V tomto čísle se dočtete... •Úvodník •Anketa
•Meditační zahrada aneb meditací proti stresu •Přírodní živly •Dějepis •A teď něco …ZE SPORTU…Poohlédnutí za českými medailisty z Ósaky •Ze světa celebrit •Kino •…Book,Livre,Buch,Kniha… •Výtvarné dílny-Ubrousková technika
Meditační zahrada aneb meditací nejen proti stresu V měsíci září začal ve 21. základní škole v Plzni projekt ¨Meditační zahrada- památník obětem zla¨. Projektu se zúčastnili žáci sedmých a devátých ročníků. Jeho součástí byla i návštěva zmiňované meditační zahrady, kterou v Plzni Doudlevcích vybudoval nedávno zesnulý pan Luboš Hruška. S naší třídou jsme se byli v zahradě podívat. Paní průvodkyně nám nejprve řekla něco o panu Hruškovi.Pak jsme šli do kaple, kde jsme zhlédli krátký film, v němž pan Hruška vyprávěl převážně o svém životě ve vězení. Poté jsme si šli celou zahradu prohlédnout. U všech soch jsme se zastavili a paní průvodkyně nám o každé z nich řekla, co vyjadřují v duchovním světě. Pak jsme si mohli prohlédnout sochy, kapli, jezírko nebo ještě jednou přírodu. Někdo čas využil ke krátkému odpočinku a k nabrání sil na cestu zpět do školy. Já jsem měla možnost udělat s paní průvodkyní krátký rozhovor, jenž se společně s pořízenými fotografiemi objeví v článku, který si budou moci přečíst i ostatní žáci naší školy ve školním časopisu. Získané poznatky o tom, jak dělat správně interview, jak pořizovat zajímavé snímky apod. využijeme v českém jazyce při výuce publicistiky. Zapojili jsme se také do dalšího projektu, pod názvem Příběhy bezpráví,ve kterém se, jak už název napovídá, seznámíme s osudy lidí, kteří stejně jako pan Hruška trpěli na základě nespravedlivých procesů 50. let. S oběma pamětníky se sejdeme 12.října . Závěrem obou projektů bude časopis, který si každá třída, která meditační zahradu navštívila, vytvoří.
Patricie Mlezivová, 9.C ,21.ZŠ
Návštěva meditační zahrady aneb meditací nejen proti stresu Ráno se probudíte a zjistíte,že jste na něco velmi důležitého zapomněli, ale už to nestihnete udělat. Celý den jste pak podráždění a vystresovaní. Každý to známe,nejen my školáci.V dnešní době je náš organismus denně zatížen nadmírou stresu,což je podle lékařů nezdravé a může to až vést ke zdravotním potížím. Meditační zahrada ,kterou v Plzni vybudoval nedávno zesnulý pan Luboš Hruška jako památník obětem zla, nabízí ideální podmínky k odpočinku a načerpání nové energie.Také zde můžete získat nové vědomosti nebo se jen tak projít. Kdo to vlastně byl pan Hruška? Luboš Hruška se narodil v roce 1927 v Plzni. Jeho středoškolská studia přerušila II.světová válka. V roce 1946 studia dokončil a nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích. V roce 1947 byl zatčen pro pokus o emigraci. Byl odsouzen k 18 letům těžkého žaláře. Za neustálého nelidského týrání poznal několik přísně střežených věznic. Během více než desetiletého věznění složil Luboš Hruška slib, že pokud přežije, vybuduje na ovocné zahradě, kterou zdědil po rodičích, památník obětem veškerého zla v podobě křížové cesty.Po návratu z vězení začal na ovocné zahradě v Plzni-Doudlevcích pracovat a postupně ji měnil v meditační areál. Záměr vybudovat křížovou cestu ale nezůstal utajen, a tak Luboš Hruška své dílo v letech 1987-89 realizoval za stálého dozoru StB.Pro svoji myšlenku získal akademického sochaře Romana Podrázského z Přibyslavi, který byl ochoten zdarma vytvořit 12 unikátních pískovcových plastik pro 14 zastavení křížové cesty. Po listopadu 1989 vznikl, jako dovršení projektu, záměr vybudovat v meditačním areálu kapli, která je dílem architektů J. Soukupa a J. Opla. Pro její realizaci a především pro získání podpory dobrovolných dárců založil Luboš Hruška Nadaci Památníku obětem zla. Město Plzeň patřilo k velkým dárcům, kteří přispěli na dokončení areálu, a proto také Rada města Plzně souhlasila s tím, když v roce 1995 Luboš Hruška předal dokončený areál „Meditační zahradu — Památník obětem zla“ do vlastnictví Biskupství plzeňského. Luboš Hruška se svou neúnavnou prací zasloužil o vybudování neobyčejného díla, které má nejen vysoké estetické hodnoty, ale především duchovní rozměr. Za své celoživotní dílo byl vyznamenán řadou cen. Dnes slouží kaple i celý areál Památníku obětem zla všem občanům k církevním a kulturním účelům. Na to by byl dnes jistě pan Hruška velmi pyšný.
S naší třídou jsme se byli v zahradě podívat. Paní průvodkyně nám nejprve řekla něco o panu
Hruškovi. Pak jsme šli do kaple, kde jsme zhlédli 25minutový film, v němž pan Hruška vyprávěl převážně o svém životě ve vězení. Poté jsme si šli celou zahradu prohlédnout, u všech z 12 soch jsme se zastavili a paní průvodkyně nám o každé z nich řekla, co vyjadřují v duchovním světě. Pak jsme si mohli prohlédnout sochy, kapli, jezírko, nebo přírodu ještě jednou. Někdo čas využil ke krátkému odpočinku a k nabrání sil na cestu zpět. Já jsem měla možnost udělat s paní průvodkyní malé interview. Zeptala jsem se na to, co si myslím, že by vás mohlo zajímat. Kdy byla zahrada poprvé zpřístupněna široké veřejnosti? Oficielně to bylo v roce 1991 při vysvěcení kaple, ale lidé ji mohli navštěvovat již předtím. Jsou mezi návštěvníky spíše starší lidé,dospělí nebo děti a mládež? Převažují určitě dospělí, ale zahradu navštěvují i základní a střední školy. Pamatuji si, že jsme tu měli i mateřskou školku. Přijíždí návštěvníci i z jiných měst nebo jenom z Plzně a blízkého okolí? Řekla bych ,že daleko víc sem lidé přijíždí z jiných měst, převážně z východních Čech a Moravy. Ale také třeba z Českých Budějovic nebo Karlových Varů. Co nejvíce návštěvníky zajímá a co se jim nejvíce líbí? To je různé. Věřící spíše zajímá křížová cesta, zahrádkáři si zase více všímají přírody. Někdy sem třeba přijde maminka s kočárkem nebo zamilovaný pár, a těm se líbí zase něco jiného.To je opravdu různé, ale většině se líbí všechno. Byl nějaký návštěvník,který vám utkvěl v paměti, nebo přijela někdy nějaká významnější návštěva? Ano ,co si pamatuji, tak jsme tu měli i návštěvu vozíčkářů. Jednou také přijel biskup z Regensburgu. A z těch významnějších návštěv to byl třeba Václav Havel. Znala jste pana Hrušku osobně? Jak na vás zapůsobil jako člověk? Ano, znala jsem ho osobně. Pan Hruška byl opravdu vyjímečný člověk. Byl moudrý, laskavý, hodný…Byl to ¨muž na pravém místě¨. Co řekl, to platilo.
Mezi návštěvníky jsme nebyli sami, a tak jsem se zeptala dvou poblíž stojících paní.
Jste tu poprvé,nebo jste tu už někdy byly? Jana: Ano, tady v zahradě jsme poprvé. A odkud jste přijely? Ivana: Přijely jsme až z Českých Budějovic, ale vůbec nám ta dlouhá cesta rády cestujeme. Co se vám tu nejvíce líbilo? Jana: Nejvíce se nám tu líbí ta příroda.
nevadí, protože
Myslíte si, že se sem ještě někdy podíváte? Ivana: Je to sice dálka, ale jestli budeme mít cestu do Plzně, tak sem určitě zavítáme. Jana: Na jaře to tady musí být taky moc pěkné.
Návštěvu zahrady vám vřele doporučuji, a přeji vám, abyste si udělali příjemné odpoledne jako naše třída 9.C.
Patricie Mlezivová, 9.C
1.Co mi dala meditační zahrada(dále jen MZ)? 1.- Určitě jsem se hodně zamyslela nad tím, jak lidé dokážou být zlí na druhé, a přesto jim ti druzí za čas dokážou odpustit. –I.Š.-Uvědomila jsem si, jak to mají nebo měli někteří lidé těžké. Meditační zahrada je určitě skvělé místo k odpočinku, přemýšlení a rozjímání o životě. –J.Ch.-Mohl jsem se zamyslet nad mnoha věcmi. –D.R.-Uvědomila jsem si, že bych si měla víc vážit toho, co mi rodiče poskytují a dozvěděla jsem se, jak s lidmi nelidským způsobem zacházeli s lidmi v 50. letech. –T.P.-Nejspíš to, že jsem se více zamyslela nad tím, čeho všeho byli schopni komunisté a jaký byl život ‘‘obyčejných‘‘ lidí v té době v porovnání s dneškem. –K.P.-Dala mi zajímavosti o Luboši Hruškovi. –P.K.-Zamyslela jsem se nad tím, čeho je člověk schopný. –anonym-Dozvěděla jsem se mnoho dalších věcí o Luboši Hruškovi, dovedla jsem se mnohem víc vžít do jeho situace, než když jsem o něm poslouchala ve škole…a velký důvod k zamyšlení. –A.P.-No, dala mi takový pocit volnosti. –A.H.-Meditační zahrada se mi hodně líbila a určitě se tam ještě někdy podívám. Nutilo mě to přemýšlet o tom, jaké to vlastně bylo za komunistů. –P.Š.-Návštěva mě zaujala a byl to příjemně strávený čas a zajímavé bylo to, že pan Hruška měl tak obrovskou víru a že to všechno dokázal. –T.P.-Příjemnou vzpomínku, rozšíření znalostí. –J.G.-Přiměla mě k zamyšlení nad tím, jaký může být život krutý. –T.S.-Ponaučení, co dokáže člověk udělat a moc se mi tam líbilo. –anonym-
2. Slyšel jsem už někdy dříve o MZ nebo L. Hruškovi? -Ano, byl jsem tam, když jsem byl malý. –anonym-Ano, o panu Hruškovi jsem slyšela ve zprávách, že dostal mnohá ocenění. –I.Š.-
-Neslyšel. –P.K.-
-Ano, slyšel jsem o MZ od babičky a o L. Hruškovi od pradědečka. –D.R.-Ano, o MZ jsem slyšela, ale ani jsem nevěděla, kde se nachází. O panu Hruškovi jsem až do návštěvy MZ neslyšela. –T.P.-Samozřejmě, ale nevěděla jsem nic o jejím účelu atd. O L. Hruškovi jsem četla v novinách v souvislosti s jeho smrtí. -K.P.-Ano, navštívila jsem tuto zahradu už dříve, ale to si moc nepamatuji. –J.Ch.-Ano, už jsem MZ navštívila. O L. Hruškovi jsem slyšela o jeho pohřbu. –anonym-Ano, od svého bratra, který v MZ byl se školou. –A.P.-Neslyšel jsem o MZ a o L. Hruškovi. –A.H.-Slyšela jsem už o zahradě jako o Památníku obětem zla, ale o Hruškovi ne. –T.P.-Ano, byl jsem tam již dříve s prarodiči. –J.G.-Ne, byl jsem v ní poprvé. -T.S.-Neslyšela. –anonym-
3. Jak bych zhodnotil jeho život? -Jeho život bych asi hodnotila tak, že to musel být velmi silný člověk, protože přežil tu hrůzu ve vězení a měl ještě sílu vybudovat MZ. –I.Š.-Byl to dobrý člověk, který neměl život jednoduchý. –P.K.-Prožil velmi pestrý život s hezkými i špatnými částmi. –D.R.-Určitě zažil během svého života plno strastí a neštěstí, ale obdivuji ho za to, že po 10,5 letech těžkého žaláře se dokázal vzchopit a vrátit se do normálního života a stvořit meditační zahradu. –T.P.-Myslím, že tím, že toho tolik negativního prožil v mládí, je s celým jeho životem po věznění spjatá MZ a práce v ní, která ho(myslím)zcela naplňovala. –K.P.-
-V životě to určitě neměl jednoduché…byl politický vězeň. 10,5 roku těžkého žaláře a ani nevěděl, jestli vůbec přežije. L. Hruška byl osobnost a to, co dokázal je úctyhodné. –J.Ch.-Měl to těžké, ale i přes to všechno to přežil. Přežil všechny možné věznice i týrání.
- anonym-Myslím, že všechny věci dotáhl do konce. Ve vězení, kde prožil všechny možné hrůzy, si řekl, že vybuduje MZ a opravdu tu zahradu postavil. Takže musel být velká osobnost a asi jen díky své víře to přežil. –A.P.-Řekla bych, že musel být hodně silný, když přežil ty roky ve vězení, ale pak už byl asi šťastný. –P.Š.-Svůj život neprožil asi nejlépe, až teprve když ho pustili, začínal znovu žít. –T.P.-Život vlastence a politického vězně, trpký život, ale nezlomil se a vybudoval MZ. –J.G.-Měl krutý život, ve kterém hodně zkusil. –T.S.-Měl těžký život, šel do vězení jako mladý a vrátil se jako dospělý muž. –anonym-
4. Dokázal bych jednat stejně? -Nedokázal. –P.K.-Nevím, nejspíš ne, protože už je jiná doba. –D.R.-To nevím, nedokážu posoudit. Nikdy jsem v takové situaci nebyla a doufám, že ani nebudu. –T.P.-Myslím, že ne, protože bych určitě nebyla tak silná a vytrvalá. A navíc si myslím, že ohledně křesťanské víry mám trochu jiné názory. Ale to nic nemění na mém postoji k němu a ani tím nechci kritizovat ostatní křesťany. –K.P.-Určitě ne. –J.Ch.-Myslím, že bych musela mít takovou pozitivní myšlenku. Pak možná ano. –anonym -Já si myslím, že ne, protože L. Hruška musel být opravdu silný. -Na tuhle otázku vám nemůžu odpovědět, ale nejspíš ne.
–A.P.-
–A.H.
-Asi ne. –P.Š.-Hruška se ocitl v zajímavé situaci, kterou nevím, jestli bych zvládla tak, jako on, ale určitě ho za to, co dokázal obdivuji. -T.P.-Ne, nedokázal bych jednat stejně, asi bych neměl tu sílu a vůli udělat něco jako MZ. –J.G-Na to nedokážu přesně odpovědět, protože jsem v takové situaci nebyl, ale myslím si, že
bych jednal jinak.
–T.S.-
-Asi ne, protože bych nedokázala udělat takovouhle zahradu a asi bych nevydržela ve vězení. –anonym-To nevím, nedokážu se vžít do jeho situace.
–anonym-
5. Jsou ještě někde ve světě političtí vězni? Kde? -Ano, například na Kubě. –anonym-Ano, někde určitě jsou.
–J.Ch.-
-Myslím si, že političtí vězni asi nějací jsou, ale nevím kde. –I.Š.-V Barmě.
–P.K.-
-Myslím, že určitě ano, nejspíš ve státech, kde ještě i dnes vládnou komunisté-např. Čína, Korea, atd. -K.P.-Ano, př.-Barma. -D.R.-Myslím si, že určitě ano.
–A.P.-
-Ano, na světě jsou političtí vězni- Guatanamo, Irák, Barma, S. Korea, Laos… -Nevím.
-A.H.-
–T.P.-
-Jsou, africké země s totalitními režimy(Nigérie…), konfliktní země na Blízkém východě (okolí Izraele). –J.G.-Myslím si, že jsou tam, kde je nějaký konflikt, tam jsou i političtí vězni. –T.S.-Nevím, ale asi někde ještě ano, třeba(možná) jako Írán a takové země. –anonym-
6. Co je to zlo? -Když mocnější fyzicky (nebo psychicky) ubližuje slabším.
–anonym-
-Zlo? Zlo může pro každého znamenat něco jiného, pro mě je zlo to, co způsobuje oběti na lidských životech, ať už to byl fašismus nebo komunismus. Zlo jsou války, vraždy… Bohužel reálný život není pohádkou a vždycky nevyhraje dobro nad zlem… -J.Ch.-Zlo je všechno, co dokáže ublížit jiným.
–I.Š.-
-Zlo? Zlo…Adolf Hitler je člověk, který představuje zlo. Ano jsou i jiní lidé. Kvůli němu zemřely miliony lidí. A proč? Protože nevypadali podle jeho představ. V dnešní době také někdy přemýšlím, co kdyby byla 3. světová válka a zaměřili se znovu na Židy. Nechápu lidi, kteří můžou říci, že koncentrační tábory nikdy nebyly a je to jen výmysl. Tito lidé jsou ubozí. –T.P.-Zlo je cokoli špatného, co se dělo nebo děje. Kdekoliv, komukoliv.
–D.R.-
-Zlo jsou negativní věci na světě. Špatná rozhodování, která sice hrstce lidí pomohou, spoustě dalších ale zničí život . Bída, týrání, ničení přírody, nadřazování se( ať už nad ostatní lidi nebo nad všechno živé-tím myslím nad přírodu a její zákony) -K.P.-Zlo je pro mě opakem dobra, takže něco negativního. Když jsem byla malá, představovala jsem si pod tímto pojmem peklo, ale teď je to pro mě asi to, co nikdo nechce. Chci, aby zlo na světě nebylo a stejně je a někdy lidé působí schválně zlo. –A.P-Zlo je opak dobra. Zlo a dobro jsou v každém z nás. Zlo je všude. Ovlivňuje, ale také pomáhá zdokonalit život. Lidé si jako zlo představují válku, atd., ale bez zla by se technika tak nevyvíjela, technika by byla zastaralá. To je můj názor. –A.H.-Nevím, jak bych to mohla definovat, ale je to něco, co na světě je, bylo a bude pořád. –P.Š-Zlo má mnoho podob a každý z nás se na zlo dívá jinak. Slovo zlo jsou jen tři písmenka a stejně v každém vyvolává jiné pocity. Ale zase na druhou stranu všechno zlé je pro něco dobré, ale nesmí se to přehánět. –T.P.-Zlo je široký, abstraktní, blíže nedefinovatelný pojem, má mnoho podob, od genocidy přes politické věznění po znečišťování přírody, nenávratné kácení lesů. Obecně za vším zlem stojí člověk, ať už člověk-člověk, nebo člověk-příroda. –J.G.-Zlo je to, co ubližuje.
–T.S.-
-Zlo je něco, co někoho omezuje v rozhodování, vyjadřování jeho názorů, něco, co způsobuje někomu bolest. –anonym-
K. Prokopová
9.B
ANKETA Protože se žáci devátých a jedné sedmé třídy zúčastnili projektu ¨Meditační zahrada - památník obětem zla¨, rozhodli jsme se, že uděláme malou anketu na tohle téma. Ptali jsme se žáků druhého stupně. Otázka: Říká vám něco Meditační zahrada pana Luboše Hrušky? Jestli ano, byli jste tam někdy? A líbilo se vám tam?
Michaela, 6.B: ¨Ne.¨ Lucka, 6.B: ¨Ne,já znám akorát tu naší školní meditační zahradu.¨ Roman, 7.A: Milan, 7.A: Lukáš, 7.A:
¨Ne, nic mi to neříká.¨ ¨Ne.¨ ¨Není to náhodou ta, kterou jsme stavěli?¨
Klárka, 8.B: Renča, 8.B: Adam, 8.B: Andrea, 8.B:
¨Ne, neříká.¨ ¨Ano, něco mi to říká, ale nebyla jsem tam.¨ ¨Ano, byl jsem tam dvakrát. Líbilo se mi tam, třeba ta kaple byla pěkná.¨ ¨Tu jsme stavěli ne?¨
Kát’a, 8.A: Jana, 8.A: Filip, 8.A: Luboš, 8.A:
¨Ne.¨ ¨Ano, říká, ale nebyla jsem tam.¨ ¨Ne.¨ ¨To je ta u školy,ne?¨
A abyste měli představu o tom, jak jsou na tom vaši učitelé, zeptali jsme jich také.
pí. uč. Patejdlová: ¨Ano,byla jsem tam už několikrát. Líbilo se mi, když tam kvetly rododendrony, nebo když se na podzim zbarvovalo listí. pí. uč. Kleinová: ¨Ano, krásné sochy, křížová cesta, příroda, určitě mi to něco říká. Můj syn tam měl v září 2004 dokonce svatbu a měli krásné fotky pod širým nebem. Moc se mi tam líbilo.
Všem, kterých jsme se ptaly moc děkujeme a doufáme, že ti, kterým Meditační zahrada pana Hrušky nic neříkala, si o ní v našem časopise alespoň něco přečtou.
A jak jste na tom vy?
Patricie Mlezivová, 9.C Jana Chocholová, 9.B
Michal Urban 7.B
Mariah Carey To, že je Mariah trochu „jiná“, ví každý, ale málokdo tuší, že ujíždí na kočičích figurkách z řady „Hello Kitty“. Mariah je jimi tak posedlá, že si dokonce pořídila kazeťák z kočičí kolekce, na kterém poslouchá své vlastní songy. „Neznám lepší zvuk!“ , ríká praštěná Mariah. Johnny Depp Ano kvůli svým dětem Lily-Rose a Jackovi by Johnny neudělal výjimku! V životě by domů nepozval klauny. Ačkoliv herec působí docela drsným dojmem, má z vysmátých klaunů panický strach. Lékaři netuší, kde se tato fobie zrodila, ale Johnnymu způsobuje šílené stavy. Avril Lavigne Mladá rockerka nepotřebuje nůžky na nehty.Svojí manikúru a pedikúru zvládá pomocí zubů. Mňam! Usher Král R’n’B je i po letech v šoubyznysu před vystoupením nervózní. S trémou bojuje tak, že třídí lentilky značky M&M’s podle barev! „Koupím si tak deset sáčků, lentilky roztřídím podle barev a pak jsem v pohodě.“ Beyoncé Knowles Kdykoliv má Beyoncé čas, zaskočí si do hračkářství, aby si koupila novou figurku do sbírky. A co sbírá? Barevné poníky s pestrou hřívou. Nejenže sbírá, ale sama se prý přestrojila za kobylku na Halloween. Zadek prý na to má, říkají mnozí =) Pink Zatímco „běžní“ lidé snídají müsli, toast nebo třeba jogurt, Pink si už od rána pochutnává na chipsech! Její nejoblíbenější značka je „Cheetos“.
Mája 7.B
Právě v kinech: Ratatouille Hlavním hrdinou filmu je krysák Remy, který odvážně sní o tom,že se stane vyhlášeným kuchařem v pařížské pětihvězdičkové restauraci. Společně se zkrachovalým vynašečem kuchyňských odpadků Linguinim se vydají za svým cílem stát se nejvyhlášenějšími kuchaři v Paříži. Premiéra:13.9.2007
Gympl Pedantický fyzikář (Milan Šteindler), strnulý češtinář (Jiří Schmitzer), jalový tělocvikář (Martin Zbrožek), ekologický učitel výtvarky (Tomáš Matonoha), mondénní ředitelka školy (Eva Holubová) a další kantoři dle svých představ formují nebohé studenty na poněkud zkostnatělém gymnáziu. A tak málokoho studium opravdu baví a zajímá. Petr (Tomáš Vorel jr.) a Michal (Jiří Mádl) do školy raději nechodí a když tam náhodou zavítají, tak celé hodiny prospí, neboť po nocích stříkají graffiti. To je to jediné, co je kromě holek skutečně baví. Nebezpečné výpravy na střechy domů, ilegální pronikání do útrob metra, dramatické lezení na komín… Napětí, riziko dopadení a honičky s policií jsou opravdové, zábavné i kruté. A tak není divu, že se jejich bezradní rodiče (Zuzana Bydžovská, Tomáš Hanák, Jan Kraus, Ivana Chýlková) věčně stresují a občas se v zájmu dostudování svých nezvedených potomků spojí s profesory. Premiéra:27.9.2007
Filmy na dvd :
Doporučuju:
Ďábel nosí Pradu Auta Piráti z Karibiku 2: Truhla mrtvého muže
Simpsonovi ve filmu Eliška Kučerová, 7.B
Barbora Špotáková při jednom ze svých pokusů v kvalifikaci na MS v Ósace
Zlatá Barbora Špotáková Ve finálovém závodě v Ósace vylepšila šestadvacetiletá oštěpařka hned dvakrát svůj vlastní národní rekord až na současnou hodnotu 67,07 metru. "Děkuji všem, kteří mi fandili a které jsem dojala. Na úspěchu mě nejvíce těší to, když někdo řekne, že jsem mu udělala radost," Říká sporáková. Ráda by na svůj triumf navázala i za rok v Pekingu při letní olympiádě. "Bude to hodně těžké, ale pokusím se. Čeká mě ještě hodně práce."
Katka Baďurová si přivezla stříbro
Kateřina Baďurová během finále na MS v Ósace
Baďurová vybojovala v Ósace první medaili pro Českou republiku a výrazně zlepšila své osobní statistiky. Dosud byla na dvou mistrovstvích Evropy venku, na dvou v hale a na halovém MS, vždy ale skončila v kvalifikaci. Do finále prošla jen na olympiádě v Aténách, kde obsadila dvanáctou pozici. Stříbrnou příčkou navíc ještě vylepšila bronzový stupínek Pavly Hamáčkové-Rybové z minulého šampionátu ve finských Helsinkách. Za stříbro získá Baďurová prémii 30 000 dolarů (což je přes 600 tisíc Kč).
Praha chce olympiádu !
Eda Kouda, autor loga kandidatury Olympijských her v roce 2016.
Jak vypadá dopis, kterým se chystá Praha ucházet o pořádání letních olympijských her v roce 2016 a jejž záhy odešle do sídla Mezinárodního olympijského výboru v Lausanne? Na první pohled – luxusně. Dopis je napsán na ručně vyrobeném papíře, který si magistrát pro tuto příležitost speciálně pořídil. Jenže žádost v angličtině, francouzštině a češtině je psána na počítači a docela obyčejně vytištěna na tiskárně. Pod znaky hlavního města Prahy a Českého olympijského výboru (ČOV) se dokonce vmáčkly hned dvě žádosti – jedna od primátora Pavla Béma a druhá od šéfa ČOV Milana Jiráska.
S formulací dopisu si vedení radnice hlavu příliš lámat nemuselo. "Znění jsme si nevymýšleli, je víceméně dopředu dané. Maximálně jsme si hráli trošku se slovy, to je vše," usmíval se primátor Bém (ODS), když podepisoval dopis uložený v černých deskách.
Štěpík, 7.B
Fotky hotových výrobků:
Lucík 7.B
BÁJEČNÁ ČOKOLÁDA Edice-Děsivé umění Alan MacDonald
Egmont-2007
Čokoláda…Existuje v našem jazyce nějaké další slovo,které vzbuzuje takovou pozornost?Vytáhněte z kapsy balíček mandlí v čokoládě a hned budete mít spoustu nových kamarádů… Tak tohle si přečtete v úvodu knížky,o které tentokrát něco napíšu.Na rovinu si řekněme,že je to knížka výhradně pro ČOKOFILY,takže lidé odsuzující čokoládu by se k ní pro jistotu neměli přibližovat…Tak to bylo takové varování a teď nějaké informace o knize samotné.Dozvíte se třeba jak to všechno začalo,dále pak čtyři kapitoly„DIVOKÝCH DĚJIN ČOKOLÁDY“. Hodně místa tu také mají světoví šampioni,jako třeba tyčinka MARS nebo KIT-KAT,které se v roce 1995 prodalo 13 miliard kusů.Wow… No,každopádně je to skvělé počtení a jedinečná příležitost,jak si rozšířit čokoládový obzor Annemarie Croco 7.B
Vyšlo o nás v Plzeňském deníku Zpět v čase
V pondělí 12. listopadu čekalo letošní ¨devát’áky¨ 21.ZŠ v Plzni příjemné překvapení. Jako součást projektu ¨Příběhy bezpráví¨, do kterého se zapojili, zařídilo vedení školy zajímavé setkání se dvěma pamětníky, panem Křížem a panem Hájkem, kteří trpěli na základě nespravedlivých procesů 50. let a souhlasili s tím, že se s žáky podělí o svůj životní příběh. Kluky a holky také potěšilo, že měli možnost aktivně se zapojit a zeptat se obou pánů na to, co je zajímá a to pak použít v hodině dějepisu. Patricie Mlezivová,9.C
Svátek slabikáře I prvňáci mají své dny. Slavnostní předávání Slabikářů k takovým dnům neodmyslitelně patří. Na naší škole se stal Svátek Slabikáře již tradicí. Tato akce se uskutečnila v úterý 13. listopadu 2007 v tělocvičně 21.ZŠ v Plzni. Spousta písniček, básniček i tanečků všechny přítomné příjemně pobavila a písmenková soutěž, při které děti skládaly písmena z bačkor, také rozesmála. Předání knih pak bylo vyvrcholením celého programu. Vždyť držet v ruce Slabikář znamená pro malého prvňáka velký krok do zatím nepoznaného světa čtenářů. Budete-li se onás chtít dozvědět více ,přijďte se podívat 12.12.2007 v době od 15 -18 hodin na Den otevřených dveří. P.N.,21.ZŠ Plzeň,Slovanská alej 13
