VZLET VĚSTNÍK
JANA
ROČNÍK
P K 20
SOKOLSKÉ
ŽUPY
PODLIPNÉHO
1
ROK
2014
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
OBSAH: ČLÁNKY:Rok české hudby a Sokol (V. Šilhán). Proč jsme rádi mezui sokoly? (A. Hogenová). JUDr, Jan Podlipného (Z internetu), Vzpomínka na JUDr. Jana Podlipného, RŮZNÉ: Z našich jednot (S. Vršovice, S. Kr. Vinohrady, S. Hostivař, S. Kbely, S. Libuš, S. Vysočany) Na pomoc cvičitelům (cvičení pro seniory-z internetu), Župní náčelnictvo oznamuje (Termínová listina pro 2. čtvrtletí 2014 , P r o č mít v jednotě zdravotníka?), Pražský klub sokolských seniorů - první klubové setkání, Zrcadlo župy, Z kroniky české a sokolské, JUDr. Jindřich Vaníček SOKOLÍK: Poznej pučící stromy a keře, Hrajeme sportovní hry - korfbal, Zahrajte si s námi - Terenní kriterium
Obrázek na prví stránce obálky je z představení Prodané nevěsty, provedené čtyřmi sokolskými soubory. Jedním z nich je i smíšený pěvecký sbor Gaudium Praha, který působí u T.J. Sokol Královské Vinohrady (postavu Vaška zde ztvárnil Pavel Urban, rovněž člen tohoto sboru)
Rok české hudby a Sokol Rok české hudby 2014 je program, který Ministerstvo kultury (MK) schválilo již v r. 2011. „Rok české hudby 2014 je programem pro podporu české hudební kultury všech žánrů a druhů. Vychází z tradice výročí významných skladatelů, interpretů a organizací v letech zakončených čtyřkou (B. Smetany, A. Dvořáka, L. Janáčka, J. Suka a dalších). Oporou programu jsou projekty významných národních uměleckých organizací (Česká filharmonie, Národní divadlo, Národní muzeum, Národní galerie a další), regionální profesionálních divadel a orchestrů, mezinárodních festivalů. Jeho podtitulem je „tvořivost a spolupráce“ (Výňatek z manuálu pro účastníky projektu, vydaného MK). Přestože Sokol je vnímán především jako tělovýchovná organizace, má silný vztah ke kultuře a to k hudbě zejména. Hudba je využívána jako doprovodný podklad mnoha forem cvičení a sportů, bez hudby by nebyla myslitelná hromadná sletová cvičení, neobejdou se bez ní pódiové skladby a přirozeně ani folklorní sokolské soubory. Jsou však i takové sokolské útvary, které hudbu provozují přímo jako produkt své činnosti. Těmi jsou sokolské pěvecké sbory, sokolská hudební tělesa ale i hudba je součástí i mnoha divadelních her, produkovaných některými ochotnickými sokolskými soubory. Mezi ty bezesporu patří významný projekt Smetanovy Prodané nevěsty v jejím původní podobě jako hra se zpěvy a tanci, kterou nastudovaly 4 sokolské soubory mezi kterými je i Smíšený pěvecký sbor Gaudium Praha Sokola Královské Vinohrady a to pod režijním vedením prvního místovzdělavatele ČOS Bohumila Gondíka. Ukázka z tohoto provedení Prodané nevěsty zdobí první stránku tohoto čísla. Prodaná nevěsta ovšem není hlavní náplní sboru Gaudium Praha. Jeho repertoár je značně široký od vícehlasých úprav českých národních písní přes orchestrální skladby českých i cizích klasiků, nastudoval i řadu sborů z českých i světových oper, ale i rozsáhlejší díla chrámové hudby z nichž jako poslední uvedl v loňském roce Korunovační mši W.A. Mozarta. V repertoáru sboru nechybí žádný z českých skladatelů, uvedených v úvodu jako jako důvod vyhlášení letošního Roku české hudby. Župa má ale také další pěvecký sbor, kterým je ženský sbor Libuše Sokola Libuš. Ač jde o sbor svoji existencí poměrně mladý, má ve svém repertoáru i poměrně náročné skladby, jako např. lidové písně našich a evropských národů, polyfonie, umělé písně českých a evropských skladatelů (Mozart, Brahms, Ctirad Kohoutek, E. Suchoň, B. Martinů atd.) ale i latinské písně středověké. V. Šilhán
Sokolská župa Jana Podlipného, Vršovické nám. 111/2, 101 00 Praha 10-Vršovice telefon: 271 742 775 e-mail:
[email protected] http://www.zupajanapodlipneho.cz Redakční rada: V. Šilhán - předseda, I. Antušek ml., A. Hogenová, Z. Kubín, O. Mach, Š. Škapík, Dopisující členové: J. Čajová. TISK: Tiskařské služby - Rudolf Valenta, tel.: 296 555 402
VZLET č. 1 / 2014
2
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
Ročník PK20 Číslo 1.
15. březen 2014
ČLÁNKY Proč jsme rádi mezi sokoly? Sokol je společenstvím, ve kterém se lidé vnitřně přetvářejí. Není to jen tělocvična a v ní lidé, kteří cvičí. Jsou to zvláštní lidé, je v nich něco z prvorepublikové noblesy, jsou otevření k dobrému a mají smysl pro celek. To už nenajdeme v jiných formách tělocvičných. Organizace je tu podřízena disciplinovanosti, není to organizace, která je pro „organizaci“, a proto je bezduchá a vlastně i nesmyslná. Ještě tu doutná duch kalokagathie a staré řecké spekulativní hloubky ve smyslu toho, co sokolové dělají. Možná že tato sokolská tradice je jedna z mála, která přežila vpád režimu marketingových strategií, které se rozhostily všude s jistotou nevídanou, s jistotou, která nedovolí pochybovat o výlučně ekonomickém úsilí a cíli. Vždy mi vytanou na mysli sokolové ze sibiřských legií a znovu si dovolím pocit hrdosti na Čechy a Moravany spolu se Slováky. Co se to s námi stalo? Internet je plný naprosto bezduchých, zbytečných a vlastně i obtěžujících poukazů, kterým chybí proč, pro koho, a kam? Někdy se přistihnu, že mám strach z emisí nesmyslností, které se vydávají za základ našeho života. Proč by byla špatná čistá radost z výletu pěšky, proč je to ostuda? Proč musíme být „in“, když ani nevíme, co to je, natož pak ti, kteří nám tento nedostatek předhazují. Zdá se, že je málo koutů, kde se lidé ještě opravdu baví a povídají si, aniž by byli nervózní, že něco jim uteče v blízké budoucnosti. Změnila se prožívaná časovost, budoucnost nám diktuje naše přítomnosti, a my pak nějak chápeme, že takové přítomnosti nám vlastně nepatří, protože byly nastaveny něčím vnějším. Pak se přihlásí „blbá nálada“! Ale stačí být mezi sokolkami nebo sokoly a najednou jsme doma, v přívětivosti. 3
Čas zde nějak setrvává, nežene se vpřed. Kdo by nebyl otráven „zářnými zítřky“ bez dnešků a poctivé současnosti? Jestli něco je na Sokole krásné, je to právě toto duchovní milieu, je tu dobře, cítíme zde laskavost. Co se z našich životů vytratilo? Čistá radost. Když se večer rozsvítí žluté staré lampy a měkké světlo se snáší na sníh, který jsme už dlouho očekávali, zasteskne se nám po návratech ze sokola, když jsme byli malými dětmi. Co všechno jsme si odnášeli ze Sokola. Měli jsme tam své první lásky a nasáli jsme tam to, co pak nacházíme dodnes v Sokole, co nám nějak schází. Co nám vlastně schází? Schází nám sokolské „communio“, co to je? Je to přijetí do sokolské nálady, kde nebyl rozdíl mezi chudými a bohatými, kde všichni byli sokoly a soupatřením k této organizaci byli sestrami a bratry. Myslíte, že je to i dnes možné? Statistiky říkají, že na hranici chudoby je dnes u nás 200 000 lidí, je to velmi smutné zjištění. Tito lidé žijí z dávek, většinou přišli o práci. Někteří z nich pracují, ale dostávají tak malou mzdu, že jsou stejně na hranici chudoby. To si opravdu nikdo nepřál na začátku a na konci sametové revoluce. Možná, že bychom my, lidé v Sokole, se mohli těchto rodin zastat, pozvat je mezi nás, a tak vytvářet lidskou sounáležitost, které je u nás dnes zvlášť zapotřebí. Zdar všemu dobrému kolem nás, v sokolské úctě
Anna Hogenová
VZLET č. 1 / 2014
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
JUDr. Jan Podlipný “Štíhlý mladík sličné tváře, dlouhých černých vlasů, jež mu až na ramena splývaly, v čamaře, s vysokými podpatky u bot, s pláštěm na levé ruce...”, tak vyhlížel podle svědectví přítele student práv Jan Podlipný, když poprvé vstoupil do domu rodiny Nebeských, jejichž chlapcům se měl stát domácím učitelem. Jan Podlipný se narodil v zámožné venkovské rodině v Hněvčevsi ve východních Čechách. Jeho otec byl sedlákem a zároveň provozoval jako student práv hostinec a řeznickou živnost. Jan studoval na tehdy kvalitním gymnáziu v Hradci Králové. Roku 1866 zde zažil válku s Prusy. V oktávě přešel na pražské Akademické gymnázium, kde také roku 1868 maturoval a zapsal se na právnickou fakultu. Od září 1869 začal působit jako domácí učitel synů v rodině Antonína Nebeského, pivovarníka, vlastence a národního gardisty z roku 1848. Hmotné starosti k tomu Podlipného nehnaly, byl dostatečně podporován z domova, spíše chtěl svůj post učitele využít k nasbírání zkušeností, navázání užitečných společenských styků a známostí a možná i pro vlastní sebeposouzení. Jan Podlipný se vůbec pro dráhu právníka a politika připravoval velmi cílevědomě, například po stránce rétorické – věnoval se deklamaci a řečnictví na půdě studentských korporací a byl už tehdy považován za výborného řečníka... V domě Nebeských U modré šišky v Karlově ulici, kde Podlipný zároveň bydlel, měl čtyři žáky různého věku – Edvarda, Antonína, Karla a Jana Nebeské. Jak probíhal běžný den domácího učitele a zároveň studenta práv? Vstával pravidelně před šestou hodinou. Během dne se věnoval svým svěřencům. Volný čas věnoval především studiu. Liberálně organizované vysoké školství studenty příliš nezatěžovalo. Od mládí po vědění prahnoucí Podlipný věnoval studiu svého oboru i tak značné množství času. Všechny předepsané zkoušky absolvoval včas a bez otálení. Kromě toho stihl sledovat krásnou literaturu, politiku i jiné obory, o které se zajímal. Jeho nejmilejší rozptýlení bývalo divadlo - sám ho i (v rámci Akademického čtenářského spolku) hrál a zvítězil v konkurzu u Františka Kolára na prestižní roli Václava III. v Mikovcově tragédii “Záhuba rodu Přemyslovského”. Jeho podání bylo hodnoceno velmi dobře, podle kritiky Národních listů (14. 7. 1872) “vynikalť vřelým citem, zcela korrektní deklamací, živou, nenucenou a situaci vždy úplně přiměřenou hrou a elegantní tournurou”; v menších rolích v této hře vystoupili studenti Alois Jirásek a Zikmund Winter. Mimo to pravidelně jezdil na koni, v létě plaval, v zimě bruslil. Alkoholu (kromě žejdlíku piva k obědu) neholdoval, nekouřil, nehrál hazardní hry. Spát chodil Podlipný zpravidla po desáté. Jeho hlavní zájem platil věcem veřejným, politice a právu, zejména trestnímu. Celoživotní vášní bylo Podlipnému studium a čtenářství; vynakládal na nákup knih a časopisů veliké sumy a knihovna VZLET č. 1 / 2014
Podlipných údajně patřila mezi největší soukromé bibliotéky v Praze. Vedle toho se věnoval také akvaristice: v předsálí své budoucí advokátní kanceláře zřídil velké akvárium, v němž choval ryby, vodní brouky a množství vodních rostlin. To jsme ale předběhli čas: jeho preceptorské působení skončilo, když složil státní zkoušky a vstoupil do soudní praxe, při níž postupně složil také rigoróza. V dubnu 1874 tak získal doktorát. Po tomto důležitém předělu a “zajištění existence” už nestálo mnoho v cestě vzájemné náklonnosti Jana Podlipného a Anny Nebeské, sestry bývalých Podlipného žáků. Cit vznikl už někdy v letech 1872-1873 a roku 1874 prosila Anna otce, aby jí sňatek dovolil. Podle tradice ji A. Nebeský odbyl, že si o ní musí Podlipný požádat sám. Když se tak stalo, svolil. Podlipného znal jako čestného a pracovitého muže; navíc dceři nedal věno, takže i po této stránce byl pro otce Nebeského sňatek, který se konal u sv. Jiljí v dubnu 1875, výhodný. Novomanželé se usadili v domě Nebeských. Advokátní praxi si Podlipný odbyl u JUDr. Kučery, JUDr. Emila Herrmanna a nakonec u JUDr. Jaroslava Rilka rytíře z Rüliken, strýce budoucího slavného básníka R. M. Rilka. Roku 1880 složil advokátní zkoušky a zřídil si vlastní kancelář. Tehdy se manželé se třemi malými syny přestěhovali naPerštýn. Později trvale zakotvili ve vlastním domě v Bartolomějské ulici. Také manželé Podlipští nechávali své děti vzdělávat doma. Skrze svého známého Josefa Baráka se mladý právník sblížil s kruhy mladočeských politiků a postupně se stal jednak poslancem zemského sněmu království Českého, jednak, od roku 1893, 1. náměstkem pražského primátora. Výborné vzdělání a vhled do komunální politiky mu umožnily formulovat některé své cíle: především zesílení úlohy samosprávy, boj proti korupci a samozřejmě obhajoba právní suverenity a nezávislosti zemí Koruny české na ústředních a nadstátních institucích habsburské říše. Za všechny podobné připomeňme jeho skvělý projev ve sněmovně 26. ledna 1896, i dnes, zejména vzhledem k EU, v mnohém překvapivě aktuální. Druhá linie Podlipného úsilí směřovala k sokolskému hnutí. Tady Podlipného zásadně ovlivnil prožitek monumentálního pohřbu Miroslava Tyrše, který zemřel (patrně sebevraždou) roku 1884. Průvod za rakví tvořilo asi 20 000 lidí a další statisíce se jej účastnily jako diváci na chodnících. Pohřeb se konal za šera, “ve špalíru v ulicích panovalo hrobové ticho, tak že bylo slyšeti jenom pravidelný rytmus kroků v průvodu kráčejících Sokolů...”. Tento prožitek byl impulzem, který Podlipného přiměl k velmi aktivní práci v sokolském hnutí, jehož potenciální politickou sílu si dobře uvědomoval. Postupem času se stal starostou ČOS a v tého funkci pracoval dlouhý čas. Jeho hlavním cílem bylo prosazovat české politické cíle skrze Sokolstvo mezinárodně. Nejčilejší oficiální i osobní styky navázal 4
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
Sokol s Francií. Jejich důležitost pro budoucí známost “zapomenuté” české státnosti v cizině nebyl dodnes zřejmě zcela doceněn. 2. ledna 1897 byl Jan Podlipný zvolen primátorem královského hlavního města Prahy a 30. ledna byl uveden do funkce – jízda měšťanské gardy doprovodila Podlipného z jeho domu v Bartolomějské ulici na staroměstskou radnici, kde ho místodržitel Karel Coudenhove jako zástupce krále v zemi uvedl do funkce a přijal jeho přísahu. Pak odjel Podlipný vlakem do Vídně k audienci. Po ní se také představil společnému ministerskému předsedovi předlitavských habsburských držav a navštívil i některé ministry jeho vlády. Na radnici nebyl dávno nováčkem; jeho přítel poznamenává, že “obecní agendu ovládal tak dokonale, že to bylo mnohým pánům nepříjemné” V programové řeči se Podlipný vyslovil pro myšlenku Velké Prahy, sdělil, že chce podpořit kanalizaci, modernizaci komunikací, splavnění Vltavy, ale také se bohužel vyslovil - v souladu s převažujícím míněním své doby - pro asanace Josefova a Starého města, Podskalí, regulace Kampy a Malé Strany vůbec. Prohlásil také, že chce šetřit smíru obou jazykových skupin ve městě, ačkoliv považuje Prahu “za slovanskou”. Těžko říci, zda se tím řídil, zvláště když víme, že dal skoro pokoutně nad ránem pražskými hasiči vyměňovat staré žlutočerné dvojjazyčné uliční tabulky za nové jednojazyčné, červenobílé, české. Tak postupně nahradil tabulky v celém městě. Na druhou stranu se Podlipný usilovně snažil mírnit situaci ve městě při známých hrozných událostech roku 1897. V nejhorších chvílích se pohyboval ve svém kočáře v ulicích a jednak se pokoušel mírnit rozvášněné davy, jednak se neváhal ohradit proti některým policejním přehmatům. Po uklidnění situace za Gautschovy a Thunovy vlády se mohl Podlipný v čele deputace opět
vydat do Vídně k císaři. Tím nejhorším už prošel a u příležitosti ročního primátorství byl českými dámami obdarován vavřínem. Také audience dopadla uspokojivě. Císaře už zčásti přešel strach z všeněmců, přijal pražskou delegaci laskavě a při celé návštěvě se rozmlouvalo česky. Dobrodružná byla Podlipného návštěva Brna v létě 1898; místní velkoněmci se pokoušeli návštěvu pokazit a vyvolat rvačku zabarikádováním ulice prázdnými sudy, takže cesta Podlipného od nádraží k Besednímu domu trvala dobrou hodinu. V září se Podlipný zúčastnil ve Vídni pohřbu zavražděné císařovny; vídeňskému obyvatelstvu zaimponoval svým majestátním zjevem, podtrženým čamarou a především nádherným novým primátorským řetězem, zhotoveným a vysvěceným asi před měsícem. “...leckdys šlape důkladněji na kuří oko i příslušníkům strany mladočeské, k níž sám náleží, jsou ... malichernostmi proti celé hoře soběhrabství na straně jeho odpůrců vyrostevším...” psaly Lidové noviny. Na počátku roku 1900 se Podlipný vzdal svého úřadu a předpokládal, že bude novou volbou “potvrzen”. Něco takového bývalo ve své době běžné, “upevňovali” si tak svůj mandát i poslanci. Podlipného kalkul však nevyšel a po několikeré volbě zvítězil většinou dvou hlasů Podlipného protikandidát Vladimír Srb... Převzato z Internetu
JUDr. Jan Podlipný (1848-1914) přes čtvrt století nejrozhodněji a neochvějně stál proti Vídni na stanovisku českého státního práva ... tím se stal a byl po celé předválečné čtvrtstoletí jednou z nepopulárnějších a nejznámějších českých veřejných osob jak doma, tak v cizině, jsa pro svou počestnost, obětavost, ochotu a nezištnost všeobecně ctěn a nazýván mužem čistých rukou, ale také nenáviděn a pro své neúpstupné české státoprávní stanovisko i od některých doma posmíván a od německého tisku tupen a pronásledován. Podlipný bez ohledu na svou osobu pracoval pro český národní celek dle hesla “ni zisk, ni slávu”, jak pravdy a zkušenosti z jeho života a působení dokazují. Vácslav Řezníček, 1924
Vzpomínky na JUDr. Jana Podlipného významné osobnosti počátků sokolského hnutí .
Jméno vzpomínaného JUDr. Jana Podlipného, jehož stoletého výročí úmrtí právě vzpomínáme, zůstalo jedné z pražských žup přes všechna sokolská strádání let, kdy byl Sokol totalitními režimy minulého století zakázán. Přežilo v jejím názvu i reorganizaci, iniciovanou ať v dobrém nebo možná i zlém úmyslu starostou, který byl nucen své starostenství v nedávné minulosti ukončit pro „tunel“, který do dneška nikdo nedokázal nebo nemá chuť „vyhodnotit“. Vzpomínky probíhaly na dvou místech v Praze. Časově první se uskutečnila ve vršovické sokolovně, kterou uspořádal župní vzdělavatelský odbor ve spolupráci s oddílem Věrné gardy Sokola Praha Vršovice. Tyto dva subjekty využily již tradiční Jarní setkání s lidovými muzikami Dolina a Kyčera, na kterou pozvaly Dr. Neudorflovou. O této události informuje další článek. Iniciátory i organizátory druhé vzpomínkové akce bylo župní náčelnictvo. Vzpomínka se konala u sochy Jana Podlipného poblíž Libeňské sokolovny. Socha, umístěná na území Libně, má připomínat zásluhu vzpomínané osobnosti o připojení Libně k hlavnímu městu Čech v době, kdy Jan Podlipný byl starostou Prahy. Na začátku vzpomínky položil jménem předsednictva župy i náčelnictva kytici s pamětní stuhou župní starosta bratr Luděk Barták, který také vzpomínku uvedl. Jana Podlipného, jeho život i přínos sokolstvu i pražanům připomněla v krátkém projevu vzdělavatelka Sokola Praha Vršovice sestra Jitka Viktorinová. Událost ukončila písní Ach synku, synku sestra Mgr. Otáhalová, bývalá členka Karlínského hudebního divadla. 5
VZLET č. 1 / 2014
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
Nahoře zleva: ses. Otáhalová, župní náčelnice ses. D. Fischerová a župní nářelník a také župní praporečník br. P. Čížkovský
Vlevo: starosta župy br. Luděk Barták před sochou Jana Podlipného
Vzpomínka na JuDr Jana Podlipného ve vršovické sokolovně 14. března se uskutečnila ve vršovickém Sokole vzpomínka významnou osobu, jejíž jméno nese naše župa – JUDr. Jana Podlipného v tradičním pásmu „Toulky sokolskou minulostí“. V upraveném sále zdejší klubovny přivítali vršovičtí sokolové mnohé členy dalších pražských jednot i pouhé příznivce Sokola. Těch se sešel velký počet, takže bylo třeba doplnit klubovnu mnoha dalšími židlemi. Velmi pěknou přednášku si ke vzpomínané osobnosti připravila Dr. Marie Neudorflová, která citlivě přistoupila k životnímu dílu Dr. Jana Podlipného, prvního starosty ČOS i Slovanského sokolstva, primátora Hlavního města Prahy a přednosty Spolku pro postavení pomníku Jana Husa. Další zajímavosti ze životy Jana Podlipného si mohli návštěvníci přečíst či prohlédnou v dokumentech, umístěných na výstavních panelech v zadní části klubovny. Doplňkem životopisu i aktivit Jana Podlipného byla hudební vzpomínka muziky Dolina s ukázkami z hudebního prostředí období života vzpomínaného. Pásmo nacvičil i připravil br. Luboš Kryčer ve spolupráci s primášem muziky Dolina Ing, Miroslavem Maxou. Celý program začal i končil sokolskými pochody v provedení této muziky. Při této příležitosti připomínám, že muzika Dolina bude v letošním roce vzpomínat svého 60letého trvání. Během přestávky si návštěvníci mohli v přilehlém příležitostném baru zakoupit občerstvení a přátelsky si mezi sebou popovídat. Ve druhé části programu vystoupila sokolská muzika Kyčera s primášem Jirkou Šilhanem, která je rovněž součástí Sokola Praha Vršovice, se svým valašským a slováckým pásmem. Celý večer, připravený oddílem Věrné gardy Sokola Praha Vršovice ve spolupráci s župním vzdělavatelským odborem, kterým provázela Jitka Viktorinová, byl zakončen písničkami na přání posluchačů, zahranými oběma spojenými muzikami. Program sledoval i starosta Sokolské župy Jana Podlipného bratr Luděk Barták.. Jitka Viktorinová
VZLET č. 1 / 2014
6
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
Z našich jednot Už víme co budeme cvičit na 15. Světové Gymnaestrádě 2015 v Helsinkách Dne 12. 1. 2014 byla v T.J. Sokol Pražský předvedena nová hromadná skladba ČOS pro 15. Světovou Gymnaestrádu 2015 v Helsinkách. Skladba dostala pracovní název Společně v pohybu. Autorky skladby jsou Helena Peerová a Anna Jurčičková. Cvičí se na hudbu světově známé skupiny Queen. Skladba má 6 částí a doba cvičení včetně nástupu a odchodu bude cca 15 minut. Skladba je také rozdělena do třech barevných kategorií: modří - “mlaďoši”, červení - “střední věková kategorie” a bílí - “senioři”. Cvičenci a cvičenky, kteří budou skladbu na gymnaestrádu nacvičovat si mohou vybrat v které barevné kategorii chtějí cvičit. Část skladby je pro všechny kategorie společná, v dalších částech má každá kategorie cvičení jiné. Na předváděčce byly představeny části 1-5. Skladba byla předvedena 3x za přítomnosti zástupců ČOS s. Toncarové, br. Kučery, br. Svobody a dalších. Za župu J. Podlipného cvičilo asi 15 cvičenců a cvičenek ve všech barevných zastoupeních z celkového počtu 60. Cvičenci byli z jednot naší župy: Karlín, Královské Vinohrady, Libeň, Vršovice a Staré Město. 15. Světová gymnaestráda se uskuteční ve finských Helsinkách od 12. do 18. července 2015. V této skladbě je zatím přihlášeno 470 cvičenců a cvičenek, ale počet se může ještě změnit díky vysoké ceně, která se může s kapesným vyšplhat až ke 30 tisícům. A to budeme spát ve školách na zemi ve vlastním spacáku... ČOS předvede na gymnaestrádě kromě této skladby ještě sálovou koedukovanou skladbu Zimní sen. Kromě ČOS se gymnaestrády zůčastní také cvičenci a cvičenky z ČASPV a ČAUS se svými skladbami.
Poděkování autorce za skladbu, kterou mají všichni cvičenci rádi
Judo Vršovice opět nejlepším oddílem roku! Sice jsme to věděli již před Vánoci, ale teprve v pátek to bylo vyhlášeno oficiálně na slavnostním večeru: nejlepším oddílem roku 2013 se stal T.J. Sokol Praha Vršovice! V Malostranské besedě se konalo tradiční vyhlášení judisty roku. Večerem provázel i náš Jaromír Ježek, který se statečně prokousal i přes náročná jména, a potkal se na pódiu hned s několika svými klubovými kolegy. Vršovice totiž nevyhrály jenom nejlepší klub roku, ale i jiné kategorie: družstva mladších žáků, žen a veteránů. V jednotlivcích se juniorkou roku stala Líza Gerasimenko, mezi ženami Tereza Patočková a v kategorii Masters (někdy též označovaní jako "veteráni") Jaroslav Banszel. řevzato z: http://www.judovrsovice.cz 7
VZLET č. 1 / 2014
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
Sportovně kulturní akce ve vršovické sokolovně V sobotu 18. ledna 2014 se sokolovna T.J. Sokol Praha Vršovice zaplnila dětmi i dospělými. Cvičitelé oddílu Sokolské všestrannosti pro ně připravili bohaté sportem i hudbou naplněné odpoledne. Děti soutěžili v hodu na “hubu” šaška, míčem poráželi kuželky a házeli na basketbalový koš. Někteří byli tak malí, že je rodiče museli ke koši zvednout. Při hudbě se více “vyřádili” větší děti a s nimi i rodiče. Každý měl na sobě nějakou masku, a proto proběhlo i losování několika dětských masek. Všem se odpoledne moc líbilo a těší se na další ročník podobné akce.
Další fotky naleznete na internetové adrese: http://ivooa.rajce.idnes.cz/18.01.2014__Detsky_Karneval_v_T.J._Sokol_Praha_Vrsovice/ text: Jitka Jansová, foto: Ivo Antušek
Z deštivého Islandu přivezl zlatou medaili Jaromír Ježek, nazvaný místními judisty Jazec Jaromir. První měl volný los, pak porazil postupně dva soupeře. Ve finále hodil Islanďana Jónssona na vysokou seio nage, až to zahučelo v hledišti. Toto napsal sám Jaromír, který poslal i zprávu o tom, jak se prali další čeští závodníci: "České barvy na islandských hrách zářily hned třikrát a to dvakrát zlatem a jednou stříbrem. Michal Horák porazil ve finále účastníka Olympijskych her Jonssona Thormodura po dramatickém průběhu utkání na držení kamisiho gatame, přestože prohrával dvě ku jednomu juku. A dvě vteřiny do konce zápasu chytl obra do držení a zvítězil na ippon. Třetí finalista Dominik Řeháček se bil statečně proti technickému Dánovi, i když rozhodčí nestíhali nějaké situace vůbec hodnotit, pral se jako Řehyson a chtěl vyhrát. Bohužel, po jedné steči zaspal a Dán chytře využil Dominikovu nepozornost a na zemi ho upáčil." "Pěkné a přátelské prostředí, které panovalo jak v hale, tak i mezi judisty se muselo libit i nejudisticky nezasvěcenému divákovi," dodal Jéža. Turnaj v Judu se konal v Reykjaviku 25.1.2014.
převzato z: http:// www.judovrsovice.cz VZLET č. 1 / 2014
Vánoční veřejná hodina oddílu moderní gymnastiky Sokola Praha Královské Vinohrady V předvánočním čase se v T.J. Sokol Praha Královské Vinohrady konala vánoční veřejná hodina oddílu moderní gymnastiky. Na tradiční Vánoční hodině nám zacvičily gymnastky z našeho oddílu. Představily se ty úplně nejmenší až po nejvyspělejší závodnice.
převzato z: http://http:// www.gymnastika.kuk.cz 8
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
Maškarní bál v T.J. Sokol Hostivař byl vyprodán Dne 8. 2. 2014 proběhl v sále Švehlovy sokolovny tradiční maškarní bál, děj nás tentokrát přenesl na pouť, kterou navštívili i Frýda s Frydolínem a užili si spolu s dětmi spoustu legrace.
převzato z: http://www.sokolhostivar.cz/2014/02/maskarni-bal-vyprodan/
Mažoretky z T.J. Sokol Vysočany pomáhají dětem
Ne každý má to štěstí trávit vánoční svátky v kruhu rodinném a tak jsme se rozhodly pomoci dětem, které zůstávají v dětských domovech. Na letním soustředění jsme se seznámily s dětmi z dětského domova Sázava a ve spolupráci s Městskou policií jsme jim připravily Štědrý den již 21.12. Pražské mažoretky věnovaly dárky v celkové hodnotě 15 000 Kč. Děti tak pod vánočním stromečkem našly tento rok vůbec nejvíce dárků. převzato z: http://www.babymazoretky.estranky.cz/ clanky/o-nas---aktuality/
9. Hockey party v T.J. Sokol Kbely je za námi Dne 21. prosince 2013 se uskutečnila na hřišti, respektive v hospůdce ve Kbelích 9. hockey párty, která ukončila klubový kalendářní rok a v jeho rámci se ocenili hráči, hráčky i trenéři. Hned v úvodu však všichni přítomní uctili minutou ticha Jana Bradáče, hráče Bohemians Praha, později zakladatele a trenéra mužů ve Kbelích, který v roce 2013 odešel na věčný odpočinek. Vzápětí přišel první bod oficiálního programu a to přivítání nového občánka Eduarda Podskalského, který mino jiné, získal svůj první oddílový dres. Do cechu brankářů byla oficiálně přijata Emma Hrbková a Ondřej Král. Poté proběhlo vyhlášení pozemkářů Sokola Kbely za rok 2013, kterými se stali: v kategorii benjamínci: Veronika Rebcová, v kategorii přípravky: Anna Šimková, Saša Škarda a Jakub Král, v kategorii mladší žáci: Tomáš Kroupa, v kategorii starší žáci: Jakub Griebl, v kategorii starší žákyně: Sára Chaloupecká, v kategorii dorostenky: Karolína Hanousková, Karolína Vlasová a Martina Machová a v kategorii muži: Petr Doubek. Trenérem roku byl vyhlášen Václav Podskalský a za šeftrenéra Dušan Hrazdíra. Cenu Osobnost roku získal Petr Kožich! A začala příjemná volná zábava, která obnášela, jídlo, pití, zpěv, tanec, pokec a všudypřítomný smích! Po volné zábavě a příjemném posezení vzrostlo napětí nikoliv díky hvizdu rozhodčího, ale tepovou frekvenci zvyšovala tombola, která v sobě obsahovala velice lukrativní hokejové ceny. Převzato z Internetu
9
VZLET č. 1 / 2014
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
Úspěšný víkend florbalového oddílu Sokola Královské Vinohrady 21. - 23. 2. 2014 Hodně povedený víkend zažilo mužské béčko i déčko florbalového oddílu vinohradského sokola. V domácím prostředí ani jeden z těchto týmů nezaváhal. Béčko se tentokráte střetlo s týmy z druhé poloviny tabulky. Předpokládalo se tedy, že si hoši v pohodě a v poklidu z těchto utkání odnesou plný počet bodů. V pátek večer přijeli do vinohradské haly Panthers. Ti jsou sice na předposledním místě tabulky, ale i přesto prokázali svou kvalitu a dali našim hráčům zabrat, zejména v poslední třetině. Panterům stačili pouhé čtyři minuty, ve kterých vstřelili hned tři branky. Ale ani to jim na výhru nestačilo, a tak se z plného počtů bodů radoval SKV. V sobotu pak na Vinohrady přijel další pražský celek Wizards. Ten se zřejmě inspiroval u panterů a naše hochy také řádně potrápil, a pro-to se oba týmy rozešli po základní hrací době se shodným počtem branek. SKV však ukázalo, že umí za-chovat chladnout hlavu i ve vypjatých situacích a nakonec v prodloužení získalo vítězství pro sebe. Neděle patřila sokolskému déčku. To se v letošní sezóně trápí a balancuje na hranici sestupu. Tento víkend však předvedlo doslova zmrtvýchvstání. V prvním zápase se střetlo se Sedlčany. Před tímto zápasem se tyto dva celky dělily o poslední příčku v tabulce. Přestože Sedlčany statečně bránily, naši hoši měli v tomto zápase lehce navrch a dokázali vyhrát. Na druhý zápas přijela do Prahy Příbram, ta v prvním letošním střetnutí vyhrála 6:1, a tak jí SKV mělo co vracet. To se nakonec podařilo, a proto si déčko z tohoto víkendu odneslo šest bodů a jeho naděje na udržení stoupla. Posledním týmem, který se zapojil o víkendu do soutěží, byly dorostenky. V prvním utkání deklasovaly Nové Strašecí 8:3, v tom druhém však bohužel prohrály s posledním týmem tabulky, a sice s Rezervou Bohemians. Zápasy okomentoval trenér Gusta Ondrejčík: "I v menším počtu se nám podařilo odehrát velmi slušný turnaj. Soustředili jsme se na výkon pět ze šesti třetin, bohužel právě ta jedna nepovedená část nás stála body s papírově slabším soupeřem. I přesto, že jsme ve druhém utkání po úvodní části prohrávali 1:6, se holky na zápas nevykašlaly, vrátily se k disciplinované hře a utkání jsme dokázali zdramatizovat. Neradi chválíme jednotlivce, tentokrát se však bez toho neobejdeme. Své první zápasy v dorostenkách odehrály Anička Fricová a Eliška Vykoukalová a obě to zvládly na výbornou, i když se leckdy musely střetnout s o čtyři roky staršími soupeřkami." Víkendové výsledky: Muži B: TJ SKV - FbC Panthers 5:4, TJ SKV - Wizards DDM Praha 10 6:5 po prodloužení. Muži D: TJ SKV - TJ Tatran Sedlčany florbal 5:3, TJ SKV - FbK 1996 Příbram 7:2. Dorostenky: TJ X3M SKV - TJ Sokol Nové Strašecí 8:3, TJ X3M SKV - FbŠ Bohemians B 5:6. převzato z: http://www.skvflorbal.cz/detail_clanku/uspesny_vikend_v_rieger_arene
41. ročník Zimního poháru Vršovic v lukostřelbě se konal 8. února 2014 Dne 8. 2. 2014 se v T.J. Sokol Praha Vršovice konalo finále 41. ročníku Zimního poháru Vršovic v lukostřelbě. Soutěžilo se reflexním lukem. Závodu se zůčastnilo 39 střelců z 8 oddílů. Rozhodčím byl Pavel Pro-kop. V kategorii muži získali Termer Jaromír ( 2. místo), Poslušný Jan (5. místo), Habásko Pavel (8. místo), Štěpánek Martin (10. místo), Krejčí Vlastimil (11. místo), Pospíšil Jaroslav (12. místo), Frýba Milan (15. místo) a Filip Jan (17. místo). V kategorii ženy získaly Műllerová Lucie (4. místo) a Vargová Karina (5. místo). V kategorii senioři se umístil na prvním místě Reich Milan a v kategorii seniorky se na prvním místě umístila Licehamrová Anna. V kategorii kadeti získlaii Jedlan Štěpán (1. místo) a Kuchař Radek (2. místo). V kategorii kadetky získaly Soukupová Anna (1. místo) a Šebková Johana (2. místo). V kategorii starší žáci se umístil na prvním místě Veselý David. V kategorii starší žákyně získlay Vymětalová Barbora (1. místo) a Wogurková Karolína (2. místo). V kategorii mladší žáci získal druhé místo Halamásek Matyáš. převzato z: http://www.lukostrelba.net/zavody/2013-14/vysledky/ZPV_2013-14_vysledky_finale.pdf VZLET č. 1 / 2014
10
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
Medaile pro naší župu i z přeboru ČOS v TGJ (Team Gym Junior) V sobotu 25.1.2014 se uskutečnil v Tyršově Domě přebor ČOS v TGJ. Úroveň závodu se každým rokem zvyšuje, výkonnost družstev je srovnatelná a tak tento atraktivní závod získává na ještě větší zajímavosti. Tomuto závodu předcházela koncem minulého roku Malá a Velká oblast. Postupovým klíčem se na závod nominovalo ve čtyřech kategoriích 22 družstev. Naši župu zastupovala čtyři družstva (3x Vinohrady, 1x Vršovice)).Všechna družstva si ze závodu odnesla medaile – 2x zlatá, 2x bronzová. D.Fischerová – náčelnice župy
Tři výročí Sokola Libuš V letošním roce libušští sokolové oslaví 95. výročí od založení Tělocvičné jednoty Sokol Libuš (1919), 85. výročí od zahájení činnosti v nové sokolovně (1929) a 25. výročí od znovuobnovení jednoty v ČOS (1989). V roce 2012 si Česká obec sokolská i zahraniční sokolstvo připomínaly 150 let od založení spolku Sokol dne 16. února 1862. Po vzoru první jednoty založené Tyršem a Fugnerem, nazvané Sokol Pražský, vznikaly ve městech i menších obcích Čech a Moravy další jednoty, cvičilo se zpočátku v pronajatých sálech hostinců, sokolové hráli divadlo, pěstovali turistiku, zakládali pěvecké sbory a knihovny. Rozrůstající se spolek se začal organizačně členit. Bylo ustaveno ústředí Česká, později Československá obec sokolská, a jednoty se sdružovaly do územních celků - žup. Tak např, župa Pražská, ve svém názvu doplněná o jméno významného sokolského činovníka dr. Josefa Scheinera, byla ustavena 8. 12. 1913 V roce 1899 byla sokolská jednota založena také v Kunraticích a libušský Sokol byl zpočátku činný jako její odbočka či filiální jednota, protože Libuš byla tehdy osadou politické obce Kunratice. Na Libuši se cvičilo v sále U Hertlů čp. 53, po dvou letech pak U Novotných čp. 1. V době první světové války (1914 1918) byla činnost odbočky zastavena. Řada mužů z obce byla povolána na bojiště, odkud se nevrátilo i několik libušských sokolů. Počátkem roku 1919 v osvobozené vlasti byla činnost obnovena a na ustavující valné hromadě dne 9. února toho roku bylo prohlášeno osamostatnění libušské jednoty. Letos si tedy připomínáme, že od té doby uplynulo úctyhodných 95 let.Po založení samostatné tělocvičné jednoty, následovalo rozšíření činnosti o divadelní odbor. Jeho členové, nadšení divadelní ochotníci, dokázali za sezonu nastudovat a sehrát více her a svým účinkováním při slavnostních příležitostech obohacovali společenský život v obci i okolí. Jako cvičenci zase podpořili sousední T. J. Sokol Kunratice svými vystoupeními např. při otevření nové sokolovny, kde provedli skladby prostných, zacvičili na nářadích a dokonce předvedli atletickou disciplinu, skok o tyči. Libušská jednota plnila i vlastenecké povinnosti, když se16 členů Sokola Libuš hlásilo k odvodu na základě sokolské mobilizace ze dne 12. 6. 1919, vyhlášené na ochranu slovensko-maarských hranic. Roku 1927 získal Sokol Libuš koncesi na provozování biografu v sále, kde se dosud běžně cvičilo. Pro tak pestrou činnost a velký počet členstva dosavadní pronajatý sál už nevyhovoval a bylo nutno přistoupit k výstavbě vlastní sokolovny. Proto na jaře roku 1929 byla na parcele u silnice do Písnice zahájena stavba budovy podle projektu arch. F. Krásného a za neuvěřielných 6 měsíců byla moderní a dodnes vyhovující sokolovna slavnostně otevřena dne 13. 10. 1929. Do průčelí budovy byl předtím osazen pamětní kámen s vloženými pamětihodnostmi jednoty včetně její zakládací listiny. O výstavbu tohoto důstojného stánku se zasloužilo členstvo jednoty, které nezištně na stavbě pracovalo, a nejen to, mnozí členové se zaručili svým majetkem za poskytnutí půjček. Eva Stodolová, vzdělavatelka Sokola Libuš 11
VZLET č. 1 / 2014
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
Na pomoc cvičitelům Cvičení pro seniory (a nejen pro ně) Ukážeme cviky, které jsou založeny na využití váhy vlastního těla. Nenamáhají klouby, ani páteř a jsou vhodné například i pro lidi s osteoporózou nebo nadváhou. Potřebné prostředí a prostředky: kousek volného místa, pohodlný oděv a také, protože se cvičí vleže na zemi, nějaká vhodná podložka - karimatka nebo deka.
3. Vycházíme opět ze základní polohy vleže. Ruce i nohy zvedneme současně vzhůru ke stropu - dlaně, stejně jako kotníky, těsně u sebe. S výdechem rotujeme - ruce na jednu a nohy na druhou stranu. Bedra jsou přitisknutá k zemi, bříško vtažené. V této pozici na okamžik setrváme a polohu prodýcháme. S nádechem se vracíme do základní polohy. Cvik opakujeme i na druhou stranu. Posilujeme svaly břišní.
1. Vleže na zádech zaujmeme základní pozici nohy máme v kolenou pokrčené, paty přitažené k hýždím, pánev je naklopená tak, aby se bedra dotýkala podložky. Bříško je vtažené a paže volně natažené podél těla, dlaně směřují ke stropu. Ramena tlačíme k zemi a hlava je v prodloužení páteře. S výdechem zvedáme hýždě nad podložku. S nádechem je vracíme zpět na zem. Posilujeme svaly stehen a hýždí.
Obrázek 3. Ruce a nohy vzhůru + rotace rukou a nohou (pohled zboku a ze strany)
Obrázek 1. Základní pozice vleže + zvedání pánve 2. Vleže na zádech zaujmeme základní pozici viz cvik č. 1. Paže protáhneme dozadu za hlavu, spojíme dlaně a s výdechem zvedáme nahoru jak ruce, tak horní část těla. Ruce jsou stále napnuté, v prodloužení trupu. Poté se s nádechem vracíme na podložku. Dbáme na to, aby bedra byla přitisknutá k podložce a bříško vtažené.
4. Zaujmeme základní pozici na zemi vleže na břiše. Nohy máme natažené mírně od sebe - na šířku pánve. Ruce leží podél těla, dlaněmi k tělu. Lopatky tlačíme k sobě, ramena dolů, hlava je v prodloužení páteře, čelo přitisknuté k zemi. S výdechem ruce pomalým pohybem zvedáme vzhůru, rotujeme v ramenou a dlaně přetáčíme směrem ke stropu. S nádechem pomalým pohybem opět vracíme zpět. Posilujeme triceps.
Obrázek 4. Základní pozice vleže na břiše + zvedání rukou, dlaně vzhůru Obrázek 2. Paže za hlavu + paže a trup vzhůru VZLET č. 1 / 2014
Dle internetu: www.rozhlas.cz/ostrava/cviceni/ upravil V.Š. 12
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
éUPNÕ N¡»ELNICTVO OZNAMUJE Termínová listina pro 2. čtvrtletí 2014 24.4. Perníková chaloupka aneb cesta pohádkovým lesem; akce ke Dni Země pro děti libovolného věku v kočárku, na kole i pěšky (trasu si může projít kdokoliv); místo konání: Praha 4, Modřanská rokle; pořádá Sokol Libuš; 26.4. Sportovní gymnastika – pražské finálové závody; kategorie: dorost a dospělí; Místo konání Praha; pořádá PSSPV + pražské třížupí; 28.4. 1. klubové setkání Pražského klubu sokolských seniorů; místo konání: Libeňská sokolovna; pořádá pražské třížupí; 30.4. Čarodějnický rej; Soutěže, tanec, pálení čaredějnice - od 18.00 hod.; místo konání: Hostivařská sokolovna; pořádá T. J. Sokol Hostivař, Praha 10, U Branek 974/7; 4.5. „PRAŽSKÉ KOLO MEDVĚDÍ STEZKOU 2014“; závod dvoučlenných hlídek je pořádaný v rámci projektu „PRAHA- OPEN 2014“ ; místo konání: Praha 13, areál ZŠ Janského; pořádá PSSPV ; 8.5. Sportovní gymnastika – pražské finálové závody; kategorie: žákyně I – IV – postup z kvalifikace, kategorie: žáci I – IV – postup z kvalifikace; pořádá pražské třížupí + PSSPV ; 9.-11.5. Vodácká výprava Jilm + Veverky; pořádá Sokol Libeň, odbor všestrannosti; 16.-18.5. Cvičitelé seniorů III. třídy ; Školení ÚŠ ČOS - 1. konsultace; místo konání: Praha 1, Tyršův dům – Újezd 450, 118 01; pořádá ČOS - Ústřední škola ; 22.5. Vyšehradský dvojboj - XIII. ročník závodu; VI. ročník Memoriálu Emilie Bláhové ; místo konání: Praha 2, Sokol Vyšehrad, Rašínovo nábř. 24; pořádá Sokol Vyšehrad; 24.5. VOLEJBAL – MUŽI; XXXlI. ročník „O cenu Karlína“, Otevřený turnaj mužů ve volejbalu pro neregistrované; místo konání: Praha 8, Dvorce SK Meteor Praha, U Meteoru 37 ; pořádá PSSPV + pražské třížupí; 24.5. VOLEJBAL – ŽENY; Otevřený turnaj žen ve volejbalu pro neregistrované; místo konání: Praha 8, Dvorce, SK Meteor Praha, U Meteoru 37; 29.5. Dětský den; 27 soutěží, šermíři, sjíždění Rokytky na kánojích; místo konání: Praha 8 ,Louka u studánky, Libeňský park; pořádá Sokol Libeň, odbor všestrannosti; 31.5. VOLEJBAL – MIX; Otevřený turnaj smíšených družstev pro neregistrované; místo konání: Praha 8 Dvorce, SK Meteor Praha, U Meteoru 37; pořádá PSSPV + pražské třížupí ; 2.6. Šlapanda - Dětský den - od 17.00 hod.; soutěže, závody na kolech,koloběžkách a jiných vozítkách, speciální soutěž pro dospěláky; místo konání: T.J. Sokol Hostivař, U Branek 974/7; pořádá: Sokol Hostivař; 26.6. Zakončovací táborák; Zhodnocení roku s vyhlášením celoroční docházky ; místo konání: Praha 8 dvůr libeňské sokolovny ; pořádá Sokol Libeň, odbor všestrannosti ; 29.6. XXIII. ročník Sokolského triatlonu; místo konání: Lysá nad Labem, Husovo náměstí 550/5, areál T.J Sokol Lysá n/L; pořádá Sokol Lysá n/L, odbor všestrannosti; ž. Barákova zve závodníky i zjiných žup
Proč mít v jednotě zdravotníka ? Činnost zdravotníky v jednotě: - spolupracuje s župním zdravotníkem, případně s ČČK, praktickými lékaři a lékařem tělovýchovným - spoluorganizuje zdravotní službu a poskytuje první pomoc při podnicích jednoty - spolupodílí se na vedení Knihy úrazů, vydává formulář Oznámení o úrazu a ve spolupráci s ostatními činovníky formuluje aktuální protiúrazová opatření - jednou za měsíc doplňuje obsah lékárničky v jednotě - sleduje hygienu sportovního prostředí (zjišťuje stav šaten, umýváren, záchodů, dbá na čistý vzduch, správnou teplotu a osvětlení v tělocvičnách atd.) a upozorňuje vedení jednoty na odstranění závad, při sportovních akcích (je-li přítomen) sleduje hygienu cvičebního a tréninkového procesu včetně zákazu kouření a konzumace alkoholických nápojů mladistvými - spolupracuje s cvičitelským sborem při řešení zdravotnických otázek ve sportu, spolupodílí se na ročních a tříletých prohlídkách stavu nářadí - pečuje o vzdělávání cvičitelů a trenérů v zdravotní problematice v součinnosti se vzdělavatelem, pečuje o zvýšení pohybové aktivnosti populace - podle možností jednoty se účastní tělovýchovně lékařského sledování (reakce cvičenců na zátěž apod.) Kdo může být zdravotníkem? Zdravotníka může dělat osoba, která má úplné střední odborné vzdělání v oborech všeobecná sestra, dětská sestra nebo porodní asistentka, dále osoba, která absolvovala kurs první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při zotavovací akci (vyškolení členové první pomoci ČOS, ČČK), a student lékařství po ukončení třetího ročníku. Převzato z webových stránek: www.sokol.cz 13
VZLET č. 1 / 2014
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
Pražský klub sokolských seniorů pod záštitou VO ČOS a Pražského třížupíé zahajuje činnost a dovoluje si Vás pozvat na
1.klubové setkání dne 28. dubna 2014 v sokolovně Praha 8-Libeň (sborovna) od 17:00 hodin Program: přednáška PhDr. Z. Hubinkové “Sportování seniorů a psychické zdraví” , po ukončení následuje kulturní pěvecký program (ukázky sólového zpěvu různých žánrů včetně písní sokolských bývalé členky Karlínského hudebního divadla sestry Mgr.Otáhalové) Během programu možnost občerstení. Posezení bude doplnìno kulturním vystoupením Vzhledem k omezenému počtu míst prosíme o ohlášení vaší účasti předem. Informace poskytneme na tel. čísle 723 138 151 Lenka Brandová, mail
[email protected]
Těšíme se na vaši návštěvu. Nazdar! Lenka Brandová a Vladimír Šilhan, členové komise pro práci s mládeží a seniory při VO ČOS
ZRCADLO éUPY Předsednictvo župy schválilo a postoupilo dále žádost Sokola Satalice o odprodej části pozemku, které vlastní, ale na kterém je postavena čistička, patřící HMP. Pozemek se nachází mimo lokalitu, na které stojí budova sokolovny a jeho tvar není vhodný pro jakoukoliv tělovýchovnou činnost i kdyby zde čistička nebyla. Předsednictvo při tom přihlédlo i ke slibu vedení jednoty, že získané prostředky budou použity na opravu sokolovny. Předsednictvo župy schválilo a postoupilo dále žádost Sokola Hloubětín o pronájem pozemku, který vlastní basketbalovému klubu Slavia Praha, který na tomto pozemku plánuje výstavbu multifunkční haly; ta by dle smlouvy měla sloužit i sokolské jednotě Hloubětín. V případě potřeby jí bude moci jednorázově využít i župa nebo ČOS. Ekonomická situace v T.J. Karlín se zlepšuje, především díky grantu ve výši 250.000Kč,- od MČ Praha 8. Informoval o tom starosta jednoty br. J. Fišer. Br. Müller upozorňuje, že obsazenost ubytovny v karlínské sokolovně je velice nízká, je nutno vylepšit vnitřní zařízení ubytovny. Župa bude nadále zdejší situaci sledovat Předsednictvo VO ČOS vyhlásilo soutěž pro sokolské děti a mládež, připravenou komisí pro juniory a seniory, nazvanou: „Po stopách významných osobností Sokola a ČR“. Pro nejúspěšnější účastníky bude uskutečněna víkendová návštěva Děčína, rodiště Miroslava Tyrše a to ve dnech 20.-21. září při příležitosti 130. výročí úmrtí tohoto význačného sokola, jednoho ze zakladatelů spolku. Ses. Fischerová doporučila zapojit do organizace soutěže i župní náčelnictvo. Předsednictvo župy odsouhlasilo pro letošní čísla časopisu VZLET vyzkoušet barevnou obálku. Předsednictvo župy projednalo akce, připravované k letošnímu stému výročí úmrtí JUDr. Jana Podlipného, někdejšího významného činovníka Sokola i primátora HMP, jehož jméno nosí naše
VZLET č. 1 / 2014
župa ve svém názvu. Ses. Fischerová a br. Čížkovský navrhli všechny letošní akce věnovat tomuto výročí. 19. března 2014 náčelnictvo župy zorganizovalo vzpomínku u pomníku Jana Podlipného v Libni, kterou uvedl a k pomníku položil květiny se stuhou br. starosta Barták. O významu vzpomínaného krátce promluvila ses. Jitka Viktorinová (více v samostatném článku v tomto čísle časopisu). - v září až listopadu plánuje náčelnictvo uspořádat k tomuto výročí malou akademii Výročí úmrtí Jana Podlipného bylo věnované také již tradiční setkání VG Sokola Praha Vršovice a VO župy s muzikami Dolina a Kyčera. O osobnosti vzpomínaného poutavě promluvila Dr. Marie Neudorflová (rovněž článek na jiném místě časopisu). Ve středu 12. února se uskutečnila v kanceláři sekretariátu naší župy ve vršovické sokolovně schůzka představitelů Pražského třížupí s představiteli Pražského sdružení sportu pro všechny k podpisu smlouvy o spolupráci pro letošní rok. Schůzka proběhla ve velmi přátelském duchu. Hospodaření župy v roce 2013 skončilo přebytkem, i když byl zakoupen nový počítač a stvající počítače byly renovovány (používány již 9 let). Na únorovém zasedání předsednictva podal zprávu o hospodaření br. Müller. Březnové zasedání předsednictva župy posoudilo naléhavost letošních úkolů a rozhodlo, že v souladu se stanovami se jarní výbor konat nebude a uskuteční se pouze podzimní zasedání výboru. V plánovaném termínu jarního výboru se uskuteční pouze zasedání župního předsednictva. Pokud by vznikla závažná událost, která by vyžadovala souhlas výboru, bude svolán se stanoveným předstihem pro přípravu výbor mimořádný.
14
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
ZZkroniky kronikyčeské českéaasokolské sokolské 1. 4. 1899 nastoupil na místo prvního tajemníka ČOS Jaroslav Zyka - Borotínský 2. 4. 1209 zemřela Eliška Polská, kdysi česká kněžna a žena Soběslava II. 3. 4. 1929 byl Agathon Heller, první náměstek náčelnictva ČOS jmenován zástupcem ČOS v Československém olympijském výboru 6. 4. 1929 zemřel skladatel Karel Pospíšil, autor četných hudebních doprovodů k sokolským cvičením 7. 4. 1939 zemřel malíř Karel Špilar, autor řady sokolských kreseb a plakátů 8. 4. 1869 na českých školách byl zaveden povinný tělocvik 8. 4. 1914 zemřel spisovatel Jakub Arbes 9. 4. 1989 Poprvé od konce 60. let byla v Československu opět volena královna krásy -Miss ČSSR v oficiální soutěži. Miss ČSSR 1989 byla zvolena osmnáctiletá brunetka Ivana Christová z Prešova 10. 4. 1874 se v Balatově u Jihlavy narodil významný vědec MUDr. Karel Weiger, po dr. Tyršovi náš nejvýznamější teoretik tělesné výchovy. Byl dlouholetým členem předsednictva ČOS 15. 4. 1719 ve svatovítském chrámu byl otevřen hrob Jana z Pomuku 16. 4. 1984 Liberec dosáhl počtu 100 000 obyvatel a stal se tak 8. velkoměstem ČSSR. 29. 4. 1329 stinavský vévoda Jan se stal leníkem českého krále 30. 4. 1344 Klement VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství 1. 5. 1254 v Prešpurku uzavřen mír mezi Bélou IV. a Přemyslem Otakarem II. 1. 5. 1814 v Opavě otevřeno Gymnaziální muzeum,první muzejní instituce v českých zemích. Specializovalo se na přírodní vědy. Předchůdce Slezského muzea. 1. 5. 2004 Rozšíření Evropské unie o Česko, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko, a Slovinsko
2. 5. 1389 svatba Václava IV. s mladičkou Žofií, neteří zesnulé manželky Johany 8. 5. 1394 panská jednota v Králově Dvoře zajala krále Václava IV. 9. 5. 1974 Byl slavnostně zahájen provoz na prvním úseku pražského metra - na trase I. C mezi stanicemi Kačerov a Sokolovská (dnes Florenc) o celkové délce 6,7 km. Téhož dne také definitivně dojezdily předválečné dvounápravové tramvaje a došlo ke změnám v MHD 12. 5. 1999 Zemanova vláda rozhodla o dostavbě jaderné elektrárny Temelín 14. 5. 1814 se narodil Ludvík Ochrana, český katolický kněz a národní buditel ve Slezsku. V Opavě je po něm pojmenována ulice Ochranova 28. 5. 1984 V areálu chemičky Synthesia v Pardubicích došlo k výbuchu skladu střelného prachu, který usmrtil 5 pracovníků závodu a dalších 200 osob zranil. Tlaková vlna způsobila materiální škody v širokém okolí ( CR, HK, PA). 30. 5. 1964 Do provozu byla předána dokončená spojovací železniční trať Radotín – Krč – Vršovice v Praze, která tvořila 1. etapu přestavby pražského železničního uzlu. Dominantou tratě se stal 910 m dlouhý Branický most přes Vltavu pro pěší a železnici, nazývaný lidově most Inteligence 2. 6. 1934 zemřel v Praze dlouholetý náčelník ČOS JUDr. Jindřich Vaníček 8. 6. 2004 v ČR byl vidět od 5:13 do11:26 UTC výjimečný astronomický úkaz. Byl to přechod Venuše přes sluneční kotouč 21. 6. 1939 výnos říšského protektora o zavedení Norimberských zákonů v ČSR 28. 6. 1914 zemřela Žofie Chotková, česká šlechtična (nar. 1. března 1868) 28. 6. 1914 úspěšný atentát na Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu (první sv. válka) 29. 6. 1914 se narodil Rafael Kubelík, český dirigent († 11. srpna 1996)
JUDr. Jindřich Vaníček Narodil se 1. ledna 1862 v Praze na Hradčanech v domě čp. 67 (Martinický palác) v chudé rodině jako nejmladší z pěti dětí, jeho otec byl sluha. Vystudoval malostranské gymnázium a právnickou fakultu a v roce 1898 získal titul JUDr. Roku 1910 si otevřel vlastní advokátní kancelář ve smíchovské sokolovně. V šestnácti letech vstoupil do smíchovského Sokola, o dva roky později byl přijat mezi cvičitele. V letech 1892–1930 byl náčelníkem ČOS. Připravil a vedl šest sokolských sletů. Věnoval se šermu, boxu, veslování a dalším sportům. Po vzniku ČSR pracoval jako přednosta výchovného odboru Ministerstva národní obrany a s Josefem Scheinerem v červnu 1919 organizoval ozbrojenou podporu Slovenska proti Maďarům. Měl velkou auto-ritu, byl oceňovaný pro obětavou, nadšenou a poctivou práci ve prospěch Sokola i celého národa. Na jeho počest byla r. 1934 pojmenována Sokolská župa Dr. Jindry Vaníčka v Brně. Zemřel v Praze 2. června 1934. 15
VZLET č. 1 / 2014
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
VZLET č. 1 / 2014
16
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
S O K O L Õ K Župy Jana Podlipného Příloha časopisu VZLET
PRO DĚTI A MLÁDEŽ
Poznej pučící stromy a keře ! Jaro je tady. Mnozí z vás se vydají se svým oddílem na jarní výpravu do přírody. Sluníčko začíná hřát a příroda se probouzí. Na stromech a keřích se objevují pupeny, z kterých pak vyrostou listy. Pupeny jsou důležitým poznávacím znakem při určování stromů a keřů. Pupen je základ budoucího rostlinného orgánu (stonku, větve nebo listu). Pupeny rozlišujeme podle barvy,vzhledu, funkce, postavení na stonku, umístění, přítomnosti šupin a doby trvání. Poznáš podle pupenů o jaký strom či keř se jedná?
převzato z knížky Mirka Vosátka Encyklopedie Táborníka, Mladá fronta Praha 1971 17
VZLET č. 1 / 2014
VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO
Hrajeme sportovní hry Milé děti, víte jak se správně hrají sportovní hry? Seznámíme Vás se základními pravidly něterých sportovních her. 6. DÍL - KORFBAL
Zakladatel korfbalu Nico Broekhuijsen byl učitelem malých dětí v jedné z nejchudších částí Amsterodamu na počátku 20. století. Inspirován rannou verzí basketbalu, který viděl během letní školy tělesné výchovy ve Švédsku, vymyslel Broekhuijsen v roce 1903 korfbal. Na rozdíl od mnoha jiných týmových sportů, které byly vyvinuty pro školy s oddělenou výukou tělesné výchovy, Broekhuijsen nalezl geniálně jednoduchý způsob začlenění chlapců a dívek v rámci pravidel hry. V roce 1933 byla založena Mezinárodní korfbalová federace (IKF) jako nástupce Mezinárodní korfbalové kanceláře založené v roce 1924 národními svazy Holandska a Belgie. Korfbal byl představen na olympijských hrách v letech 1920 (Antverpy) a 1928 (Amsterdam).První světový šampionát v korfbale se uskutečnil v roce 1978 a od roku 1987 se mistrovství koná každé čtyři roky. Korfbal byl uznán Mezinárodním olympijským výborem v roce 1993 a je hrán na Světových hrách od roku 1985. Do ČSSR se korfbal dostal v roce 1987. V roce 1991 vznikl Český korfbalový svaz (ČKS) jako součást ČSTV. Abychom si tuto hru mohli zahrát potřebujeme dva korfbalové koše a korfbalový míč, který je podobný fotbalovému míči (obr. č. 1). Koš možno koupit třeba zde: http://www.centrum-aktivit.cz/konstrukcepro-korfbal-vyskove-stavitelna-zavazi/. Korfbalový míč můžete koupit zde: http:// www.mauric-sport.cz/mauric-sport/eshop/4-1-MIKASA/0/5/1153-Mic-korfbal-K5-IKF. Základní pravidla: Pravidla korfbalu jsou vytvořena tak, aby byla zajištěna maximální rovnoprávnost hráčů na hřišti, aby podporovala smysl pro kolektivní hru a zamezovala přímým fyzickým kontaktům. Hraje se rukama, dotek míče od kolenou dolů je zakázán. Stejně tak není dovoleno běžet s míčem v rukou a driblovat s ním. Nesmí se střílet, pokud je obránce na vzdálenost paže. Je zakázáno brát soupeři míč z ruky. Musí VZLET č. 1 / 2014
být chycen, když je ve vzduchu. Je zakázáno hrát nohama, běhat s míčem a faulovat. Muž smí bránit pouze muže, žena ženu. Byl zaveden pojem "bráněná pozice", t. j. útočník nesmí vystřelit na koš, jestliže obránce stojí na dosah ve směru koše a pokouší se blokovat dráhu míče. Po střele z takovéto pozice družstvo ztrácí míč a případný koš samozřejmě neplatí. Korfbalové družstvo je tvořeno 4 hráči a 4 hráčkami, ze kterých jsou vytvořeny 2 smíšené čtveřice (dva a dvě) a ty se v průběhu zápasu pravidelně střídají v rolích útočníků a obránců. Bodu je dosaženo vhozením míče, podobného míči na kopanou, do proutěného koše bez dna, který je upevněn svým okrajem ve výšce 3.5 m nad hřišťem na kovovém stojanu (obr č. 1). Koše nemají odrazovou desku a jsou umístěny vždy v jedné šestině délky hřiště o rozměrech 30 x 60 m venku a 20 x 40 m v hale blíže k zadní čáře. To znamená, že se hraje i okolo koše. Hra trvá 2 x 30 minut čistého času. Přestupky se trestají volným nebo pokutovým hodem, napomínáním, žlutou nebo červenou kartou. Během zápasu je možno vystřídat 2 hráče, kteří se již nesmějí vrátit do hry. Korfbal se hraje venku i v tělocvičně. V Holandsku je velmi oblíbený. Více o hře zde: http://www.korfbal.cz/.
Pokračování příště
Zahrajte si s námi ! Hry v místnosti
TERÉNNÍ KRITERIUM Počet hráčů: libovolný Pomůcky: různobarevné fáborky Doba trvání: 30 - 45 minut Po neschůdných cestách v divokém terénu umístíme na vymezeném území barevné fáborky. S výhodou lze využít strží, skal, šípkových houští, jezírek, potoků, bažin, stromů atd. Úkolem soutěžících je přinést ve stanoveném nebo co nejkratším čase co nejvíc fáborků. Podle složitosti získání fáborků lze také odstupňovat jejich hodnotu a vyjádřit ji různými barvami. Převzato z http://hra.webz.cz/ 18
