V Praze a Brně dne 8. prosince 2010
Vážený pane ministře, jako reprezentace čtyř samostatných tradičních uměleckých veřejných vysokých škol (AMU, AVU, JAMU a VŠUP) se na Vás obracíme s cílem předložit základní soustředěnou informaci o odlišném postavení tohoto, v kontextu VVŠ malého – z celkového rozpočtu VVŠ činícího necelá 3 % –, avšak nepřehlédnutelného segmentu. Vzhledem k probíhajícím i chystaným změnám ve financování VVŠ je naše stručná zpráva doplněna o pohled ekonomický. Kvalita uměleckých VŠ je mimo standardní atributy univerzit vytvářena i specifickým charakterem výuky a originalitou výsledků uměleckých studií. Tyto odlišnosti jsou i základem excelence uměleckých VŠ, neboť prostupují všemi etapami vzdělávacího procesu: od okamžiku výběru vhodných uchazečů o studium až po odchod absolventů do praxe. Této specifice musí odpovídat i model jejich financování. 1. Počty hlásících se uchazečů a počty studujících Základním předpokladem úspěšné funkce uměleckých VŠ je vysoká míra výběrovosti, kterou předurčuje mimořádná náročnost talentových přijímacích zkoušek, na řadu oborů vícekolových, probíhajících od ledna do března. Poměr mezi přihlášenými uchazeči a přijatými studenty dokumentuje následující graf:
Připravenost přijatých studentů je tudíž vysoká a tradičně garantující solidní průchodnost studia. Procento odstoupivších studentů je relativně nízké, v posledních pěti letech činí na uměleckých VŠ průměrně 4 %. Pochopitelně: ke studiu na uměleckých VŠ se uchazeči zpravidla chystají od útlého dětství, často mnoho hodin denně. Vývoj počtu studentů na uměleckých VŠ za posledních 5 let (2005 až 2010) je naprosto nesrovnatelný se zřetelnou masifikací na ostatních VVŠ, tento trend lze statisticky doložit i v předcházející dekádě . Kvůli jednoznačnému zájmu uměleckých VŠ na udržení vysoké kvality není jejich ambicí expanze ani v budoucnu, a to ani co do počtu uměleckých VŠ, ani počtu studentů. Níže uvedený graf tuto situaci názorně dokumentuje:
2. Dosahování excelence uměleckých VŠ Výuka na uměleckých VŠ je charakteristická individuální formou (nejčastěji 1:1, pedagog:student), která znamená jednu z podmínek dosažení excelence. Proto musí na uměleckých VŠ působit daleko vyšší počet pedagogů, než je tomu u ostatních VVŠ. Vzhledem k prestiži, měřítku a malému počtu uměleckých VŠ garantují kvalitu výuky skutečně nejvýznamnější tvůrci s pedagogickou, uměleckou a vědeckou orientací v oboru. Vysoký je i počet docentů a profesorů v poměru k celkovému počtu pedagogů. Ekonomické potřeby vyplývající z předchozích vět měly být původně zakalkulovány v normativním koeficientu 5,9. Ale pozor: „běžná“ VVŠ s koeficientem 1,0 zcela jistě nemá
2
při hromadné výuce 5,9 posluchače na jednoho pedagoga, ale mnohonásobně víc! O nákladném materiálovém vybavení uměleckých VŠ níže. Charakteristickým a výjimečným rysem uměleckých VŠ je pravidelná evaluace výstupů ze studia všech studentů nejnáročnějším způsobem, tedy před odborným i laickým auditoriem – na prakticky každodenních divadelních a operních představeních, koncertech sólových, komorních i orchestrálních včetně multimediálních projektů a prezentacích vlastních kompozic, audiovizuálních projekcích, výstavách a dalších produkcích, kdy takové výstupy studia ročně shlédnou desetitisíce diváků a posluchačů. Další formou evaluace je účast studentů na stovkách národních a mezinárodních soutěží. Takové soustavné před veřejností neskrývané vyhodnocování považujeme za nutnou a přirozenou podmínku pro udržení excelence uměleckých VŠ. Jako je u ostatních VVŠ zásadním etalonem základní či aplikovaný výzkum a vývoj, na uměleckých VŠ touto klíčovou aktivitou pedagogů i studentů zůstává tvůrčí činnost na nejvyšší profesionální úrovni. S uměleckou činností souvisí i pravidelné uskutečňování významných mezinárodních konferencí, sympozií a festivalů pořádaných uměleckými VŠ. Vedle tvůrčí a umělecké činnosti má značný význam i výzkum a vývoj ve standardní podobě ustálených vědeckých disciplin i v podobě výzkumu "skrze umění", charakteristického právě pro umělecké VŠ a uznávaného v zemích OECD. Významným prvkem excelence je též dlouholeté propojení výuky s praxí, spolupráce s předními uměleckými institucemi, zejména prostřednictvím zmíněných vyučujících osobností, které jsou zároveň mimořádnými tvůrci. Pro uskutečňování náročných programů uměleckých VŠ je nutná materiální vybavenost špičkovými hudebními nástroji, nákladnou televizní a filmovou technikou, technologickými celky, dílenským a přístrojovým vybavením a materiálem pro výtvarnou a scénografickou tvorbu, ale i zcela specifickými potřebami: provozování či nájmy výstavních, divadelních, projekčních a hudebních sálů, profesionálních orchestrů a sborů. K excelenci – a zvýšeným nákladům – uměleckých VŠ nepochybně patří i genius loci umístěním všech čtyř škol do nádherných památkově chráněných budov v centrech Prahy a Brna s vysokou náročností na údržbu a provoz. Nezpochybnitelným dokladem jisté mimořádnosti je i certifikace škol národními a mezinárodními institucemi a aktivní členství, ať individuální, fakultní či celoškolní, v odborných národních i mezinárodních grémiích a sítích.
3. Finanční aspekty Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že kvalita je nejen cílem, ale základní premisou existence našeho typu vysokých škol.
3
Paradoxně však při postupném zavádění kvalitativních parametrů do financování VVŠ (pomocí ukazatele B2, poté B3 a konečně ukazatelem VKM) dle současné verze nových Zásad financování veřejných vysokých škol právě umělecké VŠ utrpěly v roce 2010 největší propad příjmů. Jedná se o problém systémový, neboť pokles příspěvku je přibližně stejný u všech uměleckých VŠ, mezi VVŠ pak zřetelně nejvýznamnější. Meziroční rozdíly ve vývoji příspěvku VVŠ 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00%
Ostatní VVŠ Umělecké VVŠ Celkem VVŠ
4,00% 2,00% 0,00% 2004
2005
2006
2007
2008
-2,00%
2009
2010
2011 (projekce)
-4,00% -6,00%
Z uvedeného grafu mimo jiné vyplývá, že: v období růstu příspěvku VVŠ byl nárůst pro umělecké VŠ vždy nejnižší s ohledem na nepatrný nárůst počtu studentů, který se, jak již bylo uvedeno, výrazně odlišoval od trendu masifikace ostatních VVŠ; k tomuto jevu docházelo i přes existenci ukazatele B2 – absolventi, který byl považován za první kvalitativní ukazatel tvorby příspěvku a ve kterém naopak umělecké VŠ dosahovaly a dosahují minimálně srovnatelných výsledků – i to je logický důsledek akcentu na výběr špičkových uchazečů, individuální charakter studia a zákonitě tedy vysokou průchodnost studiem; ani metoda použitá v roce 2010 pro umělecké VŠ v rámci ukazatele B3 nebyla zcela adekvátní v důsledku snížení ukazatele A (pokles základního normativu znamená pokles podtržený koeficientem 5,9). Daná situace jednoznačně potvrzuje, že kvalitu na uměleckých VŠ nelze adekvátně zhodnotit a zejména pak finančně vyjádřit – bez zohlednění uměleckých výstupů těchto škol. Z uvedeného jednoznačně vyplývá nezbytnost vzniku nového, ve srovnání s RIV plnohodnotného registru, poskytujícího ucelené, věrohodné a ekonomicky zpracovatelné výstupy – Registru uměleckých výstupů, jehož vytváření je předmětem rozsáhlých, ve všech ohledech komplikovaných snah centralizovaného Rozvojového projektu zastřešeného AMU, který by měl být dotažen k aplikaci pro rozpočtový rok 2012. Práce týmu třinácti VŠ, tedy nejen uměleckých, již překročila limity rozvojového projektu, jehož transformace do Individuálního projetu národního by byla více než žádoucí.
4
Ani zavedení tohoto registru nemůže odstranit prohlubující se propad příspěvků na vzdělávací činnost uměleckých vysokých škol, který avizuje ohrožení schopnosti těchto škol plnit své základní funkce. Ve specifických podmínkách malých uměleckých škol budou každé další rozpočtové škrty likvidační. Vážený pane ministře, věříme, že náš dopis Vám bude moci posloužit pro hlubší poznání problematiky a specifik uměleckých VŠ, zejména v souvislosti s připravovanou diferenciací VVŠ a otevře dialog o systémovém řešení financování uměleckých VŠ. I proto bylo naším cílem stručně prezentovat celý náš segment, byť kvantitativně malý, leč homogenní, stabilní a ověřeně významný, bezesporu i mezinárodně. Velmi rádi bychom Vás případně navštívili a základní informace obsažené v tomto dopise dále osvětlili a rozšířili při osobním jednání.
Děkujeme Vám za Vaši pozornost a pochopení.
PhDr. Ing. Pavel Liška za VŠUP
doc. PhDr. Jiří Kotalík za AVU
doc. Ivo Mathé za AMU
prof. MgA. Ing. Ivo Medek, Ph.D. za JAMU
5
