V Mostû jednal táb BZS âr

Ročník XLV.

etošní první zasedání Štábu se uskutečnilo ve dnech 28. a 29. února v Mostě. Po uvítání hostitelskou Mosteckou uhelnou společností a kontrole plnění usnesení z minulého jednání následoval hlavní bod programu. Tím byla informace o novele vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti, novele zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě a o nové vyhlášce č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů. Výklad novel zákona a vyhlášek podal předseda Štábu BZS ČR, ústřední báňský inspektor Ing. Martin Štemberka. U novely vyhlášky č. 22/1989 Sb. upozornil zejména na změny v hlášení mimořádných událostí a úrazů, zrušení přípravných protipožárních hrází, možnosti skladování pohonných hmot v mobilních skladech, změny v manipulaci s nadměrnými břemeny a v provozování elektrických zařízení. Novela zákona č. 61/88 Sb. zahrnuje zejména změny v nakládání s trhavinami, které dávají zákon do souladu s legislativou EU. Významné je, že zodpovědnost za používání bezpečných

L

2. čtvrtletí 2008

Čtvrtletník BZS č. 2

výrobků a zařízení je nyní zcela na organizaci. Dále jsou v ní definovány podzemní objekty, které podléhají vrchnímu dozoru státní báňské správy, povinnosti provozovatelů podzemních objektů udržovat je v bezpečném stavu. Provozovatel podzemních objektů je povinen ustanovit osobu k zajištění jejich bezpečného stavu a provádět prohlídky k ověřování bezpečného stavu podzemních objektů prostřednictvím organizace, která má oprávnění vykonávat báňskou záchrannou službu. Na to pak navazuje vyhláška č. 49/2008 Sb, o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů, která stanovuje lhůty těchto prohlídek a způsob ověřování bezpečného stavu, což se týká právě organizací, majících oprávnění k provozování báňské záchranné služby.

V Mostû jednal ·táb BZS âR V další části jednání Ing. Václav Pošta informoval o skončení výroby pohlcovačů pro DP BG 174 v roce 2009. Hlavní mechanik HBZS Ostrava Jaroslav Provázek prezentoval výsledky srovnání pracovních dýchacích

přítrojů BG 4 a Biopac 240 a možnost nasazení hlavových svítidel s osazením LED od firmy KSE - Lights Hagen v SRN. O jednání 3. konference IMRB v USA hovořil tajemník Štábu Václav Smička. Program a témata 4. mezinárodní konference IMRB, která se bude konat od 20. do 26. září 2009 v České republice, představil Ing. Václav Pošta.

Zajímavá byla také prezentace Ing. Jaroslava Fibingra o zapouštění degazačního potrubí do jámy Doubrava 2 před její likvidací. Zástupci firmy Dräger Praha předvedli systém PSS Merlin ve spojení s nasazením dýchacího přístroje BG 4 a měřicí přístroje X-am 2000 a X-am 5000. Na jednání byly rovněž předány návrhy na udělení Záchranářských záslužných křížů v roce 2008. Na závěr si účastníci jednání prohlédli nově budované hornické muzeum v Mostě a povrchové lomy ČSA a Vršany. Text a foto: Václav Smička

Z HORNICKÉ ROâENKY 2007 O BEZPEâNOSTI PRÁCE Před jízdou do zásahu při cvičení v Hallstattu

Den rakouského báÀského záchranáfiství Tradiční setkání velitelů rakouských báňských záchranných služeb a následné společné cvičení záchranných služeb se konalo ve dnech 24. a 25. dubna 2008 v malebném hornickém městečku Hallstattu. Kromě velitelů ZBZS a vedoucích techniků, se ho zúčastnili také vedoucí představitelé rakouského Spolkového ministerstva hospodářství a práce, jehož součástí jsou i báňské úřady. Pozváni byli i zástupci německých hlavních báňských záchranných stanic z Herne, Clausthal-Zellerfeldu, Hohenpeißenbergu a z ostravské HBZS. Dokončení na straně 12

Informace v části 3.2 Hornické ročenky hodnotí stav bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu v organizacích, které ve smyslu ustanovení § 2 a § 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v roce 2007 vykonávaly hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, a dále v organizacích vyrábějících výbušniny. Tato informace je zpracována na základě požadavku Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 176, týkající se bezpečnosti zdraví při práci v dolech.

V následujících tabulkách jsou zpracovány výsledky úrazovosti a nehodovosti, které zahrnují úrazy a nehody v hornických a v těch nehornických organizacích, kde státní báňská správa vykonává vrchní dozor (např. organizace, vyrábějící a používající výbušniny, zpřístupňující jeskyně, provádějící zvláštní zásahy do zemské kůry, podzemní stavitelství apod.). Jako každoročně uvádíme výtah z této zprávy i v Záchranáři, neboť Hornická ročenka se ke všem báňským záchranářům nedostane. Podrobná informace Ing. I. Mrkvánka je na stránce 5 této listovky.

BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ STANICE, JEJICH VYBAVENí A SBORY

O BZS z Hornické roãenky 2007

ZMĚNY OBVODŮ PŮSOBNOSTI V roce 2007 nedošlo ke změně obvodů působnosti HBZS. Podle rozhodnutí ČBÚ č.j. 4505/05 ze dne 29. 12. 2005 plní na celém území České republiky: HBZS Ostrava úkoly báňské záchranné služby při hornické činnosti v podzemí, s výjimkou lokalit důl Centrum, Kohinoor, Marie, Richard, Svornost a Bratrství. HBZS Most úkoly báňské záchranné služby při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu a v podzemí pro lokality důl Centrum, Kohinoor, Marie, Richard, Svornost a Bratrství. HBZS Hodonín úkoly báňské záchranné služby při činnostech, při kterých může dojít k erupcím ropy a zemního plynu nebo erupcím vody pod tlakem (vrtné a geofyzikální práce, těžba, úprava nebo podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách nebo podzemních zásobnících) nebo při haváriích podobného typu. HBZS Praha při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, pokud je organizaci nařízeno zajištění báňské záchranné služby.

ZMĚNY V OBSAZENÍ VEDOUCÍCH FUNKCÍ HBZS V roce 2007 nedošlo ve vedeních HBZS k žádným změnám. Informoval: Ing. Martin Štemberka, ústřední báňský inspektor ČBÚ

členů báňských záchranných sborů ostatních pracovníků

Ostrava

rozdíl proti 2006

zkušební

HBZS ZBZS 11 Σ obvodu

123 318 441

15 7 22

10 41 51

11 44 55

16 26 42

75 1 000 1 075

16 6 22

91 1006 1 097

-6 -62 -68

157 2 159

Most

mechaniků nezpůsobilých3)

oživokyslík vzduch vací

HBZS1) ZBZS 2 Σ obvodu

135 75 210

17 17

17 6 23

16 7 23

24 4 28

76 134 210

2 2

78 134 212

-3 -7 -10

8 1 9

Hodonín

všech výkonných záchranářů

HBZS ZBZS 1 Σ obvodu

-

39 35 74

4 5 9

3 4 7

3 4 7

34 24 58

-

34 24 58

-1 -3 -4

-

Praha

dýchací pracovní

HBZS2) ZBZS 1 Σ obvodu

20 15 35

18 18

3 4 7

5 4 9

12 9 21

41 22 63

1 1

42 22 64

6 6

4 2 6

278 408 686

89 42 131

34 56 90

35 59 94

55 43 98

226 1 180 1 406

19 6 25

245 1 186 1 431

-4 -72 -76

169 5 174

Σ HBZS Σ ZBZS Σ Σ ČR

4 15 19

celkem

SLOŽENÍ BÁŇSKÝCH ZÁCHRANNÝCH SBORŮ PODLE ZAŘAZENÍ A PRŮPRAVY Pracovní zařazení záchranářů Báňské záchranné stanice

Počty členů BZS

dělnické profese*)

technické profese se vzděláním SŚ VŚ

Specialisté báňských záchranných sborů

lékaři

mechanik5)

lezec

potápěč

chemik

parmedik

Ostrava

V roce 2007 působily na území České republiky čtyři HBZS, a to: ● HBZS Ostrava ● HBZS Most ● HBZS Hodonín ● HBZS Praha Úkoly báňské záchranné služby plnilo v roce 2007 v obvodu působnosti HBZS Ostrava celkem 11 závodních báňských záchranných stanic (dále jen „ZBZS“), v obvodu působnosti HBZS Most plnily úkoly báňské záchranné služby 2 ZBZS, v obvodu působnosti HBZS Hodonín 1 ZBZS a v obvodu působnosti HBZS Praha rovněž 1 ZBZS. Počet ZBZS se oproti roku 2006 snížil o 3 na celkový stav 15. Důvodem bylo zrušení ZBZS Dolu Březinka společnosti P-D Refracories CZ, a. s., a ZBZS Dolu Dukla společnosti OKD, a. s., a sloučení dvou ZBZS Dolu ČSA společnosti OKD, a. s., do jedné ZBZS. Všechny hlavní báňské záchranné stanice plnily současně úkoly závodní báňské záchranné stanice pro smluvní partnery v souladu s ustanovením § 7 odst. 3 vyhlášky ČBÚ č. 447/2001 Sb.

Vozidla

HBZS ZBZS 11 Σ obvodu

91 914 1 005

57 693 750

9 99 108

8 122 130

17 17

86 86

34 38 72

17 3 20

2 2

24 24

Most

STRUKTUŘE

Báňské záchranné stanice

HBZS1) ZBZS 2 Σ obvodu

78 134 212

45 102 147

15 21 36

7 10 17

11 1 12

9 13 22

31 11 42

5 5

4 4

-

HBZS ZBZS 1 Σ obvodu

34 24 58

15 15 30

9 9 18

10 10

-

2 4 6

-

-

-

-

HBZS2) ZBZS 1 Σ obvodu

42 22 64

31 15 46

8 3 11

3 2 5

2 2

4 7 11

20 16 36

-

-

-

Σ HBZS 4 Σ ZBZS 15 Σ Σ ČR 19

245 1 094 1 339

148 825 973

41 132 173

28 134 162

28 3 31

15 110 125

85 65 150

22 3 25

6 6

24 24

Praha Hodonín

ZMĚNY V ORGANIZAČNÍ

Počty Přístroje

Druh havárie nebo zásahu

V DOLECH A V PODZEMÍ a) výbuchy b) ohně endogenní c) ohně exogenní d) závaly a otřesy e) průtrže, výrony plynů, poruchy ve větrání f) zásahy lezců g) zásahy potápěčů h) zdravotnické zásahy i) ostatní NA POVRCHU VČETNĚ LOMŮ a) výbuchy, erupce plynů a ropy b) ohně endogenní c) ohně exogenní d) nedýchatelné ovzduší e) zásahy lezců f) zásahy potápěčů g) zdravotnické zásahy h) ostatní HAVARIJNĺ ZÁSAHY MIMO SMLUVNÍ ORGANIZACE HAVARIJNĺ ZÁSAHY V RÁMCI IZS CELKEM

Počet prvotních Hodiny odpracované v zásahu zásahů pohotov. pohotovostními ost. jednotkami jednotek HBZS jednotkami HBZS HBZS (bez ZBZS) 2006 2007 2006 2007 2006 2007 58 3 3

5 1

3 645 467 244

156 2

131 3

2 442 76

1859 78

-

-

1 12 157 -

2 3 1 135 8

80 196 727 -

80 26 49 998 384

-

12

1

3

9

256

-

16

2 395

1 293

49 7 936

2

566 7 200 4 200 - 1 128 121 -

56 4 417 8 328 4 284

PŘEHLED ZÁSAHŮ VŠECH HBZS

Poznámky k tabulkám 1) Do sboru HBZS jsou zahrnuti i báňští záchranáři - průvodci z dolů Kohinoor (9) a Svornost (5) a záchranáři V.O.S. potápěčské stanice (5) a HZS Karlovy Vary (1) 2) Do sboru HBZS nejsou zahrnuti 3 smluvní lékaři, kteří nejsou výkonnými záchranáři 3) Počty mechaniků zdravotně nezpůsobilých k zásahu v dýchacím přístroji 4) Včetně mechaniků zdravotně nezpůsobilých k zásahu v dýchacím přístroji 5) Mechanici zdravotně způsobilí k zásahu v dýchacím přístroji, zařazení vesměs v dělnických profesích

Závûry komise k havárii na dole Halemba Komise ustanovená předsedou Wyższego Urzędu Górniczego (WUG, obdoba ČBÚ) k prošetření příčin a okolností zapálení a výbuchu metanu a hromadného úrazu ze dne 21. listopadu 2006 v Kompanii Węglowej, S. A., organizační jednotce KWK Halemba v Rudzie Śląskiej, prezentovala výsledky své práce. Jelikož považujeme výsledky práce komise za obecně přijatelné ke zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i v našich hlubinných uhelných dolech, uvádíme její závěry v plném znění.

VE VZTAHU K TĚŽEBNÍM ORGANIZACÍM: 1. Provést hloubkovou kontrolu účinnosti důlního větrání a opatření k zajištění předpisem stanovených koncentrací metanu v důlním ovzduší v likvidovaných stěnových porubech se zvláštním zřetelem na: - prověření objemových průtoků, rychlostí a stability větrních proudů, - správnost vybavení, rozmístění a funkčnost monitorovacího systému parametrů a stability důlního větrání a složení důlního ovzduší, - objektivnost prognózy plynodajnosti a rozboru vlivu geologických a důlně-technických podmínek na větrání a degazaci, - projekt a realizaci systému degazace horninového masivu, - dodržování platných předpisů v oblasti kontinuálního monitoringu složení důlního ovzduší a správné interpretace monitoringem zjišťovaných dat. 2. Zvýšit důraz na dodržování platných bezpečnostních předpisů, tykajících se ochrany dolů proti výbuchu uhelného prachu, zejména v oblasti: - vzniku nebezpečného uhelného prachu, - pravidelného odstraňování uhelného prachu a jeho smáčení vodou, - udržování funkčnosti protivýbuchových uzávěr a technických prostředků k zabránění pronikání uhelného prachu do jiných důlních děl. 3. Měření koncentrace oxidu uhelnatého v porubech a jejich likvidovaných, separátně větraných částech a provádět pomocí čidel kontinuálního monitoringu složení důlního ovzduší s rozsahem 0 až 200 ppm s krátkým registračním časem. 4. V případě doby likvidace porubu delší jak 3 měsíce, vést likvidační práce ve zpřísněném protizáparovém režimu. 5. Vybavit ZBZS prostředky ke zvýšení komfortu dýchání v pracovních dýchacích izolačních přístrojích a podmínek práce zasahujících báňských záchranářů (pracovní dýchací izolační přístroje s chladičem vdechovaných vzdušin, chladicí vesty, indikační a detekční technika).

VE VZTAHU K VĚDECKOVÝZKUMNÝM INSTITUCÍM:

ZÁVĚREM K výše uvedeným závěrům specializované komise lze uvést, že v podmínkách našeho hlubinného uhelného hornictví je popsané problematice věnována značná a dlouhodobá pozornost. Například doporučení k používání pracovních dýchacích izolačních přístrojů s chladičem vdechovaných vzdušin v praxi báňské záchranné služby, bude postupně vyřešeno zavedením přístroje PSS BG 4 EPL EN 145/O2/4P. Oblast nebezpečí samovznícení uhlí a výskytu metanu byla či je řešena V. odborem ČBÚ mj. v níže uvedených programech výzkumu a vývoje: P 03/1999 Snížení rizika vzniku samovznícení uhelné hmoty se zaměřením na indikační a prevenční metody

1. Stanovit a zavést do hornické praxe: - nové metody včasného zjišťování vzniku a průběhu samovznícení uhlí, - kritéria zpřístupňování prostorově uzavřených požářišť, - systém registrace binárních parametrů (větrní dveře, důlní ventilátory) s kontrolou průběhu této registrace, - sytém monitoringu parametrů důlního větrání a složení důlního ovzduší s bezdrátovou registrací měřených hodnot , - kritéria používání separátního větrání při likvidaci stěnových porubů.

P 10/2001 Zdolávání závažných provozních nehod – programový balík Dissolver, skládající se z výpočetních programů „Výbuchový trojúhelník“, „Následky“ a „Vodní zátky“ (spoluřešitel HBZS Ostrava)

VE VZTAHU K NOVELIZACI BÁŇSKÝCH PŘEDPISŮ: 1. Pokračovat v legislativním procesu upravujícím realizaci hornické činnosti dodavatelskými organizacemi na důlních organizačních jednotkách 2. Prověřit požadavky vyhlášky o báňské záchranné službě týkající se rozsahu a způsobu vedení dokumentace činnosti směřující k zajištění bezpečnosti dolu (protizáparová prevence, probíjení důlních děl do opuštěných důlních děl nebo stařin, stavba výbuchuvzdorných izolačních hrází atd.).

P 24/2003 Řešení způsobů separátního větrání s použitím chladicích zařízení s eliminací nebezpečí od vystupujícího metanu P 29/2003 Zdokonalení metod včasného zjišťování samovznícení uhlí a kontroly průběhu jeho likvidace se zaměřením na indikační plyny

P 33/2003 Zpracování kriteriální analýzy endogenních požárů, stanovení metodiky projektové dokumentace a realizačních opatření pro zabránění jejich vzniku (spoluřešitel HBZS Ostrava) P 43/2005 Průběžné vyhodnocování důlního ovzduší při požárech a výbuších metanu (spoluřešitel HBZS Ostrava) P 55/2007 Zpřístupňování důlních požářišť a objektivizace ukazatelů pro bezpečnou práci v zasažených lokalitách (spoluřešitel HBZS Ostrava) P 59/2007 Stanovení bezpečnostních a technických podmínek pro nasazení vodních protivýbuchových uzávěr vakových v uhelných hlubinných dolech ● Nebezpečí výbuchu nebo zapálení binárních či trinárních metanovzdušných směsí je přes všechna moderní technická a organizační opatření stále vysoce aktuální, zejména z důvodu selhávání lidského činitele. V nedávné minulosti (28. 2. 2008) jsme si tuto skutečnost měli možnost uvědomit při zapálení metanovzdušné směsi v čelbě kombajnové ražby chodby 401 342/2 v závodě Jih Dolu ČSM, v jehož důsledku došlo k popálení tří pracovníků. K této nehodě se vrátíme v některém z dalších čísel naší listovky po uzavření jejího vyšetřování. Informaci připravil: Ing. Z. Pavelek, HBZS Ostrava

Ještě jednou: Zničená protivýbuchová uzávěra v dovrchní 2

3

NEHODY NEJEN V HORNICKÉM SVùTù KAZACHSTÁN V pátek 11. 1. 2008 v časných ranních hodinách došlo na černouhelném dole Abajskaja indické společnosti MittaI Steel Tiemirtan v západní části Karagandského uhelného revíru na severu státu v hloubce 500 m k výbuchu metanu s následným požárem. V době nehody bylo v podzemí 195 osob. Z postižené oblasti bylo ihned vyproštěno sedm obětí a 14 poraněných bylo z dolu vyvezeno a hospitalizováno, z toho 3 ve velmi vážném stavu. Hledání dalších 23 pohřešovaných bylo po dvou dnech zastaveno, vzhledem k hrozícímu výbuchu. Neštěstí si tak vyžádalo 30 obětí. (Pozn. red.: Připomeňme, že 20. 9. 2006 došlo na nedalekém černouhelném dole Lenin k výbuchu metanu a uhelného prachu, který si vyžádal 43 obětí na životech. Viz Záchranář 4/2006.)

2x POLSKO V neděli 13. 1. 2008 došlo na dole Myslowice/Wesola k výbuchu metanu, který byl iniciován nejspíše prohořením záparu do zaplynovaných stařin. V podzemí se v té době nacházely pouze tři osoby. Přivolaní záchranáři nalezli na patře 665 m jednoho nezraněného čerpadláře a přiotráveného revírníka. O 600 metrů dále smrtelně poraněného čerpadláře. Po výbuchu vývin CO a metanu neustával a požár v nedostupném místě byl lokalizován uzavřením postiženého úseku výbuchuvzdornými hrázemi. V úterý 8. dubna 2008 v odpoledních hodinách došlo v dole na měděnou rudu Rudna v Polkowicích v Dolním Slezsku v hloubce přes tisíc metrů k jednomu z nejsilnějších důlních otřesů posledního období. Při nehodě byl smrtelně zraněn jeden horník a další čtyři byli s těžkými poraněními převezeni do nemocnice.

MAĎARSKO PŘED 25 LETY V červnu 1983 postihly maďarské hornictví dvě velké havárie. Dne 14. 6. 1983 došlo na dole BETA v černouhelném revíru Meczek poblíž Komió při trhací práci k výbuchu metanu, jemuž na místě podlehlo 6 horníků a dva další z 10 poraněných zemřeli v nemocnici. O týden později, 21. 6. 1983, došlo na hnědouhelném dole Markushegyi v revíru Oroslányi k výbuchu metanu a uhelného prachu, který si vyžádal oběť 35 horníků a z 19 zraněných dva zemřeli v nemocnici. (Blíže viz Záchranář 11/1983.) Hj

(Pozn, red.: K předcházejícímu silnému důlnímu otřesu došlo v tomto dole 13. 12.2007, viz minulý Záchranář.)

ŠVÉDSKO V sobotu 2. 2. 2008 okolo 8. hodiny večerní došlo v železnorudném dole v Kiruně v hloubce 700 m k důlnímu otřesu, který byl vyvolán nejspíše zvýšenou seizmickou aktivitou v oblasti. V době otřesu bylo v podzemí 70 horníků. Zával stropních hornin zasáhl projíždějící kolový nákladní vůz a usmrtil jeho řidiče. Nikdo další nebyl poraněn. V zasaženém úseku byla pro hrozbu dalších závalů těžba dočasně zastavena.

3x ČÍNA V neděli 21. 1. 2008 došlo v zastaveném soukromém uhelném dole v provincii Šan-si na severu Číny k výbuchu, který si vyžádal 20 obětí na životech. Byli to místní obyvatelé, kteří se snažili ilegálně proniknout do umělým závalem uzavřené úpadní jámy dolu, který byl pro nedostatky v zajištění bezpečnosti práce zastaven v roce 2004. V neděli 3. 2. 2008 došlo v uhelném dole v provincii Šan-si na severu Číny k dalšímu výbuchu metanu, který si vyžádal 9 obětí na životech. V neděli 17. 2. 2008 došlo v ilegálním dole na železnou rudu poblíž města Wu-an v provincii Che-pej na severu Číny k výbuchu, při kterém zahynulo 24 horníků a 5 zraněných bylo převezeno do nemocnice. Úřady byly o nehodě informovány až následující den. Záchranné práce pak trvaly až do večerních hodin v úterý. Majitel dolu rafinovaně maskoval těžební činnost zaústěním úklonné jámy z vepřína. Po nehodě uprchl.

2x NĚMECKO

FRANCIE

V neděli 3. 2. 2008 po 16. hodině vznikl v komplexu čtyř činžovních domů rozsáhlý požár. který se ze spodního patra rozšířil po dřevěném schodišti až na střechu. Ta se provalila. Při neštěstí zahynulo 9 obyvatel, z toho 5 dětí, a 60 osob bylo poraněno. z toho třetina těžce. V sobotu 23. 2. 2008 došlo v sárském černouhelném revíru k důlnímu otřesu o síle 4. stupně Richtera, jehož epicentrum bylo poblíž města Saarwelingen, v posledním těžícím dole tohoto revíru, v dole Ensdorf. Důl, těžící 3,6 mil. tun odbytové těžby ročně z hloubky přes 1 400 m, tak byl letos již po pětatřicáté zasažen touto seizmickou aktivitou, kterou trpí od počátku své existence koncem 18. století. Síla tohoto důlního otřesu byla největší za posledních 40 let a otřes poškodil jak důlní díla, tak budovy na povrchu. Lidé z okresu Saarluis při hranicích s Francií hlásili škody na budovách a dožadovali se uzavření dolu. Nikdo nebyl poraněn. Zemská vláda dočasně zastavila těžbu na tomto dole a od pondělí 25. února 2008 zůstalo přes 3 000 zaměstnanců na nucené dovolené. (Pozn. red.: Podrobněji v samostatné informaci na straně 12 listovky.)

Ve čtvrtek 28. 2. 2008 došlo v centru Lyonu v jihovýchodní Francii k výbuchu zemního plynu, který unikal z potrubí narušeného zemními pracemi. Při nehodě zahynul hasič a těžce byl poraněn pracovník plynáren. Oba byli přivoláni po zjištěni úniku plynu. Dalších 25 osob bylo zraněno rozmetanými úlomky a zeminou. V domě, v němž plyn unikal, vznikl požár, který se přenesl i do sousední budovy. Na místě nehody zasahovalo dvacet hasičských jednotek. Z budov bylo evakuováno 40 osob.

ČR- OKR Ve čtvrtek 28. 2. 2008 v odpolední směně došlo v závodě Jih Dolu ČSM při kombajnovém ražení chodby k vzplanutí metanu. Plameny způsobily těžké popáleniny třem horníkům, z nichž jeden setrvává v nemocničním ošetření ještě v době uzávěrky této listovky, tedy dva měsíce po nehodě. Čtvrtý z osádky utrpěl pouze šok. (Pozn. red.: O nehodě a jejím vyšetřováni uvedeme podrobnosti příště.)

Dozvuky nehod ČÍNA Již po osmdesáti dnech soud v Pekingu vynesl rozsudky ve věci výbuchu metanu v uhelném dole Žuejči-jüan ve městě Lin fen, který si vyžádal 105 obětí na životech (původní zprávy udávaly až 120 obětí, viz též Záchranář 1/2008). V souvislosti s vyšetřováním bylo 33 osob zatčeno a televizí přenášený veřejný proces se 17 obžalovanými se konal 25. 2. 2008 na stadionu, kde obžalovaní v růžových vestách stáli v husté chumelenici před deseti tisíci obyvateli. Obžalovaným se kladlo za vinu, že v dole pracoval dvojnásobek horníků, než bylo povoleno a že záchranné práce byly zahájeny se zpožděním, protože byla ohlášena až 5 hodin po výbuchu.

4

USA V stejný den unikal zemní plyn také v nákupním středisku v předměstí Chicaga. Při výbuchu spadla střecha a celá zadní stěna střediska. Zraněno bylo 8 osob. Zápach unikajícího plynu byl údajně registrován již několik dní před havárií.

2x UKRAJINA V neděli 7. 4. 2008 došlo na dole Červonoarmijskaja - Zachidno v Donbasu k výbuchu metanu. Z 57 osob, které se nacházely v zasažené oblasti dolu, bylo 16 zraněno a s popálením dýchacích cest a s mechanickými poraněními hospitalizováno. Příčiny nehody nejsou dosud známy. Dodatečně jsme se ze zahraničního tisku dozvěděli, že na ukrajinském dole Suchodolskaja - Vostočnaja došlo rovněž v neděli, ale již 13. 8. 2007 k výbuchu metanu, který si vyžádal 6 obětí na životech a dalších 7 těžce poranil. Bližší informace uvedeny nebyly. Vybral: Ing. L. Hájek

Na doživotí byli odsouzeni 3 obžalovaní – první zástupce ředitele dolu, investor a bývalý ředitel. Další dva vedoucí pracovníci dostali trest odnětí svobody na dobu 20 let, zbývajících dvanáct pak v různých menších dobách trvání odnětí svobody. Kromě toho musela důlní společnost zaplatit pokutu 437 milionů jüanů (26 mil. US dolarů).

SLOVENSKO V sobotu 2. 2. 2008 nalezli báňští záchranáři v Bani mládeže Dolu Nováky, patřícího společnosti Hornonitranské bane, pozůstatky třetí oběti v chodbě asanované po tragickém průvalu bahnin 16. listopadu minulého roku (viz Záchranář 1/2007). Z celkové délky 321 metrů byly ve velmi nepříznivých podmínkách vyzmáhány dosud dvě třetiny. Ve zbývající části se snad podaří nalézt i pozůstatky čtvrté oběti tohoto neštěstí. Hj

Z HORNICKÉ ROâENKY 2007 O BEZPEâNOSTI PRÁCE ÚRAZY CELKEM Oproti roku 2007 došlo k dalšímu poklesu úrazovosti, zejména u hlubinné i povrchové těžby uhlí. Zde alespoň přehled celkového počtu ve vývojové řadě za 10 let. Rok

Celkem

SÚ

HÚ

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

3 451 3 063 2 534 2 206 2 077 1 694 1 606 1 640 1 323 1 211

15 12 9 14 11 20 21 7 5 6

2 3 1 1 2 3 1 0 0 0

SMRTELNÉ ÚRAZY V průběhu roku 2007 došlo při činnostech podléhajících vrchnímu dozoru státní báňské správy celkem k 6 smrtelným pracovním úrazům. Ve srovnání s rokem 2006 je to o 1 smrtelný úraz více a o 1 úraz méně než v roce 2005. Z celkového počtu 6 smrtelných pracovních úrazů došlo ke 4 smrtelným pracovním úrazům při dobývání černého uhlí, k 1 smrtelnému pracovnímu úrazu při dobývání hnědého uhlí a 1 smrtelnému pracovnímu úrazu v organizaci s povrchovou těžbou surovin. Přehled smrtelných úrazů podle zdrojů v roce 2007 ve srovnání s předchozím rokem uvádí tabulka 3.2/2. Dva smrtelné úrazy byly zaznamenány v kategorii „Kontakt se strojním zařízením nebo jeho částí“, čtyři v kategorii „Materiál, břemena, předměty“. Zatřídění smrtelných úrazů z hlediska jejich příčin bylo provedeno na základě výsledků vyšetřování, které provedly obvodní báňské úřady a přehled podle příčin smrtelných úrazů je v HR 2007 uveden v tabulce 3.2/3. Z rozboru příčin smrtelných úrazů vyplývá, že v roce 2007 jsou všechny úrazy zahrnuty do kategorie „Porušení pracovní kázně postiženým“. V porovnání s předcházejícím rokem 2006 je to 100% nárůst smrtelné úrazovosti v této kategorii

příčin. Za alarmující lze považovat skutečnost, že všechny smrtelné úrazy v roce 2007 měli stejnou příčinu a to porušení bezpečnostních předpisů samotným postiženým, která svědčí o snižování odborné úrovně jak středního technického dozoru, tak i řadových pracovníků v hornictví, a řadí tyto úrazy do kategorie „zbytečných“.

Počet tzv. hospitalizačních úrazů v roce 2007 významně poklesl v porovnání s předcházejícím rokem. Snížení počtu těchto úrazů je zapříčiněno jednak probíhajícím útlumem v oblasti dobývání černého uhlí, kde počet hospitalizačních úrazů v roce 2006 činil 15 úrazů a v roce 2007 pouze 2 úrazy, jednak zvýšenou četností kontrol báňského dozoru na těchto pracovištích. V kategorii „Provádění činnosti hornickým způsobem“ byl naopak zaznamenán nárůst tzv. hospitalizačních úrazů ze žádného úrazu v roce 2006 na 4 takové úrazy v roce 2007. Z provedeného rozboru zdrojů tzv. hospitalizačních úrazů vyplývá, že nejčastějším zdrojem úrazů této kategorie je kategorie „Materiál, břemena, předměty, vč. pádu horniny“, ve které byly zaznamenány 3 pracovní úrazy, a za ní následuje kategorie „Kontakt se strojním zařízením nebo jeho částí“ se 2 pracovními úrazy a „Pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí do hloubky“ se 2 pracovními úrazy.

HROMADNÉ ÚRAZY V roce 2007 nedošlo při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem k hromadnému úrazu.

ÚRAZY S HOSPITALIZACÍ DELŠÍ NEŽ PĚT DNÍ V průběhu roku 2007 bylo zaznamenáno celkem 7 těchto pracovních úrazů, které dále nazýváme jako tzv. „hospitalizační“. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o kategorii pracovních úrazů, zavedenou nařízením vlády č. 494/2001 Sb. a nenavazující na definici těžkého úrazu z vyhlášky č. 110/1975 Sb., je v HR 2007 uvedeno v tabulce 3.2/4b porovnání s výsledky, dosaženými v letech 2002 až 2007 a podle charakteru prováděné činnosti.

MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI Přehled vybraných závažných mimořádných událostí, které podléhají ohlašovací povinnosti orgánům státní báňské správy, je uveden v HR 2007 v tabulce

PŘEHLED POČTU MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ OHLÁŠENÝCH ČBÚ Události v roce Požáry v dole i na povrchu Zaplynování důlních děl Průtrže uhlí, hornin a plynů Zapálení a výbuchy metanu a uh. prachu Důlní otřesy Závaly a skluzy zemin (sesuvy), vč. průvalů vod a bahnin Nehody na strojním a elektrozařízení, vč. těžních zařízení Nehody s výbušninami, vč. vloupání a krádeží Ostatní závažné nehody a události, vč. úmrtí CELKEM

Černé uh. 2006 2007

Hnědé uh. 2006 2007

Rudy 2006 2007

Ostatní Celkem 2006 2007 2006 2007

2 2 6

5 2

3 -

2 -

-

-

1 -

-

6 2 6

7 2

-

-

-

-

-

-

3

1

3

1

2

2

1

2

-

-

3 5 7

3 7

3 5 10

3 11

12

9

4

4

-

-

19

11

35

24

69

38

Celkový počet ohlášených událostí, vč. závažných úrazů

5

3.2/5. Celkem bylo ohlášeno 38 mimořádných událostí. Jedna událost svým charakterem však nespadá do působnosti státní báňské správy a byla předána k vyšetření Policii ČR. Nejvyšší počet mimořádných událostí je uveden v kategorii „Ostatní události“. Je způsoben především tím, že do této kategorie jsou zahrnuta všechna úmrtí a nálezy zemřelých osob v prostoru organizace (10 případů v roce 2007). Druhou nejčetnější kategorií jsou „Požáry v dole i na povrchu“, ve které bylo v roce 2007 zaznamenáno 7 případů, včetně zvýšené koncentrace CO v důlních dílech (5 případů). Přehled mimořádných událostí, ke kterým došlo na pracovištích těžařů uhlí, včetně subdodavatelů působících na těchto pracovištích: ● OKD, a. s., - 13 událostí, z toho 5 záparů a 2 úmrtí na pracovišti. Ostatních 6 událostí souviselo se závažnou úrazovostí, včetně úrazů bezprostředně po vzniku označených jako závažné, kde však nenastala hospitalizace nad 5 dnů. ● Mostecká uhelná a. s. - 2 události 1 závažný úraz a jedno úmrtí. ● Severočeské doly a. s. - 2 události úraz při elektrickém oblouku a zahoření opuštěného důlního díla. ● Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s., - 2 události, a to úmrtí zaměstnance na pracovišti a smrtelný úraz. ● Důl Kohinoor, a. s. - 1 důlní oheň.

PROBLEMATIKA DŮLNÍCH OTŘESŮ Otázka důlních otřesů je jednou z priorit, kterou se zabývá ČBÚ a na kterou je kladen mimořádný důraz, zejména s ohledem na možné vysoké ztráty na lidských životech a rozsáhlou destrukci důlních prostor. Riziko důlních otřesů se zvyšuje úměrně s postupující hloubkou dobývání a nelze jim zcela zabránit, a to ani při uplatnění všech známých způsobů a prostředků protiotřesového boje. O to cennější je dosažený výsledek v této kategorii v roce 2007, v němž nebyla zaznamenána žádná mimořádná událost tohoto druhu. Informoval: Ing. Igor Mrkvánek ústřední báňský inspektor ČBÚ

Malá exkurze do fragmentů velké historie jednoho z odvětví péče o bezpečnost horníků

Sebezáchranné pfiístroje v Ostravsko-karvinském revíru ÚVODEM Sebezáchranný přístroj je základním osobním ochranným prostředkem všech osob vstupujících do podzemí. Dnes si již nedokážeme představit hornickou činnost, při které by nebyl zaručen únik z ohroženého prostoru s použitím sebezáchranného přístroje. Sebezáchranné přístroje je možno dělit na dva základní typy: ❒ sebezáchranný přístroj FILTRAČNÍ, ❒ sebezáchranný přístroj IZOLAČNÍ. Sebezáchranné přístroje filtrační zajišťují ochranu pracovníků proti zdraví škodlivým plynům. Základní podmínkou jejich provozu je dostatek kyslíku v prostředí potřebného k přežití, omezená koncentrace zdraví škodlivých plynů a absence látek, které neumožňují filtraci, popřípadě chemickou reakci v přístroji ruší. Jsou to přístroje s otevřeným okruhem jednoduché konstrukce. Jsou provozně spolehlivé, jejich kontrola a údržba je jednoduchá. Mají poměrně dlouhou životnost a v neposlední řadě jsou i relativně levné. Sebezáchranné přístroje izolační zajišťují ochranu pracovníků proti všem škodlivým plynům, a to i ve vysokých koncentracích a tím, že mají vlastní dýchací okruh oddělený od okolní atmosféry, je jejich funkce nezávislá na obsahu kyslíku v ovzduší. V minulých letech se sebezáchranné přístroje izolační dále dělily na přístroje: ● s tlakovým kyslíkem a pohlcovačem vydechovaného oxidu uhličitého, ● s chemicky vázaným kyslíkem (tzv. vyvíječové). Přes nespornou výhodu, kterou je maximální ochrana uživatele, mají sebezáchranné přístroje izolační i určité nevýhody. Patří k nim: - velká hmotnost a rozměry, - náročnější kontrola a údržba, - větší požadavky na znalosti uživatele. Současnému stavu vybavení sebezáchrannými přístroji předcházel více než stoletý vývoj.

ben z roku 1910 a potom šedesátiminutový Dräger S.S.1 z roku 1919. V roce 1928 bylo na stanovištích v podzemí ještě 34 kusů typu Tübben a 20 kusů typu S.S. 1. Téměř zapomenut byl pokus Ing. Dr. J. Bialka, vedoucího Ústřední záchranné stanice v Lazích, který ve 20. letech minulého století zkonstruoval kyslíkový izolační sebezáchranný přístroj, který nazval Spasný, model 1927. Přístroj s tlakovou láhví o obsahu 0,6 nebo 1,2 l měl konstantní dávku 2,4 l.min-1 kyslíku. Byl sice povolen výnosem č. 3154/1928 báňským hejtmanstvím v Brně, ale provozováno bylo jen několik prototypů.

NOVÉ SMĚRY Pneumatophor Walcher - Gärtner byl patentován ve Vídni v roce 1895 nou dobou nejméně 30 minut. Prototyp legendárního přístroje byl patentován ve Vídni v roce 1895 a potom v dalších státech. Sériovou výrobu zavedla neuvěřitelně rychle již v roce 1896 firma Waldek, Wagner & Benda ve Vídni a jejich produkce byla úctyhodná. Byl to první sériově vyráběný regenerační kyslíkový dýchací přístroj pro hornictví. Vybavení pracujících v podzemí se však neuskutečnilo. Majitelé dolů z hospodářských důvodů tuto vysoce progresivní a humánní myšlenku nepodpořili, ačkoliv cena přístroje byla jen 80 korun (což v tehdejší kupní síle představovalo asi 4 kg svíčkové). V následujících letech se objevily snahy vybavit alespoň narážeče vtažných jam krátkodobými pomocnými a sebezáchrannými přístroji, aby mohli setrvat na svých místech při ohrožení dolu požárem ve vtažné jámě a mohli uzavřít požární dveře na patrech. V OKR se tak objevily nejprve třicetiminutové izolační přístroje Dräger Tüb-

Od smělého pokusu o vybavení horníků v podzemí sebezáchrannými přístroji se vlastně nic nezměnilo více než 50 let. Teprve po katastrofě na Dole Grimberg 3/4 v Porúří, kde po výbuchu 22. 2. 1946 zahynulo 402 osob, převážně otravou CO, byly vyvíjeny a od roku 1950 hromadně zaváděny filtrové sebezáchranné přístroje. Model 623 německé fy Dräger s hopkalitovým katalyzátorem byl v omezeném počtu 6 000 kusů dovezen i do OKR. Požadavek na dovoz přístrojů si vynutily zejména nehody v předcházejících letech na dolech Doubrava, Michálka, Antonín Zápotocký a ČSA. Nová koncepce sebezáchrany se pak začala realizovat v roce 1951, kdy byl z iniciativy techniků a za plné podpory tehdejších ústředních orgánů urychleně zahájen vývoj československé konstrukce sebezáchranného přístroje s hopkalitovou náplní a zakrátko i s manganistanovým oxykatalyzátorem AMO.

Dräger Tübben z roku 1910 (podle [2])

POČÁTKY První konstrukce sebezáchranného izolačního přístroje se v OKR objevila po katastrofě na dolech Jan a Františka v Karviné v roce 1894, kde převážně ve zplodinách po výbuchu zahynulo 235 horníků. Po březohorské katastrofě v roce 1892, kde se v kouřových zplodinách otrávilo 319 horníků, a po katastrofě karvinské, přiměl konstruktér několika technických prostředků pro hornictví a ředitel komorních statků těšínských, rytíř Rudolf von WalcherUysdal, vídeňského profesora patologie Dr. Gustava Gärtnera (pardubického rodáka) k vytvoření prvního regeneračního přístroje, určeného pro sebezáchranu horníků v podzemí. Tento přístroj, Pneumatophor Walcher - Gärtner, byl regeneračním přístrojem s tlakovým kyslíkem s ochran-

Funkční schéma a pohled na Bialkův sebezáchranný přístroj Spasný (podle [2])

6

Malá exkurze do fragmentů velké historie jednoho z odvětví péče o bezpečnost horníků MALÉ ODBOČENÍ Pod názvem „HOPKALIT“ rozumíme dvou, tří, nebo čtyřsložkovou směs oxidů manganu a mědi; manganu, mědi a kobaltu; manganu, mědi, kobaltu a stříbra. Jeho název pochází ze zkráceného názvu americké HOPkinsonovy univerzity v KALIfornii, která si nechala poprvé uvedené směsi patentovat. V praxi našel uplatnění dvousložkový HOPKALIT sestávající ze 70 % oxidu manganičitého MnO2 (burelu) a z 30 % oxidu měďnatého CuO. Nespornou výhodou HOPKALITU je možnost regenerace, spočívající v desorpci vodní páry a potom následné hydrataci. Nevýhodou HOPKALITU je snížení, popřípadě úplné znemožnění funkce katalyzátoru vzdušnou vlhkostí. Získat jinou katalytickou náplň, která by byla odolná vůči vlhkosti se nepodařilo a tak byly hledány jiné látky, které by odstraňovaly CO z vdechovaných vzdušin. Takovou látkou byl např. manganistan stříbrný (AgMnO4), který při nižších koncentracích CO reaguje podle rovnice 2 AgMnO4 + 3 CO = = 3 CO2 + 2 MnO2 + Ag2O a při koncentracích CO nad 1 % v ovzduší dojde působením vyšší teploty k rozkladu manganistanu stříbrného podle rovnice 4 AgMnO4 = = 2 Ag2O + 4 MnO2 + 3 O2 Směs manganistanu stříbrného a vhodně volených kysličníků byla označena jako oxykatalyzátor AMO. Směs, nevyžadující předřazené sušidlo a fungující i při nedostatku kyslíku v ovzduší, byla slibná. Vedla ke konstrukci sebezáchranného přístroje ZP-2 na bázi konstrukčních prvků přístroje ZP-1 a směřovala k typu s předběžným označením ZP-4 s hadicí mezi filtrem a ústenkou.

ZP-1 JAKO PRVNÍ Po prototypových zkouškách v roce 1952 byla v roce 1954 vyrobena ověřovací série v Chotěbořských kovodělných závodech a brzy po té i první dvě série přístroje ZP-1. Ještě v roce 1954 byla výroba přemístěna do národního podniku Sigma v Lutíně a v roce 1955 již bylo v provozu OKR 22 tisíc kusů „zetpéček“, vesměs nejprve s hromadným uskladněním poblíž důlních pracovišť. Bezpečnostní předpis č. 500/1955 vydaný Ústředním báňským úřadem v Praze pro OKR již stanovil v té době poprvé v našem hornictví povinnost

(Podle [6]) Schéma československého sebezáchranného přístroje ZP-1 1 - ústenka; 2 - izolačni podložka; 3 - odsliňovač; 4 - ventilová komora; 5 - můstek; 6 - podložka; 7 - vdechovací ventil; 8 - vydechovací ventil; 9 podbradník; 10 - šroub; .11- těsnění 1; 12 - těsnění 2; 13 - závěsný pásek; 14 - nosní svorka; 15 - nádoba filtru; 16 - dno; 17 - síto; 18. - sítěná vložka; 19 - sítko; 20 - plstěná vložka; 21 - vlněná vložka; 22 - pryžový prstenec; 23 - plátěný sáček; 25 - nitěný úvaz; 26 - pájka; 27 - článkovaný řetízek; 28 - náplň katalyzační; 29 - náplň vysušovací

(Podle [6])

Schéma filtru československého sebezáchranného přístroje ZP-2 1 - filtr s můstkem; 2 - síto se vzpěrou; 3 - sítěná vložka; 4 - vatová vložka; 5 - rozdělovací vložka; 6 - síto; .7 - síto s pružinou; 8 - vlněná vložka (mykanec); 9 - dno; 10 – katalyzační náplň (katalyzátor SR); 11 reakční náplň (aktivní hmota AMO); 12 - adsorpční náplň (impregnované aktivní uhlí)

vybavit všechny osoby fárající do dolu sebezáchrannými přístroji, a to s platností od 1. ledna 1956.

ZP-2 NE ZP-3 ANO Současně s výrobou sebezáchranných přístrojů s hopkalitovou náplní probíhal v Ústavu pro výzkum paliv v Praze vývoj typu ZP-2. Tento přístroj s náplní oxykatalyzátoru AMO se však neosvědčil a vyráběn nakonec nebyl. Po zkušenostech s přístrojem ZP-1 byla změněna a vylepšena jeho konstrukce a od roku 1956 byla zavedena výroba typu ZP-3. Prvními vyrobenými přístroji ZP-1 a ZP-3 byly přednostně vybavovány doly v karvinské části revíru. Zastaralý způsob hromadného uložení přístrojů v dole byl již v roce 1960 změněn a přístroje byly nošeny individuálně. Potíže se zaváděním nové organizace nošení a vydávání přístrojů vznikly především zaváděním výdejen, organizací kontrol, evidencí apod. Především chyběla logistika a sjednocení zmíněných zásad. Nebyla prováděna evidence jednotlivých sérií. Současně také došlo k vyřazování velkého množství přístrojů z důvodu porušení těsnosti v letovaných spojích. Přístrojů byl náhle nedostatek. Ale o tom až příště. Jaroslav PROVÁZEK

Použitá a doporučená literatura [1] Apfelthaler, R. Izolační regenerační sebezáchranný přístroj SK 4. In: Ostravský Horník – Listovka HBZS 1/1964 [2] Bialek, J. Záchranářství. In: Kamenouhelné doly OKR, díl II., s. 766 ad. Ředitelská konference OKR. Ostrava 1929 [3] Faster, P. a kol. Úvod do hornictví pro učně. SNTL Praha, 1969 [4] Faster P., Makarius R., Pošta V. Báňské záchranářství I. MONTANEX. Ostrava 2000 [5] Faster, P., Hájek, L. Bezpečnost práce a báňské záchranářství. In: Uhelné hornictví v OKR, s. 372 ad. ANAGRAM. Ostrava 2003 [6] Fiedler, B., Matušek, Z. Ochranné a záchranné přístroje. SNTL Praha, 1959 [7] Hájek, L. ŠSS-1. In: Záchranář 6/19984 [8] Hájek, L. Biocell 1 FENZY. In: Záchranář 11/1991 [9] Havránek, Z. ZP – 62(později ZP 4). In: Ostravský Horník – Listovka HBZS 4/1964 [10] Havránek, Z. Co je to hopkalit. In: Ostravský Horník – Listovka HBZS 5/1965 [11] Huplík, I. Sebezáchranné přístroje v OKR. In: Záchranář 6/1995 [12] Janíček, B. Sebezáchranné přístroje. In: Ostravský Horník – Listovka HBZS 10/1966 [13] Janíček, B. Sebezáchranné přístroje pro OKR. In: Záchranář 5/1977 [14] Makarius, R. Historický vývoj bezpečnostních předpisů pro hlubinné dobývání. MONTANEX, Ostrava 1877 [15] Prauzek, S. O zkouškách BIOCELL – 1. In: Záchranář 12/1991 [16] Říman, A. Příručka důlního větrání. SNTL, Praha 1953 [17] Sládeček, V. Záchranářství. Skripta VŠB. Ostrava 1953 a další informace v listovce Záchranář, zejm. č. 4/1969, 9/1969, 11/1978, 6/1984 a v příslušných instrukcích pro uživatele.

7

38. sloj v 7. kře skončila Pod tímto titulkem byl v minulém čísle naší listovky Záchranář avizován popis ukončení hornické činnosti ve 38. sloji v 7. kře dobývacího prostoru Lazy skupinového Dolu Karviná. Hornická činnost v této oblasti byla zahájena v roce 1989 a byla od samého počátku provázena geomechanickými a záparovými komplikacemi, způsobenými intenzifikací těžební činnosti jednak v samotné 7. kře dobývacího prostoru Lazy, jednak v dobývacím prostoru Karviná – Doly II (bývalý závod Barbora), a to v jeho části mezi demarkační linií obou dobývacích prostorů a tektonickou poruchou „Barbora“

PRVNÍ TŘI BLOKY První porubní blok 138 702 byl dobýván technologií, která nebyla sto obsáhnout variabilitu vývoje mocnosti sloje, ani zajistit odpovídající stropní podmínky v porubu. Z uvedených důvodů byla po celou dobu dobývání porubu 138 702 udržována na kontaktu nadložních hornin a uhelné sloje tzv. technologická stropní lávka uhlí, která byla spouštěna do závalu a stala se v srpnu 1990 příčinou záparového děje. Následující dobývaný blok 138 704 byl pro tehdejší Důl Lazy přelomový z titulu prvního nasazení dobývacího komplexu CdF. Tento komplex byl určen k dobývání slojí o mocnosti až 6 m v jed-

vznícení uhlí, jež bylo zaznamenáno 13. 3. 1999 a vyžadovalo obsluhu separátně větrané části dobývaného porubu četami báňských záchranářů v pracovních izolačních dýchacích přístrojích.

né lávce a uvedené nasazení splnilo očekávání jak v oblasti dosahovaných provozních výsledků, tak v oblasti bezpečnosti jeho provozu – nebyl zde zaznamenán žádný důlní otřes ani samovznícení uhlí. Dobývaní probíhalo v období od listopadu 1993 do října 1994. Třetí v řadě byl dobýván porubní blok 138 706. Již příprava tohoto bloku v roce 1994 byla provázena značnými problémy důlní požár v prorážce 38 706-1 dne 23. 8. 1994 a 11. 10. 1994 a důlní požár na dělicí chodbě 38 707 dne 22. 11. 1994, důlní otřes na dělicí chodbě 38 707 dne 31. 10. 1994 a další na výdušné chodbě 38 705-3 dne 22. 8. 1997. Samotné dobývání porubu bylo zahájeno v listopadu 1999 a ukončeno v dubnu 2001. V průběhu těžby byl dne 1. 6. 1999 zaznamenán důlní otřes , který způsobil devastaci cca 30metrového úseku výdušné chodby 38 705-3 s nutností jejího následného vyřízení postupující linií porubní fronty. To bylo realizováno v havarijním režimu, kdy část porubu mezi dělicí chodbou 38 707 a výdušnou chodbou 38 705-3 byla větrána separátním foukacím větráním, jehož tah DN 630 nevyztužených poddajných luten byl veden činným porubním prostorem a ventilátor APXV 630 byl umístěn v porubu asi 5 m pod dělicí chodbou 38 707, směrem k úvodní chodbě 38 709. Celá popisovaná situace byla navíc komplikována pokročilým stupněm samo-

POSLEDNÍ DVA BLOKY Předposlední porubní blok 138 708 a s ním sdruženě dobývaný blok 138 810 však byly nejkomplikovanější dobývanou partií 38. sloje v 7. kře dobývacího prostoru Lazy. Již při ražbě původně zamýšlené výchozí prorážky porubu 138 708, nesoucí číslo 38 708 (-1, -2, -3) byly dne 21. 10. 1999 a 6. 8. 2002 zaznamenány dva důlní otřesy a 4. 10. 2002 také důlní požár (veškeré časové disproporce uváděné v textu jsou způsobeny uzavřením oblasti z titulu důlního požáru nebo zastavení hornické činnosti z titulu geomechanické problematiky). Nově ražená prorážka 38 708-4 (-5) byla postižena dvěma důlními otřesy, a to dne 26. 2. 2003 a 11. 3. 2004, přičemž druhý z nich o intenzitě 3 MJ, byl svými následky - 7 obětí na lidských životech - nejtragičtější události v OKR od výbuchu metanu a uhelného prachu na závodě Barbora v roce 1990. Po zpracování obsáhlých geomechanických posudků byla za přísných protiotřesových opatření vyražena prorážka 38 708-6 a v říjnu 2005 bylo zahájeno dobývání porubního bloku 138 708, který v březnu 2006 dosáhl linii spojení s porubem 138 810. Krátce po uvedeném spojení porubů byly dne 31. 5. 2006 zaznamenány projevy záparu. Poruby však byly za zpřísněných protizáparových opatření dokopány na projektovanou linii dokončení těžby (porub 138 810 dne 11. 1. 2007 a porub 138 708 dne 23. 1. 2007), přičemž při tomto dotěžování již nebyly registrovány projevy samovznícení.

POŽÁR A JEHO ZMÁHÁNÍ

138 704

138 810 138 708

Dne 24. 2. 2007 však došlo k důlnímu požáru na tektonické poruše, která byla dislokována v 1/3 úklonné délky porubu 138 810 od úvodní chodby 38 713. Dvojice porubů 138 708 a 138 810 byla poté dne 27. 2. 2007 výbuchuvzdorně uzavřena hrázemi H1 na chodbě 38 807-2, H2 na chodbě 38 711 a H3 na chodbě 38 709-2. Zpřístupňování uzavřeného požářiště porubů 138 708 a 138 810 bylo na základě povolení OBÚ v Ostravě zahájeno dne 28. 3. 2008 a probíhalo dle postupu prací, pro který byl Dolem Lazy vypracován plán. Uvedený plán byl v souladu s platnými předpisy po projednání v havarijní komisi Dolu Lazy odsouhlasen HBZS Ostrava a byl limitován následujícími technicko-bezpečnostními podmínkami: ■ k likvidaci porubu 138 708 rozšířit porubní prostor pomocí razicího kombajnu v délce 172 m při odvětrávání porubu průchodním větrním proudem (podle vyhlášky č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění vyhlášky č. 56/2007 Sb., je při této technologické operaci přípustné pou-

138 702

138 706

Faksimile výseku důlní mapy popisované oblasti 38. sloje v 7. kře dobývacího prostoru Lazy s doplněnými orientačními vztažkami

8

ze větrání průchodním větrním proudem); ■ pro bezpečné dobývání porubu 139 704 rozdělit samostatné větrní oddělení (SVO) 38. a 39. sloje v 7. kře na dvě SVO (stavbou hráze H0 na chodbě 38 807-2); ■ nevýbuchuvzdorně odizolovat požářiště v porubu 138 810 na jeho styku s chodbou 38 711 izopěnovou hrázkou při zachování výbuchuvzdorného uzavření hrází H1 na chodbě 38 807-1 a takto uzavřený prostor inertizovat plynným dusíkem z rozvodu Centrálního dusíkového hospodářství OKD, a. s., (CDH); ■ ke snížení depresního namáhání v předcházející odrážce uvedené izopěnové hrázky použít krátký překlenovací lutnový tah na styku chodby 38 711 a porubu 138 708, který zajistí předisponování cca čtvrtiny až třetiny objemového průtoku větrů průchodního větrního proudu odvětrávajícího porub 138 708 tak, aby větry nebyly vedeny podél uvedené izohrázky; ■ ke zvýšení účinnosti opatření podle předcházejícího bodu zřídit náběhové manžety z hmoty Křemopur pro usměrnění průchodního větrního proudu, proudícího do porubu z chodby 38 711, s vyvedením na 1. sekci porubu 138 708; ■ ke kontrole opatření, uvedených ve znění tří předcházejících bodů, instalovat důlní plynovou laboratoř s odběrovými místy: ● za H1 na chodbě 38 807-2 do sekce č. 4 porubu 138 810, ● na chodbě 38 711 dálkový odběr za izohrázkou (zával za spodní úvratí porubu 138 708), ● na chodbě 38 711 dálkový odběr do sekce č. 32 porubu 138 810 (místo požáru), ● na chodbě 38 711 dálkový odběr do sekce č. 82 porubu 138 810 (horní úvrať) a při překročení koncentrace kyslíku nad 7 % v některém z odběrových míst, zastavit veškeré práce a přijmout a realizovat opatření ke snížení koncentrace kyslíku pod uvedenou hranici; ■ minimalizovat depresní spád mezi bodem ležícím na kříži chodeb 38 807-2 x 38 709-2 (viz obr. č. 2) a bodem na styku porubu 139 704 a chodby 39 705-1 regulací dvou nově vytvořených SVO 38. a 39. sloje, v 7. kře; ■ minimalizovat depresní namáhání stařin porubu 138 708 v rámci SVO 38. sloje v 7. kře regulací na poklopech hráze H3 na chodbě 38 709-2, utěsněním větrních dveří proti bloku porubu na chodbě 38 807-2 a provozováním

Výtah z důlní mapy oblasti 38. sloje v 7. kře dobývacího prostoru Lazy s doplněnými údaji o proměřování větrní sítě [podle Seriše] a s vyznačením hrází

krátkého foukacího lutnového tahu s ventilátorem umístěným na chodbě 38 807-2, 5 m nad křížem s chodbou 38 711 a vyústěním poddajných nevyztužených luten v prostoru styku porubu 138 708 s chodbou 38 709-1.

LIKVIDACE PORUBŮ Za realizace výše uvedených bezpečnostních podmínek byl porub 138 708 úspěšně zlikvidován, přičemž bylo, vzhledem k tlakovým a stropním poměrům v porubu, upuštěno od plenění 21 ks sekcí Ws 1.7, instalovaných ve vrchní části porubu. Porub 138 810 byl likvidován při odvětrávání foukacím separátním větráním pomocí poddajných nevyztužených luten vedených od ventilátoru

APX K 630, umístěného na chodbě 38 807-2. Před zlikvidování uzavírací izopěnové hrázky a těsnicí Křemopurové manžety v oblasti styku porubu 138 810 a chodby 38 711 byly stejné uzavírací prvky instalovány v obráceném gardu na styku zlikvidovaného porubu 138 708 a chodby 38 711, při současném uzavření poklopů na výbuchuvzdorné hrázi H3 na chodbě 38 709-2. Prostor zlikvidovaného a uzavřeného porubu 138 708 byl inertizován plynným dusíkem. V první fázi byl porub 138 810 odvětrán po sekci č. 36, kde byla zřízena izopěnová hrázka a prostor za ní byl inertizován plynným dusíkem. Následně po likvidaci části porubového dopravníku a instalaci transportní trati Scharf pro výkliz sekcí porubní výztuže, byla odvětrána zbývající část porubu a část chodby

38 713 (směrem k hrázi H1 na chodbě 38 807-2). Kontrola vývoje případného samovznícení uhlí byla prováděna opět pomocí nové DPL, a to odběry vzorků vzdušin z následujících míst: ● na chodbě 38 711 dálkový odběr za izohrázkou (zával za spodní úvratí porubu 138 708), ● na chodbě 38 711 dálkový odběr do sekce č. 32 porubu 138 810 (místo požáru), ● v porubu 138 810, v místě plenění. Z výše uvedeného vyplývá, že při likvidaci při zpřístupňování požářiště porubů 138 708 a 138 810 byly využity všechny nové poznatky, vyplývající ze závěrů řešení projektu VaV ČBÚ P 33/2003 „Zpracování kriteriální analýzy endogenních požárů, stanovení

9

metodiky projektové dokumentace a realizačních opatření pro zabránění jejich vzniku“ (překlenovací lutnové tahy, snižování depresního namáhání stařin likvidovaných porubů) a dále projektu VaV ČBÚ P 43/2005 „Průběžné vyhodnocování důlního ovzduší při požárech a výbuších metanu“ (nová důlní plynová laboratoř). Na obou uvedených projektech se řešitelsky podílela HBZS Ostrava.

ZÁVĚREM Lze konstatovat, že oblast 38. sloje v 7. kře dobývacího prostoru Lazy byla po celou dobu své bezmála osmnáctileté exploatace technicky velmi náročnou oblastí a stala se bez nadsázky vysokou školou dobývání sedlových slojí v OKR. Ing. Z. Pavelek, HBZS Ostrava

BáÀská záchranná sluÏba v kanadské provincii Ontario HISTORIE Báňská záchranná služba v provincii Ontario vznikla v roce 1929 po velkém požáru na dole Hollinger v Timminsu v roce 1928, který si vyžádal oběť 39 lidských životů. Doly v Ontariu nebyly tehdy připraveny řešit nehodu takového rozsahu a na pomoc museli přijet speciálním vlakem záchranáři z amerického Pittsburghu, kterým se podařilo dostat oheň pod kontrolu. Po této události byla vytvořena komise, aby nehodu vyšetřila a dala doporučení pro zabránění podobných nehod v budoucnu. Na základě doporučení komise byl vytvořen systém báňské záchranné služby (BZS), který funguje dodnes. První báňská záchranná stanice byla na doporučení komise zřízena právě v Timminsu a pak následovaly další v hlavních hornických oblastech. Podstatné změny v organizaci BZS byly učiněny po dalších velkých nehodách, po požárech na dolech East Malartic a McIntyre v letech 1947 a 1966 a naposledy po průtrži hornin v jámě Falconbridge 5 v roce 1984. Původně byla náplň činnosti BZS zaměřena na likvidaci požárů v podzemí. Po průtrži na Falconbridge se však její aktivity rozšířily i na likvidaci ostatních nehod v hornictví. V roce 2001 přešla BZS pod Mines Aggregates Safety and Health Association (MASHA). Tato instituce zajišťuje školení o bezpečnosti práce a je odborným poradním orgánem pro bezpečnost a ochranu zdraví v báňském průmyslu. Toto partnerství umožnilo podstatné zlepšení systému BZS v Kanadě.

HORNICTVÍ V ONTARIU Provincie Ontario, ležící ve středu Kanady, zaujímá plochu kolem 415 000 čtverečních mil (1 sq. mile = 2 590 km2,

tedy téměř 107,5 milionu kilometrů čtverečních, což je přibližně přes 2 tisíce Českých republik, resp. 10,5 Evrop.) Severní část území, kde se nachází většina dolů, tvoří převážně tvrdé horniny Prekambrijského štítu (kambrium nejstarší útvar prvohor před 600 mil. let). Doly zde těží nikl, měď, zlato, stříbro, olovo, zinek, platinu, palladium, kadmium a jiné rudy kovů. V roce 2008 se zde připravuje otevření prvního diamantového dolu. Geologická struktura Prekambrijského štítu je většinou téměř vertikální s rudnými žilami, které směřují do hloubky. Několik dolů bude brzy dobývat v hloubce až 3 000 metrů pod povrchem. Dobývání v těchto hloubkách je obtížné v důsledku velkých tlaků, vysoké teploty a vlhkosti. Jižní část provincie je tvořená převážně sedimentárními a metamorfními horninami. Doly v této části provincie těží sůl, sádru, mastek a jiné průmyslové minerály. Jako dobývací metody se v jižní části používají komorování a pilířování, zatímco v severní části je to blokové dobývání na zával, trhací práce pomocí dlouhých vrtů, výstupkové dobývání se základkou atd. Většina dolů má vysoký stupeň mechanizace a zaměstnává relativně malý počet zaměstnanců, kteří obsluhují velká mobilní zařízení s elektrickými nebo dieselovými motory. Mnoho dolů má také rozsáhlý systém pásových dopravníků pro dopravu rudy k jámě nebo v jižní části provincie pro dopravu vytěženého materiálu až na povrch.Většina dolů má v podzemí velké dílny, kde se provádí kompletní údržba a opravy mobilních zařízení. Typická nebezpečí spojená s dopravou jsou požáry způsobené elektrickým proudem, vznícením nafty a pneumatik. Potenciálními zdroji požárů v podzemí je práce s otevřeným ohněm při svařování a řezání plamenem.

Další nebezpečí v podzemí tvoří výbušný metan, výbušný prach sirníků z rud s vysokým obsahem sulfidu a nedostatek kyslíku, způsobený oxidací rudy.

POŽADAVKY NA HAVARIJNÍ PREVENCI

Každá kanadská provincie má vlastní předpisy, které stanovují požadavky na BZS. V provincii Ontario zákon stanoví, že každý podzemní důl musí zřídit a udržovat záchranný sbor, sestavit a nejméně jednou ročně aktualizovat havarijní plán. Pro stanovení přiměřeného počtu dobrovolných záchranářů byla vypracovaná směrnice „point in time“, aby pomohla zaměstnavatelům zřídit sbor s přiměřeným počtem vycvičených dobrovolných záchranářů pro jejich pracoviště a stanovit jejich dosažitelnost. Doly mají na povrchu plně vybavenou závodní báňskou záchrannou stanici s dýchacími přístroji a standardní záchranářskou výzbrojí. Základní vybavení závodních báňských záchranných stanic záchranářskou výzbrojí, která se používá při prvních zásazích, vlastní a rozmísťuje MASHA. Koordinaci a řízení BZS zajišťuje v této provincii MASHA, zabezpečující personální obsazení záchranáři z povolání, vybavení a údržbu oblastních stanic BZS. Těch je v provincii strategicky rozmístěno osm, a to v Sudbury, kde je hlavní centrum báňského záchranářství v provincii, dále v Red Lake, Thunder Bay, Marathon, Timmins, Kirkland Lake, Onaping, a v Delaware. Na každé oblastní stanici je vedoucí, který je zaměstnancem MASHA. Ten ručí za to, že doly v určeném regionu mají přiměřenou způsobilost pro záchranářský zásah. Dále kontroluje havarijní plány dolů, poskytuje rady a dává doporučení k odstranění nedostatků. Každý důl musí vybudovat a udržovat poplachový systém, který se musí nejméně jednou za rok zkoušet. Většina provozovatelů dolů používá merkaptan, který se vypouští do větrního proudu a do rozvodu stlačeného vzduchu. Doly, které nemají potrubí se stlačeným vzduchem, používají pro havarijní signalizaci blikání světly, sirény nebo elektronický systém PED (Personal Emergecy Device) s využitím antény a pagerů, který se využívá i pro provozní účely. Výcvik báňských záchranářů probíhá v souladu se standardy uvedenými v „Příručce výcviku báňských záchranných sborů a záchranných akcí“, kterou vydala MASHA. Tato příručka a jiné podpůrné materiály pro výcvik sestávají z rukověti pro vedoucího, manuálu pro účastníky, seznamu základních dovedností, interaktivních CD a podrobně popisují záchranné postupy a působí jako doporučení pro dobrovolné záchranáře a operátory na dolech. Všichni dobrovolní záchranáři musí jednou za rok projít lékařskou prohlídkou, která obsahuje funkční test dýchá-

Propagační upoutávka informace Kanaďanů

10

ní, zátěžové EKG a kompletní krevní obraz a rozbor moči.

O ORGANIZACI BZS BLÍŽE Systém BZS v provincii Ontario má k dispozici výzbroj na oblastních a závodních báňských záchranných stanicích, zabezpečovanou, jak již bylo řečeno, MASHA. Na stanicích je připraveno 400 dýchacích přístrojů BG 4 (Dräger). a další standardizovaná výzbroj pro hašení a ostatní druhy zásahů. Počet dýchacích přístrojů na závodních báňských záchranných stanicích je stanoven podle její lokalizace ve vztahu k sousedním stanicím a ostatním provozovaným dolům. Vzdálené doly jsou vybavené šestnácti dýchacími přístroji BG 4 a mají dostatek příslušenství, aby vydržely v zásahu do doby, než se dostaví pomoc z jiných dolů. MASHA vlastní, kromě pracovních dýchacích přístrojů a jejich příslušenství, i jiné dýchací a oživovací přístroje, měřicí přístroje pro kontrolu složení a stavu ovzduší, lezeckou techniku, termokamery, střihací zařízení, trhací zařízení, zvedací vaky a další hydraulická záchranářská zařízení, udržuje je a provádí výcvik v jejich použití. Každý vedoucí oblastní báňské záchranné stanice je zodpovědný za dohled na záchranářské aktivity ve stanovené oblasti. To zahrnuje pomoc při výcviku na první zásah, provádění školení, vedení periodických kontrol, zajišťujících, že výzbroj, kterou vlastní MASHA, je udržovaná podle pokynů výrobců. V případě havárie vystupuje jako konzultant a poskytuje rady během mimořádné události na dole. Vedoucí oblastních stanic tedy nejsou ve funkci řídící likvidaci havárie nebo sbory. Vedoucí oblastních stanic (konzultanti) mají k dispozici plně vybavená záchranářská vozidla, aby mohli kdykoliv zareagovat na nějakou nehodu. V každém vozidle jsou další dýchací přístroje, jejich příslušenství a různá výzbroj, která může být použita při nehodě. V případě, že by vedoucí oblastní stanice nebyl z osobních nebo jiných důvodů schopen se zúčastnit likvidace nehody, tak jej nahradí zástupce z řad záchranářů dolu, který má největší zkušenosti z přípravy na zásahy a orientuje se na dolech v přidělené oblasti. Zastoupit ho může také vedoucí sousední oblastní stanice. Každý vedoucí oblastní báňské záchranné stanice připraví roční plán, kde jsou uvedené kontakty, zdroje, výzbroj a počty příslušenství, který je zahrnutý do sumárního plánu provincie. Plány jsou dodány na všechny provozované doly.

Hlavní zásady BZS Hlavní zásady pro báňské záchranářství v provincii Ontario jsou standardizace, konzistence a neustálé zdokonalování. Standardizovaná výzbroj se

používá na každé oblastní a závodní báňské záchranné stanici a je základem pro úspěch programu. Tato zásada dovoluje, že záchranáři mohou zasahovat na kterémkoliv dole v celé provincii a dokáží použít výzbroj. Dobrovolní záchranáři nepotřebují nějaký další dodatečný výcvik pro to, aby mohli být začleněni do jiného záchranného sboru v případě poskytnutí pomoci sousednímu dolu. V „Příručce výcviku a nasazení báňských záchranářů“ je uvedena veškerá výzbroj, která se používá, postupy a standardy stanovené pro záchranářský program. Dodržení standardů a postupů je posilováno pravidelným výcvikem a soutěžemi, které pomáhají zlepšit dovednosti a znalosti dobrovolných záchranářů. Standardizovaný materiál pro výcvik pomáhá dosáhnout sjednocení výuky. Jakmile je do výzbroje dodané nové vybavení, je ihned zpracován příslušný nový manuál pro školitele a účastníky. Od počátku báňské záchranné služby daly vládní vyšetřovací komise důlních nehod mnoho doporučení, která pomohla formovat záchrannou službu do dnešní podoby. Legislativou je požadováno, že každá závažná nehoda musí být prošetřena. Navíc každá nehoda, na jejíž likvidaci se podílejí záchranáři, musí být vyšetřena a analyzována tak, aby se zjistila slabá místa a možnosti pro zlepšení. Doporučení jsou předávána vedoucímu likvidace havárie a všem provozovatelům dolů. MASHA udržuje poradní komisi TAC (Technicl Advisory Committee), složenou ze zástupců reprezentujících průmysl, vládu a MASHA. TAC dává rady a doporučení k systému BZS. Pečuje o trvalé zdokonalování připravenosti na zdolávání nehod doporučeními k obsahu výcvikového programu, dává požadavky na záchranářskou výzbroj, na výzkumné projekty a na změny v příručce báňského záchranářství. Komise je velmi aktivní, zasedá každý kvartál a stará se, aby byly splněny požadavky BZS. Nezbytnou součástí trvalého zdokonalování báňského záchranářství je také výzkum, jehož oblasti určuje TAC. Výzkum realizují akademické instituce, zatímco MASHA zajišťuje relevanci projektů zainteresováním provozovatelů dolů a zajišťuje hlavně přenos poznatků na pracoviště. Současné výzkumné projekty jsou zaměřeny na vytvoření virtuálního tréninkového programu pro osoby řídící záchranné akce a na výzkum

tepelné zátěže záchranářů v podmínkách extrémních hloubek dolů v provincii Ontario.

STAVY ZÁCHRANÁŘŮ V současné době MASHA zaměstnává 12 osob, které jsou zodpovědné za realizaci systému BZS pro doly. Úkolem je dozírat na výcvik, zajistit aby výzbroj byla udržovaná podle standardů, kontroluje systém připravenosti na likvidaci nehod a poskytuje podporu a radu během zásahů. Na dolech je více než 750 záchranářů. Základní jednotkou pro zásah je pětičlenná četa skládající se z četaře (capitan), zástupce četaře (vice-capitan) a tří záchranářů (number two, number three, number four man). Za zajištění přiměřeného počtu vycvičených záchranářů a jejich dosažitelnost pro případ potřeby odpovídá provozovatel dolu.. Pro rozsáhlejší nehody mohou být povoláni na pomoc záchranáři ze sousedních dolů. Dále je na dolech v provincii padesát mechaniků báňské záchranné služby, kteří mají speciální výcvik pro údržbu a opravy výzbroje podle standardů doporučených výrobcem. Mechanici provádějí rutinní údržbu výzbroje a výstroje i během zásahu.

Oblastní stanice báňské záchranné služby v Onapingu

covačů a pěny) je udržována na oblastních a závodních záchranných stanicích. Závodní báňská stanice ovšem slouží nejen jako sklad záchranářské výzbroje a výstroje, ale může být využita i pro ubytování během likvidace nehody.

VÝZBROJ Dobrovolní záchranáři jsou cvičeni v používání, ošetřování a údržbě různých dýchacích přístrojů a částí výzbroje, určených pro likvidaci požárů a jiných nehod. Dýchací přístroj BG 174 byl nahrazen typem BG 4. Zkoušečky RZ 25, které se už nevyrábějí, jsou nyní nahrazovány elektronickým přístrojem Test in 6100. Jako sebezáchranné se používají přístroje s chemicky vázaným kyslíkem OXY SR 45 a při nehodách SSR 90s firmy Auer. Nové sebezáchranné přístroje nebyly vyvíjeny po řadu let a MASHA nyní hledá vhodnou modernější náhradu. Pro měření plynů se používají přístroje ITX vyráběné firmou Industrial Scientific. Dále se používají termokamery firmy MSA, oživovací přístroje Carevent, pěnové generátory, hydraulická zařízení, zvedací podušky, střihací zařízení, lezecká technika. Nákup a dodávky jsou realizovány centrálně, aby se zajistila standardizace a možnost zapůjčování mezi oblastmi a doly. Značná rezerva spotřebního materiálu pro případ větší havárie (pohl-

VÝCVIK Program školení a výcviku má několik jednotných certifikovaných úrovní, na něž navazuje opakovací školení. Základní školení trvá 5 dnů. Jsou v něm probrány důlní plyny, záchranářská výzbroj a školí se používání dýchacích a oživovacích přístrojů. Účastníkům se předvedou praktické aspekty namáhavého zásahu v podzemí. Znalosti se ověřují písemným testem a dovednosti praktickou zkouškou. Pro udržení aktivního členství v báňském záchranném sboru musí záchranáři absolvovat pravidelný výcvik v rozsahu 6 směn (každé dva měsíce 8 hodin) a prokázat schopnost používání výzbroje. Praktický výcvik se koná pod dohledem vedoucího oblastní stanice. Mnoho provozovatelů dolů má vzájemná ujednání o pomoci v případě nehody, aby tak zajistili přiměřený počet vycvičených záchranářů pro první zásah. Proto se provádí výcvik i na sousedních dolech, aby se záchranáři seznámili s konkrétními podmínkami.

Několik dat o báňské záchranné službě v kanadské provincii Ontario Rok Požáry hlášené ministerstvu práce Požáry hašené záchranáři Závaly, průtrže, průvaly Jiné nehody Záchranářské zásahy celkem Počet zachráněných Počet vyproštěných post ex. Počet čet v zásahu

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

121 3 2 8 13 0 0 31

92 10 1 6 17 0 0 53

141 10 1 9 20 20 1 42

119 9 6 1 16 20 1 48

89 6 2 1 9 3 1 41

64 9 2 0 11 0 5 46

63 7 3 3 13 0 4 43

31 2 0 8 10 0 1 46

11

Po dvou letech činnosti ve sboru je možnost absolvovat další školení zaměřené na speciální výzbroj a dýchací přístroje, kontroly BG 4, lanovou techniku, trhací zařízení, zvedací vaky a další speciální techniku. Databáze výcviku vedená MASHA zachycuje aktivity všech dobrovolných záchranářů a tím poskytuje profil každého dobrovolného záchranáře. Je přístupná záchranářům a zaměstnavateli a napomáhá k udržení úrovně výcviku i v oblasti zkoušení a provozování výzbroje. Pro zaměstnance, působící v podpůrných funkcích, je určen třídenní učební program, zahrnující školení k provádění údržby a oprav výzbroje, dýchacích přístrojů, měřicích přístrojů atd. Absolventi jsou pak schopni pomáhat vedoucímu oblastní stanice. Program manažerského školení je určen osobám, dozírajícím na provádění záchranářských zásahů. Zaměřuje se na zlepšování dovedností řešení problémů a rozhodování, což jsou základy řízení během zásahu. Účastníkům je předvedena výzbroj a postupy, které záchranáři používají a komunikační zařízení. Praktické aspekty manažerského programu jsou zaměřeny na řešení scénářů nehod v provincii Ontario.

SOUTĚŽE ZÁCHRANÁŘŮ Protože počet zásahů záchranářů není velký, jsou nezbytnou součástí programu každoroční soutěže záchranářů jak v jednotlivých oblastech, tak v celé provincii. Součástí soutěže je písemný test znalostí, kompletace a zkoušení dýchacích přístrojů a řešení problému v podzemí s nasazeným dýchacím přístrojem po dobu dvou hodin v podmínkách, které odpovídají co nejvíce skutečnosti. Podle přednášky Alexe Grysky na 3. konferenci IMRB v Nashville Václav Smička, HBZS Ostrava

Den rakouského báÀského záchranáfiství Dokončení ze strany 1 Po uvítacích proslovech starosty Hallstattu Petera Schueze, Mgr. Roberta Wasserbachra z Hospodářské komory Rakouska, v jejímž rámci je rakouská Hlavní stanice báňské záchranné a protiplynové služby zřízena, a Dipl.- Ing. Mgr. Arthura Mauera z báňského úřadu vystoupil technický ředitel hostitelské firmy Salinen Austria Dipl.- Ing. Ernst Gaisbauer, který seznámil účastníky se strukturou společnosti, hospodářskými výsledky a způsobem dobývání soli. Společnost Salinen Austria zaměstnává na třech dolech v Altaussee, Bad Ischlu a Hallstattu a na jednom povrchovém závodě celkem 152 zaměstnanců, z nichž je 45 vycvičených báňských záchranářů a dalších 6 zaměstnanců je zařazených v technické skupině, která může podpořit báňské záchranáře nasazením speciálních přístrojů. Členové této technické skupiny nejsou vycvičeni v používání dýchacích přístrojů. Společnost provozuje 77 km důlních děl. Součástí společnosti jsou i 3 hornická muzea, která si v loňském roce prohlédlo 314 000 návštěvníků. V hlavním programu vystoupili s odbornými tématy další hosté. Současný stav legislativy báňské záchranné služby v Rakousku přiblížil zástupce ministerstva hospodářství a práce Dipl.Ing. Thomas Spörker. Vedoucí Hlavní stanice báňské záchranné a protiplynové služby Dipl.- Ing. Willhelm Schön prezentoval současný stav báňské záchranné

a protiplynové služby. V obvodu působnosti této stanice je 70 důlních podniků a 13 podniků, které těží plyn. Celkový stav čítá 12 záchranářských čet. V případě potřeby by mohlo být nasazeno i 29 příslušníků rakouské armády, kteří jsou vycvičeni v používání dýchacích přístrojů a úzce spolupracují s báňskou záchrannou služZáchranáři ze tří států u ústí štoly bou, stejně jako členové hasičských záchranných sborů z okolí dolů a tunelů, kteří taktéž s báň- Dräger prezentovali nový regenerační skou záchrannou službou spolupracují chladič k dýchacímu přístroji BG 4 pro a zúčastňují se cvičení. Na území opakované použití a masku pro dýchací Rakouska je dále připraveno na podporu přístroj BG 4 s možností příjmu tekutin zásahu báňských záchranářů celkem 25 během zásahu. čet pracovně technických skupin. Pro V prostoru před zasedacím sálem byly nasazení je k dispozici 89 dýchacích pří- vystaveny pracovní a sebezáchranné strojů BG 174. dýchací přístroje a měřicí přístroje firem Dipl.- Ing. Wolfgang Roehl vedoucí Dräger a AUER, přetlakové vzduchové HBZS Clausthal-Zellerfeld informoval hadicové dýchací přístroje firmy Bartels o činnosti německého Výboru pro báň- Riegel a nové typy lehkých hlavových ské záchranářství z pohledu národních svítidel s osazením LED od firmy KSEa mezinárodních aspektů. My jsme v naší Lights Hagen v SRN. přednášce představili aktuální stav báňDruhý den jednání se uskutečnilo sposké záchranné služby v České republice. lečné cvičení rakouských záchranářů. Zajímavé byly přednášky hostů Jeho námětem byl požár rozvaděče v solz muničního skladu v Buchbergu ném dole a zranění dvou horníků, kteří o dýchání a zástupce firmy CKK použili chybnou útěkovou cestu a byli na z Leverkusenu o komunikaci při neho- ní zraněni padající horninou. Cvičení se dách a haváriích. Firma AUER informo- kromě báňských záchranářů zúčastnil vala o změně sídla zastoupení v Rakous- i místní hasičský záchranný sbor a byl ku, o nových regionálních zástupcích nasazen i vrtulník Spolkového ministera představila měřicí přístroje typu Orion stva obrany. plus a Evolution 5000. Zástupci firmy Text a foto: Václav Smička

Pfied 20 lety na dole Stolzenbach Dne l. června 2008 vzpomeneme na smutné dvacáté výročí od tragédie na posledním těžícím hlubinném hnědouhelném dole v Borkenu, severně od Frankfurtu nad Mohanem v Hessenské oblasti v tehdejší Spolkové republice Německo. Tragický výbuch uhelného prachu si vyžádal 51 obětí a zasáhl až na povrchu, kde bylo poraněno dalších 8 pracovníků. Šesti horníkům se podařilo za dramatických okolnosti z dolu zachránit po 65 hodinách. Příčiny a okolnosti tohoto tragického výbuchu byly podrobně prošetřeny a bylo jednoznačně prokázáno, že k výbuchu vysušeného hnědouhelného prachu došlo při likvidaci ocelové výztuže v chodbě, která osm let sloužila k pásové dopravě uhlí z revíru. K likvidaci ocelové výztuže byly použity nálože skalních trhavin, volně přiložených k ocelové výztuži. Vzdušnou rázovou vlnou výbuchu trhavin byl rozvířen jemný a vysušený hnědouhelný prach zpoza výztuže, jehož hranice výbušnosti jsou podstatně nižší než u běžného „čerstvého“ hnědouhelného prachu. Všechny v té době zjištěné okolnosti byly popsány v odborném tisku a také v listovce Záchranář (viz literaturu). Riziko nahromaděného vysušeného hnědouhelného prachu tak potvrdily skoro po sedmi létech závěry vyšetřovací vládní komise k tragédii na dole Pluto v Severočeském hnědouhelném revíru dne 3. září 1981. Také zde bylo prokázáno při vyprošťování posledních dvou obětí v komoře po dvou měsících od vzniku nehody, že po tzv. pilířové ráně (v nadloží sloje jsou tvrdé argelity) došlo k uvolnění jemného a velmi výbušného vysušeného uhelného prachu zpoza výztuže. Toto mračno jemného

prachu vytvořilo výbušnou směs, což potvrdily i odebrané vzorky. Jednou z pravděpodobných příčin mohlo být, že taková směs se v tragický den dostala nad rozhořelý zápar. To bylo také jediné místo, z kterého bylo na 65 metrů výztuže vyhořelé, než byl celý úsek uzavřen hrázemi. Ještě jedno je vhodné připomenout: Můj dobrý kamarád, tehdejší vedoucí HGRW v Essenu, pan Funkenmayer, si postěžoval, že bylo na škodu, že jsme tato naše zjištění při vyšetřování nehody na Plutu nepublikovali v cizině. Zajisté by nedošlo k tak velké tragédii později na dole Stolzenbach. Konec konců i v černouhelných dolech s výskytem metanu se zjišťuje, že v mnoha případech důlních neštěstí se vyskytly trinární heterogenní směsi metanu a jemného vysušeného uhelného prachu se vzduchem, v nichž je dolní hranice výbušnosti směsi snížena, a to velmi podstatně. Ing. L. Hájek Literatura Hájek, L. Výbuch v Borkenu. In: Záchranář 7/1988 Papřok, F. Rozhodnost a zkušenost zachránily životy. In: Záchranář 12/1988 (s použitím článku v čas. Bezopasnosť truda v promyšlennosti 10/1988) Vítkovský, M. Příčiny důlního neštěstí na hnědouhelném dole Stolzenbach. Překlad článku z časopisu Glückauf 126/1990, č. 1/2 s.52.. In: Záchranář 6/1990 Hájek, L. Vzpomínka na Sto1zenbach. In: Záchranář 12/1994 (s použitím článku v čas. Braunkohle č. 3/1994)

Obnovení těžby v sárském revíru Těžba v sárském revíru, která byla zastavena po důlním otřesu o síle 4. stupně Richterovy stupnice dne 23. 2. 2008, vyvolaném dobýváním uhlí, byla po předložení všech požadovaných podkladů ze strany těžební společnosti na základě povolení báňského úřadu v Saarbrückenu obnovena v ranní směně dne 1. dubna 2008. Z celkového počtu zaměstnanců kolem 3 900 nastoupilo do práce tisíc, kteří rozjíždějí porub ve sloji Grangeleisen a připravují těžbu v dalším porubu. Ostatní zaměstnanci by měli zahájit práci postupně během následujících měsíců. Původní denní těžba 13 000 t se tak po plném najetí prvního porubu sníží na jednu třetinu a postupně by mohla dosáhnout dvou třetin původní těžby. Těžba ve sloji Primsmulde, kde byl důlní otřes vyvolán, byla definitivně zastavena, protože za současného stavu nelze vyloučit opakování otřesů nadloží s výskytem asi 200 m pískovce. Bylo velkým štěstím, že jevem vyvolaným v dole nedošlo ke zranění osob a větším škodám v podzemí. V roce 2007 se v oblasti dolu Ensdorf událo celkem 53 otřesových jevů a v roce 2008 do 23. února již 35. Četnost a síla otřesů měla narůstající tendenci. Otřesové jevy v oblasti dobývání (zkrácená tabulka) Datum

9. 6. 2007 26. 9. 2007 10. 11. 2007 26. 11. 2007 5. 12. 2007 11. 12. 2007 3. 1. 2008 16. 1. 2008 26. 1. 2008 23. 2. 2008

stupeň podle Richtera

rychlost horizont. kmitání [mm.s-1]

3,6 2,8 3,3 3,5 3,0 3,0 3,4 2,8 3,5 4,0

29,0 10,5 36,2 21,1 18,5 14,7 42,3 13,1 20,8 93,5

Podle normy DIN 4150 může rychlost horizontálního kmitání přes 5 mm.s-1 způsobit poškození budov. Na základě rozhodnutí představenstva společnosti Ruhrkohle AG bude těžba v sárském revíru definitivně skončena v roce 2012, což je dříve než bylo původně plánováno. Podle webových stránek společnosti RAG a novin Saarbrücker Zeitung V. Smička, HBZS Ostrava

ZÁCHRANÁŘ ● čtvrtletník pro báňské záchranáře a vedoucí techniky důlních závodů ● vydává OKD, HBZS, a. s., Ostrava-Radvanice ● redakční radu řídí Ing. V. Pošta, členové P. Faster, P. Melicher, P. Milostný, Ing. F. Papřok, Ing. Z. Pavelek, J. Provázek, V. Smička, Ing. J. Šebesta ● odborné a technické poradenství fa FASTER ● redakce a administrace OKD, HBZS, a. s., Lihovarská 10, 716 03 Ostrava-Radvanice ● Tisk: Ringier Print CZ a. s., Na rovince 876, 720 00 Ostrava-Hrabová ● Toto číslo vyšlo v květnu 2008 ● Reg. zn.: MK ČR E 12766 BEZPLATNĚ