Anna Křivková
“V tomto století dřevo muselo ustoupit oceli a parní stroj nahradil práci lidských rukou. Mluvíme o letech, během nichž se výroba nejrozmanitějšího zboží přesunula z domácích dílen, vybavených jednoduchými ručními stroji, do gigantických továren vybavených mohutnými, párou poháněnými stroji. Byla to léta, kdy ve střední a severní Anglii a Skotsku rostla velká průmyslová centra jak houby po dešti. Doba, ve které koňské povozy kodrcající se po blátivých cestách rychlostí okolo 5 km/h musely ustoupit rychlíkům letícím rychlostí 95km/h po moderní železniční síti. Období, během něhož britská populace poskočila z necelých 10 miliónů na 37 miliónů. Byla to doba vědy a vynálezů, chudinských čtvrtí a epidemií. Věk boje pracujících za vzdělání, svobodu a snesitelné životní podmínky. Tato léta učinila z Británie nejbohatší, nejsilnější a nejpokrokovější zemi světa. Zemi, která dovážela potraviny a suroviny ze všech koutů světa a na oplátku vyvážela neskutečné množství veškerého možného zboží od špendlíků až po zaoceánské parníky.”
Co
se stává nejdůležitějším materiálem ve výrobě? Co nahrazuje ruční práci? Kde revoluce začala? O co usilovali dělníci?
přechod Anglie
ke strojové výrobě
Why England?
• Odbytiště zboží • Zdroj financí
pára uhlí
• účast v napoleonských válkách, ale NE na jejím území • země a pole nejsou vypleněná, vypálená • po 1815 mír - rozkvět
– odbytiště, finance přístup k moři zdroje energie, suroviny – uhlí, dřevo mírové podmínky pracovní síly kolonie
• přeměna
tepelné energie páry v mechanickou energii (rotace) • vytlačen spalovacím motorem (auta) a parní turbínou (průmysl)
parní stroj
• 1807
• první parník (který se nepotopil) : Clermont • Robert Fulton
• 1814
• první funkční lokomotiva: Raketa • George Stephenson
„závratná rychlost 19 km/hod“ (!!!)
lodní šroub
• rodák z Chrudimi
- díky parnímu stroji rozvoj v dopravě: - Robert Fulton – první parník - George Stephenson – první lokomotiva (nahrazuje koněspřežky) - Josef Ressel - nar. v Chrudimi - lodní šroub
velké továrny – užití strojů stahování lidí z vesnic do měst za prací v továrnách = URBANIZACE vznik nové vrstvy obyvatelstva: DĚLNICTVO
bydlení ve slumech kolem továrny –> přelidněná města –> chudinské čtvrti • urbanizace
• trvá dodnes v rozvojových zemích
- majitel
továrny = majitel nájemních domů - plat pomocí poukázek
-
-
vznik velkých továren stěhování lidí z venkova do měst (za prací) = URBANIZACE vznik nové vrstvy: dělnictvo vykořisťováni zaměstnavateli
“Pokud byste navštívili továrnu, tak jak vypadala v prvních čtyřech desetiletích devatenáctého století, museli byste mít pocit, že jste se ocitli ve vězení. Zdi byly vysoké a omšelé, okna malá, často zamřížovaná. Uvnitř byste ale záhy poznali, že ve vězení nejste. K odsouzencům se totiž jejich dozorci mnohdy chovali lépe než k dělníkům v těchto továrnách. První věc, která by vás nejspíše zaskočila by byly otřesné podmínky, ve kterých dělníci museli pracovat. Teplota se zde obvykle pohybovala mezi 26 až 29˚C. Navíc byla udržována vysoká vlkost, aby se předešlo trhání zpracovávaných bavlněných vláken. Hluk, dusno, parno, všudypřítomný prach a poletující kousky bavlny. Vše ovšem přebíjel nepříjemný zápach otevřených záchodových mís – tedy kýblů – v jednom rohu místnosti. Asi nikoho nepřekvapí, že mezi lidmi pracujícími v takovýchto podmínkách až osmnáct hodin denně byla přespříliš vysoká úmrtnost na tuberkulózu a jiná plicní onemocnění. I přes takto neúměrně vysokou pracovní dobu si nikdo – včetně dětí – nesměl mimo obědovou pauzu ani na chvíli sednout. V mnoha podnicích stroje běžely dokonce i o krátkých pauzách na snídani a svačinu, a tak dělníci museli obsluhovat jednou rukou stroj a přitom snídat, či svačit. Výsledkem dlouhých hodin strávených v předklonu nad stroji se na dlouhý seznam chorob přidaly žaludeční obtíže, křečové žíly, nádory a další. Nejhůře se takovéto pracovní podmínky podepsaly na malých dětech. Aby dokázaly dobře obsluhovat stroje, musely pracovat v nepřirozených polohách, jejichž častým výsledkem byla pokřivená páteř, deformovaná pánev a zničená kolena. K tomuto výčtu možností úmrtí, či zmrzačení v práci je dále nutné připočíst samotné stroje, které měly na svědomí nepočítaně obětí. Žádná legislativa zaměstnavatelům neukládala, aby kola, řemeny a jiné pohyblivé části strojů byly bezpečně zakryty. Udělat chybu a spadnout do stroje na konci dvanácti, nebo čtrnáctihodinové směny bylo časté pro vyčerpané dospělé, nemluvě o dětech. Z každých pěti úrazů, které byly léčeny v Manchesteru v roce 1833, dva měly na svědomí stroje.“ MOSS, Peter: History Alive 3, 1789-1914, Hart-Davis Educational, London, 1976, p 51
Provozní řád 1. Dveře se zavírají deset minut po spuštění strojů. Nikdo pak nebude vpuštěn dovnitř až do snídaně. Kdo nebude přítomen včas na pracovišti, zaplatí pokutu 3d (15 pencí) na každý stav. (tkadlec obvykle pracoval na dvou stavech, což znamená pokutu 6d, neboli polovinu denního výdělku pro ženy) 2. Tkadlec, který opustí halu bez svolení dohlížitele, pokud je stroj v provozu, zaplatí 3d. (toto opatření platilo i při odběhnutí na toaletu, nebo při občerstvení) 3. Tkalci, kteří se nevybaví vlastními nůžkami, zaplatí 1d denně. 4. Veškeré rozbité člunky, kartáče, kola, olejničky, okna atd. budou uhrazena tkalci. 5. Kdokoli přistižený při rozhovoru, pískání nebo zpěvu zaplatí pokutu 6d. 6. Za otevření okna je pokuta 1d.
– 8:30 práce 8:30 – 9:00 snídaně 9:00 – 12:30 práce 12:30 – 13:00 oběd 13:30 – 21:30 práce 22:00 – 4:30 spánek 5:00
Společenská vrstva:
venkov
Manchester
majetní
střední třída
dělníci
Společenská vrstva:
majetní
střední třída
dělníci
52
41
39
38
20
17
venkov
Manchester
Jak
se projevila dlouhá pracovní doba na mladé generaci?
Jaké
triky používali zaměstnavatelé k vykořisťování dělníků?
Čím
si vysvětluješ neuvěřitelně nízkou průměrnou dobu života dělníků?
Byla
naděje na zlepšení podmínek?
-
Dělnictvo - těžké pracovní podmínky (zápach, hluk,…) - dlouhá pracovní doba
- pokuty - práce dětí - nízká průměrná délka života
luddismus (poč. 19. století) • protestovali často ničením mechanizovaných
tkalcovských stavů proti závádění strojů • ROZBÍJEČI STROJŮ (stroj = zdroj nezaměstnanosti)
zákon zakazující diskusi o pracovních podmínkách dělníků masakr v Petrloo (11 dělníků zabito, 500 zraněno) zákon zrušen
- ženy a děti do 10 let nesmí pracovat v dolech 1844 1842
• děti mladší 8 let nesmí pracovat • děti 8-13 let mají maximální pracovní dobu 6,5
hodin denně
– ženy maximálně 10hodinová pracovní doba 1847
Postupně
vznik odborů (odbory hájí zájmy
dělníků) Vznik politické strany
-
-
boj dělníků za lepší podmínky luddismus = rozbíjení strojů (berou práci) postupné zmírňování vznik politické strany hájící zájmy dělníků (1900)
DŮSLEDKY PRŮMYSLOVÉ REVOLUCE ???
rozvoj
strojírenství, chemie, dopravy, obchodu, vědních oborů vznik velkých měst • budování silnic, mostů, dlažby, železniční sítě • bourání hradeb
ústup
šlechty – nastupuje nová mocná vrstva obyvatelstva = průmyslníci další nová vrstva = dělníci • dříve – práce doma, osobní vztah, cechy, práce
podle světla, času • nyní – odosobněný vztah, práce ve velké továrně, pracovní doba
nahromadění
lidí ve městech – urbanizace
• vysoká nemocnost (cholera) • nutná kanalizace – zlepšení hygienických podmínek • roste počet obyvatel
Důsledky
průmyslové revoluce
• rozvoj strojírenství, chemie, dopravy, vědních
oborů, … • vznik velkých měst (železnice, silnice, mosty,…) • nové vrstvy obyvatelstva dělníci továrníci
• urbanizace • zlepšení hygienických podmínek • růst počtu obyvatelstva