V 2005
DEFINICE Vladimír Krásný Když dotýká se dechu dech S pohledem pohled navzájem se zdraví Když tichá radost šastnou chvíli slaví i to je láska A když snad pøání pøiblíží se pøání a touha touhu podepírá žhavá jak slunce jako voda èirá i to je láska když místo slova jen stín náznaku vysvìtlí vše co nedopovíš Když v jejích oèích rosteš do mrakù krásný tím vším o co se právì bojíš tak je to láska
Foto: Vlastimil Smetana
Foto: Vlastimil Smetana
Váleèná doba a Moravské Budìjovice Tak jako v minulém èísle listù se chceme znovu krátce vrátit do váleèných let. Nemìli bychom zapomenout na váleèná léta, nemìli bychom zapomínat na obìti, na bezpráví, na solidaritu i na hrdinství stateèných v odporu proti zlu a násilí. První vzpomínka. Poèátkem kvìtna 1942 žilo v Mor. Budìjovicích 87 Židù. Dne 1. kvìtna 1942 odjeli všichni (kromì dvou, kteøí se pokusili vyhnout naøízenému soupisu a byli pak gestapem zatèeni) k registraci do Tøebíèe, kde dostali vysvìtlení k úøednímu pøedvolání kvùli vystìhování. O nìkolik dní pozdìji už jim byla odvážena zavazadla (pro každou osobu 50 kg) a pak byli všichni, vèetnì malých dìtí a starcù, odvezeni ve zvláštních vagonech do Terezína a dále na východ … Nejstarší Bertì Lauerové bylo 83 let a nejmladšímu Petru Hauserovi byly teprve 3 roky. Z Mor. Budìjovic pøežili jen dva, jediný se vrátil zpìt do mìsta… Vzpomínka druhá. Když se dne 30. dubna 1942 nejmladší pøíslušník 313. ès. peruti
Jaroslav Hloužek z Jackova vrátil z bojového náletu s trofejí prvního sestøeleného nepøátelského letadla a druhého silnì poškozeného, oslavovala to celá peru. Dosahoval výborných výsledkù, byl povýšen. V listopadu téhož roku startoval k letu nad Francii. Pøi narušování dopravy na železnièní trati Paøíž – Brest byl jeho letoun zasažen. Zranìný pilot okamžitì zamíøil nejkratší cestou k Anglii. Jeho stíhaèka se zøítila 100 m od majáku, pilot již nestaèil vyskoèit! Bojové zásluhy Jaroslava Hloužka ocenil prezident republiky na dva Èeskoslovenské váleèné køíže a ministr obrany mimoøádným povýšením do hodnosti plukovníka in memoriam… Tøetí vzpomínku, èi svìdectví jsme si znovu vypùjèili od Milana Krejèiøíka z již zmínìné knihy bývalých studentù gymnázia v Moravských Budìjovicích z let 1943 – 1951 „Opuste školní budovu!“ Uvádíme ji ve zkrácené podobì. (dokonèení na str. 2)
2
Váleèná doba a Moravské Budìjovice (dokonèení ze str. 1) Událost, o které budu hovoøit, se odehrála v Moravských Budìjovicích v roce 1944. Bylo mi dvanáct a chodil jsem už do primy. Kousek od areálu pivovaru, kde jsme bydleli, se rozkládala podél øeky široká louka, napravo tekla øeka a na konci louky byl železnièní násep, po nìmž obèas projíždìly vlaky. Ten den jsem se vydal tím smìrem, ale až k železniènímu náspu jsem nedošel. Mohl jsem být od nìho tak sto metrù, když jsem spatøil, jak se z pravé strany blíží vlak. Zastavil jsem se a zvìdavì si ho prohlížel. Šlo o vojenský transport – nìkolik osobních vagónù, kde sedìli vojáci, nìkolik otevøených nákladních vagónù s vojenskou technikou, která byla pøikryta plachtou. Vlak mì zvolna míjel, když pojednou zastavil. Chvíli stál,ale pak lokomotiva krátce nìkolikrát houkla, strojvùdce rychle vyskoèil a prchal od vlaku pryè. Ve stejném okamžiku zaèali vyskakovat z vlaku vojáci. Bylo vidìt, že nìkteøí z nich jsou zranìní, vraceli se zøejmì z fronty domù. Byli rùznì ovázáni
bílými obvazy, nìkteøí poskakovali po jedné noze o berlích. Všichni bìželi od vlaku smìrem ke mnì. Odehrálo se to všechno bìhem nìkolika vteøin, že jsem vùbec nestaèil pochopit, co se dìje. Ještì zaznìla kulometná dávka, vidìl jsem vojáka, jak støílí do vzduchu, ale pak mì zcela ohlušila další, daleko mohutnìjší a razantnìjší dávka. To už jsem ležel na zemi a snažil se zavrtat do zemì. Teprve teï jsem dostal skuteèný strach. Hlavu jsem zaboøil instinktivnì do nìjaké hromady písku nebo hlíny a ve strachu èekal, co bude dál. Bylo ale už po všem. Když jsem po chvíli hlavu zvedl, cítil jsem mezi zuby písek. Vidìl jsem, jak z kotle parní lokomotivy uniká otvory syèící pára a jak vojáci zvolna vstávají ze zemì a vracejí se zpìt. Rozhlížel jsem se zmatenì kolem a pak jsem nìkolik metrù vlevo uvidìl na zemi ležícího vojáka. Mìl ovázanou hruï bílým obvazem, který byl prosycen èerstvou krví. Ležel na zádech a díval se nepøítomnì smìrem vzhùru. Byl to mladý, hubený chlapec, mohlo mu být
Informaèní místa pro podnikatele Projekt Informaèních míst pro podnikatele pøi Hospodáøské komoøe Tøebíè je v provozu už druhým rokem a úspìšnì plní všechny ukazatele, napomáhá ke zlepšování podnikatelského prostøedí pøedevším v sektoru malých a støedních firem. Jen do konce øíjna bylo v jeho informaèním systému témìø dvanáct tisíc zodpovìzených podnikatelských dotazù. Ve statistice zodpovìzených dotazù v mìsících èervnu až øíjnu 2004 se Hospodáøská komora Tøebíè umístila na druhém místì v Èeské republice. V rámci Informaèního místa pro podnikatele (InMP) je otevøena expozitura InMP (ERM), je kontaktním místem projektu InMP. Zøizovatelem je vždy Krajská hospodáøská komora jako smluvní partner Hospodáøské komory ÈR v realizaci projektu. Expozitura v Moravských Budìjovicích bude otevøena od 1. kvìtna 2005. Kanceláø bude v budovì mìstského úøadu otevøena každé úterý od 8 – 15,30 hodin. Široké podnikatelské veøejnosti nabízíme tyto služby: - informaèní servis vèetnì všeobecných informací o regionu - informace o zmìnách podnikatelského prostøedí v rámci EU a jednotného evropského trhu - èeská legislativa pro podnikatele - informace o programech podpory MSP na regionální a celostátní úrovni - nabídka vzdìlávacích programù (v rámci regionù i centra) - poradenství – obecné, zprostøedkování pro specializované právní, ekonomické, organizaèní (integrováno s dalšími organizacemi a institucemi na podporu MSP) - pøehled o možnostech financování podnikatelské èinnosti z podpùrných programù - schopnost zajistit individuální konzultace k problematice EU - komerèní služby dle pokynù CIM - informace o produktech CEI, CEBRE, stejnì tak i o službách, které nabízejí ostatní informaèní místa (EuroInfoCentra, RPIC, BIC, støediska CzechTradu a další instituce podpor MSP (na regionální a celostátní úrovni) - zahranièní vztahy (týká se pouze pøíhranièních regionù) - práce s IS MSP a IS InMP, vèetnì všech modulù - propagace partnerù HK ÈR dle pokynù CIM Tìšíme se na Vás. Hospodáøská komora Tøebíè
osmnáct. Nevím, zda se mu pøi pádu obnovilo zranìní, nebo zda byl zasažen zbloudilou støelou. Byl to Nìmec, tedy mùj nepøítel, a mìl bych tedy napsat, že jsem mìl z toho radost, ale nebyla to pravda. Bylo mi dvanáct a zareagoval jsem tak, jak by asi zareagoval každý jiný kluk toho vìku. Rozbreèel jsem se, otoèil se a rychlým krokem se vracel domù. Èím více jsem se vzdaloval od místa èinu, tím více jsem zrychloval, až jsem se dal do bìhu. Nedovedu posoudit, zda jsem breèel z lítosti, strachu nebo jen z utrpìného šoku. Teprve doma jsem se dozvìdìl, že šlo pravdìpodobnì o útok britského letce na vojenský transport. Jeden osamìlý „kotláø“ navštívil Moravské Budìjovice, poškodil lokomotivu a znehybnil vlak. Velkou škodu nacistùm nezpùsobil. Za chvíli pøijela z nádraží jiná lokomotiva a vlak odtáhla. Co se stalo s tìžce zranìným Nìmcem, jsem se nikdy nedozvìdìl, ale obraz vlaku, ze kterého vyskakují ovázaní vojáci a prchají do všech stran, vidím dodnes, jako ve starém filmu. -vn-
Zasedal Moravskobudìjovický mikroregion Pøedstavitelé obcí Moravskobudìjovického mikroregionu se sešli v pátek 8. dubna v odpoledních hodinách a v sobotu 9. dubna 2005 na svém letošním prvním spoleèném zasedání ve Vinaøském a kulturním centru Sádek. Odborný semináø zahájil vedoucí odboru rozvoje MìÚ Moravské Budìjovice Jaroslav Kunst. V úvodu pøedstavil majitele vinaøského centra a také Ivu Kršòákovou z firmy IECC sídlící v Mor. Budìjovicích. Po krátkém seznámení Ladislavem Èechem s vývojem a historií této oblasti se ujal slova pøedseda mikroregionu Jan Nekula, který pøivítal na jednání pøítomné starostky a starosty i hosty, mezi nimiž byli i pøedstavitelé obcí Kojetice a Mikulovice. Odborný semináø zahájila Klára Koláøová z Masarykovy univerzity v Brnì pøednáškou týkající se pracovního práva v oblasti uzavírání rùzných druhù pracovních pomìrù, dohod a smluv v rámci zákoníku práce se zamìøením na obecní úøady. Zajímavou pasáž týkající se novely školského zákona, pravomocí OÚ na tomto úseku i problematiku støetù zájmù pøednesl lektor Ladislav Dvoøák. Jitka Tobolková z MìÚ vìnovala pøevážnou èást informací pøestupkovému øízení, t.j liteøe zákona i praktickým jednáním. Úèastníci se o všechny problematiky živì zajímali a pøednášející zahrnuli øadou dotazù. Veèerní program patøil degustaci vín s odborným výkla-
dem znalce Ladislava Muchy. Sobotní dopoledne zahájili Èlenskou schùzí Moravskobudìjovického mikroregionu. Pøedseda mikroregionu Jan Nekula zhodnotil èinnost za minulý rok a vytýèil stìžejní úkoly roku letošního. Pøítomní schválili závìreèný úèet i Zápis z jednání hlavní inventarizaèní komise k 31. 12. 2004. V další èásti programu úèastníci absolvovali instruktáž z oblasti obchodní èinnosti zamìøenou na propagaci a balení nìkterých výrobkù. K tomu úkolu øada starostù využila pozornosti, kterou obdrželi od vedení centra na Sádku. Ani nepøíznivé poèasí nezabránilo v odpoledních hodinách pøejezdu úèastníkù do Tøebíèe, kde si prohlédli Baziliku sv. Prokopa a zadní Synagogu. Starostky a starostové Moravskobudìjovického mikroregionu hodnotili celou akci jako mimoøádnì pøínosnou pro svou další práci v obci. Text i foto Vlastimil Smetana Pohled do místnosti odborného semináøe.
3 Stalo se v našem mikroregionu Litohoø Na naši ZŠ v Litohoøi mají velkou tradici veøejné vystoupení dìtí. Dvakrát roènì poøádáme spoleènì s MŠ besídky, kde vystupují všechny dìti (zpìv, scénky, úryvky divadelních pøedstavení, sportovní a taneèní vystoupení, hra na nástroje apod.) Již nìkolik rokù se vìnujeme také taneèní prùpravì. I letos bylo dvanáct chlapcù a dìvèat úspìšných na pøehlídce pódiových skladeb v moravskobudìjovické sokolovnì, kde jsme se umístili na tøetím místì. Odmìnou za tvrdý trénink bude dìtem opìt zájezd do Vídnì, který se uskuteèní 1. kvìtna. Odpoledne vystoupíme na otevøeném pódiu v Prátru se svojí skladbou Dobrý den. Poté se chystáme také svést na Vídeòském kole. Jiøina Vodièková, øeditelka ZŠ Litohoø
Moravské Budìjovice V mìsíci bøeznu 2005 zapoèala v rámci „Projektu Dyje I.“ v Moravských Budìjovicích rekonstrukce stávající stokové sítì, která je ve velmi špatném technickém stavu, nebo nevyhovuje kapacitì pro odvádìní odpadních a dešových vod. V prùbìhu letošního a pøíštího roku zde dojde v devíti ulicích k rekonstrukci kanalizace o délce 4.280,5 m. Jedná se o ulice Kozinova, Funtíèkova, Sušilova, Palliardiho, Smetanova, Myslbekova, Šafaøíkova, U Mastníka a Tovaèovského sady. Souèasnì se doèká rekonstrukce i Èistièka odpadních vod, která bude zajišovat plnìní požadovaných limitù pro vypouštìní odpadních vod z veøejné kanalizace mìsta v souladu s èeskou i unijní legislativou. -vs-
vztah k historii obce. Je nutné také podotknout, že obec vydá k pøíležitosti setkání rodákù jubilejní X. èíslo Vícenického obèasníku. -mbs-
Jakubov
zastøešení ledové plochy vèetnì instalace umìlého osvìtlení a usazení hromosvodu. Po dokonèení a pøedání stavby dojde ke zkolaudování ve výše uvedeném rozsahu. Text i foto Vlastimil Smetana
První jarní nedìli letošního roku si malí èlenové jakubovského dramatického souboru Kubík vyzkoušeli, jaké to je stát „na prknech, která znamenají svìt“. Odpoledne se v místním kulturním domì uskuteènila v poøadí již 2. jarní nedìle s divadlem slavnostní premiérou divadelní hry s názvem Mraveništì na Vysoèinì, která volnì èerpala z knížek Ondøeje Sekory.
Moravské Budìjovice Poslední bøeznový den t.r. se konala v malém sále Besedy v Moravských Budìjovicích výroèní èlenská schùze základní organizace Svazu postižených civilizaèními chorobami. Schùzi zahájila pøedsedkynì svazu Jana Rùžièková, která pøivítala hosty a pøítomné seznámila s programem. Jako první vystoupil pøedseda Muzejního spolku František Vlk se zajímavou pøednáškou týkající se historie první poloviny XX. století. V rámci programu místopøedseda svazu Petr Moltaš hovoøil o èinnosti v roce 2004 . Jednání výroèní schùze si nenechal ujít starosta mìsta Jan Nekula, na kterého pøítomní vznesli øadu dotazù. Dotazovali se na dostupnost lékaøù, parkování u polikliniky pro invalidy, o pøípravì výstavby nového peèovatelského domu apod. V závìru byl pøednesen návrh akcí na rok 2005, kde se m.j. plánuje nìkolik zájezdù, rekondièní pobyt v lázních apod. V mìsíci øíjnu se plánuje výstava prací èlenù klubu v zámeckých konírnách. Na závìr podìkovala pøedsedkynì Jana Rùžièková za velkou úèast a popøála všem hodnì zdraví. Karel Pitour
Bìhem hodinového pøedstavení mohli diváci vidìt Brouka Pytlíka, Ferdu Mravence nebo Berušku. Ostatní lesní havì se také nenechala zahanbit a tak toho bylo jistì hodnì k vidìní. Celou hrou nás provázela Teta Majka a kromì mluveného slova jste mohli vidìt i nìkolik taneèkù, písnièek a pøedevším hodnì legrace. Na závìr je možná dobré si uvìdomit, že nejmladší jakubovští „herci“ teprve oslavili tøetí narozeniny a ti nejstarší jedenácté. Pøesto pøedvedli úctyhodný výkon a závìreèný potlesk jim byl zaslouženou odmìnou. Jaroslava Klobouèková
Vícenice Na snímku Vlastimila Smetany je zachycen postup prací na Kozinovì ulici ve ètvrtek 21. dubna v dopoledních hodinách.
Moravské Budìjovice I v mìsíci dubnu t.r. pokraèovaly ve mìstì práce na výstavbì zimního stadionu. Do konce mìsíce kvìtna 2005 se poèítá s dokonèením I. i II. etapy výstavby, která obsahuje jednak pøípravu území pro areál stadionu, vybudování betonové plochy vèetnì mantinelù, strojovny technologie chlazení, èásti komunikací a inženýrské sítì vèetnì veøejného osvìtlení. V souèasné dobì probíhá
V nedávné dobì obdrželi obèané Vícenic opìt svùj oblíbený „Vícenický obèasník“ – jaro 2005, v poøadí již devátý. Starosta obce, zastupitelstvo i autoøi èlánkù upínají m.j. svou pozornost na mimoøádnou událost, která se v obci chystá na den 18. èervna 2005 a tou je „První setkání rodákù v dìjinách obce Vícenice“. Byl jmenován pøípravný výbor, který pøevzal na svá bedra za pomoci zastupitelù i dalších obèanù naplòování úkolù k zajištìní této nároèné akce. Zajisté v prvé øadì musí pozvat rodáky a pro nì pøipravit zajímavý program. Obèané byli také vyzváni k poskytnutí fotografií i jiných materiálù mající
Nejen obèané Jakubova obdivovali pìknou velikonoèní výzdobu v parku na návsi. Krásné slepice vyrobila ze sena paní Jarmila Èurdová. Vyzdobeny byly i domy a pøedzahrádky v obci.
4 Víte, že…. -
-
-
-
kraj Vysoèinu by mìla protínat vysokorychlostní železnice nìkde kolem mìst Jihlava a Havlíèkùv Brod? Obce, jejichž katastr by tato tra mìla protínat, jsou vìtšinou proti. Nesouhlas se zbrusu novou moderní tratí je prostý: požadavek širokého koridoru, který má omezené podmínky pro jiné využití a také prostý fakt, že by na Vysoèinì nemìly rychlovlaky ani zastavovat. moravskobudìjovická mìstská firma MAME, která spravuje mimo jiné i kabelovou televizi a provozuje po této síti také internet, bude zajišovat provoz internetu i pro nìkteré nejbližší obce mikroregionu. Projekt získal podporu z Fondu Vysoèiny. skvìlý vypravìè pøíbìhù i povìstí z našeho kraje, známý a populární novináø, dopisovatel do Znojemska a Budìjovického zpravodaje Stanislav Bartùšek je autorem útlé, ale velmi pìkné knížky „Jak v Budìjovicích bejvávalo“. Jeho vzpomínky jsou úsmìvné i pouèné, obsahují moudro i humor. výmìna osobních dokladù (obèanských prùkazù a cestovních dokladù) se v uplynulém období zvýšila na trojnásobek, a to i u obèanských prùkazù, u kterých lhùta pro výmìnu dosud nenastala. Do konce roku 2005 je nutná výmìna obèanských prùkazù typu knížka a tìch, u nichž konèí v letošním roce platnost. Ostatní typy obèanských prùkazù se vymìòují do konce r. 2008 dle jejich data vydání viz. stránky Mìsta Moravské Budìjovice (www.mbudejovice.cz)
Pøihlášky na Gymnázium a Støední odbornou školu Moravské Budìjovice V dobì, kdy píši tento èlánek, máme po prvním kole pøijímacích zkoušek na naši školu. Výsledkem je pøijetí 18 uchazeèù na ètyøleté gymnázium, 30 uchazeèù na šestileté gymnázium, 18 uchazeèù na veøejnoprávní èinnost a 17 uchazeèù na sociální péèi. Kde hledat pøíèiny, proè bylo uchazeèù o ètyøleté studijní obory ménì, než tomu bylo v døívìjších letech? Na to by jistì odpovìdìli nejlépe sami uchazeèi o studium. My se jen mùžeme domnívat, že je ovlivnila øada událostí, které pøijímacímu øízení pøedcházely. V první øadì to jistì bude nový školský zákon a z nìj vyplývající systém pøijímacího øízení a hlavnì jeho velmi nešastné vysvìtlování médii. Tento tlak jistì neprávem nabádal uchazeèe volit radìji „jistotu“, tedy školu, na kterou se urèitì dostanou. Kde pak zùstala zdravá ctižádost dosáhnout co nejvyššího cíle, pomìøit svoje schopnosti s rovnocennými partnery? Ukázalo se totiž, že skuteènì dobøí žáci by se na zvolené školy (v našem pøípadì ètyøleté obory) jistì bez problémù dostali. Dále zøejmì ovlivnila pøi volbì školy možnost dopravního spojení, slouèení obou souèástí v jeden celek, èi možná menší znalost uèebních náplní jednotlivých oborù. Proto chceme v pøíštím roce nabídnout vìtší kontakt s okolními školami, pøipravit pro budoucí zájemce o studium øadu aktivit, aby naši školu mohli poznat co nejlépe. A co øíci závìrem? Cesta ke studiu na naší škole ještì není zcela uzavøena. Druhý termín pøijímacího øízení se uskuteèní 5. kvìtna 2005. Zájemci o studium se mohou podrobnìji informovat telefonicky (568408055, 568422015 – ètyøleté gymnázium, 568421034- obory SOŠ) nebo pøímou návštìvou ve škole. Ing. Stanislav Šáva øeditel Gymnázia a Støední odborné školy v Mor. Budìjovicích
Nová poštovní známka V emisi KRÁSY NAŠÍ VLASTI vyšly 23. bøezna 2005 dvì známky a to Bazilika sv. Prokopa v Tøebíèi v hodnotì 14,- Kè a na druhé známce v hodnotì 16,-- Kè se nachází Vila Tugendhat v Brnì. Autorem výtvarných návrhù obou známek je Pavel Dvorský, s nímž rytecky spolupracoval Jaroslav Tvrdoò. Emise je tradiènì tištìna ocelotiskem z plochých desek.
V „Akvárku“ probíhá vìtšina zajímavých akcí studentského klubu Spirála. Mùžete se s nimi ale vydat i do pøírody...
Studenti sobì a svým vrstevníkùm Spousta mladých lidí z Moravských Budìjovic a okolí už ví, že již druhým rokem pracuje pøi Gymnáziu a SOŠ studentský klub Spirála, který má v prostorách gymnázia i svou klubovnu Akvárko. Odehrává se v ní spousta podstatného dìní, které je pøedem oznamováno mj. na webových stránkách klubu www.klubspirala.cz a které je pøedevším urèeno mladým lidem. Nejinak tomu bylo i v dubnu: zájemci zhlédli dokumentární film z filmového projektu Jeden svìt na školách, pøišli si zmìøit své síly v ping-pongovém turnaji a mohli si vyslechnout debatu na téma financování èeského zdravotnictví nebo jen tak pobyli v klubovnì a zahráli si fotbálek nebo Monopoly. A aby toho nebylo málo, nabízí „detašované pracovištì“ klubu Spirála neformální posezení v klidném nealkoholickém a nekuøáckém prostøedí v kruhu pøátel s pøíjemnou atmosférou pøi svíèkách, zajímavým programem a dobrým èajem – kde? V „èajovnì“ v objektu na dopravním høišti v Moravských Budìjovicích, která je otevøená každý pátek od 19 do 22 hodin. V dubnu jste tu mohli strávit netradièní veèery – pøi povídání o Egyptì, o Rumunsku, o znakové øeèi, v kvìtnové nabídce:
Ohlédnutí jsou vždy zajímavá, ale dùležité je to, co se dìje èi co se bude dít, a tak pøijmìte následující pestré pozvánky k netradiènímu strávení volného èasu: 5. kvìtna od 14:30 hodin vás èeká DEN HER – zájemci si mohou nechat zmìøit své IQ (cena za testy je 90 Kè (pro studenty)) odborníkem z MENSY, pak na vás èeká mj. piškvorkový turnaj. Dále si pro vás pøipravili studenti k 60. výroèí ukonèení druhé svìtové války tøídenní filmový festival dokumentárních filmù, mapujících netypicky zajímavé momenty druhé svìtové války (O zlém snu; Hitler, Stalin a já; Masakr na Švédských šancích). Festival (+ beseda k filmu) se koná ve dnech 10. – 12. kvìtna 2005 vždy od 15:30 hodin v klubovnì Akvárko. No a kdo si chce protáhnout své tìlo a toulat se Národním parkem Podyjí, mùže se 7. kvìtna vydat na celodenní putování po nepøístupných místech národního parku s prùvodcem (bližší informace www.znudynatruc.wz.cz). A o dalších akcích si mùžete pøeèíst na webu Spirály! Neseïte doma, pøijïte strávit svùj volný èas do klubu Spirála! Mgr. Vladimíra Krotká
Vìnujme pozornost té první poštovní známce v hodnotì 14,-- Bazilika sv. Prokopa v Tøebíèi. Pùvodnì benediktinský klášter z roku 1101 byl v polovinì 13. století pøestavìn a dùkladnì opevnìn. V roce 1468 byl však uherským vojskem vypálen a zanikl. Ve 2. polovinì 16. století byl areál pøebudován na renesanèní zámek a na pøelomu 17. a 18. století baroknì upraven rodem Valdštejnù. Nejcennìjší èástí areálu je trojlodní bazilika sv. Prokopa (pùvodnì kostel Nanebevzetí P. Marie) vystavìná v letech 1240 – 1260 v pøechodném románsko-gotickém slohu. Vnitøní èást baziliky je pøevážnì gotická, zvenèí ale pøevažuje bohatý pozdnì románský systém. V severní otevøené sloupové pøedsíni je umístìn monumentální portál zvaný Porta paradisi – Brána ráje. -sm-
5 Osobnosti mikroregionu
Èlenové Klubu filatelistù 06-36 v Moravských Budìjovicích
vzpomenou 60. rokù od založení Uchvátí-li filatelie nìkoho do své náruèe, bývá z ní tìžkého úniku. Chtìlo by se skoro vìøit, že mezi filatelií, která je – aspoò v gramatickém systému – ženského rodu a sbìrateli, kterými jsou v drtivé vìtšinì naopak muži, to funguje podle pravidla o vzájemném pøitahování protikladù. Filatelií se skuteènì, až na èestné výjimky zabývají hlavnì muži. Jak to bylo se zaèátkem již organizovaného filatelistického klubu v Moravských Budìjovicích, na to vzpomíná souèasný pøedseda Klubu filatelistù 06-36 Cyril Èermák. Pøed šedesáti lety, tedy v roce 1945 se sešlo v restauraci GRAND u pana Aujezkého v Moravských Budìjovicích nìkolik nadšených sbìratelù poštovních známek a rozhodovali o založení filatelistického klubu. Jednání bylo úspìšné a klub se podaøilo skuteènì založit. Pøi této pøíležitosti zvolili první klubový výbor a do funkce pøedsedy ustanovili pana Motla, obchodníka s kožešinami. V této funkci se pak ještì v budoucnu vystøídali: Achrer Josef, Kraèmar František, Pánek Pavel a funkci pøedsedy nyní vykonává Èermák Cyril. „Celých šedesát rokù nebylo pro klub jednoduché, celé období jsme museli bojovat o støechu nad hlavou“, øíká v úvodu Cyril Èermák a pokraèuje: „Z poèátku jsme se scházeli v restauraci Grand, ovšem tyto prostory pro náš zámìr byly nevyhovující. Hledali jsme nìco nového a po nìjakém èase nám vyšel vstøíc pan Talla, který mìl na námìstí v pøízemí domu prodejnu knih. Sám byl také filatelista a tak nám uvolnil v poschodí jednu místnost pro naše schùzky. Po urèitém èase se nás ujal Závodní výbor tehdejších Slováckých strojíren a propùjèil nám místnost v dnešní knihovnì. Ani zde nás nenechali dlouho. Posléze se nás ujalo vedení Besedy a pøidìlili nám místnost se vchodem ze dvora. Ani zde se nám nedaøilo a teprve Mìstský národní výbor nám pøedal do vlastnictví bývalou prodejnu mléka naproti Optice. Pøestavbì a úpravì tìchto zchátralých prostor jsme vìnovali mnoho brigádnických hodin a vlastních finanèních prostøedkù. Vybudoval se nových vchod, položily nové podlahy vše zomítalo a vymalovalo. Sehnali jsme i vybavení. Radost netrvala dlouho a v devadesátých letech jsme byli nuceni bez jakékoliv náhrady prostory opustit“, posteskl si Cyril Èermák. „Nakonec díky pochopení vedení tehdejšího Pionýrského domu, dnes Budíku, získali jsme opìt støechu nad hlavou.“ Nebylo to pouze období, kde pøedstavitelé klubu museli bojovat o svou existenci. Za tìch šedesát rokù to byla také velká tvùrèí aktivita a elán nìco pro své èleny i veøejnost udìlat. Mimo pravidelné pracovní schùzky, byly to zájezdy na rùzné celostátní výstavy poštovních známek, napø. do Bratislavy, do Brna, v roce 1974 spoleènì s filatelisty ze Znojma do Maïarska na svìtovou výstavu poštovních známek. Následovala Praha, opìt Brno, Jihlava a naposled Žïár n. Sáz. Dalším okruhem èinnosti byly tématické pøednášky o poštovních známkách. Klub také zajišoval a stále zajišuje novinkovou služby, kde každý èlen si mùže objednat známky, aršíky, obálky prvního dne a další sbìratelský materiál. O to se nyní stará Jiøí Prokop. Ovšem neustálé zvyšování nominálních hodnot známek vedlo i k ukonèení èlenství u øady èlenù klubu. Na velké dùvìøe k èlenùm klubu bylo zavedeno po urèitou dobu tzv. kolování. To znamená, že správce kolování dle seznamu èlenù pøedával èlenùm alba
známek, kde si mohl každý doplnit své série, dát peníze do obálky a postoupit to dalším èlenùm. Ovšem tato èinnost se také v roce 1999 z finanèních dùvodù ukonèila. Èlenové klubu pøipravovali pro širokou veøejnost také øadu výstav. V roce 1946 to byla náborová výstava poštovních známek v muzeu. Èinnost klubu se dobøe vyvíjela a tak byl klub povìøen svazem uspoøádat ve dnech 7. – 21. 9. 1969 Celostátní výstavu poštovních známek. Další Oblastní výstava poštovních známek z povìøení svazu probìhla ve dnech 5. - 12. 12. 1976 také v Moravských Budìjovicích. V roce 1981 pøipravili pro veøejnost krátkou výstavu poštovních známek k pøíležitosti založení mìsta. I pro mladé filatelisty uspoøádali výstavu ve dnech 16. – 18. 4. 1983 pod názvem „Oblastní výstava mladých filatelistù – Mor. Budìjovice 83“. K padesátému výroèí založení klubu filatelistù uspoøádali výstavu v Zámeckých konírnách ve dnech od 12. do 21. kvìtna 1995. Za dobrou práci byl také klub i jednotlivci odmìnìni øadou èestných uznání, pamìtních listù apod. Klub získal dvakrát èestné uznání za umístìní na prvním místì v soutìži v rámci Èeskoslovenského svazu filatelistù. Na èlenské schùzi klubu filatelistù dne 11. 11. 2004 se èlenové podrobnì seznámili s èinností za uplynulý rok a vytýèili si i øadu úkolù. Jeden z nároèných bodù, který se nedaøí již léta naplnit je rozšíøení èlenské základny o mladé lidi. „Cením si dnes už zejména toho, že se nìkdo o takového koníèka zajímá. Z pùvodních 250 èlenù od roku 1945, kdy jsme klub založili, jich v souèasné dobì máme pouze devìtatøicet. Zkrátka stárneme“, posteskl si pøedseda klubu. Èlenové výboru se také v souèasné dobì starají o dvì propagaèní skøíòky, které jsou aktuálnì obmìòovány. Pokusili se také v roce 1994 vydávat klubový zpravodaj. Po dvou vydaných èíslech museli èinnost v dùsledku nepøimìøených nákladù ukonèit. Mezi atraktivní akce, které jsou v souèasné dobì konány klubem, patøí výmìnné schùzky všech sbìratelských oborù, nìkdy konané na celostátní úrovni. Èlenská základna pøipravuje také pøipomínky ke stanovám i k souèasné práci svazu. Vše vyvrcholí ještì v letošním roce valnou hromadou v Praze, kde bude také schválena celková koncepce pro další volební období. Souèasní funkcionáøi klubu jsou následující: pøedseda – Èermák, místopøedseda - Živný, pokladník, hospodáø – Kemel, jednatel – Køivánek, novinkáø – Prokop, èlenové výboru – Procházka a Záškoda, revizní komise – Kocmánek a Prachaø. S pøedsedou klubu Cyrilem Èermákem hovoøil Vlastimil Smetana. Foto: Vlastimil Smetana - Pohled na èást èlenù výboru.
.
1. 5. 1913 se v Komárovicích narodil František Kaláb, pøíslušník èeskoslovenské zahranièní armády v Anglii. Ve svých dvaceti letech nastoupil ke tøetímu leteckému pluku v Piešanech. Byl vybrán pro zpravodajskou službu. Posléze byl pøidìlen do vojenské kanceláøe prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše. Nositel: Pamìtní medaile Anglie, Invazní medaile Britisch Star, Pamìtní medaile Francie.
.
2. 5. 1915 se v Komárovicích narodil Stanislav Petr, pøíslušník èeskoslovenské zahranièní armády v Anglii. Absolvoval dùstojnickou školu. Bojoval v severní Africe, Francii, Nìmecku a také v jihozápadních Èechách. Po válce žil na Madagaskaru a ve Francii. Z váleèných vyznamenání si nejvíce cenil Ès. váleèného køíže.
.
3. 5. 1903 se v Moravských Budìjovicích narodil Bohumil Kandus, strojvedoucí pancéøového vlaku na nádraží Praha Bubny. Zapojil se do Pražského povstání. Padl 7. 5. 1945 v Praze.
.
8. 5. 1900 se v Nových Syrovicích narodil uèitel zpìvu, docent JAMU v Brnì Jaromír Michal, PhDr. Psal stati do sborníku JAMU. Sbíral materiály pro náøeèový slovník z Nových Syrovic a okolí. Své národopisné statì publikoval také v èasopise Od Horácka k Podyjí.
.
10. 5. 1987 v Praze zemøel sbormistr a svìtovì uznávaný znalec staré hudby, zakladatel Scholy cantorum, Miroslav Venhoda. Narodil se 14. srpna 1915 v Mor. Budìjovicích. Vydal „Jarní knížka na rok 1940“, editoval støedovìkou renesanèní hudbu. V roce 1973 spoleènì s Pražskými madrigalisty obdržel od UNESCO Zlatou medaili.
.
13. 5. 1962 zemøel v Martínkovì faráø, spisovatel a pøekladatel Jakub Rozmahel. Hodnì cestoval po Evropì. V Martínkovì zpracoval v nejširších souvislostech rod a pøíbuzenstvo Václava Kosmáka. Z jeho dìl jmenujme napø.: Vzpomínky z cest po Evropì, Do vlasti Kristovy, Chrám sv. Barbory v Adamovì a další. Pøekládal z francouzštiny, angliètiny a italštiny. Rozsáhlá knihovna i rukopisy, které psal v Martínkovì jsou zatím nezvìstné.
.
20. 5. 1898 zemøel v Moravských Budìjovicích advokát, pianista a organizátor hudebního života ve mìstì JUDr. Eduard Špatinka. Ve mìstì založil vlastní smyècové kvarteto, v nìmž hrál na violoncello. Rád zpíval národní písnì a nevyhýbal se ani ochotnickému divadlu. Ušlechtilou Špatinkovu povahu zvìènil Václav Kosmák v románì „Eugenie“ – Dr. Hudec a v povídce „Bída je“ – Dr. Spravedlivý.
.
27. 5. 1920 se v Jackovì narodil èeskoslovenský pilot, plukovník letectva in memoriam Jaroslav Hloužek. Do RAF byl pøijat 24. 7. 1942 v Cosfordu v britské hodnosti AC2. Ke 313. Èeskoslovenské stíhací peruti byl pøemístìn 15. 9. 1941. Dne 18. 11. 1942 se nevrátil z operaèního letu nad Francií. Hloužkovo tìlo ani letoun moøe zatím nevydalo.
6 Kulturní a spoleèenské akce Moravské Budìjovice * * * * * *
* *
*
*
*
* *
*
Koncert - 1. 5. 2005 - 18:00 hod Trio od Sv. Jakuba - Brno - Komorní koncert - kaple J. Nepomuckého - 40,- / 50,- Kè Pásmo - 4. 5. 2005 - 18:00 hod - Literárnì historické pásmo - Program k 60. výroèí svobození - Zámecké konírny - zdarma Vernisáž - 4. 5. 2005 - 18:00 hod Vernisáž výstavy dobových dokumentù - 2. svìtová válka v MB - Zámecké konírny - zdarma Výstava - 5. 5. - 11. 5. 2005 - Výstava dobových dokumentù - 2. svìtová válka v MB - Zámecké konírny- 5,- /10,- Kè Koncert - 7. 5. 2005 - 20:00 hod Koncert swingového orchestru Mojmíra Bárteka - Brno - Velký sál Besedy - 50,- / 80,- Kè Oslavy - 8. 5. 2005 - 10:00 hod - Oslavy 60. výroèí osvobození - uctìní památky padlých, vystoupení dechové hudby Budìjovanka - námìstí Míru - zdarma Oslavy - 8. 5. 2005 - 15:00 hod - Oslava Dne matek - Kulturní program, soutìže, obèerstvení - Zámecké nádvoøí - zdarma Koncert - 11. 5. 2005 - 19:00 hod - Absolventský koncert - Kytarový koncert Mariana Kolaøíka, absolventa konzervatoøe v Rakousku - Zámecké konírny - 40,- / 50,- Kè Vernisáž - 13. 5. 2005 - 18:00 hod - Vernisáž výstavy obrazù - Výstava Gabriely Kopcové a Miroslava Vomáèky - Zámecké konírny - zdarma Výstava - 14. 5. - 20. 5. 2005 - Výstava obrazù - Výstava Gabriely Kopcové a Miroslava Vomáèky - Zámecké konírny - 5,- /10,- Kè Koncert - 14. 5. 2005 - 15:00 hod - Gregoriánský chorál - Pìvecký koncert - Schola Gregoriána Pragensis, Zpìváèci z Vysoèiny - Kostel Sv. Jiljí - vstupné dobrovolné Taneèní zábava - 14. 5. 2005 - 20:00 hod - Nezmaøi, Duha - Taneèní veèer- Velký sál Besedy - 70,- / 90,Divadlo - 19. 5. 2005 - 10:00 hod - Pohádka Našel se medvìd - Divadlo Carpediem – dìtské pøedstavení - Velký sál Besedy - 30,- / 35,- Kè Festival - 29. 5. 2005 - 14:00 hod - XV. festival dechových hudeb - Mezinárodní pøehlídka dechových hudeb - Letní kino - 60,- / 80,- Kè
Kulturní a spoleèenské akce mikroregionu * *
*
Lesonice 6. kvìtna - Koncert skupiny ŠKWOR a následná zábava skupiny NATUTY. Zaèátek ve 20.00 hodin v místní sokolovnì. 8. kvìtna - Dìti Základní a Mateøské školy v Lesonicích popøejí a podìkují maminkám u pøíležitosti jejich svátku. Pøedškoláci vystoupí s pásmem øíkanek a žáci ZŠ sehrají divadelní pohádku – PRINC-BAJAJA. Zaèátek ve 13,30 hod. v místní sokolovnì. Moravské Budìjovice – Lukov ÈD – železnièní stanice Moravské Budìjovice zve všechny pøíznivce sportu a dobré zábavy na oslavy 30. výroèí založení FOTBALOVÉHO ODDÍLU v této stanici. Oslavy se uskuteèní 14. kvìtna 2005 v Lukovì „NA VLACHOVCE“. V 17,00 hodin se uskuteèní setkání bývalých a souèasných hráèù. Od 20.00 hodin se koná taneèní zábava se skupinou SIRIUS ze Znojma.
Pranostiky
Recepty našich ètenáøù
1. 5. – Na 1. máje pùjdeme do háje. Až pøijde máj, vyženeme kozy v háj. Prší-li na 1. máje, bude pozdìji sucho a neurodí se víno. $ První kvìten deštivý – polím, pícím škodlivý. $ Je-li bouøka na 1. kvìtna, je ten rok mnoho úlichù (lijavcù). $ 3. 5. - Na køíže svatého nalezení nepøekvapí ochlazení. $ 4. 5. - Svatý Florián si ještì mùže nasadit snìhový klobouk. $ Svatý Florián vyklepává pytle od mouky. Svatý Florián je také patronem hasièù, o èemž svìdèí následující rèení: $ Déš sv. Floriána je ohòová rána. $ Je-li o dni sv. Floriána velký vítr, jest toho roku mnoho ohòù. $ 7. 5. - Svatý Stanislav nejen zahøeje, ale i napase. $ 11. 5. - Déš na Mamerta pøináší soužení, nemá-li èlovìk deštník a má chození. $ O svatém Mamertu zima je po èmertu. $ 12., 13., 14. – Ledoví muži, kteøí jsou èasto spojováni s posledními záchvìvy zimy. $ Pankráce, Servác, Bonifác pálí stromy a také spalují mrazem ovoce a rùže. $ 15. 5. – Svatá Žofie políèka zalije. Déš svaté Žofie nìkdy i švestky ubije. $ 16. 5. - To sv. Jan z Nepomuk natahuje k létu ruku. $ Co do Jana Nepomuckého vyroste, to po nìm zmrzne. $ 25. 5. – Urban krásný, vyjasnìný – hojným vínem nás odmìní. $ Urban bez deštì – hojnost vína. $ Na Urbana pìkný, teplý den – bude suchý èervenec, srpen. Urban – li nám pìknì høeje, Vít (15. èerven) deštìm vlaží. $ - Suchý bøezen, mokrý máj, bude humno jako ráj.
Do kvìtnového èísla Listù Budìjovicka nám zaslala recepty naše ètenáøka paní Marie Karásková z Dešova Velkopavlovické kuøe (na pìt porcí) Kuøecí porce, máslo 250 g, cibule 200 g, jedna šlehaèka, 0,10 l (i více dle chuti) bílého vína, cukr 60 g, žampiony 250 g (sterilované), citron, sùl Kuøecí porce osolíme a opeèeme na másle. Pak se vyjmou a ve zbylém tuku dozlatova osmažíme cibulku. Vše zalijeme vývarem (jakýmkoliv). Kuøecí porce vložíme nejlépe do zapékací misky spoleènì s výpekem a dusíme do mìkka. Kuøe vyjmeme, výpek je možné zaprášit moukou (nemusí se), zalijeme smetanou, pøípadnì mùžeme podle potøeby pøidat trochu mléka. Pøidáme nakrájené sterilované žampiony, dochutíme vínem, citronem a cukrem. Kuøe vložíme zpìt a prohøejeme. Kuøecí salát Jedno vaøené kuøe, dva pomeranèe, obsah jedné plechovky ananasu, jedna velká štamprdle metropolu (nemusí být), trochu soli, majonéza. Vše nakrájíme na malé kosteèky, dáme do mísy a promícháme. Kuøecí salát necháme do druhého dne odležet. Reveòový koláè 30 dkg hladké mouky, 15 dkg Hery, 10 dkg práškového cukru, jedno vejce a pùl prášku do peèiva. Reveòová náplò: 1 kg revenì, 25 dkg cukru. Oøíšková hmota: 4 bílky, 20 dkg cukru, 2 žloutky, 20 dkg mletých oøechù. Zhotovíme tìsto, které vyválíme, dáme na vymazaný a posypaný plech. Na tìsto navršíme reveòovou náplò. Reveò pokrájíme, spaøíme, pøidáme cukr a chvíli podusíme. Je-li pøíliš vodnatá, zahustíme polovinou pudinkového prášku. Na reveò naneseme oøechovou hmotu z ušlehaných bílkù, cukru, žloutku a mletých oøechù, nebo kokosu.
$ $ $
$ $ $ $ $ $
Je-li po první bouøce pìkné poèasí, bude krásnì po každé bouøi v tomto roce. Vinná réva nedbá toho, bude míti vína mnoho. Májová voda – vypíjí víno. Když máj vláhy nedá, tak se èerven pøedá. Májová vlažièka – naroste travièka. Májový deštíèek – poroste chlebíèek.
Poèasí v mìsíci kvìtnu 2004, dle mìøení meteorologické stanice v Moravských Budìjovicích: $ Nejvyšší teplota byla namìøena 20.5. 24,0 oC $ Nejnižší teplota namìøena 22. 5. o 2,1 C $ Za mìsíc kvìten spadlo 33,0 mm srážek formou deštì $ Nejvíce srážek spadlo dne 6. 5. 11,1 mm $ V kvìtnu bylo 14 dní s deštìm, 7 dní s rosou a 2 dny s bouøkou. Pro LB pøipravil -vs-
Do Moravských Budìjovic pøijede Kinematovlak V pátek 20. 5. 2005 pøijede do Moravských Budìjovic speciálnì upravené kino na kolejích, Kinematovlak. Tento vlak je spoleèným projektem Èeských drah a 45. Mezinárodního festivalu filmù pro dìti a mládež ve Zlínì, který se uskuteèní od 29. 5. do 4. 6. 2005. Pojízdný klimatizovaný kinosál Èeských drah má kapacitu 35 míst. Od 8 do 14 hodin je dopolední promítání krátkých dìtských filmù a veèerníèkù rezervováno pro školy, od 14 do 17 hodin bude mít do Kinematovlaku pøístup široká veøejnost. Kromì hlavního promítacího vagónu je vlak doplnìn ještì o doprovodný výstavní a salónní vùz. V doprovodném voze bude výstava vítìzných soutìžních prací výtvarné soutìže „Po kolejích s Veèerníèkem do Zlína“. Ve výstavním voze bude instalována expozice historie a budoucnosti železnice. Návštìvníci Kinematovlaku se mohou tìšit nejenom na promítání filmù, ale také na zajímavý doprovodný program. Pøesné termíny pøíjezdù vlaku, program a další aktuální informace naleznete na www.zlinfest.cz.
Listy Budìjovicka l Vydavatel: Mìstské kulturní støedisko Moravské Budìjovice, MK ÈR E10826 l Adresa redakce: Mìstské kulturní støedisko, Purcnerova 62, Moravské Budìjovice l Telefon: 568 421 322, 568 420 410, mobil: 736 243 647 l E-mail:
[email protected] nebo
[email protected] l Zástupce šéfredaktora: Vlastimil Smetana. l Uzávìrka èísla 6/2005 je do 19. 5. 2005. l Nevyžádané rukopisy se nevracejí. l Pøíspìvky do LB se nehonorují.
sazba a digitální tisk
