrazen jinými kovy, hlavně hořčíkem. Jedním z takových enzymů, který obsahuje mangan, je karboxylaza. Může působit také ve spojení s jiným kovem. Mangan je nezbytnou složkou kostí a účastní se na správné funkci centrálního nervového systému. Celkový obsah manganu v organizmu činí 12-20 mg. Ledviny a játra jsou hlavními orgány, které skladují mangan. Mangan patří k antioxidantům. Jeho přítomnost je nutná pro metabolizmus vit. B1 a vit. E. Aktivuje některé enzymy, které se účastní v procesu vytváření energie, na syntéze glykogenu, na syntéze urei a bílkovin, které se zapojují do srážení krve a regenerace pojivové tkáně. Mangan zesiluje účinek hořčíku v kostech. Mangan uvolňuje hořčík z enzymatických vazeb, ale na rozdíl od vápníku a fosforu, neblokuje tyto enzymy, ale pomáhá jim k ještě větší aktivitě než ionty hořčíku. Mangan se jako katalyzátor podílí na trávení tuků a cholesterolu. Na manganu závisí kromě jiného: pohlavní aktivita, barva vlasů, činnost mnoha enzymů, účinek mnoha vitaminů, Stránka 22 s 28

Typ rychlý A

fungování slinivky. Mangan má vliv na kosti a zuby, podílí se na aktivitě buněčného dýchání, hraje roli v udržování správné hladiny cukru v krvi, ovlivňuje tvorbu hormonů, množství kolagenu ve tkáních. Koncentrace manganu v lidských tkáních, hlavně v kostech, se snižuje s věkem. Jeho nedostatek způsobuje deformaci kostí, zabrzdění růstu nebo poruchy v koordinaci pohybů (ataxie zvířat). Pokles plodnosti, který je vázán na nedostatek manganu je druhotným efektem poruchy syntezy cholesterolu a příbuzných sloučenin, které jsou nutné k synteze pohlavních hormonů a jiných steroidů. Vystupováni: avokádo, hrách, čaj, ječmen, kukuřice, mandle, olivy, ořechy lískové, ořechy vlašské, ořechy buráky, oves, petržel, pšenice, rýže, slunečnice, špenát, plné zrno, slunečnicová semínka, brambory, vaječný žloutek, žito. Selen (Se) Selen je nezbytnou součástí zvířecích organizmů a vyskytuje se ve všech buňkách. Nejvíce selenu obsahují játra, ledviny, slinivka. Biologická funkce se váže hlavně na jeho účast v glutathionové peroxidaze (GSHPx), která je hlavní ochranou před oxidací lipidových membrán buněk. Také se účastní metabolizmu peroxidu vodíku (H 2 O 2 ), hydroxysuperoxidů tuků. Selen hraje v těchto procesech roli podobnou vitaminu E (alfa-tokoferolu) a nejednou jej v této funkci může i zastupovat. Selen v krvi se účastní v metabolických procesech na úrovni buněk - jako jejich antioxidant chrání buněčnou membránu před generováním volných radikálů, díky čemuž se zmenšuje riziko vzniku rakoviny, nemocí srdce a krevních cév. Selen je potřebný pro správný průběh metabolických procesů. Je velmi důležitý pro činnosti imunitního systému. Selen je nutný pro správný růst, plodnost a předcházení různým nemocem, hraje důležitou úlohu v předávání nervových impulzů s centrálním nervovém systému. Selen se v celém organizmu zvířat, nejvíce se ho objevuje v kůře ledvin, slinivce, hypofyze a v játrech. Většina selenu v organizmu je velmi labilní. Obsah selenu v potravinách je velmi proměnlivý a závisí na množství selenu v půdě. Některé poruchy u zvířat, které vznikají vlivem potravy, reagují na podání selenu nebo vitaminu E a tím dokazují, že existuje úzká spojitost mezi těmito dvěma součástmi. Selen je rovněž považován za prvek mimořádně toxický. Je-li selen ve stravě v koncentraci kolem 5-15 ppm, pak je vysoce toxický. Ale v koncentracích menších než 3 ppm selen urychluje růst a předchází mnohým nemocem. Nejčastěji se vyskytuje ve spojitosti s aminokyselinami, cysteinem (selenid cysteinu) nebo methioninem (selenid methioninu). Role jiných, nedávno objevených sloučenin selenu s bílkovinami není dosud přesně popsána, ale nejnovější výzkumy ukazují na jejich význam ve funkcí RNA a v činnosti hormonů štítné žlázy, které regulují přeměnu aktivních a neaktivních forem jodtyroninu. Hladina selenu v krvi u dětí kolem 50mg/l je nejpravděpodobnější příčinou poruch metabolismu hormonů štítné žlázy u děvčat. Biodostupnost selenu je závislá na formě, ve které se nachází, na složení potravy i na individuálních vlastnostech organizmu. Nejsnadněji jsou vstřebávány selenidy nebo aminosloučeniny selenu. Vstřebatelnost selenu je usnadněna v potravě bohaté na malomolekulární bílkoviny nebo na vitaminy (hlavně E, A, C) a ztížena při zvýšeném množství těžkých kovů a síry. Nedostatek selenu je spojen hlavně se poškozením srdečního svalu (nemoc Keshan) a s nemocenm kostního aparátu (nemoc KashinBeckova). V poslední době je stále více důkazů o spojitosti mezi nedostatkem selenu a nádorovým onemocněním a také nemocemi oběhu. Výzkum obyvatel dvou vedle sebe ležících lokalit nedaleko Bělehradu, kteří se lišili četností onemocnění rakovinou, ukázaly, že půda, potrava a serum lidí nemocných obsahovaly mnohem méně tohoto prvku (Se v seru:15.2-38; průměrně 26 mg/l) než oblast a serum lidí zdravých, kde byla nalezena hodnota mezi 20.6-69 a průměrně 39 mg/l. Koncentrace selenu s seru u Poláků je průměrně 50-60 mg/l a v některých regionech i >100 mg/l. Interakce, které probíhají mezi selenem a stopovými Stránka 23 s 28

Typ rychlý A

prvky, mají fyziologický význam. V organizmu snadno vznikají selenidy kovů (např.Cd, Hg, Pb, Ag, Ta), které vzhledem ke své malé rozpustnosti jsou vyloučeny z biochemických procesů. Prostřednictvím těchto reakcí může selen paralyzovat toxicky působící nadbytek kovů, které se hromadí hlavně v parenchymových orgánech. Vliv selenu na zvýšené zadržování kovů, zvláště rtuti a olova v mezibuněčné tekutině ledvin a jater, může být nevýhodný pro metabolizmus, protože jmenované kovy se velmi dobře slučují s malomolekulárními bílkovinami a omezují tak vstřebávání selenu v organizmu. Zvětšení hodnoty tohoto prvku ve tkáních (např. srdce, játra, ledviny) způsobí v nich druhotný pokles koncentrace hořčíku, manganu a mědi. Podkožní injekce roztoku natria selenu způsobila podstatné snížení koncentrace mědi v krevním seru u ovcí. Selen je součástí jednoho z enzymů, které jsou vylučovány štítnou žlázou a to vysvětluje jeho synergickou funkci ve vztahu k jodu. Přítomnost síry snižuje toxické působení selenu. Vystupováni: česnek, droždí pivovarské, houby, vejce, pšeničná mouka zcela semletá, mlži,melasa, maso, semena slunečnocivá pražená, ořechy para, ústřice vařené, rýže natural, sýry, korýši, chřest, tuňák, játra smažená, játra drůbeží vařená. Lithium (Li) Lithium v krevním seru zdravých lidí má koncentraci do 10 µmol/l. Soli lithia jsou používány při léčení afektivních onemocnění, zvláště v profylaxi dvoufázové afektivní nemoci (nebo při léčení depresí). V době léčení je nutno udržovat koncentraci lithia v krvi v terapeutických mezích 0,6-1,5 mmol/l. Toxická koncentrace je nad 5 mmol/l. Bor (B) Bor dosud není počítán k prvkům nezbytným pro lidský organismus a pro zvířata, ale příznivý vliv na činnost organizmu ukazuje na nutnost sledovat jeho hodnoty v potravě a krmivu. Fyziologická role boru není dosud důkladně probádána. Objevují se informace o jeho vlivu na metabolismus vápníku, fosforu a fluoru. Bor pravděpodobně zvyšuje hladinu steroidních hormonů u člověka a tím ovlivňuje vstřebávání vápníku a předchází osteoporoze. Uvádí se příznivý vliv boru u revmatických onemocnění. Bor se snadno vstřebává stejně z trávicího traktu jako i z traktu dýchacího a okamžitě se zvyšuje jeho koncentrace v ledvinách a také v mozku, játrech a v tukové tkáni. Bor není v lidském organismu kumulován a je rychle vylučován. Nejdéle je udržován v nervových buňkách. V játrech, ledvinách a mozku byly nalezeny přibližně stejné hodnoty. Vanad (V) Koncentrace vanadu v krevním seru je 0,5 +/- 02,mmol/l. Úloha vanadu v lidském metabolizmu není dosud zcela prozkoumána. Nedostatek tohoto prvku byl popsán u zvířat. Biologická úloha vanadu má být spojena s metabolickým procesy lipidů, cukrů a s hospodařením s minerály sodík-draslík a vápníkhořčík. Vanadu je připisována klíčová role v procesech přeměny fosforečnanů a v produkci erytrocytů. Síra (S) Síra je součástí cysteinu, cystinu, methioninu, glutathionu, kyseliny lipoové, biotinu, vitaminu B1 a koenzymu A. Kyselina sírová, která vzniká v organizmu, je využita játry v procesech detoxikace mnoha metabolitů a léků (xenobiotik). Skupiny SH se účastní v oxido-redukčních procesech. Síra je součást sulfidů a mukopolysacharidů. Denní množství močí vyloučené síry ve formě neorganických síranů, esterů kyseliny sírové nebo všeobecné síry (např. cysteinu, cystinu, taurinu) je mírou bílkovinné přeměny a může být využita pro sledování bilance bílkovin. Denní potřeba síry se těsně váže s přeměnou bílkovin a s vitaminy: biotinem (vit. H), thiaminem (vit. B 1 ) nebo kys.lipoovou. Síra snižuje toxicitu selenu a má antagonistický vliv ve vztahu k těžkým kovům. Nízký poměr síry k těžkým kovům (olovu, rtuti, kadmiu, mědi) signalizuje zvýšení potřeby bílkovin obsahujících síru (cystein, cystin, methionin). Obsah síry v plné krvi je kolem 38+/-10 mmol/l, v seru Stránka 24 s 28

Typ rychlý A

25+/-10mmol/l, v erytrocytech 58+/-10mmol/l. Obsah síry je závislý na množství požitých bílkovin. Zvýšená koncentrace síry se objevuje u nedostatečnosti ledvin, ileu a leukémií. Germanium (Ge) Obsah germania v játrech je 150 g/kg, ve svalech > 100 µg/kg. Denní dávka obsažená v potravě je 0,35 mg a maximálně přípustná je 1,5 mg/den. Germanium je pro člověka málo toxické, ale vdechování prachu obsahujícího sloučeniny germania s halogeny působí toxicky. Germanium se koncentruje v ledvinách, játrech, slezině a kostech. Způsobuje steatozu jater a může vyvolat zánět nebo působit mutace a být teratogenní. Hliník (Aluminium) (Al) Doposud se usuzovalo, že sloučeniny obsahující hliník nejsou zdraví škodlivé. Proto se alkalické sloučeniny hliníku uplatnily v léčbě stavů překyselení, zvláště u vředové choroby. Jsou to preparáty jako Alugastrin, Alumag, Maalox, Gelatum aluminum phosphoricum. Všeobecně se hliník vstřebává ze zažívacího traktu a dále je kumulován ve tkáních. Toxicita hliníku není dosud zcela prozkoumána, ale vše nasvědčuje tomu, že zvýšený obsah hliníku ve tkáních organizmu není prospěšný zdraví. Akutální výzkumy ukazují na silně zvýšené ohrožení hliníkem v zevním prostředí. Objevují se projevy nadměrné kumulace hliníku v mozkové tkání, hlavně jako poruchy paměti a rovnováhy. Poškození mozkových buněk je převážně nezvratné. Zároveň fakta ukazují na to, že hliník snižuje aktivitu centrálního nerovového systému tím, že blokuje akční potenciály nervových buněk. Hliník se váže s DNA nervových buněk, blokuje důležité enzymy ENS, jako např. ATP-azu Na/K a hexokinazu, navíc snižuje zpětné vstřebávání základních mozkových neurotransmiterů: dopaminu, noradrenalinu, serotoninu. Mnoho vědců zdůrazňuje souvislost kumulace hliníku s Alzheimerovou chorobou, jakož i s nemocí Parkinsonovou. Zdroje hliníku: zelenina z kyselých půd, v Polsku kolem 60% jsou půdy kyselé, při nižším pH hliník, který je stálou součástí půdy, je ve větším stupni ionizován a to způsobuje zvýšené vstřebávání kořenovým systémem rostlin. Tento proces je dále zesílen při nedostatku hořčíku a draslíku v půdě. Hliník je v nápojích v hliníkových plechovkách, v potravinách pečených v hliníkové folii, v alkalisačních lécích obsahujících hliníkové sloučeniny, ve vodě z vodovodů (pokud obsahuje zvětšené množství hliníku), v pečivu pokud obsahuje tzv. prášek na pečení, v kuchyňské soli, pokud obsahuje sloučeniny hliníku, které zabraňují vlhnutí, hliník také obsahují umělá bělidla mouky nebo hliníkové nádobí, pokud se používá fluorovaná voda, která přeje uvolňování hliníku v době vaření. Olovo (Pb) Otrava olovem: nechutenství, koliky, křeče, hypertense, nervozita. Olovo blokuje enzymy, které se účastní syntezy hemoglobinu, urychluje degradaci erytrocytů, brzdí vestavbu vápníku do kostní struktury a vede k jejich oslabení. Blokuje enzymy centrálního nervového systému, které se účastní syntézy neurotrnsmiterů (nervových scavangerů), ztěžuje vstřebávání jodu, který je nezbytný pro správnou činnost štítné žlázy. Do organizmu člověka se olovo dostává dýchacími cestami a zažívacím traktem a stupeň jeho kumulace je závislý na mnoha činitelích, mezi něž patří skladba potravy a individuální vlastnosti organizmu. Střední příjem olova dospělým se odhaduje v různých krajích na 320-440 mg/den. Rtuť (Hg) Otrava rtutí vyvolává: poruchy vidění a vědomí, stavy dezorientace, nadměrné zapomínání, nervozitu. Kolem 10% rtuti, která se dostane do těla s potravou, kůží a plicemi, se dostává do mozku a tam se hromadí. Vytěsňuje z mozkové tkáně zinek a postupně proniká do buněčných jader a ničí genetický materiál. Barium (Ba) Hodnota v krvi člověka činí 0,5 -2,4 µg/l. V lidském organizmu se nejvíce baria hromadí v kostech (70 µg/g). Tento prvek může být silně toxický, pokud se vyskytuje ve sloučeninách snadno rozpustných ve Stránka 25 s 28

Typ rychlý A

vodě: jako je chlorid barnatý BaCl2, dusičnan barnatý Ba(NO3)2 nebo uhličitan barnatý BaCO3. Sloučeniny těžko ve vodě rozpustné jako např. síran barnatý, nejsou pro organizmus škodlivé a používají se jako tzv. baryová kaše v rentgenologii k vyšetření žaludku nebo střev. Toxická dávka pro člověka je 200 mg baria a denní, kterou přijímáme v potravě se odhaduje na 600-750 µg. Vysoká koncentrace baria ve vodě se může pojit s výskytem hypertense a srdečními nemocemi. Otrava bariem se v počátečním stadiu projevuje poruchami žaludku a střev, později svalovou obrnou, hlavně horních končetin a krku, dále potížemi s dýcháním. Barium také brzdí proces mineralizace kostí, ke kterých se snadno ukládá. Mechanismus toxického účinku tohoto prvku spočívá ve vytěsňování draslíku a vazbě siřičitanových aniontů.

Stránka 26 s 28

1000002785

Vážené dámy a pánové,

Recommend Documents