C
M
Y
CM
MY
CY
CMY
K
KARLO
ARSKÉ
DNY PNP
2011
Celostátní kongres záchranných služeb
16. – 18. února 2011 G r an d h o te l P u p p , Kar l ovy Var y
PR O G R A M OV Ý S B OR NÍ K
ISBN 978-80-254-9235-2
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
iii
Karlovarský kraj Partner Územní zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje, pořadatele kongresu
Město Karlovy Vary Partner Územní zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje, pořadatele kongresu
Sponzoři a další partneři kongresu
PURO-KLIMA, hlavní sponzor SICAR, hlavní sponzor PER4MANCE, sponzor kongresu RECOM REALITY, sponzor kongresu AOP Orphan Pharmaceuticals AG, partner kongresu Jan Becher – Karlovarská Becherovka, partner kongresu AV Media, dodavatel audiovizuální techniky Vydavatelství Promenáda, partner kongresu iii
Mediální partneři kongresu
iii
Vystavovatelé 1. 2. 3. 4. 5.
AFORJET AOP Orphan Pharmaceuticals AG ASQA BIOSTER CHEIRÓN
6. ONKOCET ČECHY / INVAZ 7. KARDIO-LINE 8. MEDIPRAX CB 9. MEDISTYL – PHARMA 10. OMS-ZOLL
11. PRAMACOM PRAGUE 12. PURO-KLIMA 13. SICAR 14. VALEANT CZECH PHARMA 15. VBM – lékařská technika
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
Vítáme Vás na Karlovarských dnech PNP 2011 Vážené kolegyně a kolegové, milí přátelé, jménem Územní zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje Vás srdečně vítáme na čtvrtém celostátním kongresu záchranných služeb – Karlovarských dnech PNP 2011. Odborný program kongresu je tradičně složen z vyžádaných přednášek pozvaných hostů a volných sdělení účastníků. Je rozdělen do bloků moderovaných jmenovanými předsedajícími. V rámci každého bloku je vyčleněn dostatečný prostor pro diskusi. Věříme, že Vás odborný program kongresu obohatí o řadu zkušeností a poznatků. Současně vítáme na Karlovarských dnech PNP 2011 partnerské firmy. Chceme jim veřejně poděkovat za účast a podporu kongresu. Žádáme Vás – účastníky, abyste využili jejich přítomnosti a v hojném počtu navštívili prezentace na doprovodné výstavě. Naše upřímné poděkování patří sponzorům a partnerům kongresu. Velmi si vážíme jejich všestranné pomoci. Doufáme, že se Vám všem bude v Karlových Varech líbit a že si z našeho kongresu odnesete mnoho zajímavých zkušeností, odborných poznatků i společenských zážitků. Děkujeme Vám za Vaši účast a podporu. MUDr. Ivo Tukinski, ředitel Územní zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje, předseda organizačního výboru kongresu
Lukáš Hutta, tiskový mluvčí Územní zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje, koordinátor pro odborný program kongresu
i Základní informace Pořadatel Územní zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje ve spolupráci s Českou lékařskou společností J. E. Purkyně (ČLS JEP), Českou společností urgentní medicíny a medicíny katastrof a Českou asociací sester (ČAS).
Prezident kongresu MUDr. Ivo Tukinski, ředitel Územní zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje, předseda organizačního výboru kongresu Koordinátor pro odborný program kongresu Lukáš Hutta, tiskový mluvčí Územní zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje Tel.: 00420 353 362 461, GSM: 00420 608 953 862, e-mail:
[email protected] Čestné předsednictvo doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc. prof. MUDr. Jiří Pokorný, DrSc. doc. MUDr. Jan Pokorný, DrSc. doc. MUDr. Václav Fessl, CSc. MUDr. et Bc. Dana Hlaváčková prof. MUDr. Oto Masár, Ph.D. Organizátor kongresu Congress Prague, Nad Obcí I/24, 140 00 Praha 4, odpovědný zástupce Pavel Revický Tel.: 00420 724 264 870, e-mail:
[email protected] Registrace na kongresu Odpovědní zástupci: Jana Krausová / Kateřina Klímová, tel.: 00420 607 948 924, 724 264 870 Provoz registrace: 16. února 10.00 – 19.00 I 17. února 07.30 – 18.30 I 18. února 08.00 – 12.30
PROGRAMOVÝ SBORNÍK Audiovizuální technika, zajištění prezentací Dodavatelem audiovizuální techniky je AV Media. Obsluha prezentací: Congress Prague, odpovědný zástupce Martin Váňa Pravidla pro předávání prezentací Přijímány jsou pouze prezentace určené pro platformu Windows. MacOS, Linux a jiné platformy nebudou akceptovány. Prezentace jsou přípustné pouze ve formátu Microsoft Powerpoint (2000, XP, 2003, 2007), ve kterých mohou být vloženy videosekvence (pouze .avi a .mpeg). V případě použití nestandardního kodeku je potřeba přinést s sebou tento kodek na přenosovém médiu, aby bylo možné prezentaci na místě přehrát. Videosekvence lze přehrávat i samostatně. Jsou přijímány i Flash prezentace a animace, které jsou nastaveny pro zobrazení ve fullscreen. Prezentace se předávají buď na CD/DVD nebo USB klíčích. Jiné nosiče nejsou akceptovány.
Doprovodný a společenský program Organizované návštěvy a prohlídky, čtvrtek 17. února 13.30 Muzeum Jana Bechera, cena vstupenky 150 Kč 14.00 Prohlídka podzemí kostela sv. Máří Magdalény v Karlových Varech, cena vstupenky 100 Kč K účasti na programu bude možné se přihlásit v registračním centru kongresu do 17. února 12.00 hodin. Akce doprovodného programu se konají v případě minimálního počtu 15 přihlášených účastníků, maximální počet účastníků ve skupině na jednotlivou akci je 25. Kongresový společenský večer, čtvrtek 17. února (na pozvání pořadatele kongresu – Územní zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje) Společenský sál Grandhotelu Pupp 19.30 – 21.00 společná večeře (jednotné menu s nápojem) 21.00 – 23.00 vystoupení houslového mistra Filipa Kotteka, DJ Jamal, vystoupení hudební skupiny Coda 23.00 – 01.00 diskotéka pro všechny Prezentace a degustace vín Vinařství Polehňa, Blatnice pod Sv. Antonínkem v průběhu večera. Pro společnou večeři a následný program večera je nezbytné si zakoupit vstupenku. Vstupné pro registrované lékaře a středně zdravotnický personál 400 Kč. Vstupné pro reprezentanty firem a ostatní zájemce 600 Kč. Cena vstupenky zahrnuje DPH dle platné sazby. Počet vstupenek je limitován kapacitou společenských prostor. Vstupenku bude možné si zakoupit 17. února do 12.00 v registračním centru kongresu. Organizační pokyny a ostatní služby Zaregistrovat se na kongres na místě bude možné nejpozději 17. února do 09.00. Při registraci na místě bude k platnému registračnímu poplatku účtován doplatek ve výši 100 Kč. Organizátor v případě registrace na místě negarantuje vybavení účastníka kongresovou taškou s kompletními kongresovými materiály. Vstup do kongresového sálu po dobu kongresu je možný pouze s registračním průkazem. Vstup na workshop 16. února je pouze pro zvlášť registrované účastníky, kteří zaplatili příslušný registrační poplatek. Registrační poplatek v kategorii účastník – lékař zahrnuje občerstvení (coffee breaks a obědy, 17. a 18. února). Účastníci registrovaní v kategorii zdravotnický pracovník v nelékařské profesi a kategorii jednodenní účast, kteří se rozhodnou účastnit se i druhého dne kongresu včetně občerstvení, si musí v registračním centru občerstvení doobjednat a doplatit rozdíl mezi základním registračním poplatkem a poplatkem za jednodenní účast nebo kategorii zdravotnický pracovník v nelékařské profesi, a to ve výši 400 Kč (cena zahrnuje DPH dle platné sazby). Reprezentanti firem a ostatní neregistrovaní účastníci si v registračním centru budou moci zakoupit oběd (menu s nápojem, výběr ze dvou hlavních jídel) na dny 17. a 18. února. Cena oběda je 300 Kč (zahrnuje DPH dle platné sazby). Certifikáty o účasti na kongresu obdrží registrovaní účastníci v registračním centru průběžně od 17. února 16.30 do 18. února 12.30. V mimopracovní době je Kongresový sál Grandhotelu Pupp uzamčen. Nenechávejte zde bez kontroly osobní věci (např. doklady, mobilní telefony, notebooky apod.) a další cennosti. Ostraha prostoru ani organizátor kongresu nenesou odpovědnost za jejich poškození nebo ztrátu. Po dobu kongresu je účastníkům ve foyer Kongresového sálu k dispozici šatna s obsluhou. V kongresových prostorech (s jedinou viditelně označenou výjimkou vyhrazeného místa ve foyer Randes-vous) je přísný zákaz kouření.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
16.
PROGRAM KONGRESU Středa 16. února 10.00 – 20.00 10.00 – 20.00 18.00 – 20.00 18.00 – 20.00
17.
Registrace , Foyer Společenského sálu Instalace doprovodné výstavy, Foyer Společenského sálu a Rendes-vous Workshop, Společenský sál Právní odpovědnost zdravotnického pracovníka Mlynářová D, ČLK Zasedání AZZS ČR, Salonek Beethoven
Čtvrtek 17. února 07.30 – 19.30 08.00 – 18.00
Registrace, Foyer Společenského sálu Doprovodná výstava, Foyer Společenského sálu a Rendes-vous ODBORNÝ PROGRAM, Společenský sál
Programový blok I Předsednictvo: Tukinski I, Hlaváčková D, Urbánek P, Knor J, Pokorný J, Fessl V 08.30 – 09.00 Zahájení, uvítání
f
F
09.00 – 09.15
Mozek a reaktivní chování v krizových a katastrofických situacích u pacientů i záchranářů Drábková J, FN Motol, Praha
09.15 – 09.30
Koordinační středisko medicíny katastrof a národní traumatým ve FN Brno Urbánek P, Nestrojil P, Valentová R, FN Brno
09.30 – 09.45
Poranenie hrudníka v prednemocničnej starostlivosti Masár O, Pokorný J, Klinika urgentnej medicíny a medicíny katastrof LF UK Bratislava, SR
09.45 – 10.00
Vyhodnocení zážitkového úkolu „Pípni“ – Rallye Revíz 2010 Hlaváčková D, ÚSZZS Středočeského kraje
10.00 – 10.15 Diskuze 10.15 – 10.35 Přestávka – občerstvení, Foyer Společenského sálu a Rendes-vous Programový blok II Předsednictvo: Masár O, Vaněk K, Drábková J 10.35 – 10.50 Srovnání poloautomatické a manuální defibrilace Dvořák S, ZZS PK, oblast Klatovy 10.50 – 11.05
Výhody nalepovacích defibrilačních elektrod Dvořák S, ZZS PK, oblast Klatovy
11.05 – 11.15
TANR – předpoklad ke zlepšení výsledků KPCR v PNP Mašek J, Plodr M, Kubínová R, ZZS Královéhradeckého kraje
11.15 – 11.30 11.30 – 11.45 11.45 – 12.00 12.00 – 13.00
Diskuze Satelitní sympozium firmy ASQA Satelitní sympozium firmy PRAMACOM PRAGUE Oběd pro účastníky kongresu
PROGRAMOVÝ SBORNÍK 13.00 – 13.30
Satelitní sympozium firmy AV media Komunikace obrazem z místa mimořádné události Gyönyör V
13.30 – 14.00
Satelitní sympozium firmy PURO-KLIMA Systém mobilní podpory posádek Vaňatka T, ZZS kraje Vysočina
Programový blok III Předsednictvo: Masár O, Tukinski I, Urbánek P, Knor J 14.00 – 14.15 Syndróm vyhorenia a jeho zvládanie u pomáhajúcich profesií v zdravotníctve Argayová I, Rybárová D, FZO PU, Prešov, SR
f
8.2.2009
Diagnostika pneumothoraxu pomocí hrudní bioimpedance Růžička J, Sviták R, Hrdlička P, Vidunová J, ZZS Plzeňského kraje, Plzeň
14.30 – 14.45
Neobvyklá poranění při TANR Fialka J, Vlčková A, Oddělení soudního lékařství, KZ as., MN oz., Ústí nad Labem
14.45 – 15.00
Diagnóza kontuze srdce u polytraumatu Sviták R1,2/, Bosman R, 1/Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, 2/ Anesteziologicko-resuscitační klinika Fakultní nemocnice Plzeň
Diskuze 15.00 – 15.15 15.15 – 15.45 Přestávka – občerstvení, Foyer Společenského sálu a Rendes-vous Programový blok IV Předsednictvo: Hlaváčková D, Drábková J, Fessl V, Tukinski I 15.45 – 16.00 Najčastejšie príčiny výjazdov posádky ZZS k detským pacientom v novozámockom regióne Povinská A, Povinský J
+ UZZS.pdf
14.15 – 14.30
16.00 – 16.15
Jazyková bariéra v RZS Vlčková A, Fialka J., Oddělení soudního lékařství, KZ as., MN oz., Ústí nad Labem
16.15 – 16.30
Zamyšlení nad odpovědností nelékaře Tukinski I, ÚZZS Karlovarského kraje
16.30 – 16.45
Ošetřování povrchových poranění v systému paramedických a dobrovolných záchranářských sborů Petržela M, Gabíková A, Life RESCUE – záchranáři Praha o.s.
16.45 – 17.00 20.00 – 24.00
Diskuze a závěr programu kongresového dne Společenský večer s občerstvením a programem
19:09:44
Avízo Karlovarských dnů PNP 2012 15. – 17. února 2012, Karlovy Vary
PROGRAMOVÝ SBORNÍK 18.
Pátek 18. února 08.00 – 12.00
Registrace, Foyer Společenského sálu
08.30 – 12.00
Doprovodná výstava, Foyer Společenského sálu a Rendes-vous
Programový blok V Předsednictvo: Masár O, Vaněk K, Urbánek P
f
08.30 – 08.45
Taktické cvičení IZS „Železniční nehoda 2010“ – úloha Emergency Zlotorovičová V, Pašková V, Emergency ARK FN Plzeň a LF UK Plzeň
08.45 – 09.00
Železniční nehoda 2010 Hrdlička P, Růžička J, ZZS Plzeňského kraje
09.00 – 09.15
Drama, které se nekonalo Macháček R, Balcarová T, Karlovarská krajská nemocnice
09.15 – 09.30
Možnosti leteckých zdravotnických transportů AČR Pašek Z, Mareček M, LZS AČR, Plzeň – Líně
09.30 – 09.45
Trauma versus akutní infarkt myokardu – atypický souběh onemocnění Křivánková M, Horák F, Kaňkovská K, Kutěj V, Hubáček P, OUP, FN Olomouc
09.45 – 10.00 10.00 – 10.30
Diskuze Přestávka – občerstvení Foyer Společenského sálu a Rendes-vous
Programový blok VI Předsednictvo: Tukinski I, Hlaváčková D, Drábková J 10.30 – 10.45 KPR novorozence – nácvik pro dvoučlennou posádku Havlíková M, Fehérová L, ZZS kraje Vysočina
F
10.45 – 11.00
Quo vadis sústavné vzdelávanie pracovníkov ZZS? Tašká Z1/, Masár O2/, 1/Záchranná zdravotná služba, 2/Klinika urgentnej medicíny a medicíny katastrof LF UK Bratislava
11.00 – 11.15
Přístrojová mechanizovaná masáž srdeční u ZZS plzeňského kraje Šimčík F, Šebek M, Šín R, Sviták R, Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje
11.15 – 11.30
Traumatologická Triage v běžné praxi ZS – opravdu funkční !? Tlustý Z1/, Tlustý Z sr. 2/, Merhaut P1/, 1/Územní středisko Záchranné Služby Středočeského kraje, 2/ Mělnická Zdravotní a.s., Nemocnice Mělník
11.30 – 11.45
Primární postpartální hemorrhagie v PNP Vaňatka T, ZZS kraje Vysočina
11.45 – 12.00 12.00 – 13.00
Diskuze, závěr kongresu Oběd pro účastníky kongresu
POSTEROVÁ SEKCE Prezentace oboru zdravotnický záchranář na Univerzitě Pardubice Holeková J, Mlatečková L, FZS UPCE Tetanus v intenzívnej starostlivosti Rybárová D, Argayová I, Fakulta zdravotníckych odborov, katedra urgentnej zdravotnej starosltivosti, Prešovská univerzita v Prešove, SR
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
SBORNÍK ABSTRAKT WORKSHOP Právní odpovědnost zdravotnického pracovníka Mlynářová D, ČLK Právní odpovědnost záchranáře Předpoklady vzniku právní odpovědnosti 1. 2. 3. 4.
jednání nebo opomenutí, které je protiprávní (je v rozporu s povinnostmi zdravotnického pracovníka) škodlivý následek (i ohrožení právním předpisem chráněných hodnot) příčinná souvislost mezi jednáním a následkem (KAUZÁLNÍ NEXUS) zavinění
Druhy právní odpovědnosti I) trestně právní II) občanskoprávní III) správně právní IV) pracovně právní V) disciplinární odpovědnost I) Trestněprávní odpovědnost Trestné činy zdravotníků: - Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti - Ublížení na zdraví z nedbalosti - Neposkytnutí pomoci - Neoprávněné nakládání s osobními údaji - Neoznámení a nepřekažení trestného činu – zejména týrání, vražda, těžké ublížení… - Trestné činy proti těhotenství II) Občanskoprávní odpovědnost - obecná odpovědnost za škodu – především na zdraví - odpovědnost za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje - odpovědnost za škodu na vnesených a odložených věcech III) Správněprávní odpovědnost Přestupek = zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v přestupkovém nebo jiném zákoně nejde li o správní delikt postižitelný podle zvláštního zákona nejde li o trestný čin IV) Pracovněprávní odpovědnost - odpovědnost zaměstnance za škodu - odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách - odpovědnost na svěřených předmětech V) Disciplinární odpovědnost = odpovědnost lékaře, člena České lékařské komory vůči této komoře - Povinnost postupovat odborně - V souladu s etickými požadavky (Etický kodex ČLK) - Respektování zákonných požadavků na výkon povolání - Disciplinární řád komory
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
VYŽÁDANÉ PŘEDNÁŠKY A VOLNÁ SDĚLENÍ Mozek a reaktivní chování v krizových a katastrofických situacích u pacientů i záchranářů Drábková J, FN Motol, Praha Lidský mozek je natolik složitý orgán, že stále odolává našemu plnému pochopení svých funkcí. Počítače nejsou schopny jej nahradit ani se svou umělou inteligencí, i když jejich technické možnosti svou rychlostí mozek mnohonásobně předčí. Schází jim emocionální složka, dále integrující ovládání celého lidského organismu, zajišťování komunikace mezi všemi orgány. Pro lidský mozek je charakteristická frontoorbitální korová oblast, která vytváří individuální lidskou osobnost s pojmem jáství a sebereflexe. Její přední část zpracovává podněty, které souvisejí s potravou a sexem, tj. se sebezáchovou a se zachováním rodu. V zadní části frontoorbitální oblasti se zpracovávají podněty související s odměnami, jak jsou peníze a/nebo moc. Hlubším - podkorovým oblastem se v současné době věnuje zvýšená pozornost a velmi podrobný výzkum trojrozměrnými funkčními zobrazovacími metodami, subcelulárními výzkumy receptorů a prolínajících se sítí, objevováním skrytých databází dlouhodobé paměti a vyvolávání náhlých asociací, pohotových a správných intuitivních rozhodnutí apod. Odtud se zvládají archetypy jako reakce „boj nebo útěk“, odsud pramení rychlé intuitivní jednání a zkratové reakce. Zde jsou pravděpodobně uloženy stopy, které se vynoří jako NDE (Near–Death Experiences) v katastrofických situacích, kdy je zablokován pocit strachu a bolesti. Zde se zakládá posttraumatická stresová porucha, zde vznikají dojmy OBE ( Out-of-Body Experience) např. při kardiopulmonální resuscitaci. Pro urgentní medicínu a medicínu katastrof jsou reakce CNS a psychoreaktivní stavy stále významnější. Studují se, aby se podle nich vytvářely typové činnosti, akční karty, aby se nacvičovaly záchranné akce pro katastrofy, aby se instruovali vyjednávači pro únosy a držení rukojmí, aby byla představa o výpadku zdravotnického personálu při krizové situaci a aktivaci pandemického plánu. Ověřují, jak dlouhé nasazení do místa bezprostředního rizika a nejistoty je úměrné pro bezchybnou mentální činnost ve zdravotnické profesi. Které poučné zkušenosti v tomto smyslu pomáhají k tvorbě modelových situací, traumatologických plánů, k psycholoiogické ochraně záchranářů, k prevenci následných forenzních řešení ? V roce 1970 vznikly v Las Vegas krátce po sobě dva požáry výškových hotelů. První z nich byl zprvu podceněn, hoteloví hosté unikli z vyšších pater na střechu. Rozpálená fasáda i horká atmosféra nad střechou zabránila vysunutí záchranné techniky z vrtulníku. Ten sice přiletěl do bezpečné blízkosti, ale bez další akce odletěl, což ve shromážděném davu na přeplněné střeše vyvolalo další chaos. Panický dav skákal z 30. poschodí na terasu 18. poschodí ve zkratovém dojmu, že je to blíže než na vzdálenější zem. Rozbor celé záchranné akce ukázal rezervy – při následném požáru obdobného hotelu a při podobném průběhu požáru byla záchranná akce zahájena podstatně časněji. Panice na střeše zabránil aerosol midazolamu a pohotová evakuace proběhla i ze střechy nad 30. poschodím téměř disciplinovaně. Ve vysokopodlažním obchodním domě a bance v Tokyu vznikl požár. Největší počet obětí byl mezi dětmi do 10 let pro nemožnost úniku mezi panickými dospělými, a mezi osobami –muži nad 50 let, u nichž snadno vznikly stresové fibrilace komor. V uzavřeném prostoru vyšších pater nebyl možný únik – lidé bezprostředně ohrožení postupujícími plameny do nich sebevražedně skákali, jak snímaly kamery vnitřní televize. V Praze na Letné havarovala úzká tramvaj o jednom voze č. 2, která přejela vysokou rychlostí výhybku, vyjela z kolejí a převrátila se. V průběhu záchranné akce projížděl po neúplně uzavřené silnici osobní vůz, z něhož vyskočil civilista – muž. Ihned se jal řídit hyperaktivně dopravu včetně sanitních vozů. Teprve, když dirigoval sanitní vozy k najíždění a nakládání pacientů opačně, upozornili záchranáři na jeho nekompetentnost. Musel být násilně odveden příslušníky policie, byl zcela neschopen naslouchat jejich slovnímu vysvětlování a uklidňování. V Londýně znamenal rok 1975 havárii metra ve stanici Moorgate s mnoha oběťmi. Strojvedoucí vjel se soupravou pěti vozů plnou rychlostí do slepého tunelu. Vozy se zdeformovaly, přesunuly přes sebe až vyplnily celý prostor tunelu. Vyprošťování trvalo 5 dnů s taktikou provrtat úvodem úzké průduchy skrze celou změť, posunovat tudy tekutiny, stravu i léky pro přežívající. Před vstupem do stanice, která do dnešní doby má vchod skrze úzký průjezd běžného činžovního domu, po celou dobu bivakovaly a tábořily rodiny cestujících, které čekaly v nejistotě a se zkratovým chováním na každého vyproštěného – živého, v kritickém stavu či již déle mrtvého. V lednu roku 2009 byl kriticky poškozen cestovní letoun po startu z letiště La Guardia při kolizi motoru s divokou husou. Kapitán navedl
–1–
PROGRAMOVÝ SBORNÍK nouzové přistání na hladinu řeky Hudson, nouzové přistání se podařilo a všech více než 150 cestujících bylo zachráněno. Kapitán byl 57letý bývalý bojový letec Chesley Sullenberger, který se stal okamžitě „Hudson River Hero“ ve Spojených státech a příkladem správného jednání oslovil celý svět. Jako bojový letec musel každý týden trénovat podle návodu „checklistů“ záchranné postupy pro havarijní situace. Je příkladem, jak opakovaný a přesný nácvik zafixuje stereotypy, které v kritické situaci převládnou nad zkratovým jednáním a zcela neúčelným počínáním. V legendární den 11. září v New Yorku u World Trade Center pomáhali hasiči i zdravotníci spontánně a velmi obětavě, aniž by v prvních chvílích vyžadovali informace o riziku, aniž by měli dostatek bariérových ochranných pomůcek, aniž by střídali, jak je předepsáno pro horké a rizikové provozy po 20-30 minutách s odpočinkem a dalším nástupem. Fotografie, pořízené masmediálními agentúrami, ukázali jejich hrdinství celému světu. Po záchranných akcích byli kontrolováni medicínsky další léta. Postupně se objevily zdravotní problémy – nikoli PTSD ( posttraumatická stresová porucha), ale chronické bronchitidy, bronchiální astma, dušnost, únava, nemožnost vykonávat nadále svoji dosavadní profesi. Byli převedeni na méně náročná ale také méně placená místa. Vznikla řada soudních procesů s nároky na odškodnění s argumentací, že nebyli dostatečně informováni o riziku, nebyli dostatečně a včas vybaveni, nastupování do přímé akce bylo chaotické bez systému činnost-odpočinek atd. Při nasazení do havarijních podmínek, do eticky a esteticky nepřijatelných akutních dojmů se přesné stereotypy, jako je zavádění i.v. kanyl, intraoseální přístupy, připojování infuzí, podávání analgetik, blokují na prvních 10 – 15 minut. Nástup většinou komplikuje nauzea, nucení na zvracení, nepřesnost jemné práce rukou, třes rukou, rozčilené nebo naopak zcela utlumené jednání. Z toho důvodu se směny překrývají asi o 20 minut a záchranáři musí nejdéle po 2 hodinách opustit bezprostřední místo emocionálního stresu a uchýlit se do vzdálenosti, kde se jim nabízejí archetypy ( z přední orbitofrontální oblasti) – jednoduchá strava a tekutiny i možnost se ventilově vypovídat v improvizovaném „briefingu“. Dotazníkové akce na téma, kolik lidí se nedostaví do práce v krizové situaci, při pandemii byly na začátku XXI. století vypracovány v Londýně. První dotazník mapoval ( Gunn 2005), kolik osob se dostaví do práce, kolik odjede z Londýna. Zde se lišil dokonce soukromý a státní sektor. Souhrnně z veřejného sektoru - za krize odjede z města pouze 8 %, ze soukromého sektoru 6 % obyvatel. Do zaměstnání půjde ve veřejném sektoru 27 %, v soukromém sektoru 12 % pracovníků. Další dotazník byl adresně položen o tři roky později zdravotníkům a THP pracovníkům v Londýně, aby se ozřejmila situace pro případnou pandemii ( Irvin 2008). Do práce by nastoupilo přibližně 43 % zdravotníků, nejvíce starší lékaři muži; naopak nejvíce nepřítomných, přesahujících až 50 % zaměstnanců by bylo mezi THP pracovníky, takže by uvázla technická podpora veškerých zdravotnických akcí. Krizové štáby se zaměstnaly plánováním, odkud by THP pracovníky pohotově získali alespoň pro akutní zdravotnickou činnost – přednemocniční i nemocniční. Dotazník ozřejmil, že se dostaví až dvakrát více osob, pokud jsou úpracovníci včas plně informováni o riziku a úměrně individuálně vybaveni, zejména ochrannými prostředky. V akutní rizikové a krizové situaci ovlivňuje osobní postoj a rozhodnutí – jak vyplynulo z dotazníků - více důvěra v zaměstnavatele/ vysílajícího a slib, že bude zachránce včas vystřídán a szažen zpět, než slib finanční odměny. Velmi se hovoří o psychické odolnosti a informovanosti obyvatelstva. O informovanosti versus hazardu vypovídá poslední požár a výbuch v Semtíně v blízkosti Pardubic. Vznikl dopoledne v nebezpečném provozu, ale odsud pracovníci pohotově a disciplinovaně vyběhli tunely za ochranný val. Požár byl podceněn, v počátku byl zavolán pouze podnikový hasičský sbor. Na přiléhající silnici na smyčce stál MHD autobus, jehož řidič pohodlně zůstal sedět v kabině a přihlížel. Na silnici z Pardubic do Bohdanče zastavovaly osobní vozy, aby posádky mohly pozorovat nezvyklou scénu. K pozorování přijeli i cyklisté, kteří se řadili na silnici a krajnici. Náhlý výbuch nebyl devastující sám o sobě, ale nízká oblačnost vrátila tlakovou vlnu zpět - panelový důmv areálu, v němž zůstali v horním poschodí bezstarostní a neinformovaní projektanti, se zhroutil. Tlaková vlna vyrazila okna v Pardubicích ve vzdálenosti 6-7 km i velké okno v 1. poschodí obchodního domu v Hradci Králové ve vzdálenosti 16 km. Psychická odolnost byla testována po záplavách. V hlavním městě Praze pochválila komise SZO, která hodnotila součinnost zdravotníků i obyvatel, zvládnutí celé akce s argumentací, že všichni obyvatelé evakuovali disciplinovaně, všichni rozuměli česky, nevznikly etnické a jiné potíže, vybavení léky i letáky bylo odpovídající a zdravotníci se přemístili z evakuovaných nemocnic ( např. z Nemocnice Na Františku) za svými pacienty. Naproti tomu akutní akce záplav na Moravě s evakuacemi byla zvládnuta rovněž kvalitně, ale sebevražednost v prvním roce po záplavách se zejména u starších věkových skupin – seniorů zvýšila na dvojnásobek po psychickém nezvládání nových a improvizovaných podmínek (Vinař). To odpovídá i krizové stiuaci po amnestiích, po propuštění z nápravných zařízení, kde do 14 – 30 dnů se popisuje vysoká sebe-
–2–
PROGRAMOVÝ SBORNÍK vražednost propuštěných vlivem stresu a osamělosti i nárůst agresivní kriminality z nejistoty a nevybavenosti. Všechny příklady, kazuistiky vypovídají o snadné alteraci chování a jednání, o nutnosti a výhodě nácviku stereotypů, o výhodách dostatečné informovanosti a cíleného výcviku profesionálních složek pro různé krizové situace.
Koordinační středisko medicíny katastrof a národní traumatým ve FN Brno Urbánek P, Nestrojil P, Valentová R, FN Brno Zákonem č. 485/2008 Sb., o přechodu Úrazové nemocnice v Brně bylo stanoveno, že státní příspěvková organizace Úrazová nemocnice v Brně se stává příspěvkovou organizací statutárního města Brna, která zůstává nositelem závazků, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů s platností od 13. prosince 2008. Dodatkem ke zřizovací listině z prosince 2008 jí však byla zrušena funkce správce Národního traumatýmu (NTT) a celostátního koordinačního střediska pro chirurgické zajištění katastrof a velkých havárií (KS MEKA). Protože je Národní traumatým nezastupitelným prvkem realizace závazků České republiky vyplývajících v rámci Evropské unie (dále jen „EU“), WHO a Severoatlantické aliance (dále jen „NATO“) ze smluv o ochraně proti živelným a jiným katastrofám, a také závazků vyplývajících z přistoupení k akčnímu plánu boje proti terorismu Rady EU v souladu s doložkou solidarity doplněné do smlouvy o EU, bylo nezbytné rozhodnout o novém provozovateli a správci KS MEKA a NTT. Tímto novým správcem se ke konci roku 2010 stala FN Brno (Odbor bezpečnosti a krizového řízení). Koordinační středisko medicíny katastrof (KS MEKA) Koordinační středisko MEKA zajišťuje na centrální úrovni a v úzké spolupráci s Odborem krizové připravenosti MZ ČR a při odborné garanci ze strany České odborné společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS J.E.Purkyně následující činnosti : • Informační a koordinační středisko MEKA, • organizační zabezpečení Národního trauma týmu (NTT), • zajištění a koordinace poskytování psychosociální intervenční služby v rezortu zdravotnictví, • mezinárodní spolupráci na základě zmocnění Ministerstvem zdravotnictví ČR, zejména oblasti bezpečnosti a krizového řízení, • přípravu odborníků pro oblast MEKA ve spolupráci s klinikami FN Brno. Národní traumatým (NTT) Národní traumatým je mobilním, posilovým zdravotnickým útvarem určeným k poskytování chirurgické, traumatologické a resuscitační pomoci a pomoci při popáleninových úrazech na místě hromadného neštěstí a katastrof v rámci mezinárodní pomoci v zahraničí a v rámci Integrovaného záchranného systému (IZS) jakožto jeho ostatní složka na území ČR. FN Brno zajišťuje odbornou přípravu členů NTT (zaměstnanců FN Brno) a jejich materiálně technické zabezpečení. Eviduje jejich osobní a další údaje nezbytné pro okamžité nasazení doma i v zahraničí. Takto připravení pracovníci tvoří v nemocničním informačním systému EMOFF samostatnou organizační jednotku, kterou je možné, stejně jako ostatní zaměstnance klinik a oddělení FN Brno, svolat pomocí datového propojení a cestou mobilních telefonů kdykoliv ve dne či v noci. NTT je schopen nasazení nejpozději do 48 hodin od přijetí požadavku.
Poranenie hrudníka v prednemocničnej starostlivosti Masár O, Pokorný J, Klinika urgentnej medicíny a medicíny katastrof LF UK Bratislava, SR Závažné poranenie hrudníka si spravidla na mieste nehody vyžaduje terapeutickú intervenciu. Technické a personálne vybavenie posádok RLP umožňuje tieto terapeutické postupy realizovať. Pri prechádzaní závažných a spravidla ireverzibilných poškodení vitálnych orgánov, je potrebné zvážiť: * analgéziu, * intubáciu a typ ventilácie, * punkciu hrudníka. Sériové zlomeniny rebier (> 3) obmedzujú dychové exkurzie pre výraznú bolestivosť. Neplatí stará dogma, že analgézia sťažuje diferenciálnu diagnózu- vhodná analgézia, prípadne analgosedácia zníži stresovú odpoveď (spotrebu kyslíka, tachykardiu). Treba myslieť i na vhodnú polohu pacienta, obyčajne pacientov ukladáme do polosedu.
–3–
PROGRAMOVÝ SBORNÍK Nestabilný hrudník je dôsledkom dvojitej sériovej zlomeniny rebier (v dvoch paralelných líniách). Vylomený segment nesleduje dychové exkurzie hrudnej steny, pacienta ohrozuje hypoxia – pacient si vyžaduje umelú pľúcnu ventiláciu, ktorá plní funkciu tzv. pneu¬matickej vnútornej dlahy. Subkutánny emfyzém – rozpoznáme podľa presiaknutia podkožia s krepitáciou, spravidla je vyvolaný zlomeninou rebier, keďže jeden z úlomkov poraní pleuru. Pokiaľ je rozsah emyfyzému malý, nevyžaduje liečbu, pokiaľ progreduje vykonáme punkciu podkožia. Kauzálna liečbačba je nemocničná a závisí na rozsahu poranenia. Hemoperikard – tamponáda srdca K tamponáde perikardu dochádza pri otvorených poraneniach (bodné, strelné) – pri tupých poraneniach srdce sú zriedkavé. Klinické príznaky: - rozšírené krčné žily, - hypotenzia, - tlmené ozvy srdca - môže byť paradoxný pulz Tamponáda bezprostredne ohrozuje život, evakuačná punkcia perikardu rýchlo zlepší kardiovaskulárnu stabilitu. Technika punkcie: vpich tesne u mečového výbežku, ihlu (kanylu) o dĺžke cca 12 cm smerovať na dolný uhol ľavej lopatky so sklonom 45 stupňov od horizontály. Počas zavádzania ihly striekačkou aspirovať. Kanyla nám môže poslúžiť i ako dočasná drenážna cievkaHemotorax Ku krvácaniu do pleurálneho priestoru dochádza najčastejšie poranením interkostálnych artérií alebo a. mammaria interna, zriedkavo býva zdrojom krvácanie poranenie veľkých ciev alebo srdca. Krv v pleurálnom priestore stlačuje pľúca a obmedzuje pľúcnu ventiláciu. Klinicky sa hemotorax prejavuje hlavne oslabením až vymiznutím dýchacích fenoménov, dyspnoe a cyanózou. Krvácanie nad 1000 ml vyvoláva hypovolemickú hypotenziu a ventilačnú tieseň. Pneumotorax Pneumotorax je častou a nie vždy rozpoznanou komplikáciou poranení hrudníka. Vzduch sa do pleurálnej dutiny dostáva z alveolov poranených pľúc, vzácnejšie z poranených bronchov alebo pri perforácii pažeráka. Niekedy býva kombinovaný s hemotoraxom, a je potom označovaný ako pneu¬mohemotorax. Pokiaľ je klinická diagnostika pneumohemotoraxu v teréne jasná a nepochybná a celkový stav pacienta kritický, je indikovaná evakuačná punkcia hrudníku, a to pri hornom okraji 6. rebra v prednej čiare axilárnej alebo je lepšie rovno zaviesť originálny hrudný drén zo setu. Pacient obyčajne vyžaduje riadenú ventiláciu s miernym pretlakom. Tenzný (pretlakový) pneumotorax vzniká ventilovým mechanizmom pri poranení pľúc s otvorením väčšieho bronchu alebo pri otvorení pleurálneho priestoru von. Vzduch sa do pleurálneho priestoru dostáva pri každom inspíriu a hromadí sa v ňom. Najskôr dôjde ku kolapsu postihnutej strany pľúc a následne k posunu mediastína na protiľahlú stranu. Zmenší sa funkční plocha pľúc, zvýšený vnútrohrudný tlak obmedzí venózny návrat a poklesne minútový srdcový volum. Klinické príznaky (podľa V. Pokorného): * jednostranné vymiznutie dýchacích fenoménov i pri korektnej intubácii, * jednostranné vymiznutie dychových exkurzií a vyklenutie steny hrudnej, * hypersonorný poklep, * naplnenie krčných žíl, * cyanóza a známky dychové insuficiencie, * hypotenzia, * pri umelej pľúcnej ventilácii výrazný nárast ventilačného tlaku, * deviácia trachey kontralaterálne. Tenzný pneumotorax akútne ohrozuje život raneného! Punkčná dekompresia zvýšeného vnútrohrudného tlaku v 2. medzirebrí v medioklavikulárnej čiare silnou kanylou. Rozhodujúci pre indikáciu k punkcii je klinický nález – čakanie na RTG snímku je strata času, ktorá môže viesť ku závažnému poškodeniu pacienta. CAVE!!!! Umelá pľúcna ventilácia bez drenáže hrudníka môže mať pre pacienta smrteľné následky!!!! Kazuistika: 33 ročná pacientka podľa udania manžela depresívna, si počas jeho neprítomnosti 3x pichla do hrudníka, z toho jedna rana bola
–4–
PROGRAMOVÝ SBORNÍK penetrujúca. Pacientka padla zo schodov, okamžité bezvedomia. Hoci bola uadlosť mimo obca a asi 15 km od stanoviska RLP, posádka sa dostavuje k pacientka za asi 5 minút od volania(v tom čase bola v dedine –odchádzala z adresy). Vykonaná v celkovej anestézii – kentamín punkca hrudníka s aktívnou drenážou, odsávaná krv (asi 2000ml). Pľúca sú rozvíjajú, pacientka zaitnubovaná, umelá pľúcna ventilácia v kontrolovanom režime. Odovzdaná na OAIM, na tretí deň extubovaná, preložená na traumatologickú kliniku, na 10 deň prepustená domov. Záver: závažné poranenia hrudníka sú časté a nie vždy dobre a včas diagnostikované. Na prednemocničnej etape ošetrenia závisí spravidla perspektíva pacientov quod vitam.
Vyhodnocení zážitkového úkolu „Pípni“ – Rallye Revíz 2010 Hlaváčková D, ÚSZZS Středočeského kraje V loňském ročníku Rallye Revíz byl premiérově mezi plněné úkoly zařazen zážitkový nebodovaný úkol s názvem „Pípni“.Úkol měl naplnit hned několik vzdělávacích aspektů. Hlavním záměrem však bylo vystavit posádky RLP a RZP těžkému akutnímu stresu, s dostatečným časem na uvědomění si pocitů a emocí v okamžiku „vypnutí autopilota“, nabídnout týmům záchranné služby řešení k odepsání podobných stresových zážitků z praxe a seznámení posádek s metodami psychologické první pomoci, s činností peerů a metodami pro práci s akutním stresem. Současně byly posádky seznámeny s nově vzniklým národním Systémem psychosociální intervenční služby (SPIS) a jeho dostupností pro záchranáře ZZS. Po ukončení úkolu každá posádka měla možnost na zklidnění emocí, pohovor s peery, občerstvení a vyplnění individuálního dotazníku. Stejný dotazník členové posádek vyplňovaly ještě jednou, po závěrečné rozpravě s rozhodčími poslední den metodického zaměstnání Rallye Revíz. Tento zážitkový úkol byl proveden pouze v kategorii „NAT“ tedy v národní soutěži. Mezinárodní posádky tento úkol nepodstoupily. Přednáška prezentuje proces přípravy a provedení zážitkového úkolu „Pípni“, který kombinoval dva těžké stresové faktory, kterým byly soutěžící týmy vystaveny. Posádky byly konfrontovány s úmrtím kojence v rodině a vyhrožování střelnou zbraní. Vyhodnocení bezprostředních reakcí posádek a vyhodnocení navrácených testů je rovněž součástí prezentace.
Srovnání poloautomatické a manuální defibrilace Dvořák S, ZZS PK, oblast Klatovy Srovnání manuální ( MD ) a poloautomatické defibrilace ( PAD ) / Celkový čas defibrilace ( analýza – výboj ), celkový čas bez masáže během defibrilace a dodržování doby 2 min mezi dvěma následujícími defibrilacemi = TIMING DEFIBRILACE / Pro srovnání byl použit alternativní způsob provedení poloautomatické defibrilace ( PAD ALTER ) na profesionálním defibrilátoru s ponecháním rozhodnutí defibrilovat a odpovědnosti za něj na obsluze. Nejedná se o klasické AED použití. Princip spočívá v tom, že po podání 2 vdechů posádka okamžitě pokračuje v masáži. Doba ventilace je kratší než doba přístrojové analýzy ( 5s < 8s ). Pokud přístroj vyhodnotí křivku jako vhodnou k defibrilaci, automaticky nabije přístroje.Výboj aktivuje obsluha, ale pouze na základě vlastního rozhodnutí a na svou odpovědnost. Důvod, proč tuto odpovědnost ponecháváme na obsluze je ten, že zahajujeme masáž po ventilaci již během analýzy přístroje a rozhodnutí přístroje by tak mohlo být zpochybněno.Změnami je zkrácena jak doba bez masáže, tak šetřen čas nutný k ruční aktivaci nabíjení. Pro porovnávání s manuální defibrilací ( MD ) byl u MD použit odhadnutý čas analýzy 3s. V něm je zahrnuta odhadovaná doba rozhodování obsluhy a aktivace nabíjení na přístroji. Je otázkou, odpovídá-li tato doba realitě. Dokonale vycvičená obsluha ji snad dokáže zkrátit. V praxi jsou jistě i případy opačné. Dále předvedeno grafické srovnání PAD ALTER s manuální defibrilací : Při synchronizované ventilaci s masáží - posádka RZP, při asynchronní ventilací ( OTI ) – posádka s lékařem a při defibrilaci s použitím defibrilátoru s filtrem proti artefaktům způsobeným masáží. Výsledky : 1.Celkový čas defibrilace ( analýza – výboj ) je delší při použití PAD ALTER oproti MD. Toto platí pouze za ideálního průběhu MD. Při prodloužení „manuální“ analýzy se rozdíl zkracuje a posléze až dokonce obrací. 2. Celkový čas bez masáže během defibrilace je stejný při použití PAD ALTER i MD Jeho absolutní hodnota se mění v závislosti na použitém způsobu ventilace ( synchronní x asynchronní. Nejdelší interval bez masáže je
–5–
PROGRAMOVÝ SBORNÍK při synchronní ventilaci a je dán časem nutným k provedení 2 vdechů. 3. Pravidelné intervaly přibližně 2 min ( 5 x 30:2 ) mezi defibrilacemi = TIMING DEFIBRILACE je u PAD výrazně jednodušší oproti MD. Přitom je tento interval důležitý jak pro včasnou defibrilaci, tak je základem algoritmů KPR – ( i.v, LMA, OTI, léky.. ). Závěr : PAD v alternativním provedení : - Neprodlužuje proti MD dobu bez masáže během defibrilace. - Částečně ( o 5 s ) prodlužuje celkový čas defibrilace. Tento čas se při PAD již nemění, zatímco při MD se může, v závislosti na kvalitě obsluhy, prodlužovat. - Naopak významně podporuje timing defibrilace. Dlouhodobě je režim automatické defibrilace považován za méně pohotový a tedy i méně účinný. Při alternativním provedení spolu se zavedením masáže během defibrilace tato nevýhoda mizí a může se začít uvažovat o všech výhodách, které režim přináší.
Výhody nalepovacích defibrilačních elektrod Dvořák S, ZZS PK, oblast Klatovy Nalepovací defibrilační elektrody jsou při použití : a) Rychlejší - pro monitoraci iniciálního rytmu ( i ve srovnání se standardními elektrodami ) - pro vlastní defibrilaci b) Bezpečnější - umožňují defibrilovat pacienta z bezpečné vzdálenosti - Minimalizují riziko popálenin během defibrilace c) Jednodušší - pro monitoraci není třeba používat nezávislé EKG elektrody jako při použití pádel. Popsán fenomén nepravé asystolie, ke kterému dochází při monitoraci pádly následně po defibrilaci v důsledku změny polarity gelu. Tento efekt při monitoraci nalepovacími defibrilačními elektrodami nebyl popsán. - při defibrilaci je jednoduchost zjevná – odpadá manipulace pádly. Indikace pro použití : RZP – vždy při zahájení KPR RLP, RV – při KPR - rozhodnutí je na lékaři
–6–
PROGRAMOVÝ SBORNÍK TANR – předpoklad ke zlepšení výsledků KPCR v PNP Mašek J, Plodr M, Kubínová R, ZZS Královéhradeckého kraje Autoři se věnují problematice přijatých tísňových výzev, jejichž charakter aktivoval zahájení telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR) vedené operátory ZZS KHK. Cílem sdělení bylo ukázat závislost primární úspěšnosti (ROSC) a sekundární úspěšnosti (30ti denní přežití pacientů po KPCR) na vstupním srdečním rytmu a na faktu, zda byla či nebyla zahájena TANR. Předmětem zhodnocení byl soubor 440 neúrazových KPCR ve 12 po sobě jdoucích měsících (říjen 2009 – září 2010). TANR pozitivně ovlivňuje výsledky u pacientů s defibrilovatelným vstupním rytmem v parametru primární úspěšnosti (ROSC) i sekundární úspěšnosti (30ti denní přežití) . Z výsledků dále vyplývá, že TANR neovlivňuje významně sekundární úspěšnost u asystolie a PEA. Rychlé rozpoznání NZO a včasné zahájení TANR významným způsobem zvyšuje primární i sekundární úspěšnost KPCR u defibrilovatelných iniciálních rytmů.
Systém mobilní podpory posádek Vaňatka T, ZZS kraje Vysočina Satelitní sympozium firmy PURO-KLIMA Od poloviny roku 2009 je na ZZS kraje Vysočina využíván systém pro mobilní podporu posádek. Toto komplexní softwarové řešení umožňuje posádkám během výjezdu elektronickou cestou předávat relevantní informace o místě zásahu a o pacientovi tak, aby zásah byl co nejrychlejší, odborný s podporou dostupných dat a dále pak, aby nutná administrativní činnost byla provedena pouze jednou a veškeré informace byly následně sdíleny pro výkazy a evidence. Elektronická výjezdová karta slouží posádce k zaznamenání veškerých údajů o pacientovi a po vytištění zprávy ve voze je předána jako dokumentace pacienta. Po více než roce a půl užívání systému máme řadu zkušeností. Systém byl postupně upravován a rozšiřován po stránce nejen uživatelské, ale byla rozšiřována i jeho návaznost na další provozované zdravotnické systémy (IZIP, NIS kraje). V současné době byl systém rozšířen o možnost nahlížení do emergentních dat pacienta získávaných z jednotlivých informačních systémů nemocnic kraje. V blízké budoucnosti se také uvažuje o zavedení elektronického podpisu, který by umožnil předávání zprávy o pacientovi bez nutnosti tisku.
Syndróm vyhorenia a jeho zvládanie u pomáhajúcich profesií v zdravotníctve Argayová I, Rybárová D, FZO PU, Prešov, SR Hlavnou témou nášho príspevku je syndróm vyhorenia a jeho zvládanie v práci všetkých pomáhajúcich profesií v zdravotníctve. každý zdravotnický pracovník pracujúci v akútnej, následnej či paliatívnej starostlivosti môže dospieť k syndrómu vyhorenia.Tento stav nikdy nespôsobuje akútny stres, ale dlhotrvajúca chronická záťaž. Je to stav telesného, duševného a citového vyčerpania, spôsobené dlhodobou existenciou v situáciách, ktoré sú emocionálne veľmi náročné. Vyhorenie je charakterizované celým súborom príznakov. Patrí medzi ne telesné oslabenie, pocity bezmocnosti a beznádeje, strata iluzií a rozvoj negatívnych postojov k práci, k ľudom v zamestnaní, k životu ako celku.Vo svojej extrémnej podobe predstavuje hraničný bod. Ak sa človek dostane za neho, jeho schopnosť zvládať požiadavky, ktoré na neho kladie prostredie je podstatne znížené. Frustráciu zdravotnických pracovníkov môže spôsobovať aj nedostatok uznania manažmentu pracoviska a vďačnosti zo strany pacientov a príbuzných. Tento jav spúšťa znižovanie sebahodotenia, následne aj negatívny postoj k pacientom a zamestnaniu ako takému. K vyhoreniu prispievajú aj zlé pracovné podmienky, zlá organizácia práce a zlá príprava na povolanie. Meniaca sa spoločnosť priniesla nové nároky.I zmeny k lepšiemu zaťažujú. Preto príprava na zvládnutie náročných siruácií by mala byť samozrejmosťou už v príprave na toto povolanie. Kľúčové slová. Zdravotnícky pracovník. Syndróm vyhorenia.Chronická záťaž. Frustrácia.
–7–
PROGRAMOVÝ SBORNÍK Diagnostika pneumothoraxu pomocí hrudní bioimpedance Růžička J, Sviták R, Hrdlička P, Vidunová J, ZZS Plzeňského kraje, Plzeň ÚVOD: Pneumotorax je závažná komplikací zdravotního stavu. Život ohrožující variantou pneumotoraxu je tzv. tenzí neboli přetlakový pneumotorax, který vede k utlačení srdce, brání normálnímu plnění srdce a vede ke zhroucení oběhu a následně k rychlé smrti. Tenzní pneumotorax zvyšuje tlak v pleurální dutině, dochází k útlaku dutých žil s následným zhoršením plnění pravostranných oddílů a snížení srdečního výdeje pravého srdce. Specifickou komplikací je pneumotorax u pacientem s polytraumatem, typicky po dopravní nehodě s kraniocerebrálním poraněním a kontuzí hrudníku, který je typicky v bezvědomí a velmi obtížně vyšetřitelný. Z výše uvedeného vyplývá, že pneumotorax bývá zejména v přednemocniční péči problémem. Stávající objektivní diagnostické způsoby pneumotoraxu jsou následující: Základem je fyzikální vyšetření, zejména pečlivý poslech, kdy postižená strana nedýchá. Zlatým standardem v diagnostice je rentgenové vyšetření plic, které odhalí a kvantifikuje i malé vzduchové štěrbiny v pleurální dutině. Variantou prostého rentgenového snímku je počítačová tomografie. Rentgenové vyšetřování v přednemocniční péči však není a asi nikdy nebude dostupné. V nemocnici znamená zdržení a často i transport nemocného na rentgenové pracoviště, tzn. další ohrožení pacienta a prodlení. Fyzikální vyšetřování poslechem je subjektivní, v nemocniční péči je proveditelné např. u úrazů s potížemi. V přednemocniční péči je v jedoucím sanitním voze takřka neproveditelné. METODA: K rychlé diagnostice pneumotoraxu jsme pilotně vyzkoušeli měření hrudní bioimpedance. Medoda vychází z předpokladu, že přítomnost vzduchu v pleurální dutině změní fyzikální vlastnosti tak, že ho bioimpedanční monitor detekuje. Stávající bioimpedanční monitory zpracovávají bazální impedanci a odchylky od ní závislé na činnosti srdce a z těchto signálů vypočítávají různé hemodynamické parametry na základě matematických modelů popisujících šíření elektrického proudu v hrudníku. Užívají aplikační elektrody pro přívod střídavého proudu zapojené tak, že jedna skupina je umístěna v oblasti krku a druhá skupina v dolní části hrudníku. Vždy je výsledkem měření bazální impedance jedna hodnota bioimpedance celého hrudníku. V našem řešení snímáme odděleně jeho pravé a levé poloviny, což je podstata inovace měření. VÝSLEDKY: Měření bylo prováděno u pěti pacientů pomocí monitoru Physioflow a u pěti pacientů pomocí monitoru Niccomo, kteří byli přivezeni na Emergency Fakultní nemocnice Plzeň. U všech měření byla zjištěna signifikantní změna bioimpedance v případě přítomnosti pneumotoraxu. ZÁVĚR: Stávající výsledky dokládají možnost použití hrudní bioimpedance k diagnostice pneumotoraxu.
Neobvyklá poranění při TANR Fialka J, Vlčková A, Oddělení soudního lékařství, KZ as., MN oz., Ústí nad Labem Při laické resuscitaci (TANR) jsou zpravidla způsobována poranění hrudníku. V poslední době při pitvě byla opakovaně zjištěna neobvyklá závažná poranění břicha, která lze jen těžko odlišit od trestného činu, avšak i ta byla způsobena při resuscitaci.
Diagnóza kontuze srdce u polytraumatu Sviták R1,2/, Bosman R, 1/Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, 2/ Anesteziologicko-resuscitační klinika Fakultní nemocnice Plzeň Úvod: myokardiální kontuze se vyskytují nejčastěji u tupých traumat hrudníku. Izolované zhmoždění srdce se vyskytují vzácně. Tupý úraz hrudníku obvykle mnohem snáze způsobí pohmoždění plíce než poranění myokardu. Poranění srdce lze většinou očekávat u deceleračních poranění (při dopravní nehodě, pád z velké výšky atd). U řidičů bývá otřes či kontuze srdce v pozadí za poraněním hlavy, pohmožděním plic, popř. i trhlinou v oblouku či sestupné části srdečnice. Častěji je vidět morfologické projevy srdeční kontuze u
–8–
PROGRAMOVÝ SBORNÍK chodců, pokud je postava sražena zepředu a následuje nucený pád těla na přední sklo. Poměrně často se zhmoždění srdce vyskytuje u jezdců na jízdních kolech (přepadnutí přes řidítka – když může dominovat poranění hlavy). Materiál a metoda: v naší studii jsme retrospektivně zhodnotili soubor nemocných, kteří byli transportováni Zdravotnickou záchrannou službou Plzeňského kraje na Emergency ARK a následně hospitalizování na Anesteziologicko-resuscitační klinice Fakultní nemocnice Plzeň v období od ledna 2008 do prosince 2010, s diagnózou polytraumatu (včetně poranění hrudníku) nebo samostatné poranění hrudníku. Jediným vstupním kritériem bylo přijetí nemocného na ARK v období do 24 hodin od počátku úrazu. Ve skupině nemocných s podezřením na srdeční kontuzi byla provedena všechna dostupná vyšetření ve fakultní nemocnici (CK, CK – MB, troponin I, EKG, TTE). Cílem bylo stanovit incidenci kontuzí srdce ve sledovaném souboru, porovnat dostupné metody pro stanovení diagnózy a zhodnotit jejich validitu. Pro stanovení diagnózy kontuze srdce byly třeba patologické nálezy minimálně ve dvou uvedených diagnostických metodách. Výsledky: incidence srdeční kontuze v našem souboru byla 11,76 %. Četnost pozitivních nálezů ve skupině nemocných s diagnózou kontuze srdce: 80 % (CK-MB/CK), 86 % (troponin I), 82 % (EKG), 72 % (transtorakální echokardiografie). Dále jsme hodnotili pozitivní výsledky u celého souboru vyšetřovaných nemocných s podezřením na kontuzi srdce během třech časových období (přijetí, za 24 a 48 hodin): 51 – 26 – 4 % (CK-MB); 11 – 19 – 9 % (troponin I), 42 – 23 – 11 % (EKG); 4 – 11 – 13 % (TTE). Závěr: stanovení diagnózy kontuze srdce není jednoduché, vyšetření CK a CK-MB jsou pro diagnostiku srdeční kontuze málo specifická. Nálezy na ekg a echokardiografii (zvláště v časné fázy) jsou často minimální. Ani jejich negativní nález nevylučuje kontuzi srdce a nelze je hodnotit izolovaně od ostatních metod. Pro přesnější hodnocení funkce srdce by byla jistě přínosem transezofageální echokardiografie. Nejspecifičtější jsou výsledky troponinů. Pro stanovení diagnózy je nutno kombinovat více metod.
Jazyková bariéra v RZS Vlčková A, Fialka J., Oddělení soudního lékařství, KZ as., MN oz., Ústí nad Labem Zdravotnická dokumentace musí poskytnout co nejpřesnější informace o podstatě události, o stavu postiženého. Postupující náhrada rodilých mluvčí lékaři cizinci na některých stanovištích se projevuje horší srozumitelností, některé záznamy jsou až bizarní, snižují celkovou úroveň péče.
Ošetřování povrchových poranění v systému paramedických a dobrovolných záchranářských sborů Petržela M, Gabíková A, Life RESCUE – záchranáři Praha o.s. Možné řešení kvalitního a efektivního ošetření krvácejících ran v oblasti nejen první pomoci ale i následné péče. Sterilní obvazový kryt s purifikovaným aktivovaným uhlíkem v mikrofilamentární formě se zvýšenou sorpční schopností indukovanou koncentračním gradientem. Je určen pro léčbu širokého spektra obtížně zhojitelných ran a defektů pro všechny fáze hojení, pro stavění povrchových krvácení a detoxikaci tkání. Napomáhá vytvoření a umožňuje dlouhodobé udržení optimálního prostředí pro harmonický proces hojení.
Taktické cvičení IZS „Železniční nehoda 2010“ – úloha Emergency Zlotorovičová V, Pašková V, Emergency ARK FN Plzeň a LF UK Plzeň Úvod: naším cílem je poskytnout sdělení o proběhlém nácviku taktického cvičení IZS při simulované železniční nehodě a spolupráci Emergency, o aktivaci traumatologického plánu ve Fakultní nemocnici v Plzni. Metodika : Při cvičení byla u každého pacienta vedená dokumentace formou náhradní identifikace. Tato dokumentace byla po celou dobu cvičení vedena ručně a provázela pacienta až na cílové oddělení. Tuto dokumentaci jsme následně po skončení cvičení vyhodnotili a tyto poznatky nám poskytly podněty ke zlepšení činnosti „traumatýmu“ na Emergency. Výsledky: naše zkušenosti při nácviku taktického cvičení hodnotíme jako přínosné, nedostatky byly zaznamenány a následně vyhodnoceny.
–9–
PROGRAMOVÝ SBORNÍK Závěr: vzhledem k narůstající četnosti mimořádných situací je nezbytné stále zdokonalovat preventivní opatření, proto se provádí nácviky a simulace různých druhů hromadných neštěstí, jejichž cílem je prověřit a zdokonalit připravenost a součinnost složek IZS a Emergency jako nezastupitelného pracoviště při příjmu kriticky nemocných ve Fakultní nemocnici v Plzni.
Železniční nehoda 2010 Hrdlička P, Růžička J, ZZS Plzeňského kraje Fenomén globalizace nás dostihuje snad na každém kroku, s tím je spojen i nárůst dopravy. Jak nám ukázal srpen 2008 u Studénky, nejsou již ani vzácností dopravní nehody s hromadným postižením zdraví. A právě tato problematika se stala námětem pro taktické cvičení IZS. 1.NÁMĚT CVIČENÍ Dne 28.dubna 2010 proběhlo v Plzeňském kraji TC IZS \”Železniční nehoda 2010\”. Námětem cvičení byla situace, kdy došlo při srážce mezinárodního rychlíku a nákladního vlaku ke zranění 152 osob. 2.CÍLE CVIČENÍ Cílem TC bylo prověřit použitelnost Havarijního plánu Plzeňského kraje, procvičit zapojení orgánů kraje a ORP s využitím KŠ včetně zapojení psychologické služby. Dále ověřit reálnost dokumentace IZS, zejména PP IZS kraje, TP PK, TP ZZS a cvičících ZZ. Procvičit systém identifikace obětí a vyrozumění příbuzných, zpracování tísňové informace určené k odvysílání v médiích a vytvoření informačního centra (IC). 3.VYHODNOCENÍ CVIČENÍ 3.1. Pozitiva Byl proveden komplexní rozbor připravenosti záchranného a bezpečnostního systému Plzeňského kraje při MU velkého rozsahu. Sbor rozhodčích měl kvalitní složení, pokrývající celé spektrum prováděných činností. Vznikly osobní vazby mezi vedoucími a veliteli jednotlivých složek IZS. Pozitivně se projevila předchozí intenzivní odborná příprava, zasahující si osvojili řadu znalostí a dovedností. Navržená architektura IC se ukázala jako funkční po dobu 24 hod. Psychologická služba dokázala reagovat na vývoj situace. Vhodná komunikace s veřejností a se sdělovacími prostředky znamenala neproblematické přijetí omezení vzniklých v souvislosti s TC a jeho pozitivní prezentaci v médiích. 3.2. Negativa Nekázeň veřejnosti - před zahájením a během TC přítomna řada nepovolaných osob. Výpadky a nepřesnosti v informacích určených VZ. Nejednoznačné stanovení vstupu na triage zraněných osob, nevyjasněné kompetence v úseku evakuovaných osob - k lehce zraněným se proto dostala PNP opožděně, a to jak zdravotnická, tak psychosociální. Nedostatečná organizace řízení sanitní dopravy a odsunu raněných. Neúplné informování ZZ ze strany ZZS o počtu transportovaných pacientů. Nekázeň v radioprovozu, nedostatky ve spojení s vrtulníkem LZS. 3.3. Vyplývající opatření IC zřídit v rámci štábu HZS PK nebo KŠ kraje. Jako nejdůležitější v první fázi činnosti IC se jeví činnost PČR při ztotožnění nezraněných na místě, dále pak úloha ZOS ZZS (koho, kam a s jakým zraněním transportovali). Zajistit trvalé zastoupení každé zasahující složky ve štábu VZ. Vytvořit metodiku pro přistání vrtulníku a dohodnout spojení mezi ním a VZ. Na shromaždiště evakuovaných osob vždy přidělit mimo policisty i psychologa, zajistit alespoň zdravotní materiál. Při hromadné nehodě je nutno označit vstupní a výstupní bod na triage, čímž nedojde k promísení ošetřených a neošetřených pacientů.
– 10 –
PROGRAMOVÝ SBORNÍK 4.ZÁVĚR Dle zpracovaných vyhodnocení jednotlivých zúčastněných složek IZS je patrno, že cvičení jednoznačně splnilo svůj účel. Nedostatky budou řešeny interně v rámci jednotlivých složek IZS.
Drama, které se nekonalo Macháček R, Balcarová T, Karlovarská krajská nemocnice Nález silně zakrváceného těla muže v bytě s četnými stopami krve. Při prohlídce lékařem RLP vysloveno podezření na krvácení z dutiny břišní v oblasti pupku. Policií zjištěno, že byla nalezenému muži dva dny před smrtí prováděna punkce dutiny břišní. Prvotně nebylo možné vyloučit násilný trestný čin, případně iatrogenní poškození. Až provedená soudní pitva přinesla překvapující vysvětlení.
Možnosti leteckých zdravotnických transportů AČR Pašek Z, Mareček M, LZS AČR, Plzeň – Líně Armáda České republiky je s malou přestávkou provozovatelem LZS v západních Čechách bezmála 18 let. Kromě techniky, vrtulníku Sokol W3-A, poskytuje také celou posádku dva piloty, palubního technika, lékaře a zdravotní sestru. Od roku 1998 jsme ošetřili cca 6.000 pacientů a vydobyli si pevnou a respektovanou pozici jak u odborné tak laické veřejnosti. Méně známým úkolem jsou letecké zdravotnické transporty ze zahraničí zpět do ČR. Do roku 2007 byla využívána letadla AN 26 a TU 154 s poněkud amatérskou zdravotnickou zástavbou. Přesto byli každoročně přepraveni cca 3-4 pacienti, převážně vojáci. Zlom nastal v září 2007 předáním druhého Airbusu A-319 CJ, koupeného v rámci obnovy letadlového parku AČR, s možností přestavby na verzi MEDEVAC. Dva moderní PTU moduly pro přepravu těžce zdravotně kompromitovaných pacientů a čtyři nosítka pro ležící pacienty posunuly naše možnosti o několik stupňů výše. V kombinaci s dalším vybavením těchto letadel jsme schopni transportovat pacienty ze vzdálenosti cca 8.500 km bez mezipřistání, což je opakovaně využíváno při transportech raněných vojáků z Afganistánu. Potřeba těchto přeprav bohužel každoročně mírně narůstá. V současné době probíhá začleňování letounů středního doletu CASA C 295M, z nichž některá jsou opět schopná přestavby na verzi MEDEVAC. Jde o méně komfortnější prostředek, ale mnohem variabilnější v počtu přepravených pacientů a možností nasazení v zahraničních misích. Moduly PTU i přístrojové vybavení je plně kompatibilní s letouny A-319. Tyto transportní prostředky jsou primárně určeny pro potřeby AČR, ovšem pokud není v silách komerčních společností, lze je využít pro přepravu i zraněných či nemocných občanů ČR zpět do vlasti.
Trauma versus akutní infarkt myokardu – atypický souběh onemocnění Křivánková M, Horák F, Kaňkovská K, Kutěj V, Hubáček P, OUP, FN Olomouc Cílem přednášky je upozornit na zajímavý souběh dvou onemocnění (kontuze hrudníku po pádu a akutního infarktu myokardu) u dosud zdravého sedmdesátiletého muže, tento atypický průběh a nespecifické symptomy v konečné fázi vedly ke smrti pacienta a dignosa byla stanovena bohužel až post mortem. S pacientem se tým OUP setkal prvně při resuscitaci, anamnestická data byla dohledána zpětně.Nemocný zemřel na nepříliš častou komplikaci subakutního infarktu myokardu (zejména s rozvojem akutní diagnostiky a invazivní terapie kardiálních onemocnění) – rupuru myokardu s masivním hemoperikardem, tamponádou srdeční, jež vedla k srdeční zástavě. Sdělení se zabývá jednak vlastní kasuistikou a ve druhé části diferenciální diagnostikou bolestí na hrudi, komplikacemi akutního infarktu myokardu, přibližuje diagnostiku tampoonády srdeční, klinické příznaky, obraz EKG, echokardiografické nálezy. Klíčová slova: Kontuze hrudníku, subakutní infarkt myokardu, ruptura myokardu, hemoperikard, tamponáda srdeční, resuscitace
– 11 –
PROGRAMOVÝ SBORNÍK KPR novorozence – nácvik pro dvoučlennou posádku Havlíková M, Fehérová L, ZZS kraje Vysočina S novými guideline KPR novorozence jsme se zaměřili na nácvik priority KPR novorozence, a to zajištění správné ventilace a její kontroly. Nezbytnost správné ventilace a týmová spolupráce je daná stavem novorozence po porodu, kdy je prioritou zajištění oxygenace tkání novorozence. Složitost situace ve dvojčlenné posádce je zřejmá a bez nácviku zvládnout tuto situaci může být problematické.
Quo vadis sústavné vzdelávanie pracovníkov ZZS? Tašká Z1/, Masár O2/, 1/Záchranná zdravotná služba, 2/Klinika urgentnej medicíny a medicíny katastrof LF UK Bratislava Príspevok podáva informáciu o formách,možnostiach a prínose sústavného vzdelávania pracovníkov ZZS pre prax. 1.časť prednášky klasifikuje formy sústavného vzdelávania pracovníkov ZZS na Slovensku. 2.časť je venovaná prezentácii prieskumu blokátorov patricipovania pracovníkov ZZS na aktivitách sústavného vzdelávania,na výsledky ktorého reflektujeme návrhmi perspektív riešenia. 3.časť oboznamuje o projekte spolupráce Pracovnej skupiny zdravotníckych záchranárov 4the RESCUE life a Kliniky UM a MK LF UK v Bratislave.Výsledným produktom menovanej spolupráce sú 3 vedecké odborné sympóziá s medzinárodnou účasťou. I.vedecké odborné sympózium s medzinárodnou účasťou ZÁCHRANÁR-ODBORNÍK v NPS /14.10.2010 Bratislava/ II.vedecké odborné sympózium s medzinárodnou účasťou ZÁCHRANÁR A AKÚTNY PACIENT /8.12.2010 Bratislava/ III.vedecké odborné sympózium s medzinárodnou účasťou ZÁCHRANÁR A DETSKÝ PACIENT/2.2.2011 Bratislava/. Autorský kolektív informuje o novej možnosti poskytovania dostupného a efektívneho sústavného vzdelávania uvádzajúc pozitíva a negatíva zaznamenané v rámci spätnej väzby od účastníkov.Zároveň podrobne informuje o perspektívach dlhodobej imlementácie do praxe vzdelávacieho procesu pracovníkov ZZS v zmysle aktívnej podpory vzdelávacieho procesu,budovania multiodborovej spolupráce a nadväzovania cenných kontaktov s odborníkmi zo zahraničia.
Přístrojová mechanizovaná masáž srdeční u ZZS plzeňského kraje Šimčík F, Šebek M, Šín R, Sviták R, Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje 1. Definice a úvod Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje více jak dva roky využívala u osob se náhlou zástavou oběhu jeden z přístojů pro mechanizovanou nepřímou srdeční masáž. Jednalo se o přístroj Autopulse. Od října letošního roku se záchranáři v Plzeňském kraji rozhodli otestovat jeho konkurenta. Jedná se o přístroj Lucas II, jehož výrobcem a dodavatelem v ČR je firma Medtronic. Jedná se o přístroj, který provádí nepřímou srdeční masáž kontinuálním stlačováním hrudní kosti předem nastavenou frekvencí 100 kompresí / min. Typ nepřímé srdeční masáže ACD-CPR. Přístroj je tak výhodnou alternativou oproti klasickému provádění nepřímé srdeční masáže pomocí rukou záchranáře, navíc díky kombinaci typu masáže dochází k aktivnímu plnění komor a zvyšování nitrohrudních tlaků což má pozitivní vliv na výsledek KPR. 2. Lucas a jeho přínos pro outcome pacienta Tyto přístroje se v řadě zemí rozmohli již natolik, že kupříkladu i na východě Evropy začali využívat této technologie při záchraně lidských životů. Podle posledních informací se tento přístroj a tato technologie dostává dokonce do Ruska a zemí bývalého balkánu. Toto zařízení se tak dlouhodobě již využívá například ve Skandinávii, Finsku či Norsku… Nyní také v ČR. V souboru nemocných, u kterých dochází k náhlé zástavě krevního oběhu, bylo od října do počátku prosince roku 2010 zařazeno u ZZS Plzeňského kraje deset pacientů. Někteři nemocní v souboru jsou polymorbidní , u části z nich pak jde o náhlé příhody jak s úrazovým dějem tak bez něj. 3. Závěr Podle prvotních zhodnocení vyplývá, že 60 % (6 nemocných), u nichž je včasně nasazen přístoj Lucas II a pomocí něhož prováděná resuscitace metodou ACD-CPR, bylo předáváno posádkami ZZS v nemocnici k dalšímu diagnostickému a terapeutickému postupu. Z toho 4 nemocní s ROSC ještě v PNP, 3 nemocní byli předáni za pokračující kardiopulmonální resuscitace přístrojem Lusac II na Emergency Anestezilogicko-resuscitační kliniky FN Plzeň. Zbývajících 40% (4 nemocní) zemřeli na místě události navzdory veškerým snahám záchranářů o resuscitaci.
– 12 –
PROGRAMOVÝ SBORNÍK Traumatologická Triage v běžné praxi ZS – opravdu funkční !? Tlustý Z1/, Tlustý Z sr. 2/, Merhaut P1/, 1/Územní středisko Záchranné Služby Středočeského kraje, 2/Mělnická Zdravotní a.s., Nemocnice Mělník Úvod: Ve Věstníku MZ z 28. 11. 2008 vyšlo tzv. schéma přednemocniční triage traumatologických pacientů. Tato retrospektivní analýza mapuje úrazové pacienty, ošetřené ZS Mělník, od 1. 7. 2009 do 30. 6. 2010. Cílem je zjištění , kolik a jací pacienti s výsledným ISS 16+ byli na místě události vyhodnoceni jako tzv. Triage negativní a odvezeni do spádové nemocnice Mělník. Závěrem připojena ukázková kazuistika. Charakteristika souboru: Pacienti s indikací výjezdu ZOS : dopravní nehoda ,pád z výše, úraz obecně. Bylo sledováno: celkový počet ošetřených pac., počet podrobených traumatologické triage(TT), počet TT negativních, transportovaných do spádové nemocnice, kde bylo následně zjištěno buď tzv. závažné sdružené trauma s ISS 16+, nebo tzv. polytrauma s ISS 25+. Výsledky: Ve sledovaném období bylo podle uvedených kritérií ošetřeno celkem 393 pac. 255 pac. (64,9%) nebylo na místě podrobeno triage. Jednalo se o zneužití ZS, na místě zjištěné neúrazové stavy, drobné úrazy v domácnostech, atd. 40 pac. (10,2%) bylo transportováno do traumacenter(TC) pro TT pozitivitu. 98 pac. (24,9%) byl vyhodnocen jako TT negativní a odvezen do nemocnice Mělník, na chirurgické odd. Z těchto 98 pac. bylo 9 (9,2%) identifikováno na základě nemocničního ISS jako sdružené trauma(ISS 16+ -6 pac.) a polytrauma (ISS 25+ -3 pac.). Z celkového počtu je to 2,2%. Průměrné MEES pac. TT pozitivních bylo 23,16, MEES ostatních 25,25, MEES pac. sledované skupiny ISS 16+ bylo 24,6 (MEES 21 - 28) Diskuze: Během roku sledování došlo z celkových 353 ke 49 potenciálním nebo zjištěným závažným zraněním. Aplikací TT v PNP bylo 81,6% správně identifikováno a odesláno primárně do TC. 18,4% nesplňovaly v době poskytování PNP žádná kriteria pro transport do TC, nicméně po nemocničním vyšetření a ošetření zde závažné poranění shledáno bylo. Kasuistika: Pacient L.N. věk 22 let, 17.3. měl nehodu na motocyklu, v malé rychlosti narazil do os. vozidla a spadl bokem na kapotu. Od nehody byl GCS 15, oběh stabilní, stěžoval si jen na bolest pravého hemithoraxu. Během vyšetření na chir. ambulanci náhlý rozvoj šokového stavu, urgentní USG ukazuje na volnou tekutinu v retroperitoneu a suspektní dilaceraci ledviny. Okamžitá operace, provedena nefrectomie l. dx, dále zjištěna seriová fract. 2-12 žebra, hemopneumothorax a těžká kontuze plic l.dx.. Stav si vyžádal delší hospitalizaci na ARO, tracheostomii, UPV. Pacient nakonec propuštěn do domácího ošetřování, je bez trvalých následků. Scoring: MEES na místě 24, při předání 25, nemocniční ISS 41! Závěr: Důsledná aplikace TT na Okresním středisku Záchranné služby v Mělníku zajistila správné směrování 97,8% ošetřených pac., jen ve 3 případech (0,76%) byl nutný následný sekundární transport do TC. Závěrem lze hodnotit traumatologickou triage jako opravdu funkční.
Primární postpartální hemorrhagie v PNP Vaňatka T, ZZS kraje Vysočina Primární postpartální hemorrhagie(PPH) je velmi závažným poporodním stavem, který může matku ohrozit na životě. Predisponující faktory pro vznik PPH s ohledem na přednemocniční péči (PNP) jsou multiparita, překotný porod, nešetrná manipulace s dělohou a krvácení v anamnéze. Určení množství ztráty krve, které ohrozí matku na životě je v PNP složité, vzhledem k přesnosti odhadu ztráty krve a důležitý je i časový faktor ztráty krve. Doporučené postupy odborných společností nemohou být do detailu v PNP péči splněny, ale mohou být vodítkem k optimalizaci péče o rodičku s PPH. Důležité je znát příčiny a mechanismus vzniku PPH a dále možnosti prevence vzniku PPH v PNP a možnosti terapie PPH v PNP. Nejdůležitějším momentem je vlastní znalost PPH pro posádku v PNP. Od toho se odvíjí vlastní prevence vzniku PPH a při rozvoji PPH
– 13 –
PROGRAMOVÝ SBORNÍK rychlá terapie. V PNP musíme vystačit s omezeným množstvím uterotonik, pomocí by měla být znalost zevní masáže dělohy s prvotní kontrolou tonusu po porodu placenty. Statisticky PPH se vyskytuje cca u 0,1% porodů, ale větší ztráta krve nad 500ml je u 3,7% porodů ( dle statistiky v roce 2008), což už znamená vyšší riziko vzniku komplikací na které by posádky v PNP měly být připraveny.
POSTEROVÁ SEKCE Prezentace oboru zdravotnický záchranář na Univerzitě Pardubice Holeková J, Mlatečková L, FZS UPCE Poster představuje obor zdravotnický záchranář, seznamuje jednotlivé oblasti vzdělávání, náplň praxe, odborných kurzů a ukazuje úspěchy ze soutěží v PNP
Tetanus v intenzívnej starostlivosti Rybárová D, Argayová I, Fakulta zdravotníckych odborov, katedra urgentnej zdravotnej starosltivosti, Prešovská univerzita v Prešove, SR Tetanus je výnimočné akútne infekčné neprenosné ochorenie nervového systému, ktoré sprevádza človeka v priebehu dejín. Ochorenie sa vyskytuje na celom svete, pretože Clostridium tetani ako jeho pôvodca, tvorí bežnú súčasť bakteriálnej flóry zvieracích i ľudských čriev. Príčinou ochorenia nie je samotná baktéria,ktorá sa dostane do tela, ale toxíny, ktoré produkuje bez prístupu vzduchu (tetanospazmín) a tie sa potom dostávajú do centrálneho nervového systému.Klinický obraz má rôznu formu, cez ľahkú, stredne ťažkú až po najťažšiu formu, ktorá má svoje typické symptómy: trizmus, tonicko - klonické kŕče, opistotonus a ďalšie. Liečba spočíva v udržaní priechodnosti dýchacích ciest, stabilizácii cirkulácie, odstranení zdroja infekcie, tlmení kŕčov a bolesti, podávaní antibiotík, pasívnej imunizácii,dostatočnej hydratácii a vyžive. V kazuistike je prezentovaný prípad 83 ročného pacienta hospitalizovaného na KAIM FNsP J. A. Reimana v Prešove s týmto ochorením, diagnostický postup, liečebné a ošetrovateľské intervenciev priebehu celej hospitalizácie na KAIM a na ďalších pracoviskách. Na záver sú pripomenuté preventívne opatrenia nakoľko tetanus nemožno podceňovať a zabúdať na neho, pretože napriek dostupnej liečbe je to až v 30% prípadov smrteľné ochorenie.
KARLO
ARSKÉ
DNY PNP
2011
Celostátní kongres záchranných služeb
– 14 –
