V Líšni ZDARMA. Ves Leštno za městečko vysazovati ráčíme

ROČNÍK XVIII Číslo 11

V Líšni LISTOPAD 2008

ZDARMA

V·ûenÌ spoluobËanÈ, d·my a p·novÈ! V srdci kaûdÈho z n·s je nesmazatelnÏ zaps·no mÌsto, ve kterÈm ûijeme, kterÈ povaûujeme za sv˘j domov. Takov˝m mÌstem je pro n·s naöe mÏstsk· Ë·st LÌöeÚ, kter· m· svoji velmi bohatou historii. BlÌûÌme se k datu, kdy budeme vzpomÌat na jednu v˝znamnou ud·lost v historii LÌönÏ a to pov˝öenÌ LÌönÏ na mÏsteËko, k nÏmuû doölo p¯ed 450 lety. OdbornÏ je tato ud·lost zachycena na jinÈm mÌstÏ, v Ël·nku pana Dr. Krafla. J· bych se nynÌ chtÏl zmÌnit jen o p¯ipravovan˝ch akcÌch k tomuto v˝roËÌ. V p·tek 28. listopadu se zamϯÌme na û·ky naöich z·kladnÌch ökol, abychom alespoÚ nÏkter˝m umoûnili blÌûe se sezn·mit s historiÌ LÌönÏ prost¯ednictvÌm odbornÈ p¯edn·öky panÌ Dr. FlodrovÈ a p¯id·me k tomu takÈ trochu z·bavy a umÏleckÈho proûitku v pod·nÌ pÏveckÈho souboru Campanella. HlavnÌ Ë·st oslav 450. v˝roËÌ pov˝öenÌ LÌönÏ na mÏsteËko probÏhne v sobotu 29. listopadu, kdy na DÏlnickÈm domÏ odhalÌme pamÏtnÌ desku JUDr. Martina K¯Ìûe a probÏhne zde slavnostnÌ odpoledne, jehoû stÏûejnÌ Ë·stÌ bude slavnostnÌ koncert orchestru Johanna Strausse. Na veËernÌ hodiny bude p¯ipraven SpoleËensk˝ veËer, jehoû hlavnÌ n·plnÌ bude tanec. NedÏlnÌ dopoledne 30. listopadu bude vÏnov·no dÏtem, pro nÏû je p¯ipravov·no divadelnÌ p¯edstavenÌ poh·dky Princ Bajaja. Na odpoledne p¯ipravujeme vystoupenÌ lÌöeÚsk˝ch soubor˘, Z·kladnÌ umÏleckÈ ökoly AntonÌna Doleûala a HudebnÌ ökoly Yamaha. Z·vÏrem bych r·d pozval lÌöeÚskÈ obËany na p¯ipravovanÈ akce k naöemu v˝roËÌ.

Ves Leštno za městečko vysazovati ráčíme P¯edn·ökov˝ cyklus k 450. v˝roËÌ pov˝öenÌ LÌönÏ na mÏsteËko Jste lÌöeÚötÌ patrioti, m·te r·di dÏjiny Ëi ctÌte tradice mÌsta svÈho bydliötÏ? Pak si p¯ijÔte vyslechnout p¯edn·öky, kterÈ pro V·s p¯ipravujÌ odbornÌci z nÏkolika vÏdnÌch disciplÌn. TÏûiötÏ p¯edn·ökovÈho cyklu po¯·danÈho u p¯Ìleûitosti 450. v˝roËÌ pov˝öenÌ LÌönÏ na mÏstys je v historii. Zastoupeny jsou pomocnÈ vÏdy historickÈ, konkrÈtnÏ sfragistika (nauka o peËetÌch) a heraldika s v˝kladem o lÌöeÚskÈ peËeti a znaku, coû je tÈma ˙zce souvisejÌcÌ s naöÌm v˝roËÌm (privilegiem z roku 1558 je LÌöni udÏlen znak). Historik umÏnÌ p¯edstavÌ umÏleckÈ pam·tky LÌönÏ, zavÌt·me rovnÏû do dÏjin geologickÈho v˝zkumu, dozvÌme se, jak byla LÌöeÚ zobrazov·na na historick˝ch map·ch od 16. stoletÌ aû po souËasnost (historick· kartografie). LÌöeÚ byla v˝znamnou lokalitou archeologick˝ch v˝zkum˘, nem˘ûe chybÏt archeologick˝ v˝klad. Od lingvistky se nech·me pouËit o pomÌstnÌch jmÈnech v LÌöni (toponomastika). Na svÈ si p¯ijdou ekologicky ladÏnÌ jedinci, a to v p¯edn·öce z oboru krajinnÈ ekologie. V r·mci cyklu vystoupÌ badatelÈ z ˙stav˘ Akademie vÏd »eskÈ republiky (2), z Masarykovy univerzity v BrnÏ (3), z muzeÌ (2) a ze samostatn˝ch v˝zkumn˝ch institucÌ (1). A odkud se vzal hlavnÌ titul ÑVes Leötno za mÏsteËko vysazovati r·ËÌmeì? Je to citace ze samotnÈho privilegia Ferdinanda I. z roku 1558. SÈrii p¯edn·öek dne 26. 11. 2008 slavnostnÏ zah·jÌ starosta MÏstskÈ Ë·sti Brno-LÌöeÚ pan Mgr. Ji¯Ì Janiötin. P¯edn·ökov˝ cyklus koncipoval PhDr. Pavel Krafl, Dr., tent˝û uvede p¯edn·öejÌcÌ hosty. P¯edn·öky se budou konat pod z·ötitou KulturnÌho centra LÌöeÚ, p¯ÌspÏvkovÈ organizace Zastupitelstva mÏstskÈ Ë·sti Brno-LÌöeÚ, kterÈ laskavÏ poskytlo prostor a z·zemÌ v b˝valÈm DÏlnickÈm domÏ (ÑDÏlÚ·kì, Klajdovsk· ulice). ProbÌhat budou vûdy od 19.00 hodin (vÌce informacÌ na str. 2). PK Vöichni jsou srdeËnÏ zv·ni!

Mgr. Ji¯Ì Janiötin starosta M» Brno-LÌöeÚ

Zasedání Zastupitelstva MČ Brno-Líšeň se bude konat 20. 11. 2008 v 17.00 hod. v sále líšeňské radnice. L͊EÒSKÉ NOVINY



STATUT¡RNÕ MÃSTO BRNO, MÃSTSK¡ »¡ST BRNO-LÕäE“ a KulturnÌ centrum LÌöeÚ, p¯ÌspÏvkov· organizace V·s srdeËnÏ zvou na p¯edn·ökov˝ cyklus k 450. v˝roËÌ pov˝öenÌ LÌönÏ na mÏsteËko 26. 11. Dr. Milena Flodrov· Jak se mÏnily n·zvy lÌöeÚsk˝ch ulic 3. 12. PhDr. Karel Mar·z, Ph.D. PeËeù a znak LÌönÏ 10. 12. PhDr. LudvÌk Belcredi Archeologie LÌönÏ 7. 1. Mgr. Peter MackovËin, Ph.D. ZmÏny v krajinnÈm pokryvu DrahanskÈ vrchoviny a Dyjsko-svrateckÈho ˙valu 14. 1. Mgr. Michaela »ornejov·, Ph.D. LÌöeÚsk· pomÌstnÌ jmÈna 21. 1. PhDr. Jindra Pavelkov· P·ni z Kunöt·tu a LÌöeÚ 28. 1. prof. RNDr. Rudolf Musil, DrSc. V˝znamnÌ krasovÌ lÌöeÚötÌ badatelÈ 19. stoletÌ 2. 2. Mgr. Tom·ö Valeö LÌöeÚskÈ pam·tky v pr˘bÏhu staletÌ 11. 2. Mgr. Aleö VyskoËil, Ph.D. LÌöeÚ na map·ch aneb od mÏsteËka k mÏstskÈ Ë·sti P¯edn·ökov˝ cyklus slavnostnÏ zah·jÌ dne 26. 11. 2008 starosta MÏstskÈ Ë·sti Brno-LÌöeÚ pan Mgr. Ji¯Ì Janiötin. P¯edn·öejÌcÌ hosty uvede PhDr. Pavel Krafl, Dr. P¯edn·öky se konajÌ v DÏlÚ·ku, ul. Klajdovsk· 28 vûdy od 19.00 hodin. SpojenÌ mÏstskou dopravou: autobusy Ë. 45, 56, 78 ze StarÈ Osady a tramvaj Ë. 8 od hlavnÌho n·draûÌ, stanice JÌrova.

Zprávy z Radnice 16. zased·nÌ Zastupitelstva M» Brno-LÌöeÚ ze dne 11. 9. 2008 ● schvaluje Dodatek Ë. 2 k Pravidl˘m pro poskytov·nÌ dotacÌ z rozpoËtu M» Brno-LÌöeÚ vËetnÏ p¯Ìloh (û·dostÌ), s ˙ËinnostÌ od 15. 9. 2008. ● souhlasÌ s vyd·nÌm obecnÏ z·vaznÈ vyhl·öky omezujÌcÌ konzumaci alkoholu na ve¯ejnÈm prostranstvÌ statut·rnÌm mÏstem Brnem. ● schvaluje n·vrh novelizace Na¯ÌzenÌ Statut·rnÌho mÏsta Brna, kter˝m se vyd·v· TrûnÌ ¯·d, a to Ë·sti XIV. M» Brno-LÌöeÚ. ● schvaluje rozpoËtov˝ v˝hled M» Brno-LÌöeÚ na obdobÌ 2010ñ2019 dle p¯Ìlohy. ● nesouhlasÌ s vymezenÌm lokalit k regulaci provozu v˝hernÌch hracÌch p¯Ìstroj˘. ● souhlasÌ s N·vrhem Zad·nÌ zmÏn ⁄zemnÌho pl·nu mÏsta Brna 2007 - II - 25. soubor a zmÏn B 50/06 - I, B13/06 - II bez p¯ipomÌnek. 46. sch˘ze Rady mÏstskÈ Ë·sti Brno-LÌöeÚ ze dne 17. 9. 2008 ● schvaluje smlouvu o dÌlo se zhotovitelem akce ÑZateplenÌ budovy mate¯skÈ ökoly Hochmanova 25ì firmou RUBEST s.r.o., ä·malova 59, 615 00 Brno. ● povϯuje p. starostu jejÌm podpisem. ● ukl·d· komisi kultury a ökolstvÌ zajistit ve spolupr·ci s organizaËnÌm odborem ⁄M» Brno-LÌöeÚ a KCL p.o. v˝tvarnou soutÏû pro û·ky lÌöeÚsk˝ch ökol na tÈma: ÑNamaluj svoji obecì, vyhl·öenÌ v˝sledk˘ dne 28. 11. 2008 v DÏlÚ·ku. ● revokuje usnesenÌ Ë. 16/41 ze dne 25. 6. 2008. ● schvaluje smlouvu o n·jmu nebytov˝ch prostor v objektu Ondr·Ëkova 20 za ˙Ëelem provozov·nÌ lÈk·rny se spoleËnostÌ Pharma Brno s.r.o. ● povϯuje p. starostu jejÌm podpisem. ● bere na vÏdomÌ investiËnÌ z·mÏr spoleËnosti AMISTA a.s. v˝stavby polyfunkËnÌho komplexu ñ Houbalova, Brno-LÌöeÚ p. Ë. 6162/2 k. ˙. LÌöeÚ. ● povϯuje p. starostu uplatnÏnÌm p¯ipomÌnek a n·mitek k investiËnÌmu z·mÏru spoleËnosti AMISTA a.s. v˝stavby ñ polyfunkËnÌho komplexu Houbalova, Brno-LÌöeÚ p. Ë. 6162/2 v k. ˙. LÌöeÚ v z·konem stanovenÈ lh˘tÏ danÈ ˙zemnÌm ¯ÌzenÌm o umÌstÏnÌ stavby. ● schvaluje externÌ vedenÌ ˙ËetnictvÌ KCL. 47. sch˘ze Rady mÏstskÈ Ë·sti Brno-LÌöeÚ ze dne 1. 10. 2008 ● schvaluje zad·nÌ podlimitnÌ ve¯ejnÈ zak·zky na stavebnÌ pr·ce ÑKomplexnÌ rekonstrukce v˝tah˘ a jejich servisì. ● schvaluje formul·¯ ÑOzn·menÌ o zak·zceì, kter˝ tvo¯Ì p¯Ìlohu Ë. 1 tohoto z·pisu. ● schvaluje zad·vacÌ dokumentaci, kter· tvo¯Ì p¯Ìlohu Ë. 2 tohoto z·pisu. ● jmenuje hodnotÌcÌ komisi, kter· souËasnÏ plnÌ ˙koly komise pro otevÌr·nÌ ob·lek ve sloûenÌ: Ing. arch. Dubsk·, Ing. MÌË, p. KoöuliË, Ing. Svobodov·, Ing. Moravec, CSc.; n·hradnÌci: Ing. Padrtov·, Mgr. Sklen·k, Mgr. Janiötin, p. MÌlek, p. Lutonsk˝; termÌn pro pod·nÌ nabÌdek: 30. 10. 2008 do 10.00 hod.; termÌn pro otevÌr·nÌ ob·lek a hodnocenÌ nabÌdek: 30. 10. 2008 (Ëtvrtek) od 13.00 hod. ● povϯuje vedoucÌ organizaËnÌho odboru ⁄M» Brno-LÌöeÚ jedn·nÌm za st. m. Brno,

M» Brno-LÌöeÚ u tÈto podlimitnÌ zak·zky, podpisem formul·¯e ÑOzn·menÌ o zak·zceì. ● ukl·d· vedoucÌ organizaËnÌho odboru ⁄M» Brno-LÌöeÚ zajistit uve¯ejnÏnÌ ozn·menÌ o zah·jenÌ zad·vacÌho ¯ÌzenÌ (otev¯enÈho ¯ÌzenÌ) prost¯ednictvÌm formul·¯e ÑOzn·menÌ o zak·zceì v InformaËnÌm systÈmu o ve¯ejn˝ch zak·zk·ch. TermÌn: bezodkladnÏ. Zajistit dalöÌ n·leûitosti stanovenÈ z·konem a prov·dÏcÌ vyhl·ökou Ë. 330/2006 Sb., o uve¯ejÚov·nÌ. TermÌn: bezodkladnÏ. ● schvaluje 6. vyd·nÌ OrganizaËnÌho ¯·du ⁄¯adu mÏstskÈ Ë·sti Brno-LÌöeÚ s ˙ËinnostÌ od 1. 10. 2008. ● vybÌr· pro ve¯ejnou zak·zku malÈho rozsahu ÑN·hradnÌ v˝sadba po rekonstrukci koryta LÌöeÚskÈho potokaì, nejvhodnÏjöÌ nabÌdku fy SadovnictvÌ LÌöeÚ ñ Ing. Stanislava Kozlov·, KuËerova 10, 628 00 Brno, I»: 62079051. ● schvaluje p¯edloûen˝ n·vrh smlouvy o dÌlo s firmou SadovnictvÌ LÌöeÚ ñ Ing. Stanislava Kozlov·, KuËerova 10, 628 00 Brno, I»: 62079051. ● povϯuje p. starostu jejÌm podpisem. ● nesouhlasÌ s uzav¯enÌm novÈ smlouvy o pron·jmu prostor restaurace JasmÌn se spoleËnostÌ Vorkas s.r.o. ani s prodlouûenÌm smlouvy uzav¯enÈ se spoleËnostÌ MINIMI spol. s r. o. ● ukl·d· ⁄M» na poË·tku roku 2009 zve¯ejnit nabÌdku pron·jmu tÏchto prostor a obdrûenÈ û·dosti o pron·jem p¯edloûit RM» k posouzenÌ. ● souhlasÌ s investiËnÌm z·mÏrem pana Chalivopulose, vybudov·nÌ penzionu s celkovou kapacitou 4 l˘ûka, vË. v˝Ëepu a drobnÈho obËerstvenÌ p¯i ulici Leteck· na p. Ë. 3273/4, 3274/2 v k. ˙. LÌöeÚ (lokalita Holzova) v ploch·ch n·vrhov˝ch ËistÈho bydlenÌ, kde toto vyuûitÌ je dle ⁄pmB podmÌnÏnÏ p¯ÌpustnÈ, za podmÌnky, ûe parkov·nÌ bude zajiötÏno na vlastnÌm pozemku v poËtu park. st·nÌ dle platn˝ch »SN, protoûe v danÈ lokalitÏ je absence sluûeb obyvatelstvu.

Spolky a sdružení NADACE PRO RADOST ve spolupr·ci se SaSM V·s zve na koncert skupiny

SPIRITU¡L KVINTET v sobotu 29. listopadu 2008 v 19 hod. v tÏlocviËnÏ Salesi·nskÈho st¯ediska ml·deûe na KotlanovÏ 13 v BrnÏ-LÌöni. Koncert je podÏkov·nÌm vöem d·rc˘m a p¯Ìznivc˘m dÌla pro dobro dÏtÌ a ml·deûe. Vstup voln˝. Skautky a skauti budou nabÌzet k prodeji svÈ v˝robky, v˝tÏûek vÏnujÌ na dostavbu st¯ediska. Koncert se uskuteËÚuje za finanËnÌ podpory statut·rnÌho mÏsta Brna. DÏkujeme. www.nadaceproradost.org www.salesko.cz

L͊EÒSKÉ NOVINY

Spolky a sdružení TyfloBrno 2008

Rodinné centrum Pastelka

V sobotu 4. ¯Ìjna mohli naöi spoluobËanÈ bydlÌcÌ v blÌzkosti z·kladnÌ ökoly NovolÌöeÚsk· potk·vat ve zv˝öenÈ m̯e nevidomÈ osoby. Tyto osoby, oznaËenÈ startovnÌmi ËÌsly, s diktafonem v jednÈ a bÌlou holÌ ve druhÈ ruce se pokouöely projÌt asi 2,7 km dlouhou okruûnÌ trasu a p¯itom se nejen neztratit, ale, a to p¯edevöÌm, p¯i ch˘zi d˘slednÏ dodrûovat vöechny nauËenÈ prvky bezpeËnÈ ch˘ze.

n·m. Karla IV. 4, Brno-LÌöeÚ, www.pastelka.net, Katka Sedl·kov· ñ tel.: 607 812 718, e-mail: [email protected].

Tento den totiû probÌhal v ulicÌch na rozhranÌ starÈ a novÈ LÌönÏ jiû osm˝ roËnÌk soutÏûe nevidom˝ch osob v prostorovÈ orientaci a samostatnÈm pohybu TYFLOBRNO 2008. Start i cÌl soutÏûe byl ve ökole NovolÌöeÚsk· a trasa vedla ulicemi Klicperova, Heydukova, Holzova, Belcrediho, H¯bitovnÌ, Trnkova a Mifkova zpÏt ke ökole. »·st cesty absolvovali soutÏûÌcÌ takÈ jÌzdou na tandemu (dvoukolo pro vidomÈho a nevidomÈho jezdce) a tramvajÌ a na t¯ech stanoviötÌch plnili r˘znÈ ˙koly.

Po¯adatelem tÈto soutÏûe byla obecnÏ prospÏön· spoleËnost TyfloCentrum Brno. SoutÏû se kon· od roku 2001 kaûd˝ rok v jinÈ mÏstskÈ Ë·sti Brna. LetoönÌ, jiû osm˝ roËnÌk p¯ipadl pr·vÏ na naöi mÏstskou Ë·st. SoutÏûe se z˙Ëastnilo celkem 20 z·vodnÌk˘ vöech vÏkov˝ch kategoriÌ z celÈ »R. Z·ötitu nad soutÏûÌ p¯evzala MÏstsk· Ë·st Brno-LÌöeÚ v zastoupenÌ jeho mÌstostarosty, pana V·clava KoöuliËe. Ten s n·mi str·vil v p¯ÌjemnÈ atmosfȯe tÈmϯ cel˝ den. Podle vytiötÏnÈho itiner·¯e si takÈ proöel celou trasu, ale absolvovat ji s klapkami na oËÌch, jen s pomocÌ bÌlÈ hole, si p¯ece jen netroufl. Tuto cestu spÌö vyuûil k zÌsk·nÌ informacÌ o tom, do jakÈ mÌry je v naöÌ mÏstskÈ Ë·sti ¯eöen problÈm bezbariÈrovosti pro samostatn˝ pohyb nevidom˝ch a tÏûce zrakovÏ postiûen˝ch osob a co by bylo v tomto smÏru jeötÏ pot¯eba vylepöit. Pr˘vodcem mu byl Josef KoneËn˝, odborn˝ konzultant pro odstraÚov·nÌ architektonick˝ch bariÈr brnÏnskÈho TyfloCentra a s·m tÏûce zrakovÏ postiûen˝. Pan KoöuliË si cestou alespoÚ vyzkouöel nÏkterÈ doprovodnÈ disciplÌny, jako je ch˘ze po r˘znÏ se klikatÌcÌm lanÏ poloûenÈm na zemi, hledal pÏt sklenÏn˝ch kuliËek v pytli plnÈm kuliËek polystyrÈnov˝ch, nebo se po-

kouöel odhadnout 20 Ëi 85 cm na 1 metr dlouhÈ öÚ˘rce. To vöe samoz¯ejmÏ poslepu. P¯i vyhodnocenÌ soutÏûe pak, spolu s prvnÌm n·mÏstkem prim·tora mÏsta Brna, MUDr. Danielem Rychnovsk˝m p¯edali soutÏûÌcÌm spoustu hodnotn˝ch cen. Pan n·mÏstek se na soutÏû p¯iöel podÌvat aû v odpolednÌch hodin·ch a jeötÏ naöel Ëas i odvahu nasadit klapky na oËi a bÌlou h˘l do ruky vzÌt a ch˘zi poslepu s bÌlou holÌ si vyzkouöet. Pozn·val, co vöe je holÌ hmatnÈ, na jakÈ p¯ek·ûky h˘l upozornÌ a na co jen h˘l nestaËÌ a proË musÌ nevidom˝ ËlovÏk absolvovat speci·lnÌ v˝cvik prostorovÈ orientace a samostatnÈho pohybu bez kontroly zrakem, aby se mohl alespoÚ na p¯edem zn·m˝ch tras·ch s·m pohybovat. Pr˘vodkynÌ na kousku trasy byla panu n·mÏstkovi RNDr. Hana BubenÌËkov·, ¯editelka po¯·dajÌcÌ spoleËnosti.

A tak bych r·d jmÈnem po¯adatel˘ i soutÏûÌcÌch, podÏkoval hostiteli, mÏstskÈ Ë·sti Brno-LÌöeÚ, za podporu a vlÌdnÈ p¯ijetÌ, vedenÌ ökoly a jÌdelny NovolÌöeÚsk· za poskytnutÌ ˙toËiötÏ, MÏstskÈ policii za zajiötÏnÌ bezpeËnÈho p¯ech·zenÌ na frekventovan˝ch ulicÌch, sponzor˘m za hodnotnÈ d·rky pro ˙ËastnÌky a v˘bec vöem, kdoû se nÏjak˝m zp˘sobem, aù uû p¯Ìmo nebo nep¯Ìmo, podÌleli na hladkÈm J.K. pr˘bÏhu celÈ akce.

Podzim je sice studen˝, ale teplÈ pastel(k)ovÈ barvy jsou vöude kolem n·s. ZdravÌme vöechny naöe p¯Ìznivce. KromÏ pravideln˝ch dopolednÌch a odpolednÌch program˘, kterÈ najdete na naöem webu Ëi na v˝vÏsk·ch Pastelky jsme spolu v ¯Ìjnu zaûili: 10. 10. ProbÏhla na svahu pod ulicÌ Houbalovou Draki·da. Z˙ËastnÏnÌ draci byli jak origin·ly z dom·cÌ v˝roby, tak kupovanÌ. PoËasÌ n·m moc nep¯·lo, vÏtru jsme bohuûel neporuËili. Tak n·m nezb˝valo neû zapojit lidsk˝ pohon a bÏhat z kopce a do kopce. BÏhali malÌ i velcÌ a draci n·m nakonec p¯ece jen na chvÌli z v˝öky zam·vali ocasy. RodiËe byli uhonÏnÌ, dÏti nadöenÈ. SpoleËnÏ jsme si pak jeötÏ pohr·li s barevn˝m pad·kem.

V listopadu v·s zveme na tyto akce: 11. 11. Lampionov˝ pr˘vod s p¯ekvapenÌm: P¯ijede Martin na bÌlÈm koni? Podk˘vky na Hab¯Ì moûn· uû zvonÌ... Sraz v 16 hod. p¯ed Pastelkou, lampiony a lucerniËky s sebou, vstup 20,ñ KË za dÌtÏ. 28. 11. KreativnÌ veËer v Pastelce ñ AdventnÌ vÏnce. Od 16 hod., korpusy na vÏnce, svÌËky a p¯ÌpadnÏ i dekoraËnÌ materi·ly s sebou, vstup 70,ñ KË. P¯ijÌm·me p¯ihl·öky na Mikul·öe, kter˝ bude v p·tek 5. 12. Piöte na email: klub.pastelka@ email.cz, volejte Ëi posÌlejte SMS JanÏ na tel.: 605 452 110, vstup 100,ñ KË zahrnuje program a balÌËek. Dne 17. 11. bude Pastelka zav¯en·. Krouûky: AngliËtina pro dÏti 3ñ6 let v Po 16.00ñ16.45 (1◊ t˝dnÏ, poslednÌ voln· mÌsta). AngliËtina pro dÏti 3ñ6 let ve St 16.00ñ16.45 (1◊ t˝dnÏ, poslednÌ voln· mÌsta). CviËÌlek i pro p¯edökolnÌ dÏti bez rodiˢ v Po 13.30ñ14.30 (poslednÌch 6 voln˝ch mÌst). Bleöka v Po 17.00ñ17.45 cviËenÌ dÏtÌ s rodiËi (poslednÌ 2 voln· mÌsta). Pastel·Ëek v Po Ëi St pidiökolka pro dÏti od 2,5 let (poslednÌ voln· mÌsta). PodrobnÏjöÌ popis program˘ bude taky na webu www.pastelka.net. Pro vÌc informacÌ volejte mobil: 607 812 718 nebo mailujte na: klub. [email protected]. TÏöÌme se na vidÏnou v Pastelce.

L͊EÒSKÉ NOVINY

!

Spolky a sdružení

Školství

Informace pro líšeňské seniory

Novolíšeňáci v Plzni na Dnech vědy a techniky

V˝bor MO oznamuje, ûe od 8. z·¯Ì 2008 zaËÌn· pracovat

V p·tek a sobotu 19. a 20. z·¯Ì 2008 vyvrcholily Dny vÏdy a techniky 2008 v Plzni v˝stavou pro ve¯ejnost. Na pozv·nÌ hlavnÌho organiz·tora, Z·padoËeskÈ univerzity, se tÏchto dn˘ z˙Ëastnila i v˝prava û·k˘ ze Zä NovolÌöensk·. T¯in·ct û·k˘ (Jana Marö·lkov·, Alena Langerov·, Veronika Vavruökov·, Martin Zima, Radim KoneËn˝, Dat Letien, Hung Vu Khanh, Tom·ö Fil·k, Krist˝na Bart˙Úkov·, Daniela Nov·kov·, Martin S˝kora, Tom·ö Dyk a Jan Spurn˝) p¯ipravilo pod vedenÌ uËitelek VÏry BdinkovÈ a Evy MaliöovÈ expozici ÑHranÌ pro p¯em˝ölenÌì.

SOCI¡LNÕ PORADNA PRO DŸCHODCE (zdarma), a to kaûdÈ pondÏlÌ od 10.00 hodin do 15.00 hodin v mÌstÏ MO Svazu d˘chodc˘ ñ BÏhounsk· 17, Brno. Obsahem Ëinnosti je p¯edevöÌm poradenstvÌ zab˝vajÌcÌ se problÈmov˝mi vztahy mezi rodiËi a dospÏl˝mi dÏtmi, sourozeneck˝mi vztahy, vyhled·v·nÌm odbornÈ lÈka¯skÈ pÈËe, informacemi o peËovatelskÈ Ëinnosti naöÌ MO, ale takÈ psychologick˝m poradenstvÌm.

SENIOR LINKY ñ ODBOR ZDRAVÕ MAGISTR¡TU MÃSTA BRNA 800 157 157 800 200 007 Tyto linky jsou bezplatnÈ. Krizov· intervence v akutnÌch p¯Ìpadech (strach, ˙zkost). Anonymita. Moûnost Ñjenì si popovÌdat o tom , co tÌûÌ.

TELEFONNÕ LINKA POMOCI AGENTURA PERSEFONA 737 824 345 (kaûd˝ dne 8.30ñ22.00) 545 245 996 (poñp· 9.00ñ17.00) E-mailovÈ poradenstvÌ: [email protected] Sluûby obÏtem: ñ dom·cÌho n·silÌ, ñ sexu·lnÌho zneuûÌv·nÌ, ñ zn·silnÏnÌ. V˝bor Klubu d˘chodc˘ Brno-LÌöeÚ ñ Tuscherov·

Školství Druháci na ZŠ Novolíšeňská ÑUmÌm, uû jsem druh·kì Co vöechno se nauËili v prvnÌ t¯ÌdÏ a co nezapomnÏli p¯es pr·zdniny, se mohli p¯esvÏdËit vöichni druh·ci na Z·kladnÌ ökole NovolÌöeÚsk· 10. Opakov·nÌ pro nÏ p¯ipravily jejich panÌ uËitelky formou projektovÈho vyuËov·nÌ s n·zvem ÑUmÌm, uû jsem druh·kì. é·ci byli rozdÏleni do skupin a zopakovali si matematiku, Ëesk˝ jazyk a prvouku. Vöech ˙kol˘ se û·ci zhostili na v˝bornou. I ti, kte¯Ì troöku pokulh·vajÌ za ostatnÌmi, mÏli moûnost zapojit se s ostatnÌmi ve skupin·ch. Za sv˘j v˝kon vöichni obdrûeli malou odmÏnu. Pr·ce se vöem velice lÌbila, a proto se budou k tÈto formÏ vracet jistÏ ËastÏji. Mgr. Jitka Teturov·, Zä NovolÌöeÚsk·

Ve dvou velk˝ch stanech a prostor·ch kolem nich p¯edstavili v˝sledky projektu ESF. SouË·stÌ expozice byla uk·zka ze ökolnÌ vÏdeckÈ herny s nejzajÌmavÏjöÌmi fyzik·lnÌmi hraËkami. V tvo¯ivÈ dÌlnÏ si ˙ËastnÌci mohli vyrobit nÏkolik papÌrov˝ch hraËek a hlavolam˘. Velk˝ z·jem byl o soubor netradiËnÌch vlastnoruËnÏ vyroben˝ch hlavolam˘. LÌbily se i uk·zky z ÑPatent˘ a vyn·lez˘ p¯Ìrodyì (fyzika v ûivÈ p¯ÌrodÏ), soutÏû z vlastnÌch fyzik·lnÌch fotografiÌ FYFO a soubor 3D obr·zk˘. N·vötÏvnÌci si mohli takÈ svÈ znalosti a schopnosti vyzkouöet v ÑmozkolamnÏì. P¯estoûe poËasÌ vystavovatel˘m moc nep¯·lo, p¯iöly bÏhem p·tku a soboty do Jungmanovy ulice, na n·mÏstÌ Republiky a do prostoru Smetanov˝ch, KopeckÈho, äafa¯Ìkov˝ch a K¯iûÌkov˝ch sad˘ tisÌce zvÌdav˝ch n·vötÏvnÌk˘. Velk˝ n·por byl zejmÈna v p·tek, protoûe do plzeÚsk˝ch ulic za vÏdou a technikou vyrazily ökolnÌ t¯Ìdy. V sobotu p¯evaûovaly z·jmovÈ organizace a rodiny s dÏtmi. A co vöechno zaujalo n·s? Z expozic jednotliv˝ch fakult Z»U zejmÈna virtu·lnÌ dvojnÌk, levitujÌcÌ vlak a zajÌmavÈ chemickÈ pokusy. LÌbily se n·m i expon·ty, kterÈ prezentovaly dvÏ interaktivnÌ muzea ñ plzeÚskÈ Techm·nia Science Center a libereck˝ IQ park. ZajÌmavÈ byly i vodnÌ rakety a dalekohledy, kterÈ byly ve st·ncÌch plzeÚsk˝ch a rokycansk˝ch astronom˘. Mnoho pÏkn˝ch n·pad˘ jsme naöli i u ÑdÏtsk˝chì vystavovatel˘ ñ student˘ z Gymn·zia St¯Ìbro a CÌrkevnÌho gymn·zia z PlznÏ. Byli jsme potÏöeni, ûe o naöi expozici byl velk˝ z·jem. Vöem ˙ËastnÌk˘m ze ökoly se na Dnech vÏdy a techniky lÌbilo. PodÏkov·nÌ pat¯Ì û·k˘m za vzornou reprezentaci ökoly a plzeÚsk˝m organiz·tor˘m za perfektnÌ organizaci, a to nejen za p¯Ìpravu prezentaËnÌch prostor, ale zejmÈna za pÈËi o dÏti v pr˘bÏhu v˝stavy za nep¯ÌznivÈho poËasÌ. RNDr. VÏra Bdinkov·, Zä NovolÌöeÚsk·

$

Studenti gymnázia vymýšlejí školu budoucnosti Z˙ËastÚovat se rozliËn˝ch projekt˘ ESF pat¯Ì v poslednÌ dobÏ k dobrÈmu jmÈnu ¯ady naöich ökol. Stalo se to takÈ kaûdodennÌ praxÌ ökol v naöem okolÌ. Projekt, na kterÈm v letoönÌm ökolnÌm roce participujÌ studenti a pedagogovÈ Gymn·zia INTEGRA BRNO, se v nÏËem urËitÏ vymyk·. B˝t vybr·n v obrovskÈ konkurenci st¯ednÌch ökol jako jeden ze Ëty¯ reprezentant˘ ËeskÈho ökolstvÌ se nepoda¯Ì kaûd˝ den. LÌöeÚsk· INTEGRA tak m· moûnost nejen p¯ÌmÈho zapojenÌ do projektu, ale i nav·z·nÌ kontakt˘ po celÈ EvropÏ. Projekt BritskÈ rady s n·zvem Challenges in Schools m· velikou ambici. äkoly z mnoha zemÌ Evropy (Velk· Brit·nie, Finsko, ävÈdsko, Polsko, Slovensko, MaÔarsko, Slovinsko, Ukrajina, Lotyösko, Litevsko, Estonsko, D·nsko) vytvo¯Ì spoleËnÏ koncepci ökoly budoucnosti. L·kav· pro û·ky je skuteËnost, ûe se nejedn· o nÏjakou form·lnÌ pr·ci, ale o p¯Ìmou v˝mÏnu zkuöenostÌ, diskuze mezi studenty z r˘zn˝ch zemÌ a hlavnÏ moûnost z·vÏreËnÈ prezentace na p˘dÏ EvropskÈho parlamentu, pochopitelnÏ v anglickÈm jazyce. V tuto chvÌli se nÏkte¯Ì studenti gymn·zia se dvÏma sv˝mi pedagogy chystajÌ na cestu do Anglie. P¯edch·zela jÌ elektronick· v˝mÏna n·zor˘ s dalöÌmi t¯emi ökolami v jejich skupinÏ, s nimiû se v ostrovnÌ zemi setkajÌ a porovnajÌ svoje myölenky. Na ja¯e p¯ÌötÌho roku by se mÏli sejÌt vöichni zapojenÌ û·ci z celkovÈho poËtu 45 evropsk˝ch ökol a vz·jemnÏ prodiskutovat z·vÏreËn˝ v˝stup. Jak· byla vlastnÏ zadan· tÈmata? KromÏ jiû zmÌnÏnÈ p¯edstavy o ökole budoucnosti bylo pot¯eba zaujmout n·zor k vyhlÌdk·m lidstva bez energiÌ a problematice tzv. bezpeËnÈ ökoly. Studenti nejprve Ëesky pojmenovali svoje n·zory na moûn· ¯eöenÌ zmÌnÏn˝ch problÈm˘, diskutovali mezi sebou, aby postupnÏ zuûovali öirokÈ spektrum sv˝ch n·zor˘. Potom zaËala etapa shromaûÔov·nÌ anglickÈ slovnÌ z·soby, opraöov·nÌ slovÌËek a p¯ev·dÏnÌ p˘vodnÏ Ëesk˝ch myölenek do angliËtiny. NenÌ to prim·rnÌm cÌlem projektu, ale jazykov· zkuöenost bude pro vöechny z˙ËastnÏnÈ jistÏ k nezaplacenÌ. Po skonËenÌ pr·ce se urËitÏ studenti sami pochlubÌ sv˝mi v˝sledky. Uû teÔ za nÏ mohu slÌbit, ûe o sobÏ dajÌ Ëten·¯˘m LÌöeÚsk˝ch novin vÏdÏt. Mgr. V·clav Trojan, Ph.D., ¯editel Gymn·zia INTEGRA BRNO

Prezentace středních škol a učilišť v ZŠ Masarova 11 Z·kladnÌ ökola Masarova 11 zve rodiËe a û·ky, kte¯Ì v tomto ökolnÌm roce konËÌ povinnou ökolnÌ doch·zku na Prezentaci st¯ednÌch ökol a uËiliöù, kter· se kon· v ˙ter˝ 18. listopadu 2008 v 16.00 hodin v prostor·ch naöÌ ökolnÌ jÌdelny. TÏöÌme se na V·s. Mgr. Ludmila Fejov·, poradce pro volbu povol·nÌ

L͊EÒSKÉ NOVINY

Školství

Salesiánské středisko mládeže Brno-Líšeň Stalo se Zachr·nÏn˝ Michal V z·plavÏ negativnÌch pohled˘ na dneönÌ ml·deû, p˘sobÌ tento vskutku neobyËejn˝ p¯ÌbÏh jako pohlazenÌ po duöi. O to vÌc, ûe vöichni z˙ËastnÏnÌ pat¯Ì mezi dobrovolnÌky naöeho salesi·nskÈho st¯ediska ml·deûe v LÌöni. Stalo se to sice uû v lÈtÏ o pr·zdnin·ch, ale sÌla tohoto z·ûitku jen tak brzy nevymizÌ.

nosti. V tÏlocviËnÏ se vyuûÌvala, mimo jinÈ sportovnÌ aktivity, tÈû horolezeck· stÏna, v kav·rnÏ VeSPOD po cel˝ den nabÌzeli samÈ dobr˘tky a v Ñkulaùounuì se to hemûilo ochotn˝mi pr˘vodci, kte¯Ì mÏli po cel˝ den o pr·ci postar·no. NavötÌvilo n·s totiû podle naöich st¯Ìzliv˝ch odhad˘ vÌce neû 300 p¯Ìznivc˘, kte¯Ì se mohli sezn·mit se vöemi aktivitami naöeho st¯ediska. Pozoruhodn˝ byl takÈ veËernÌ koncert cimb·lovÈ muziky Prespoæan, kter˝ mÌsty prokl·dal sv˝mi humorn˝mi pÌsniËkami Pavel Helan. I na koncert p¯iöla vÌce neû stovka posluchaˢ. Jsme nesmÌrnÏ r·di za p¯ÌzeÚ, kterou n·s n·vötÏvnÌci poctili a tÏöÌme se zase p¯ÌötÌ rok na podobnou akci. R. L.

zanedbateln·, nepatrn· daÚ za p¯esvÏdËivÈ v˝hody v jin˝ch oblastech, a uûiteËn· informace, kter· mi umoûnila pochopit, proË tak rychle plavu. Pravda, bylo to tvrdÈ. ZejmÈna muûsk· Ë·st posluchaËstva se chvÌlemi nedok·zala s drsnou realitou vyrovnat. I j· sama jsem byla obËas zaskoËena. Pt·m se, jak je moûnÈ, ûe jsem tak dokonal·. ée by za to opravdu mohl m˘j druh˝ chromozom X? Vûdyù ten v m˝ch buÚk·ch jen sladce inaktivovanÏ spink·...

SaVIO éena ve spoleËnosti a cÌrkvi Martina Kr‰merov·, Pavel Pleva, Martin KlÌma a Pavel Andrle byli ocenÏni hejtmanem JMK Stanislavem Jur·nkem za to, ûe zachr·nili ûivot 18-ti letÈmu Michalu ZoufalÈmu, do nÏhoû bÏhem letnÌho t·bora ude¯il blesk. OkamûitÏ poskytovali prvnÌ pomoc a po dobu 20 min. resuscitovali Michala neû dorazila helikoptÈra a z·chrann· sluûba, kter· jej p¯evezla do FN Brno. Tam cel˝ den bojoval o ûivot drûen v umÏlÈm sp·nku. TÌmto vËasn˝m z·krokem Michalovi nejenom p¯edevöÌm zachr·nili ûivot, ale takÈ p¯edeöli nen·vratnÈmu poökozenÌ mozku, k nÏmuû by bez vËasnÈho z·sahu nepochybnÏ doölo. ProbÏhla tÈû tiskov· konference, kde Martina Kr‰merov·, studentka lÈka¯skÈ fakulty, dostala bronzovou medaili za z·chranu ûivota. Nutno ale podotknout, ûe nejen tito ocenÏnÌ se zaslouûili o Michal˘v n·vrat do ûivota, proûil totiû klinickou smrt, ale vöichni ˙ËastnÌci t·bora se nÏjak˝m zp˘sobem na jeho z·chranÏ podÌleli. Dnes p¯ed n·mi stojÌ zdrav˝ Michal, kter˝ se nad·le vÏnuje svÈmu studiu i dobrovolnÈ pr·ci v naöem Salesku, d˘kaz toho, ûe z·zraky se dÏjÌ. Renata Lorencov·

Otev¯enÈ dve¯e v Salesku LetoönÌ DOD (rozumÏjte den otev¯en˝ch dve¯Ì) se vyda¯il skoro na 1. Zah·jili jsme r·no möÌ svatou, p¯i kterÈ byl slavnostnÏ pok¯tÏn mal˝ Bo¯Ìk Frantiöek, syn naöÌ milÈ Evy FraÚkovÈ (Popelky), kter· neztratila kontakt se st¯ediskem a sv˝mi n·pady n·m pom·h· i nad·le zlepöovat naöi propagaci. P¯edn·öka P. Dr. Michala Kapl·nka SBD o SluûbÏ ml·deûi jako souË·sti pastoraËnÌho posl·nÌ cÌrkve zaujala nejen mladÈ. Pak n·sledovalo otev¯enÌ vöech prostor öirokÈ ve¯ej-

L͊EÒSKÉ NOVINY

(dva pohledy na jednu p¯edn·öku). PodzimnÌ Ëas s sebou p¯inesl nejen chlad a ohyzdnÈ poËasÌ, ale tentokr·t i uzn·vanou kapacitu v oblasti cÌrkevnÌho pr·va, Prof. ThDr. JUDr. Miroslava ZednÌËka. Emocemi nabitÈ povÌd·nÌ zapoËal profesor ZednÌËek definicÌ ûeny, kter· zcela nepochybnÏ srazila öovinistickÈ myölenky muûskÈ Ë·sti osazenstva do kolen, neboù prohl·sil, ûe Ñmuû je nepoda¯en· ûenaì. V tuto chvÌli jiû bylo jasnÈ, ûe jakÈkoliv konzervativnÌ n·zory na ûeny a stoick˝ klid muû˘ vezmou rychle za svÈ a ûe identita muû˘ tento veËer utrpÌ drtivou por·ûku. Nejenûe museli p¯etrpÏt argument, ûe je ûena kvalitnÏjöÌ po duöevnÌ str·nce, navÌc ûeniny fyziologickÈ vlastnosti (tuk a tÏlesnÈ proporce) umoûÚujÌ snÌûit koeficient t¯enÌ p¯i plav·nÌ a tÌm ve vodÏ dosahovat vyööÌch rychlostÌ p¯i niûöÌch ztr·t·ch energie ñ tolik alespoÚ uk·zka z nÏkter˝ch tezÌ, kterÈ nadnesl profesor. PouËnÈ a chvÌlemi nesmÌrnÏ z·bavnÈ povÌd·nÌ postupnÏ smϯovalo ke konci jako uho¯ÌvajÌcÌ zap·len˝ doutn·k, jenû nemilosrdnÏ ukusuje poslednÌ zbytky z·palnÈ öÚ˘ry k soudku s dynamitem. N·sledovala diskuze, kter· byla podle oËek·v·nÌ velmi bou¯liv· a v nÏkter˝ch mÌstech dokonce debata Ñuteklaì od samotnÈho hosta, kter˝ chvÌlemi bezradnÏ p¯ihlÌûel v˝mÏnÏ n·zor˘ mezi v·öniv˝mi posluchaËi z ¯ad rozdÌlnÈho pohlavÌ. Cel˝ tento koment·¯ je vöak nutnÈ br·t s pat¯iËn˝m nadhledem, neboù je ohraniËen n·hledem ËlovÏka, kter˝ je zcela v po¯·dku ñ tedy aû na to, ûe je muû... Petr MaliÚ·k Z·dumËiv· atmosfÈra podzimnÌch dnÌ byla v ˙ter˝ v naöem st¯edisku proz·¯ena p¯edn·ökou Prof. ThDr. JUDr. Miroslava ZednÌËka na tÈma éena a jejÌ vyuûitÌ v dneönÌ spoleËnosti a v cÌrkvi. Jiû v samÈm ˙vodu p¯edn·öky jsme byli postaveni p¯ed provokujÌcÌ ot·zku, co je to vlastnÏ ûena, kter·ûto problematika byla n·slednÏ nazÌr·na z nejr˘znÏjöÌch ˙hl˘ pohledu, p¯ev·ûnÏ vöak psychosomatickÈho. Ze z·plavy aktu·lnÌch i mÈnÏ aktu·lnÌch informacÌ, kterÈ drtivÏ dokazovaly fakt, ûe ûeny jsou na tom po vöech str·nk·ch lÈpe neû muûi, ve mnÏ z˘stal spÌöe celkov˝ dojem, ûe drobnÈ ûenskÈ nedokonalosti jsou jen

V z·vÏru bylo lehce nadhozeno i tÈma postavenÌ ûeny ve spoleËnosti a v cÌrkvi. Moûn· p¯Ìliö lehce, neboù v mÈm malÈm mozku, kter˝ nicmÈnÏ pouûÌv·m cel˝ (jak jsem se takÈ na p¯edn·öce dozvÏdÏla), teÔ neodbytnÏ hlod· ot·zka: Jak je moûnÈ, ûe n·m ûen·m, po vöech str·nk·ch tak dokonal˝m, nenÌ dop¯·no vÌce uplatnit svÈ h¯ivny i v tÏchto oblastech? Kl·ra MaliÚ·kov·

Chyst· se v listopadu ORATOÿ Orato¯ je v provozu v obvykl˝ch Ëasech a to kaûd˝ den od 15 do 18 hodin kromÏ pondÏlÌ a soboty. Orato¯ plus P¡ 7. 11. 16.00ñ18.00 kor·lkov·nÌ. VeSPOD »t: 18.00ñ21.00 P·: 18.00ñ22.00 SALÕ»EK ñ klub rodiˢ Po 10ñ11 powerjÛga pro maminky s hlÌd·nÌm dÏtÌ ⁄t 9ñ11 cviËenÌ s dÏtmi, p¯ev·ûnÏ od 1 do 2 let St 9ñ11 Ñ...ì ostatnÌ SO 30. 11., 9.00ñ12.00 FIT sobota pro ûeny s ValeriÌ Mannovou ñ pilates, powerjÛga, aerobic s hlÌd·nÌm dÏtÌ. KEfÌR (Kurz EfektivnÌho RodiËovstvÌ): 10. 11., 19.30 UmÏnÌ spr·vnÈ komunikace ñ beseda s J. Urbanovou ze sdruûenÌ CENAP. PÿEDäKOL¡»EK Po 16ñ17 hodin pohybovÈ hry a tvo¯enÌ pro dÏti 4ñ7 let bez ˙Ëasti rodiˢ. SaVIO ñ salesi·nskÈ vzdÏl·vacÌ informaËnÌ okruhy Genetika chov·nÌ ñ aneb co n·m diktujÌ geny? Mgr. Kl·ra MaliÚ·kov· Kdy: ˙ter˝ 11. 11. v 19.00 hod. Kde: klub VeSPOD Sebepozn·nÌ, sebev˝chova a lidsk· zralost I. Pedagogika pro n·ö r˘st aneb ÑJak peËovat o naöe vztahyì, Mgr. Dominika KoneËn· osf. Kdy: ˙ter˝ 25.11. v 19:00 hod. Kde: klub VeSPOD DouËko NabÌzÌme moûnost pravidelnÈho i jednor·zovÈho douËov·nÌ uËiva Zä, Sä a Vä.

%

Školství Měsíce září a říjen na ZŠ Holzova Pr·zdniny velice rychle uplynuly, a tak 1. z·¯Ì 2008 dÏti opÏt zasedly do ökolnÌch lavic a slavnostnÏ zah·jily nov˝ ökolnÌ rok 2008/2009. Jejich pocity byly tradiËnÏ smÌöenÈ: radost ze setk·nÌ se spoluû·ky, oËek·v·nÌ nov˝ch z·ûitk˘, ale i obavy z novÈho uËiva, u dev·ù·k˘ takÈ z nutnosti rozhodnout se pro vyhovujÌcÌ studijnÌ obor, dos·hnout co nejlepöÌch studijnÌch v˝sledk˘ a skvÏle se p¯ipravit na p¯ijÌmacÌ zkouöky. D˘leûitÈ rozhodov·nÌ Ëekalo vöechny û·ky jiû v prvnÌch z·¯ijov˝ch dnech, kdy si vybÌrali mezi nabÌzen˝mi voliteln˝mi p¯edmÏty. Jedni p¯i rozm˝ölenÌ up¯ednostÚovali svÈ z·jmy a z·liby, jinÌ, zejmÈna û·ci vyööÌch roËnÌk˘, pak volili jiû s p¯ihlÈdnutÌm k v˝bÏru budoucÌ st¯ednÌ ökoly. A tak se zapisovali do dÏjepisn˝ch, ekologick˝ch, zemÏpisn˝ch semin·¯˘, ale i do konverzace v anglickÈm jazyce, technickÈho kreslenÌ, z·klad˘ administrativy aj. V˝uka se ale neodehr·v· pouze ve t¯Ìd·ch. é·Ëci t¯etÌch a Ëtvrt˝ch t¯Ìd

tak navötÌvili Ñ»aroökoluì divadla Radost, takÈ se zdokonalili v jÌzdÏ na kole v r·mci dopravnÌ v˝chovy EmpÌk. ProbÏhly prvnÌ pozn·vacÌ v˝lety, dÏjepisnÈ exkurze nap¯. do Archivu mÏsta Brna, muzea Anthropos Ëi vily Tugendhat, od zaË·tku ökolnÌho roku se û·ci tÈû pr˘bÏûnÏ ˙ËastnÌ v˝ukov˝ch program˘ v Centru volnÈho Ëasu Luû·nky, kterÈ jsou zamϯeny na prevenci spoleËenskopatologick˝ch jev˘ (drogov· aj. prevence). Na zaË·tku mÏsÌce ¯Ìjna navötÌvili û·ci 9. t¯Ìd PoradenskÈ centrum sÌdlÌcÌ v budovÏ ⁄¯adu pr·ce v Kr·lovÏ Poli. Zde se nejen sezn·mili se st¯ednÌmi ökolami fungujÌcÌmi v mÏstÏ BrnÏ a celÈm jihomoravskÈm kraji, ale i se situacÌ na trhu pr·ce, tzn. zjistili, jak· je uplatnitelnost jimi zvolenÈho studijnÌho oboru, kolik absolvent˘ danÈ ökoly je evidov·no na ˙¯adu pr·ce, po jak˝ch profesÌch je v BrnÏ a okolÌ nejvÏtöÌ popt·vka. ZÌskali tedy cennÈ informace, kterÈ jim pom·hajÌ zvolit opravdu vyhovujÌcÌ st¯ednÌ ökolu.

Cesta za dinosaury Pro letoönÌ filmovou n·vötÏvu Prahy jsme v IMAXu zvolili 3D film ÑDinosau¯i: Giganti Patagonieì. Zavedl n·s o mnoho milion˘ let zpÏt do doby, kdy Zemi ovl·dali velcÌ jeötϯi. Sezn·mili jsme se s pracÌ paleontolog˘ a r˘zn˝mi hypotÈzami, kterÈ se snaûÌ objasnit vyhynutÌ dinosaur˘. Po kinÏ jsme si uûili pÏknou proch·zku po VyöehradÏ. U kostela sv. Petra a Pavla jsme si prohlÈdli n·rodnÌ poh¯ebiötÏ v˝znamn˝ch Ëesk˝ch osobnostÌ (A. Mucha, J. Vrchlick˝, B. NÏmcov·, B. Smetana, M. Hor·kov·, A. Dvo¯·k, K. »apek, V. Burian...) s hrobkou ÑSlavÌnì. Za sluneËnÈho poËasÌ byl ze sk·ly nad Vltavou kr·sn˝ v˝hled na Prahu. Uû se tÏöÌme na dalöÌ podzimnÌ v˝let do Prahy a novÈ p¯ÌrodopisnÈ filmy kina IMAX. D. Dosoudilov·, Zä Masarova 11

Páťáci z Holzové na hradě Veveří Hned na zaË·tku ökolnÌho roku jsme se vypravili na pozn·vacÌ v˝let na H·l˘v ml˝n. Jiû cestou jsme navötÌvili hrad Veve¯Ì, kter˝ urËitÏ stojÌ za to vidÏt. Po prohlÌdce s v˝kladem jsme pokraËovali do cÌle naöeho putov·nÌ. PoËasÌ n·m p¯·lo, tak jsme si uûili sportov·nÌ a her nejen na suchu, ale i v bazÈnu. VeËer nechybÏl oheÚ s opÈk·nÌm öpek·Ëk˘ a pÌsniËkami. Pod vlivem z·ûitk˘ z uplynulÈho dne, setk·nÌ se spoluû·ky i nov˝mi kamar·dy jsme tÏûko usÌnali. Na druh˝ den to ale na naöÌ kondici nebylo zn·t. Dopoledne jsme absolvovali mal˝ v˝let, kde jsme pozn·vali historii i souËasnost okolÌ, a po dobrÈm obÏdÏ n·s Ëekala osmikilometrov· trasa na MHD a n·vrat dom˘. P¯estoûe n·s ve ökole Ëekal kr·tk˝ test z toho, co jsme si zapamatovali, uû se moc tÏöÌme, kam p¯ÌötÏ vyrazÌme. é·ci 5. A a 5. B ze Zä Holzova

&

Pro všechny co potøebují „ NOVɓ zimní vìci nebo už z nich vyrostli  



 

poøádá ZŠ Holzova 1, Brno-Líšeò

BURZU

sportovních potøeb, zimního obleèení a obuvi



KDE: v budovì ZŠ Holzova 1 (stará Líšeò) KDY: v sobotu Pøíjem vìcí : Vyúètování :

22.11. 2008 2 1.11. 2008 2 2.11. 2008

9.00 – 12.30 hod. 15.00 - 18.00 hodin 13.00 - 15.00 hodin

!!! PRODÁVEJTE A NAKUPUJTE S NÁMI !!!  Prosíme všechny úèastníky, aby si pøed prodejem èi koupí pøeèetli „ „ustanovení øádu burzy“ !!!



L͊EÒSKÉ NOVINY

Povýšení Líšně na městečko:

Po stop·ch Ëty¯i a p˘l stoletÌ starÈ historie p·tr·nÌ tak¯ka detektivnÌ Kaûd· obec se s hrdostÌ a patriotismem hl·sÌ k tradicÌm a svÈ minulosti. P¯ipomÌn· si nejv˝znamnÏjöÌ a nejslavnÏjöÌ okamûiky sv˝ch dÏjin, Ëasto nejstaröÌ doklady o existenci. NaöÌ mÏstskÈ Ë·sti se podobn· p¯Ìleûitost nask˝t·, blÌûÌ se totiû kulatÈ v˝roËÌ pov˝öenÌ vsi LÌönÏ na mÏsteËko. NahlÈdneme tedy do pramen˘, kterÈ dokl·dajÌ naöe v˝roËÌ, a do souvisejÌcÌ literatury. Je vhodnÈ podobn˝ rozbor a revizi uËinit; nejedna obec oslavila svÈ kulatÈ v˝roËÌ, aby se poslÈze uk·zalo, ûe datum tradovanÈ v literatu¯e nebylo spr·vnÈ. Veöker· odborn· a popul·rnÏ nauËn· literatura datuje pov˝öenÌ LÌönÏ na mÏsteËko rokem 1558. Toho roku mÏl Ferdinand I., kr·l Ëesk˝ a markrabÏ moravsk˝, vydat ve prospÏch LÌönÏ privilegium, kter˝m se tak stalo. Vyd·me se tedy po jeho stop·ch. Jak shled·me, privilegium se v podobÏ origin·lnÌ listiny panovnÌka nedochovalo. Neuchov·v· je Archiv mÏsta Brna ani jin· archivnÌ instituce. Auto¯i odbornÈ literatury, kte¯Ì zmiÚujÌ privilegium a souËasnÏ uv·dÏjÌ jeho archivnÌ uloûenÌ, konkrÈtnÏ Ladislav Hos·k v HistorickÈm mÌstopisu ZemÏ moravskoslezskÈ z roku 1938 (s. 213) a Jaroslav D¯Ìmal v knize Znaky a peËeti jihomoravsk˝ch mÏst a mÏsteËek z roku 1979 (s. 43), se odkazujÌ na rukopis N·rodnÌho archivu v Praze. Jedn· se o rukopis oznaËen˝ jako Salbuch Ë. 286. SbÌrka salbuch˘ je soubor rukopis˘, kterÈ obsahujÌ opisy privilegiÌ, erbovnÌch list˘, nobilitacÌ, udÌlenÌ inkol·tu (obyvatelskÈho pr·va), r˘zn˝ch milostÌ, revers˘, pln˝ch mocÌ, titul˘, plnoletosti aj. Jejich poË·tek souvisÌ s aktivitami spojenÈ Ëesko-rakouskÈ dvorskÈ kancel·¯e ve VÌdni. Opisy byly po¯izov·ny od druhÈ poloviny 18. stoletÌ do dvac·t˝ch let 19. stoletÌ. JednotlivÈ zemÏ habsburskÈho mocn·¯stvÌ byly vyzv·ny, aby do VÌdnÏ doruËily podklady, na jejichû z·kladÏ byly po¯Ìzeny do uveden˝ch salbuch˘ opisy. Po rozpadu Rakouska-Uherska byly podle Ëeskoslovensko-rakouskÈ archivnÌ ˙mluvy z roku 1920 do »eskoslovenska vyd·ny ty svazky, kterÈ obsahujÌ texty pÌsemnostÌ t˝kajÌcÌ se zemÌ »eskÈ koruny. Tak se rukopis s opisem naöeho lÌöeÚskÈho privilegia ocitl v Praze, v dneönÌm N·rodnÌm archivu. Opis privilegia Ferdinanda I. nalezneme na foliu 153 rukopisu Ë. 286. Text je ps·n Ëesky, hl·sÌ se do 1. prosince 1558 (Ñve Ëtvrtek po svatÈm Ond¯eji apoötolu BoûÌm lÈta etc. LVIIIoì), vyd·n byl panovnÌkem na PraûskÈm hradÏ (Ñd·n na HradÏ naöem praûskÈmì). Obsahuje informaci, ûe listina vznikla na û·dost Jana Leskovce z Leskovce (dnes LÈskovec) na Cerekvici (dnes HornÌ Cerekev) a souËasnÏ na û·dost lÌöeÚsk˝ch. Jedn· se tedy o opis z 18. stoletÌ. ObecnÏ jsou novodobÈ opisy listin povaûov·ny za znaËnÏ nespolehliv˝ pramen pro staröÌ dÏjiny a p¯ihlÌûÌ se k nim pouze p¯i absenci jin˝ch dobov˝ch pramen˘. Pokud je nÏjak˝ jejich ˙daj v nesouladu s jin˝mi prameny soudob˝mi (v naöem p¯ÌpadÏ z 50.ñ60. let 16. stoletÌ), p¯edevöÌm s prameny diplomatickÈho charakteru (tedy s prameny vznikl˝mi z ˙¯ednÌ Ëinnosti), neb˝v· takov˝ ˙daj br·n v potaz jako d˘vÏryhodn˝ a relevantnÌ. Je dobrÈ, pokud lze jejich informace ovϯit tÈû v jin˝ch pramenech. PodÌvejme se na dobovÈ souvislosti. Jiû Ladislav Hos·k v zmÌnÏnÈm HistorickÈm mÌstopise (s. 214) a po nÏm Karel KuËa v knize Brno. V˝voj mÏsta, p¯edmÏstÌ a p¯ipojen˝ch vesnic (s. 437) upozornili vyk¯iËnÌkem na nesrovnalost: roku 1562, tedy nÏkolik let potÈ, co byla LÌöeÚ pov˝öena na mÏsteËko, je v pramenech oznaËena jako Ñvesì. BliûöÌ rozbor problÈmu ovöem neuËinili. Informace o LÌöni jako vsi z tohoto roku se nach·zÌ v moravsk˝ch desk·ch zemsk˝ch, v ¯adÏ vedenÈ u brnÏnskÈ c˙dy (soudu). Desky zemskÈ jsou ˙¯ednÌ knihou, do kterÈ se zapisovaly majetkovÈ p¯evody svobodn˝ch (vÏtöinou ölechtick˝ch) statk˘. Z·pis do nich mÏl pr·vnÌ relevanci. VlastnictvÌ statk˘, kterÈ nebyly zaps·ny do desek zemsk˝ch, bylo u zemskÈho soudu zpochybnitelnÈ. Doölo-li k prodeji majetku, bylo v z·jmu novÈho majitele, aby mu prodejce jeho novÈ statky p¯i nejbliûöÌm zased·nÌ (Ëi nÏkterÈm z nejbliûöÌch zased·nÌ) zemskÈho soudu nechal do zemsk˝ch desek vepsat. V pÌsemnostech zlistiÚujÌcÌch prodej statk˘ byl takÈ zpravidla tento poûadavek p¯Ìmo formulov·n. Z·znam t˝kajÌcÌ se LÌönÏ byl do desk zemsk˝ch zaps·n na zased·nÌ zemskÈho soudu dne 23. ˙nora 1562 (MoravskÈ zemskÈ desky, Kraj brnÏnsk˝, II., vydal Tom·ö Kalina, 1950, s. 406). Jedn· se o vklad vsi LÌönÏ Janu Leskovcovi z LÈskova a jeho dÏdic˘m, kter˝ uËinily Anna, Kate¯ina a Alena z Milhostic za sebe a svÈ dÏdice. Zde ovöem zav·h·me podruhÈ. Vûdyù Jan Leskovec z LÈskova byl pr·vÏ osobou, kter· necelÈ Ëty¯i roky p¯edtÌm mÏla û·dat coby majitel obce o jejÌ pov˝öenÌ! P¯i porovn·nÌ s dalöÌmi prameny jsme tedy konfrontov·ni s dvÏma rozpory: prvnÌm je terminologickÈ oznaËenÌ sÌdelnÌ jednotky odliönÈ od pr·vnÌho statusu, kter˝ mÏla mÌt (v ˙noru 1562, tedy t¯i a Ëtvrt roku

L͊EÒSKÉ NOVINY

po pov˝öenÌ na mÏsteËko, je LÌöeÚ oznaËena za ves); uËinÏno je tak v pramenu ˙¯ednÌho charakteru. V z·pise desk zemsk˝ch je pod·n velmi podrobn˝ a rozs·hl˝ v˝Ëet p¯ÌsluöenstvÌ, kterÈ p¯in·leûelo k obci a se kter˝m je obec na Jana Leskovce z LÈskovce p¯episov·na. Uvedeny jsou: Ñtvrz a ves, ¯eËen˙ Leötn˙, a druh˙ ves, slove Obec [= Ochoz], se vöÌm tej tvrzi a vsi p¯ÌsluöenstvÌm, s dvorem, s pivovarem, s sladovnÌ, s pilkou, s mlejnem, s vinohrady, s ötÏpnicemi, s chmelnicemi, s rolÌ oran˙ i neoran˙, s lukami, s pustotinami, s z·kopami a pastvami, s pastviöËemi, s doly, s horami, s h·ji, s k¯ovinami, s Ëiûbami, s lovy, s hony, s mezemi, s hranicemi, s lidmi platn˝mi i neplatn˝mi, s podacÌm kostelnÌm v LeötnÈ, s kury, s robotami, s vajci, des·tky vinn˝mi, s krËmami, s öenkem vÌna panskÈho, s ouûitky i se vöemi poplatky, s rybnÌkem, s potoky, s struhami, s vodami tekut˝mi i netekut˝mi i se vöÌm pln˝m pr·vem, panstvÌm a p¯ÌsluöenstvÌm, tak jakûto svruchupsanÈ zboûÌ a dÏdictvÌ v sv˝ch mezech a hranicÌch od starod·vna z·leûelo a z·leûÌ a vymezeno jestì. Tato tzv. pertinenËnÌ formule (Ë·st textu pod·vajÌcÌ v˝Ëet p¯ÌsluöenstvÌ) nenÌ v˝razem soudobÈ mnohomluvnosti, ale v˝Ëtem n·rok˘ a pr·v novÈho majitele. Nebylo totiû neobvyklÈ, ûe byla prod·v·na jen Ë·st obce, nÏkterÈ d˘chody nebo t¯eba pansk˝ hospod·¯sk˝ dvorec. Pak mÏly r˘znÈ Ë·sti vsi r˘znÈ majitele. Podrobn˝ v˝Ëet mÏl zabr·nit tomu, aby si p˘vodnÌ majitel nebo jeho dÏdicovÈ Ëinili v budoucnosti nÏjakÈ n·roky na prod·van˝ majetek. »ten·¯ si tedy jistÏ poloûÌ ot·zku, jak je moûnÈ, ûe je v ˙¯ednÌ knize mÏsteËko oznaËeno za ves, zvl·öù pokud jsou v nÌ zaznamen·na mnohem podruûnÏjöÌ pr·va a p¯ÌsluöenstvÌ. VysvÏtlenÌ jsou moûn· dvÏ: buÔ k roku z·pisu (1562) LÌöeÚ jeötÏ byla vsÌ, nebo, coû je pravdÏpodobnÏjöÌ, doölo k opoûdÏnÈmu z·pisu do desk zemsk˝ch. NÏkolik let zpoûdÏnÌ, ¯eknÏme Ëty¯i, (pokraËov·nÌ na str. 10)

Salbuch Ë. 286 ñ rukopis N·rodnÌho archivu z druhÈ poloviny 18. stoletÌ s deskami ze psÌ k˘ûe, v kterÈm se nach·zÌ opis privilegia pro LÌöeÚ (foto autor).

'

neb˝valo v˝jimkou. Prod·vajÌcÌ dal do desk vepsat to, co prodal: tedy vesnici. Ke zmÏnÏnÈmu pr·vnÌmu statusu se p¯ihlÈdnout nemohlo. Jak se uv·dÌ v Ël·nku 124 tehdy platnÈho moravskÈho zemskÈho z·konÌku (Pr·va a z¯ÌzenÌ MarkrabstvÌ moravskÈho z roku 1545, vydal Dalibor Janiö, 2005, s. 163), ten, kdo û·dal o vklad do desk, p¯edkl·dal nejvyööÌmu komornÌkovi listinu, a na jejÌm z·kladÏ byl uËinÏn z·pis. V naöem p¯ÌpadÏ by to byla nedochovan·, ovöem p¯edpokl·dan· listina sester z Milhostic o prodeji LÌönÏ ve prospÏch Jana Leskovce z LÈskovce, v nÌû pochopitelnÏ o mÏsteËku zmÌnka b˝t uËinÏna nemohla (prod·valy mu ves). Bohuûel neexistujÌ û·dnÈ prameny, kterÈ by doloûily status LÌönÏ jako mÏsteËka pro obdobÌ 1. 12. 1558ñ23. 2. 1562, tedy mezi datem, ke kterÈmu se hl·sÌ opis privilegia, a datem z·pisu do desk zemsk˝ch. NabÌzÌ se dotaz: proË Jan Leskovec z LÈskovce nenechal do desk zemsk˝ch zapsat zmÏnu pr·vnÌho statutu LÌönÏ? OdpovÏÔ je jednoduch·: takovÈto zmÏny se specielnÏ nezaznamen·valy. Do desk se vkl·daly ËistÏ prodeje, vklad uËinil vûdy prod·vajÌcÌ. Druh˝ rozpor souvisÌ s osobou Jana Leskovce z LÈskovce, kter˝ jako majitel mÏl zaû·dat o pov˝öenÌ LÌönÏ roku 1558 a optikou desk zemsk˝ch se stal jejÌm majitelem aû roku 1562. P¯ed rokem 1562 Jan Leskovec z LÈskovce jako majitel LÌönÏ û·dn˝mi dalöÌmi prameny doloûen nenÌ, pomineme-li pozdnÌ opis privilegia. K roku 1548 je ale ve spojitosti s LÌönÌ zmÌnÏna jist· Ludmila z LÈskovce, sezenÌm na LÌöni. DÏje se tak v Knih·ch p˘honn˝ch a n·lezov˝ch pr·va brnÏnskÈho uloûen˝ch v MoravskÈm zemskÈm archivu v BrnÏ. Podle jejich z·znamu je Ludmila z LÈskovce na LÌöni poh·nÏna (ûalov·na) MÌlou z Kyjovic na HrotovicÌch (sign. 746, f. 143v). Ji¯ina a LudvÌk Belcredi, auto¯i monografie Svat˝ Jan to vöe vidÏl. Historie mÏstyse LÌönÏ 1306ñ2006. 700 let od prvnÌ pÌsemnÈ zpr·vy z roku 2006 d·vajÌ Ludmilu do souvislosti s poË·tkem drûby LÌönÏ ze strany Leskovc˘ (s. 34). VyvozujÌ, ûe LeskovcovÈ drûeli LÌöeÚ d·vno p¯ed z·pisem do desk zemsk˝ch. Formulace evokuje p¯edstavu kontinu·lnÌ drûby vsi LÌöeÚ p¯inejmenöÌm od konce 40. let 16. stoletÌ. Vklad do desk zemsk˝ch z roku 1562 by pak byl znaËnÏ opoûdÏnou reakcÌ sester z Milhostic. Pochybnosti tÌm ovöem nejsou zaûehn·ny. NenÌ Ëtrn·ct (a moûn· jeötÏ vÌce) let mezi rokem 1548 (a moûn· d¯Ìve) a z·pisem do desk zemsk˝ch (1562) p¯Ìliö dlouh· doba? SkuteËnÏ by nov˝ majitel byl ochoten tak dlouho z˘st·vat v pr·vnÌm postavenÌ do jistÈ mÌry nejistÈm? Konec Ëty¯ic·t˝ch let a pades·t· lÈta 16. stoletÌ nebyla pro Moravu obdobÌm v·leËn˝m (kdy neb˝valy desky zemskÈ otvÌr·ny, a nebylo tedy moûnÈ uËinit do nich z·pis). P¯edevöÌm ovöem z ojedinÏlÈ zmÌnky o Ludmile z LÈskovce a na LÌöni z roku 1548 nelze automaticky vyvozovat, ûe LeskovcovÈ od tohoto roku LÌöeÚ kontinu·lnÏ drûeli. SamotnÈ privilegium Ferdinanda I., v kterÈm Jan Leskovec vystupuje jako ûadatel, to bohuûel potvrdit nem˘ûe. Ludmila z LÈskovce mohla b˝t kolem roku 1548 v kr·tkodobÈm pr·vnÌm vztahu k LÌöni (moûnÈ hypotÈzy: nÏjak· forma doËasnÈ drûby, vdovskÈ vÏno, spr·vce sirotËÌho majetku z titulu p¯Ìbuzen-



N·rodnÌ archiv, Salbuch, Ë. 286, folio 153r s opisem privilegia Ferdinanda I., kter˝m povyöuje LÌöeÚ na mÏsteËko.

skÈho Ëi jinÈho poruËnictvÌ, dluûnÌ z·stava atd.). Jak bylo naznaËeno, mohla b˝t manûelkou majitele vsi, nap¯Ìklad Albrechta VojkovskÈho z Milhostic. Ji¯ina a LudvÌk Belcredi ji oznaËujÌ za tetu sester z Milhostic (s. 56). KombinacÌ m˘ûe b˝t mnoho, nem˘ûeme je ovöem niËÌm podloûit a ovϯit, ve skuteËnosti nevÌme nic, kromÏ toho, ûe k roku 1548 ûila jist· Ludmila z LÈskovce na LÌöni. Rodinn˝ Ëi p¯Ìbuzensk˝ vztah Jana Leskovce z LÈskovce a Ludmily z LÈskovce zatÌm doöet¯en nebyl (byla jeho teta, sestra?). D˘leûitÈ je, ûe sestry z Milhostic LÌöeÚ vloûili do desk zemsk˝ch Janu Leskovcovi z LÈskova, to znamen·, ûe nabyvatelem majetku byl on, nemohla jÌm b˝t Ludmila z LÈskovce ani jin˝ Ëlen tohoto rodu. Teze o kontinu·lnÌ drûbÏ vsi LÌönÏ rodem Leskovc˘ od roku 1548 tak z˘st·v· hypotÈzou, jednÌm z nÏkolika moûn˝ch vysvÏtlenÌ. RozdÌl mezi Ludmilou z LÈskovce a Janem Leskovcem je ten, ûe Ludmila v LÌöni sÌdlila (pÌöe se Ñna LÌöniì), Jan p¯inejmenöÌm v dobÏ pov˝öenÌ LÌönÏ na mÏsteËko nikoliv ñ podle privilegia se psal Ñna Cerekviciì. Jedn· se o HornÌ Cerekev, mÏsto v »ech·ch (na Pelh¯imovsku), kde rod

Leskovc˘ sÌdlil od poË·tku 15. stoletÌ; v 16. stoletÌ se dokonce oznaËovala za Leskovcovu Cerekev (August Sedl·Ëek, MÌstopisn˝ slovnÌk historick˝ Kr·lovstvÌ ËeskÈho, 1909, 1998, s. 96). Sama vladyck· rodina Leskovc˘ poch·zÌ z Leskovce (dnes LÈskovec), vsi v »ech·ch situovanÈ poblÌû PoË·tk˘ na Pelh¯imovsku (Sedl·Ëek, s. 506), nikoliv z MoravskÈho Leskovce (dnes Leskovec nach·zejÌcÌ se na Opavsku), jak se nÏkdy mylnÏ uv·dÌ. K LÌöni se rod Leskovc˘ z¯ejmÏ dostal dÌky sv˝m p¯Ìbuzensk˝m vazb·m: VojkovötÌ z Malhostic s nimi byli p¯ÌbuznÌ prost¯ednictvÌm rodu Krop·Ë˘ z NevÏdomÌ. Barbora, manûelka Albrechta VojkovskÈho z Malhostic, byla dcerou Jind¯icha Krop·Ëe z NevÏdomÌ z jeho druhÈho manûelstvÌ s Kate¯inou z Leskovce. Jinou Ëlenku rodu Leskovc˘, Veroniku, pojal za ûenu bratranec Barbory Jan st. Krop·Ë z NevÏdomÌ. U spojenÌ Veroniky s Janem st. Krop·Ëem ovöem souvislost s majetkov˝m p¯esunem LÌönÏ z rodu Vojkovsk˝ch na rod Leskovc˘ oËek·vat nelze. Rozpory v pramenech v kombinaci s dochov·nÌm privilegia pouze v pozdnÌm opise (pokraËov·nÌ na str. 11)

L͊EÒSKÉ NOVINY

mohou vybÌzet k ˙vah·m o jinÈm datu pov˝öenÌ na mÏsteËko. Chyby v opisech listin z 18. a 19. stoletÌ jsou Ëast˝m zjevem, proto jsou opisy obecnÏ vnÌm·ny jako nespolehlivÈ. Jako meznÌky se mohou nabÌzet datum vkladu majetku Janu Leskovcovi z LÈskovce dne 23. ˙nora 1562, tedy den, od kdy prokazatelnÏ a de iure byl majitelem obce, a ˙mrtÌ vydavatele privilegia Ferdinanda I. dne 25. Ëervence 1564. Privilegium mÏlo b˝t vyd·no ve Ëtvrtek po sv. Ond¯eji. »tvrtky po svatÈm Ond¯eji p¯ipadaly v r·mci vymezenÈho obdobÌ na 3. prosinec 1562 a 2. prosinec 1563. T¯eba mohlo dojÌt k chybÏ pÌsa¯e: jen se podÌvejme na z·pis ¯Ìmsk˝ch dat 1558 a 1563: (MD)LVIII versus (MD)LXIII. PÌsmena ÑVì a ÑXì jsou si relativnÏ podobn·, nemohl je pÌsa¯ opisujÌcÌ text privilegia v 18. stoletÌ zamÏnit? Pokud bychom se nach·zeli nap¯Ìklad v obdobÌ vrcholnÈho st¯edovÏku, pak by byl uûiteËnou pom˘ckou itiner·¯ panovnÌka. Takov˝to soupis pobyt˘ kr·le by umoûnil urËit, zda panovnÌk byl v danÈm obdobÌ na PraûskÈm hradÏ, kde vydal privilegium (jeho kancel·¯, kter· listinu vyhotovila, s nÌm cestovala). KonkrÈtnÏ itiner·¯ Ferdinanda I. by doloûil jeho p¯Ìtomnost v Praze v prosinci 1558 (mezi 8. listopadem aû 18. prosincem) a vylouËil ji pro lÈta 1562 a 1563 (Anton von GÈvay, Itinerar Kaiser Ferdinand¥s I. 1521ñ1564, Wien 1843). V 16. stoletÌ jiû ovöem kr·lovsk· kancel·¯ byla vysoce byrokratizovan˝m ˙¯adem, kter˝ funguje i bez fyzickÈ p¯Ìtomnosti panovnÌka, Ëesk· kr·lovsk· kancel·¯ s nÌm necestuje. Listina byla vyhotovena v Praze, p¯ed expedov·nÌm byla zasl·na do mÌsta pobytu panovnÌka, ke dvoru, kde byla opat¯ena podpisem kr·le. O uveden˝ itiner·¯ se jiû tedy op¯Ìt nelze, nenÌ relevantnÌm argumentem. V˝öe uvedenÈ ˙vahy o odliönÈm vroËenÌ majÌ ovöem jeden nedostatek: jak jiû jsme si ¯ekli, hned prvnÌ meznÌk, datum vkladu do desk, nenÌ pouûiteln˝ ñ k z·pisu do desk zemsk˝ch mohlo dojÌt s nÏkolikalet˝m zpoûdÏnÌm po koupi. P¯ipad· tak v ˙vahu i obdobÌ p¯ed rokem 1562, vËetnÏ roku 1558, do kterÈho

se hl·sÌ opis privilegia, a pomÌjÌ d˘vod hled·nÌ jinÈho data. Jak d·le uv·dÌ Jaroslav D¯Ìmal ve v˝öe uvedenÈ publikaci o znacÌch a peËetÌch jihomoravsk˝ch mÏsteËek, s dnes nezvÏstn˝m origin·lem privilegia pracoval jeötÏ na p¯elomu 19. a 20. stoletÌ vlastivÏdn˝ badatel Karel Gˆdel, jinÈ vroËenÌ neû v literatu¯e uv·dÏn˝ rok 1558 se v souvislosti s tÌm neuv·dÌ. MusÌme tedy vyjÌt z toho, ûe Jan Leskovec z LÈskovce LÌöeÚ vlastnil jiû nÏkolik let p¯ed rokem 1562, p¯inejmenöÌm od roku 1558. Potom by bylo moûnÈ, ûe tohoto roku poû·dal panovnÌka o pov˝öenÌ obce na mÏsteËko. Naöe p·tr·nÌ a kritick˝ rozbor se zv·ûenÌm vöech moûn˝ch variant lze uzav¯Ìt s tÌm, ûe privilegium, jÌmû ves LÌöeÚ pov˝öil na mÏsteËko, bylo panovnÌkem vyd·no dne 1. prosince 1558. Pro naöi mÏstskou Ë·st to znamen·, ûe na letoönÌ rok, konkrÈtnÏ na 1. prosinec 2008, p¯ipad· 450. v˝roËÌ tohoto pro LÌöeÚ velmi v˝znamnÈho pr·vnÌho aktu, kterÈ nynÌ m˘ûeme svornÏ a pospolitÏ oslavit.

Z kultury

Galerie H·dy p¯i Zä HornÌkova 1 zve vöechny svoje p¯Ìznivce na v˝stavy: 22. 10.ñ2. 11. 2008

V˝stava fotografiÌ z celost·tnÌ soutÏûe po¯·danÈ t˝denÌkem NOS Ñ»tvero roËnÌch obdobÌì

ShrnutÌ a z·vÏry: 1. Privilegium Ferdinanda I., kter˝m povyöuje ves LÌöeÚ na mÏsteËko, je dochov·no jen v opise z druhÈ poloviny 18. stoletÌ. DatovacÌ formule opisu obsahuje datum 1. prosinec 1558, k tomuto dni nabyla LÌöeÚ status mÏsteËka. 2. Janu Leskovcovi z LÈskovce na HornÌ Cerekvi, kter˝ vyû·dal pov˝öenÌ na mÏsteËko, byla LÌöeÚ vloûena do desk zemsk˝ch aû roku 1562, pravdÏpodobnÏ s nÏkolikalet˝m zpoûdÏnÌm po koupi vsi. 3. V z·pise v desk·ch zemsk˝ch je LÌöeÚ k 23. ˙noru 1562 oznaËena jako ves; nemusÌ to ovöem znamenat, ûe k tomuto datu jeötÏ nebyla mÏsteËkem. Jan Leskovec jiû p¯ed lety LÌöeÚ z¯ejmÏ zakoupil jako ves, proto je mu takto zaps·na do desk zemsk˝ch. 4. Tyto z·vÏry nevyluËujÌ jin· vysvÏtlenÌ a interpretace Ëi lÈpe potvrzenÌ z·vÏr˘ v p¯ÌpadÏ n·lezu nov˝ch historick˝ch pramen˘ a zejmÈna v p¯ÌpadÏ znovunalezenÌ ztracenÈho privilegia Ferdinanda I. Pavel Krafl (autor je vÏdeck˝ pracovnÌk)

4. 11.ñ23. 11. 2008

V˝stava obraz˘ ñ Ivo Kalabis, Ji¯Ì H·va, Ji¯ina Bart·kov· 27. 11.ñ19. 12. 2008

Prezentace keramickÈ dÌlny SPIR¡LA, Bohuslavice ProvoznÌ doba galerie: pondÏlÌñËtvrtek 15.00ñ17.00 hod., nedÏle 14.00ñ17.00 hod.

Z dopisů čtenářů

T

Ìmto bychom r·di podÏkovali vöem zamÏstnanc˘m Spr·vy majetku M» Brno-LÌöeÚ za rychlou pomoc p¯i odstraÚov·nÌ hav·rie v naöem bytÏ. DÏkujeme a jsme s pozdravem. Miroslava a Alois Dvo¯·kovi, Houbalova 9, 628 00 Brno

D

obr˝ den, jmenuji se Alena MartinkoviËov· a ned·vno jsem se p¯istÏhovala ke svÈmu p¯Ìteli do LÌönÏ. Bydlela jsem na malÈm mÏstÏ a musÌm ¯Ìct, ûe se mi v LÌöni lÌbÌ. Co mÏ ale Ñzaraziloì je chov·nÌ majitel˘ ps˘ na sÌdliöti. DennÏ vidÌm, jak p·nÌËci venËÌ svÈ mil·Ëky, kte¯Ì vykonajÌ svou pot¯ebu kdekoliv na tr·vÏ po celÈm sÌdliöti. Nem·m nic proti tomu, ûe m· nÏkdo doma pejska, ale kaûd˝ majitel tohoto tvora by mÏl mÌt s sebou s·Ëek a v˝kaly svÈho mil·Ëka uklidit. P¯i mnoûstvÌ ps˘, kterÈ dennÏ vidÌm, musÌ b˝t tr·vnÌk tot·lnÏ zneËiötÏn˝ psÌmi v˝kaly. A kdyû vidÌm mladou maminku, jak se proch·zÌ po tr·vÏ s mal˝m dÌtÏtem, tak je mi öpatnÏ. MÏstsk· Ë·st by proti tomuto mÏla rozhodnÏ nÏco podniknout, nebo se za chvÌli budeme brodit psÌmi v˝kaly. DÏkuji za pozornost a jsem s pozdravem. N·rodnÌ archiv, Salbuch, Ë. 286, folio 153v s koncem textu privilegia (s datovacÌ formulÌ).

L͊EÒSKÉ NOVINY

Alena MartinkoviËov·, HornÌkova 8



Líšeňské pohádky a pověsti – část 9. I podÏkoval Bohu, övihl si vesele h˘lkou a dal se na z·pad. Tam pomohl mÏstu k vodÏ a za to dostal zlata a st¯Ìbra tolik, ûe na nÏ staËilo sotva deset voz˘v a jeötÏ si musil nastrkati do kapes. Potom se obr·til na v˝chod a uzdravil princeznu. Zlata a st¯Ìbra mÏl dost, ale ûeny jeötÏ nemÏl a proto si ¯ekl kr·li o jeho dceru. PrinceznÏ se lÌbil a protoûe star˝ kr·l jÌ mnoho nebr·nil, ¯ekli si, ûe se vezmou. Kdyû byla svatba, byl mezi lidmi, co se öli dÌvat, takÈ ten nevÏrn˝ kamar·d. DotlaËil se skoro aû k olt·¯i a kdyû vidÏl, ûe ten nast·vajÌcÌ kr·l jest jeho b˝val˝ kamar·d, zbledl a chtÏl utÈci. A tak si to potom rozmyslil a kdyû mÏl ûenich po vdavk·ch, öel na z·mek a prosil jej, aby mu odpustil a ¯ekl mu, jak a kde ho potkalo takovÈ ötÏstÌ. Mlad˝ kr·l mu odpustil a povÏdÏl mu pravdu. Pocestn˝ nemeökal ani chvÌlky, hned se vypravil do toho lesa, sedl si takÈ pod strom a takÈ usnul. V noci se sletÏli zase ti t¯i havrani. Sedli si k sobÏ, chvilku si k¯Ìdlili a kdyû se usÌdlili, zaËal prvnÌ: ÑKamar·di, ta studna, co jsem v·m o nÌ vykl·dal, m· jiû vodu. NÏkdo k·men odvalil, û·bu zabil a voda vytr˝skla. NÏkdo se to, myslÌm, dovÏdÏl a tomu kr·li to prozradil. Ale kdo? To bych r·d vÏdÏl, ka-kra, ka-kra!ì Druh˝ mu ¯ekl: ÑSa, a ten kr·l, co mÏl tu nemocnou dceru, jestli si pamatujete, ten uû nena¯Ìk·. ProË by na¯Ìkal? Dcera mu sk·Ëe zase jako srnka, jiû je vdan· a vzala si toho, co ji uzdravil. S·m jsem vidÏl na svÈ vlastnÌ oËi, jak jim d·val star˝ biskup v kostele na prst takovÈ ûlutÈ krouûky. SvÌtily se v·m, aû mÏ oËi bolely. A ten biskup mÏl na sobÏ orn·t samÈ hedv·bÌ, zlatem a st¯Ìbrem vyöÌvan˝, nejlepöÌ co majÌ v sakristii. A byl tam kr·l a kr·lovna, moc p·n˘ i paniËek a lidu jako much. Pln˝ kostel. Ani jablko by nebylo propadlo. Ptal jsem se, co by to bylo a ¯Ìkali mi, ûe je to svatba. Ale poslouchejte, mnÏ se vöecko zd·, ûe n·s asi naposledy nÏkdo poslouchal.ì T¯etÌ se rozËepej¯il a uhodil k¯Ìdlem o vÏtev, aû mu z nich vylÌtlo nÏkolik pÈrek: ÑBa ûe poslouchal, a podÌvejte se! Zas tady leûÌ pod stromem nÏjak˝ Ëahoun. Jak pak abychom mu osladili tu jeho zvÏdavost a vyklovali mu oËi. Co ¯Ìk·te?ì DruzÌ dva byli hned srozumÏni, vöichni sletÏli k zemi jako blesk, a ten pocestn˝ nespat¯il uû nikdy svÏtla BoûÌho.

O sedmi krkavcÌch. Tato poh·dka se vykl·d· v kolika variantech. Nejzn·mÏjöÌ je snad variant o sedmi brat¯Ìch, jeû matka prokleje a sestra po dlouhÈm hled·nÌ, po vöelijak˝ch p¯Ìhod·ch a nehod·ch öùastnÏ vysvobodÌ. Tak byla jednou jedna matka a mÏla sedm dÏtÌ, samÈ chlapce. Chlapci byli tuze rozverni, ûivÈ st¯Ìbro. Jednou, kdyû pekla chlÈb a mÏla plnÈ ruce pr·ce, poskakovali chlapci po¯·d okolo nÌ, potahovali ji za suknÏ nebo na nÌ nÏco û·kali. Kdyû uû toho dov·dÏnÌ bylo trochu moc, rozzlobila se matka a povÌd·: ÑBudete-li pak uû jednou ticho, vy nezdary! Radöi bych, abyste vöici zkrkavËili!ì Jak tak vyk¯ikla, hned utichli chlapci jako pÏna a frr ñ sedm krkavc˘ vyletÏlo oknem. Matka se div nezbl·znila leknutÌm a ûalostÌ a nejvÌce se b·la, co ¯ekne muû, aû dom˘ p¯ijde; myslila, ûe ji zabije. Ale muû jÌ neublÌûil ani prstem, jenom se zlobil, ûe se tak p¯en·hlila a potom ji litoval. A tak se musila ûena d·le

"

tr·piti. Ve dne v noci myslila jenom na ztracenÈ dÏti a modlila se vst·vajÌc lehajÌc, aby jÌ P·n B˘h aspoÚ jeötÏ jedno dÌtÏ dal ñ pro potÏchu. B˘h vyslyöel jejÌ modlitbu, a narodilo se jÌ dÏvË·tko. Kdyû dcera dor˘stala, bylo jÌ po¯·d divno, proË je matka tak smutna a proË tak Ëasto pro nic za nic pl·Ëe. Ptala se jÌ tedy, co by jÌ bylo. Matka se vymlouvala dlouho a vöelijak, ale na konec jÌ p¯ece vypovÏdÏla vöecko, co a jak. ée mÏla sedm dÏtÌ, sedm syn˘ a ûe byli moc neposluöni; jednou kdyû ji tuze zlobili, ûe je proklela, aû vöichni zkrkavËili a pryË odletÏli. Dcera se zarazila, proplakala nÏkolik dnÌ a nakonec si usmyslila, ûe je p˘jde hledat. RodiËe ji pouötÏli neradi, ale kdyû o niËem jinÈm nechtÏla slyöeti, schystali jÌ na cestu uzlÌËek a vyprovodili ji hodn˝ kus za les. Tam jÌ dali s Bohem a smutnÏ se vraceli do svÈ chaloupky. DÏvËe ölo, kam je oËi nesly. Chodila a bloudila dlouho po svÏtÏ, proöla vöelijakÈ krajiny, lesy a pustiny, ptala se kde koho, nevÌ-li o jejÌch brat¯Ìch, sedmi krkavcÌch. Ale nadarmo. Po sedmi krkavcÌch nikde ani vidu, ani slechu. Jednou se pustila velik˝m a hust˝m lesem a zabloudila. Chodila, volala, plakala, ale nikdo se jÌ neoz˝val. Jenom zezulka dvakr·t nebo t¯ikr·t smutnÏ zakukala. Na konec uû byla tak uöl·, ûe padla pod velik˝m stromem a usnula. Kdyû se probudila a oËi si probÌrala, slyöela nad sebou nÏjak˝ öustot. PodÌvala se za tÌm öustotem a vidÏla, ûe p¯ilÌtlo sedm krkavc˘v a sedlo na strom a ûe tam majÌ hnÌzdo. Hned si myslila, ûe to jsou nejspÌöe jejÌ brat¯Ì; proto si dodala kur·ûe a zavolala. Byli to opravdu jejÌ brat¯Ì a mÏli velikou radost, kdyû jim vykl·dala o rodiËÌch a o sobÏ a ¯ekla, ûe je jde vysvobodit. Prosili ji hned, aby u nich z˘stala, ûe jÌ udÏlajÌ pod stromem v houötÌ pÏknou boudku. Tam by b˝vala a pro nÏ va¯ila. Ale sedm let, ûe musÌ z˘stat nÏma, ûe nesmÌ promluvit ani slovÌËka, chce-li je vysvobodit. Sest¯e se to lÌbilo, a tak z˘stala u nich a pÏknÏ jim va¯ila a vöichni se mÏli r·di. To trvalo nÏjak˝ Ëas. Ale jednou jel kr·l na hon a p¯ijel aû k tomu stromu. Byl by si boudky snad ani nevöiml, ale psi mu ji prozradili. Tak se öel podÌvat, co je to za boudku a kdo v nÌ z˘st·v·. äel a naöel v nÌ sestru naöich mil˝ch krkavc˘. Hned ji vzal za ruku, vyvedl ji ven a vypt·val se jÌ, odkud jest a jak se dostala do toho lesa a do tÈ boudky. DÏvËe nic, jenom ukazovalo nÏco prstem a tak si kr·l myslil, ûe je nÏma. Ale ûe byla moc hezk· a zd·la se hodn·, ptal se jÌ, jestli by si ho chtÏla vzÌt a kdyû mlËela, dal ji posadit do svÈho koË·ru a jel s nÌ do z·mku. Tam se s nÌ oûenil a ûil s nÌ öùastnÏ. Jenom by si b˝val p¯·l, aby Ëasem aspoÚ slovÌËko promluvila. No ale kdyû ne, tak ne. Proto ji mÏl p¯ece tuze r·d a nebyl by jÌ dal ani vl·sku na hlavÏ sk¯ivit. Ale jeho matka, takov· star· ËarodÏjnice, nemohla mladou kr·lovnu ani vidÏt a po¯·d hledala, kde a jak by jÌ mohla uökodit. Stalo se pak, ûe vypukla v·lka a kr·l t¯eba nerad, musil do vojny. Neû odjÌûdÏl, svϯil svou ûenu svÈ matce a p¯ÌsnÏ jÌ p¯ikazoval, aby ji chovala jak oko v hlavÏ. Nebo ûe bude zle. Jen kr·l odejel, p¯iöla mlad· kr·lovna do kouta. Narodil se jÌ chlapeËek. Ten chlapeËek byl jakoby ho vymaloval a mÏl zlatou hvÏzdu na Ëele. Jak uvidÏla star· kr·lovna, ûe m· ta nÏm· takovÈho hezkÈho chlapeËka, dop·lila se jeötÏ vÌc a napsala svÈmu synu kr·li, ûe nevÏsta porodila, ale ne dÏù·tko, n˝brû ötÏÚ·tko. Kr·l odepsal, aby to co se narodilo, nechali, aû se

z vojny vr·tÌ; pak ûe na¯ÌdÌ, co se s tÌm m· st·ti. Ale star· ËarodÏjnice neËekala; ¯ekla, ûe syn psal, aby se dÌtÏ se svÏta sprovodilo. Takov˝ h¯Ìch ale ûe si p¯ece nechce vzÌti na svÏdomÌ a ûe tedy porouËÌ, aby dÌtÏti ustlali do koöÌËku a pustili je po vodÏ. Myslila, ûe se utopÌ, ale neutopilo se. Jak odplavalo za z·mek, p¯iletÏli dva krkavci, chytli koöÌk i s dÌtÏtem a letÏli k lesu. Kr·l se vr·til, a matka mu ¯ekla, ûe mlad· kr·lovna zalehla sv˘j plod a proto ûe ho dala zakopati. Po dvou lÈtech byla vojna zas a po dvou lÈtech zas a po kaûdÈ, kdyû kr·l byl pryË, narodil se mladÈ kr·lovnÏ chlapeËek a po kaûdÈ se zlatou hvÏzdou na Ëele. Po kaûdÈ ho chtÏla star· kr·lovna utopit a po kaûdÈ ho krkavci odnesli. Po druhÈ se kr·l uû na svou ûenu zlobil a po t¯etÌ se tak dop·lil, ûe poruËil, aby ji za ûiva up·lili. Star· kr·lovna mÏla velik·nskou radost. Uû st·la hranice p¯ipravena, uû st·la mlad· kr·lovna na hranici, uû se blÌûil kat, aby ji podp·lil, ale v tom ozval se ve vzduchu velik˝ öustot a p¯iletÏlo sedm krkavc˘. Sedm krkavc˘v ñ a s nimi t¯i dÏti. T¯i chlapeËci a kaûd˝ mÏl zlatou hvÏzdu na Ëele. Jak sedli krkavci na zem, promÏnili se hned v lidi, protoûe vypröelo zrovna tÏch 7 let a vykl·dali, jak to vöecko bylo. Kr·l plakal radostÌ a prosil manûelku na kolen·ch, aby mu odpustila. Kr·lovna mu ¯ekla nÏkolik dobr˝ch slov a kr·l byl r·d, ûe mu odpouötÌ a jeötÏ radöi, ûe mluvÌ. Potom jeli vöichni do z·mku, vyhnali starou babu pryË a mÏli se r·di. A jestli neum¯eli, majÌ se r·di podnes.

O Zlatohl·vkovi. Byl jeden sedl·k a mÏl syna HonzÌËka. Kdyû bylo chlapci nÏco p¯es deset let, um¯ela mu matka a sedl·k se oûenil po druhÈ. Ale ta nevlastnÌ matka, nebyla jiû na chlapce tak hodn· jako ta, co leûela pod drnem. Nedaleko krchova mÏl sedl·k pole a na tom poli jetelinu. Kdyû dozr·la, tak ji sesekl a dal do kopek. Ale p¯es noc byla jetelina po celÈm poli rozh·zena. äel tedy sedl·k druhou noc hlÌdat, ale nadarmo. Usnul, a r·no byla jetelina rozh·zena zas. T¯etÌ noc poslal HonzÌka. HonzÌk se zahrabal do kopky a spal jako jezevec. O p˘lnoci ho probudil nÏjak˝ dupot a kdyû se z kopky vyökrabal a po poli se rozhlÌûel, vidÏl, jak u poslednÌ skoro kopky stojÌ konÌk a rozhazuje z nÌ jetelinu. RozbÏhl se k nÏmu jako vÌtr a hodil mu na krk provaz. K˘Ú se dal lehce chytit, ani se mu mnoho nebr·nil. Kdyû s nÌm p¯ijel dom˘, poznala hned macecha, protoûe umÏla vÌc neû chleba jÌst, ûe to nenÌ jen obyËejn˝ k˘Ú a hledÏla, jak by konÏ i s chlapcem se svÏta sprovodila. Jednou öel chlapec svÈmu konÌËkovi vs˝pat. Kdyû mu vsypal a zaloûil za ûeb¯inu trochu sena, chtÏl zase jÌt, ale k˘Ú na nÏj zavolal. A povÌd· mu: ÑMil˝ HonzÌËku, nic se na mÏ nekoukej, ûe mluvÌm. Nejsem obyËejn˝ k˘Ú. Kdo jsem a co jsem, po tom se mne neptej, svaû si svÈ vÏci, dej tatÌnkovi s Bohem a ujeÔ se mnou.ì (pokraËov·nÌ p¯ÌötÏ)

Z knihy: ÿada poh·dek a povÏstÌ nasbÌran˝ch v LÌöni u Brna na MoravÏ, MUDr. Frant. Elpl v Praze 1904.

L͊EÒSKÉ NOVINY

Z kultury

KulturnÌ centrum LÌöeÚ, Kotlanka, Kotlanova 7 V mÏsÌci listopadu KCL Kotlanka po¯·d· v˝tvarnÈ kurzy, kterÈ se budou konat vûdy v sobotu v dopolednÌch hodin·ch. 8. 11.

Malovan˝ podzim ñ z·kladnÌ kurz akvarelu, kurz je urËen pro dospÏlÈ, zaË·teËnÌky a vöechny ostatnÌ z·jemce o techniku akvarelu. Informace a p¯ihl·öky: [email protected]. 15. 11.

MaöliËkov· metoda ñ kurz, jak si m·lo zn·mou technikou maöliËkov·nÌm zhotovit dekoraËnÌ zvoneËky, vÏneËky a baÚky, kterÈ zp¯ÌjemnÌ atmosfÈru vaöeho domova. Materi·l na kurz: maöliËky 2,5 cm öirokÈ (p¯ibliûnÏ 10 m) r˘znÈ barvy nebo i v·noËnÌ motivy, öpendlÌky bez hlaviËky. ZvoneËky, baÚky a vÏneËky zajiötÏny. 22. 11.

VizovickÈ peËivo ñ p¯ijÔte se nauËit tvarov·nÌ tradiËnÌho vizovickÈho peËiva. TÏsto na kurz bude p¯ipraveno, kdo si bude chtÌt p¯ipravit vlastnÌ tÏsto je pot¯eba jej p¯ipravit den p¯edem a uchovat ho v lednici v utÏrce nebo igelitovÈm s·Ëku. Recept: 25 dkg hladkÈ mouky, 1 dl vody. P¯ineste si n˘û, n˘ûky, semÌnka, v·leËek nebo sklenici, krabiËku na vytvarovanÈ peËivo. 29. 11.

MalovanÈ kameny ñ kaûd˝ k·men je origin·l, a kaûd˝ k·men n·s inspiruje sv˝m tvarem. P¯ijÔte si vyzkouöet, co se d· z kamene vytvo¯it. KamÌnky, kterÈ si budete chtÌt namalovat si p¯ineste.

Voln· mÌsta v kurzu

PodzimnÌ maratonek

NÏmËina pro dospÏlÈ

P¯ijÔte si zacviËit na velkÈm gymnastickÈm mÌËi nebo se prot·hnout p¯i powerjÛze! Dne 1. listopadu 2008 se bude konat v KCL Kotlanka, Kotlanova 7, PodzimnÌ maratonek. (z d˘vodu omezenÈho poËtu ˙ËastnÌk˘ doporuËujeme koupit si vstupenku vËas). Informace: Radka Kellnerov·, tel.: 736 414 850, e-mail: [email protected].

ñ kurzy probÌhajÌ v p·tek od 17.00 do 18.30 hod. Zah·jenÌ kurzu STOB (stop obezitÏ)

ZdravÏjöÌ a ötÌhlejöÌ do V·noc IlustraËnÌ foto

Na sobotnÌ v˝tvarnÈ kurzy se m˘ûete p¯ihl·sit v recepci KCL Kotlanka, Kotlanova 7, osobnÏ nebo na tel.: 544 210 182, mobil: 731 507 91, kde bude informov·ni o konkrÈtnÌm kurzu. P¯ihl·öky na jednotlivÈ kurzy se p¯ijÌmajÌ do Ëtvrtka n·sledujÌcÌho p¯ed sobotnÌm v˝tvarn˝m kurzem.

L͊EÒSKÉ NOVINY

Lektorka kurz˘ STOB (stop obezitÏ) V·s srdeËnÏ zve na seznamovacÌ hodinu, kde se z·jemci mohou p¯ihl·sit na v·noËnÌ kurzy a vstoupit do novÈho roku nejen o trochu ötÌhlejöÌ, ale s dobr˝m pocitem, ûe zmÏnili sv˘j ûivotnÌ styl a budou ûÌt zdravÏji. Na Vaöi ˙Ëast se tÏöÌ lektorka a poradkynÏ pro zdravou v˝ûivu ve st¯edu 12. listopadu 2008 v 17.00 hod. Info: KC LÌöeÚ, Kotlanka 544 210 182, 731 507 914, p¯ihl·öky do kurzu: [email protected].

KCL Kotlanka nabÌzÌ z·jemc˘m pron·jmy prostor, kde m˘ûete uspo¯·dat ökolenÌ, semin·¯, prezentaËnÌ akci, p¯edn·öku, tematicky zamϯen˝ kurz, oslavu narozenin, apod.. Tel.: 544 210 182, 731 117 114, e-mail: [email protected].

#

Privilegium pro Líšeň z roku 1558 Privilegium, kterÈ ve prospÏch LÌönÏ roku 1558 vydal Ferdinand I., se bohuûel nedochovalo v origin·le. Doloûeno je jen v podobÏ opisu v 18. stoletÌ, kter˝ se nach·zÌ v rukopise N·rodnÌho archivu v Praze (Salbuch Ë. 286). Opis je v salbuchu nep¯esnÏ nadeps·n slovy: ÑErb a jarmark mÏsteËku Leötnu blÌû mÏsta Brna.ì Origin·l je ovöem nezvÏstn˝ relativnÏ kr·tkou dobu. JeötÏ v dobÏ 2. svÏtovÈ v·lky existoval, byl uloûen v lÌöeÚskÈm muzeu. Kdyû byla LÌöeÚ k 1. lednu 1944 p¯ipojena k mÏstu Brnu, byly obecnÌ pÌsemnosti postoupeny brnÏnskÈmu mÏstskÈmu archivu. V˝jimku tvo¯ilo ovöem naöe privilegium, kterÈ do archivu p¯ed·no nebylo. N·slednÏ listina zmizela nezn·mo kam, po osvobozenÌ Brna se ji jiû nalÈzt nepoda¯ilo. Jak ztracenÈ privilegium vypadalo? NepochybnÏ bylo ps·no na pergaa jmenovitÏ, ûe se v tÈmû mÏsteËku Leötnu vöelijacÌ ¯emeslnÌci, totiû peka¯i, menu; privilegium pat¯Ì do skupiny tzv. majest·t˘, jejichû psacÌ l·tkou byl ¯eznÌci, sladovnÌci, soukenÌci, sukna kr·jeËi, krejËÌ, z·meËnÌci, kov·¯i, öevv˝luËnÏ pr·vÏ pergamen. DolnÌ Ë·st listiny byla p¯ehnut· dop¯edu ñ tato ci i jinÌ vöelijacÌ obchodnÌci osazovati a ¯emesla sv· provozovati a jich uûÌË·st se oznaËuje jako plika. P¯ivÏöena na nÌ byla peËeù. OznaËenÌ majest·ty vati majÌ a moh˙ beze vöech lidÌ vöelijak˝ch p¯ek·ûek.ì ZnÏnÌ textu naznadostaly podobnÈ listiny od souËasnÌk˘ ponÏkud nep¯esnÏ podle uûÌvanÈ Ëuje moûnost n·slednÈho rozvoje ¯emesel v LÌöni, novÏ pov˝öenÈ na mÏspeËeti, kterou ztotoûÚovali s kr·lovskou majest·tnÌ peËetÌ. Tento druh peËeteËko. Listiny obvykle obsahujÌ sankci, kter· obsahuje p¯Ìkaz, aby nikdo ti zobrazoval sedÌcÌho panovnÌka s odznaky jeho moci. Za habsbursk˝ch nejednal proti zlistinÏnÈmu pr·vnÌmu po¯ÌzenÌ. Jinak tomu nenÌ ani v napanovnÌk˘ se ovöem majest·tnÌ peËeù uû neuûÌvala, mÌsto nÌ panovnick· öem privilegiu Ferdinanda I.: ÑProtoû p¯ikazujem vöem obyvatel˘m a podkancel·¯ peËetila velkou peËetÌ, kter· byla erbovnÌ. PanovnÌk leckdy obdan˝m naöim ze vöech stavÛv kr·lovstvÌ ËeskÈho a markrabstvÌ moravskÈch·zel nejvyööÌho kanclȯe, kter˝ velkou peËeù spravoval, pak se i na majeho nynÏjöÌm i budoucÌm vÏrn˝m mil˝m, abyste jiû psanÈ purgmistra a konst·tech, p¯es jejich d˘leûitost, obËas objevila menöÌ peËeù, tzv. sekret. »esöely i takÈ obyvatelÈ v˝öe psanÈho mÏsteËka Leötna p¯i svrchu psanÈ milosk˝ zemsk˝ snÏm proto roku 1541 zak·zal peËetit majest·ty jinou neû velti a obdarov·nÌ naöem tÈ peËeti jmÏli, drûeli a neporuöitedlnÏ nynÌ i v Ëakou peËetÌ, kterou mÏl ve spr·vÏ nejvyööÌ kanclȯ Kr·lovstvÌ ËeskÈho. P¯essech budoucÌch zachovali, û·dn˝ch jim v tom p¯ek·ûek neËinÌce ani komu to se i z pozdÏjöÌ doby, z obdobÌ vl·dy Rudolfa II., Ëiniti dopustÏjÌce pod uvarov·nÌm nemilosti naöÌ dochovaly majest·ty peËetÏnÈ sekretem. P¯edpocÌsa¯skÈ i budoucÌch kr·luov Ëesk˝ch a markrabÌ kl·dejme, ûe snÏmovnÌ na¯ÌzenÌ bylo dodrûeno moravsk˝ch. Vöak proto chceme, aby toto znovu a k listinÏ byla zavÏöena velk· peËeù. d·nÌ a obdarov·nÌ naöe bylo bez ˙jmy jednomu Kaûd· listina se skl·dala ze stereotypnÌho slekaûdÈmu na jeho spravedlivosti, tomu na vÏdodu formulÌ. Svoji specifickou textovou podobu mÏmÌ...ì ñ d·l text nepokraËuje, pÌsa¯ 18. stoletÌ jej ly majest·ty. Intitulace, tedy ˙vod listiny s jmÈnem neopsal. N·sledovat mÏla tzv. koroborace, kter· a titulem jejÌho vydavatele, zaËÌn· n·slovn˝m oznamovala p¯Ìtomnost peËeti jako ovϯovacÌho ÑMyì, n·sleduje jmÈno Ferdinanda (uv·dÏno vûdy prost¯edku pr·vnÌho poËinu; i ta v opise chybÌ. bez po¯adovÈho ËÌsla). Tituly panovnÌka opisovaË KonkrÈtnÏ u Ëesk˝ch majest·t˘ jejÌ formulace zpraz 18. stoletÌ vypustil, v opise nejsou, lze ale p¯edpovidla zd˘razÚuje, ûe peËeù visÌ, Ëasto je oznaËen kl·dat, ûe byly uvedeny vöechny v ˙plnosti, jak bydruh peËeti (velk· peËeù). PoslednÌ Ë·stÌ listiny je lo u majest·t˘ zvykem. V p¯ÌpadÏ Ferdinanda I. se datovacÌ formule v podobÏ ÑD·n na HradÏ naöem k roku 1558 jednalo o titul cÌsa¯e ¯ÌmskÈho n·roda praûskÈm ve Ëtvrtek po svatÈm Ond¯eji apoötolu o nÏmeckÈho, kr·le ËeskÈho, uherskÈho a chorvatBoûÌm lÈta etc. LXIII ì. Zkr·ceno jen na desetiletÌ skÈho, arcivÈvody rakouskÈho, markrabÏte moravje v opise vroËenÌ. DatovacÌ formule majest·t˘ naskÈho atd. Tituly b˝valy odvozeny Ñz BoûÌ milostiì vÌc vûdy uv·dÌ i lÈta panov·nÌ kr·le, zde nenÌ p¯Ì(tzv. devoËnÌ formule; ani ta v opise nenÌ). Je nutnÈ tomna, tÈû ji pÌsa¯ opisu vypustil. zd˘raznit, ûe privilegium Ferdinand I. vydal z praMajest·ty vlastnoruËnÏ podepisoval panovnÌk. Jeho podpis b˝val umÌstÏn vlevo pod textem, bez vomoci kr·le ËeskÈho a markrabÏte moravskÈho, RenesanËnÌ ötÌt (Milan Buben, Heraldika, Praha 1986, s. 37) titul˘. Pod podpisem kr·le byl umÌstÏn podpis nejnikoliv z moci cÌsa¯e. »esk˝ kr·l byl suverÈnem vyööÌho kanclȯe. Jeho podpis obsahoval jmÈno a na dalöÌm ¯·dku, kter˝ ve svÈm st·tÏ jako souË·sti SvatÈ ¯Ìöe ¯ÌmskÈ; v 16. stoletÌ navÌc ËeskÈ byl schov·n pod plikou (tedy pod onÌm z·hybem pergamenu v dolnÌ Ë·sti kr·lovstvÌ souË·stÌ ¯Ìöe nebylo! (K tomu lze doporuËit p¯Ìsluönou kapitolu listiny), jeho titulaturu. Kanclȯ˘v podpis byl vûdy latinsk˝, podobnÏ podsouhrnnÈho seps·nÌ Ëesk˝ch dÏjin 16. stoletÌ od Petra Vorla, VelkÈ dÏjiny pis mÌstokanclȯe, kter˝ b˝val cel˝ schov·n pod plikou, umÌstÏn byl ovöem zemÌ Koruny ËeskÈ, VII., Praha-Litomyöl 2005, s. 81n.) N·sleduje tzv. prona pravÈ stranÏ. Na plice se nach·zel podpis sekret·¯e. Protoûe Ëesk· kr·mulgace, kter· uv·dÌ obsah listiny ve vöeobecnou zn·most: Ñoznamujem lovsk· kancel·¯ sÌdlila v Praze, bylo pot¯eba vyhotovenou listinu odeslat tÌmto listem vöemì. Za nÌ v listinÏ nalezneme naraci a formuli petiËnÌ, kterÈ do mÌsta pobytu panov- nickÈho dvora, kde byla kr·lem podeps·na. N·zd˘vodÚujÌ, proË byla vyd·na a na ËÌ p¯Ìmluvu. DozvÌd·me se, ûe vznikla slednÏ ji v Praze nejvyööÌ kanclȯ opat¯il peËetÌ a podepsal. V letech 1554ñ na prosbu Jana Leskovce z LÈskova na Cerekvici, za jeho sluûby prok·zanÈ 1565 byl nejvyööÌm kanclȯem J·chym z Hradce, tento zemsk˝ ˙¯ednÌk zapanovnÌkovi. Leskovec û·dal, aby Ñves jeho Leötnu v kraji brnÏnsk˝m leûÌËal pob˝vat p¯ev·ûnÏ u dvora, coû celou situaci zjednoduöovalo. NavÌc cÌ za mÏsteËko vysaditi a vyzdvihnouti a p¯itom jim peËeù znovu milostivÏ v roce 1558 byl Ferdinand I. fyzicky p¯Ìtomen v Praze. O podpisech se d·ti r·Ëiliì. ovöem pochopitelnÏ v opise naöeho privilegia v praûskÈm rukopise û·dn· J·drem listiny je tzv. dispozice, kter· obsahuje formulaci vlastnÌho zmÌnka nedÏje, v˝öe uvedenÈ je p¯edpoklad formulovan˝ na z·kladÏ bÏûpr·vnÌho poËinu vydavatele: ÑK jehoûto Jana Leskovce i t˝chû leötinsk˝ch n˝ch kancel·¯sk˝ch zvyklostÌ u danÈho druhu pÌsemnosti. svrchu psan˝ch pokornÈ prosbÏ naklonÏni jsouce, s dobr˝m rozmyslem naöÌm jist˝m mocÌ kr·le v »ech·ch a jakoûto markrabÏ moravsk˝ nadepsanou Pavel Krafl (autor je vÏdeck˝ pracovnÌk) ves Leötno za mÏsteËko vysazovati a obyvatel˘m v nÏm, nynÏjöÌm i budoucÌm, peËeù, zejmÈna ötÌt vöecken Ëerven˝ a v nÏm pres vinn˝ d¯evÏn˝ s podloûen˝mi hrozny zelen˝mi se vidÌ, jakoûto vöecko to vtipem umÏnÌ mal̯skÈho lÈpe a dostateËnÏ v prost¯edku listu tohoto vymalov·no a barvami vysvÏtleno jest, milostivÏ znovu d·vati r·ËÌme.ì Zde nach·zÌme ko¯eny Turnaj ve stolním tenisu neregistrovaných lÌöeÚskÈho znaku. Jak je v textu naznaËeno, listina obsahovala kresbu udÏTJ Sokol LÌöeÚ ve spolupr·ci se SportovnÌ komisÌ M» Brno-LÌöeÚ lenÈho znaku, jak bylo u erbovnÌch privilegiÌ bÏûnÈ. Znak z origin·lu na po¯·d· turnaj ve stolnÌm tenisu. Z˙Ëastnit se mohou neregistrovanÌ p¯elomu 19. a 20. stoletÌ obkreslil Karel Gˆdel do svÈ netiötÏnÈ nÏmecky hr·Ëi i hr·Ëky vöech vÏkov˝ch kategoriÌ. psanÈ pr·ce o znacÌch moravsk˝ch mÏst, mÏsteËek a vsÌ. Historik Jaroslav Datum: D¯Ìmal, kter˝ s rukopisem Gˆdelovy pr·ce pracoval, uv·dÌ hnÏd˝ vinn˝ lis sobota 22. 11. 2008, prezentace 8.00ñ8.30 hod., zaË·tek 8.30 hod. s h¯Ìdelovou p·kou sklonÏnou vpravo, v nÏmû se lisovaly modrÈ hrozny. MÌsto: mal˝ s·l sokolovny, Belcrediho 27, Brno-LÌöeÚ. Tato heraldick· figura mÏla b˝t v uvedenÈ kresbÏ poloûena na ËervenÈm, SystÈm: urËÌ na mÌstÏ po¯adatel podle poËtu p¯ihl·öen˝ch. v bocÌch vykrojenÈm renesanËnÌm ötÌtÏ. Zkuöen˝ heraldik D¯Ìmal oznaËil Ceny: prvnÌ t¯i v kaûdÈ kategorii obdrûÌ vÏcnÈ ceny. Gˆdelovy kresby za nespolehlivÈ, ovöem s ohledem na nezvÏstnost origiObËerstvenÌ: pro hr·Ëe zajiötÏno. n·lu je v lÌöeÚskÈm p¯ÌpadÏ bere na milost (Znaky a peËeti jihomoravsk˝ch Hraje se podle pravidel stolnÌho tenisu, je nutn· sportovnÌ obuv, kter· mÏst a mÏsteËek, Brno 1979, s. 43). nem· Ëernou podr·ûku. Rakety je moûno zap˘jËit na mÌstÏ. Dispozice pokraËuje: ÑChtÌce tomu, aby oni, purkmistr a konöelÈ tÈhoû mÏsteËka Leötna nynÏjöÌ i budoucÌ, takovou peËeù ve vöech pot¯eb·ch obecNa sportovnÌ dopoledne zvou po¯adatelÈ. n˝ch jako jin· mÏsteËka buÔ z pr·va neb z obyËeje uûÌvati mohli a moc mÏli

Sport

LÌöeÚskÈ noviny, vyd·v· Statut·rnÌ mÏsto Brno ñ MÏstsk· Ë·st Brno-LÌöeÚ, 628 00 Brno, JÌrova 2, tel.: 544 424 811, http//www.brno-lisen.cz. P¯Ìjem p¯ÌspÏvk˘: Ing. Irena Sehnalov·, e-mail: [email protected], tel.: 544 424 814. OdpovÏdn˝ redaktor: Ji¯Ì ProdÏlal, e-mail: [email protected], tel.: 548 211 907, 603 588 971. P¯edseda redakËnÌ rady: Mgr. Ji¯Ì Janiötin. RedakËnÌ rada: V·clav KoöuliË, Ing. Irena Sehnalov·, Ing Eva Svobodov·, PhDr. Pavel Krafl, Dr.. Sazba a tisk: Tisk·rna Settronic, BubenÌËkova 30, 615 00 Brno. N·klad 11 000 ks. Uz·vÏrka prosincovÈho ËÌsla 14. 11. 2008. Registrov·no pod MK »R 12216. Distribuci zajiöùuje »esk· poöta, s.p., Poötovsk· 3/5, Brno. Za obsah inzerce a jednotliv˝ch Ël·nk˘ odpovÌdajÌ auto¯i. Redakce si vyhrazuje pr·vo na jejich ˙pravu. Nevyû·danÈ p¯ÌspÏvky se nevracejÌ.