V Liberci můžeme dobře žít Volební program
1. Úvod Chceme vrátit libereckým občanům, podnikům, neziskovkám a všem dalším, kteří patří do liberecké občanské společnosti, důvěru v to, že se naše město dá spravovat rozumně a hospodárně. S respektem, bez nepřátelství jedněch k druhým. Bez toho, aby dobré nápady byly odmítány jen proto, že je říká druhá strana. A samozřejmě bez korupce a klientelismu. Liberečané si zaslouží být hrdí na své město! Liberec leží uprostřed přírody, má kvalitní vzdělávací, kulturní a sociální instituce, má úspěšné podniky. Především tu ale žijí a působí aktivní a poctivě pracující lidé. To všechno dává našemu městu ohromné možnosti. Je pravda, že Liberec má nemalé problémy, ty ale mají řešení. K jejich hledání a uskutečnění máme silnou vůli a tým odpovědných, obětavých, zkušených a rozumných lidí. Ve volebním programu předkládáme voličům naše koncepty, přístupy i konkrétní návrhy řešení. Nejsou to sliby, je to především pozvánka ke spoluúčasti na hledání východisek z libereckých problémů a ke společnému rozvíjení našeho města.
2. Problémy, které musíme vyřešit, jinak se nehneme z místa 2.1.
Ceny tepla musí jít dolů
V důsledku snížení počtu uživatelů napojených na centrální zdroj tepla a s tím souvisejícího poklesu odběru tepla z centrálního zdroje nelze cenu tepla za současného stavu zastaralé technologie a majetkové struktury snížit. Liberečané vydávají celkem o 150 mil Kč ročně navíc za teplo, než by museli. Avšak neřízený rozpad sítě by byl drahým chaotickým dobrodružstvím a některé části města by na to ekonomicky hodně doplatily. Město vstoupí aktivně do modernizace centrálního zásobování teplem. Přijme aktualizovanou energetickou koncepci území a zpracuje vlastní studii proveditelnosti několika různých variant modernizace. Současný majoritní akcionář Teplárny Liberec, a.s., monopolního dodavatele tepla, musí uznat rovnocenné postavení města a jeho oprávněný zájem na snížení ceny tepla. Možných variant je několik, od přeměny parních rozvodů na horkovodní až po rozpad na jednotlivé domovní kotelny. Každá z nich musí být propočtena na základě přesných čísel, nikoliv dohadů. Předběžně a na základě momentálně dostupných údajů vychází jako dobrá a vyvážená varianta, v jejímž rámci přejde cca 16 tisíc domácností na vytápění pěti až sedmi lokálními plynovými kotelnami, které budou schopny využívat i alternativní paliva a zároveň se v nich bude vyrábět elektřina. Spalovna se stane zdrojem tepla zejména pro centrální část Liberce možná i sídliště Rochlice. Systém doplní moderní domovní plynové kotelny v těch domech, v nichž bude připojení na nový systém nevýhodné. Stávající kotle Teplárny Liberec, a.s. budou sloužit spalovně jako záložní nebo se využijí v době špičkových odběrů tepla. Na modernizaci nesmí žádná domácnost ani jiný koncový odběratel doplatit. Ti, kteří budou napojeni na modernizovaný zdroj tepla dříve, nebudou moci počítat se snížením ceny tepla na úkor těch, kteří se budou moci připojit později. Bude se však jednat o předem dané časové období, po jehož uplynutí přejdou ceny tepla na úroveň odpovídající modernizovanému systému. 1
2.2. 2.2.1
S občany se musí mluvit Řešení městských projektů a problémů
Zapojení veřejnosti do řešení městských projektů a problémů bude propracovanější než doposud. Komunikace s veřejností bude probíhat ve třech fázích. V první fázi se celý projektový záměr nebo problém detailně a ve všech souvislostech vysvětlí a současně se zaznamenají představy, podněty a připomínky účastníků diskuse. Následně město předloží možné koncepty a varianty řešení včetně odborných informací. Ve třetí fázi se projedná zpracovaný návrh řešení a problémy, které mohou při jeho realizaci nastat. U projektů týkajících se vzhledu či dalšího rozvoje města bude mít hlavní slovo městský architekt (viz dále). K zapojení veřejností se bude využívat široké spektrum komunikačních nástrojů setkávání s občany přímo na dotčeném místě, dotazníková šetření, ankety, veřejná projednávání a moderní informační technologie. U zásadních rozhodnutí s vážnými a dlouhodobými dopady na celé město se uspořádá i referendum. Diskuse o kontroverzních tématech bude řídit tzv. facilitátor, který z pozice nezúčastněného dokáže dovést jednání k dobře formulovaným závěrům. Problémy, které mají místní charakter, se budou řešit v úzké součinnosti s těmi, kdo v místě žijí nebo působí a jichž se daný problém bezprostředně dotýká. Podporu dostanou i veřejně prospěšné místní aktivity. Dobrým a právně ukotveným nástrojem spolupráce a podpory jednotlivých míst jsou osadní výbory. Současných šest v Rochlici, Horním Hanychově, Pílínkově, Vesci, Kateřinkách a Rudolfově zůstane zachováno a budou nadále podporovány. V jiných částech města se v případě zájmu místních osadní výbory ustaví. 2.2.2.
Spolupráce při poskytování veřejných služeb
Veřejné služby poskytuje nejen město, jeho organizace a podniky, nýbrž i další subjekty, zejména neziskové organizace. Město proto zkvalitní současné formy spolupráce s důrazem na partnerství, otevřenost a předvídatelnost. Město si vymezí hranice mezi dvěma typy poskytovaných veřejných služeb prostřednictvím neziskových organizací v závislosti na míře své odpovědnosti: veřejné služby, za jejichž zajištění nese přímou odpovědnost město. Jejich poskytování svěří město organizaci vybrané v otevřeném výběrovém řízení. Sem budou spadat zejména specifické sociální služby; veřejné služby, na jejichž poskytování má město zájem a které doplňují spektrum městských služeb. Město zde vypíše příslušné dotační programy, ve kterých bude přesně stanoven účel dotace a podmínky jejího čerpání. Sem budou spadat zejména sociální programy, kulturní, vzdělávací a sportovní akce, zájmová činnost dětí a aktivity zaměřené ke zvelebování veřejného prostoru. Příslušné odbory magistrátu budou aktivně komunikovat a spolupracovat s významnými neziskovými organizacemi nebo jejich uskupeními a budou průběžně sledovat situaci v neziskové sféře. Neziskové organizace přitom budou mít postavení partnera, nikoliv prosebníka. 2.2.3.
Občanské aktivity
Město bude podporovat a rozvíjet aktivity občanů a subjektů působících v Liberci, kteří budou mít zájem přispívat nebo přispívají k údržbě a obnově veřejných míst a veřejného majetku nebo jako dobrovolníci pomáhají druhým.
2.3.
Zkrotíme liberecký dluh
Za uplynulé dvě desetiletí město masivně investovalo do vybudování své infrastruktury, zlepšení městské hromadné dopravy, výstavby sportovních areálů a mnoha dalších staveb. Řada investic však byla pořízena na dluh, který má dnes formu dluhopisu v emitované hodnotě 2 miliardy Kč. Dluhopis je splatný do roku 2025 a drží jej Česká spořitelna. Město vytváří od roku 2011 umořovací fond, do něhož z rozpočtu města převádí 70 mil. Kč ročně. V roce 2025 v něm tak bude cca 1 miliarda Kč. Dluhopis je současně možné kdykoliv refinancovat, neboli předčasně splatit z umořovacího fondu a z jiného úvěrového nástroje. Sjednané úrokové zatížení, včetně jeho zajištění produktem finančního trhu činí v roce 2015 85,7 mil. Kč, tj. 4,29 % a v následujících letech 105 až 126 mil. Kč, tj. 5,25 % až 6,3 %, a to po započtení 2,5% výnosu z umořovacího fondu. Město současně garantuje dluhopis a jeho úroky téměř celým svým nemovitým majetkem. Z dnešního pohledu je sjednaná výše úroku a jeho zajištění nevýhodná. Město musí proto využít všech dostupných prostředků finančního trhu ke snížení úrokové sazby tak, aby odpovídala běžné úrokové míře v daném čase. Město musí 2
sledovat situaci na úvěrovém trhu soustavně a trvale optimalizovat úrokové zatížení. V situaci, kdy je výnos z umořovacího fondu nižší než úrok z dluhopisu, je pro město výhodnější průběžné splácení jistiny, a tudíž průběžné snižování plateb za úroky. To bude důležitý ukazatel případného nového úvěrového nástroje. Město musí dobu svého předlužení zkrátit na co nejkratší dobu. Dosud předpokládaný rok 2025, kdy by měla být splacena polovina dluhu, tj. 1 miliarda, je nutno brát jako krajní. Město musí příjmy získané nad rámec ročního rozpočtu převádět na úhradu jistiny a dosáhnout jejího snížení dříve než v roce 2025. V souvislosti s vydanými dluhopisy v roce 2010 město poskytlo do zástavy téměř veškerý svůj nemovitý majetek. Tím se město zbavilo možnosti nejen s majetkem plnohodnotně nakládat, ale i získávat dotace na jeho opravy a zhodnocování. Proto musí být dalším povinným ukazatelem nového úvěrového nástroje vyvázání majetku města ze zástav a zrušení zástavních práv vůči věřitelům. Nové dluhy budou povoleny jen na předfinancování dotovaných projektů a krátkodobě návratných investic.
2.4.
Budeme pečovat o veřejný prostor
Klíčovou osobou v péči o veřejný prostor je hlavní architekt a jemu podřízené pracoviště. Hlavní architekt bude mít k dispozici odborný poradní orgán, složený z nezávislých odborníků. Kompetencemi hlavního architekta a jeho pracoviště budou zejména příprava a kontrola: dlouhodobých urbanistických strategií a akčních plánů, koncepce využití jednotlivých městských prostranství v rámci širších městských celků, plánu vytváření a rozšiřování infrastruktury ve veřejném prostoru, studie zeleně ve městě, podkladů k rozhodování zastupitelstva v procesu tvorby nebo změn územního plánu, architektonických soutěží pro řešení významných veřejných prostor. Hlavní architekt bude také poskytovat informační a poradenský servis občanům a organizacím. Při zvelebování veřejného prostoru bude město spolupracovat s Fakultou architektury TUL na základě řádně uzavřené smlouvy o spolupráci. Smyslem spolupráce bude v rámci studijních programů získání neotřelých a současně kvalitních studií, projektů a návrhů ke konkrétním stavbám a místům. Cílem také bude získávání podnětů k novým projektům. Budoucí architekti a urbanisté dostanou také možnost absolvovat v útvaru hlavního architekta praxe nebo stáže. Při plánování veřejného prostoru bude město úzce spolupracovat s veřejností, zejména s občany, kteří v dané lokalitě žijí nebo pracují, s neziskovými organizacemi, veřejnými institucemi a obchodními společnostmi. Využijí se při tom osvědčené nebo i nové postupy plánování veřejného prostoru. Město vytvoří příznivé podmínky a nastaví pravidla pro lepší využívání veřejných prostranství. Náměstí a ulice ožijí vystoupeními pouličních divadel, veřejnými hudebními produkcemi, jarmarky a trhy. V létě bude v centru města navíc stálá letní scéna.
2.5.
Všechny děti mají právo na kvalitní školu nebo školku
Všichni rodiče mají právo posílat své děti do základní školy nebo mateřské školky v místě svého bydliště (tj. ve své spádové oblasti), aniž by měli pocit, že ta jejich škola nebo školka je horší než jinde. Děti mají právo na školní budovu v dobrém technickém stavu, s tělocvičnou, hřištěm, odbornými učebnami a dobrým vybavením učebními pomůckami, aniž by kvůli tomu museli cestovat přes celé město za školou lepší. Úkolem základní školy není soutěžit s jinými školami o děti z jiných spádových oblastí, nýbrž poskytovat kvalitní vzdělání. Sounáležitost školy s místem, kde žijí její žáci, je podstatným ukazatelem její kvality a tamního veřejného prostoru. Město proto bude podporovat aktivity posilující komunitní roli libereckých základních škol. Rozdělovaní peněz na provoz, opravy, investice a vybavení škol musí být spravedlivé. Město musí mít proto detailní přehled těchto potřeb, určovat podle objektivních kritérií jejich pořadí a dlouhodobě plánovat zdroje na jejich financování. Za tím účelem město stanoví standard technického stavu budov a vybavení učebními pomůckami. Ten budou muset mít všechny školy a školky. V zájmu toho se musí vytvořit partnerský vztah mezi městem a školami a současně mezi školami navzájem. V takovém prostředí bude moci město koordinovat sdílení služeb jednoho dodavatele více školami, 3
např. služby IT, nebo zajistit, aby školy, které k sobě mají blízko, mohly sdílet své vybavení. Důležitým zdrojem financování technického zázemí škol jsou a i nadále budou evropské prostředky. Jejich získávání je však činností, která školy kvůli její administrativní náročnosti velmi zatěžuje. Učitelé mají učit a ne se prodírat houštinami složitých dotačních předpisů. Bude úkolem města určit v úzké spolupráci s jednotlivými školami a širší odbornou veřejností priority čerpání evropských dotací a zajistit jejich administraci vytvořením projektového týmu specializovaného na dotační programy pro vzdělávání. Tím i menší či méně zkušené školy získají finanční zdroje na svůj rozvoj. Velkým problémem je kapacita škol. Podle demografických dat ČSÚ poroste počet dětí na základních školách až do roku 2019. Této vlně na školách základních předchází vlna na školách mateřských. Tam, kde to bude možné, proto bude muset dojít k propojení obou typů škol a sdílení kapacit. Dalším opatřením musí být vytvoření tříd ve stávajících školách nebo vybudování či nalezení prostor v blízkosti těch škol, kde po opadnutí vlny bude možné jejich další využití. Město také musí podporovat vznik podnikových školek a dětských skupin. Kvalitu škol určují i školní vzdělávací programy. Zde je škola suverén a město má jen nepřímý vliv. Přesto bude město prosazovat, aby si ani zde školy nekonkurovaly a aby přitom současně byly jejich vzdělávací programy kvalitní a přitažlivé. Nesmíme dopustit, aby mezi základními školami vznikaly velké rozdíly v kvalitě poskytovaného vzdělání. Klíčem zde bude opět partnerství města a škol a vůle ke koordinaci školních vzdělávacích programů.
2.6.
Společensky znevýhodnění občané jsou spoluobčané
Základním nástrojem města pro efektivní řízení při poskytování sociálních služeb je kvalitní komunitní plán. Ten musí být konkrétní a musí jasně stanovit okruh a objem sociálních služeb, za jejichž poskytování nese město přímou odpovědnost. Poskytování těchto služeb město zajistí buď svými, nebo externími organizacemi. Komunitní plán zároveň stanoví okruh a objem sociálních služeb, za jejichž poskytování převezmou odpovědnost organizace registrované k sociálním službám a město je podpoří dotacemi nebo jinou formou spolupráce. Nezbytná bude spolupráce s Liberecký krajem, který od státu převzal odpovědnost za financování této oblasti. Podpora jednotlivých služeb poskytovaná městem musí být navázaná na základní síť služeb Libereckého kraje. Sociální služby jsou vysoce odborná, náročná, zodpovědná a státem přísně regulovaná činnost, město proto bude spoléhat zejména na zkušené a prověřené poskytovatele, kteří sociální služby poskytují dlouhodobě. U všech budoucích rekonstrukcí či změn administrativních postupů se vždy tělesně znevýhodněným lidem zajistí plnohodnotný přístup k informacím, kulturním či sportovním zážitkům, ke vzdělávání a ke společenskému vyžití. Kromě toho bude město všemi možnými formami zjišťovat a registrovat místa, která tyto podmínky nesplňují, a bude je průběžně napravovat. Město dokončí a bude dále rozvíjet systém prostupného bydlení, který umožní vymanit se z dlouhodobého bydlení na komerčních ubytovnách. Přitom bude pružně reagovat na legislativní a celospolečenské změny v oblasti sociálního bydlení a vládní koncepce řešení bezdomovectví.
2.7.
S Libereckým krajem ruku v ruce
Město nese plnou tíhu řady veřejných služeb (např. ZOO, botanická zahrada, divadla, kojenecký ústav Sluníčko) s přesahem na celý Liberecký kraj a obráceně Liberecký kraj poskytuje veřejné služby, které ve větší míře využívají občané Liberce (např. krajská knihovna, dětský dům Větrník). Město proto dokončí jednání s krajem o uzavření memoranda, ve kterém se k jednotlivým službám a organizacím, které je zajišťují sjednají konkrétní formy spoluúčasti nebo spolupráce, včetně právního, organizačního a finančního uspořádání. V úvahu k dalšímu jednání s Libereckým krajem připadají tyto možné formy: změna právní formy poskytovatele veřejné služby na ústav (dříve obecně prospěšná společnost) se dvěma zakladateli (město a kraj). Zakladatelé se budou společně podílet na financování a na řízení prostřednictvím správní rady. Údržbu a opravy nemovitostí zajistí vždy jejich vlastník (město nebo kraj). Tato forma se dá uplatnit pro Divadlo F.X.Š., Naivní divadlo, Zoologickou zahradu a Botanickou zahradu; dohoda o pravidelném poskytování provozní dotace druhým z partnerů nebo jiném způsobu spolufinancování. Tato forma se dá uplatnit pro Krajskou vědeckou knihovnu, Oblastní galerii, Severočeské muzeum a domy seniorů v Liberci; 4
převzetí krajské organizace městem a obráceně. Tento způsob je možný pro Dům dětí a mládeže Větrník (dnes kraj) a Dětské centrum SLUNÍČKO (dnes město), musí mu však předcházet posouzení ekonomických dopadů vyplývajících ze změny zřizovatele; zachování současného stavu. To se bude týkat středních, základních a mateřských škol, Domova mládeže Zeyerova, areálu Městského stadionu a Sportovní haly, plaveckého bazénu a zřejmě i Sportovního areálu Ještěd. Město a kraj budou koordinovat podporu neziskových organizací. Vytvoří pracovní skupinu, která zhodnotí dotační programy a jiné formy podpory, jejich příjemce a finanční výši podpory města a kraje. Výsledkem bude dohoda mezi městem a krajem o koordinovaném postupu s vymezením dotačních programů a jiných podpor.
2.8.
Územní plán musí být schválen
Schvalování územního plánu je v předposlední z mnoha fází jeho tvorby a schvalování. Na nový územní plán čekají všichni: občané, firmy, stát i město samotné. Jeho neexistence brzdí rozvoj města. Při tvorbě územního plánu měla veřejnost řadu zákonem předepsaných možností, jak se o chystaných změnách informovat, podávat připomínky a námitky a také právo na jejich řádné vyřízení. Přesto je nutno připustit, že nový územní plán obsahuje dílčí nespravedlnosti či nevhodné určení způsobu využití toho kterého území. Na vině může být jak dlouhá doba přípravy územního plánu, tak i osobní zájmy na zhodnocení spekulativně nabytého majetku. Navzdory tomu je v zájmu celého města uzemní plán i s jeho nedostatky schválit, než aby se celý proces vrátil na začátek s vyhlídkou nové mnohaleté anabáze. Situace pro všechny stavebníky ve městě se tím odblokuje, přičemž nevhodně zvolená řešení, která nový územní plán obsahuje, nebo potřeba nových velkých investic (např. teplárna nebo nemocnice) se upraví následně zpracováním a schválením jeho změn.
3. Další problémy, s kterými pohneme 3.1.
Kultura ve městě
Město připraví střednědobý program rozvoje kultury, na který budou navazovat pravidelné roční plány. Program bude garantovat činnost městských kulturních organizací ve stávajícím rozsahu a vytvářet podmínky pro jejich další rozvoj. Garance bude zahrnovat minimální výši finanční podpory na provoz i vybavení a zajišťování oprav a rekonstrukce budov. Program dále stanoví okruh kulturních spolků a kulturních akcí, které město podpoří přímými dotacemi i garantovanou minimální výší příspěvku pro grantová řízení. Město bude systematicky spolupracovat s městskými kulturními organizacemi, s kulturními spolky a organizátory kulturních akcí, s Libereckým krajem, se sousedními městy, dalšími městy v ČR i v zahraničí, zejména se sousedy z Polska a Německa. Město bude spolupracovat také s Národním památkovým ústavem. Město bude podporovat vznik nových pravidelně se opakujících kulturních akcí s cílem dát v Liberci vzniknout jedinečné tradiční kulturní akci. Město se dále zapojí do putovních kulturních festivalů jako jedno z měst v roli účastníka nebo organizátora. Kultura se stane součástí veřejného prostoru. Stanoví jednoduchá pravidla pro využití veřejných prostranství a budov pro kulturní účely. Město bude propagovat kulturní akce ve městě na webech města, kraje, liberecmebavi.cz, facebooku, v MHD a u dalších dopravců, v okolních obcích a městech vkládáním kulturní nabídky do jejich místních zpravodajů a také u zahraničních sousedů. Bude prosazovat vzájemnou propagaci jednotlivých kulturních organizací (tzv. siťování). Přibudou další místa pro instalaci propagačních ploch podobných kvádru v Moskevské ulici. Město bude svým občanům pravidelně nabízet informace o kulturních akcích do mailových schránek, přes facebook či mobilní telefony. Kultura se stane součástí nabídky aktérů v cestovním ruchu.
3.2.
Konec nemocnice ve vilkách
Krajská nemocnice Liberec určuje kvalitu života nemocných a jejich blízkých v Libereckém kraji. Nemocnice je dnes roztroušena do řady nevyhovujících objektů a kvůli tomu hrozí odebrání některých špičkových specializovaných pracovišť a tím i snížení kvality zdravotní péče ve městě. To nesmí město dopustit. Umístěním svých budov a pavilónů i svým 5
provozem je nemocnice také nedílnou součástí veřejného prostoru města. Nemocnice je současně největším zaměstnavatelem v Liberci a pracují v ní převážně občané Liberce. Proto musí mít město svoji jasnou představu a i v pozici minoritního akcionáře zásadní vliv na připravovanou modernizaci nemocnice a úroveň v ní poskytovaných zdravotních služeb. Město se musí jako rovnocenný partner podílet na přípravě možných variant modernizace a výběru nejlepší z nich. V souladu s přijatou variantou modernizace nemocnice město změní územní plán, bude se podílet na plánování a řízení dotačních titulů a přizpůsobí infrastrukturu města. Město je sice v těžké finanční situaci, přesto musí být do budoucna připraveno krýt i některé dílčí náklady spojené s modernizací nemocnice.
3.3.
Městská policie a bezpečnost
Základním úkolem městské policie je podle zákona o obecní policii zabezpečování veřejného pořádku. Její pravomoc musí směřovat nejenom proti těm, kteří špatně parkují, nýbrž rovnocenně i proti těm, kdo neoprávněně či dokonce nebezpečně zabírají veřejná prostranství nebo těm, kdo poškozují městský majetek nebo jej neudržují, jak by měli. Městská policie přispívá také k bezpečnosti lidí a majetku. Strážníci musí mít oči všude a současně musí být vidět všude. Správnou cestou je zřizování služeben a na ně navázaných okrsků městské policie přímo v městských částech. Proto musí město a městská policie v tomto trendu pokračovat a rozšířit dnešních 11 okrsků městské policie, které mají své služebny ve Františkově, Rochlici, Pavlovicích a na Králově Háji, i do dalších částí města.
3.4.
Městská zeleň
Město musí mít studii městské zeleně a dlouhodobou představu jejího udržování a vzhledu. Liberec disponuje přírodou, kterou ne vždy vhodně využívá. Městské parky často nemají jasný účel, nejsou udržovány a rozvíjeny. Nesleduje se, v jakém stavu se dřeviny nacházejí, a dřeviny se ani nedoplňují. Město nemá vyřešeny ani biokoridory a rozlevové plochy. To se musí změnit. Existující městská zeleň bude udržována. Za údržbu veřejné zeleně musí odpovídat město. Za zeleň na soukromých pozemcích, zejména za tu, která je veřejně přístupná, musí odpovídat vlastníci. Město podpoří a bude vytvářet podmínky ke každé aktivitě občanů, kteří se budou chtít podílet na údržbě zeleně v místě, kde žijí. Nedílnou součástí veřejné zeleně je fenomén města - Liberecká přehrada. Málokteré město má přehradu téměř v centu města a snadno dostupnou ze všech směrů. Ve spolupráci s Povodím Labe dokončí město návrh řešení úpravy vlastní nádrže a jejího okolí, aby vznikl důstojný prostor k rekreaci a ke sportování pro všechny - od nejmenších po seniory. Vzrostlá nelesní zeleň bude chráněna a systematicky doplňována. Její případná likvidace bude doprovázena novou výsadbou odpovídající té původní. Zároveň budou odborně likvidovány invazní druhy rostlin v režii vlastníků dotčených pozemků. Pod gescí hlavního architekta provede město odborné vyhodnocení a projektovou přípravu biokoridorů a navržené prvky nebo jejich části bude realizovat. Při rozvoji městské zeleně bude město v územních studiích a dalších územně plánovacích dokumentech sledovat ukazatel ploch veřejné zeleně, aby na jednoho obyvatele v dané lokalitě připadalo alespoň 5 m2.
3.5.
Cestovní ruch
Město bude koordinovat přípravu společné nabídky atraktivních libereckých míst a akcí z veřejné i soukromé sféry. Bude pokračovat a dále prohloubí spolupráci s partnery v Německu a Polsku, s partnerskými městy i městy a obcemi širšího regionu. Město bude spolupracovat s tzv. incomingovými agenturami s cílem pořádání kongresů a jiných významných akcí Liberci. Bude spolupracovat i se zahraničními cestovními kancelářemi a organizacemi cestovního ruchu (např. Czechtourism), aby se Liberec dostal do povědomí a stal se významnou turistickou destinací. Město výrazně zlepší turistickou nabídku a služby pro turisty. K získání a udržení turistů ve městě je nutné vytipovat zdrojové oblasti možných turistů (Německo, Polsko, ČR) a prezentovat se v nich pestrou nabídkou pro individuální turisty, rodiny s dětmi, seniory nebo hendikepované (tématické trasy, výlety). Dále se musí udržet a podporovat stávající akce, které na sebe vážou zájem turistů jako jsou např. Dny evropského dědictví Liberec, Benátská noc, Oslavy Ještědu, Gastrotour nebo Mizuno Run Tour. Důležité bude rozšíření nabídky průvodcovských služeb, včetně využití dobrovolníků, oživení centra města novými kulturními akcemi pod širým nebem, zavedení turistického pasu nebo společné vstupenky. 6
Město vyhradí výstupní a nástupní zastávku pro zájezdové autobusy v centru města a vytvoří sběrné parkoviště s návazností na MHD. Město se bude prezentovat v Česku i v zahraničí jako město kultury a sportu. Propagace města bude probíhat samostatně i jako součást propagace Libereckého kraje, Jizerských hor a Euroregionu Nisa. Bude vydán soubor informačních materiálů jednotného grafického charakteru a bude zajištěna jejich efektivní distribuce, včetně propagace v MHD a ve vozech dalších dopravců, např. Studentagency nebo České dráhy. Stejný grafický styl ponesou tiskoviny, web, FB, případně aplikace pro telefony a další technické prostředky. Efektivně budou využívána média. Liberec se bude zúčastňovat veletrhů cestovního ruchu v tuzemsku i zahraničí.
3.6. 3.6.1.
Městská doprava bez kolapsů Městská doprava bez kolapsů
Bez efektivně fungující hromadné dopravy se město utopí v záplavě aut. V posledních letech byl významně omlazen vozový park, více autobusů i tramvají je nízkopodlažních. Cena za to je ale vysoká a kritizovaná - jak cena jízdného, tak i dotace z městského rozpočtu. I přes mnohá zlepšení musí město a DPMLJ, a.s. i nadále hledat cesty k nalezení rovnováhy mezi co nejnižší cenou a současně co nejvyšší kvalitou hromadné dopravy. Kalkulace ceny za ujetý kilometr musí být průhledná a srovnatelná s jinými městy obdobné velikosti a charakteru. Město musí mít pod přímou kontrolou nákladovou cenu jízdného. Zajišťování hromadné dopravy prostřednictvím smluvních přepravců bude možné, jen když se prokáže, že je to ekonomicky výhodnější. Významným kritériem kvality je dopravní čas. Ten je často výrazně delší oproti jízdě autem či dokonce jízdě na kole. Je tomu tak proto, že síť veřejné dopravy je koncipována s dopravním uzlem ve Fügnerově ulici, ačkoli zdaleka ne všichni cestující směřují do centra. Pro mnohé z nich by okružní linky byly velkou časovou i finanční úsporou. To že cestující bude moct jet autobusem kratší cestu, sníží i jeho přeplněnost. Ke zlepšení jízdních řádů pomůže jejich připomínkování cestujícími pomocí webové aplikace. Město musí spolu s DPMLJ, a.s. i nadále obnovovat vozový park a dosáhnout 90 % najetých kilometrů bezbariérovými vozidly. 3.6.2.
Dopravní informační systém
V době rozvoje informačních technologií musí mít město moderní dopravní informační systém. Ten bude optimalizovat průjezdnost křižovatek, předávat řidičům informace o situaci v dopravou zatížených místech a také informace o možnostech parkování. 3.6.3.
Cyklodoprava a sdílení aut
Liberec sice neleží v rovině, přesto na kole jezdí denně do práce či do školy hodně Liberečanů. Město má díky úsilí odborníků na radnici již několik let zpracovaný generel cyklistické dopravy. Jsou zmapované dopravní proudy, vytipované varianty vedení cyklostezek. Město musí tento generel postupně realizovat. V prvé řadě půjde o dotažení cyklostezky podél Nisy či povolení jezdit v jednosměrkách na kole v obou směrech, vymezení cyklopruhů na rekonstruovaných komunikacích, omezení podélného stání ve prospěch cyklostezek. Bezpečné pruhy pro cyklisty jsou prospěšné i pro řidiče aut. Vhodnou formou podpoří město i nově vznikající systémy sdílení aut více uživateli.
3.7.
Ještědský lyžařský areál
Lyžařský areál v bezprostřední blízkosti města, k němuž se lidé mohou pohodlně dostat hromadnou dopravou, je jedinečný a bude pro tento účel příměstského lyžování zachován. Budou proto vytvořeny podmínky, které zájemcům zjednoduší lyžování i během pracovního týdne. Budou také zvýhodněny ceny jízdného ve všední dny. Liberecké školy budou využívat areál k lyžařským kurzům s možností půjčování lyžařského vybavení. Přepravní kapacita lanovek a vleků převyšuje kapacitu sjezdovek, proto město rozšíří sjezdovky tak, aby se tato bilance vyrovnala. Doprovodné služby, zejména půjčovny, úschovny nebo šatny, bude provozovat přímo provozovatel areálu městská společnost Sportovní areál Ještěd, a.s. 7
3.8.
Liebigův palác
Objekt bývalé galerie musí zůstat v majetku města. Budova bude využita převážně pro veřejné účely. Její rozsah umožňuje víceúčelové využití. V úvahu připadají výstavní činnost a komunitnímu centrum. Část prostor bude pronajata ke komerčním účelům, odpovídajícím charakteru budovy. Finanční prostředky na rekonstrukci musí město získat z dotačních zdrojů. Na rekonstrukci a přebudování celého areálu objektu bude vypsána architektonická soutěž nebo bude zakázka zadána přímo Fakultě architektury TUL.
3.9.
Řízení městských společností
K poskytování veřejných služeb nebo služeb pro magistrát založilo město šest obchodních společností se 100% nebo téměř 100% účastí města Technické služby města Liberce, a. s., Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s. (podíl přes 99 %), Sportovní areál Ještěd, a.s., Liberecká IS, a.s., Sportovní areál Liberec, s.r.o. a Sportovní areál fotbal, a.s. Obchodní společnosti nejsou pro poskytování veřejných služeb optimálním nástrojem, neboť město nemá přímý vliv na jejich řízení. Na druhou stranu obchodní společnosti umožňují manažerský způsob řízení, takže nejsou svazovány předpisy a omezeními, jimiž jsou vázány příspěvkové organizace. Město zavede nový model obsazování a kompetencí orgánů společností. Představenstvo společnosti, které je statutárním orgánem, bude jmenováno dozorčí radou společnosti, nikoliv radou města, jak je tomu v současnosti. Členy představenstva budou ředitel společnosti a další profesionálové z managementu společnosti. Dozorčí radu pak budou tvořit primátor nebo jím nominovaný člen rady, dále příslušný náměstek primátora mající příslušnou oblast ve své gesci a vedoucí věcně příslušného odboru. Další členy nominuje zastupitelstvo města z řad svých členů a rada města z řad odborné veřejnosti. Dozorčí rada, tím že bude jmenovat a odvolávat členy představenstva, bude mít nad společností přímou kontrolu. Její pravomoci nebudou pouze kontrolní. Dozorčí rada bude rovněž schvalovat obchodní transakce přesahující určitou, předem danou částku, a bude se podílet i na přijímání strategických rozhodnutí. V případě DPMLJ, a.s. (dopravní podnik) musí být tento model odsouhlasen minoritním akcionářem statutárním městem Jablonec nad Nisou.
3.10. Odpadové hospodářství Město využívá služeb společnosti A.S.A, a to bez aktuální analýzy výhodnosti tohoto vztahu z pohledu kvality poskytovaných služeb a finančních výdajů města. V souvislosti s ukončením smlouvy s A.S.A. se tato analýza provede a na jejím podkladě se rozhodne o zpracování zadávací dokumentace k nové veřejné zakázce, včetně zohlednění ekologického přístupu k odpadu.
8
