Jindřich Nádvorník
Podnikatel z Vysokého Mýta vybudoval firmu, která se stala významným světovým hráčem
Evropský podnikatel, str. 11
Tomio Okamura a Rostislav Vondruška Pomohou fondy EU dostat turisty do regionů – řeší odborníci na cestovní ruch
Zaostřeno na téma měsíce: str. 4
Jan Procházka
Právník rozebírá situaci kolem Lisabonské smlouvy
Publicistika, str. 14
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 Prezentace, str. 20
číslo 05 / 2008
ročník 5
Barroso jednal v Praze
Prezentace, str. 19
Domov Expres
Ruská roadshow na kolejích
Nové kompletní pojištění nemovitostí
CzechTourism přichází s neotřelým nápadem, jak propagovat turistickou destinaci.
Publicistika, str. 13
Lobbing pod dohledem
Jiří Vačkář, náměstek ministra pro místní rozvoj Podle statistických údajů se prozatím může zdát, že dostávat turisty do českých regionů se příliš nedaří. Praha je z hlediska cestovního ruchu v ČR fenoménem, protože se dlouhodobě podílí výrazně více než 50 % na celkovém příjezdovém cestovním ruchu. Tento trend se spíše neustále obrací v neprospěch českých regionů, kdy se v roce 2006 Praha podílela na příjezdovém cestovním ruchu 57,5 % a v roce 2007 to bylo již 60 %. Regiony se poté rozdílným způsobem podílejí na zbytku příjezdů zahraničních turistů. Důvodem je také změna struktury návštěvnosti České republiky: do ČR začali méně přijíždět turisté z tradičních destinací (zejména Německa) a naopak více přijíždějí turisté z jiných destinací (např. Japonska), kteří více vyhledávají Prahu. Regiony se stávají spíše cílem domácích turistů a výrazně se tak podílejí na domácím cestovním ruchu České republiky. I přes to, že tento trend zůstává pro české regiony dlouhodobě negativní, představují strukturální fondy do budoucna z hlediska rozvoje cestovního ruchu významnou příležitost, která jistě přispěje i ke zvýšení návštěvnosti českých regionů. Změna tohoto trendu je však otázkou několika příštích let, kdy se projeví pozitivní efekty z investic, které jsou v této době v regionech realizovány, což je i cílem aktivit v oblasti cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj.
cena 15 Kč/25 SKK
Evropský parlament odhlasoval nová pravidla registrace lobbistů. Jak se na jejich působení ve strukturách EU dívají europoslanci za Českou a Slovenskou republiku, to se dozvíte z naší ankety.
Školské reformy v Evropě, str. 17 Na dvoudenní pracovní návštěvě Prahy byl předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Setkal se s premiérem Mirkem Topolánkem, prezidentem Václavem Klausem a zúčastnil se i Evropského jaderného fóra. Více se dozvíte na stranách 2 a 3 Evropských novin. foto: www.vlada.cz
Češi lákají na památky, lázně a kongresy ČESKÁ REPUBLIKA - Turismus v České republice zažívá mimořádný rozkvět. Do země už nejezdí lidé jen trávit dovolenou, tuzemsko se stává také kongresovou velmocí. Podle prognóz sdružení World Travel and Tourism Council poroste zájem o Českou republiku i celý letošní rok. Zmírní ho ale dopad globální hospodářské krize. Odborníci se shodují, že na rozkvět českého cestovního ruchu může členství republiky v Evropské unii. „Členství v Unii přineslo zemi prospěch v několika rovinách. Díky vyšší důvěře investorů a volnému přístupu na evropské trhy zaznamenala republika skutečně vysoký hospodářský růst. Vstup do EU pozitivně ovlivnil i ces-
tovní ruch, protože podobně jako v případě investorů se zvedla důvěra zahraničních turistů méně dobrodružné povahy v Českou republiku jako cílovou destinaci,“ zhodnotil Michal Mravinač z Metropolitní univerzity v Praze. Co v republice turisté vyhledávají? Nejvíce je láká Praha a památky UNESCO. Tedy
především Český Krumlov nebo Kutná Hora. Japonce fascinuje metropole, například Holanďany zase česká příroda. Do republiky však už nepřijíždějí lidé jen za rekreací. Světovými trendy jsou dnes volunturismus nebo léčebný turismus. (pokračování na straně 4)
Zatiaľ pridajme aspoň úsmev, ten nič nestojí SLOVENSKÁ REPUBLIKA - Cestovný ruch je jedným z odvetví, pre ktoré vstup do Európskej únie znamenal na jednej strane akceleráciu rozvoja, no zároveň tvrdo poukázal na slabiny tohto rýchlo rozvíjajúceho sa priemyslu (konkurencieschopnosť podnikov cestovného ruchu, kvalita služieb, jazyková úroveň zamestnancov). Slovensko - krajina nachádzajúca sa v srdci Európy, križovatka historických aj súčasných ciest je malé územie, kde môže turista nájsť takmer všetko. Výhodná geografická poloha, ale hlavne bohatstvo, spočívajúce v prírodnom potenciáli, kultúrno-historickom dedičstve, bohatých ľudových tradíciách, zvykoch, ľudovej architektúre, to všetko bude predstavovať pri správnej propagácii a zostavení komplexného produktu lákadlo pre zahraničných turistov. V posledných rokoch čaro domoviny spätne objavuje čoraz väčšie množstvo domácich
účastníkov cestovného ruchu. Spomínaný potenciál cestovného ruchu (CR) je pýchou nielen Slovenska, ale obohacuje celkové bohatstvo a potenciál Európskej únie. VOĽNOSŤ POHYBU OTVÁRA NOVÉ MOŽNOSTI Ak hovoríme o tradíciách, núka sa spomenúť staré múdre príslovie „každá palica má dva konce“. Aké sú teda pozitíva a negatíva pre CR v Slovenskej republike po jej vstupe do Eu-
rópskej únie? Rozvoj CR si vyžaduje voľnosť pohybu. Odstraňovanie cestovných formalít (rušenie vízových povinností, vstup do schengenskej zóny), smerovalo k tomu, že na prekročenie hraníc postačuje euro-občanovi občiansky preukaz. To prispieva k rozvoju aktívneho a pasívneho zahraničného cestovného ruchu. Národná banka Slovenska udáva devízové príjmy z aktívneho zahraničného cestovného ruchu, za prvé dva mesiace roku 2008 objem 7,8 mld. Sk – nárast o 15% oproti rovnakom období roku 2007. (pokračovanie na strane 5)
Školské reformy Řada evropských zemí v posledních letech přistupuje k rozsáhlejším reformám školství. Naši zahraniční zpravodajové referují o situaci ve Španělsku, kde se protestovalo proti liberalizaci školství před dvěma lety, ve Francii, kde chce prezident Sarkozy zavést občanskou a mravní výuku a v Německu, kde se chtějí zaměřit na 2. stupeň základních škol.
INZERCE
2 Evropské horizonty Zdeňka Velíška
Chvilka pravdy Josého Barrosa v Praze Na pozvání Senátu ČR navštívil Prahu José Barroso. Od českých novinářů dostával při té příležitosti hlavně dvě otázky. Zda si myslí, že se podaří ukončit ratifikaci Lisabonské smlouvy do konce roku a zda má obavy z českého předsednictví EU. Předseda Evropské komise měl na obě otázky jen optimistické odpovědi. Lisabonská smlouva schválena bude, Česko předsednictví zvládne. Pak dostal - v pořadu „Evropské události“, vysílaný na ČT 24 - otázku, zda si myslí, že Evropská komise a národní vlády dělají dost pro to, aby lidé v Evropě chápali, proč je pro ně Evropská unie důležitá. A kupodivu, Barroso přestal být hladce diplomatický a pustil se i do pomyslné polemiky. Pomyslné proto, že mu nikdo neodporoval. Ale asi docela správně vycítil v té otázce osten. Evropská komise podle něho dělá maximum. Jako příklad uvedl svou návštěvu Prahy a diskuzi se senátem a podobné návštěvy parlamentů ve všech členských, ba i nečlenských evropských zemích, které vykonal on sám nebo komisaři EK. Co dělají v té věci národní vlády, to je podle Josého Barrosa jejich zodpovědnost a EK to respektuje. Nemíní diktovat intenzitu informačního toku uvnitř členských států. Ale problém informovanosti evropské veřejnosti o významu EU se dá vidět také z druhé strany, řekl. Zodpovědnost za to, kolik toho lidé vědí o významu Evropské unie pro osud evropských národů, a tedy i pro ně, je i na každém jednotlivci. A pak na médiích, z kterých by se měli lidé o smyslu a významu existence Evropské unie dozvídat. Ani v tom bych s předsedou EK nepolemizoval. Naopak. Já si to myslím také. Ale média, věrná své úloze hlídacího psa demokracie, se spíš dívají na evropskou strukturu a její orgány tak, jako se dívají na orgány moci své země, tedy s kritickým odstupem. S investigativním pudem najít chybu. Ale v případě Evropské unie vyvolává tenhle přístup médií něco jiného než v případě orgánů národní moci. Není tu stejná zpětná vazba. Brusel na konkrétní invektivy a kritiky nezareaguje, neboť v daný okamžik netuší, že byly vyřčeny a v obecné rovině neví, jakou atmosféru vůči němu národní média vytvářejí. Národní parlament, národní vláda, ty na každou invektivu domácího tisku zareagují okamžitě. Jinak by ztrácely šanci na znovuzvolení. A k tomu, aby svou reakci daly najevo, mají v médiích možnost. Reakce Bruselu, kdyby nějaká byla, by do národních médií ani tak snadnou cestu neměla. Důsledkem toho je, že veřejnost členských zemí Unie si na Brusel a na význam Unie pro sebe a svou budoucnost vytváří názor jen na základě pozic, které k Unii zaujímá domácí tisk, rozhlas, televize. Ty ale nemají povinnost vysvětlovat význam Unie pro budoucnost Evropy. A Brusel sám nemá nástroj, kterým by o významu Unie systematicky přesvědčoval občany uvnitř členských států; nemá nástroj, kterým by u národů a v každém z nás vzbudil pozitivní vztah k myšlence evropské jednoty a evropské integrace. Ostatně, co je to za pojem, Brusel? Brusel je průsečík vůle sedmadvaceti vlád, nic víc. Ani se nedivím, že Barroso nebyl v odpovědi na tu otázku diplomatický. Uvědomuje si, že nepřesvědčení lidé nebudou přesvědčovat své vlády a své poslance, aby se v tom evropském průsečíku národních vůlí intenzivněji podíleli na posilování významu Evropské unie, na upevňování její schopnosti bránit Evropu v nelítostné aréně globálních mocenských zájmů. Na to, že tyto vzájemné zpětné vazby nefungují, nedoplácí jenom „Brusel“. Doplácíme na to všichni.
Eurofon 800 200 200 odpovídá Co znamená symbol Květiny neboli Ekoznačky EU na některých výrobcích? V Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru se mohou spotřebitelé setkat se symbolem Ekoznačky EU v podobě stylizované květiny. Ta je udělována výrobkům šetrným vůči životnímu prostředí. Jedná se o zcela dobrovolný systém fungující již od roku 1992. Přísná ekologická kritéria splňují více než 23 druhy výrobků a služeb. Na Květinu tak můžete narazit na domácích spotřebičích, oděvech, kosmetice a také třeba u turistických ubytovacích služeb. Ekoznačka udělená ubytovacím zařízením a kempům znamená, že dotyčné zařízení efektivně využívá energii, respektuje okolní přírodu a poskytuje vše, co je potřebné k bezstarostnému odpočinku. Hledáte-li pohodlný hotel či kemp na venkově, Květina vás zavede tam, kde respektují životní prostředí používáním obnovitelných zdrojů energie, úsporami vody, omezením množství odpadu a vedením personálu ke správnému přístupu k životnímu prostředí.
ČESKÁ REPUBLIKA A EVROPSKÁ UNIE
EN č. 05 / 2008
Den Evropy se slavil v Praze Slunečný květen vybízí k oslavám. Na pražském Staroměstském náměstí se ochutnávaly územní speciality, hrála hudba a debatovalo se o Evropě. Slavil se Den Evropy. Ve vyzdobených stáncích mohli zájemci získat informace o Slovinsku, které nyní předsedá Evropské unii, zeptat se na jeho zkušenosti s předsednictvím a připravit si argumenty pro předsednictví české v roce 2009. Na stáncích nechyběly ani zprávy o Evropské komisi či o Evropském parlamentu, informace poskytovala také Poradna pro integraci nebo Sdružení pro příležitost mladých migrantů META. Zájem byl podle slov pořadatelů obrovský. Oslavy Dne Evropy nesly v letošním roce název Společně v rozmanitosti, konaly se totiž v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu. Podle organizátorů byla hlavním cílem podpora vzájemného poznávání, porozumění roz-
dílných kultur. Návštěvníci mohli ochutnávat pršut, olivy a cuketové koláčky s cibulí a poslouchat kapelu Trio Zeron, směs tradiční slovinské hudby s jazzem a rockem. Diváci vyslechli také skupinu Terne Čhave, Ewu Farnou, Carlose de Nicaraguu nebo členy seskupení Navigators. Den Evropy tradičně připomíná události 9. května 1950, kdy tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman přednesl prohlášení, kterým dal podnět ke vzniku Evropského společenství uhlí a oceli. Právě Schumanova deklarace se stala impulsem k poválečné spolupráci evropských vlád a základním stavebním kamenem pro pozdější vznik Evropské unie. Vlastimil Růžička
Vláda podpořila volnější pohyb služeb PRAHA - Odstraňování administrativních bariér při přeshraničním pohybu služeb, jednodušší systém při získávání zakázek v členských státech EU nebo příležitost pracovat v zahraničí na základě domácího podnikatelského oprávnění, takové možnosti se otevírají pro české podnikatele v zemích EU či pro zahraniční podnikatele u nás. V půlce května totiž vláda schválila návrh zákona o volném pohybu služeb, který do českého práva začleňuje kontroverzní směrnici o službách - jednu z nejvýznamnějších částí evropského práva posledních let. „Česká republika jako relativně malá země s kva-
lifikovanou pracovní silou bude moci v budoucnu profitovat z exportu služeb podobně, jako nyní profituje z vývozu zboží; tyto závěry potvrzují také nezávislé ekonomické analýzy,“ píše v předkládací zprávě navrhovatel zákona ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Směrnici, která byla po mnoho let předmětem sporů v Evropské unii, schválil Evropský parlament na podzim roku 2006, a do právního řádu členských států má být začleněna do konce roku 2009. Mezi služby, na které se směrnice vztahuje, patří například softwarové společnos-
ti, stravování, stavebnictví, překladatelé, instalatéři apod. Že je se směrnicí EU spokojeno i ministerstvo průmyslu a obchodu je samozřejmé. Vždyť odstraňování administrativních bariér je téma nejen programového prohlášení vlády, ale i českého předsednictví v EU v roce 2009. „Tato směrnice patří mezi předpisy, za které lze evropské instituce pochválit. Za průlomový považuji hlavně institut tichého souhlasu, díky kterému už nečinnost úředníků nepůjde na vrub podnikatele, ale úřadu. Nerozhodne-li správní orgán ve stanovené lhůtě, bude se povolení považovat za udělené. V případě,
že se tento princip osvědčí, budeme uvažovat o jeho zavedení do správního řízení obecně,“ uvedl ministr Říman. Záměr zákona o volném pohybu služeb znamená v praxi novelizaci téměř 40 právních norem. Paragrafované znění zákona připraví ministerstvo průmyslu tak, aby ho v září mohla projednat vláda. „Zákon bude mít pozitivní dopad také do poskytování služeb ve vlastní zemi, tedy i v České republice, protože zavede určité postupy, které se nebudou týkat pouze poskytování služeb v jiné členské zemi,“ dodal ministr. Filip Appl
Na Německo si ještě počkají
Euroskop.cz bude modernější
Na práci v Německu si Češi ještě počkají. List Frankfurter Allgemeine Zeitung přinesl zprávu, že se německá vláda prakticky rozhodla posunout termín, kdy se více otevře ostatním zemím. Zaměstnancům z nových členských zemí Evropské unie se Němci zřejmě budou bránit až do roku 2011.
Vládní portál Euroskop.cz chystá na červen 2008 grafickou i obsahovou proměnu. Struktura stránky se zjednoduší, aby vyhovovala požadavkům moderního webu a umožnila snadno a rychle najít potřebné informace. Nejlépe ve třech až čtyřech kliknutích.
Německo si to vyjednalo už před rozšířením Unie. Odporuje však současným trendům, tedy otevření trhu práce co nejdříve. Toho chce docílit například Rakousko. Tamní ministr hospodářství a práce Martin Bartenstein chce předložit vládě, aby padla pracovní bariéra mezi Rakouskem a dalšími zeměmi Unie už v roce 2009. „Situace v nových členských státech EU je stále lepší a prostě už není pravda, že by tisíce pracovníků v těchto zemích jen čekaly na to, až Rakousko otevře své hranice. Proto bychom měli dosavadní uvolnění urychleně jasně rozšířit pro všechny kvalifikované síly,“ prohlásil ministr Martin Bartenstein. Rakousko svůj pracovní trh pootevřelo už před časem.
Vyjmenovalo padesát profesí, které v zemi chyběly. Lákalo hlavně pracovníky z oblasti stavebnictví, kovoobráběcího průmyslu nebo svářeče. Volný přístup mají Češi do Velké Británie, Irska a Švédska, a to už od roku 2004. V květnu 2006 uvolnily pracovní trh také Portugalsko, Řecko, Finsko a Španělsko. V listopadu téhož roku se pak přidala Itálie a v roce 2007 také Nizozemsko a Lucembursko. „Pracoval jsem chvíli v Británii. Je příjemné, když po vás nechtějí různá povolení. Chtěl bych jet někam blíž, třeba do Rakouska nebo Německa. Snad pochopí co nejdřív, že pro ně nejsme žádnou hrozbou,“ sdělil pětadvacetiletý student Karel Průcha z Hradce Králové. Jan Štifter
Na Euroskopu se objeví nové rubriky Žiji v EU a Podnikám v EU. Budou mít podobu krátkých a praktických hesel. Potřebujete získat informace o registraci vozidla v jiné zemi EU? Víte, že zvíře může mít svůj pas? Rubrika Žiji v EU vás v části o cestování uvede do problému a pomocí odkazů navede na další zdroje informací nebo osoby a instituce, které vám pomohou. Texty připravují odborníci z Hospodářské komory a pracovníci bezplatné linky Eurofon 800 200 200.
Podobně zpracovaná hesla se objeví také u rubriky studium nebo práce, zdravotní a sociální pojištění či důchody. Nová verze internetového portálu Euroskop zvýrazní informace o členských státech Evropské unie. Návštěvníci stránky budou mít možnost využít řady multimediálních map, které ukáží různé podoby evropské integrace. U každého státu připravuje redakce také souhrn praktických informací – jednotlivé podrubriky budou pokrývat tématiku práce a uznávání kvalifikací, vzdělávání, politického systému a o postoje jednotlivých států k evropské integraci.
Viac kompetencií pre Európsky parlament Aj napriek tomu, že len necelá štvrtina – 24% občanov európskej 27-ky si myslí, že má dostatočné vedomosti o Európskom parlamente (EP), cítia prepojenie s touto inštitúciou a chcú pre ňu väčšie kompetencie. Vyplýva to z prieskumu Eurobarometer: Pohľad občanov na EP. Celkovo je EP vnímaný pozitívne alebo neutrálne. Z 26 768 respondentov bolo 1 126 Slovákov (1 106 respondentov z ČR). „Ľudia majú voči EP dôveru, žiadajú pre neho viac právomocí a želajú si, aby Parlament zohral v budúcnosti ešte dôležitejšiu úlohu. Stále však cítia istý informačný deficit, aj keď na Slovensku menej ako v iných krajinách EÚ“, povedal pri prezentácii výsledkov prieskumu riaditeľ Informačnej kancelárie Európskeho parlamentu na Slovensku, Róbert
Hajšel. Na Slovensku prieskum robila spoločnosť TNS AISA Slovakia a jej prestaviteľka Stanislava Chmelíková prezentovala, že až 68% Slovákov si myslí, že je o činnosti EP zle informovaná, pričom priemer v EÚ je 73%. O EP v ostatnom období počulo na Slovensku až 65%, kým v Európe len 42%. Podľa nej EP je vnímaný pozitívne, pretože prijíma rozhodnutia, ktoré sú dôležité pre každodenný život občanov. „Občania majú od EP veľké očakávania“, dodala.
Prieskum sa týkal troch oblastí – vedomostí o EP, imidžu EP a úlohy EP. Pokiaľ ide o vedomosti – Slováci sú z pohľadu sebahodnotenia veľmi kritickí, hoci v objektívnom hodnotení prostredníctvom kvízu dopadli oveľa lepšie (otázky o podmienkach rozširovania EÚ, rozpočte, voľbách do EÚ a výročie vzniku EP). Na štyri otázky odpovedalo úplne správne 21% respondentov a tak sa nám ušla bronzová priečka (ČR – 13% respondentov s plným zásahom = 22.miesto). Slovenskí europoslanci vnímajú prieskum rôzne. Peter Šťastný je spokojný s výsledkami a je presvedčený, že ak by sa niečo podobné uskutočnilo pred prvými eurovoľbami, dopadlo by to úpl-
ne inak - horšie. Irena Belohorská si myslí, že aj keď občan v prvom rade ocení napr. zníženie ceny roomingov, treba sa venovať témam, ktoré sú „v subsiadiarite“, t.z. nespadajú pod celok EÚ, ale „nastavujú členským krajinám a ich politikám akési zrkadlo“. Spomenula nelichotivé štatistiky o výskyte rakoviny prsníka u žien a hrubého čreva u mužov, v ktorých sa SR ocitla na chvoste. Europoslankyňa Monika Flašíková - Beňová by ocenila , keby slovenské média podľa vzoru svojich vyspelých európskych kolegov, vnímali dianie v EP ako súčasť domácej a nie zahraničnej politiky. Viktória Hanová
Energetická budúcnosť Európy – jadro Slovenská republika by podľa premiéra Roberta Fica privítala pomoc Európskej komisie pri riešení energetického deficitu. Ten hrozí po odstávke 2. bloku jadrovej elektrárne (JE) v Jaslovských Bohuniciach v januári 2009. Má sa tak stať na základe uznesenia vlády č. 801 z roku 1999. Slovensko za ostatné roky investovalo do bezpečnosti spomínanej elektrárne osem miliárd korún. Uzavretie elektrárne nepovažuje premiér za otázku jej bezpečnosti. „Všetkým je nám absolútne jasné, že bez jadra nie sme schopní zabezpečiť energetickú budúcnosť v Európe,“ v yhlásil na druhom Európskom jadrovom fóre v Prahe. Pomoc zo strany EK vidí v posunutí plánovanej odstávky najmenej o jeden až dva roky alebo vo v ydaní posudku, ktorý umožní dostavbu 3. a 4. bloku JE v Mochovciach. Nielen Slovensko žiada posun termínu odstávky, ale aj Litva. Po odstavení druhého bloku JE Ignalina by v krajine mohla v ýrazne stúpnuť cena elektriny a hrozí až 4% -ný prepad HDP. Českí priemyselníci, ktorých podporil aj premiér Mirek Topolánek chcú, aby EK v yhlásila jadrovú energetiku za „bezemisný zdroj s pozitívnym dopadom
na životné prostredie a udržateľný rozvoj.“ Tento návrh sa však nestal oficiálnym v ýstupom fóra. Zúčastnení
premiéri, ministri, odborná verejnosť a podnikatelia diskutovali o rizikách jadrovej energetiky a problematike trvalého ukladania rádioaktívneho odpadu. Upozornili na to, že chýbajú hlbinné sklady pre použité palivo. Východiskom by mohlo byť v ybudovanie centrálneho hlbin-
ného skladu pre potreby celej EÚ, alebo zjednotenie požiadaviek a legislatív y pre budovanie takýchto skladov v jednotliv ých krajinách Únie. Európske jadrové fórum v Prahe už tradične sprevádzali protesty aktivistov hnutia Greenpeace. Jakub Hanuliak
Európské horizonty Martina Hrica
Príde raz aj europrezident? Už len historici a Otto Habsburský si spomínajú, že prvé koketovanie so Spojenými štátmi európskymi, pradedom Európskej únie, sa začalo hneď na konci prvej svetovej vojny. A nemeckého(!!!) spisovateľa Ludwiga sa novinár pýtal, kto by mohol byť prezidentom oných hypotetických SŠE alebo ak chcete USE. „Kto iný ako Masaryk?“ – znela suverénna odpoveď. Veľké uznanie Masarykovi, lichotivé poškrabkanie po brušku novorodencovi pokrstenom Československo. I keď bol v tom aj jeden takpovediac bočný úmysel. Tak ako nikdy nebude generálnym tajomníkom OSN Američan, Rus, Číňan, ba ani Brit či Francúz, lebo by sa tým posilnila dominancia veľmocí, to isté môže platiť aj pre národnosť európskeho prezidenta, až raz nejaký bude. Len Masaryka, ktorého by sme Európe mohli ponúknuť, asi že niet. Euroskeptika Klausa či Ivana Gašparoviča by sme ťažko vynukovali, uznáte. Ak Európa dnes predbieha Spojené štáty, nie je to preto, že by ťahúni Nemecko, Francúzsko, pripusťme i Británia zaznamenali ekonomický boom. Je vec matematiky. Jednoducho pribudli ďalšie štáty, vrátane slovenského Detroitu. Rusko sa po gorbačovsko-jeľcinovskom demokratickom páde vďaka autoritárskemu Putinovi a rope znovu dostáva medzi veľmoci, s ktorými treba rátať. A napriek autoritárskemu režimu sa do 20-30 rokov najsilnejšou svetovou veľmocou vraj stane Čína. Európa stojí na rázcestí. Pesimistickí prognostici sa obávajú, že zanikne tak ako pred stáročiami vznikla. Sťahovaním národov. Už Laco Mňačko napísal v emigrácii sci-fi horor, ako sa miliónové vyhladovelé davy z východu valia Európou. Armáda sa ocitne v rozpakoch, predsa nebude masy vrátane žien a detí páliť laserom?! Spamätá sa len Švajčiarsko a ohradí sa dvadsaťmetrovým betónovým múrom. Lenže masy mŕtvych tiel vytvoria rampu smerom hore – i na druhej strane. Padne posledná bašta Európy. Bŕrr. Odborníci oponujú. Miliónové masy sa reálne dnes nemôžu presunúť o tisíce kilometrov. Niet na to ako sa vraví – logistiky. Pesimisti zas vravia, že sa môžu presúvať po tisícoch. A všetko by to trvalo dlhšie. Briti, Francúzi a Nemci vedia svoje. Že ušľachtilé úvahy o multikulturalizme nemusia vždy výjsť. Proti obom možným ohrozeniam, ekonomickému a imigračnému, sa Európa bráni integráciou. Ale akou? Tesnejšou či voľnejšou? S ústavou či len s Lisabonskou zmluvou? S prezidentom či s rotujúcim predsedníctvom? Americký taviaci kotol v Európe samozrejme nemá ako fungovať. Dnešné národy neprišli do Európy včera, aby sa túžili už dnes hrdiť európskou národnosťou či štátnosťou. Len v New Yorku na otázku odkiaľ som, odpovedám, že z Európy. V Londýne som zo Slovenska, v Bratislave som z Gemera a v Rožňave som z Ochtinej. Ale najmladšia generácia už má prvé výhonky európanstva či svetoobčianstva. „Môj domov, moja vlasť je tam, kde mám zaujímavú prácu.“ Možno bude musieť uplynúť niekoľko generácií, kým prirodzený vývoj a pud sebazáchovy postupne privedie národy Európy k ešte tesnejšej integrácii a európskejšiemu povedomiu.
Euro na Slovensku bude foto: www.vlada.cz
POHĽAD ZA HRANICE
MAĎARSKO
Hungarian retro Podľa nemeckého vzoru nazvali maďarskí politológovia náladu v krajine za „OSTalgickú“, to znamená, že si ľudia radi spomínajú na roky socializmu, dokonca väčšina populácie sa teraz domnieva, že vtedy bola šťastnejšia. Nie je to iba dojem, ale prieskumom verejnej mienky podložené tvrdenie. Agentúra GfK Hungária oslovila v máji celú škálu obyvateľstva a vyšlo z toho, že ako sa vzďaluje v čase zmena politického a ekonomického systému (v Maďarsku roky 1989-90 nikdy neoznačovali za revolúciu), tak rastie počet ľudí, ktorí cítia silnejúcu nostalgiu za „starými dobrými časmi“. Pravda, závisí to aj od veku a úrovne vzdelania.
3
SLOVENSKO A EUROPSKA ÚNIA
EN č. 05 / 2008
Otázka, na ktorú prieskumníci čakali odpoveď, znela takto: „Keď si spomeniete na uplynulé desaťročia, podľa vášho názoru v ktorom období boli ľudia v Maďarsku najšťastnejší?“ Šiesti z desiatich dospelých ľudí si myslia, že za socializmu! Spomienky ešte viac skrášľujú minulosť, čiže čím starší človek, tým viac nostalgie. Až 80 percent ľudí nad 50 rokov, 75 percent opýtaných v kategórii 40-49 rokov, 55 percent 30 ročných vyznáva tento „feeling“, kým u najmladších je pomer iba 24 percentný. A ešte jeden rad údajov: iba niečo vyše polovica vysokoškolsky vzdelaných, 62 percent ľudí s maturitou a 65 percent obyvateľstva
so základným vzdelaním bola – podľa momentálneho názoru – šťastnejšia a veselšia pred rokom 1990. Dá sa povedať, že táto „retro-vlna“ je trvalá. Možno pripomenúť napríklad prieskum z roku 1999, v ktorom za najpopulárnejšieho politika minulého storočia zvolili ľudia Jánosa Kádára. Podobný prieskum roku 2006 vyniesol na vrchol takisto Kádára. Nakoniec v piatich parlamentných voľbách od roku 1990 tri tazy vyhrali socialisti, a jedným z faktorov poklesu ich obľúbenosti je teraz aj výrazné dištancovanie sa od kádárovskej éry. Sociológovia a politológovia majú jednoduché vysvetlenie. Na
prvom mieste spomínajú kontrast medzi súčasnou nevypočítateľnosťou a niekdajšími istotami v práci a živobytia vôbec. Aj v iných bývalých socialistických krajinách platí klišé, že ľudia, samozrejme, netúžia po diktatúre, ale po blahobyte, hoci skromnejšom, a vypočítateľnosti. „Paternalizmus“ – to by mohlo byť ďalším kľúčovým slovom pri skúmaní pocitov Maďarov. „Otec štát“ by sa mal o nás postarať! – myslia si, čo im sľubuje paradoxným spôsobom pravicová opozícia, ktorá teda logicky má výrazné preferencie... Gregor Martin Papucsek, Budapešť
Európska komisia na začiatku mája definitívne odobrila, aby Slovenská republika (SR) prijala euro. Od 1.1.2009 sa staneme 16-tou krajinou, ktorá začne používať spoločnú menu. Ešte pred týmto rozhodnutím sa ozývali hlasy, ktoré vyjadrovali isté obavy o udržateľnosť dosiahnutých ukazovateľov, najmä inflácie. Tak ako v krajinách, ktoré už majú tento krok za sebou, nadšenie z eura začínajú striedať obavy z jeho zavedenia. Premiér Robert Fico preto viackrát avizoval prípravu opatrení, ktoré by mali eliminovať negatívny dopad najmä na príjmovo slabšie skupiny obyvateľstva. „Sú to opatrenia, ktoré sa týkajú predovšetkým kontrolných mechanizmov. Vo vláde SR prebehla diskusia aj o pripravovanej trestno-právnej novelizácii, ktorá má zaviesť novú skutkovú podstatu trestného činu – ak niekto špekulatívne a úmyselne bude poškodzovať spotrebiteľa tým, že pristúpi k neodôvodnenému zvyšovaniu cien. Ďalej je potrebné vytvoriť mechanizmy kontroly prerátavania cien, dôsledného dodržiavania dvojitého označovania cien, a samozrejme opatrenia, ktoré smerujú k dôkladnej informovanosti slovenskej verejnosti“, dodal premiér. Plán zavedenia eura bol schválený v roku 2005. „Tu je jasná kontinuita a mňa mrzí , že prestala éra celospoločenského a celopolitického konsenzu vo významných medzinárodných európskych témach“, konštatoval premiér Fico. Teraz sa čaká na júl. Vtedy bude známy konverzný kurz, podľa ktorého sa slovenské koruny prepočítajú na eurá. „Vláda bude zastávať názor, že Slovensko potrebuje čo najsilnejší kurz, teda aby ľudia za euro dali čo najmenej slovenských korún“, povedal premiér. Vývoj kurzu koruny počas posledných dní ukazuje, že zatiaľ sa premiérovi jeho želania plnia. Od augusta sa v obchodoch objavia cenovky v oboch menách. Povinné duálne zobrazovanie cien potrvá do konca roka 2009. Do polovice januára budú v obehu obe meny. Vypracovaný je aj harmonogram bezplatnej výmeny mincí a bankoviek za eurá.
4
TÉMA MĚSÍCE
EN č. 05 / 2008
Češi lákají na památky, lázně a kongresy (pokračování ze strany 1) LÁKÁ VOLUNTURISMUS I CESTY ZA OPERACEMI Volunturismus můžeme česky přeložit jako dobrovolnickou turistiku. Jedná se o spojení dovolené s aktivní pomocí navštíveným oblastem. Účastníci takových zájezdů během týdne pracují a o víkendu poznávají zemi jako běžný turista. „Typy pomocí mohou být různé od neodborných manuálních prací přes výuku jazyků až po vysoce odbornou lékařskou pomoc,“ vysvětlovala Lenka Šindelářová, tisková mluvčí společnosti CzechTourism. Žebříček osmi nejžhavějších dobrovolnických destinací vede Ekvádor, Bolívie a Malawi. Čím dál tím více se však v tomto směru uplatňuje také Česká republika – podobně jako na Slovensko sem jezdí lidé kvůli ochraně přírody. Nabídka zatím není příliš široká. Zájemci mohou například obnovovat ekosystémy, které zničily kyselé deště v Jizerských horách. Stále více se v České republice uplatňuje také léčebný turismus. Jedná se o fenomén 21. století, který má své kořeny už ve staro-
věku. Řekové a Římané tehdy putovali stovky kilometrů za léčivými vodami či zázračnými léčiteli. Dnes podobně cestují lidé kvůli podstoupení léčebného či zkrášlovacího zákroku. Portál Forbestravel.com zveřejnil v lednu žebříček deseti nejlepších destinací léčebného turismu na světě. Česká republika se v něm umístila na čtvrtém místě. Předstihl ji Singapur, Mexiko a Kostarika. Zejména Prahu lidé vyhledávají pro cenově dostupnou plastickou a estetickou chirurgii. Zákroky tu jsou přibližně dvakrát levnější než ve Velké Británii. Do Česka se cestuje také za operacemi očí, ortopedickými a stomatologickými zákroky či léčbou neplodnosti. „Česká republika je pro zahraniční turisty rozhodně zajímavá. Stoupá návštěvnost z asijských zemí. Je to určitě spojeno s růstem prestiže v důsledku vstupu do Evropské unie,“ uvedl pražský politolog Jan Bureš. KONGRESY HLAVNĚ V PRAZE A NA JIŽNÍ MORAVĚ Česká republika zažívá příliv turistů také díky kongresům, je-
jichž počet se rok od roku zvyšuje. Jen v roce 2007 se jich tu uskutečnilo 3507, tedy o téměř devět procent více než v roce 2006. Vzrostl i počet jejich účastníků – z 655 227 v roce 2006 na 701 166 v roce 2007. „Čtyřicet procent ze všech akcí se konalo v Praze, druhé místo patřilo Jihomoravskému kraji a třetí místo obsadil Moravskoslezský kraj. Nejvíce kongresů se konalo ve čtyřhvězdičkových hotelech, jejich největší počet se uskutečnil ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007,“ shrnula Hana Fojtáchová z agentury CzechTourism. Podle odborníků by se měl cestovní ruch zvyšovat i v letošním roce. Sdružení World Travel and Tourism Council (WTTC) ale tvrdí, že vliv na rozvoj bude mít globální hospodářská krize. V roce 2007 přitom zaznamenal mezinárodní cestovní ruch šestiprocentní nárůst. V absolutních číslech to znamená, že se na cesty vydalo kolem devíti set milionů turistů. Markantní vliv na cestování v letošním roce však bude mít ekonomická situace a nestálost burzovního trhu. V části
ilustrační foto světa výrazně vzrůstají úrokové sazby, domácnosti jsou čím dál tím více zadlužené. „Pokračující oslabování amerického dolaru, které zatím nemělo velký vliv na zájem Američanů o cestování, by se v těchto měsících mohlo dra-
maticky odrazit,“ sdělila Zdenka Kosková z CzechTourism. Příznivý směnný kurz především pro obyvatele eurozóny by měl podle ní zvýhodňovat cestování do zahraničí, především pak do vzdálených destinací. Navíc uvedení Airbusu A380 na trh
by mělo rozšířit nabídku a snížit cenu letenek. „Na druhou stranu ceny ropy zůstávají vysoké, tím naopak podporují cestování do blízkých zemí, například v rámci Evropy,“ doplnila Kosková. Jan Štifter
ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE
Daří se pomocí fondů EU dostat turisty i do českých regionů? Kde je podle vás problém? Nedaří. Navíc je to čím dál horší. Zatímco v roce 2006 z celkového počtu 6,4 mil. zahraničních turistů v České republice navštívilo 57,5% pouze Prahu, tak vloni se nůžky mezi Prahou a regiony ještě více rozevřely a z loňského celkového počtu 6,7 mil. zahraničních turistů v ČR navštívilo pouze Prahu celých 60%. V městkých památkových rezervacích České republiky totiž chybí především velké 4* hotely, které by tím pádem mohly cestovní kanceláře masově nabídnout do svých katalogů. Turistické skupiny tak nemají v krásných regionálních městech kde
přespat, a tak se jim většinou buď v yhnou a přespí jednu noc navíc v Praze, nebo v lepším případě jen městem projedou a dají si maximálně oběd. Region tak z turistů prakticky neprofituje. Například Litomyšl, která má světoznámého rodáka Bedřicha Smetanu, zámek na seznamu světového dědictví UNESCO a krásné náměstí, tedy ty nejlepší předpoklady, tak již mohla být dávno plná solventních turistů. Jelikož tam však není ani jeden větší hotel, a to nemluvím ani o vyšší kategorii, tak nemá z turistů skoro nic.
Přitom kdyby turisté mohli v takovém městě ve větších počtech přespávat, hned by se to odrazilo i na úrovni kulturní nabídky i pro místní obyvatele, na zvýšení zaměstnanosti a dalších pozitivech. Když totiž turisté začnou ve městě přespávat, potřebují logicky další doprovodný program a v tom to celé spočívá - pak se už přirozeně nabalují další pozitiva. Výstavba velkých 4* hotelů mezinárodního standardu by tak měla být pro regionální historická města absolutní prioritou.
V České republice také totálně chybí lokální gastronomické speciality, které by lákaly do regionů nejen zahraniční, ale i české turisty. Lidi a tedy i turisty přece vždy zajímá dobré jídlo a pití, obojí totiž nutně potřebujeme k životu. Kraje by tam měly třeba na základě středověkých kronik a receptů ihned vymyslet skutečné lokální gastronomické speciality, čím zvláštnější, tím lepší. A těmto specialitám by se mělo dostat maximální propagace a zde by právě třeba také mohly posloužit peníze z fondů EU. Zcela odstrašujícím příkladem je v tomto ohledu pardubický perník. Stala se z něj pouze
tvrdá ozdoba, možná tak na zeď. Přitom zde již dávno měly být peníkové omáčky, polévky nebo předkrmy, možná i nápoje a cestovní ruch bychom rozpohybovali velice rychle.
Fondy Evropské unie jsou velmi významným zdrojem finančních prostředků nejen k propagačním účelům, ale v případě státní agentury CzechTourism, která byla zřízena k propagaci České republiky jako atraktivní turistické destinace na domácím trhu a v zahraničí, nemohu mluvit o ničem jiném než o propagačních aktivitách v oblasti cestovního ruchu. V minulém programovém období se agentuře CzechTourism podařilo vyčerpat 98 % z plánovaných finančních prostředků na projekt podpory příjezdového cestovního ruchu s názvem „Zvýšení návštěvnosti turistických re-
gionů ČR zahraničními turisty“. Projekt spadal do rámce Společného regionálního operačního programu (SROP) Evropského fondu regionálního rozvoje. Hlavním úkolem tzv. „velkého“ projektu bylo zintenzivnění propagace ČR v zahraničí. Projekt obsahoval 16 významných aktivit, které směřovaly do různých oblastí propagace - od analýz a výzkumů, přes zahraniční reklamní kampaně v TV, rádiích, na billboardech, účasti na veletrzích, novou oficiální webovou prezentaci www.CzechTourism.com až po nové tiskoviny a propagační materiály na vybraná témata.
Do SROPu spadal i druhý, menší, projekt s názvem „Mediální podpora domácího cestovního ruchu v České republice“, který byl určen českým turistům a měl za cíl informovat je a motivovat k cestám za turistickými cíli v českých regionech. Jeho největším přínosem bylo sestavení pracovních marketingových skupin ve všech turistických oblastech České republiky. Byla navázána dlouhodobá komunikace s šesti stovkami členů pracovních marketingových skupin ve čtyřiceti turistických oblastech. Po dobu delší než šestnáct měsíců jsme komunikovali se zástupci státní sprá-
vy a místní samosprávy i podnikateli a především s turistickými informačními centry. Díky spolupráci se nám podařilo sestavit reklamní slogan pro každou turistickou oblast. V rámci tohoto projektu byla poprvé pro Českou republiku vytvořena společná grafika s jednotnou formou. Ve všech inzerátech, v denících, magazínech a v redakčních článcích, na reklamních letácích v dopravních prostředcích, na reklamních bannerech na internetu, v rozhlasových spotech a v publikaci „Výletní mapy České republiky“ byl uveden odkaz na elektronický katalog umístěný na internetových
stránkách www.kudyznudy.cz. Zde pak našli zájemci další náměty na své výlety nebo dovolené. Díky těmto finančním prostředkům měla Česká republika možnost nabídnout intenzivněji své atraktivní cíle turistům a přilákat jich meziročně o několik procent více.
Tomio Okamura, člen prezidia a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur
Rostislav Vondruška, ředitel CzechTourism
KOMENTÁŘ
Aktuální výzvy turistického průmyslu v Evropské unii Evropa představuje region, který je v celosvětovém srovnání turisticky nejnavštěvovanějším: ve skutečnosti šest členských zemí EU se nachází v první světové desítce destinací pro dovolenkové návštěvníky. Není překvapující, že tento sektor je velmi důležitý pro celou evropskou ekonomiku a že přístupy a formy podpory a motivace těchto aktivit se rozvíjejí i na úrovni EU. Vedle hospodářského růstu a vytváření pracovních příleži-
tostí hraje turismus důležitou roli ve vývoji výrazné většiny evropských regionů. Infrastruktura vytvořená pro turistické účely přispívá místnímu rozvoji a pracovní místa jsou vytvářena nebo udržována dokonce i v oblastech klesajícího sociálně-ekonomického vývoje průmyslových nebo venkovských oblastí nebo oblastech procházejících urbánní regenerací. Řečí čísel patří Česká republika k turisticky velmi silným zemím; některé kvalitativní charakteristiky, jež je možné shr-
nout pod slovem pohostinnost, jsou však u nás stále (na rozdíl například od Rakouska) rozvinuty zcela nedostatečně. Kvalitativní proměna turismu vedla i Evropskou komisi ve spolupráci s aktéry v oblasti cestovního ruchu (přímými poskytovateli služeb, jejich dodavateli, ale i konečnými zákazníky) ke zpracování aktuální Agendy EU pro cestovní ruch. Aktualizovaný koncept turismu se zaměřuje na vymezení nového pole působnosti cestovního ruchu s ohledem na proměny poptávky po
turistických službách. Tyto okolnosti jsou kupříkladu dány procesem stárnutí populace, narůstající vnější konkurencí, rostoucí poptávkou po specializovanějších produktech turismu a potřebou rozvíjet udržitelnější a životnímu prostředí vstřícnější praktiky uplatňování turistických služeb. Zaměřuje se především na tato témata: 1. Excelentní turistické destinace v EU (Destinations of Excellence) 2. Udržitelnost a konkurenceschopnost 3. Turistické satelitní účty
4. Sociální turismus 5. Dostupný turismus 6. Kvalita turistických produktů. Komplikovaná struktura a heterogennost cestovního ruchu vyžaduje velmi pečlivou součinnost všech aktérů, kteří do jednotlivých fází turistického cyklu vstupují. EU v tomto ohledu bude vždy sehrávat spíše roli koordinační, inspirační, v některých ohledech snad akcelerační. Břemeno zodpovědnosti však zůstane na jednotlivých členských státech a jejich regionech, jak se v tomto mimořádně konkurenčním
prostředí budou schopny prosadit. EU na tomto poli nabízí nejen sdílení jistých zkušeností a možné vodítko kudy dál, ale i ne zcela zanedbatelné finanční zdroje, které bude možné pro tento účel využívat.
Petr Zahradník,
ekonom
5
TÉMA MESIACA
EN č. 05 / 2008
Zatiaľ pridajme aspoň úsmev, ten nič nestojí (pokračovanie zo strany 1) Devízové výdavky občanov Slovenska za dané obdobie roku 2008 dosiahli objem 6,2mld. Sk, tj. nárast oproti rovnakému obdobiu v minulom roku o 22,1 %. Voľnosť pohybu, dovŕšená vstupom Slovenska do schengenského priestoru, otvára nové možnosti nielen rýchlejšieho presunu turistov do vysnívanej destinácie, ale aj ľahšiu spoluprácu organizácií a podnikateľských subjektov CR pôsobiacich v oblasti cezhraničných euro-regiónov. Možnosť čerpania z eurofondov v plánovanom období 2007 – 2013 dáva možnosť zlepšiť - pre zahraničného turistu - stále nedostatočnú technickú infraštruktúru. Podniky CR, ktoré výrazne investovali do materiálno-technickej základne cestovného ruchu, dnes žnú prvé ovocie. Aj keď ich čaká ešte dlhá cesta v mnohých oblastiach (prirodzený úsmev personálu, etika, poskytovanie informácií alebo naplnenie rovnice kvalita = cena a pod.), niektoré sa môžu porovnať so zahraničnými konkurentmi. Príchod zahraničných investorov predstavuje ďalšiu možnosť
získania finančných dotácií pre strediská cestovného ruchu. Je však podmienený stavom a rozvojom podnikateľského prostredia. DOPRAVNÁ INFRAŠTUKTÚRA – VEĽKÉ MÍNUS Pre rozvoj cestovného ruchu je nevyhnutný rozvoj dopravnej infraštruktúry – čo pre Slovensko predstavuje stále veľké mínus. Turisti prichádzajúci zo západnej Európy, prechádzajú cez Českú republiku resp. Rakúsko s výborne vybudovanou dopravnou sieťou. Absentuje letecký prepravca, ktorý by pokryl všetky dôležité mestá a štáty v Európe. Mnohí odborníci v CR ruchu majú odlišný názor na nízko nákladové letecké spoločnosti, ktorých služby využívajú hlavne anglickí „zábavychtiví“ turisti. Spomínaná klientela si obľúbila hlavne Bratislavu, ktorá musí čeliť a nájsť riešenie na vzniknutú situáciu (podobne ako Praha pred pár rokmi). Viacerí podnikatelia, hlavne v ubytovacích a stravovacích službách, sú niekoľkonásobne zvýšenými tržbami nadšení. Ovplyvní to imidž
Bratislavy, ďalších miest a Slovenska ako cieľovej destinácie? Na túto otázku je dosť ťažké odpovedať. V prvom rade si treba ujasniť, aká je propagačná politika Slovenska. Jedným dychom je nutné povedať, že aj napriek zlepšeniam, pokroku a snahe, stále nie je dostatočná. Nová stratégia rozvoja CR, prijatá vládou SR na obdobie 2008 – 2013, počíta s výdavkami na jeho rozvoj vo výške 271,3 mil. USD. Kľúčovou kapitolou čerpania prostriedkov budú marketingové programy Slovenskej agentúry cestovného ruchu. V roku 2008 dosiahnu predpokladané výdavky na marketingové aktivity sumu 14,3 mil. USD, v nasledovnom období 2009 2013 sa predpokladá nárast na 47,6 mil. USD. Na mieste je konštatovanie: konečne! Slovensko bolo dlhodobo na poslednom mieste z krajín V4 v návratnosti finančných prostriedkov do podpory a propagácie cestovného ruchu. V jednote je sila! K známemu príbehu Svätoplukových prútov sa vracajú krajiny V4, ktoré pochopili, že ak chcú získať zahraničné trhy, v prvom rade je nutné postupovať metódou kruhov
fotoarchív Obecného úradu Terchová
Malá Fatra. na vodnej hladine – prezentovanie sa a získavanie turistov z okolitých štátov, vzhľadom na geografickú blízkosť, spoločnú minulosť a poznanie sa. Následne je možné postúpiť o krok ďalej – európsku úroveň a nechať sa viesť vlnami na ďalšie sveto-
vé oblasti. Spojením síl v propagácii a snahe je možné napr. získať ázijského alebo amerického turistu, znížiť náklady na propagáciu (workshop krajín Vyšegrádskej štvorky v Rostove na Done (Rusko) – 24.4.2008) a konkurovať krajinám, ktoré
už majú „svetové meno“ v cestovnom ruchu, ako je napríklad Rakúsko. Ing. Kristína Mrvová Fakulta manažmentu – Katedra turizmu a hotelového manažmentu, Prešov
ZAOSTRENÉ NA TÉMU MESIACA
Rozvoju cestovného ruchu pomôžu aj eurofondy Slovenský cestovný ruch zhodnotili aj Ivan Schwarz - generálny sekretár Slovenskej agentúry cestovných kancelárií a cestovných agentúr (SACKA) a Gabriel Kuliffay – generálny riaditeľ Sekcie turizmu Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky (MH SR), pod ktorú toto podnikateľské odvetvie patrí. Čo priniesol vstup SR do EÚ nášmu cestovnému ruchu? SACKA: Vstup do EÚ bol len zavŕšením 15-ročného procesu, počas ktorého sa vyvíjali cestovateľské návyky našich občanov a budoval sa imidž Slovenska ako destinácie CR pre zahraničných klientov. Zhrňujúco sa dá konštatovať, že hospodársky rozmach Slovenska priniesol aj vyššiu úroveň cestovného ruchu, čo najlepšie vyjadruje štatistika devízových výdavkov a príjmov z CR alebo počtu klientov, ktorí na dovolenku cestujú do zahraničia alebo na Slovensko. Pozitívom vstupu bola a je možnosť čerpania finančných prostriedkov EÚ do rozvoja CR. MH SR: Darí sa nám predstavovať Slovensko stále väčšiemu počtu zahraničných návštevníkov, veď za 11 mesiacov roka 2007 prišlo na Slovensko o takmer 8 % viac návštevníkov ako rok predtým. Devízové príjmy z aktívneho zahraničného CR podľa predbežných údajov Národnej banky Slovenska dosiahli za jedenásť mesiacov roka 2007 takmer 45 mld. Sk, čo v porovnaní s rovnakým obdobím roka 2006 predstavuje nárast o 11,7 %. Cez letiská k nám prišlo viac o temer 38 % návštevníkov a to najmä vďaka výraznému boomu nízkonákladovej leteckej dopravy. V nasledujúcich rokoch očakávame väčší záujem investovať do infraštruktúry turizmu na Slovensku, súčasne plánujeme využiť financie v rámci štrukturál-
nych fondov EÚ na rozvoj regiónov i podnikateľských subjektov. Veríme, že aj euro prispeje k zvyšujúcej sa návštevnosti Slovenska zahraničnými návštevníkmi. Sme krajina s veľkým turistickým potenciálom, škoda ho neukázať. Smerom k zahraničiu je práve často kritizovaná nedostatočná prezentácia Slovenska ako turistickej destinácie. Čo s tým? SACKA: Prezentácia našej krajiny v zahraničí bola väčšiu časť existencie Slovenska poznačená nejasnou koncepciou a nedostatočnou finančnou podporou zo strany štátu. Napr. zatiaľ čo SR dávala na propagáciu rádovo desiatky miliónov korún, v okolitých štátoch – u priamych konkurentov (ČR, Maďarsko, Poľsko) to boli a sú stovky miliónov ročne, čo je aj pri zohľadnení veľkosti a ľudnatosti niekoľkonásobok. Aj keby sme ihneď nastavili parametre na úroveň konkurencie, budeme ich dobiehať niekoľko rokov. Treba však konštatovať, že v posledných 2-3 rokoch štát v tomto smere schválil stratégie, ktoré by mali viesť k nastaveniu aktivít v tejto oblasti na štandardnú úroveň. MH SR: Keby som mal porovnať susednú Českú republiku a Slovensko, ČR je raz taká veľká krajina ako Slovensko, Praha je magnetom nielen v európskom ale aj svetovom meradle. Porovnáva sa teda dosť ťažko. Faktom je, že
česká štátna marketingová agentúra Czech Tourism má na svoju činnosť zhruba 4-krát viac peňazí ako naša Slovenská agentúra pre cestovný ruch (SACR). Česi majú v zahraničí okolo 25 zastúpení agentúry, SACR má zastúpenie zatiaľ len v 7 krajinách. Snažíme sa to však vykompenzovať čerpaním eurofondov aj na lepšiu propagáciu Slovenska. V súčasnom období sú už zverejnené prvé výzvy v rámci operačného programu Konkurencieschopnosť a hospodársky rast na roky 2008-2013. S akými problémami zápasí cestovný ruch na Slovensku? SACKA: Je to predovšetkým stále nedostatočne vybudovaná infraštruktúra, tým pádom slabé konkurenčné prostredie dodávateľov jednotlivých služieb v CR (hotely, reštaurácie, voľnočasové aktivity), čo vplýva zákonite aj na nižšiu kvalitu služieb. Opäť to súvisí s prístupom štátu k sektoru CR v minulosti. Chýbala koncepčná a efektívna podpora pre najmä malých podnikateľov. Veď aj CR je rovnako dôležitým exportným odvetvím ako napr. strojárenský priemysel. Našťastie aj po intervencii profesijných združení CR boli do Národného strategického referenčného rámca pre čerpanie štrukturálnych fondov zakomponované aj operačné programy, v rámci ktorých potečú prostriedky aj do CR. Hardware v podobe budov a zariadení však bude efektívne prinášať prosperitu len ak bude k dispozícii aj príslušný software, t.j. ľudia, manažment a zamestnanci. Kvalitných ľudí si však na Slovensku dokážeme udržať len vtedy, ak budú mať podniky CR dostatočný prílev klientov a tým
fotoarchív Obecného úradu Terchová
Jánošíkove dni. budú ekonomickejšie silnejšie. Potom zohrá úlohu aj už spomínaná konkurencia. MH SR: Problém vidím najmä v ľudskom faktore, pretože infraštruktúra sa už v mnohých oblastiach postupne zlepšuje, ale úsmev a ústretovosť voči našim hosťom nám stále chýba. Zatiaľ ešte prevláda nezáujem spájať
sily v regiónoch a obciach a ísť za spoločným cieľom - prilákať a udržať si hosťa, pripraviť mu zaujímavý produkt. Stále máme nedostatok kvalitného odborného personálu, často je to aj neochota slúžiť, vážnou bariérou je neznalosť cudzích jazykov. Druhým veľký problémom je absentujúca organizačná štruktúra CR v regiónoch. Väčšina podni-
kateľov u nás sa stará len o seba, nezaujíma ich, ako sa darí susedovi v obci. Samospráva tiež často stojí bokom. Kým sa sily nespoja, kým všetci nebudú ťahať za jeden koniec, kým nevzniknú združenia cestovného ruchu, ktoré už fungujú vo vyspelých štátoch, nebude to u nás v turizme lepšie. Jakub Hanuliak
6 Měsíc v Evropské unii Jaderné fórum zasedalo v Praze V Praze zasedalo jaderné fórum. Do Česka se tak sjeli významní představitelé Unie – například předseda Evropské komise José Manuel Barroso nebo komisař Piebalgs. Mezi hlavní témata patřila konkurenceschopnost jaderné energie. Fórum zřídila komise v březnu 2007, zasedá dvakrát ročně – střídavě v Praze a Bratislavě. Soutěž o Evropské zelené město Evropská komise vyhlásila soutěž Evropské zelené město. Každý rok bude udělovat cenu sídlu, které úspěšně prosazuje „městský život šetrný k životnímu prostředí“. Radnice se mohou přihlásit pro rok 2010 a 2011 na internetu. Ve městě musí bydlet více než dvě stě tisíc obyvatel. Den zahájení soutěže – 22. květen letošního roku – se shodoval se Světovým dnem biologické rozmanitosti. Europoslanci jednali o homofobii Europoslanci tvrdí, že diskriminace mezi Evropany mizí. Zároveň však upozornili na řadu znepokojivých událostí, které prokázaly stále silnou homofobii v některých státech světa – od zákazu pochodů gayů po nenávistné a urážlivé výroky některých představitelů politiky nebo náboženství. „Policie často nedokáže poskytnout přiměřenou ochranu pokojným demonstracím,“ uvedli poslanci Evropského parlamentu. Rakušané obnoví kontroly na hranicích Lidé, kteří budou cestovat v období od 2. června do 1. července do Rakouska, se vrátí v čase o pár měsíců zpět. Budou si totiž muset připravit pasy. Důvodem je dočasné obnovení hraničních kontrol kvůli fotbalovému mistrovství Evropy. Dovolují to schengenské dohody. Kontroly se nebudou konat celý měsíc na všech přechodech, ale vždy jen několik dní na vybraných místech. Rakousko chce mít přehled o tom, kdo do země přijíždí. V minulosti už to využili Finové nebo Němci, hranice byly omezeny před třemi lety při Mistrovství světa v atletice a Mistrovství světa ve fotbale v roce 2006. Odsoudili Barmu kvůli humanitární krizi Europoslanci odsoudili Barmu za pomalou reakci při vážné humanitární krizi. Vyzvali barmskou vládu, aby životy svých lidí konečně považovala za svou prioritu. Obrátili se také na Sdružení národů jihovýchodní Asie, aby využilo svého vlivu a přesvědčilo barmské orgány o nutnosti humanitární pomoci. Komise chce rozmanitější banány Evropská komise uvažuje o tom, že zruší normy, které určují například zakřivení banánů nebo okurek. Řada zemí je však proti. Jejich představitelé se obávají, že se tak zhorší kvalita zemědělských produktů. Pravidla, která určují, jak má správná okurka vypadat, existují od konce osmdesátých let. Evropští investoři poslali do USA přes 110 miliard Evropští investoři byli v loňském roce mimořádně aktivní. Přímé zahraniční investice z Unie do zemí mimo sedmadvacítku se oproti roku 2006 zvedly o třiapadesát procent. Vyplývá to z výsledků, které zveřejnil Evropský statistický úřad. Nejvíce peněz evropští investoři směřovali do Spojených států amerických, kam poslali přes sto deset miliard eur. Druhou nejvyhledávanější zemí byla Kanada. Celkem tak Evropané proinvestovali přes tři sta miliard eur. Itálie se podle Komise topí v odpadcích Itálie zažívá odpadkovou krizi. Rozhodla o tom Evropská komise, která zemi zažalovala u Evropského soudního dvora. Chce tak Italy donutit, aby situaci co nejdříve změnili. Jen na ulicích Neapole teď podle některých zdrojů leží kolem tisíce tun neodvezených odpadků. Není ho totiž možné nikam vozit – skládky jsou přeplněné a stavba nových spaloven odpadů ještě neskončila. Děti budou kreslit předsednictví Evropské unie Úřad vlády vyhlásil výtvarnou soutěž o nejhezčí dětskou pohlednici k českému předsednictví Evropské unie v roce 2009. Zúčastnit se mohou ve dvou kategoriích žáci prvního a druhého stupně základní škol. Děti mají návrh zpracovat do konce června na formát A4, motiv by měl znázorňovat jedno ze dvou témat: Buď České lvíče králem evropského safari nebo Česko na šest měsíců kapitánem mužstva Evropa. Více bezpečí a menší spotřeba i hlučnost na silnicích Evropská komise navrhuje, aby všechny nové automobily od roku 2012 byly vybaveny systémy elektronické kontroly stability (ESC), které zásadním způsobem zvyšují bezpečnost vozidel. Nákladní automobily a jiná těžká vozidla by měla být od roku 2013 vybavena vyspělými systémy nouzového brzdění (AEBS) a systémy varování při vybočení z jízdního pruhu (LDW). Komise již vloni kvůli zvýšení bezpečnosti chodců navrhla povinnost opatřit osobní automobily systémy asistence při brzdění (BAS). Tato opatření sníží počet úmrtí při dopravních nehodách odhadem asi o 5 000 případů ročně. Zároveň Komise navrhuje od roku 2012 povinné používání pneumatik s nízkým valivým odporem, které výrazně snižují spotřebu paliva, a tím i emise CO2, a mohou pomoci snížit i hlučnost, ale vysoká míra bezpečnosti zůstává zachována. Jan Štifter
EVROPSKÁ UNIE
EN č. 05 / 2008
Nejvíce nebezpečných výrobků je z Číny Bezpečnost výrobků na pultech evropských obchodů se zlepšuje. Tvrdí to eurokomisařka pro ochranu spotřebitelů Meglena Kuneva a opírá se přitom o výroční zprávu RAPEX (systém včasného varování před nebezpečnými výrobky v EU). Podle sdružení na ochranu spotřebitelů je ale účinnost kontrolních orgánů třeba dále zvyšovat. Z evropských obchodů bylo v loňském roce staženo o 53% více nebezpečných výrobků než v roce 2006. Vyplývá to ze zprávy RAPEX za rok 2007. „Vyšší podíl nebezpečných výrobků neznamená jen nárůst jejich počtu v obchodech, ale hlavně lepší práci dozorčích orgánů. Evropští spotřebitelé jsou chráněni lépe než kdykoliv předtím,“ řekla Meglena Kuneva. ,,Systém vzájemného rychlého varování zjevně dobře funguje, zpráva je ale i varováním evropských spotřebitelů, kteří si musí uvědomit, že v obchodech je k mání vel-
ké množství nebezpečných výrobků,“ uvedla místopředsedkyně Výboru EP pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Zuzana Roithová (KDU-ČSL). Také podle ředitelky Evropského sdružení spotřebitelů BEUC Monique Goyens jsou údaje R APEX dobrým indikátorem, nicméně podotýká: „Měli bychom být spokojeni až ve chvíli, kdy nám zákony poskytnou větší ochranu a přenesou na výrobce zodpovědnost za produkty, které dodávají na trh.“ Nejvíc nebezpečných výrobků loni pocházelo z Číny, byla jich více než polovina z celkem
1605 nebezpečných produktů. Což je ale alarmující, že třetina z toho byly hračky (loni na podzim musel například americký hračkářský gigant Mattel stáhnout z trhu více než 20 milionů hraček vyrobených v Číně, protože byly nebezpečné), následují motorová vozidla, elektrické spotřebiče a kosmetika.
Eurokomisařka Kuneva chce aktualizovat evropsko-čínské memorandum o porozumění. V listopadu se navíc v Bruselu bude konat trojstranný summit o bezpečnosti výrobků mezi Evropskou unií, Spojenými státy a Čínou. Eva Kunertová
O biopalivu na summitu evropských a latinskoamerických států Na nutnosti boje proti rostoucím cenám potravin a globálním oteplování se shodli lídři Evropské unie a latinskoamerických států na summitu v Peru. Více než 50 čelných přestavitelů z obou břehů Atlantiku se ale výrazně lišilo v názoru na význam biopaliv. Řada jihoamerických vrcholných politiků tvrdí, že preferování plodin vhodných pro výrobu biopaliv na úkor potravinových vede k omezení jejich nabídky, což vede k celosvětovému zdražení základních potravin. „Jestliže se krize dále zhorší, tak stovky miliónů lidí budou po celém světě v nebezpečí,“ prohlásil peruánský prezident Alan Garcia. Prudký nárůst cen potravin vyvolal nedávno masové protesty v některých zemích (např. Haiti či Egypt), kde výdaje na stravování představují až 70%
spotřebního koše některých domácností. Rozvojové země jsou vždy nejvíce ohroženy výkyvy cen základních potravin. Představitelé Unie ale nevidí problém v biopalivech. Podle španělského premiéra Zapatera není souvislost mezi pěstováním plodin pro biopaliva a růstem cen potravin zcela jasná. „Hlavní důvod zdražování potravin musíme vidět v rostoucí spotřebě, a proto je nutné se zaměřit na zvětšování objemů produkce zemědělských plodin,“ řekl premiér předsedajícího Slovinska Janez Janša. Na straně biopaliv stojí po boku Unie ze zemí Latinské Ameriky především Brazílie, tradiční propagátor této alternativy k ropě. Biopaliva jsou jádrem sporu také mezi EU a USA. Evropští výrobci bionafty předali Evropské komisi
oficiální stížnost na nespravedlivé dotace, které podle nich dostávají američtí producenti, a žádají odvetná opatření. Evropská asociace výrobců biopaliv se cítí poškozena velkým nárůstem dovozu amerických biopaliv do evropské sedmadvacítky, přičemž argumentuje, že podle amerických zákonů mají výrobci tzv. směsi B99 nárok na dotace ve výši přibližně 200 eur za tunu. Tuto směs ale američtí producenti obvykle vyrábějí smícháním čistého biopaliva s pouhými 0,1% klasické nafty. Směs pak v Evropě prodají jako čisté biopalivo, kde má opět nárok na evropské dotace určené pro směsi biopaliv. To podle asociace umožňuje americkým vývozcům prodávat bionaftu pod cenou té evropské,
a to až o 30%. Američtí výrobci biopaliv na oplátku obvinili evropské producenty z pokrytectví a chtějí požádat americkou zástupkyni pro vyjednávání o zahraničním obchodě, aby zakročila proti nehorázným obchodním překážkám EU. Vadí jim hlavně evropské technické specifikace, které významně upřednostňují primární evropský zdroj biopaliv řepku olejku. V rámci evropské strategie na snižování závislosti na ropě a boje s klimatickými změnami se vrcholní evropští představitelé na loňské jarní Evropské radě dohodli, že se podíl biopaliv v dopravě zvýší do roku 2020 ze současných přibližně dvou na přinejmenším deset procent. Eva Kunertová
Ceny potravin rostou, doplácejí na to zejména rozvojové země Ceny potravin vzrostly za poslední tři roky na dvojnásobek, musíme je proto stabilizovat, na tom se shodli ministři zemědělství EU. Zvýšení cen potravin na světových trzích je způsobeno více faktory - globálním oteplováním, výrobou biopaliv, rostoucími cenami energií nebo růstem světové populace. Slovinský ministr zahraničí Iztok Jarc prohlásil: „Podle některých mohou být vysoké ceny příležitostí pro zemědělce, protože vyšší ceny mohou povzbudit produkci a tudíž zvýšit zisk. Na druhou stranu jsou vysoké ceny problémem pro státy dovážející potraviny, tedy hlavně pro rozvojové země.“ Výbor Evropského parlamentu pro rozvoj jednal o nárůstu cen potravin ve světě s profesorem Jeffreym Sachsem, poradcem
generálního tajemníka OSN. Podle něj poptávka po jídle převýšila světovou nabídku, především kvůli nízké produktivitě v chudých oblastech (například v Africe), důvodem jsou ale i klimatické šoky v Austrálii a v dalších oblastech, kde se pěstuje obilí, či nárůst výroby biopaliv a malé potravinové rezervy. „Musíme posílit výrobu potravin v chudých oblastech, které vyrábějí nejvýše polovinu toho, co by byly schopny vyprodukovat. Jenže tamní zemědělci jsou tak chudí, že si nemohou dovolit nakoupit kvalitní semena, hnojivo a zavlažovat svá pole. Chceme-li překonat současnou krizi, musíme financovat dodavatele v chudých zemích. Zvýší se výroba, klesnou ceny,“ tvrdí Sachs. V africké zemi Malawi byl například v roce 2005 zaveden program, kdy každý zemědělec
získal přístup k hnojivu a kvalitním semenům. Země tak během jedné sezony zdvojnásobila zemědělskou výrobu. Podle Sachse budou hrát výhledově určitou roli i naše stravovací návyky - na produkci kila masa je zapotřebí osmi kilogramů obilí, stravování založené na pojídání masa tak vytváří velký tlak na výrobu potravin. „Stravování založené na menší míře masa, zelenině a rybách je zdravější jak pro nás, tak pro celou planetu,“ říká Sachs. Sedmadvacítka přijala loni mimořádná krátkodobá opatření, která měla snížit ceny potravin v rámci EU. Zvýšila například kvóty pro produkci mléka či zrušila dovozní cla téměř pro všechny druhy obilovin. Podle některých členských zemí jsou ale tato opatření nedostatečná. Velká Británie je například zastáncem úplné liberaliza-
ce zemědělského trhu. Britský ministr Alistair Darling řekl: „Je nutné zrušit opatření, která drží ceny nad úrovní cen na světových trzích.” To by však znamenalo výrazný zásah do současného fungování Společné zemědělské politiky. Německo a Francie jsou naopak proti této liberalizaci. Ministři projednali také návrh směrnice pro uvádění chemických výrobků ochraňujících zemědělské rostliny na trh EU. Díky ní by měly zmizet z obchodů prostředky, které by mohly být zdraví nebezpečné. Členské státy budou mít po jejím schválení možnost odmítnout registraci určitých výrobků. Výrobci a uživatelé budou mít povinnost uchovávat záznamy o jejich použití. Směrnici již projednává Rada i Evropský parlament téměř dva roky. Eva Kunertová
7
PREZENTACE
EN č. 05 / 2008
Mariborská konference o politice soudržnosti Ve slovinském Mariboru se konala důležitá konference o budoucnosti politiky soudržnosti, které se zúčastnilo více než 170 představitelů členských států a institucí EU, poradních orgánů EU a dalších subjektů zainteresovaných do kohezní politiky. Tématicky byla konference soustředěna na zdůvodnění politiky soudržnosti z hlediska její struktury, rozsahu a cílů, a také na možné zlepšení doručovacích mechanismů.
Politika soudržnosti je nadále jedním ze základních pilířů Evropské unie. Základní hodnotou EU je solidarita, a proto opodstatnění politiky soudržnosti zůstává stejně silné jako na začátku. Politika soudržnosti není vnímána jako soutěž
a její účastníci odmítají pojetí této politiky jako finančního převodu. Hlavním cílem politiky soudržnosti by mělo zůstat sbližování, které otevírá příležitost dostat pokulhávající oblasti na stejnou úroveň, byl také plně podpořen cíl územní spolupráce. Většina zúčastněných zastávala názor, že politika soudržnosti by měla být zavedena v celé Unii, a to jako regionální politika, tedy pouze na úrovni členských států. Co se týče cílů, byl vysloven názor, že politika soudržnosti by měla
mít širší záběr. Její silnou stránkou je, že poskytuje potřebnou flexibilitu pro zavedení možností politiky ve shodě s potřebami daného regionu a členského státu. Cíle by ale proto měly být vysvětleny srozumitelněji a politika soudržnosti by neměla být přetížena různými politickými cíli. Prvořadé je zachovat a dokonce posílit využívání principu decentralizace, ve kterém by měly hrát výraznější roli regiony a místní úřady. Kritéria evropské přidané hodnoty politika soudržnosti splňuje, neboť její operace přispívají ke společnému evropskému cíli, a soudržnost jako taková je nadále vnímána jako společenské dobro. Zásadní význam má koncept územní soudržnosti, ovšem stále potřebuje správnou definici. Většina účastníků přistupovala k
územní soudržnosti jako k prostředku pro podporu integrovaného přístupu k utváření politiky. Strategický a programový přístup, který dává politika soudržnosti za příklad, nabízí skvělé prostředí, ve kterém mohou být vyřešeny územní problémy, zejména na regionální a místní úrovni. Postupy EU musí být ale dostatečně soustředěné – např. přesun restrukturalizačních aktivit ve venkovských oblastech z politiky soudržnosti do systému Společenské zemědělské politiky byl posouzen jako neefektivní. Účastníci proto volali po znovuzavedení restrukturalizačních aktivit ve venkovských oblastech v rámci politiky soudržnosti, což by zlepšilo komplementaritu a zjednodušilo zavádění. Druhým velkým tématem byly doručovací mechanismy poli-
tiky soudržnosti. Téměř všichni se shodli na tom, že potřebují nejen další zjednodušení, ale je nutná reforma. Taková zásadní změna je nutná, aby byl posílen pozitivní vliv politiky soudržnosti na společné cíle EU. Reforma doručovacích mechanismů bude vyžadovat velké úsilí na všech úrovních, a proto musí být řešení připravena v kontextu meziinstitucionálního dialogu. Otázkou zůstává, v jaké míře je možné zavést úpravy do roku 2014. Na konferenci byly předloženy následující návrhy, které ovšem vyžadují další konkretizaci: 1. Místo kontrol založených na vstupu by měly být výplatní fondy založené na ověření výstupů a výsledků.
2. Zodpovědnost za realizaci by měla být plně přesunuta na členské státy a/nebo regionální úrovně – princip decentralizace. 3. Různé fondy by měly být naplánovány a realizovány jako jediný finanční nástroj – předešlo by se tak rozdílným výkladům na úrovni Evropské unie. 4. Ve větší míře by měl být uplatňován princip úměrnosti. 5. Pravidlo N+2 má více negativních než pozitivních důsledků, a proto by mělo být změněno. Diskuze jasně ukázala, že reforma realizačních systémů by mohla výrazně překročit právní rámec politiky soudržnosti jako takový, což podnítilo potřebu prodiskutovat také zajištění finanční regulace. (hri)
Mezinárodní úmluvy v ochraně přírody
Ministr Gandalovič v Egyptě
Ochrana určitých druhů živočichů a rostlin a jejich stanovišť má smysl a je účinná pouze tehdy, pokud je založena na ochraně celého areálu výskytu druhu a je zaměřena na všechny fáze jeho života. Z tohoto důvodu se přistupuje ke sjednávání mezinárodních úmluv. Každý členský stát dává svým přistoupením k úmluvě najevo, že má zájem aktivně se podílet na mezinárodně koordinované ochraně určitých druhů živočichů, rostlin a jejich stanovišť a že bude plnit závazky z úmluvy vyplývající a tím danou úmluvu naplňovat.
Nalézt příležitosti pro oživení agrárního obchodu mezi Českou republikou a Egyptem, rozšířit možnosti komoditní spolupráce a nabídnout odborné zkušenosti české strany např. v oblasti vodního hospodářství – takové byly cíle česko-egyptského agrárního podnikatelského fóra, kterého se v Káhiře zúčastnil ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva) Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) byla přijata 23. června 1979 v Bonnu (proto i zkrácený název Bonnská úmluva) a vstoupila v platnost 1. listopadu 1983. Základním cílem Úmluvy je zajištění a koordinace celosvětové ochrany stěhovavých druhů živočichů, a to nejen ptáků, ale i
savců, ryb a bezobratlých ve všech areálech jejich výskytu, včetně míst odpočinku na migračních cestách. V současné době má Úmluva 91 smluvní stranu včetně Evropského společenství. Sekretariát úmluvy sídlí v Bonnu, v sídle UNEP. Úmluva se snaží zabezpečit ochranu stěhovavých druhů a jejich stanovišť třemi způsoby: 1. zajištěním přísné ochrany kriticky ohrožených druhů, 2. podporou uzavírání dohod a memorand, které rozvíjejí úzkou spolupráci areálových států a zabezpečují ochranu konkrétního druhu či skupiny druhů, 3. podporou společných výzkumných projektů týkajících se stěhovavých druhů. Nedílnou součástí textu Úmluvy jsou dvě přílohy, které zahrnují seznam druhů živočichů, na něž se Bonnská úmluva vztahuje. Příloha I uvádí stěhovavé druhy, které jsou ohroženy v celém areálu svého rozšíření nebo na jeho významné
části. Státy, na jejichž území zasahuje areál těchto druhů, se musí snažit chránit a tam, kde je to možné, obnovovat ta stanoviště druhů, která jsou významná pro odvrácení nebezpečí jejich vyhynutí. Na seznamu přílohy I. je z našich druhů uveden např. orel mořský a drop velký. Pro druhy uvedené v Příloze II se uzavírají mezinárodní dohody, které mají zaručit péči o síť stanovišť vhodně disponovaných vzhledem k tahovým cestám. V současné době existuje sedm těchto mezinárodních dohod, které se vztahují k zachování jednoho nebo více druhů stěhovavých živočichů. Z hlediska ČR je významná Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů a Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA). Česká republika je smluvní stranou obou uvedených dohod. Pro záchranu vybraných druhů stěhovavých živočichů zavádí Bonnská úmluva tzv. Memoranda porozumění. V současné době existuje čtrnáct memorand. Z hlediska České republiky je významné Memorandum porozumění o ochraně středoevropské populace dropa velkého (Otis tarda). Memorandum bylo podepsáno ministrem životního prostředí v únoru 2008. Česká republika se stala smluvní stranou Bonnské úmluvy v r. 1994,
ve stejném roce byl text úmluvy vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 127/1994 Sb. Za naplňování Bonnské úmluvy zodpovídá v souladu s usnesením vlády ČR ministerstvo životního prostředí, kontaktním místem je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity. Do aktivit souvisejících s naplňováním cílů Úmluvy jsou ovšem zapojeny nejen vládní a odborné státní instituce (AOPK ČR, správy národních parků), ale i mnohé nevládní organizace (Česká společnost ornitologická, Česká společnost pro ochranu netopýrů aj.). Česká republika má svého zástupce i ve Vědecké radě Úmluvy. Strategické cíle Bonnské úmluvy, důležitá usnesení a doporučení k zajištění ochrany a ke koordinaci aktivit jsou přijímána na zasedání konference smluvních stran, která se konají v tříletém cyklu. Dalšími orgány úmluvy jsou Stálý výbor a Vědecká rada. Koordinaci aktivit, přípravu materiálů a sledování plnění jednotlivých usnesení a doporučení má na starosti sekretariát Bonnské úmluvy. Další informace o úmluvě lze najít na www.cms.int.
Mgr. Libuše Vlasáková, národní zástupce pro Bonnskou úmluvu, odbor mezinárodní ochrany biodiverzity, MŽP ČR
V programu ministra bylo dále přijetí předsedou vlády Egyptské arabské republiky Ahmedem Nazífem nebo jednání s egyptským ministrem zemědělství a zúrodňování půdy Aminem Ahmedem Abazou. „Jsme schopni dodávat potravinářské stroje a výrobky, vodohospodářská zařízení a v neposlední řadě se aktivně a kvalifikovaně podílet na ekologických projektech. Dokážeme nabídnout špičkovou kvalitu za dobrou cenu,“ řekl ministr Gandalovič. Perspektivní oblastí spolupráce bude podle Petra Gandaloviče zpracování zemědělských produktů v Egyptě, kde je možné navázat na dobré reference ČR. Vzhledem k tomu, že naše země disponuje v současné době genetickým materiálem skotu a ovcí včetně technologií pro chov těchto zvířat, na úrovni srovnatelné s nejvyspělejšími zeměmi, jednání se povedou také o možnosti dodávek plemenných zvířat, ale i kvalitních osiv. Další možnosti spolupráce se rýsují v oblasti vodního hospodářství, konkrétně v projektech „Integrované řešení vodního hospodářství v přirozených hydrologických povodích“ a „Zásobování vodou“, kde může česká strana nabídnout odborné zkušenosti prostřednictvím specializovaných projektových vodohospodářských firem. Do budoucna je možné vytvořit prostor pro spolupráci a výměnu zkušeností např. v rámci rostlinné i živočišné výroby, meliorací a ochrany půdy. „Na Americké univerzitě v Káhiře jsem zahájil výstavu Českého egyptologického ústavu. Český egyptologický výzkum a tím i celá Česká republika mají v Egyptě mimořádně dobré jméno a bylo by velkou chybou nás politiků, kdybychom tohoto renomé nedokázali využít k širší spolupráci mezi našimi zeměmi. Chceme především intenzivnější spolupráci mezi privátními sektory. České předsednictví v Radě Evropské unie příští rok bude další příležitostí k prohlubování vzájemného dialogu a pro ještě aktivnější roli Evropské unie v blízkovýchodním mírovém procesu. Hospodářská prosperita zde totiž dle mého názoru bude hrát stále významnější roli,“ dodal ministr. (mze) INZERCE
Regionservis si Vás dovoluje pozvat na charitativně reprezentativní celostátní setkání politiků III. NÁRODNÍ SETKÁNÍ STAROSTŮ, PRIMÁTORŮ A HEJTMANŮ ČESKÉ REPUBLIKY termín: 10. června 2008 (úterý) místo konání: HOTEL OLYMPIK ARTEMIS****, U Sluncové 14, Praha 8 Hlavní téma: POSÍLENÍ PŘÍJMŮ SAMOSPRÁV ZAMĚŘENÍ: BUDOVÁNÍ STÁTU, rozvoj obcí, měst a krajů – aktuality a příležitosti do roku 2013, posílení příjmů samospráv, programy EU, ekologie a informační systémy
I. Reprezentační panel: VYSTOUPENÍ NEJVYŠŠÍCH PŘEDSTAVITELŮ ČESKÉHO STÁTU Parlament České republiky - pozváni jsou předsedové obou komor Parlamentu České republiky Vláda České republiky, cíle a programy vlády v následujícím období - pozváni jsou představitelé Vlády České republiky Lisabonská smlouva, postavení a strategie České republiky v pozici předsedy Rady EU - pozván je místopředseda Vlády České republiky pro evropské záležitosti Kraje České republiky, cíle a programy rozvoje krajů České republiky – územ-
ních samospráv - pozváni jsou hejtmani krajů České republiky II. Reprezentační panel: VYSTOUPENÍ ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ A VELVYSLANCŮ CIZÍCH ZEMÍ V ČR Projevy nejvyšších představitelů diplomatických zastoupení cizích států v České republice - pozváni jsou velvyslankyně a velvyslanci vybraných států ze všech kontinentů III. Reprezentační panel: PREZENTACE HLAVNÍCH PARTNERŮ NÁRODNÍHO SETKÁNÍ
I. Odborný, diskuzní panel: POSÍLENÍ FINANCOVÁNÍ OBCÍ A DOTACE Z EU V PRAXI II. Odborný, diskuzní panel: EKOLOGIE A ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Odpady – aktuálně novela zákona o odpadech a budoucnost odpadového hospodářství - pozváni jsou odborníci a zástupci příslušných institucí a ministerstev III. Odborný, diskuzní panel: MODERNIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY A INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE Prezentace projektů a podpory moder-
nizace veřejných služeb v České republice - pozváni jsou odborníci a zástupci příslušných institucí a ministerstev. KONCERT U PŘÍLEŽITOSTI ZAKONČENÍ SEDMÉ SEZONY SPOLEČNOSTI REGIONSERVIS UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK NA NÁRODNÍ SETKÁNÍ JE 6. ČERVNA 2008 Více informací na:
www.regionservis.cz
8
PUBLICISTIKA
EN č. 05 / 2008
Venkov má podle Evropské unie zelenou Další z debat sdružení Ano pro Evropu se týkala stavu zemědělské politiky. Platforma, kterou sdružení volí, se jeví jako nosná, přináší celou řadu podnětů, které jsou důležité nejen pro samotné europoslance, ale především pro veřejnost, jíž se otázky bezprostředně týkají. Modernizace zemědělské politiky se konečně dotýká i těch, kteří s ní mají co dočinění, vytváří se společný zájem na řešení problémů. Podněty zemědělců jsou brány vážně a jedná se o nich. Demokracie si však žádá konsensus, a tak ne vždy všichni odcházejí spokojeni... A o čem byla tentokrát řeč? O potravinách a zemědělství, o kontrole stavu a modernizaci společné zemědělské politiky, která umožní zemědělcům reagovat na zvyšující se poptávku. Evropská komise totiž předložila návrh na další modernizaci, zjednodušení a racionalizaci společné zemědělské politiky i odstranění zbývajících překážek, které zemědělcům bránily reagovat na zvýšenou poptávku po potravinách. Návrhy a podněty V rámci celé řady opatření navrhuje komise zrušení vynětí orné půdy z produkce, postupné zvyšování kvót na mléko před jejich zrušením v roce 2015 a snížení tržních intervencí. Tyto změny zbaví (podle slov europoslanců) zemědělce zbytečných omezení a umožní jim maximalizovat jejich produkční potenciál. Komise také navrhuje zvýšit odlišení, mechanismus, kterým se snižují přímé platby pro zemědělce a převádějí finanční prostředky do fondu pro rozvoj venkova. Cílem je také zjednodušit, racionalizovat a zmodernizovat společnou zemědělskou politiku a poskytnout zemědělcům nástroje, které jim umožní vypořádat se s novými výzvami, kterým čelí, například se změnou klimatu.
ročních zvýšení kvót o jedno procento mezi hospodářskými lety 2009/10 a 2013/14. Oddělení podpory: Reforma společné zemědělské politiky oddělila přímou podporu pro zemědělce – platby již nejsou spojeny s produkcí konkrétního produktu. Některé členské státy se však rozhodly zachovat některé vázané podpory – platby spojené s produkcí. Komise nyní navrhuje zrušit zbývající vázané platby a přesunout je do režimu jednotné platby, s výjimkou prémií na krávy bez tržní produkce mléka a na kozí a skopové maso, u nichž mohou členské státy ponechat současné úrovně vázaných podpor. Odstranění historických plateb: Zemědělci v některých členských státech dostávají podporu vycházející z údaje o tom, co získali během referenčního období. V ostatních zemích se platby posky-
tují na regionální úrovni na hektar. Postupně lze historický model jen stěží hájit, proto Komise navrhuje umožnit členským státům přechod na režim paušální sazby. Rozšíření režimu jednotné platby na plochu: Deset ze 12 nejnovějších členů EU používá zjednodušený režim jednotné platby na plochu. Režim má být ukončen v roce 2010. Komise však navrhuje jeho prodloužení do roku 2013. Podmíněnost: Podpora zemědělcům je spojena s dodržováním norem týkajících se životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a kvality potravin. Zemědělci, kteří nedodržují tyto předpisy, se vystavují zkrácení podpory. Tato takzvaná podmíněnost bude zjednodušena tím, že se odstraní normy, které jsou nerelevantní nebo jsou spojeny s odpovědností zemědělců. Budou přidány nové požadavky pro zachování ekologických výhod vynětí půdy z produkce a zlepšení vodního hospodářství.
platby na opatření v oblasti životního prostředí nebo zlepšení kvality produktů a jejich uvádění na trh v daném odvětví. Komise chce, aby tento nástroj byl pružnější. Finanční prostředky již nebudou muset být využity ve stejném odvětví. Mohou být použity na pomoc zemědělcům produkujícím mléko, hovězí, kozí a skopové maso ve znevýhodněných regionech. Lze je také použít k podpoře opatření k řízení rizik, jako jsou
programy pojištění pro případ přírodních katastrof a vzájemné fondy pro choroby zvířat. Země, kde funguje režim jednotné platby na plochu, by se staly způsobilými pro tento režim.
Konkrétní kroky Zrušení vynětí půdy z produkce: Komise navrhuje zrušit požadavek, aby producenti na orné půdě ponechali 10 procent své půdy ladem. To umožní maximalizovat jejich produkční potenciál.
Přesun finančních prostředků z přímých podpor na rozvoj venkova: V současnosti všem zemědělcům, kteří získají více než 5 000 eur v přímé podpoře, jsou jejich platby sníženy o pět procent a peníze přesunuty do rozpočtu pro rozvoj venkova. Komise navrhuje, aby se tato sazba zvýšila na 13 procent do roku 2012. Pro větší zemědělské podniky budou učiněna dodatečná snížení (dodatečná tři procenta pro zemědělské podniky dostávající více než 100 000 eur za rok, 6 procent pro podniky s více než 200 000 eur a 9 procent pro ty podniky, které přijímají více než 300 000 eur). Takto získané finanční prostředky by členské státy mohly využít na posílení programů v oblasti změny klimatu, obnovitelné energie, vodního hospodářství a biologické rozmanitosti.
Postupné ukončení kvót na mléko: Kvóty na mléko by měly být postupně ukončeny do dubna 2015. Pro zabezpečení hladkého přechodu navrhuje Komise pět
Intervenční mechanizmy: Opatření týkající se zásobování trhu by neměla oslabovat schopnost zemědělců reagovat na tržní podněty. Komise navrhuje zrušit
Pomoc odvětvím se zvláštními problémy: V současnosti mohou členské státy ponechat podle odvětví 10 % vnitrostátních rozpočtových stropů na přímé
intervenci pro pšenici tvrdou, rýži a vepřové maso. Pro krmné obiloviny se stanoví nulová intervence. Pro pšenici obecnou, máslo a sušené odstředěné mléko se zavede režim nabídkového řízení. Omezení plateb: Členské státy by měly uplatnit minimální platbu 250 eur na zemědělský podnik nebo na minimální plochu 1 hektaru nebo oboje. Ostatní opatření: V řadě malých režimů podpory proběhne oddělení plateb od produkce a přesun do režimu jednotné platby. U konopí, sušených krmiv, bílkovinných plodin a skořápkového ovoce se tak stane okamžitě. U rýže, brambor určených pro výrobu škrobu a dlouhých lněných vláken proběhne přechodné období. Komise také navrhuje zrušit prémii na energetické plodiny. Informace z EU pro všechny Debaty sdružení Ano pro Evropu dávají jasný impuls. Přijďte si poslechnout, co se děje nového ve vaší branži, vyslovte svůj názor a seznamte se svými zástupci v Bruselu a dejte jim zpětnou vazbu jejich závažných rozhodnutí. (vru)
Nové technologie přibrzdí spotřebu energie Začátkem loňského roku se Evropská unie zavázala ke zv ýšení podílu obnovitelné energie na konečné spotřebě energie na 20 procent a snížení emisí skleníkov ých plynů o 20 procent proti roku 1990. Dostát tomuto závazku nebude vůbec jednoduché, zvláště když se očekává, že pokud EU nepodnikne žádná opatření, vzroste do roku 2012 spotřeba energie v EU až o 25 procent. Podle záměru Evropské komise, který v yhlásila v půli května, by jedním z takov ých opatření v boji proti změnám klimatu mohla být podpora informačních a komunikačních technologií. Komise chce totiž přispět k tomu, aby odvětví informačních a komunikačních technologií za-
ujalo vedoucí postavení, pokud jde o snižování vlastních emisí CO 2 a celkové spotřeby energie. V praxi jde například o rozšíření používání nejmodernějších počítačov ých serverů. Ty totiž spotřebují stejné množství energie jako běžná žárovka a jejich používání tak může umožnit úsporu energie až o 70 %. „Abychom do roku 2020 splnili cíle, které si Evropa v oblasti energetické účinnosti stanovila, potřebujeme nízkouhlíkové hospodářství s v ysokým růstem. Pro snížení emisí v celém hospodářství bude mít zásadní v ýznam v ýzkum a rychlé osvojení inovativních a energeticky úsporných řešení z oblasti informačních a komunikačních technologií,“ uvedla Viviane Reding, ko-
misařka pro informační společnost a média. „Je to oboustranně v ýhodná situace. Informační a komunikační technologie budou podporovat konkurenceschopnost odvětví EU a zároveň povedou boj proti změně klimatu.“ A jaké mají být konkrétní kroky k podpoře těchto technologií? Jedná se o tři základní oblasti. Tak nejprve je to samotná v ýroba energie a její distribuce, kde by informační a komunikační technologie mohly nejen zlepšit účinnost rozvodných sítí, ale i usnadnit integraci obnovitelných zdrojů energie. Druhým krokem jsou energetické v ýdaje budov. Zmíněné technologie totiž mohou například sledovat údaje pro optimální nastavení osvětlení, ventilace nebo
v ýkonu zařízení a spotřebitelům v reálném čase poskytovat aktualizované informace o jejich spotřebě energie. Tím posledním bodem je osvětlení, tedy postupný přechod na úsporné tzv. inteligentní žárovky, které automaticky regulují sílu záření podle denního světla a přítomnosti osob. Že to nejsou pouze plány z říše snů, a že tyto kroky mohou fungovat, dokládají některé severské státy. Tam totiž už řada takov ých opatření úspěšně funguje. Filip Appl
Velvyslanectví skandinávských zemí v Berlíně je vybaveno žaluziemi, které se přizpůsobují slunečnímu svitu. foto: Vlastimil Novák
Neziskové organizace, které prosperují
Není tajemstvím, že život neziskových organizací a míra společenského uznání filantropie je v české kotlině na relativně nízké úrovni. Navzdory této skutečnosti se po roce 1989 etablovala široká paleta neziskovek, které prosperují a každý den znovu potvrzují svůj „raison d´etre“, obdobně jako jakákoliv jiná malá či středně velká firma. Občanské sdružení ANO pro Evropu se již šestým rokem snaží zainteresované i širší veřejnosti přiblížit význam české účasti na evropské integraci. Za několik let
9
PREZENTACE/INZERCE
EN č. 05 / 2008
své existence si sdružení vydobylo nezávislost a dnes je vnímáno jako nestranné fórum sloužící k výměně názorů mezi klíčovými aktéry i občanskou společností. Funguje tak jak most mezi státní a politickou sférou, odbornými institucemi, akademickou obcí, novináři a businessem. Jedná se o propojení několika světů, které jsou ve vzájemné interakci velmi inspirativní jak pro aktéry samotné, tak i pro publikum. Mezi nejčastější výstupy ANO pro Evropu patří organizace seminářů, konferencí, výstav a vydávání publikací, a to jak v jednotlivých českých a moravských regionech, tak i v zahraničí. Během několika let se na těchto setkáních vystřídali evropští komisaři, čeští i zahraniční premiéři, bývalí pre-
zidenti, lídři ekonomického světa, renomovaní experti a mnoho dalších. Nabízí se otázka: „Má ještě smysl „„ANO pro Evropu““, když už od roku 2004 jsme součástí Evropské unie?“ Každý, kdo je jen zběžně informován o domácím i evropském dění musí uznat, že například problematika čerpání ze strukturálních fondů, přistoupení k jednotné měně euro či budoucnost uspořádání evropského projektu přináší často více otázek než odpovědí. Právě hledání konstruktivních řešení je leitmotivem a svorníkem snah všech těch, kteří se domnívají, že Evropa a naše účast v ní vyžaduje neustálou reflexi. A výzev není zrovna málo. Předsednictví České republiky v Radě
Evropské unie v první polovině roku 2009 budiž jednou z nich. Dvacet let od pádu totality bude muset česká veřejnost podstoupit veliký test dospělosti a prokázat, že je připravena nejen technicky, ale i obsahově vést po období šesti měsíců sedmadvacet evropských demokracií se všemi jejich specifiky. Neziskový sektor je svou měrou připraven přispět k tomuto úsilí. Předsedkyní občanského sdružení ANO pro Evropu je Monika MacDonagh-Pajerová. Čestným předsedou pak Václav Havel. Podrobnější informace a harmonogram aktivit lze shlédnout na www.anoproevropu.cz Martin Shabu, vedoucí kanceláře ANO pro Evropu
Informační středisko EU EUROPE DIRECT Pardubice Poskytujeme aktuální informace o dění v EU pro širokou veřejnost i jednotlivé skupiny obyvatel regionu. V našem středisku na Vás čeká bohatá nabídka tiskovin s tématem cestování, práce a studium v zahraničí, podmínky pro podnikání v EU a mnoho dalších informací. Pořádáme přednášky pro školy, semináře a další akce pro zájemce o evropská témata, soutěže a výstavy. Petra Eppingerová, manažer EUROPE DIRECT Pardubice
Kalendář akcí červen 2008 13. 6.
EUROPE DIRECT: P�ímé spojení s Evropou Informa�ní kampa� (prezentace informa�ních zdroj� o EU)
16:00 - 19:00
Benefi�ní akce SKP-CENTRUM, o.s. koupališt� Na Ciheln�, Pardubice
19. - 20. 6.
Vyhlášení výsledk� literární sout�že „O Pardubický pramínek“ Krajské knihovny Pardubice, odd�lení kulturních služeb ve spolupráci s EUROPE DIRECT Pardubice Program pro vít�ze z Polska, Francie a �ecka
9:30
Slavnostní zahájení na radnici
23. 6.
Evropské dotace pro obce: p�íklady dobré praxe po�ádá Eurocentrum Pardubice a Hradec Králové ve spolupráci s EUROPE DIRECT Pardubice
09:00 - 14:00
KD Hronovická Pardubice
26. 6.
EUROPE DIRECT: P�ímé spojení s Evropou Informa�ní kampa� (prezentace inf.zdroj� o EU)
10:00 - 16:00
Pernštýnské nám�stí Pardubice
�erven
Interaktivní projekt pro studenty SYTYKIA (zvýšení pov�domí o Evrop�, jejím fungování; zapojení mladých lidí do evropských záležitostí)
2 vyu�ovací hodiny
3. ro�níky st�edních škol
Statutární město Pardubice – Městský obvod Pardubice V Úřad městského obvodu Pardubice V vyhlašuje dne 14. 5. 2008 v souladu s ustanovením § 7 zákona č. 312/ 2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ Č. 1/2008 na pozici pracovníka odboru ekonomického a sociálních věcí – agenda mzdového účetnictví a účetnictví ÚMO Pardubice V Místo výkonu práce: Úřad městského obvodu Pardubice V, Češkova 22, 530 02 Pardubice Platové zařazení: 9. platová třída Předpokládaný termín nástupu: dle dohody, nejpozději 1.7.2008 Pracovní poměr na dobu neurčitou. Charakteristika vykonávané činnosti: Komplexní zajišťování agendy mzdového účetnictví úřadu, vedení a zpracování účetnictví úřadu. Požadavky na uchazeče: · vzdělání středoškolské popř. VŠ (výhodou ekonomické zaměření) · příjemné vystupování, komunikativnost · praxe ve státní správě výhodou · znalost práce na PC (MS Office), psaní na stroji · znalost SW Gordic a VEMA výhodou · ochota přizpůsobit pracovní dobu potřebám úřadu · zkoušky zvláštní odborné způsobilosti výhodou Výběrového řízení se mohou zúčastnit uchazeči, kteří: I. Splňují předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka ve smyslu ustanovení § 4 odst.1 zákona, tj. úředníkem se může stát fyzická osoba, která: - je státním občanem České republiky, popřípadě fyzická osoba, která je cizím státním občanem a má v České republice trvalý pobyt - dosáhla věku 18 let - je způsobilá k právním úkonům - je bezúhonná ve smyslu ustanovení § 4 odst.2 zákona - ovládá jednací jazyk . II. Uchazeč podá písemnou přihlášku, která musí obsahovat tyto náležitosti: a) jméno, příjmení b) datum a místo narození c) státní příslušnost d) místo trvalého pobytu, číslo telefonu e) číslo občanského průkazu nebo číslo dokladu o povolení k pobytu, jde-li o cizího státního občana f) datum a podpis. III. K přihlášce je nutno připojit tyto doklady: a) životopis, ve kterém se uvedou údaje o dosavadních zaměstnáních a o odborných znalostech a dovednostech týkajících se správních činností (strukturovaný životopis) b) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce c) ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání d) podepsané prohlášení uchazeče v následujícím znění: Poskytnutím svých osobních údajů v rozsahu podkladů pro přihlášku do výběrového řízení dávám, ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, souhlas k jejich zpracování. Jméno a příjmení Datum narození Vlastnoruční podpis Lhůta pro podání přihlášky: Přihlášku s přílohami doručte do 6.6.2008 buď osobně na podatelnu úřadu – Pardubice, Češkova 22, (do 14 hodin) nebo poštou (rozhoduje podací razítko pošty nebo podatelny úřadu) na adresu: Úřad městského obvodu Pardubice V k rukám tajemníka úřadu Češkova 22 530 02 Pardubice Uzavřenou obálku označte číslem a názvem výběrového řízení. Případné dotazy na tel.: 736504301 V Pardubicích dne 14.5. 2008 Mgr. Jiří Šmaha tajemník Úřadu městského obvodu Pardubice V
Lepší výběr dovolených nenajdete! www.datour.cz, www.rakousko-dovolena.cz
Na Poříčí 12 - Palác YMCA, Praha 1, tel.: 222 314 848
NA 3 DNY I NA TÝDEN DO RAKOUSKA S DATOUREM!
Hradec Králové - tel.: 495 536 599/Pardubice - tel.: 466 612 191 261890 _SC_DsD_050608_dana kozáková_90x20_TJ
10
MĚSTA EU
EN č. 05 / 2008
Stavanger 2008 - hlavní město evropské kultury Výběr z programu
Ačkoliv Norsko není členem Evropské unie, stalo se jeho čtvrté největší město Stavanger, ležící v jihovýchodní části země, hlavním městem evropské kultury. Společně s Liverpoolem se tak dělí o status kulturního centra Evropy pro tento rok. Rok 2008 byl předkladateli projektu zvolen záměrně, mezi Velkou Británií a Norskem, Liverpoolem a Stavangerem existuje dlouhodobá tradice obchodních, kulturních aktivit a spolupráce. Kandidatura města byla podpořena Ministerstvem kultury a církevních záležitostí, privátními institucemi, regiony a norskými městy, která se Stavangerem uzavřela pracovní
ČERVEN 3. – 5 . Taneční skupina Inbal Pinto Dance Company z Izraele – magie tance, divadla a cirkusu.
mové promítání, tak pro mladé umělce zabývajícími se graffiti. Norové jsou si dobře vědomi významu Stavangeru, který je tradičně otevřeným oknem do Evropy a bohatým centrem ole-
6. – 8. Festival v ulicích – žongléři, pouliční umělci, herci, mimové, klauni, hudebníci. 7. 7. – 7. 8. Výstava 11 umělců ze Skotska a Norska. Pořádá Society of Scottish Artists a oblast Rogaland. Reflexe výměnného uměleckého pobytu vrcholící společnou výstavou v Královské skotské akademii v Edinburghu a posléze v Stavangeru.
ta má své hlavní sídlo také právě zde. Vize 2008 Možná, že jedním z důvodů, proč se město Stavanger prosadilo jako hlavní město evropské kultury, byla jeho ambice zapojit do projektu nejen tradiční norské a evropské kulturní instituce a subjekty, ale i místní obyvatele všech vě-
partnerství. Celkový rozpočet je ve výši 36 000 000 eur. Obnos pochopitelně nezahrnuje pouze náklady na kulturní události, značná část je investována do rozvoje infrastruktury a stavby nových budov jako jsou například koncertní síň s amfiteátrem nebo prostory pro vzdělávání v oblasti vizuální a mediální komunikace. Velká část prostředků je věnována rozvoji kreativního a sportovního potencionálu mládeže a dětí. Za zmínku určitě stojí právě otevřený futuristický multifunkční prostor Geoparken, kde je místo jak pro lezecké stěny, beach volejbal, cyklistiku, tanec, hudbu a fil-
kových skupin. Mládež, děti, senioři a lidé tvůrčího potenciálu celého regionu se svými projekty významně podílejí na celkové koncepci ročních událostí. Vizí města kultury je Open port, znamenající v překladu otevřená brána – přístav, a je výzvou k otevření se umění, novým ideám a možnostem multikulturní spolupráce.
Norští vizionáři přidali tomuto názvu ještě další zásadní významy. Otevřená brána do Evropy, Otevřená brána umění, Otevřená brána krajiny, Otevřená brána budoucnosti… Pod těmito názvy se skrývá bohatý a ambiciózní program obsahující mezinárodní semináře a konference z oblasti architektury, designu, multimédií, filozofie, literatury, lidských
jářského a energetického průmyslu. Stavanger má význačný kulturní, obchodní, průmyslový a multikulturní život. Je proslaven těžbou nafty, ale také svou humanitární činností. Jako jedno z prvních měst se podílelo na programu Cities of Asylum, podporujícím pronásledované a cenzurované spisovatele z různých zemí světa. V regionu žije více než 150 různých národností, nadnárodní společnosti jako jsou Shell, ExxonMobil, Gaz de France přispívají k rozvoji a celkové prosperitě regionu. Norská společnost StatoilHydro se svými 295 000 zaměstnanci ve 40 zemích svě-
12. – 14. Tou Works – nové umění z Tou Scene, Centra moderního umění Stavanger. Mezinárodní projekt TW1– performance, trans media Annie M. Sprinkle Ph.D., Elisabeth M. Stephens profesorka University California Santa Cruz, Andre Mariela Limerutti (Argentina), Elaine Kordys (UK), Christian Gauss a Moritz Groba (Německo), Simona Ferrari, Trond Mikkelsen a Sigrun Vik Olsen (Itálie a Norsko), Kjetil Røed (Norsko), Mona Orstad Hansen a Torunn Larsen (Norsko), Helge Olav Øksendal a Vicent Ingouf (Norsko a Francie), Nils Thomas Økland a Rune Aase (Norsko). 12. – 13. Think big! Proč jsou norští designéři ve světě tak úspěšní? Design v mezinárodním měřítku, workshopy, přednášky – setkání předních designérů, umělců a architektů. Semináře, módní přehlídky, scénografie.
práv, festivaly klasické, folklórní a elektronické hudby i špičkové gastronomie. Amatéři střídají profesionály, na programu je také kondiční pochod seniorů, pěvecká a divadelní vystoupení dětí z mateřských škol, projekt „Celé město čte“, výstavy místních uměleckých škol i projekt Umění pohostinnosti – Týden bez hranic zabývající se dodržováním lidských práv, emigrací a humanistickými hodnotami a závazky Evropy. V roce 2008 se tedy odehraje více než 150 různých kulturních událostí za aktivní účasti místních obyvatel, domácích, evropských i světových kapacit různých oborů a dalších kulturních nadšenců. Ti z nás, kteří se letos do Stavangeru vydají, mohou očekávat ohromnou energii, kultivovanou lidovou slavnost, špičková profesionální vystoupení v krásném přírodním prostředí a přátelskou skandinávskou pohostinnost.
26. – 29. Konference – Opus 2008: Open Port to Open Space Široké fórum význačných architektů, vědců a designérů diskutuje a přednáší na téma urbanismus. Debaty, workshopy a přednášky o kvalitě veřejného prostoru a jeho vlivu na člověka. 30. Stavanger kulinářský - Bocuse d’Or 20 zemí světa v konkurenci o nejlepší kulinářský zážitek. Konference Food for future, přednášky předních mezinárodních expertů z oblasti gastronomie. ČERVENEC 4. Indie folk-pop duo Kings of Convenience – koncert ve spojení s výstavou designu a umění. New and Norwegian: „A World of Folk“, kurátor: Li Edelkoort. 23. – 26 . “A Taste of Rogaland” – Chuť Rogalandu” – kulinářská tradice - gastronomický festival.
w w w.stavanger2008.no
11
EVROPSKÝ PODNIKATEL
EN č. 05 / 2008
Vybudoval světovou firmu ve Vysokém Mýtě Jindřich Nádvorník založil v roce 1991 společnost Mikroelektronika, která v té době měla kolem 30 zaměstnanců. Dnes v ní pracuje bezmála 170 lidí. Zpočátku se zabývali především speciální mikroelektronikou, zejména pro automobilový průmysl a teprve postupně se dopracovali k tomu, co je proslavilo v mnoha zemích světa, a to je vývoj a výroba odbavovacích systémů pro veřejnou dopravu – tzv.ticketing. Na speciální mikroelektroniku pro průmyslové využití ovšem také nezanevřeli a díky novým prostorám ve Vysokém Mýtě, které kolaudovali na podzim loňského roku, se do ní pustili i s novými technologiemi. Dnes už mají odběratele v 28 zemích světa. Tím posledním je hlavní město Gruzie Tbilisi, jehož městskou dopravu také vybavují svými systémy. Co je na takové cestě k úspěchu nejobtížnější? Určitě je potřeba mít určité know-how. Všechny naše systémy pracují ve velice náročných podmínkách. Ve vozidlech to jsou otřesy a vibrace, ne zrovna vlídné zacházení některých cestujících, zařízení na periferiích jsou často cílem útoků… Proto je vývoj skutečně velmi důležitý, dále je potřeba kvalitní výroba a nakonec i dobrý obchod. Naším teritoriem je hlavně Evropa, kde se snažíme pronikat dál na východ, a dlouhodobě také Latinská Amerika. Vše řídíme z naší centrály z Vysokého Mýta a náš zahraniční byznys je založen hlavně na spolupráci s místními partnery.
ky. Na druhou stranu klesají i naše vstupy, protože řadu věcí dovážíme na dolarové bázi. Zavedení eura by pro nás bylo výhodné, protože valná část našeho byznysu je realizována v eurech nebo v dolarech. Uvítali bychom aspoň nějaký termín zavedení eura, protože se na to pak můžeme lépe připravit, než když je něco „ve hvězdách“. Projevil se ve vašem obchodě nějak vstup České republiky do Evropské unie? Po prvních potížích, které logicky musely přijít, a přes které jsme se museli přenést, jsou dnes vývozy, dodávky, realizace pilotních projektů o hodně jednodušší než dřív, kdy se musely řešit různé celní bariéry a podobně.
Co považujete za váš největší podnikatelský úspěch? Pokud by se to měřilo objemem zakázky, tak určitě vybavení celého hlavního města Chile – šestimilionového Santiaga de Chile. Zhruba 6 000 městských autobusů je tam vybaveno naším zařízením, které lidem umožňuje používat bezkontaktní karty. Návštěvníci, kteří kartu nemají, se mohou odbavit v mobilních peněžních automatech ve vozidlech. Taková zakázka je určitě vynikající referencí, protože Santiago je významné město v zemi, které se říká výstavní skříň Latinské Ameriky. O tuto zakázku jsme dlouho usilovali a museli jsme se utkat s velkou konkurencí zejména Španělů a Francouzů. Nakonec jsme Chilany přesvědčili naší vysokou kvalitou a rozumnou cenou. Také nejsme nejlevnější a ve hře byla i levná dodávka z Číny, ale Chilané uznali, že do náročných podmínek jejich městské dopravy je lepší mít zařízení kvalitní a prověřená od zkušeného výrobce. Také pozdější audit prokázal, že tam tento systém stále dobře plní svou roli.
foto: EN to a máme tu cestičku prošlápnutou. Ale začátky nebyly jednoduché, celá související administrativa je velmi náročná a věřím, že pro menší začínající firmy to může být i nepřekonatelný problém. Někdy je obtížné zvládnout i načasování, kdy se mohou prostředky čerpat, za jakých podmínek, a je potřeba se tím vším prokousat. Jste úspěšná firma, která se v poslední době představuje také jako partner různých významných kulturních akcí. Co bylo tím prvním impulsem?
Pouštíte se i na evropské trhy? Ano, v těchto dnech třeba finalizujeme naši dodávku do Sofie, kde byla obrovská konkurence od silných výrobců z Evropy i Asie, ale obstáli jsme. Uspěli jsme i ve Skandinávii, kde kladou větší důraz na kvalitu, design a provedení, než na ekonomické parametry. Spolupracujeme s českými profesionály v oblasti průmyslového designu a už několikrát jsme obdrželi designérské ceny u nás i v Německu. Jak se při tak mohutném vývozu díváte na posilující korunu a euro v nedohlednu?
Operátor na SMT lince
foto: archiv
Využili jste i fondů Evropské unie? Ano, využili, využíváme a věřím, že i využívat budeme. Je to jednak v oblasti marketingu a propagace a dále jsme využili fondy na vzdělávání našich zaměstnanců, kde jsme rozjeli dvouletý program, který měl velmi dobrý ohlas a věřím, že i výsledky ve zdokonalení profesních dovedností našich lidí. Máte s přihláškami do fondů EU dobré zkušenosti?
Posilující koruna nás samozřejmě netěší a její kurz k dolaru je znepokojující. Museli jsme se s tím vyrovnat. To se nám podařilo a dál vyvážíme do Latinské Ameri-
Určitě je na to potřeba mít dobré know-how. Vzhledem k tomu, že se tím zabýváme už několik let, víme jak na
Před několika lety jsme řešili problém, že naše firma není všeobecně známá. Znají nás naši klienti, partneři, odborná veřejnost, ale přestože občané běžně používají naše zařízení, firmu vlastně neznají. Zaznamenali jsme to při náboru zaměstnanců. Trh práce je stále náročnější a čím dál hůř se shánějí dobří zaměstnanci. Proto je dobré, aby se o firmě vědělo, aby měla dobrou image a aby se dokázala zviditelnit. A myslím si, že právě umění je něco, co dokáže lidi oslovit, co není zprofanované. Navíc umění vždy sponzory potřebovalo, takže spojujeme příjemné s užitečným. Pustili jsme se do sponzoringu kvalitních akcí, které dokážou přitáhnout lidi, a šířit pěkné zážitky dál. Je to protipól a vyvážení našeho technického zaměření a toho, co mo-
hou lidé na kulturních akcích zažít. Sponzorovali jsme například vernisáž Kupkových obrazů v uruguayském Montevideu, kde máme velký firemní projekt. Také film o českých rodácích bratrech Škorpilových, kteří se narodili ve Vysokém Mýtě, ovšem slávu a uznání si získali v Bulharsku, kde shodou okolností realizujeme již zmíněný projekt v Sofii. Podporujeme také řadu kulturních a sportovních akcí místního významu ve Vysokém Mýtě. Vrcholem v této oblasti teď bude 50. ročník Smetanovy Litomyšle. Těším se, že na program s Mou vlastí můžeme pozvat i řadu našich zákazníků a partnerů a doufám, že nám vyjde počasí. Kam se podle vás ubírá vývoj v tomto odvětví? Vedle čipových karet, o kterých jsme už mluvili, a které jsou vynikajícím médiem pro ty, kteří denně cestují veřejnou dopravou, jsou to určité kombinace s mobilními telefony. Například v Dopravním podniku Praha už běží systém placení jízdenek pomocí SMS, to chceme nyní zavést například i v Sofii. Dále to jsou různé formy i-ticketingu – placení pomocí internetu, přístup z domu pomocí webovských rozhraní a podobně v souladu s rozvojem IT technologií. Vždy je však důležité vycházet ze zákazníka, co je pro něj jednoduché, rychlé, spolehlivé a bezpečné. Právě zvyšování úrovně bezpečnosti bude v budoucnu velmi podstatné. Navštívil jste už hodně zemí po celém světě, kde se vám nejvíc líbilo? Na světě je určitě mnoho krásných míst, ale já nezakrývám, že mě velice oslovila Latinská Amerika a vryla se mi do srdce. Mám rád zejména Chile, to je země plná kontrastů od velehor až po mořské pláže. Najdete tam spoustu nádherných scenérií a míst. Také Argentina je krásná, před dvěma lety jsem měl možnost ji také procestovat, najeli jsme tam asi 10 000 kilometrů a mám na to nádherné vzpomínky. Líbilo se mi i v Kostarice, v Mexiku, Peru, všechna tato místa stojí určitě za návštěvu. Ale moje doporučení je pro toho, kdo by chtěl objevit tento kontinent, začít v Chile. Je turisticky asi nejvíc rozvinuté a také velmi bezpečné. Také silná koruna, která nám exportérům příliš nesvědčí, je pro cestování výborná. Z tohoto hlediska je pro nás velmi zajímavou a levnou území i Argentina.
Karetní terminál Mikroelektroniky v městské hromadné dopravě v Santiagu de Chile
foto: archiv
S Jindřichem Nádvorníkem hovořila Zuzana Nováková
12
PREZENTACE/INZERCE
EN č. 05 / 2008
Aviatická pouť 2008 Gen Gene Ge Generální neerááln l í pa p part partner rrtner neer
Aviaticka_pout_280_210.indd 2
Aviatická pouť 2008 klepe na dveře Již od roku 1991 se koná na pardubickém letišti každoroční letecký den nazvaný Aviatická pouť. Letos se tak o víkendu 31. května a 1. června uskuteční již osmnáctý ročník, čímž si tato akce udržuje postavení českého leteckého dne s nejdelší souvislou tradicí. K počátkům, ale i k aktuálnímu připravovanému ročníku, říká je-
den z hlavních organizátorů Jaroslav Janda: „Když jsme před osmnácti léty připravovali první ročník Aviatické pouti, stanovili jsme termín konání na 11. květen 1991. Na tento den připadlo osmdesáté výročí přeletu Ing. Jana Kašpara z Pardubic do Prahy. Tento průkopník české aviatiky a známý pardubický občan tak
otevřel pomyslnou cestu našeho letectví, cestu lemovanou řadou úspěchů světového významu. Proto jsme chtěli svou akcí vzdát hold jeho průkopnickému přeletu. Naším cílem bylo uskutečnit rekonstrukci přeletu a velmi nám v tom tehdy pomohli amatérští piloti, kteří s replikou letounku Demoiselle a skupinou několika ultralehkých letadel přenesli vzdušnou cestou poselství pardubického primátora jeho pražskému protějšku. V myšlenkách jsme však stále měli ideu, že nejlepší by bylo připomenout si příští kulaté výročí přeletem letadla typu Blériot. Ač jsme se snažili, tak se nám to jak v roce 1996, tak v roce 2001 nepodařilo a až v roce 2006 byl náš dávný sen splněn. Mezi hosty Aviatické pouti 2006 byl i švédský pilot Mikael Carlson se svým originálním historickým Blériotem, model Thulin A, vyrobeným v roce 1918. Ten v neděli 4. června 2006 v 19 hodin vyrazil vzdušnou cestou směrem na západ od Pardubic přes Kolín do Prahy-Chuchle. Důstojně tak bylo připomenuto 95. výročí historického letu a organizátorům se splnil letitý sen - připomenout návštěvníkům přelet za účasti historického letounu. V letošním roce jsme program sestavovali s ohledem na připomenutí 90. výročí našeho letectva a zároveň představení průřezu naší slavnou leteckou historií, kterou při-
pomene nejen druhý ročník srazu letadel Aero, ale i další vystoupení, z nichž mnohá budou mít v Pardubicích premiéru.“ Každoročně je pro diváky připraven nejen letový program, ale je na co se dívat i na zemi, kde současně probíhá několik akcí pozemního programu. Z nich je možné vzpomenout například srazy automobilových veteránů, klubů vojenské historie či kulturní hudební program. Aviatická pouť je ale především leteckým dnem s letovým programem přibližujícím divákům letadla z nejrůznějších období aviatiky. Letos se uskuteční druhý ročník sletu letadel Aero, o který projevily
zájem i posádky ze zahraničí. Mezi divácky zajímavá vystoupení letošního ročníku bude jistě patřit hromadný seskok šesti desítek parašutistů z pěti legendárních letadel An-2 či velkoskupina letadel Trener. Samozřejmostí bude i účast přesných replik prvních Avií B.H.1 Exp. a B.H.5. Druhá ze zmiňovaných Avií se stala prvním československým letounem, který zvítězil v mezinárodních závodech a získal tak cenu belgického krále a cenu pro turistiku belgického aeroklubu pro rok 1923. Trať do Bruselu a zpět prolétl pilot Zdeněk Lhota s mezipřistáním v Mayence průměrnou rychlostí
30.4.2008 14:43:49
138 km/h, což byl v roce 1923 zajímavý výkon nejen v kategorii sportovních letounů. Na letišti budou mít návštěvníci možnost setkat se také s posádkou Petr Bold a Richard Santus, kteří v rámci polární expedice North Pole Expedition 2008 obkroužili v sobotu 5. dubna s letounem L-200A Morava severní pól. Chybět nebudou samozřejmě ani přední akrobaté a návštěvníci budou mít také asi jednu z posledních příležitostí k vyhlídkovým letům nad Pardubicemi. Všichni jsou proto srdečně zváni na plochu mezinárodního letiště Pardubice. Petr Kolmann
13
PUBLICISTIKA
EN č. 05 / 2008
V gymnaziálních lavicích nad Lisabonskou smlouvou Až do roku 1940, kdy Evropa byla zmítaná válkou, se vrátil David Chmelík z Generálního ředitelství pro rozpočet (GŘR) Evropské komise ve své přednášce na pražském Gymnáziu Jana Nerudy. Administrátor z GŘR je českým i německým občanem; ve službách Bruselu pracuje třetím rokem a letošní přednáškou pokračuje v myšlence přiblížení fungování evropské administrativy mládeži. Minulý rok se tak setkal s žáky kladenského vícejazyčného gymnázia. Letos studentům na Malé Straně připomněl scénu z Remarquovy knihy Noc v Lisabonu. Tedy z města, jehož přístav se stal cílem skupiny německých emigrantů, utíkajících před Hitlerem na západ. A z města, jež na konci roku 2007 dalo světu Lisabonskou smlouvu. Ta byla po odmítnutí společné evropské ústavy obyvateli Francie a Nizozemí vypracována jako dokument konsolidující evropské předpisy. V platnost by měla vstoupit 1. ledna 2009. Podle Chmelíka je smlouva prozatímním vrcholem evropské integrace a zároveň náš kontinent připravuje na nové výzvy globalizovaného světa jako je propojené hospodářství, demografický vývoj či klimatické změny.
VÍCEJAZYČNÉMU GYMNÁZIU ČEŠTINA NESTAČILA Evropský úředník Chmelík v první přednášce vedené v češtině i ve druhé ve francouzském jazyce žákům přiblížil fungování byrokratického aparátu Evropské unie, stejně jako práci svého oddělení. Živá diskuze očividně podnítila zájem mnohých z dvou stovek mladých lidí: „Nemůžou menší státy kvůli Lisabonské smlouvě přijít o svou pozici? Funguje i v tomto systému právo veta? Jaká je akceschopnost Unie, jak dlouho trvá, než něco odhlasuje?“ ptali se žáci po administrátorově vystoupení. Podle některých byla přednáška i debata zajímavým zpestřením vyučování. „Aspoň jsme se zamysleli,“ říká Michaela Strážnická z 5. A. „Máme základy společenských věd a brali jsme Evropskou unii i ústavu, ale tohle bylo lepší, přednáška byla postavena na praktickém základě; přednášel člověk, který problematiku zná a denně s ní přichází do styku.“ Jiří Volák, další z žáků gymnázia souhlasí: „Přednáška mi trochu rozšířila obzory a povědomí o Unii, pan Chmelík šel opravdu do detailů fungování systému.“
Eurocentra informují Podpora cestovního ruchu
Úředník z ústředí Evropské komise se studenty diskutoval i dlouho po skončení přednášky. foto: Pavel Farkaš O FUNGOVÁNÍ UNIE SE UČÍ I V ZEMĚPISE Přednášky se účastnili i učitelé. Zeměpisář Jaroslav Tomeš si pochvaluje, když jsou žáci zvědaví a ptají se: „Například regionální politika či šíření integrací v Evropě – to jsou hodně geografické záležitosti. Evropskou unií jsme se tedy i v mém předmětu zaobírali dost,“ vysvětluje. Přiznává, že někdy studenti pokládají otázky, na které při nejlepší vůli nedokáže odpovědět. Pro-
to je rád, že škola měla možnost uvítat na své půdě člověka, který žáky obeznámil s problematikou v patřičných souvislostech. „Přesně to je smyslem takových akcí,“ uzavírá Chmelík, zatímco již plánuje další projekt. Inspirován svou nedávnou zkušeností z berlínského gymnázia s většinou žáků s tureckými kořeny nyní promýšlí možnost multikulturní spolupráce mezi evropskými gymnázii. Pavel Farkaš
CO NA TO EUROPOSLANCI Jak se díváte na práci lobbistů a jak vám pomohou nová pravidla o jejich registraci? V České republice si s termínem lobbista spojujeme jména jako je Šlouf, Pitr či Mrázek; pojem lobbování tak má spíše negativní obsahový význam. Lobbování je u nás tak občas také považováno za formu úplatkářství, praktikovanou bezohlednými lidmi na podivných místech. V Evropě či USA jsou naopak lobbisté vnímáni jako velmi důležitý zdroj informací a analýz; lobbisté jsou často velmi respektovaní lidé, bývalí politici či manažeři velkých firem. V Bruselu dnes pracuje podle odhadů asi 15 až 20 tisíc lobbistů, roční tržby z lobbingových aktivit se odhadují na 60 – 90 milionů eur. V
Mojou agendou sú skôr otázky ľudsko-právne a neviem, či napr. saharské ženy môžem zarátať medzi lobistov. Doteraz sa na mňa obrátili lobisti možno 3-4krát. Keďže pracujem v zahraničnom výbore, asi nie som dostatočne atraktívnou poslankyňou, ktorá by pretlačila niektoré pozmeňovacie návrhy týkajúce sa závažných napr. ekonomických aktivít. Je však individuálne na poslancovi, do akej miery sa nechá vtiahnuť do rokovaní z lobistickými skupinami. Upravovať tento vzťah smerom k parlamentu mi nepripadá také dôležité ako skôr k Európskej komisii, pretože tam sa začína legislatívny proces, tam sa pripravuje návrh. Parlament má síce spolurozhodovaciu funkciu ale väčšinou cez výbory prejde, to čo sa „upečie“ v Komisii. Monika Flašíková-Beňová Výbor pre zahraničné veci
USA je podle údajů deníku Washington Post v hlavním městě registrováno přibližně 34 tisíc lobbistů. Zatímco ve většině členských zemí Unie neexistují žádná pravidla pro lobbování, v Americe se lobbisté musí řídit 575 stránkami podrobných pravidel. Když se například v Americe zúčastní sponzorované konference politik, pak není možné hosty pozvat na oběd ke stolu, ale musí se jíst ve stoje. Na evropské úrovni je nejdále s regulací chování lobbistů Evropský parlament, kde se již dnes lobbisté akreditují, existuje zde povinný rejstřík a kodex chování zakotvený v jednacím řádu. Otázkou však je, do jaké míry se jím
Aj ja mám s lobistami osobnú skúsenosť. Mnohí z nich vystupujú pod hlavičkou obrovských korporácií, organizácií a združení. No bol som šokovaný číslom 17 000 - toľko lobistov v európskych štruktúrach pracuje. Neviem, či to nie je viac ako vo Washingtone. Pri formovaní novej legislatívy musíte byť dobre informovaný, aby ste zvládli problematiku v danej oblasti a práve lobisti sú legálnym a dobrým zdrojom informácií. Registrácia lobistov umožní europoslancom zistiť a overiť si identitu lobistu. Lobing tak bude transparentný, čo je veľmi dôležité.
Peter Šťastný Výbor pre medzinárodný obchod
lobbisté řídí, neboť tento kodex není právně vymahatelný. Evropská komise proto usiluje o větší míru transparentnosti lobbistů. Do konce roku 2008 by měl být zaveden jednotný a přehledný rejstřík dostupný na internetu. V budoucnosti by měli být lobbisté také nuceni poskytovat informace o tom, kdo je platí a kdo jsou jejich skuteční klienti. Osobně jsem přesvědčen, že je to cesta dobrým směrem, která přispěje k posílení důvěry mezi samotnými lobbisty, firmami, politiky i občany. Oldřich Vlasák Výbor pro regionální rozvoj
Správu o povinnej registrácii lobistov vítam, pretože v súčasnosti je už také neprehľadné množstvo lobistických skupín, že vytvárajú jednak časový tlak na poslancov a na druhej strane začínajú obavy, že niektorí poslanci môžu byť ovplyvňovaní ich činnosťou. Keď som prišla do EP, vnímala som lobistov ako technickú pomoc - získavala som od nich informácie technického charakteru. K danej problematike som si vybrala 2-3 firmy, nie jeden informačný zdroj. Vzhľadom na možný konflikt záujmov, ktorý poznám zo Slovenska, som sa snažila, aby pri každom stretnutí bola z mojej strany prítomná právnička a minimálne ešte jedna osoba. Takto som predchádzala obavám z možnej korupcie. Irena Belohorská Výbor pre životné prostredie, verejné zdravie a bezpečnosť potravín
Eurocentra zvou na akce SOUTĚŽ PRO ŠKOLY V RÁMCI JARA EVROPY 2008 Dům zahraničních služeb MŠMT ve spolupráci s Eurocentrem Praha, Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR a Zastoupením Evropské komise v ČR pořádá v rámci Jara Evropy soutěž pro školy na národní úrovni. Úkolem soutěžících je uspořádat na české škole diskuzi žáků a studentů s významnou politickou osobností na téma „Jak se nám žije v Evropě (?)“. Uzávěrka soutěže je 10. června 2008.
Více informací: www.euroskop.cz/ eurocentrum.praha. VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŽÁKY STŘEDNÍCH ŠKOL Vzhledem k velkému zájmu o vzdělávací program pro studenty středních škol na téma uprchlictví, lidská práva a multikulturní dialog připravuje Eurocentrum Praha ve spolupráci s lektory z Poradny pro uprchlíky další vzdělávací dopoledne, a to dne 13. června 2008. Více informací o tomto programu naleznete v aktuálních akcích na we-
bových stránkách Eurocentra Praha www.euroskop.cz/eurocentrum. praha. REGIONY SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ PŘI PRÁCI V EU Eurocentrum Pardubice ve spolupráci s Centrem mezistátních úhrad pořádá 4. června od 15.00 informační setkání na téma „Sociální a zdravotní pojištění v zemích EU/EHP“. Prezentace bude zaměřena především na české občany pracující, poskytující služby či vysílající pracovníky do zemí EU/EHP.
Více informací o této akci naleznete na stánkách Eurocentra Pardubice www.euroskop.cz/eurocentrum.pardubice. TOPIC OF THE DAY: EUROPE! Eurocentrum Zlín spolu se Zlínským krajem vyhlásilo anglickou soutěž s názvem “Topic of the Day: Europe!”. Soutěž je určena 3členným týmům složeným ze studentů 3. ročníků čtyřletého cyklu a odpovídajících ročníků víceletého cyklu gymnázií. Ukuteční se 9. června od 9 do 16 hodin v zasedací místnosti Zlínského kraje.
Cestovní ruch představuje významnou oblast národního hospodářství ČR (téměř 14% HDP) s vysokou přidanou hodnotou a potenciálem pro další rozvoj, který je však využíván nedostatečně. ČR si proto ve svém strategickém dokumentu „Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na léta 2007 – 2013“ stanovila cíle jako je: posílení postavení cestovního ruchu v národním hospodářství, růst konkurenceschopnosti cestovního ruchu ČR v evropském prostoru, růst objemu pobytového cestovního ruchu v ČR, zachování kvality přírodního prostředí a složek životního prostředí. V novém rozpočtovém období 2007 – 2013 je na tuto oblast vyčleněn z fondů EU značný objem peněz, který bude rozdělen prostřednictvím následujících programů. Integrovaný operační program Integrovaný operační program (IOP) je zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj. Podpořeno bude zavedení informačního a rezervačního systému cestovního ruchu a zavádění národních a mezinárodních standardů ve službách cestovního ruchu, podpora marketingu na národní úrovni a tvorby zdrojových databází, podpora prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu, prezentace a propagace kulturního a přírodního bohatství a služeb s využitím cestovního ruchu na národního úrovni. Na rozdíl tedy od ostatních operačních programů podporuje IOP v této ose neinvestiční projekty. Možnými příjemci podpory jsou ministerstvo pro místní rozvoj, Czech Tourism, NNO a zájmová sdružení právnických osob s celorepublikovou působností v cestovním ruchu a další. Řídícím orgánem je ministerstvo pro místní rozvoj, zprostředkujícím orgánem Centrum pro regionální rozvoj, které v rámci osy 4 rozdělí bezmála 72 mil Kč. Více o programu na stránkách www.strukturalni-fondy. cz a www.crr.cz. Regionální operační programy Regionální operační programy (dál ROP) jsou na rozdíl od IOP zaměřeny vždy na posílení konkurenceschopnosti toho kterého regionu a podporu rozvoje služeb cestovního ruchu a celkové zvýšení atraktivity regionu pro investory. Na rozdíl od zmíněné podpory cestovního ruchu IOP podporují ROPy v zásadě investiční projekty na podporu turistické infrastruktury, jako jsou cyklostezky, hipostezky, ubytovací zařízení, revitalizace kulturních památek, atd. V případě neinvestičních projektů se ROPy zaměřují na marketingové aktivity a propagaci na regionální úrovni. Skupina příjemců je velmi široká, zahrnuje subjekty veřejné správy – kraje, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, NNO, zájmová sdružení ale i podnikatelské subjekty. Každý ze sedmi ROP je řízen samostatně Regionálními radami příslušného regionu soudržnosti, tzv. NUTS II. Přehled všech Regionálních operačních programů včetně všech dokumentů je na stránkách www.strukturalni-fondy.cz a na stránkách příslušných Regionálních rad soudržnosti. Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova (dále PRV) nepatří do rodiny operačních programů podporovaných ze strukturálních fondů, nicméně je významně doplňuje, a to především v obcích do 2000 obyvatel, pro které je primárně určen. Venkovské oblasti se z hlediska cestovního ruchu stávají stále vyhledávanější destinací a cestovní ruch se v posledních letech stává nástrojem diverzifikace hospodářských činností venkova. I přes vysoký potenciál není u nás venkovská turistika plně rozvinuta. Na podporu cestovního ruchu je v PRV určeno podopatření III. 1. 3 Podpora cestovního ruchu. Podporovanými aktivitami jsou výstavba malokapacitních ubytovacích zařízení včetně stravování a dalších budov a ploch v rámci turistické infrastruktury, budování koupališť a plováren pro veřejné využití včetně odpovídajícího zázemí (nejedná se o aquaparky a lázně), výstavba zařízení služeb pěší turistiky, vodáctví a lyžování (včetně vleků a lanovek) a další. Příjemcem podpory může být zemědělský podnikatel – fyzická i právnická osoba, nezemědělský podnikatel pouze pokud činnost zahajuje, nebo má kratší než dvouletou historii a neziskové organizace (včetně zájmových sdružení a spolků) s právní subjektivitou. Program rozvoje venkova má na starosti ministerstvo zemědělství (www.mze.cz) a zprostředkujícím subjektem je Státní zemědělský intervenční fond (www.szif.cz), který přijímá žádosti o podporu z PRV. Všechny potřebné informace a dokumenty naleznete na stránkách www.mze. cz (rubrika podpora z EU a národní dotace, podrubrika EAFRD – Program rozvoje venkova, podrubrika Pravidla a Nařízení vlády k opatřením PRV). Operační programy přeshraniční spolupráce Operační programy přeshraniční spolupráce se týkají vždy hraničních regionů NUTS III sousedících s regiony v jiném členském státu. Pro Českou republiku tak existuje operační program pro přeshraniční spolupráci s Polskem, Saskem, Bavorskem, Rakouskem a Slovenskem.
14
PUBLICISTIKA
EN č. 05 / 2008
Lisabonská smlouva: Bouře ve sklenici vody? Další z neformálních debat sdružení Ano pro Evropu poodhalila rozdílnost názorů v evropských otázkách. Lisabonská smlouva vyvolává mnoho vášní a polemik. Zatímco v ostatních státech byla přijata poměrně hladce (Maďarsko, Slovensko a další státy), v Česku prochází přísnou revizí. Nic proti tomu, obsahuje celou řadu nejasností, prozatím je však (soudě podle této debaty) podřízena spíše stranickému hašteření než skutečné diskuzi o dokumentu. Přestože by mělo být především v zájmu vlády, aby co nejrychleji vysvětlila a obhájila to, co v Lisabonu podepsala, stížnosti senátorů ODS ji nejspíš pozdrží až do září, kdy by měl Ústavní soud rozhodnout, pak teprve může Senát o smlouvě hlasovat. Stane-li se tak, není zcela jisté, protože situaci komplikují senátní volby, plánované na konec října. Debata, kterou pořádalo sdružení Ano pro Evropu, opět potvrdila neujasněnost postojů české vlády. Premiér Topolánek smlouvu podepsal, Evropská unie do ní začlenila české při-
pomínky a další polemika už se netýká sporných bodů smlouvy, ale spíše osobních postojů, je demonstrací „historických debaklů“ a obav ve smyslu české podřízenosti. Evropské noviny zaznamenaly rovněž názor právníka. Odpovídá Jan Procházka z Ambruz & Dark, advokátní kanceláře přidružené ke světové poradenské firmě PricewaterhouseCoopers. Kritizována byla jak evropská ústava, tak také Lisabonská smlouva – stále se jeví jako výhodná pouze pro tzv. silné státy (resp. pro Německo). Nakolik jsou podle vás tato tvrzení oprávněná a co vy osobně považujete za největší nedostatky – a to jak z hlediska fun-
gování EU, tak i s ohledem na postavení členských států v EU? Dosud se v rámci evropských institucí důsledně uplatňoval princip, kdy váha jednotlivých členských států při rozhodování neodpovídala počtu jejich obyvatel (malé státy byly relativně zvýhodněny). Lisabonská smlouva toto částečně posouvá. Například v klíčové instituci – Radě ministrů – bude hlasovací síla každého členského státu odpovídat počtu jeho obyvatel. Tím se posílí pozice velkých členských států. Takto zjednodušený způsob hlasování odpovídá cíli, který měl být institucionální reformou naplněn – zjednodušení a zpřehlednění struktury EU, a tím i její přiblížení lidem. Zatímco Evropská ústava měla dosavadní smluvní základy EU zcela zrušit a nahradit jedním dokumentem, Lisabonská smlouva naopak představuje pouze novelu stávajících
smluv. Na staré smlouvy se snaží naroubovat maximum ustanovení z odmítnuté euroústavy. Paradoxně tak ale vytváří systém, který bude pravděpodobně ještě komplikovanější než ten nynější. Namísto zprůhlednění činnosti a struktur EU a jasného vymezení vztahů mezi EU a jejími členskými státy může přijetí Lisabonské smlouvy znamenat v mnoha směrech zachování současné nepřehlednosti. Lisabonskou smlouvou se bude zabývat Ústavní soud. Požádal jej o to Senát, který navrhl, aby ústavní soudci posoudili soulad smlouvy s českým ústavním pořádkem. Lze již v tuto chvíli předjímat výsledek? Lisabonská smlouva je první mezinárodní smlouva, která bude Ústavním soudem věcně posuzována. Jde o text mimořádně komplikovaný, takže předvídat výsledek je možné jen stěží.
Irsko jako jediné volí schválení referendem. Jaké výhody a nevýhody skýtá podle vás tento postup? Je vhodný pro české prostředí? Výhodou referenda by byl jistě zvýšený zájem lidí o evropské otázky. Také veřejná diskuze k Lisabonské smlouvě by byla intenzivnější. Na druhé straně by přirozeně vznikl prostor pro nejrůznější populistické interpretace Lisabonské smlouvy a dezinformace. Referendum o Lisabonské smlouvě není podle mého soudu vhodné. Složitý dokument jakým Lisabonská smlouva je, se jen obtížně redukuje na jedinou otázku, na níž lze odpovědět „ANO“ nebo „NE“. Z historie víme, že v evropské integraci nic nejde najednou, ale že je třeba jít kupředu postupnými kroky. Takovým krokem je i tato smlouva. Lisabonská smlouva například znamená, že EU bude mít svoji právní subjektivitu, bude mít nejen společnou politiku v oblasti vnitřní bezpečnosti, tj. boj proti organizovanému zločinu, terorismu či ilegální imigraci, ale umožní i sbližování
trestního práva, boj proti korupci apod. V této oblasti nyní bude Rada hlasovat kvalifikovanou většinou, normy bude navrhovat Komise, Evropský parlament bude spolurozhodovat a soudní dvůr přezkoumávat. To doposud nebylo. I v zahraniční politice budou posuny, přestože ne takové, jaké bych si představoval. Ale EU bude mít jednoho představitele pro vnější vztahy, který se bude moci opřít o vznikající evropskou diplomacii. Připravil: Vlastimil Růžička
Cizinci pracující v ČR se mají o koho opřít Už od roku 1998 funguje sdružení Most pro lidská práva. Organizace se sídlem v Pardubicích, působící hlavně v Pardubickém kraji, se od roku 2003 zaměřuje zejména na problematiku integrace cizinců do české společnosti. „Aktivit sdružení je několik,“prozradila vedoucí úseku poradenství Kateřina Tomášová. „Tím nejdůležitějším je poradenství. Zaměřujeme se hlavně na cizince, kteří k nám přijíždějí za prací. Těm pomáháme zvláště při řešení byrokracie, jako jsou například víza či změna pobytu na trvalý apod. Druhou základní činností je informační a vzdělávací středisko. Cizince učíme češtinu, práci s počítačem či jak se správně orientovat na trhu práce. Nejvíc klientů pochází z Vietnamu, Ukrajiny či Mongolska,“ říká Tomášová a
dodává, že Most pro lidská práva se snaží být alternativou k až mafiánskému klientskému systému, který funguje například na Ukrajině. „Snažíme se jim ukázat, že spoustu věcí mohou udělat i sami a nemusí tak za každý krok platit organizaci, která je sem přiváží.“ Činnost organizace je z většiny financována granty v rámci Evropského hospodářského programu a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Nejinak je tomu i u projektů, které organizace realizuje. Tím nejvýraznějším jsou mobilní poradny pro cizince. „Dojíždíme pravidelně do řady východočeských měst a radíme tam cizincům s jejich problémy při zařazování se do pracovního procesu. Dojíždíme také přímo do firem, kde ci-
zincům poskytujeme propagační materiály,“ dodala Tomášová. Druhým významným počinem je projekt s názvem Dobrý den sousede a podle jednatele společnosti Milana Daniela, výrazně přispěl k tomu, aby cizinci u nás nebyli vnímání jako nepřátelé, ale jako lidé, kteří sem přicházejí pracovat a kteří se snaží s českým prostředím žít a začlenit se do něj. „V rámci projektu Dobrý den sousede jsme s cizinci navštívili na 1800 českých rodin v rámci celého kraje. Projekt trval od června loňského roku a právě touhle dobou končí. V omezené míře bude ovšem pokračovat i v tomto roce.“ řekl jednatel sdružení. Posledním projektem, který organizace chystá, je projekt Immigration Friendly. Skládá se ze dvou částí. Jednak je to certifi-
kační proces, na jehož základě bude udělována prestižní značka těm podnikům, které jsou přívětivé k cizincům a respektují veškeré předpisy EU i ČR v této oblasti. Druhou částí jsou adaptační kurzy, během nichž by se cizinci měli seznámit s realitou života v Česku. „Tyto kurzy připravujeme ve spolupráci s firmou Foxconn, která do projektu chce zahrnout i znalosti, které jsou důležité pro chod firmy a má velký zájem na tom, aby kurzy byly skutečně kvalitní. Dále chceme nabízet i kurzy o odlišnostech. Chceme tak managery i zaměstnance seznamovat s kulturními, náboženskými i sociálními odlišnostmi lidí, kteří přicházejí z jiných zemí.“ Nyní se však zdá, že se spuštění projektu odsune. Organizace totiž neobdržela
potřebný grant a sehnat peníze bude velice těžké. Jednatel společnosti však i přesto zachovává optimismus. „Jsme rozhodnuti spustit alespoň adaptační kurzy, protože společnost Foxconn
je chce financovat i z vlastních zdrojů.“ Více informací o sdružení a jeho aktivitách lze najít na webových stránkách www.mostlp.org. Filip Appl
MÉDIA
Bělorusko zakázalo tři televize kvůli kritice Lukašenka Populární komediální program NTS omylem odvysílal estonský dokument o prezidentských volbách v Bělorusku MINSK – Tři běloruské televizní stanice, mezi nimi i populární komediální kanál NTS, musely od 15. května přerušit své vysílání, protože divákům nabídly kritický dokument o běloruském prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Šíření placených satelitních programů 24DOK, Fenix-Art a NTS pozastavily běloruské úřady poté, co se v jejich vysílání objevil dokumentární film „The Ordinary President“ (Normální prezident) od estonského režiséra Yury Khashchavatskiho. OSUDOVÝ OMYL Všechny tři televize byly dostupné v placené satelitní službě Kosmos TV. Podle serveru Radipnews zatím není jasné, zda je přerušení jejich vysílání dočasné, nebo definitivně přišly o licenci. Dokument z roku 2006 zachycoval Bělorusko před prezidentskými volbami, v nichž s drtivým náskokem zvítězil současný prezident Alexandr Lukašenko. Estonský štáb se v zemi pohyboval od ledna do března, kdy došlo ke klíčovému hlasování.
Režisér si ve filmu klade otázku, jak je možné, že pro Lukašenka opět hlasovala 83 procenta voličů, když je v zemi tak nepopulární. „Film sleduje úsilí opozice, ukazuje oficiální propagandu, nechává zaznít názorům obyčejných voličů. Snímek ale není jen aktivistický, převládá v něm sarkasmus a výsměch arogantním manýrům bývalého ředitele kolchozu a dnes posledního evropského autokrata,“ popisuje snímek programový přehled loňského ročníku Mezinárodního festivalu dokumentár-
ního filmu v Jihlavě, kde se film rovněž vysílal. K zákazu vysílání tří televizí došlo poté, co se kritický dokument, původně určený jen pro umělecké programy DOK24 a Fenix-Art, objevil i na velmi sledované stanici NST. Provozovatel satelitní služby Kosmos TV tvrdí, že se tak stalo omylem při odbavování signálu všech tří televizí. „Normální prezident“ se neměl do vysílání NST vůbec dostat, šlo o technickou chybu. POVOLENÍ NA SATELIT Autor snímku Yury Khashchavatski uvedl, že reakci běloruské strany očekával, ale pozastavil se nad tím, že nezasáhla už dříve, protože na kanálu 24DOK běželo už několik jeho dokumentů, které rozhodně neopěvovaly bělorus-
ký režim. Rozhodně však nejde o první pokus oficiálních úřadů, jak běloruské diváky připravit o jakýkoli kritický pořad na adresu současné hlavy státu. Po prosincovém startu nezávislé satelitní televize Belsat TV, kterou pro Bělorusy z Varšavy provozuje veřejnoprávní Polská televize, zavedla běloruská strana striktní omezení pro příjem satelitního vysílání. Všichni diváci satelitní televize v Bělorusku se musí registrovat u místních úřadů a žádat o povolení, aby si mohli na dům umístit satelitní parabolu. Nařízení se týká jak nových diváků satelitní televize, tak těch, kteří už takto televizi sledují. Pokud divák sleduje televizi přes satelit bez povinné registrace u místní radnice, může dostat pokutu a satelitní přijímač propadá státu. Běloruská opozice upozorňuje, že díky těmto restrikcím
postrádá vysílání stanice Belsat TV smysl, protože se dostane jen k velmi omezenému počtu diváků. Koncem března navíc běloruská tajná policie KGB provedla razie v bytech a redakcích nezávislých novinářů a zabavila jim počítače a další materiály. Jednalo se o šestnáct novinářů, kteří pracovali právě pro satelitní stanici Belsat TV, ale také pro Američany provozované Rádio Svoboda, Evropskou unií podporované Evropské rádio pro Bělorusko a polské Rádio Racja určené pro běloruské posluchače. Podle Běloruské asociace novinářů a policie tito novináři šířili lživé informace o prezidentovi Lukašenkovi.
soukromé Rádio Racja z vysílačů u polsko-běloruských hranic, nemá na růžích ustláno. Běloruské úřady zprovoznily u hranic rušičky, takže dosah nezávislého programu je opravdu minimální. Kabelové společnosti v Bělorusku navíc vyřadily z programových nabídek zahraniční zpravodajské kanály jako CNN, BBC News či EuroNews a z cizojazyčných programů nabízejí pouze „neškodné“ filmové a komediální stanice.
RUŠIČKY NA RÁDIO Ani rozhlasové vysílání určené pro Bělorusko, které provozuje
Jan Potůček Autor je redaktorem týdeníku Reflex
15
EKONOMIKA
EN č. 05 / 2008
Evropa se musí připravit na vyšší ceny potravin Evropská komise přijala sdělení, které navrhuje opatření proti dopadům růstu světových cen potravin. Předseda Komise José Manuel Barroso uvedl: „Jedná se o problém, který má mnoho příčin a mnoho dopadů. Proto musíme k jeho řešení přijmout opatření na několika úrovních. Komise vyzývá členské státy, aby k řešení tohoto problému přijaly jednotnou reakci v rámci EU.“ V posledních desetiletích byla EU zvyklá spíše na vlastní zemědělské přebytky, a tomu odpovídá i nastavení její legislativy. Sdělení, které projedná Evropská rada ve dnech 19. a 20. června, navrhuje opatření ve třech oblastech. Nedávný rychlý nárůst cen potravin se zastavil na počátku roku 2008. Příčinami jsou podle sdělení růst poptávky po potravinách základních i těch s vyšší přidanou hodnotou, zejména ve velkých rozvíjejících se ekonomikách, a růst světového obyvatelstva. Ke zdražování přispívají také energie, působí například na cenu dusíkatých hnojiv, která vzrostla od roku 1999 o 350 procent. Kromě těchto dlouhodobých vlivů se přidaly i krátkodobé jako horší sklizně v
několika oblastech světa, historicky nízká úroveň zásob, oslabování amerického dolaru a vývozní omezení některých zemí. Do hry vstoupil ještě spekulativní kapitál, který kolísavost cen prohlubuje. V EU vyšší ceny potravin postihly především rodiny s nízkými příjmy. Zemědělcům pěstujícím plodiny přinesl růst cen výhody, kvůli vyšším cenám krmiv negativně ovlivnil živočišnou výrobu. Ve světě byly postiženy chudší země s důsledky, jako jsou návrhy na regulaci vývozu rýže z dotčených oblastí a jiné. Ceny od začátku roku klesají a
Komise očekává jejich stabilizaci, ale návrat nízkých cen z minulosti podle ní nenastane. Komise navrhuje opatření v oblasti zemědělské politiky, mezi něž patří i současný návrh Komise na kontrolu jejího stavu. Mezi dlouhodobé nástroje mají patřit iniciativy na posílení nabídky a zajištění dostupnosti potravin a také podpory pro biopaliva a jejich další generace. O nich v současnosti probíhají diskuze. Na globální úrovni pak má být koordinovanější mezinárodní odezva na potravinovou krizi, zejména v rámci OSN a G8. Růst světových cen potravin se dal očekávat. Čerpání světových zdrojů ve světě se zvyšuje, navíc dochází k růstu životní úrovně v rozvíjejících se velkých zemích jako Čína a Indie. EU se bude muset připravit na to, že podobná zdražení potravin ve světě mohou být v budoucnosti častější. Tomáš Fridrich Řepková pole se stala nedílnou součástí české venkovské krajiny.
foto: Zuzana Nováková
Dotace zemědělcům přestanou být tajemstvím
Zemědělskou politiku čekají nutné změny
Zveřejňování dotací zemědělcům bude mít přesná pravidla, občané si výši dotací budou moci vyhledat na stránkách jednotlivých zemí. Mariann Fischer Boel, komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova, k tomu řekla: „Jedná se o peníze daňových poplatníků, takže je velmi důležité, aby občané věděli, za co byly utraceny.“
Evropská komise předložila návrh na další modernizaci, zjednodušení a racionalizaci společné zemědělské politiky i odstranění zbývajících překážek, které zemědělcům bránily reagovat na zvýšenou poptávku po potravinách. „Účelem kontroly stavu je především umožnit zemědělcům uspokojovat zvyšující se poptávku a rychle reagovat na tržní podněty,“ řekla komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer Boel.
Webové seznamy mají být spuštěny do konce dubna 2009. Informace o prostředcích na rozvoj venkova však budou zveřejněny už do konce září tohoto roku. Na stránkách bude uváděno plné jméno a obec. Tam, kde budou existovat, budou zveřejněny příspěvky od EU i státu. In-
Čeští farmáři se vracejí k chovu koz.
formace budou každoročně zveřejňovány 30. dubna a na internetových stránkách musí zůstat dva roky od okamžiku jejich zveřejnění. Nařízení, které Komise přijala, navazuje na starší z roku 2006. Současné nařízení určuje způsob splnění tohoto závazku.
foto: Zuzana Nováková
Jak vyhledávání bude fungovat? Musí být možné podle jména, obce, obdržené částky nebo kombinací těchto kritérií. Výsledky musí být možné stáhnout ve formě jediného souboru. Systém musí vyhovovat požadavkům na ochranu osobních údajů. O tom, kdo bude zodpovídat za zřízení a za provozování příjemců plateb, budou rozhodovat členské státy. Mohou se rozhodnout zveřejnit ještě podrobnější informace. Komise bude spravovat vlastní internetovou stránku, ze které bude odkazovat na stránky jednotlivých států. Některé členské státy již údaje o příjemcích plateb ze zemědělských fondů EU zveřejňují, mezi nimi je i Česká republika. Seznam je k dispozici na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu, umožňuje však pouze výběr podle roku nebo kategorií právnických nebo fyzických osob. V seznamu je v současné době přes 22 tisíce záznamů a v takovém množství položek se bez vyhledávání orientuje poměrně obtížně. Navíc má seznam pouze informativní charakter a periodicita aktualizace není známa. Přijatý návrh tak přístup k požadovaným informacím usnadní a zpřehlední. Tomáš Fridrich
Co tedy zahrnuje health check, česky zdravotní kontrola společné zemědělské politiky? Mimo jiné zrušení vynětí orné půdy z produkce, postupné zvyšování kvót na mléko před jejich zrušením v roce 2015 a snížení tržních intervencí. Vynětí orné půdy z produkce je požadavek, aby zemědělci nechávali deset procent orné půdy ladem. Jeho zrušení tak umožní vyšší produkci. Dalším bodem je rušení vázaných plateb. Reforma společné zemědělské politiky už „oddělila“ přímou podporu pro zemědělce, tj. platby již nejsou spojeny s výrobou konkrétního produktu. Některé členské státy se však rozhodly zachovat některé „vázané“ podpory, tj. platby spojené s produkcí. Komise navrhuje tyto zbývající vázané platby zrušit s některými výjimkami. Snížení tržních intervencí znamená odstraňování opatření na stabilizaci cen produktů. Patří mezi ně nákupy za intervenční ceny, ochrana domá-
cího trhu pomocí cel, vývozní dotace na přebytky a další. Zrušena mají být opatření u obilovin kromě potravinářské pšenice, dále u rýže a vepřového masa. Hlavní součástí modernizace evropské zemědělské politiky má být oddělování plateb. Dotkne se zhruba osmi procent přímých podpor zemědělcům, které budou zahrnuty do rozvoje venkova do roku 2012. V současnosti jsou zemědělcům, kteří přímo získají více než 5000 eur, jejich platby sníženy o pět procent a peníze přesunuty do rozpočtu pro rozvoj venkova. Komise navrhuje, aby se sazba do roku 2012 zvýšila na 13 procent. Tyto zdroje mají podle Komise sloužit i k podpoře obnovitelných zdrojů energie nebo boji se změnami klimatu. Na druhé straně mají být zjednodušeny požadavky na farmáře, například tím, že se odstraní některé nesouvisející normy. Tomáš Fridrich
Fotbalové Euro 2010 znamená příležitost pro české podniky Rychlým tempem pokračují v Polsku přípravy na Mistrovství Evropy ve fotbale, které země spolu s Ukrajinou bude pořádat v roce 2012. Odhlédnuto od sportovního významu šampionátu, jde o velmi zajímavou událost i z hlediska českých podnikatelů. Velvyslanectví ČR v Polsku spolu s Česko - polskou obchodní komorou a zastoupením CzechTrade ve Varšavě jsou v současné době účastníky zásadních jednání, která mají vymezit obchodní a investiční příležitosti pro české podnikatelské subjekty. Fotbalové Mistrovství Evropy se bude za čtyři roky odehrávat v polských městech Varšavě, Gdaňsku, Vratislavi a Poznani, na Ukrajině padla volba na Kyjev, Lvov, Doněck a Dněpropetrovsk. Největší stadion má Kyjev, do jehož hlediště se po rekonstrukci vejde 75 tisíc diváků. Tam se pravděpodobně bude hrát finále. Zahajovací zápas je naplánován do Varšavy na stadion pro 70 tisíc fanoušků. Tento stánek se však teprve bude sta-
vět. „Už na jednáních Polsko-české mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci vloni v Opole bylo rozhodnuto, že české firmy dostanou příležitost zúčastnit se nejrůznějších zakázek, vypsaných při této příležitosti. Samozřejmě nejvýznamnější investice budou při budování stadionů, ubytovacích kapacit a dopravních tepen“, říká František Molík z Krajské hospodářské komory Královéhradeckého kraje. Mistrovství výrazně ovlivní i rozvoj polské železniční dopra-
vy. Do poloviny roku 2008 vyhlásí Slezské dráhy první výběrová řízení na vypracování projektové dokumentace k stavbám železničních tratí pro superrychlé vlaky. “Počítá se s pěti velkými kontrakty, jedná se jak o výstavbu nových tratí, tak modernizaci stávajících. Díky tomu vlaky, které budou vozit fanoušky na EURO 2012, dosáhnou rychlosti až 200 km/ hod.“, uvedl Jacek Karniewski, mluvčí katovického oddělení PLK (Polskie Linie Kolejowe). Součástí projektu jsou i dodávky lokomotiv a vagonů a modernizace nádražních budov. Zakázky by tak mohly být zajímavé pro české stavaře, výrobce železniční techniky a technologických zařízení, ale i pro projektanty a obchodníky. Protože konku-
rence nespí, je z tohoto pohledu EURO 2012 za dveřmi. Největší pozornost je ovšem soustředěna na silnice. Polské Generální ředitelství silnic a dálnic vydalo informační materiál pod názvem „Cesty na EURO 2012 – hlášení o zprovoznění“, kde jsou aktuální informace o výstavbě silnic. Poláci svým fotbalovým svátkem žijí a veřejnost se o stav příprav velmi zajímá. To také zřejmě přimělo kompetentní orgány k nebývalé otevřenosti. Pro zájemce jsou dostupné internetové stránky www.droginauro.pl, kde je vše o výstavbě silnic včetně map a termínů dokončení. Pro obyvatele východních Čech je zvlášť zajímavý odkaz na informace o výstavbě rychlostní komunikace S3, která má na česko-polské hranici navázat na
českou rychlostní silnici R 11. Ministři dopravy obou zemí podepsali už před třemi lety dohodu o výstavbě silnice R 11 – S 3 ve směru Hradec Králové – Jaroměř – Královec – Lubavka – Legnica – Wroclaw. Ve smlouvě je uveden termín propojení komunikace na hranicích států po roce 2010.
Je zajímavé porovnat přípravy k dodržení dohody u obou partnerů. V Polsku, kde S 3 končí v přístavním Štětíně, byla za poslední půlrok zahájena stavba dvou silničních úseků. Na české straně není ještě dálnice dovedena do Hradce Králové. Věra Hofmanová
16 Tipy EVROPSKÝCH NOVIN Portugalské centrum Instituto Camões zve na projekci filmu Lisboestas (2004). Vynikající dokument o vlně přistěhovalců z nejrůznějších zemí světa, která v posledních letech výrazně mění tvář Lisabonu i celého Portugalska. Dokument je v portugalštině. 3. června v 19 hodin, 1. patro Oettingenského paláce, Josefská 6, Praha 1. Komunikační prostor Školská 28 představuje skupinový projekt mladých fotografů z Velké Británie s názvem Rodinné archivy ztracené a nalezené. Důležitým tématem výstavy je prozkoumávání hranic mezi soukromým a veřejným prostorem. Používání vysoce intimních dokumentů a jejich přenesení do „veřejného“ prostoru galerie může být pro diváky znepokojivé a vybízí ke konfrontaci. Výstava probíhá od 3. do 24. června, vernisáž v pondělí 2. června v 18.30. Italský kulturní institut připomíná zahájení Mezinárodního trienále současného umění 2008 s podtitulem Znovupřečtení budoucnosti. Zastoupeno bude mj. sedm italských umělců společně s Danielem Balitem, italským kurátorem výstavy. Trienále probíhá od 3. června do 14. září. Informace na www.ngprague.cz. Národní galerie v Praze, Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, Praha 7. Německým hostem 18. ročníku Festivalu spisovatelů (www.pwf. cz), který je věnován čtyřicátému výročí událostí roku 1968, bude Günter Kunert, autor, který svým dílem do značné míry reprezentuje literaturu obou německých států a posléze i znovusjednoceného Německa. Večerního autorského čtení se Günter Kunert zúčastní společně se Slavenkou Drakulic (USA) a Igorem Pomerancevem (Rusko) a bude číst ze své sbírky Starý muž, jež vychází v českém překladu Věry Koubové. 4. června od 20.00. Divadlo Minor, Vodičkova 6, Praha 1. Polský institut zve na Světový festival loutkářského umění, který probíhá od 2. do 8. června. Na Den polské loutky (6. června) jsou připravena tři dětská představení: v 10 hodin v Městské knihovně na Mariánském náměstí na Praze 1 je to Chlapeček z alba, v poledne Divadlo Karlova 44 uvede příběh O Malence, animovaný film Péťa a vlk se začne promítat v 15 hodin v Polském institutu na Malém náměstí 1. Maďarské kulturní středisko zve na Rumunsko-maďarský literární večer při příležitosti Evropského roku mezikulturního dialogu. Účinkují: Adrian Alui Gheorghe Vasile Baghiu, Hanna Bota, Mircea Petean, Traian Stef, Zsolt Karácsonyi, Attila F. Balázs a János Dénes Orbán. S autory bude debatovat Mircea Dan Duta, ředitel Rumunského Institutu v Praze. 11. června od 18.00, velký sál MKS, Rytířská 25-27, Praha 1. Italský institut zve na 27. Skupovu Plzeň, festival českého profesionálního loutkového divadla. V jeho rámci vystoupí v divadle Alfa Laura Kibel s představením Jdi, kam tě nohy ponesou. Loutky jsou v umělčině představení doslova z masa a kostí: Laura Kibel totiž využívá své ruce, nohy a jiné části těla. Zajímavostí je, že celé vystoupení si připravuje zcela sama – rekvizity, kostýmy, a dokonce si skládá i hudbu. 17. června ve 23.00, Rokycanská 7, Plzeň. Galerie Krobath Wimmer z Vídně patří mezi přední galerie, které zastupují nejen aktuální umění Rakouska, ale také významné umělce současné mezinárodní scény. Tvorbu šesti osobností této instituce můžete vidět v Rakouském kulturním fóru; reprezentují bohatý profil galerie a řadu uměleckých žánrů - od videoartu přes konceptuální umění, instalaci až k malbě. Od pondělí do pátku od 10-17 hodin až do 18. června, na Jungmannově náměstí 18, Praha 1. Do 27. června můžete navštívit novou výstavu fotografií Christopha Bouchého nazvanou Jak se máš, Praho. Zachycují obyčejný život neobyčejného města očima belgického fotografa. Zastoupení Valonsko-Brusel, Myslíkova 31, Praha 1. Výstava plakátů významného katalánského výtvarníka Antoni Tàpiese (*1923) s názvem Tàpiesovy plakáty a veřejná sféra čeká na návštěvníky Cervantesova institutu do poloviny července. Na jedné straně se jedná o ukázku zpracování svérázného výtvarného jazyka předurčeného k veřejné komunikaci, na straně druhé se projevuje umělcova potřeba vyjadřovat se k politickým a společenským událostem současných dějin. Výstavní sál Cervantesova institutu, Na Rybníčku 536/6, Praha 2. Pavel Farkaš
KULTURA
EN č. 05 / 2008
Španělé ve Světě knihy Knihovny zadarmo a prosperující knihkupectví na Pyrenejském poloostrově Na pražském výstavišti se koncem dubna konal tradiční knižní veletrh, jehož čestným hostem bylo letos Španělsko. Tato informace, o které takto informovala snad všechna česká média, ale nebyla úplně přesná. Čestným hostem letošního veletrhu byli totiž autoři španělského jazyka obecně, protože Španělsko vyzvalo k účasti i autory z Iberoameriky. Jak na tiskové konferenci zdůraznil Rogelio Blanco, náměstek španělského ministerstva pro vzdělávání a vědu (pod které spadá i kultura), tak španělsky píšící autoři tvoří jednu kulturní rodinu bez ohledu na to, zda jsou ze Španělska nebo z Iberoameriky. Je také nepsaným pravidlem, že nejvýznamnější literární cena Premio Cervantes je udělována vždy jeden rok některému španělskému autorovi a napřesrok pak některému z autorů Iberoameriky. Posledním nositelem této tzv. Nobelovy ceny v oblasti španělského písemnictví je argentinský básník Juan Gelman. Španělsko prostě každého iberoamerického autora bere za svého a stejně je tomu i naopak. Kulturní politika orientovaná na podporu četby se ve Španělsku stala běžnou součástí předvolebních programů politických stran. Například José Luis Rodríguez Zapatero šel před čtyřmi lety do voleb s heslem „Kultura a vzdělanost“. Praktické kroky centrální vlády i vlád jednotlivých autonomií zřejmě přinášejí své ovoce. Na veletrhu několikrát zaznělo, že nikdy se ve Španělsku nečetlo tolik, jako dnes. Dokladem je například i to, že nejlukrativnější plochy v obchodních centrech zaujímají knihkupectví, která působí v čistě tržních podmínkách, a přesto nekrachují. Roste také počet knihoven a jejich čtenářů.
Knihovny poskytují čtenářům své služby zdarma. Španělský nakladatelský sektor zaujímá čtvrté místo na světě. Na celkovém španělském HDP se knižní sektor podílí celým jedním procentem, zaměstnává až 100 000 lidí. Potěšitelné je, že přibývá čtenářů zejména mezi mladými lidmi. K rozvoji četby přispívá mimo jiné i to, že kniha v průměrné ceně 13 euro není pro Španěla drahou záležitostí, zejména v porovnání s jinými kulturními komoditami, například vstupenkami do divadel. Kupující čtenáři oceňují zejména kvalitní literaturu v podobě levných brožovaných vydání. K nejzajímavějším vystoupením patřila přednáška Luise Sáeze Delgada, který je koordinátorem plánu na podporu četby v Extremaduře při tamější autonomní vládě. Extremadura donedávna patřila k nejchudším a kulturně nejzaostalejším autonomiím Španělska a v mnohém má dodnes co dohánět i na poli četby. Proto vláda v poslední době uvolnila nemalé částky na nejrůznější kampaně podporující četbu. Mnohé z nich jsou orientované na určitou skupinu obyvatelstva, například na dospívající mládež, protože se zjistilo, že děti sice čtou, ale v době dospívání pro jiné zájmy četbu opouštějí. Ohromný úspěch mezi mládeží měl například „čtenářský pas“ pro teenagery. Na dotaz z publika ohledně existence
průzkumů, které by doložily, zda jednotlivé kampaně měly odezvu, Luis Sáez Delgado potvrdil, že po kampani vždy stoupne počet čtenářů a výpůjček v knihovnách o 20 až 30 procent. Mezi největší španělské hvězdy veletrhu beze sporu patřil spisovatel Enrique Vila-Matas, jehož znají i čeští čtenáři z loňského překladu románu Bartleby a spol., a básnířka a překladatelka Clara Janés. Velkou zásluhou Clary Janés je, že do španělštiny převedla díla nejvýznamnějších českých básníků Jaroslava Seiferta, Vladimíra Holana a dalších. Jako doprovodný pořad veletrhu se v pražské Viole uskutečnil poetický večer, kde své básně četli například španělský básník Andrés Sánchez Robayana, nedávno také přeložený do češtiny, kostarická básnířka Julieta Dobles i zmiňovaná Clara Janés. Slyšet přednášet Claru Janés patří k nezapomenutelným zážitkům. Všechny pořady s účastí hispánských hostů byly simultánně tlumočeny, takže o zážitky nebyli ochuzeni ani zájemci, kteří španělsky neumějí. Z nejrůznějších ohlasů v tisku či internetových diskuzí vyplývá, že španělská literatura se pro mnohé stala velkým objevem a že dosud není dostatečně v povědomí českého čtenáře, což je škoda. Značnou měrou k tomu přispívá i nedůvěra ke španělsky píšícím autorům ze strany nakladatelů. Veletrh ukázal, že je zbytečná a že autoři španělského jazyka opravdu mají co nabídnout. Španělsko by v mnoha směrech mohlo být vzorem i ve státní podpoře kultury a četby zejména. Anna Tkáčová
Fotografická soutěž Na Den Evropy 9. května byla v rámci Evropského roku mezikulturálního dialogu zahájena fotografická soutěž pro mladé autory. „Tolerance sama nestačí,“ říká Mercedes Bresso, prezidentka pořádající skupiny Strany evropských socialistů ve Výboru regionů. „K tomu, aby si lidé vypěstovali pocit sounáležitosti ke komunitě, je potřeba více. Změnu může vskutku přinést jedině dialog mezi jednotlivými kulturami v konkrétním prostoru.“ Soutěž je určena pro lidi od 18 do 25 let a uzávěrka potrvá do konce září, účastníci mohou poslat svá díla přes webové stránky www.cor.europa.eu/pesweb. Poté bude členy fotografické agentury Agence Vu‘ a think-tanku Notre Europe vybráno šest vítězných fotografií, jejichž autoři dostanou
Slovenské tipy Jún je na kultúrne podujatia na Slovensku veľmi bohatý. Začínajú sa žánrovo rôzne festivaly – od hudobných až po folklórne. Od 6. a 7. júna môžu priaznivci hudobného festivalu Wilsonic navštíviť bratislavské Tyršovo nábrežie, kde sa budú prezentovať aktuálne hudobné trendy z oblasti advanced, urban and electronic music. O deň neskôr sa v Nitre začína už 18. ročník medzinárodného festivalu sakrálnej hudby – Musica Sacra. Potrvá až do 4. júla. Považské múzeum v Žiline zas pripravuje na 13.-21.8. festival drotárstva – bude to už jeho piaty ročník, na ktorom sa predstavia drotárski majstri z celého Slovenska. 32. ročník Zamagurských folklórnych slávnosti v Červenom Kláštore sa uskutoční v dňoch 13. - 15. júna 2008. Neodmysliteľnou súčasťou júnových horúcich dní je Medzinárodný folklórny festival Myjava 2008. Jeho 49. ročník potrvá od 19. do 22.6., čo je o deň dlhšie ako v minulosti.
Nielen spievať a tancovať sa bude na folklórnom festivale CASSOVIA FOLKFEST 2008 v Košiciach od 25. do 29. júna. Súčasťou podujatia sú aj X. Medzinárodné majstrovská Slovenska vo varení a jedení halušiek. Trnava bude od 26.-28.6. už po 17 krát patriť Dobrofestu a milovníkom world music, country a bluegrassovej hudby a tancov. Festival je venovaný pamiatke vynálezcu „dobro“ gitary Johna Dopyeru.
profesionální fotoaparát. Na konci listopadu budou také pozváni do Bruselu k účasti na Fóru mezikulturálního dialogu. Podle výzkumu Eurobarometru z prosince minulého roku 72% občanů EU věří, že lidé s jiným etnickým, náboženským nebo ná-
rodním původem obohacují život v té které zemi. Evropský rok mezikulturálního dialogu si klade za cíl zvýšit povědomí Evropanů o důležitosti kulturní různorodosti. Projekt hospodaří s rozpočtem 10 milionů eur. Pavel Farkaš
Francúzsky inštitút v Bratislave organizuje 22. a 23. júna v Prešove v rámci samosprávnych celkov konferencie o slovensko – francúzskej decentralizovanej spolupráci. Tlačová konferencia bude rozdelená do štyroch pracovných skupín, azda najzaujímavejšou bude tá, v ktorej sa budú riešiť partnerstvá a spôsoby financovania miestneho rozvoja, alebo ako podporovať trvalo udržateľný ekonomický rast.
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388 e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Filip Appl, Tomáš Fridrich. Vedoucí redaktor pro SR Jozef Havrilla. Regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Karel Nohava. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib, Ilona Mádrová, Martin Karlík. Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: 15,- Kč/25 SKK vč./vr. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 5, číslo 5, vychází 30. 5. 2008 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
17
ŠKOLSKÉ REFORMY V EVROPĚ
EN č. 05 / 2008
Školský zákon ve Španělsku rozbouřil emoce Španělský školský a vzdělávací systém se velmi podobá tomu, jak je školství organizováno u nás. Zahrnuje předškolní výchovu, základní a střední školství, univerzitní vzdělání, umělecké školství a vzdělávání dospělých. Obdobou našich víceletých gymnázií je tzv. povinné střední vzdělání (Eduación Secundaria Obligatoria – ESO). Spočívá v povinné školní docházce žáků ve věku 12 až 16 let, kteří po ukončení tohoto typu školy obdrží titul absolventa ESO. Teprve s tímto titulem může žák pokračovat v dalším studiu zakončeném maturitou nebo ve studiu některé z odborných nebo uměleckých škol. Profesní vzdělávání je rozděleno do dvou stupňů, středního a vyššího. Zapsat se mohou žáci, kteří absolvují ESO nebo složí předepsané zkoušky. Do studia na středním stupni jsou přijímáni žáci od 17, do vyššího stupně až od 19 let. Absolvováním středního stupně získají studenti titul technika v odpovídající profesi a tento ti-
tul jim umožňuje postoupit k maturitě. Absolvováním vyššího stupně získají studenti titul vyššího technika, který jim otevírá cestu k univerzitnímu vzdělání, má-li o něj student zájem. Struktura odborných škol je dána Národním katalogem profesních kvalifikací (Catálogo Nacional de Cualificaciones Profesionales).
Systém univerzitního vzdělávání je strukturován podobně jako u nás do tří stupňů, jakési obdoby bakalářského, magisterského a doktorského studia. Podle zprávy UNESCO „Vzdělání pro všechny“ z roku 2005, týkající se úrovně vzdělávání v jednotlivých zemích, zaujímá Španělsko mezi zeměmi Evropské Unie až 26. místo. Toto neutěšené postavení vedlo socialistickou vládu José Luise Zapatera k tomu, že v roce 2006 předložila parlamentu novelizaci tzv. školského zákona (Ley Orgánica de Educación). Přestože zlepšení úrovně školství mají v programu všechny politické strany, vyvolala novelizace ve veřejnosti bouřlivou reakci. Proti některým novým
ustanovením zákona se konala i protestní shromáždění veřejnosti, různých občanských a profesních sdružení. Přesto byl zákon 4. května 2006 parlamentem přijat. Co velkou část veřejnosti nejvíce pobouřilo? Vadilo zejména zavedení některých nových povinných předmětů na základních a středních školách a také nebývale liberální ladění některých ustanovení. V tradičně katolické zemi jakou je Španělsko, je vysoký počet církevních škol a církev chápe liberalizaci školství jako zásah do svých pravomocí. Novela zákona totiž zrušila také povinnou výuku katolického náboženství a stanovila, že žáci si mohou vybrat buď mezi náboženstvím, anebo
jakousi obdobou naší občanské nauky. Nejen to, zákon zrovnoprávňuje i jiná náboženství, a tak se na školách může kromě katolické věrouky vyučovat i věrouka evangelická a náboženství islámské či židovské. Jedinou podmínkou je, že škola musí rodiče včas informovat o tom, který z výše jmenovaných předmětů se bude na škole vyučovat, aby se mohli rozhodnout, do které školy svoje dítě přihlásí. Liberální vrstvy společnosti naopak chápou nové ustanovení zákona o výuce náboženství jako návrat k jinému než katolickému Španělsku, jako navázání na tradice tříkulturního Španělska. Další rozruch vyvolalo zavedení nových povinných předmě-
tů. Jde o výchovu k občanství a předmět zvaný Lidská práva. Některým lidem se nelíbí, že tyto předměty byly zavedeny na úkor snížení hodin pro výuku jazyka a literatury, aby se nezvyšovalo celkové penzum vyučovacích hodin. Jiní jsou toho názoru, že výchova občanství je především záležitostí rodiny a ne školy. Reakce na přijetí liberalizujícího školského zákona vypovídají o dvou skutečnostech. Jednak o tom, že veřejnosti není osud školství lhostejný, a také o tom, že španělskou veřejnost rozdělují nejen otázky politické, ale i názory na pojetí školství.
Anna Tkáčová
Francouzi se obávají nového školního roku Školství je ve Francii již mnoho let citlivým tématem. Stačí připomenout povstání studentů v květnu 1968, vzpouru na předměstí velkých měst (2006), masové manifestace kvůli pracovní smlouvě prvního zaměstnání (CPE) a od letošního února také stávky po celé Francii proti nové školské reformě. Na začátku nového školního roku přijde o zaměstnání více než jedenáct tisíc kantorů a bude zrušena řada tříd. Za nejdůležitější reformou školního systému za poslední desetiletí nestojí nikdo jiný než inovátorský prezident Nicolas Sarkozy. Rozhodně neplýtvá časem a svou aktivní „pětiletkou“ má zajištěné místo ve francouzských dějinách. V půlce února přijel do Périgueux hovořit o konkrétních změnách na základních školách, o nových učebních osnovách, vyučovací době a systému hodnocení. Sarkozy seznámil veřejnost také se žalostnými výsledky mladých Francouzů v mezinárodní vědomostní anketě PISA. S obavami francouzský prezident dodal: „Každý rok více než 15% žáků opouští základní školu s velkými obtížemi, což je asi 100 tisíc dětí ročně. K pokračování povinné školní docházky (do 16 let) nemají minimální základy. Výsledky ankety jasně dokazují, že francouzské školství je pod průměrem evropských zemí a má klesající tendenci.“
Ruku v ruce s ministrem školství Xavierem Darcosem vytvořili nová pravidla. Od letošního září se počet hodin za týden (dosud 24 hodin) navýší o dvě hodiny, které budou věnované nejslabším žákům, každá rodina bude pravidelně informována o prospěchu dítěte i výsledcích školy a profesoři budou hodnoceni každé dva roky (namísto čtyř let) v závislosti na výsledcích žáků. Velký důraz bude kladen na matematiku, historii umění, zeměpis a hlavně francouzštinu, která se začne vyučovat už v mateřské škole. Prezident Sarkozy se vyjádřil k náboženské neutralitě, ztrátě autority pedagogů a problémům integrace: „Nikdy není příliš pozdě na zavedení občanské a mravní výuky do základních škol. Děti si osvojí zdvořilostní pravidla, znalosti a respektování hodnot, znaků Francie jako je vlajka, Marianne nebo hymna. Hlavně se jedná o boj proti rasismu, diskriminacím a barbarství.
Dětem se předají intelektuální, kulturní a morální poznatky, které často postrádají.“ Zmiňovaná integrace v podobě nelegálních pobytů cizinců začíná pomalu a jistě přerůstat ve velký problém. Jak zaznělo z úst prezidenta Sarkozyho, tak Francie není „nafukovací“. Mezi cizinci bez dokladů jsou i děti chodící do místních škol. Přitom právě ministerstvo školství má na svědomí největší výdaje. Rozpočet z loňského roku dosáhl 77 miliard eur a náklady na jedno dítě představují 6970 eur. Ve spolupráci s ministerstvem vnitřních věcí bude zlegalizován pobyt osm stovek rodin s dětmi narozenými ve Francii, které chodí do školy a nehovoří jazykem původní země rodičů. Speciální fondy budou financovat nových padesát tříd na soukromých katolických školách situovaných na předměstích. V tzv. zónách prioritní výuky budou zaměstnány tři tisíce pedagogických odborníků placených ze státní pokladny, aby rodiny žijící v okrajových městských čtvrtích měly rovnost výběru mezi soukromou a státní školou. Ovšem učitelé státních škol se cítí podvedeni a s přihlédnutím na finanční škrty minis-
foto: ©LDG terstva v podobě zrušení tříd ve státních školách a přibližně 11 tisíc kantorských míst trvale protestují v ulicích francouzských měst. Díky systému republikánské školy (bezplatné, veřejné, povinné a nábožensky neutrální) vytvořené zákonem Jule Ferry v roce 1882 dnes napo-
čítáme asi 7 miliónů dětí a 400 tisíc profesorů. Mateřská škola je součástí oficiální školní docházky (3-5 let), na základní školu (6-11 let) navazuje čtyřleté studium na tzv. collège (gymnázium) bez vstupních zkoušek. Na konci 3. ročníku pokračují žáci na lyceu zakončeném maturitou. Francie
vede v počtu prázdnin, k letním prázdninám v červenci a srpnu se řadí téměř osm týdnů prázdnin (zimní, velikonoční, Všech svatých, vánoční). Děti chodí do školy každou druhou sobotu dopoledne a středy jsou věnovány sportovním a zájmovým aktivitám. Ilona Mádrová
Školská reforma v Německu s otazníky Na plánovanou reformu školství v Německu se názory různí, a to i u politiků, přičemž převažuje počet odpůrců nad jejími zastánci. Na konferenci ke školské reformě, která měla rozptýlit obavy z novinek ve školství, vyjádřila svoji podporu tajemnice ministerstva školství, mládeže a kultury Vera Reiß (SPD): „Současná mládež vyrůstá v zátěžovém období. Na jedné straně probíhají demografické změny, na straně druhé se stále více klade důraz na vzdělání. Rozdíl je patrný i mezi generací rodičů a dnešních dětí. Stále více také klesá prestiž druhého stupně základních škol. Ne-
jsou již tak vyhledávané a pohlíží se na ně jako na méně hodnotné vzdělávací instituty. A to i přes vynikající práci, jakou ve výuce mnohdy odvádějí.“ Státní tajemnice Reiß dále uvedla: „Nikdo nesmí být ztracen, to by mělo být naším heslem do budoucnosti. Velký význam má individuální přístup ke slabším žákům. Je nutné jim cíleně pomáhat. Tím se nám podaří snížit vysoké množství žáků a studentů, kteří předčasně ze škol odcházejí a studium přeruší, ba i ukončí. Dalším cílem a důležitým bodem je to, aby se docílilo přechodu mezi školní výukou a následným
plynulým začleněním žáků do pracovního režimu. Toho by také mělo být dosaženo za pomoci naší reformy. Zvláště pak integrací 11. a 12. třídy, aby nebylo již nutné studovat na gymnáziu a žák měl následnou možnost vzdělání na vysokých odborných školách.“ Primátor Mohuče Alfons Schneider (CDU) upozornil státní tajemnici Reiß také na problémy v zajištění volných míst pro studenty a žáky v různých regionech, které by měla nová reforma ve školství zajistit. „V současné době se často stávalo, že kapacita volných studijních míst byla v dané oblasti již zaplněna a žáci se na danou
školu nemohli přihlásit. Nyní by měly správní orgány vystupovat v aktivní úloze plánovače ve školním vývoji a snažit se o výstavbu nových studijních příležitostí.“ K tomuto problému tajemnice Vera Reiß uvedla: „Pokud dojde v budoucnu ke snížení kapacity studentů, tak není možné, aby školní budovy zůstaly prázdné bez využití.“ Zástupci strany zelených v čele s mluvčí zemského předsedy paní Lemke-Ziebeil s nastávající reformou nesouhlasí a žádají, aby byl tento školní systém přepracován a byla zavedena jednotná školní docházka až po 9. třídu: „Chceme
vysoce kvalitní vzdělání již na II. stupni základní školy. Je pro nás také důležité, aby šance na vzdělání byly pro všechny stejné a aby tak nevznikal rozdíl v sociálním původu žáků. Jak uvedla nedávná studie PISA, jsou u nás značné nedostatky v oblasti lidských práv, konkrétně práva na vzdělávání.“ Rainer Lehmann, člen odborné komise výzkumného ústavu v Berlíně, ve své studii o reformě uvádí: „Při namátkovém prověření 3000 žáků základních škol, kteří byli porovnáváni se stejně starými žáky z víceletých gymnázií, se ukázalo, že znalosti gymnazistů jsou daleko lepší. A to se
nejedná o žádné specifické znalosti, ale o znalosti z matematiky, angličtiny, mateřského jazyka a jiných běžných předmětů. Po srovnání závěrečných výsledků ze čtvrtých, pátých a šestých ročníků je rozdíl mezi žáky stejných ročníků a věku mnohdy až dva roky. A to je opravdu značný rozdíl. Jaký dopad bude mít zamýšlená školská reforma na žáky, to se ukáže až časem. Jasné ale je již teď, že veškeré pokusné studie, které byly do dnešní doby provedeny, dopadly negativně,“ dodal Rainer Lehmann. Jana Lochmanová
18 ZUSAMMENFASSUNG Tschechen und Slowaken bauen Tourismusindustrie PRAG – Tourismus in Tschechien blüht. Fachleuten nach verursachte es der EU-Beitritt, dank dem das Land für ausländische Investoren und Touristen, die kein Abenteuer suchen, vertrauenswürdiger ist. Vor allem von Prag und UNESCO-Denkmäler locken die Touristen. Medizintouristik gewinnt an Bedeutung, man reist nach Tschechien um sich unter Messer zu legen. Zu Augen oder Zahnärzten, mit orthopädischen Problemen oder mit Impotenz. BRATISLAVA – Der Fremdverkehr in der Slowakei ist einer der Zweige, für die der EU-Beitritt einerseits Beschleunigung der Entwicklung bedeutete, anderseits zeigte Schwächen dieser sich rasch entwickelnden Branche (Konkurrenzfähigkeit der Unternehmen im Fremdverkehr, Qualität der Dienste, Sprachkenntnisse der Arbeiter). Notwendig oder sogar unvermeidbar für die Entwicklung des Tourismus ist Ausbau der Verkehrsinfrastruktur.
Gründer der weltweit bekannten Firma aus Vysoké Mýto Jindřich Nádvorník gründete im Jahre 1991 im ostböhmischen Vysoké Mýto die Gesellschaft Mikroelektronika. Aus anfangs 30 Mitarbeitern wurden 170. Die Firma nimmt heute einen bedeutenden Platz auf dem Ticketing-Markt ein. Ihre Entwerter-Systeme für ÖPNV werden schon in 27 Ländern der Welt benutzt. Die Europäische Zeitung bringt ein Gespräch mit dem Besitzer der Firma. Zu seinen größten Erfolgen zählt er Ausstattung des ÖPNV in der Hauptstadt von Chile. Zirka 6 000 Busse in Santiago de Chile mit 6 Mio. Einwohnern fahren mit den Systemen der Firma aus Vysoké Mýto. Vertrag von Lissabon. Ein Sturm im Wasserglas? Eine weitere der unformalen Debatten des Vereines „Ano pro Evropu – Ja für Europa“ entdeckte Unterschiede der Ansichten in europäischen Fragen. Vertrag von Lissabon weckt viele Polemiken und Leidenschaften. Inzwischen in anderen Ländern (Ungarn, der Slowakei usw.) wurde der Vertrag reibungslos angenommen, in Tschechien wird er streng überprüft und ist jeweils dieser Debatte nach eher Objekt des parteilichen Streites als Objekt einer wirklichen Diskussion. Schulreformen Eine Reihe von europäischen Ländern entschloss sich in den letzten Jahren zu umfangreichen Schulreformen. Unsere Auslandskorrespondenten berichten über die Lage in Spanien, wo vor zwei Jahren gegen Liberalisierung des Schulwesens protestiert wurde, in Frankreich, wo Präsident Sarkozy Bürger- und Sittenkunde einführen will und in Deutschland, wo sie sich der zweiten Stufe der Grundschulen widmen wollen. Lobbing unter Kontrolle Europäisches Parlament stimmte den neuen Regeln der Lobbyistenregistrierung zu. Wie die Abgeordneten die Wirkung der Lobbyisten betrachten, erfahren sie aus unserer Meinungsumfrage.
ZUSAMMENFASSUNG/SUMMARY/RÉSUMÉ
Czechs and Slovaks are building tourism industry PRAGUE – Tourism in the Czech Republic is experiencing exceptional bloom. People are not only arriving to spend their holidays there, but the country is also becoming a congress power. According to experts, the entry into EU positively influenced tourism, because trust of investors and less venturesome foreign tourists increased. Why are tourists coming to the Czech Republic? They are mostly attracted by Prague and UNESCO sights, mainly by Český Krumlov or Kutná Hora. Japanese are fascinated by the capital, Netherlanders by Czech countryside. Medical tourism is becoming more and more common in the Czech Republic. People are coming to the Czech Republic also for eye surgeries, orthopaedic and dental operations or infertility treatment. The Czech Republic is experiencing an influx of tourists also due to congresses, number of which is increasing year after year. Forty percent of all events were held in Prague, second place was taken by South Moravian Region. Most congresses took place in four-star hotels. BRATISLAVA – The entry of the Slovak Republic into the European Union surely represents one of the most impor-
RÉSUMÉ Les Tchèques et Slovaques construisent le tourisme Praha - Le tourisme en République Tchèque vit actuellement un épanouissement extraordinaire. Selon les spécialistes c‘est grâce à l‘entrée dans l‘UE, car les investisseurs et les touristes étrangers ont davantage confiance. Les touristes sont le plus attirés par Praha et les monuments inscrits sur la liste de l‘UNESCO comme Český Krumlov ou Kutná Hora. De plus en plus on constate un tourisme de la santé puisque les gens y viennent pour effectuer des interventions des yeux, orthopédiques, stomatologiques ou le traitement de l‘infertilité.
tant landmarks in the history of this young country. Tourism is one of areas, for which the entry into the European Union meant an acceleration of development, but at the same time pointed out weaknesses of this rapidly developing industry (competitiveness of companies in tourism, quality of services, language level of employees). The development of transport infrastructure is desirable or even essential for the development of tourism. Tourists co-
ming from Western Europe are travelling through the Czech Republic or Austria with well-built transport network. An air travel carrier that would cover all major cities and states in Europe is missing. Many experts on tourism have a different opinion of low-cost airlines, whose services are being used mainly by English „amusement searching“ tourists. This clientele have a fancy mainly for Bratislava.
He established world-class company in Vysoké Mýto In 1991, Jindřich Nádvorník established Mikroelektronika company in a small town Vysoké Mýto. It has proliferated from 30 employees to today’s 170 people and has become an important world player at the so-called ticketing market. Today, its automated fare collection systems for public transportation are in 27 world countries. The European Newspaper talked to the company owner: What do you see as your greatest business success? If this is measured by a volume of the order, then certainly equipment of the whole capital of Chile – Santiago de Chile with six million people. Some 6,000 city buses have our devices. Do you also enter European markets? Yes, for example these days we are finishing an order for Bulgarian Sofia. There was a big competition from strong producers from Europe and Asia, but we succeeded. We were also successful in Scandinavia, where they put more stress on quality, design and style than on economic parameters. We co-operate with Czech professionals in the area of in-
School reforms
Many European countries have recently been or are realizing more extensive school reforms. Our foreign reporters cover the situation in Spain, which experienced protests against liberalization of school system two years ago, in France, where President Sarkozy introduced civil and moral education, and in Germany, where they want to focus on the 2nd grade at basic schools.
Lobbying under watch
The European Parliament has passed new rules on registration of lobbyists. How Euro MPs view their work in EU structures? You can learn from our survey. „In Europe or the USA, lobbyists are viewed as a very important source of information and analyses. Lobbyists are often very respected people, former politicians or managers of large companies,“ says Oldřich Vlasák. According to Peter Šťastný, the registration of lobbyists will provide Euro MPs with a transparency of lobbying. Monika Flašíková-Beňová would welcome a similar adjustment mainly towards the European Commission, where the legislative process begins. Irena Belohorská takes her lawyer and another person as a witness to every meeting with lobbyists.
Censorship in Belarus
EN č. 05 / 2008
MINSK – Three Belorussian TV stations, including a popular comedy channel NTS, had to stop their broadcasts beginning May 15, because they offered their viewers a critical document about Belarusian president Alexander Lukashenko by an Estonian director Yury Khashchavatski. The document from 2006 shows Belarus before presidential elections. In the film, the director asks a question how is it possible that 83 percent of electors again voted for Lukashenko, when he is so unpopular in the country. Broadcasts of three televisions were
dustrial design and we have received several design awards here and in Germany. You are a successful company, which has been introducing itself as a partner of various significant cultural events lately. We started sponsoring high-quality events, which can attract people and spread nice experiences further. It is an antipole and balance between our technical focus and something people can experience during cultural events. For example, we sponsored an opening of exhibition of Kupka’s paintings in Montevideo, Uruguay, where we have a large company project. The high point in this area will now be represented by the 50th Smetana’s Litomyšl.
Lisbon Agreement: Storm in a glass of water? Another informal debate of the „Ano pro Evropu“ (Yes for Europe) association slightly uncovered a divergence of opinions on European matters. The Lisbon Agreement arouses many passions and controversies. While in other states it was accepted relatively smoothly (Hungary, Slovakia, and other states), in the Czech Republic it is undergoing a strict revision. Although it includes many opacities, so far it has only been subordinate (according to this debate) more to party brabble than to real discussion of the document. Although it should be government’s priority to explain and defend as soon as possible what it signed in Lisbon, complaints of ODS senators will most probably hold it back till September, when the Constitutional Court should decide; only then the Senate can take a vote on the Agreement. Whether this happens is not completely sure, because the situation is complicated by Senate election, planned for the end of October. The debate organized by the Ano pro Evropu association again confirmed an inconsistency of attitudes of Czech government. Prime Minister Topolánek signed the Agreement, the European Union included also Czech remarks in it, and further disputation does not relate to controversial points of the Agreement, but more to personal attitudes, it is a demonstration of „historical debacles“ and fears in terms of Czech inferiority.
Bratislava - Le tourisme est en République Slovaque l‘un des domaines pour lequel l‘intégration dans l‘UE représente l‘accélération du développement mais aussi elle montre les points faibles de cette industrie rapidement épanouissante (compétition des entreprises orientées vers le tourisme, qualité des services, niveau linguistique des employés). Afin que le tourisme puisse croître, il est souhaitable ou plutôt indispensable de développer l‘infrastructure.
L‘entreprise mondiale existante à Vysoké Mýto Jindřich Nádvorník a creé en 1991 à Vysoké Mýto la société Mikroelektronika. Aujourd‘hui celle-ci est passée de 30 à 170 employés et est devenue le concurrent mondialement connu sur le marché „ticketing“. Ses systèmes d‘exploitation pour les transports en commun sont désormais implantés dans 27 pays dans le monde. Le journal Evropské Noviny a discuté avec le propriétaire de la firme, qui constate sa réussite dans l‘équipement de la capitale Santiago du Chili avec ses 6 milions d‘habitants. Environ 6 milles autobus urbains circulent ici dotés des installations tchèques. Le traité de Lisbonne - l‘orage dans un verre d‘eau? Un autre débat informel de l‘union „Oui pour l‘Europe“ a révélé la différence d‘opinions dans les questions européennes. Le traité de Lisbonne évoque les passions et polémiques. Pendant qu‘il était accepté rélativement facilement par les autres pays (Hongrie, Slovaquie,..) en République Tchèque il est soumis à une révision sévère et en matière de justice il alimente les désacords des partis à la place d‘une véritable discussion du document. Les réformes scolaires Nombre de pays européens ont procédé au cours des dernières années à de vastes réformes scolaires. Nos reporters étrangers informent sur la situation en Espagne, où deux ans auparavant ont eu lieu des protestations contre la libéralisation de l‘éducation, sur la situation en France, où le président Sarkozy veut introduire l‘instruction morale et civique et aussi sur la situation en Allemagne où le second degré de l‘école primaire ne sera pas non plus épargné par la réforme. Lobbing sous surveillance Le Parlement européen a voté les nouvelles règles de l‘enregistrement des lobbyistes. Notre sondage vous indiquera ce que pensent les eurodéputés de ces activités dans les structures de l‘UE.
19
PREZENTACE
EN č. 05 / 2008
Domov Expres: nové kompletní pojištění nemovitostí ČSOB Pojišťovna uvedla na trh nové pojištění rodinných domů a domácností Domov Expres, jímž si lze snadno a rychle pojistit trvale i dočasně obydlenou nemovitost a její vybavení proti všem hlavním rizikům. Součástí cenově výhodného pojištění Domov Expres je i nově koncipované pojištění odpovědnosti za škody s vysokými limity pojistného plnění a nadstandardní jsou rovněž rozsáhlé bezplatné asistenční služby, které pomohou klientům jak při pojistné události, tak i v případě řady nenadálých situací.
Jednou smlouvou lze v rámci pojištění Domov Expres pojistit jak hlavní nemovitost (rodinný dům, byt, chatu či chalupu), tak i další nemovitosti jako například garáž, dílnu, hospodářské budovy, studnu, bazén či oplocení. Díky stavebnicové konstrukci si klienti mohou sestavit pojištění přesně podle svých potřeb: kromě základních rizik (požár, úder blesku, vichřice, krupobití, tíha sněhu, vodovodní škody a další) si mohou připojistit i riziko povodně nebo záplavy, odcizení a vandalismu a pojištění odpovědnosti za škody z držby nemovitosti a běžného občanského života. Proti stejným rizikům si lze pojistit i zařízení domácnosti. K dalším přednostem pojištění Domov Expres patří například: · možnost automatické úpravy pojistné částky tak, aby odpovídala vývoji hodnoty nemovitosti,
· možnost pojištění kol i mimo uzavřený prostor, · bezplatné rozšíření místa pojištění i na garáž na jiné adrese, · možnost pojištění proti vandalismu i u trvale neobydlených nemovitostí, · automatické pojištění stavebního materiálu a zařízení staveniště, rozsáhlý systém slev na pojistném. U pojištění odpovědnosti za škody z držby budovy, stavby nebo bytu nabízí ČSOB Pojišťovna výrazně zvýšené limity pojistného plnění, a to až 6 milionů Kč pro škody na zdraví, až 3 miliony Kč pro škody na věci a až 1 milion Kč pro následné finanční škody; pojištění se přitom sjednává bez spoluúčasti. Vysoké limity pojistného plnění platí i pro pojištění odpovědnosti za škody z občanského života, které se přitom vztahuje i na škody nastalé při přechodném pobytu na území Evropy - třeba při dovolené, na škody, jež by pojištěný způsobil v pronajatém bytu, a zdarma zahrnuje i pojištění odpovědnosti za škody vyplývající z vlastnictví
psa, kočky nebo hospodářského zvířete. V rámci bezplatných asistenčních služeb nabízí ČSOB Pojišťovna pomoc při pojistné události (nahlášení škodné události, příjezd technika zdarma, zprostředkování služeb k odstranění škod), pomoc při zabouchnutí dveří nebo ztrátě klíčů (zajištění a příjezd technika zdarma, úhrada prací nutných k odemčení dveří nebo výměně zámku až do 1 800 Kč), pomoc při havarijním stavu (zajištění a příjezd technika zdarma, instalatérské, topenářské, elektrikářské, kominické a kanalizační práce zdarma až do limitu 1 800 Kč včetně materiálu). Ve formě úhrady prací a materiálu tak klient může získat až 3 600 Kč za pojistný rok. ČSOB Pojišťovna je univerzální pojišťovna, která nabízí široké spektrum životních i neživotních pojištění občanům, malým a středním podnikatelům i největším korporacím. V současné době spravuje téměř milion pojistných smluv. Měřeno předepsaným pojistným je čtvrtou největší pojišťovnou na domácím trhu. Tři čtvrtiny jejích akcií vlastní belgická pojišťovna KBC Verzekeringen NV z nadnárodní skupiny KBC, 25 % drží Československá obchodní banka. Přední světová ratingová agentura S&P zvýšila v prosinci 2007 dlouhodobý úvěrový rating a rating finanční síly ČSOB Pojišťovny na stupeň Aa přidělila mu stabilní výhled.
Projekt Pardubicko - perníkové srdce Čech propaguje celou turistickou oblast Regionální infocentrum Pardubice Region Tourism dokončilo v dubnu letošního roku ve spolupráci s Městem Pardubice realizaci projektu s názvem Pardubicko - perníkové srdce Čech. V rámci tohoto projektu rozvoje cestovního ruchu ve městě Pardubice a v turistické oblasti Pardubicko byl zahájen provoz dvou informačních internetových portálů. Na jejich propagaci byly vytištěny letáky v pěti jazykových verzích - česky, anglicky, německy, polsky a holandsky, plakáty a výsuvné bannery. Produkty doplňují dvě nové nástěnné mapy města Pardubic a Pardubického kraje v hale infocentra a výstavní exponáty u celého kraje ve venkovních vitrínách infocentra. CESTUJTE PARDUBICKEM NA NOVÝCH WEBECH Nové internetové stránky www.pardubicko.info nabízejí podrobné informace o turistické oblasti Pardubicko, která je definována mezi Holicemi, Přeloučí a Chrudimí. Stránky jsou v pěti jazykových mutacích - česky, anglicky, německy, polsky a holandsky a obsahují jednoduše setříděné informace o regionu, tipy na výlety a další podrobnosti, které každý turista potřebuje při plánování své dovolené. Na stránkách je možno nalézt seznamy rozhleden, architektonických památek, pobytové programy pro rodiny s dětmi ale také např. deset nejzajímavějších cílů při toulkách regionem. Stejně tak nové stránky www.visitpardubice.com obsahují informace podobného charakteru, jsou ovšem přímo o městě Pardubice. Možnosti trávení volného času, kalendář akcí, tipy a kontakty na dobré restaurace, doporučená ubytovací zařízení - to vše najdou turisté a návštěvníci města opět v pěti jazykových mutacích tj. česky, anglicky, německy, polsky a holandsky na výše uvedené adrese. Oba weby doplnili kreslenými obrázky Jaromír Košař a Aleš Klose, a jejich obsah je tvořen ve spolupráci s provozovateli informačního portálu Pardubického kraje www.vychodni-cechy.info. Celkové náklady na projekt včetně tisku letáků, plakátů, bannerů, výroby výloh, nástěnných map a obou webů dosáhly 500 000 Kč, akci financovala Evropská unie za přispění města Pardubic. Novým webovým stránkám, městu Pardubice i celé oblasti Pardubicko přejeme mnoho spokojených návštěvníků. Martin Prorok regionální infocentrum Pardubice Region Tourism
www.ipardubice.cz
PŘÍJEM INZERCE e-mail:
[email protected]
tel./fax: +420 466 611 139
Inzertní bannery
již od 1.990,- Kč www.evropskenoviny.cz
20
PREZENTACE
EN č. 05 / 2008
Ruská roadshow na kolejích
CzechTourism přichází s neotřelým nápadem, jak propagovat turistickou destinaci Už jen několik dní chybí do zahájení netradiční reklamní kampaně agentury CzechTourism v Rusku. Kampaň, která má představit Českou republiku ruským turistům a zároveň oslavit 10 let působení tamního zahraničního zastoupení, bude realizována jako velká vlaková roadshow. Česká výprava se vydá z Moskvy do Vladivostoku po trase legendární Transsibiřské magistrály. Zastávky v největších městech – Jekatěrinburg, Omsk, Novosibirsk, Krasnojarsk, Irkutsk, Chabarovsk a Vladivostok – využije k prezentacím a osobním setkáním s nejdůležitějšími hráči cestovního ruchu dané oblasti.
médií podnítil agenturu k realizaci rozsáhlejší kampaně.
Více než devět tisíc kilometrů mezi Moskvou a Vladivostokem zdolají čeští zástupci během dvou týdnů. Na cestu vyrazí 14. června 2008 a ke břehům Tichého oceánu doputují 28. června. K dispozici budou mít dva železniční vagony, které budou podle speciálně sestaveného jízdního řádu připojovány k pravidelným spojům Ruské železnice. Salonní a lůžkovou část soupravy obsadí kromě zástupců Velvyslanectví ČR v Ruské federaci, Ministerstva zahraničních věcí ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a agentury CzechTourism také čeští muzikanti a kuchaři. Přihlásit se mohou rovněž podnikatelé se zájmem o ruský trh.
O TRANSSIBIŘSKÉ MAGISTRÁLE
Ve městech, kde se delegace zastaví, budou na její přítomnost upozorňovat maskoti v kostýmech českého lva a ruského medvěda. Tato zvířata výmluvně symbolizují obě země a jsou také součástí výročního loga připomínajícího desetileté působení agentury CzechTourism v Rusku. Výroční logo se objeví na všech propagačních materiálech a v inzerci související s transsibiřskou roadshow.
Proč sází CzechTourism na úspěch neobvykle pojaté kampaně, vysvětluje ředitelka moskevského zahraničního zastoupení Helena Svobodová: „Rusko je obrovská země zahlcená reklamou lákající ruské turisty snad do všech koutů světa. Dominují v nich turistické velmoci, jako jsou Egypt, Řecko, Turecko, Tunis nebo Čína. Pouhé odvysílání reklamních spotů či umístění billboardů v centrálních regionech Ruska by tak nemělo příliš velký efekt. Roadshow jako netradiční způsob prezentace doprovázená mediální kampaní má oslovit a zaujmout odborníky z cestovního ruchu i širokou veřejnost země, v níž není pro turistu žádný problém absolvovat několikahodinový let do Moskvy a pak pokračovat dále do Evropy.“ CzechTourism má už s pořádáním roadshow v Rusku dobré zkušenosti. Dosud organizoval prezentace v jednotlivých regionech Ruska, při nichž zástupci českých cestovních kanceláří a lázeňských společností navštívili během jednoho týdne tři města. Úspěch těchto kratších roadshow u místních kanceláří a
Ruští turisté jsou pro cestovní ruch České republiky čím dál důležitější. „Loni byli ruští hosté nejrychleji rostoucí skupinou zahraničních turistů v České republice. Přijelo jich o 34 % více než v roce 2006 a s počtem 321 000 ubytovaných se řadí na 5. místo po Německu, Velké Británii, Itálii a Spojených státech. Ruští turisté zůstávají v Česku v průměru 5,3 dne, patří tedy k zahraničním turistům s nejdelší délkou pobytu. Navíc tu také nejvíce utrácejí – denně přes 5 500 Kč,“ říká ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. Rusky hovořící návštěvníky si spojujeme především s českými lázněmi, většina jich ale míří do Prahy (60 %) a teprve potom do Karlovarského kraje (20 %).
Transsibiřská magistrála je nejdelší železnicí světa. Cestující se po ní dostane z Moskvy až na pobřeží Tichého oceánu. Je dlouhá 9 288 km, prochází územím 87 měst, 14 oblastí, 3 krajů, 1 autonomní oblasti, 1 autonomního okruhu, 2 republik a 2 kontinentů. Základní kámen železnice byl položen nedaleko Vladivostoku 19. května 1891 na příkaz ruského cara Alexandra III. První úsek magistrály byl zprovozněn již v roce 1897, celá trať z Čeljabinska až k břehům Tichého oceánu byla uvedena do provozu v říjnu roku 1916, kdy byl dokončen i most přes řeku Amur. Nehledě na rozvoj letecké a automobilové dopravy má Transsibiřská magistrála i na počátku 21. století svoji strategickou úlohu v ekonomickém, dopravním a zásobovacím systému Ruska. Ruský státní dopravce – akciová společnost Ruské železnice (RŽD) – patří k největším a nejlépe prosperujícím železničním společnostem na světě. Díky ziskům z nákladní přepravy mohou investovat do rozvoje osobní do-
pravy a konkurovat letecké dopravě zejména na vnitrostátních linkách. O AGENTUŘE CZECHTOURISM Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism je pří-
spěvkovou organizací ministerstva pro místní rozvoj. Jejím hlavním úkolem je propagovat turistickou nabídku České republiky doma a v zahraniční. K propagaci České republiky v oblasti cestovního ruchu přispívá 26 zahraničních zastoupení CzechTourism po celém světě.
Více informací o činnosti agentury najdete na webových stránkách www.czechtourism.cz (informace pro odbornou veřejnost) nebo na www.czechtourism.com (oficiální internetová prezentace ČR v 18 jazycích).
Vývoj návšt�vnosti ruských turist� v �R / Number of Russian tourists in the Czech Republic (2002-2007) 340 000
321 520
320 000 300 000 280 000 260 000 240 000
239 632
220 000 200 000 180 000
185 705
160 000
164 036
140 000 120 000 100 000 80 000
124 655
105 549 2002
2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj: Český statistický úřad / Source: Czech Statistical Office
