V korytě Mastníku ležel mrtvý muž policejní mluvčí Monika Schindlová

Reklama v Kraji již od 10 Kč/cm2 (bez DPH) Tel.: 774 822 213 Číslo 5/Ročník 26

4/2/2015

www.sedlcansky-kraj.cz

Cena 15 Kč

E-mail: [email protected]

Zvýšení Školáci dostali nájmů se pololetní vysvědčení podnikatelé letos bát nemusí SEDLČANY Zvýšení nájmů

V korytě Mastníku ležel mrtvý muž policejní mluvčí Monika Schindlová. -js-

Pokračování na straně 2

Veronika Suchanová z 1. Základní školy Sedlčany měla ze svého prvního vysvědčení velkou radost. Foto: Jaromír Hes

7DQNXMWH1216723VDPRREVOXçQď

QRYďRWHYĢHQiVDPRREVOXçQiĀHUSDFtVWDQLFH.05DFLQJ2LO YDUHiOXP\FtKRFHQWUDY6HGOĀDQHFK ICK

OV

KŇ Á

CÍRKVIČSKÁ

MLÉKÁRNA

SMĚR HAVLÍČKOVA

KLOV

NEVE

SEDLČANY Šok zažili kolemjdoucí, kteří ve čtvrtek 29. ledna kolem půl čtvrté odpoledne našli v korytě potoka poblíž Sedlčanské kotliny bezvládné tělo. Na místo přivolaní strážníci městské policie zjistili, že zpola v korytě, zpola na břehu ležící člověk nevykazuje známky žádných životních funkcí. Dle našich informací šlo o třiašedesátiletého občana Sedlčan, který zřejmě sebevraždou (na krku měl uvázanou smyčku) vyřešil svoji svízelnou situaci. Velitel městských strážníků Petr Krch na náš dotaz pouze odpověděl, že totožnost muže policisté znají a že případ si převzala státní policie. „Mohu potvrdit, že byl ve čtvrtek 29. ledna nalezen oběšený muž v Sedlčanech. Cizí zavinění bylo p ře d b ě ž n ě v y l o u če n o . Bližší okolnosti nebudeme s ohledem na pozůstalé zveřejňovat,“ sdělila našemu týdeníku příbramská

podnikatelům provozujícím svou živnost v městských prostorách pro letošní rok nehrozí. Usnesli se na tom koncem ledna sedlčanští radní. Město pronajímá asi sedmdesát nebytových prostor, v nichž je nájemné odstupňováno podle toho, v jaké lokalitě města se prostory nacházejí. Celkem má město z těchto pronájmů příjem do rozpočtu kolem dvou milionů korun ročně. „Ačkoli nám inflační doložka, která je součástí smluv o pronájmu nebytových

NÁMĚSTÍ NÁDR

AŽNÍ

ʇSURYR]QDSODWHEQtNDUW\ ʇPRçQRVWQiNXSXORNiOQtFKNDUHWSURÀUP\ LVRXNURPpRVRE\YSĢtSDGď]iMPXQiV kontaktujte na PDFLN#NPUDFLQJF]

2

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

Poplatky zůstaly stejné jako loni


Výjezd Z loňského roku k sebevraždě už zbylo dvacet jedna není pro záchranáře a půl milionu korun nic neobvyklého SEDLČANY Na svém po-

SEDLEC-PRČICE J e š t ě

dva měsíce mají občané dvojměstí na zaplacení místních poplatků na rok 2015. Pokladna městského úřadu je vybírá do 31. března. Výše poplatků zůstává stejná jako v loňském roce. Místní poplatek za odvoz domovního odpadu je stanovený na šest set korun za dospělou trvale hlášenou osobu, čtyři sta korun za dítě do šestnácti let a pro studenty do šestadvaceti let. Šest set korun zaplatí majitelé rekreačních staveb a nemovitostí, v nichž není k pobytu nikdo trvale hlášený. Za psa v osadách zaplatí jeho majitelé osmdesát korun, v Sedlci-Prčici o dvacetikorunu více. Pokud je pes chován v bytovém domě, zaplatí jeho páníček na poplatcích dvě stě padesát korun. -red-

Zvýšení nájmů se podnikatelé letos bát nemusí Dokončení ze strany 1

prostor, umožňuje podle míry inflace částku za nájemné zvedat, pro letošní rok jsme se rozhodli ji ponechat ve výši roku loňského,“ řekl ke stanovisku radních místostarosta Sedlčan Miroslav Hölzel. „Míra inflace byla 0,4 procenta a zvýšení nájmů o odpovídající částku by znamenalo navýšení příjmů města asi o osm tisíc korun.“ To je vzhledem k tomu, že by se k navýšení nájmů vázaly výdaje se zúřadováním této věci, malá částka. „Chceme tímto krokem – nezvyšováním nájmů – také podpořit sedlčanské podnikatele, kteří to v této době nemají vůbec lehké,“ dodal Hölzel. Jana Spálenková

REGION Z Příbrami, Dob-

říše, Březnice, Krásné Hory a ze Sedlčan jsou připraveni každý den, čtyřiadvacet hodin, vyjet na pomoc lidem v ohrožení života. Řeč je o pracovnících Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Sanitní vozy z těchto pěti výjez-

u psychiatrických případů, dvaapadesátkrát byli voláni k člověku, který skončil nebo chtěl skončit svůj život sebevraždou. „Z pohledu laika je toto číslo skutečně vysoké. Rozhodně ne však nejvyšší v kraji. Například na Benešovsku záchranáři vyjížděli k sedmašedesáti

sledním zasedání ve středu 28. ledna projednali sedlčanští radní výsled-

Sedlčanský místostarosta Miroslav Hölzel

Průměrný dojezdový čas záchranky k pacientovi je kolem devíti minut. Ilustrační foto.

dových míst loni vyjížděli na základě tísňového volání k 9 936 událostem. Kdybychom chtěli jejich činnost zprůměrovat, vychází to na sedmadvacet výjezdů denně. „V této statistice však nejsou započítány případy, kdy záchranáři například jedou kolem nehody, zastaví a poskytnou jejím účastníkům pomoc,“ vysvětluje mluvčí středočeské záchranky Petra Effenbergerová. Celkově bylo v roce 2014 ošetřeno 9 554 pacientů. „Toto číslo je menší než počet výjezdů, protože k některým pacientům vyjížděli záchranáři opakovaně,“ upřesňuje. Z těchto takřka deset tisíc výjezdů jich bylo 1 151 k úrazům, způsobených nejen při dopravních nehodách. Největší počet – 4 539 výjezdů náleží do kolonky somatických (tělesných) onemocnění. Čt yřistačt yřicetkrát záchranář i zasahovali

sebevraždám nebo sebev ra že d n ý m p o ku s ů m , “ říká Effenbergerová. Na Příbramsku působí v čase prázdnin i vodní záchranná služba na Slapské přehradě, která v minulém roce ošetřila šedesát dva pacientů. Co se týče resuscitací, může se Středočeská záchranná služba pochlubit zhruba čtyřicetiprocentní úspěšností. „Nadále se zkracuje průměrný dojezdový čas záchranné služby, který se dlouhodobě pohybuje na hranici devíti minut. Pouze v jednom procentu případů nedokázali středočeští záchranáři splnit legislativou určený dojezdový čas dvaceti minut,“ doplňuje mluvčí a upozorňuje, že tento ukazatel je pozitivně ovlivněn využitím nových technologií v operačním středisku a aktualizací map v GPS navigacích ve vozidlech. Jana Spálenková

ky hospodaření města za uplynulý rok. Konečný účet dopadl nad očekávání dobře – s přebytkem dvacet jedna a půl milionu korun. „V loňském roce činily příjmy částku kolem čtyř set dvaceti tří milionů korun, výdaje částku kolem čtyř set jednoho a půl milionu korun. Přebytek vznikl na základě vyšších

daňových příjmů města, než se původně očekávalo, a také nevyčerpanými financemi z některých pro rok 2014 původně plánovaných investičních akcí,“ vysvětlil místostarosta města Miroslav Hölzel. Na výši přebytku „mají podíl“ i technické služby. „Ze strany Sedlčanských technických služeb došlo v loňském roce rovněž k nižšímu čerpání financí z rozpočtu města, a to vzhledem k mírné zimě jak z počátku, tak ke konci roku. Úspora vznikla i ve vlastní správě a vnitřním chodu městského úřadu,“ dodal místostarosta. -red-

Někteří senioři mohou požádat o zmírnění poplatku za odpady SEDLČANY Od roku 2013, kdy se změnil systém úhrad za svoz komunálního odpadu, mohou důchodci, kteří osaměle žijí v rodinném domku, podat do rady města

Nejnovější technologie Motorola PMP430 bez potřeby přímé viditelnosti - rychlost až 50 Mbps - špičkové technologie Motorola - ceny od 244 Kč - telefon bez paušálu - zřízení od 1 Kč Kontakt pro oblast Sedlčany: prodejna DATin, Tyršova 138, proti nemocnici Sedlčany Tel.: 326 539 400, 604 422 078, [email protected], www.datin.cz

žádost o zmírnění tohoto poplatku. Loni možnosti ušetřit využilo kolem sedmdesáti občanů města a okolních osad, ke konci ledna radní schválili už třicet devět žádostí. Například pokud senior využije svoz jedenkrát za čtrnáct dní, zaplatí tisíc šest set korun na rok. Pokud zažádá radu města o osmi set korunový příspěvek, vyjde ho svoz odpadu na polovinu určené částky. Žádost a čestné prohlášení o osobní situaci a pravdivosti údajů je k dispozici na sociálním odboru městského úřadu. O zmírnění poplatku lze požádat i během roku. -red-

ZPRAVODAJSTVÍ


strana

3

Třeskutý mráz zatím neudeřil SVATÝ JAN U SEDLČAN Amatérská meteostanice Miroslava Votruby zaznamenala v prvním měsíci letošního

roku pouze jeden ledový den, tedy den kdy se teplota držela celých čtyřiadvacet hodin pod bodem mrazu.

„Nejnižší teplotu – minus 4 ˚C zaznamenala meteostanice 31. ledna krátce před půlnocí. Naopak nejvyšší

teplotu 13,3 ˚C naměřila 10. ledna deset minut před čtrnáctou hodinou,“ uvedl Miroslav Votruba. Za celý

leden spadlo 18,9 milimetrů srážek, nejvíce – 4,8 mm – 10. ledna. Dešťových dnů bylo třináct. -red-

Zabezpečovací zařízení, kamerové systémy, přístupové systémy. E-mail: [email protected], tel.: 603 504 097

Veřejné svícení Prioritou je přivaděč, investice v Sedlčanech? Takřka jdou ale i do dalších oblastí za milion korun! SEDLČANY Na cestu v noci

Sedlčaňákům svítí takřka šest set padesát svítidel, které pokrývají sto procent zastavěného území. Současný stav počtu světelných bodů veřejného osvětlení je pova-

ku (424 kusů), metal halogenidovou (deset kusů), zářivku (150 kusů), LED (10 kusů). Generální oprava osvětlení uskutečněná nebyla, dochází pouze k dílčím každoročním opravám. Ve-

SEDLČANY Referent odboru investic Městského úřadu v Sedlčanech Tomáš Langer zrekapituloval, jaké investiční akce jsou v přípravě či v realizaci z loňského roku a které budou dokončeny v roce letošním. Od 17. února 2014 pokračují práce na výstavbě vodovodního přivaděče na dvaatřicetikilometrovém úseku mezi Benešovem a Sedlčany. „Smluvní cena za realizaci včetně rezervy a DPH je 459 961 419 korun. Tato stavba by měla být dokončena 17. září letošního roku,“ uvedl. Dalším projektem, jehož realizaci město od března

nu a skončit v červenci. S firmou Výtahy Schmitt + sohn s.r.o. je uzavřena

Vodojem nad Voračicemi roste. Postup prací mohou každodenně sledovat řidiči, projíždějící jen několik metrů od staveniště po silnici I/18.

smlouva na výměnu tří výtahů v nemocnici a poliklinice za cenu 2 069 000 korun včetně DPH. Jeden výtah byl vyměněn v roce 2014 a zbývá

Světelných bodů je v Sedlčanech dostatek. Fotografie z ulice U Kulturního domu

žován za dostačující. Vyplývá to z odpovědi referenta Odboru investic MěÚ Sedlčany Tomáše Langera na vyžádané poskytnutí informace firmou Strategy one a.s. Sloupů veřejného osvětlení je pět set padesát. Dvě stě padesát z nich není starší pěti let, před šesti až deseti lety jich bylo instalováno sto, před jedenácti až dvaceti lety sto padesát a jedenadvacet a více let jich slouží padesátka. Většina svítících bodů veřejného osvětlení ve městě obsahuje sodíkovou výboj-

řejné osvětlení je zapínáno časovým spínačem a soumrakovým čidlem. V loňském roce spotřebovalo 795 MWh elektrické energie. „Roční náklady na spotřebu elektrické energie za veřejné osvětlení činily za rok 2014 částku 915 341 korun,“ uvedl Tomáš Langer. Další jeden milion tři sta tisíc sto šedesát šest korun padl na správu a údržbu a investice do veřejného osvětlení. Pro město Sedlčany jej spravují Sedlčanské technické služby. Jana Spálenková

Na přivaděči mezi Vojkovem a Voračicemi se pracovalo také v pátek 23. ledna odpoledne.

čeká, je zateplení a výměna oken budovy městské knihovny. Smluvní cena za realizaci zakázky je 2 109 761 korun včetně daně. Práce by měly začít v břez-

za cenu 1 558 238 Kč vč. DPH. V současné době jsou firmou S-B s.r.o. opravovány

vyměnit dva osobní výtahy za cenu 1 375 800 korun včetně DPH. Do března by měla být drtičem dovybavena kompostárna v Kosově Hoře, a to

šatny na městském stadionu Tatran. Dle smlouvy o dílo je cena realizace 1 487 339 korun bez DPH a termín dokončení je 28. února. „Výběrové řízení bylo také zahájeno na dopravní úpravu lokality Na Potůčku v Sedlčanech,“ dodal Tomáš Langer. Radní města odsouhlasili ve středu 28. ledna výsledky jednání hodnotící komise, která porovnávala nabídky, které byly podány do výběrového řízení na výstavbu komunikace k firmě Balínek Trade v Oříkově. Nejvýhodnější nabídku v konkurenci celkem sedmi uchazečů podala benešovská firma BES, a to v hodnotě 3 860 000 korun včetně DPH. „V únoru by měla být s touto firmou podepsána smlouva, v březnu by měly být zahájeny práce na budování komunikace,“ upřesnil sedlčanský místostarosta Miroslav Hölzel. -js-

4

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

MAKLÉŘ RADÍ

Exklusivita, nebo neexklusivita? Pojďme si říci, co znamenají termíny obsažené v názvu článku: podpisem exklusivní smlouvy se zavazujeme spolupracovat pouze s jednou realitní kanceláří, podpisem ne-exklusivní není počet nijak omezen. Otázka by mohla znít i jinak: chceme prodat, nebo prodávat? Pokud naším cílem je prodat nemovitost, a to v nejkratším možném čase a za nejvyšší cenu, pak doporučuji zvolit jednoho solidního partnera a s tímto podepsat exklusivní smlouvu. Rozšířenou je domněnka, že čím víc kanceláří přizvu k prodeji, tím dříve bude uskutečněn. Praxe však ukazuje, že nemovitost nabízená více kancelářemi působí na kupující nedůvěryhodně, neboť většina lidí si položí otázku „Co je tu za problém, že to musí nabízet tolik realitek?“ Je tedy zřejmé, že výsledný efekt je opačný a prodejnost nemovitosti se snižuje. Další nevýhodou ne-exklusivity jsou omezené možnosti propagace – makléř nebude investovat do propagace víc, než je nutné, protože by tím pomáhal své konkurenci. A komu z nás se líbí, když odměnu za naší práci slízne někdo jiný? Pokud zadáme nemovitost více kancelářím v touze rozpoutat konkurenční boj, asi se nám to povede. Obrátí se to ale proti nám, protože jednotlivé kanceláře mají omezené možnosti jak upoutat zákazníka a začnou tak tlačit na cenu v duchu myšlenky „kupte to přes nás, dostanete slevu“. Je prokázáno, že při využití ne-exklusivních smluv a nabízení nemovitosti přes více realitních kanceláří je finální cena pro majitele nemovitosti nižší než u výhradních smluv. Jiří Dráb, realitní makléř – RE/MAX 606 731 978 [email protected] -PR-


Turistovi vstříc. Toulava láká na slevy, využít je mohou i místní REGION Nedávno vzniklý

turistický region Toulava, jehož součástí je i Sedlčansko, rozhodně nespí na vavřínech. Po informačních cedulích, certifikaci výrobků a služeb a video spotu funguje od 1. prosince loňského roku zážitková karta. Zajímavé slevy nabízí na více než padesáti místech Sedlčanska, Sedlecko-Prčicka, Mladovožicka, Táborska, Voticka, Bechyňska a Chýnovska. „Nápadem na vytvoření turistické karty jsme se inspirovali na stáži v Rakousku, kam jsme s toulavskou partou na pár dní vyrazili. Měli jsme tam možnost učit se, jak podpořit cestovní ruch v regionu, který má podobný charakter jako naše Toulava. Až tam nám docházelo, co všechno můžeme turistům nabídnout a že toho opravdu není málo. Turistické karty jsou v České republice i v zahraničí poměrně běžným produktem, celý systém se dá dokonce i jednoduše zakoupit,“ vysvětlila Veronika Havlíková z obecně prospěšné společnosti Toulava a dodává, že „cílem celého projektu bylo, abychom s místními podnikateli, provozovateli památek a dalších atraktivit spojili síly a vyšli turistům, ale i domácím naproti. S Toulavkou jim chceme představit náš region a ukázat jim, co všechno se tu dá navštívit, zažít i ochutnat.“

telům nabízí slevu dvacet procent na mléčné výrobky z kravského i kozího mléka. A slevu padesát procent na nákup v sýrárně pro hosty ubytované na farmě. Při prohlídkách dostanou ti, co vlastní Toulavku, ochutnat dobroty z farmy. „O projektu Toulavky jsem se dozvěděla od organizátorů projektu, kteří mě oslovili. Líbilo se mi,

na webových stránkách Toulavy a také se o nich můžete informovat na místech, na nichž lze Toulavku získat. V Sedlčanech třeba v Regionálním informačním středisku na náměstí T. G. Masaryka v Sedlčanech. Stačí složit vratnou zálohu ve výši sto korun. Při vrácení zálohu obdržíte zpět. Bonusy na slevovou kartičku platí do 30. listopadu a čerpat je u poskytovatelů slev můžete opakovaně.

Stačí jedna do rodiny

Lenka Čápová, majitelka Farmy Čapí letka

že jde o lokální věc, nic celorepublikového. Často jsem řešila, když k nám na farmu přijeli turisté na více dní, jaká místa jim doporučit k návštěvě. Teď dostanou dobré typy na návštěvu partnerů projektu, kde se o ně dobře postarají a navíc jim nabídnou na svoje produkty slevy a bonusy. Také vítám možnost užší spolupráce s ostatními partnery, myslím, že tohle v regionu výrazně chybělo,“ říká Lenka Čápová z Farmy

Toulavka je přenosná, to znamená, že ji můžete půjčit komukoli z rodiny, kamarádů nebo známých. Kromě slev a bonusů může plastová kartička, která se pohodlně vejde do peněženky, sloužit jako e-skipas na Monínec. Ten si v klidu domova nabijete přes internet a vyhnete se tak čekání ve frontě u pokladny v lyžařském areálu. V b rož u rc e , k te ro u k Toulavce získáte, najdete herní plán soutěže o ceny. Stačí v patnácti zážitkových místech Toulavy získat razítko a takto vyplněnou brožurku odevzdat do 7. prosince ve sběrných mís-

Sleva na sýry nebo hodina golfu zdarma? S Toulavkou žádný problém Každý podnikatel nebo společnost poskytující služby v cestovním ruchu do karty poskytl výhodu podle svého uvážení. A tak například ve Skanzenu Vysoký Chlumec získáte při zakoupení jedné plnohodnotné vstupenky po předložení Toulavky druhou vstupenku zdarma. Třeba Farma Čapí letka – ekofarma se zvířaty v Mokřici u Krásné Hory jejím drži-

Toulavka se pohodlně vejde do peněženky, informační brožura do kapsy.

Čapí letka s tím, že největší zájem o kartičku očekává až v turistické sezóně. Další slevy na zážitky, pobyty, občerstvení v restauracích nebo vstupné do muzeí, památek, anebo na rozhledny najdete

tech. Automaticky budete zařazeni do soutěže, v níž vyhrává každý. Pokud pořízení kartičky zvažujete, určitě se vyplatí. Ke konci ledna už ji používalo tisíc pět set lidí. Jana Spálenková

Příbramsko jako Bronx? To už prý neplatí Ve středních Čechách v loňském roce ubylo trestných činů. Policisté jich zaznamenali 31 118, což bylo o 16,7 procenta méně než předloni. Objasněno bylo 42,1 procenta případů, zatímco předloni to bylo 37,6 procenta. Podle náměstka krajského policejního ředitele Michala Mazánka největší pokles kriminality loni zaznamenali policisté na Příbramsku. „V minulých letech bylo Příbramsko označováno jako náš Bronx, ale je pravda, že přibližně čtyři roky zde kriminalita klesá. Je zde daleko větší nasazení policistů v ulicích,“ vysvětlil. Dlouhodobě nejvíce trestných činů v regionu je podle něj na území Prahy-venkov jih, na opačném pólu je pak Rakovnicko. „Samozřejmě to souvisí se členěním, počtem obyvatel a tak dále,“ dodal Mazánek. Pokles kriminality může mít podle ředitele krajské policie Václava Kučery více příčin. Páchání trestné činnosti ovlivňují například klimatické podmínky. Upozornil i na skutečnost, že v předcházejícím období se do statistiky negativně promítla amnestie. Úbytek trestných činů ale připisuje i policejní prevenci. Loni nastal pokles ve všech kategoriích trestné činnosti, přičemž nejvíce ubylo majetkové a násilné kriminality. „Dnes převládají v drtivé většině případů vraždy, v nichž hrají roli osobní vztahy, a na druhém místě by byl potom nějaký majetkový prospěch,“ uvedl Michal Mazánek. -red-

REGION

VÝHODNÉ ÚVĚRY NA BYDLENÍ ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY ZDARMA Martina Pejlová finanční poradce Modré pyramidy tel.: 728 720 130 Nám. T. G. Masaryka 134 (u parkoviště), Sedlčany

ANGLICKO-ČESKÝ KLUB "CIPÍSEK" zve malé zájemce (3 - 6 let) na hravou angličtinu, pobavení při józe. I když už je pololetí, nebojte se k nám připojit, hrajeme si, a tak si pomalu osvojujeme anglický jazyk. Můžeš chodit do jiné školky, i tak přijď třeba jen na jeden den. Budeme se těšit. Info: www. anglicky-klub-sedlcany. webnode.cz tel.: 736 760 864

Tiskárna Macík, s.r.o. Církvičská 290, Sedlčany

přijme do hlavního pracovního poměru

REFERENTA OBCHODNÍHO ODDĚLENÍ Požadujeme: samostatnost, spolehlivost, dobré obchodní, organizační a komunikační schopnosti, ŘP skupiny B. Znalost AJ nebo NJ a praxe v polygrafii výhodou. V případě zájmu zasílejte své životopisy na adresu: [email protected] informace na tel: +420 318 822 324 (pí. Švecová).

přijme

PRACOVNÍKA NA ÚKLID V TISKÁRNĚ jednosměnný provoz Požadujeme: pečlivost, spolehlivost V případě zájmu kontaktuje: pí. Daňkovou: [email protected] informace na tel: +420 318 822 324

 Koupím VARI, TERRA i jiné. Přijedu, platím hotově. Tel.: 604 761 657. 46/15  Prodám pšenici. Tel.: 739 064 770. 47/15  Pronajmu byt 1+1 v Sedlčanech. Volat po 16. hod. Tel.: 607 668 488. 48/15  Prodám staveb. parcelu v Sedlčanech, 2 lokalita za mlékárnou, 1 100 m , vše připravené ke stavbě. Tel: 605 290 340. 49/15  Daruji za odvoz zachovalou ložnici. Tel.: 739 755 117. Volejte 10 - 18 hod. 50/15  Pronajmu zrekonstruovaný byt 2+1 s balkonem na severním sídlišti. Tel.: 606 465 853. 51/15  Prodám byt 2+1 v přízemí, Sedlec - klidné prostředí. Cena dohodou. Tel.: 602 394 776. 52/15  Prodám vozík za osobní automobil 1,2 x 2 m na velkých kolech. Tel.: 732 403 429 volat po 18. hodině. 53/15  Věnuji psa - pes vlčák/dobrman, 5 let, černý, nenáročný, výborný hlídač. Ne

do bytu - zahrada, statek apod. Přispěji na krmení. Tel.: 604 361 050. 54/15  Koupím štěňátko, jen fenečku, do 4 měsíců, jezevčík dlouhosrstý nebo drsnosrstý, nemusí být s PP. Tel.: 720 219 532, 733 542 239, 602 395 167. 55/15  Prodám stavební parcelu v Sedlča2 nech - 937 m vč. všech sítí (zaplaceno). Cena: 800 Kč/m2. Tel.: 604 280 604. 56/15 Prodám auto Seat Toledo 1,9 TD, r. v. 93, karoserie vyvařena antikorem, nové tlumiče a baterie, technická prohlídka do 15. 7. 2015. Cena 20 000 Kč. Tel.: 728 672 683. 57/15 Pronajmu byt 2+1 v Petrovicích. Tel.: 604 793 249. 58/15 Pronajmu garáž u kult. domu v Sedlčanech. Tel.: 602 458 574. 59/15 Pronajmu byt 3+1; 64 m2 v centru Sedlčan - za nemocnicí. Cena 8 000 Kč + el. Tel.: 603 504 097. 60/15

 Prodám obývací stěnu, str. sekačku, rok starou televizi, krásný obraz, dotyk.

lampičku (40, 60, 90 W), sedlč. porcelán. Vše za 600 Kč. Tel.: 731 046 032. 61/15

Přijmu obsluhu stavebních strojů bagry, jeřáby

Čalounictví Sedlčany

Tel: 602 458 603

Opravy čalouněného nábytku a sedadel Po dohodě odvezeme, přivezeme zdarma do 50 km

Tel.: 731 467 392

6

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

Pokud občané nezačnou třídit, zvýší se poplatek za odpady KAMÝK NAD VLTAVOU Za od-

pady zaplatí občané stejně jako loni. Pro každého trvale žijícího občana to znamená pět set korun, pro majitele rekreačních nemovitostí stejnou částku. Cena za svoz popelnice pro podnikatele a firmy v obci je dva a půl tisíce korun plus individuální poplatek za separovaný odpad. Platby za svoz odpadu je možné hradit v pokladně obecního úřadu nebo přes bankovní účet. „V případě, že poplatek nebude uhrazen v řádném termínu, bude k poplatku automaticky připočteno penále ve výši sto korun, posléze dalších dvě stě korun,“ informuje o sankcích pro opozdilce starosta Kamýka nad Vltavou Petr Halada. Poplatek za svoz a likvidaci směsného a separovaného odpadu sice činí

pět set korun,ale náklady na jednoho kamýckého občana v roce 2013 dosáh-

Starosta Kamýka nad Vltavou Petr Halada

ly šesti set šedesáti jedna korun, což znamená, že obec musela na každého občana a rekreační nemovistost doplatit 161 korun. „Pokud opravdu nezačneme odpad správně třídit, bude se muset poplatek za likvidaci odpadů pro rok 2016 zvýšit a ne snížit, o což se dlouhodobě snažíme. Snížení výše poplatku ale bez aktivního přístupu občanů

není možné. Za odvoz a likvidaci separovaných odpadů získává obec finanční prostředky od firem, které produkují obaly a výše získaných finančních prostředků plně pokrývá náklady na odvoz a likvidaci tříděného odpadu, ale velmi drahé je odvezení a uložení směsného odpadu. Od roku 2024 nebude možné směsný odpad vůbec ukládat, proto je opravdu nutné se naučit domovní odpad třídit,“ vysvětluje starosta Halada, který se čas od času vydá po obci „na inspekci“. „Několik popelnic a kontejnerů jsem si prohlédl, a třídit řada našich občanů opravdu stále ještě neumí. Pořád se v popelnicích nalézají odpady ze zahrádek, plasty a papír.“ Přitom „docházková vzdálenost“ ke kontejnerům na tříděný odpad je v Kamýku poměrně malá. -red-

Fitness centrum Pevan Gym STÁLE PŘIJÍMÁME PŘIHLÁŠKY NA HUBNOUCÍ KURZ K CELKOVÉ PROMĚNĚ ZA 12 TÝDNŮ ZAČÍNÁME SEMINÁŘEM VE ČTVRTEK 5. 2. 2015 V 19.00 HODIN


„Výlet“ dopadl pro srnčí zvěř tragicky SEDLČANY Ani příroda není neomylná a někdy instinkty zklamou i volně žijící zvěř. Tak jako v neděli 1. února, kdy se srnčí stádečko vydalo na druhý břeh po tenkém ledě sedlčanské přehrady. „Výlet“ však dopadl tragicky. „Led se pod tíhou zvěře prolomil a i přes výborný zásah hasičů, kterým za něj děkujeme, se nepodařilo

všechnu zvěř zachránit. Dvě srny byly vytaženy z ledové vody již utonulé, srnec byl převezen do záchranné stanice Ochrany fauny České republiky v Hrachově,“ upřesnila pracovnice záchranné stanice Jitka Kocíková. Srnec se rychle zotavil z prožitého šoku a v pondělí 2. února byl vypuštěn zpět na svobodu. Jana Spálenková

VYHLAŠUJE ZÁKAZ NÁVŠTĚV z důvodu zvýšeného výskytu respiračních infekcí včetně chřipkových onemocnění s platností od 4. 2. 2015. Toto opatření bude platit až do odvolání.

Koupím palivové dřevo (metry nebo kulatinu) Tel.: 608 543 848

Seminář nejen pro účastníky hubnoucího kurzu

www.pevangym.cz

Tel.: 607 993 638

BETONÁRKA provozovna Červený Hrádek

PRODEJ PÍSKU - BETONU

kubík betonu od 1 400 Kč Pracovní doba:

po dohodě doprava písku ZDARMA

Po - Pá 7 - 16 hod. So 7 - 11 hod.

Tel.: 606 382 032

pro nepřetržitý provoz ve výrobním závodě ve Voticích přijmeme na dělnické pozice:

seřizovač výrobních zařízení obsluha výrobních zařízení Nabízíme: zaměstnání na hlavní pracovní poměr ve stabilní mezinárodní společnosti V případě zájmu se prosím hlaste osobně na vrátnici výrobního závodu nebo na telefonním čísle 317 814 309

Doprava: Avia, Liaz, Mix

přijme

ELEKTRIKÁŘE možnost HPP i živnostenský list znalost ESZ, CCTV, IT výhodou [email protected] Tel.: 602 458 574

MOKATE Czech s.r.o., Votice

HK Dřestav

Restaurace Na Růžku Sedlčany

dodavatel rodinných montovaných domů

ZVĚŘINOVÉ HODY

MONTÁŽNÍKY

Pátek 13. února od 11 hodin až do vyprodání zásob Reservace 603 569 772, 318 821 651 Večer od 18 hodin country

přijme

(tesař, truhlář, zedník, sádrokartonář) na HPP i živnostenský list. V případě zájmu kontakt: 603 56 99 22

PTÁME SE STAROSTY


strana

7

Problémy s nedostatkem vody a malou kapacitou jímky sociálních bytů na Obcinách by měly být letos vyřešeny KOSOVA HORA Čtyřicetiletý Martin Krameš je starostou obce druhé volební období. Zeptali jsme se ho nejen na to, jaké investiční akce čekají Kosovu Horu v letošním roce, ale také na to, jak se obec vyrovná s vyhláškou novely zákona o odpadech, která obcím nařizuje od 1. ledna letošního roku třídit kovy, od dubna do října pak biologicky rozložitelný odpad. Do jakých oblastí jste investovali v loňském roce? V prosinci se podařilo dokončit rozsáhlou rekonstrukci místních komunikací, na niž jsme získali dotaci a kterou prováděla firma BES Benešov. Považuji to za úspěch, z rozpočtu bychom totiž komunikace v Janově a v Kosově Hoře, které byly zahrnuty do projektu, rekonstruovali postupně několik let. Další investice se týkaly drobnějších oprav a údržby obecního majetku. S jakými investičními akcemi je počítáno v letošním roce? V uplynulých letech jsme se hodně věnovali infrastruktuře. Teď přichází období, kdy si můžeme dovolit naši obec zkrášlovat. Sledujeme průběžně dotační tituly, a pokud budou vyhovovat našim záměrům, budeme se do nich hlásit. Rádi bychom například uvedli do původního dlážděného stavu Židovské ná-

níku k vlakovému nádraží. Současný objekt již počtu žáků nestačí? Stačí, ale škola využívá objekty dva. Chceme, aby výuka i volnočasové aktivity byly soustředěny do jednoho objektu, bude to tak výhodnější na údržbu i provozní náklady. Jde o akci v řádu několika milionů korun, bez dotace bychom si ji nemohli dovolit. V uvolněné budově by mohly v budoucnu vzniknout třeba byty pro seniory, nebo bychom objekt využili ke společenským účelům. To je ale „hudba budoucnosti“, závislá na tom, jak budeme úspěšní v žádostech o dotace a celkově v hospodaření s finančními prostředky. Školu vede Ondřej Bureš. Chystáte výběrové řízení na ředitele? V budoucnu nás čeká. Ondřej Bureš je pověřený vedením školy od 1. září loňského roku. Doba, po níž může tuto funkci vykonávat, není nikde stanovena. Budete i letos žádat o dotaci na rekonstrukci školního hřiště? Předchozí dva pokusy o získání dotace na rekonstrukci školního hřiště byly neúspěšné, žádat proto chceme i letos. Rádi bychom ze zastaralého hřiště vytvořili multifunkční hřiště, které by sloužilo jak školákům, tak i k volnočasovým aktivitám spolků.

Židovské náměstíčko by mohlo dostat původní dlážděný povrch.

městí a uličky, které z něho vedou. Zahájili jsme přípravné práce k vypracování projektové dokumentace na zvýšení kapacity budovy školy. V neposlední řadě nás čeká dokončení chod-

Zmiňoval jste, že je v plánu zkrášlování obce… Na budově staré radnice plánujeme opravu fasády a výměnu oken, celkově za dvě stě padesát tisíc korun. Chceme žádat o dota-

ci. V budově jsou dva byty, přízemí je nevyužité, do budoucna se nabízí využití jako prostor pro setkávání občanů, spolků a podobně. Také chceme vyměnit čtyřicet let

Starosta Kosovy Hory Martin Krameš

stará okna na stávající budově obecního úřadu. I tady počítáme s částkou čtvrt milionu korun. Plánujete pokračovat v budování parku Za potokem? V letošním roce počítáme s výstavbou sociálního zázemí – bude sloužit nejen návštěvníkům parku, ale i zaměstnancům obce, kteří ve zděné budově budou mít prostor pro ukládání nářadí a náčiní ke své činnosti, ale také sprchu, šatnu a toaletu. Takové zázemí dosud chybělo. Chystáte digitalizaci kina? Nechystáme. Kino funguje dvakrát za měsíc a pořádají se v něm divadla. Spíše uvažujeme o zachování současného stavu, zajímavá je i myšlenka jakéhosi retro kina, protože s takovým, jaké máme my v Kosově Hoře, se už setkáte v málokteré obci či městě. Přebudovat kino na modernější si z finančních důvodů netroufáme. Na začátku minulého volebního období jste si předsevzali udržet současné kulturní a společenské akce a pořádat nové. Povedlo se to? Myslím, že ano. Pořádáme svatomartinský jarmark, masopust, pouť, divadelní představení, zveme do kina umělce s různými programy… V této činnosti bychom chtěli pokračovat i v dalších letech. Stejně tak

chceme nadále podporovat spolkovou činnost, jak tu, kterou zajišťují hasiči, tak fotbalisté, divadelní ochotníci nebo loni vzniklá skupina nadšenců, kteří uspořádali volejbalový turnaj. Jak se Kosova Hora vyrovná s vyhláškou novely zákona o odpadech, jak budete třídit kovy a biologicky rozložitelný odpad? Sběr železa a kovů zajišťují v obci dobrovolní hasiči. Uvažujeme o zvonech o objemu tisíc pět set litrů, do nichž by občané mohli kovy odkládat. Co se týče likvidace bioodpadu, zatím vyčkáváme a hledáme možnosti. Nabízí se využití kompostárny na sedlčanské

Už se podařilo vyřešit situaci s nedostatkem pitné vody a malou kapacitou jímky na Obcinách? V osadě je čtyřicet malých bytových jednotek obsazených ze dvou třetin. Obsadit všechny byty, které jsou vedeny jako sociální, nelze, právě kvůli nedostatečné kapacitě jímky a také kvůli zvláště v letních měsících pociťovanému nedostatku vody. Kanalizace a vodovod by se do Obcin táhnul kilometr. Přemýšleli jsme o dotaci, zatížila by nás ale velká spoluúčast. Proto jsme se rozhodli celou stavební akci zafinancovat z rozpočtu, zatím nikoli pro celou osadu, ale alespoň k bytovému domu. Projekt

Starosta Martin Krameš s místostarostkou Lenkou Havlíčkovou nad projektovou dokumentací zázemí v parku Za potokem.

skládce, přikláním se spíše na celé Obciny totiž počítá k určení svozových míst s částkou patnáct milionů koa větších kontejnerů než run. Máme vydané stavební k tomu, aby každý objekt povolení a stavba vlastně už měl svou vlastní popelnici začala v loňském roce, kdy jsme vyřizovali se Správou na bioodpad. Vlastní obec nějaké sta- železniční a dopravní cesty vební pozemky, které bude možnost protlaku pod kolejemi. Tento protlak byl už vybuv letošním roce prodávat? -jsObec vlastní už jen jeden dován. stavební pozemek v lokalitě ve směru na Červený Hrádek. Jsme rádi, že se zde

čile staví, v současné ! době je zde rozesta "#$"%&'()*("+'( věno osm rodinných ,,,-./0&12-&3 domů. Pro obec to znamená více občanů, tedy větší příspěvky od státu ÚČETNICTVÍ a také, pokud zde DAŇOVÁ EVIDENCE noví občané založí pro živnostníky i firmy rodiny, doufáme, že Jana Dragounová, Sedlčany jejich děti budou naTel.: 736 432 016 vštěvovat naši mateřE-mail: [email protected] skou a základní školu.

8

strana

DOŠLO DO REDAKCE


Byl to vtip, či provokace? Článek Smrad, nebo práce? od pana Jána Sliackyho vzbudil reakce, především ze strany obyvatel Strážovic a okolních obcí. Nelíbí se jim, že pan Sliacky komentuje dění ohledně výstavby nové haly vepřína, aniž by se seznámil se souvislostmi a mystifikuje tak čtenáře. Strážovičtí obyvatelé si totiž mezi smradem a prací nevybírají. Jak sami uvádějí, kromě smradu je jim nabízen také hluk, zničené silnice i životní prostředí, ale o jakémkoliv nárůstu pracovních míst, či nějaké jiné výhodě, nemůže být řeč. Vybírám pouze několik pasáží z těchto reakcí: Filip Minařík napsal: „Pocházím z Prahy, kde jsem vystudoval původně umělecký obor - malířství. V Británii jsem absolvoval studium pod British Horse Society. Příprava koní a jezdců na vysoké úrovni jsou také hlavní činností mého podnikání ve Strážovicích. Přestože nejsem místní rodák a díky své minulosti spadám do kategorie, kterou pan Sliacky nazval „lufťáky“, stojím hned v první linii před strážovickým prasečákem, neboť nejenže s ním moje koň-

ská farma přímo sousedí, nachází se dokonce v jeho ochranném pásmu. Nebudu se rozepisovat o zápachu, hluku a zvýšeném provozu těžkých aut převážejících prasata, o tom už bylo napsáno hodně. Raději však připomenu, že při veřejném projednání bylo ze strany Mydlářky řečeno, že výstav-

akci uvést věci na pravou míru: „Především bych ráda poznamenala, že obec Strážovice není plná zemědělců bez práce toužících pracovat ve voňavém areálu prasečáku. Jen pro vysvětlenou, takhle to již pár desítek let není ani v jiných vesnicích v České republice. Na vesnici žijí stejní lidé

do Strážovic přijet přivonět! A ještě malý dodatek. Panu Březinovi, řediteli Mydlářky, a.s., občané přednesli řadu nevýhod, které vepřín přináší. Následně ho požádali, aby jim sdělil tři výhody, které vepřín obyvatelům Strážovic přináší nebo někdy v minulosti přinesl, nevymyslel však ani jednu

Prasečák ve Strážovicích – současný stav. Foto: Zdravé Strážovice z.s.

bou nové haly ve Strážovicích větší počet pracovních míst nevznikne. Naopak zanikne, a to kdesi ve výrobně v severních Čechách, odkud chce Mydlářka přesunout provoz právě do naší obce. V současnosti obslouží počet čtyři tisíce prasat dva zaměstnanci a jeden vedoucí, z nichž ani jeden nebydlí ve Strážovicích.“ Rovněž Lucie Dvořáčková se snaží ve své re-

jako ve městě, s určitým vzděláním, určitou specializací, vlastnící automobil či využívající služeb autobusové dopravy, což jim umožňuje hledat zaměstnání i mimo danou obec. Velmi mě zaujala věta pana Sliackyho, kde zmiňuje zápach z jednoho prasete. Opravdu je možné srovnávat jedno prase s šesti a půl tisíci prasaty? Kdo by přece rád srovnával, může si

jedinou výhodu! Stále si myslíte, že je tak nepochopitelné, že další rozšíření vepřína obyvatelé Strážovic i okolních obcí nechtějí?“ Vyjadřuje se také Jiřina Humhalová: „Učím již pětatřicet let na základní škole, ale za tuto dobu praxe mě nerozčílila žádná třída, ba ani žák, tak jako záměr Mydlářky, a.s. a články typu, který napsal Ján Sliacky. Autoři však mají

jednu věc společnou – neznají realitu problémů a žití občanů Strážovic.“ N e s o u h l a s n ý n á zo r mám i já, Josef Humhal: „Ján Sliacky, který psal tento článek, ukázal, že i docela mladí lidé mohou mít velmi zkreslené představy o žití v blízkosti velkokapacitního vepřína. Rovněž také ukázal svoji neinformovanost a zastaralé stereotypní myšlení. Větu: ,Docela tomu nerozumím…´ bych přeformuloval na: ,Vůbec tomu nerozumím…´ Kdyby si totiž pan Sliacky přečetl dokumentaci vypracovanou v červenci loňského roku, která je veřejně přístupná na internetových stránkách, zjistil by následující, cituji: ,V souvislosti s rozšířeným provozem farmy nedojde ke vzniku nových pracovních míst.´“ Jednotlivé reakce jsou poměrně rozsáhlé a není možné je otisknout v plném znění. Kdo by se chtěl o kauze „Prasečák Strážovice“ dozvědět více, nebo si přečíst plná znění reakcí na článek pana Sliackyho, může se podívat na facebookové stránky spolku Zdravé Strážovice, z.s. Josef Humhal

CESTOVÁNÍ


strana

9

Na Marii Křížovou nejvíce zapůsobila jordánská Petra PETROVICE U SEDLČAN/JERUZALÉM Země, v níž se

nachází kolébka naší civilizace i kultury, se stala cílem Marie Křížové. O cestě do Izraele snila již delší dobu. Na sklonku loňského roku konečně mohla porovnat své představy se skutečností. Jak dlouho jste cestu do Izraele plánovala? S manželem jsme si cestu naplánovali asi tak před pěti lety s tím, že bychom se tam někdy moc rádi podívali. Ale že pojedeme v roce 2014, o tom jsme rozhodli až o letních prázdninách předchozího roku. Původní termín ces-

řujete k jihu, zeleň se ztrácí, přibývá kamenů a skal a to už jsme v Negevské poušti. Jeli jsme téměř šest hodin až k Rudému moři a to opravdu z okna vidíte jen žlutohnědou barvu. Když jsme po několika kontrolách přestoupili ostře střežené hranice do Jordánska, kamenná poušť stále pokračovala. Po zeleni se nám už začalo skoro stýskat. Jak dlouho jste v Izraeli pobyla? Zájezd trval osm dní, ale počítal se i ten první, přestože jsme odlétali z Prahy těsně před půlnocí. Takže vlastně těch dnů strávených v Izraeli bylo

Marie Křížová s manželem na zájezdu do Izraele

ty v březnu 2014 byl kvůli nepokojům na hranicích se Sinajským poloostrovem posunut na duben. Pak cestovní kancelář zrušila i tento termín a chtěli nám zálohu vrátit. Štěstěna však nakonec stála na naší straně a my jsme 10. října těsně před půlnocí odlétali z Prahy směrem na Tel Aviv. Jaká byla cesta? Z letadla jsme toho moc neviděli, protože jsme pokaždé letěli v noci. Do Tel Avivu jsme přiletěli ze severu. Z Tel Avivu jsme jeli autobusem a nejseverněji jsme byli v Galileji a v Haifě. Tam je krásně zelená příroda a je vidět, že tam se veškeré vegetaci dobře daří. Čím více na cestě smě-

pět plus dva dny v Jordánsku. Musím však říci, že program byl velmi intenzivní. Měli jsme výborného průvodce - Slováka, který studoval na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Znal perfektně historii i současnost Izraele a jeho způsob předávání informací prostě neměl chybu. Škoda, že naše paměť si už nedokáže spoustu věcí trvale uložit. Snažili jsme si psát poznámky, popsala jsem skoro celý blok. Které památky jste stačila navštívit a jaká z nich na vás nejvíce zapůsobila? Začali jsme cestou z letiště v Tel Avivu krátkou návštěvou římského akva-

duktu v Caesareji, který vybudoval Herodes Veliký v letech 29 až 22 před Kristem. Smočili jsme nočním letem unavené nohy ve Středozemním moři a pokračovali do průmyslového přístavního města Haifa, ležícího na úpatí hory Karmel. V Haifě jsme si prohlédli nádherné zahrady a přesunuli jsme se do Nazareta, kde jsme navštívili Baziliku Zvěstování. Další zastávkou byla Kána v Galileji a pak jsme se již prakticky „nezastavili.“ Jaká panovala v Izraeli v době vašeho pobytu atmosféra? Opakuji, že my jsme tam byli v době relativního klidu, takže jsme žádné incidenty nezaznamenali. Cítili jsme se tam docela dobře, jen vás trochu rozhodí ty ostnaté dráty, betonové zdi a vojáci se samopaly téměř na každém rohu. Vyzkoušela jste Mrtvé moře? Mrtvé moře jsme samozřejmě vyzkoušeli. Je to zážitek, který se těžko teoreticky předává. Voda vypadá na první pohled úplně stejně jako v jiném moři, jen vám nedovolí se potopit. Lehnete si na ni a aniž se hýbete, tak vás nese. Problém trochu je postavit se, protože nohy nějak nechtějí na dno. Je třeba něčeho pevného se podržet a pak to jde. Voda je velmi slaná, takže případné stříknutí do oka je docela nepříjemné, protože to hrozně pálí. Co vás nejvíce v této zemi překvapilo? Pokud se týká překvapení, otvírali jsme oči snad na všechno, i když jsme se snažili mnohé načíst předem. Atmosféru této země ale nastudovat předem nejde, tu zakusíte až tam. Cítila jste v místech, která jste navštívila, tzv. genius loci? A jak na vás působili místní lidé? Příslovečný genius loci mají v této zemi snad všechna námi navštívená místa. I když jsme o nich mnohé četli a věděli, až tady vám

tyto informace docházejí a jaksi zapadají do kontextu. Pokud máte štěstí

i v Betlémě či v Jeruzalémě vidíte ostnaté dráty nebo stěny z betonových pane-

Pravoslavný klášter sv. Máří Magdalény

na průvodce, jako to bylo v našem případě, tak to pociťujete dvojnásob. Místní lidé jsou zvyklí na návštěvníky a hlavně vás mají rádi, když něco kupujete. Nemilují tak moc pořádek a zejména v arabských částech měst je to markantní. Prostě trochu jiná mentalita. Viděla jste i Zeď nářků? Toto místo vynechat by byla obrovská chyba. My jsme tam byli v době židovského svátku zvaného Sukot a u Zdi nářků bylo doslova nabito. Museli jsme jít do fronty a hlavně se rozdělit na dvě části – muži mají jednu polovinu zdi a ženy druhou. Mezi nimi je stěna. U vlastní zdi jsme se nemohli dlouho zdržet, protože za námi čekali další zájemci. Velmi zvláštní je oblečení ortodoxních Židů – obrovské kožešinové čepice a dlouhé černé kabáty, dlouhé černé vlasy s postranními nakulmovanými pejzy. Podobné oblečení včetně úpravy vlasů nosí už i malí chlapci. Mnozí lidé chápou Izrael jako křesťanskou a vojenskou zemi, jež musí čelit okolním státům. Je to patrné přímo na místě? I v relativním klidu, což bylo i v době, kdy jsme v Izraeli byli my, vidíte často v ulicích vojáky se zbraněmi nebo vojenská vozidla, muslimové a Židé na sebe pokřikují a větší děti jsou připravené vzít ihned do ruky kámen. Na hranicích s Palestinou nebo

lů. Když přecházíte hranici do Jordánska a pak zase zpět, procházíte koridorem z ostnatého drátu a neustále vám prohlížejí cestovní pas a zavazadla. Zažila jste během cesty něco mimořádně silného? Podívali jsme se do Jordánska, konkrétně do kamenného města v Petře. Petra patří k nejpůsobivějším archeologickým památkám na světě. Nikdy v životě jsme nic podobného neviděli. Úžasně zachovalé hrobky a chrámy, vyhloubené do skal, kdysi obklopovaly vzkvétající metropoli. Nabatejci zde v době mezi 3. stoletím před Kristem a 1. stoletím po Kristu vybudovali centrum rozlehlé obchodní říše. Do skal vytesali mimo chrámů a hrobek i antické divadlo a domy pro ubytování a zázemí obchodních karavan. Co si turisté z této exotické země vozí na památku? Většinou jsou to léčivé produkty z Mrtvého moře, pak třeba křížky nebo vánoční ozdoby z olivového dřeva či kašmírové šátky. Já jsem si také přivezla v lahvičce vodu z Mrtvého moře, což je vlastně třicetiprocentní solný roztok a trochu písku se solí z pláže. Kdyby někdo chtěl Izrael navštívit, co byste mu poradila? Vybrat si hlavně dobu, kdy bude v této zemi trochu klidněji. Vladimír Stibor

PORTRÉT

10 strana


Dnes už píše Věra Bartošková jen o tom, co ji zajímá Poslední třetina života novinářky, ředitelky nakladatelství i milovnice dávné historie českých zemí Věry Bartoškové je spjata s krajinou jižně od Sedlčan, kde tráví každý rok podstatnou část od jara až do pozdního podzimu, než přijdou plískanice a první sníh. Až tehdy ji počasí vyhání do teplejších krajin, na malou vesničku Bolechovice nedaleko Jesenice však nedá dopustit.

První roky na „smíchovských horách“ Věra se narodila 27. srpna 1946 v Praze, dětství a mládí prožila celkem divoce, tehdy na „smíchovských horách“, Malvazinkách a Šalamounce, dnes zastavěných sídlišti. „Můj táta byl vystudovaný právník, ale už na studiích se víc než právu věnoval psaní poezie. Začínal v Duchcově pod pseudonymem Ilja Hlučák, později už v Praze byl známý jako básník a spisovatel Ilja Bart. Máma to s ním neměla lehké, byl svým způsobem bohém, plně zapojený i jako novinář do celospolečenského dění, procházel nelehkými životními cestami a s ním i naše rodina. Mamin-

Zůstala vzpomínka jen a ta se vrací každý den V úterý 3. února tomu bylo 18 smutných let, kdy nás navždy opustil náš tatínek

Miroslav Bláha z Vletic u Krásné Hory. Kdo jste ho znali a měli rádi, vzpomeňte s námi. Děti s rodinami

ka pocházela z dělnické rodiny, ale díky podpoře své tety vystudovala střední obchodní školu, a protože byla hudebně nadaná, soukromě se učila zpěvu. Dokonce měla i svůj absolventský koncert v Národním divadle. Po ní zdědil nadání můj bratr Ilja, který studoval koncertní kytaru na pražské konzervatoři. Zemřel na rakovinu v pouhých čtyřiadvaceti letech. Byla to nezhojitelná rána pro celou naši rodinu.“

táta. Věra zesmutní, tváří se jí mihne stín. „V té době byl otec v nemilosti a jeho pohřeb byl zakázaný. Pavlovi,

během jejich manželství jako ředitel zámku v Duchcově, v Jezeří, byl správcem kláštera v Oseku, byl památkářem,

Zajímá ji lidská duše Věra má hudební nadání, hrála na klavír a jako desetiletá složila i několik skladeb. Ale po maturitě ji začaly zajímat společenské vědy, psychologie, psychiatrie, tedy poznávání lidské duše. Přihlásila se na studium psychologie na pražské Karlově univerzitě, ale dva roky neuspěla pro „velký počet zájemců“. Pracovala jako sanitární sestra v psychiatrických léčebnách v Bohnicích a pak Kosmonosích. „Byla to pro mě škola života. Třetí rok jsem se pokusila dostat na studium sociologie a sociální psychologie na fakultě Žurnalistiky a společenských věd Univerzity Karlovy, a to se podařilo. Byla to doba převratná, vždyť jsem do ní nastoupila v roce 1968 a univerzita procházela stále se stupňujícím normalizačním obdobím. Chtěla bych vyzdvihnout, co bývá, nevím proč, opomíjeno, že většina profesorů, z nichž mnozí museli později fakultu opustit, se snažila nás studenty ochránit. Naplno jsme prožívali ‚pražské jaro‘ a pak okupaci 21. srpna a dávali to také náležitě najevo. Nebýt spíše, tak jsem na fakultu nebyla ani přijata, ani jsem ji nedostudovala.“

I pohřeb otce zakázali… Po státnicích prožívala těžké období, po úmrtí bratra zemřel krátce na to i její

Věra Bartošková žije v Bolechovicích od jara do podzimu už dvacet let.

mému budoucímu manželovi, se tehdy povedl husarský kousek, zorganizoval na pohřeb do Prahy plný autobus duchcovských občanů. Po svatbě jsem ještě nějakou dobu lavírovala mezi Duchcovem a Prahou, shodou náhod a jaksi samospádem jsem se pak při hledání zaměstnání dostala k novinařině. Po narození dcery Šárky a syna Matouše jsem krátce pracovala v Kulturním domě v Duchcově, pak v Severočeských novinách a krátce i v Severočeském nakladatelství v Ústí nad Labem. V současné době už nejsem vázaná v žádné redakci, píši do různých novin jen to, co mě zajímá, co mě obzvláště zaujalo, nebo naštvalo, nespočet námětů jsem posbírala i na Sedlčansku, především díky zdejší přírodě.“

Manžel byl „buditel“ Věra Bartošková připomíná, že se jejímu manželovi Pavlovi říkalo „buditel“. Středem jeho zájmů profesních i zájmových byl celý Severočeský kraj. Působil

regionálním historikem také novinářem a spisovatelem. Nečekaně odešel v loňském roce a Věra tomu stále nemůže uvěřit. Dcera Šárka vystudovala regionalistiku na Pedagogické fakultě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a magisterské studium na Uměleckoprůmyslové vysoké škole v Praze. V současné době pracuje v Národním památkovém ústavu pro Středočeský kraj v Praze. Syn Matouš se vyučil nástrojařem v Teplicích a živí se jako truhlář. Má tři vnoučata – Šimona, Nikolu a Nelinku.

Autorkou se stala až po roce 1989 Po roce 1989 již jako zralá autorka vydala několik sbírek básní. Kromě těchto knížek – Vrstvení v krajině, Zasaženi sluncem, Světlo stromů, Šupiny hlubin, Neuzemněná a z tiskárny ještě „horká“, sbírka Poutníci vln – haiku do kapsy, přispívá do řady básnických antologií. V loňském celostátním almanachu Pastýři noci byla zastoupena jako

jedna z mála sedlčanských básnířek.

Dvacet let zednické dřiny přineslo ovoce Do Bolechovic a místního zámečku jezdí od té doby, kdy se seznámila Věřina dcera Šárka s Adamem Součkem, synem malíře Jana Součka a jeho ženy Míši. Zanedlouho to už bude dvacet let. Setkání její dcery a Adama je pak již samostatným příběhem. Šárka v rámci své památkářské práce dostala za úkol zkontrolovat stav a inventář památkově chráněné kapličky v zahradě Součků. Měl ji odvézt z Prahy do Bolechovic malíř Souček, ale neměl právě čas a zaskočil ho syn Adam. A na první pohled se zamilovali. Zámeček získali Součkovi před desítkami let ve zcela zdevastovaném stavu, doslova jako ruinu, a postupně ho opravovali a tvořili k obrazu svému. Malíř Honza tu měl ateliér a jeho žena si vypěstovala soustavnou péčí a citlivým vztahem k přírodě zahradu, která je dnes chloubou celého areálu.

Vede „nakladatelství na koleně“ Celoživotním posláním bylo založení i vedení „nakladatelství na koleně“ Kapucín, v němž vydávala i své publikace. Ráda navštěvuje koncerty vážné i moderní hudby. Vždy, pokud to šlo, chodívala do divadel, neopomenula nikdy zavítat do výstavních síní v místě svého bydliště a v okolí. Věra si v posledních letech zamilovala toulky přírodou, dlouhé vycházky se svým chytrým a citlivým parťákem, zlatým retrívrem Rexem. „Už si zmapoval louky i jižní stráně, kam nejčastěji zabloudíme, ale i celé Bolechovice, dokonce chalupu od chalupy,“ dodává Věra Bartošková. Vladimír Stibor

SPOLEČNOST


Dublovické žačky zvládly obhajobu své učitelky na jedničku DUBLOVICE/BERCHTOLD

Z druhého regionálního kola 22. ročníku ankety o neoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos, které se konalo v úterý 27. ledna na Zámku Berchtold, postupují do semifinále učitelka Miroslava Kloudová z 2. Základní školy v Dobříši a Jiří Janovský ze Základní školy v Nučicích. Jiří Janovský zároveň získal titul Ámos Středočeského kraje 2015. Učitelka dublovické základní školy Gabriela Falcová do semifinále nepostoupila. „Děvčata vystupovala jako druhá a myslím, že se jim moje obhajoba velmi povedla,“ chválí žačky Kláru

šenost, ale také návštěva cukrárny. „Byly trochu zklamané, ale vydrželo jim to tak pět minut. Jsem na ně moc pyšná, protože jsem si uvědomila, že tohle pro mne ještě nikdo neudělal. Až před porotou jsem zjistila, že děti nasbíraly sto dvacet podpisů pro moji nominaci. Přitom v naší škole o padesáti osmi žácích by stačila polovina. Dojaly mne i další bezprostřední odpovědi. Nesměla jsem do hovoru zasahovat, a tak jsem zpovzdálí vyslechla krásné věty svých malých obhájkyň. Na otázku, proč děti zvolily mne, Klárka odpověděla: ,Víte, my jsme malá školička, jsme všichni

Brunckovou, Klaudii Potočovou a Eriku Hochmaulovou Gabriela Falcová a pokračuje: „Porota děvčatům řekla, že byl jejich výkon profesionální a natočila si část jejich vystoupení – písničku, z čehož měly žákyně velkou radost. Jen škoda, že jsme nemohly vidět obhajoby dalších soutěžících.“ Největší odměnou byla dětem samozřejmě zku-

taková velká rodina a vybrat z rodiny toho nejlepšího je moc těžké, ale pro mne je to od první třídy tahle paní učitelka.´ Praly se za mne, co jim síly stačily, a za to je mám opravdu moc ráda a velmi si jejich úsilí vážím. I prohra je pozitivní zkušenost, která je pro mne v tomto případě velkým vítězstvím,“ dodává Gabriela Falcová. Jana Spálenková

11

Martin Rataj se popral se svými kilogramy SEDLČANY Martin Rataj je

synem spoluzakladatele

Martin Rataj ve svém „tlustém“ období

Žákyně dublovické školy při obhajobě: (zleva) Erika Hochmaulová, Klaudie Potočová a Klára Bruncková

strana

pochodu Praha – Prčice Stanislava Rataje, je mu jednatřicet let a bydlí na ubytovně sedlčanských Strojíren. Dnes je mužem normální, dalo by se říci štíhlé postavy, ale ještě nedávno tomu tak zdaleka nebylo. Pokud někdo potkal Martina naposledy loni na jaře a viděl ho potom až dnes, možná by ho ani nepoznal. Ještě před osmi měsíci totiž při výšce 176 centimetrů vážil 126 kilogramů. A právě tehdy si Martin řekl dost, výrazně změnil životní styl a hlavně jídelníček. Výsledkem je, že v současné době má o čtyřicet tři kilogramů méně a cítí se mnohem lépe. Jak se vám „povedlo“ svoji hmotnost dostat až na sto dvacet šest kilo? Skoro vůbec jsem se nehlídal a také jsem se moc nehýbal. Dlouho jsem byl hodně pasivní. V patnácti jsem měl ještě svoji váhu normální a hodně začal přibírat ve svých dvaceti letech. Když už jsem svoje kila nezvládal, musel jsem přestat dokonce chodit pochod Praha – Prčice. Letos bych

chtěl po delší době zase jít. Co pro vás bylo hnacím motorem tak výrazně zhubnout? Začalo mě píchat u srdce a tuky mě už hodně tlačily. Řekl jsem si proto, že je nejvyšší čas něco se sebou dělat. Začal jsem doma cvičit a změnil jídelníček. Dříve jsem jedl hlavně hranolky, pizzu a hamburgery. Když jsem začal hubnout, tato jídla jsem zcela vynechal a hlavně začal pít hodně vody místo sladkých limonád. Teď je pro mě nejdůležitější snídaně. Rád si dám rybí uzle, ale ještě předtím si vymačkám do teplé vody citrón. Nezapomínám ani na ovoce a zeleninu, nejdůležitější jsou pro mě jablka. Oběd mám různý, dnes jsem si například dal katův šleh. Večeřím před šestou hodinou a zpočátku jsem jedl především jogurty a ovesnou kaši. Teď si hodně dávám těstoviny, ale hlavně už nic nejím na noc. Chodím spát kolem desáté hodiny. Jaké byly první měsíce vašeho hubnutí? Hodně těžké, protože tělo nebylo na sport zvyklé a nechtělo se přizpůsobit novým věcem. Zpočátku jsem třikrát denně doma běhal ve dvacetiminutových intervalech dopředu a dozadu. Ne na nějakém stroji, ale jen tak po pokoji. Běhal jsem tři metry tam a tři metry zpátky. Hodně mi přitom pomáhala televizní obrazovka, na které jsem při svém běhání sledoval různé pořady. Potom jsem čas zdvojnásobil a ještě jej zvýšil na hodinu i hodinu patnáct. Protože se ale teď moje váha blíží

mým představám, běhám třikrát denně po padesáti minutách. V létě jsem také chodil hrát fotbal. Vaše postava doznala výrazných změn. Co tomu říkali lidé ve vašem okolí? Divili se a většinou říkali, že to nevydržím a že kila naberu zpět. Po delší době jsem potkal jednu známou a ona mě nepoznala. Zažil jste nějakou krizi při shazování kilogramů? Ano, ale byla jenom chvilková. Jednu dobu jsem měl sto tři kila, potom

Martin Rataj o třiačtyřicet kilogramů lehčí

sto šest, ale brzy šla váha už zase dolů. Vždy jsem začal usilovněji cvičit, když jsem viděl, že se mi nedaří podle vlastních představ. Věříte, že si teď už svoji hmotnost udržíte? Věřím. Cítím se teď mnohem uvolněněji, mám více síly, energie a mnohem lépe se mi dýchá. David Myslikovjan

SAUNA SEDLČANY Městský stadion Tatran Pod Potoky 151 vedle autobusového nádraží

PROVOZNÍ DOBA: ČTVRTEK: MUŽI PÁTEK: ŽENY SOBOTA: SPOLEČNÁ

16-21 h.

INFO:  734 232 782, e-mail: [email protected] www.arealysedlcany.cz

KALENDÁŘ

12 strana KONCERTY  Sedlčany – hotel Vltavan 14. 2. Valentýnská zábava hraje Parkán; 21:00  Sedlčany – kult. dům 15. 2. Jazz Orchestra koncert londýnského Big Bandu; 18:00

PLESY A ZÁBAVY  Prosenická Lhota – sál hospody 7. 2. Školní ples hraje Elizabeth; 20:00 14. 2. Hasičský ples hraje VAT; 20:00

hraje Flám; 20:00  Hrabří – hospoda U Šmejkalů 28. 2. Ples SDH Hrabří hraje Papáčova kapela; 20:00

VÝSTAVY  Sedlčany – muzeum Slavné vily Středočeského kraje výstava potrvá do pátku 13. února Velká válka – Češi na bo-

Bedřicha Smetany a Karla Sabiny nastudoval režisér Bohumil Gondík; 17:00 9. 2. PelMel! Vystoupení travesti skupiny Techtle Mechtle; 19:30 18. 2. S vorvaněm do Bulharska zábavný pořad Evy Holubové a Boba Klepla; 19:30 19. 2. Druhá smrt Johanky z Arku detektivní příběh s prvky černého humoru; 19:30 22. 2. Princezna se zla-

 Vrchotovy Janovice – sokolovna 14. 2. Sportovní ples hraje Relax; 20:00  Červený Újezd – pohostinství 14. 2. Ruský maškarní ples hraje Pohoda team; 20:00  Nové Dvory – hasičský dům 14. 2. Maškarní zábava hrají Strejčci; 20:00  Dublovice – jídelna U Krůtů 20. 2. Hasičský ples hraje Ešner band; 20:00  Přestavlky – kult. dům 21. 2. Hasičský maškarní ples hraje Hošna band  Počepice – hospoda U Čápa 28. 2. Ples Sokola Počepice

 Sedlčany – čajovna 11. 2. Jak vás jídla, která jíte, dělají nemocnými promítání s přednáškou nutričního terapeuta Vladimíra Prokeše; 18:00

SPORT

 Libíň – sál 7. 2. Maškarní ples hraje Tiret; 20:00

 Radíč – pohostinství 14. 2. Hasičský ples hraje Brej mix; 19:30

7. 2. Klub zdraví – přednáška na téma V poutech svobody přednáší Josef Slowík; 14:00 3. 3. Klub zdraví – přednáška s praktickým cvičením Aby záda nebolela s ochutnávkou nealko drinků; 17:00

 Sedlčany – knihovna 18. 2. O bylinkách a jejich zpracování přednáška Hany Urbánkové, která provozuje farmu na Vysočině; 18:00

 Krásná Hora nad Vltavou – kult. dům 7. 2. Ples sportovců 20:00 27. 2. Ples Agrární komory 20:00

 Petrovice u Sedlčan – hotel Modrá hvězda 13. 2. Maškarní ochotnický ples hraje Relax; 20:00


SEDLČANY O jarních prázdninách se děti školou povinné budou moci vybruslit do sytosti. Zimní stadion pro ně a další zájemce připravil celkem čtrnáct hodin veřejného bruslení. Led pro veřejné bruslení bude vyhrazen 7. a 8. února od 14 do 16 hodin a od 9. do 13. února od 13 do 15 hodin. -js-

jištích Evropy vernisáž se uskuteční 19. února od 18:00  Sedlčany – kult. dům T. G. Masaryk v Sedlčanech výstava fotografií a dokumentů potrvá do 13. 2. Výstava pražského výtvarníka Pavla Hlavatého vernisáž se uskuteční 18. února od 18:00  Sedlčany – knihovna Vítá nás zas ta stará Častoboř výstava fotografií Jana Hovorky, Denisy Kupsové, Jaroslava Muchy, Kamila Novotného a Kláry Pořízkové vernisáž se uskuteční 7. února od 16:00, výstava potrvá do 4. března

DIVADLO  Sedlčany – kult. dům 7. 2. Prodaná nevěsta První českou komickou operu jako lidovou hru se zpěvy a tanci volně podle

tou hvězdou na čele dětské představení – klasická výpravná pohádka na motivy Boženy Němcové; 15:00

KINA  Sedlčany 5. 2. Leviatan ruský film – promítání filmového klubu; 20:00 6. 2. Don Jon americká komedie; 20:00 7. 2. Vyšší moc švédské drama; 20:00 8. 2. Želvy Ninja dětské představení; 15:00 13. 2. Opři žebřík o nebe český dokument; 20:00 14. 2. Fakjů pane učiteli německá komedie; 20:00 20. 2. Lucy americké akční sci-fi; 20:00 21. 2. Sils Maria francouzsko-švýcarsko-německé drama; 20:00

PŘEDNÁŠKY  Sedlčany – centrum CASD (budova pod Rozvojem)

 Sedčany – sauna pod tribunou TJ Tatran Saunování každý ČT, PÁ a SO – čtvrtek muži, pátek ženy, sobota společné saunování; 16:00 – 21:00  Sedlčany – zimní stadion 7. 2., 8. 2. Veřejné bruslení 14:00 – 16:00 9. 2.- 13. 2. Veřejné bruslení 13:00 – 15:00  Sedlčany – aut. nádraží 7. 2. Po stopách Dášeňky pochod sedlčanských turistů z Dobříše přes Starou Huť (k památníku Karla Čapka), Strž do Prostřední Lhoty po trase dlouhé 15 km sraz na aut. nádraží v 7:50 28. 2. Únorová šlapanda okolo Velkého Pýrného pochod sedlčanských turistů z Vysokého Chlumce přes Pořešice a kopec Radešín po trase dlouhé 14 km sraz na aut. nádraží v 9:00

OSTATNÍ  Sedlčany – knihovna 4. 2., 11. 2., 18. 2., 25. 2. Hajánek 17:00 6. 2., 20. 2. Návštěva pohádkové babičky 13. 2. Záhada hlavolamu stínové divadlo, program na motivy dobrodružných příběhů Jaroslava Foglara; 15:00 20. 2. Jízda na hraně

promítání dokumentu z roku 2013, který je součástí festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět; 18:00 25. 2. O šišlavé botě program pro děti a rodiče; 10:00  Sedlčany – hvězdárna 6. 2., 13. 2., 20. 2. Pozorovací program 18:00 – 21:00  Jesenice u Sedlčan – ZŠ (učebna zeměpisu) 6. 2. Srí Lanka – její kultura a obyvatelé přednáška Jindřicha Částky s ochutnávkou osmažené cizrny s kari; 17:30  Sedlec-Prčice – pivovar Vítek z Prčice 7. - 8. 2. Pojídání pivovarských ryb  Příčovy 12. 2. Tučný čtvrtek maškarní průvod zakončený veselicí v hospodě U Šimků; 14:00  Nové Dvory – hasičský dům 14. 2. Dětský karneval 13:00  Kosova Hora 14. 2. Masopust Sraz masek na parkovišti u rodinných domů na Hejné Hoře; 14:00  Sedlčany – nám. T. G. M. 17. 2. Masopustní průvod a vystoupení Repete 14:00  Vysoký Chlumec – skanzen 21. 2. Masopust ve skanzenu Vysoký Chlumec 14:00  Kosova Hora – restaurace Na Zámecké 21. 2. Tradiční karneval od 14:00 pro děti, od 19:00 pro dospělé  Přestavlky – kult. dům 22. 2. Dětský karneval 14:00  Onen Svět Langova rozhledna leden – březen: Pá 16:00 – do setmění, So a Ne 11:00 – do setmění

KULTURA/SPOLEČNOST


strana

13

Proč bychom se ne(po)těšili Prodanou nevěstou? SEDLČANY V sobotu 7. února

uvede Kulturní dům Josefa Suka jednu z nejznámějších českých divadelních her – Prodanou nevěstu. První českou komickou operu jako lidovou hru se zpěvy a tanci volně podle Bedřicha Smetany a Karla Sabiny nastudoval režisér Bohumil Gondík, který do ní zapojil členy hned čtyř sokolských souborů – divadla z Pyšel a Lázní Toušeně, národopisného souboru Formani ze Slatiňan a smíšeného pěveckého sboru Gaudium Praha při 1. LF UK. „Hru jsem nastudoval původně pro patnáctý všesokolský slet v roce 2012. V minulosti tomu vždy tak bylo, že sokolské slety v Praze zahajovalo zhlédnutí Prodané nevěsty v Národním divadle. Příprava této sokolské inscenace trvala dva roky a její nastudování deset měsíců. Od roku 2010 s touto inscenací vystupujeme po celé repub-

lice, včetně prestižních scén. Je nám ctí, že jedna ze čtyř

Režisér představení Bohumil Gondík, jinak také otec Adély a Dalibora Gondíkových

derniér se uskuteční právě v Sedlčanech. Hodně se o to zasloužil Jan Sirotek, který je sboristou souboru Gaudium Praha, ve hře účinkuje a pochází právě ze Sedlčan,“ říká Bohumil Gondík. Po všesokolském sletu v roce 2012 žila inscenace dál svůj život. „Stojí za ní hodně úsilí, od jejího nastudování mě zrazovali odborníci, nevěřili, že je ji vůbec možné ve formě, kterou jsem

si určil, provést. Například představení nemá dirigenta. Je v něm velký počet účinkujících, což je náročné vzhledem k dispozicím zázemí některých divadel, v nichž jsme hráli – srovnávat třeba Východočeské divadlo v Pardubicích se sálem v Příchovicích u Přeštic je zhola nemožné, přesto se nám vždy povedlo představení odehrát tak, aby diváci nezjistili, že za scénou stojí herci, tanečníci a zpěváci doslova hlava na hlavě,“ vzpomíná režisér Gondík a dodává, že náročné rovněž bylo zkoordinovat časové možnosti souborů, z nichž každý působí v jiné části republiky a každý má kalendář doslova nabitý svými povinnostmi. Kam s představením sokolové vyjeli, tam sklidili úspěch, který dokládala plná hlediště a bouřlivý potlesk většinou vestoje. „Pro soubory je to však velice náročné. Odehráli jsme takřka pade-

sátku představení a Prodanou nevěstu v tomto ojedinělém lidovém pojetí zhlédlo kolem jedenácti tisíc diváků. Právě vzhledem k časovým možnostem souborů jsme se museli rozhodnout cestu tohoto unikátního sokolského projektu ukončit.“ Za pětiletým vystupováním a ještě delší přípravou

Jan Sirotek, který v inscenaci zpívá.

hry zůstane mnoho veselých vzpomínek. „Například nám otěhotněla jedna z hlavních postav – Mařenka, a alternující Mařenka přijela na zájezd hlasově indisponovaná tak, že nemohla vy-

stoupit. Na podium se tedy musela postavit Mařenka s bříškem, které skutečně nešlo zakrýt… Diváci naštěstí pochopili a i toto představení mělo velký úspěch,“ vypráví se smíchem Jan Sirotek, který zdůrazňuje, že ačkoli původně myslel, že společná práce bude trvat pouhé dva roky, měl z každého odehraného představení krásný pocit a těšil se vždy na další. Teď spolupráce na Prodané nevěstě končí, před soubory je už jen několik představení. Není škoda hru úplně opustit? Režisér Gondík je toho názoru, že v nejlepším by se mělo přestat. Za tři roky však budou mít sokolové další slet. „Nevylučuji, že bych rád opět nastudoval českou klasiku,“ říká. Určitě se máme na co těšit. Prodanou nevěstou totiž režisér spojených sokolských souborů nastavil laťku pořádně vysoko. Jana Spálenková

Lucie Šebánková nedá na Kambodžu dopustit SEDLČANY V čajovně v Ná-

dražní ulici se ve čtvrtek 29. ledna konala beseda Pojďte s námi objevit Kambodžu. Připravila ji absolventka sedlčanského gymnázia Lucie Šebánková, která je v současné době spolupracovnicí jedné z cestovních kanceláří, zaměřujících se na exotické turistické destinace. Lucie je ze Sedlčan, po studiích na gymnáziu vystudovala na Vysoké škole ekonomické obor mezinárodní vztahy a diplomacie. Co vás zavedlo do Kambodži? Nejdříve jsem vycestovala do Indonésie, kde jsem vyučovala angličtinu. Po této pracovní zkušenosti jsem se byla podívat v Malajsii, Thajsku, Singapuru a také v Kambodži. Moje první setkání s touto zemí bylo tedy čistě cestovatelské, potom jsem tam začala pracovat jako průvodkyně. Kolikrát jste už navštívila Kambodžu a jak dlouhé jsou vaše zdejší pobyty? Protože pracuji pro

cestovní kancelář, do této oblasti jezdím pravidelně.

Jsem vždy několik měsíců v Asii a potom zase něko-

Lucie Šebánková (vlevo) byla na besedě se svojí maminkou Libuší, která ji již brzy v Kambodži navštíví.

Navštěvuji tři města, která střídám podle zájmu turistů. Největší je hlavní město Phnom Penh, které má kolem dvou miliónů obyvatel. Další dvě města – Siem Reap a Sihanoukville – jich mají zhruba dvě stě padesát tisíc a na asijské poměry jsou to vlastně městečka. Většina obyvatel Kambodži ale žije ve vesnicích. Poprvé jsem tuto zemi navštívila předloni a od té doby se tam pravidelně vracím.

lik měsíců u nás. Například v loňském roce jsem strávila osm měsíců v Asii. Můžete přiblížit tuto zemi? Kambodža leží v jihovýchodní Asii. Sousedí na západě s Thajskem, na východě s Vietnamem a na severu s Laosem. Země má přístup k pobřeží Thajského zálivu a žije zde přes patnáct miliónů obyvatel. Jedná se o moji oblíbenou destinaci, právě proto

jsem o ní přednášela. Kambodža na mě působí velice sympaticky, ačkoliv se jedná o zemi plnou kontrastů. Na jedné straně se může pyšnit bohatou a krásnou historií, na kterou odkazují nádherné chrámy z 9. až 12. století. Na straně druhé nalezneme krvavé dějiny psané Pol Potem a Rudými Khméry. Po období vlády Rudých Khmérů se Kambodža opět zvedá ze dna a bohatne. Jedná se ale o velice pomalý proces a hodně lidí stále trpí minulou érou. Trvalo vám dlouho, než jste si zvykla na zdejší stravu? Co nejčastěji Kambodžané zařazují do svého jídelníčku? Jelikož jsem předtím žila v Indonésii, kde je stravování obdobné, tak jsem se zdejším jídlem neměla problém. V Kambodži se k snídani, k obědu i večeři jí hlavně rýže. Na talíři obvykle nechybí ryba a hlavně zelenina. Co se týče sladkostí, tak i ty se většinou dělají z rýže a jsou opravdu velmi velmi sladké.

Jakou řečí se v Kambodži mluví? Úředním jazykem je khmérština, kterou bohužel neovládám. Ale protože navštěvuji převážně turistická místa, dá se dobře domluvit anglicky. Nechtěla byste se v Kambodži usadit natrvalo? Na celý život bych se tam usadit nechtěla. Žila jsem skoro rok v Indonésii a vím tedy, co běžný život v tomto regionu obnáší a že může být velmi nesnadný. Ačkoliv je tam mnohem volnější životní tempo než u nás, lidé jsou příjemnější a méně agresivní, tak ne vše je růžové. Když se podíváte na úroveň zdravotnictví, školství a sociálních služeb, je to v těchto oblastech dlouhodobě na nesrovnatelně nižší úrovni než u nás. Takže pro člověka, který je tak trochu rozmazlený českým sociálním systémem, je obtížné představit si, že by tu měl žít natrvalo. David Myslikovjan

SPORT

14 strana

Mladí karatisté absolvovali klubové závody TÁBOR/SEDLČANY V sobo-

tu 24. ledna se v Táboře konaly klubové závody Karate - P - Klubu mladých karatistů z Tábora, Milevska a Sedlčan. Druhého kola Ligy mládeže se zúčastnilo celkem dvaačtyřicet závodníků. „Soutěžilo se v pěti kategoriích,“ uvedl trenér Karate - P - Klubu Sedlčany Jiří Havel. „Šesti až osmiletí závodníci předváděli kotouly, svíčku a další cviky. Rozhodčí při těchto cvicích posuzovali především obratnost závodníků, jejich ohebnost a přesnost. “ Za sedlčanský Karate P - Klub se soutěže zúčastnili v kategorii 9. – 8. Kyu Míša Stránská, Vojtěch Šonka, Oldřich Kabíček, Filip Havel a Jan Štem-

berk. V kategorii 7. – 6. Kyu Sedlčany reprezentovali František Šonka a Jan Reinish. Za 5. – 4. Kyu nastoupila Eliška Havlová. Zlatou medaili ve své kategorii získal Jan Štemberk, který po finálovém kole vzhledem shodnému počtu bodů musel opakovaně nastoupit proti svému soupeři jak v kata, tak v kumite. Nakonec dosáhl na první příčku. Další medaili vybojovala Eliška Havlová, která ve své kategorii obsadila druhé místo. „Závodní dopoledne uzavírala skupina nejvyšších pásů a předvedla nejlepší výkony. Zvítězil Adam Flemr z Milevska, druhá byla Zuzana Šilhavá z Tábora a třetí další milevská závodnice Hana

Lípová. Všichni tři karatisté jsou účastníky loňského

Kratista Jan Štemberk

mistrovství Evropy,“ připomněl Jiří Havel. Třetí kolo Ligy mládeže se bude konat 25. dubna. David Myslikovjan

Na 1. ZŠ Sedlčany dostávali žáci také sportovní vysvědčení SEDLČANY I když sedlčan-

ská 1. ZŠ není sportovní školou, zapojila se v loň-

pořádal Český olympijský výbor. Učitelé během roku absolvovali s žáky osm

Žáci 1. ZŠ se sportovním vysvědčením, zleva: Matěj Bláha, Kristýna Spilková, Simona Dvořáková, Tomáš Nováček, Milan Faják

ském roce do několika sportovních programů. Ať už se jednalo o účast v Odznaku všestrannosti olympijských vítězů, v Zimní olympiádě pro děti nebo v jednorázové akci Sportuj bez předsudků. Zmiňovanými projekty to však neskončilo. Ve čtvrtek 29. ledna dostali žáci sedlčanské 1. ZŠ mimo klasického vysvědčení se známkami i sportovní vysvědčení. Škola se totiž zapojila do projektu Sazka Olympijský víceboj, který

disciplín, které prověřily jejich fyzické schopnosti. „Do projektu jsme zapojili všechny děti, tělocvikáři jejich dosažené výkony zapsali a nechali je Českým olympijským výborem zpracovat,“ řekl ředitel školy Libor Novotný. „Z vysvědčení se pak žáci dozvěděli, jak si vedli, v čem jsou nadprůměrní, ale také co jim nejde. Cílem nebylo nalézt vrcholové sportovce, ale ukázat dětem, v čem je jejich silná stránka,“ pokračuje Novot-

ný. Veškeré dovednosti se srovnávaly s žáky z celé republiky. Někdo například zjistil, že má v rámci republikového průměru velkou sílu, ale není tolik ohebný, jiní zase byli nadprůměrní v aerobní vytrvalosti, ale zaostávali v rovnováze. „Sportovní vysvědčení může žákům doporučit, jak svou slabinu zlepšit a dát základní tipy na trénink.“ Mimo jednotlivců dostaly sportovní vysvědčení i třídy. Ředitel 1. ZŠ nepamatuje podobnou akci, která by byla v tak velkém rozsahu. „Líbí se mi i z důvodu, že jsou do něj zapojeny všechny děti z prvního i druhého stupně. I ti méně zdatní se najdou v nějakém odvětví, které jim jde, nebo v něm dokonce i vyčnívají.“ Libor Novotný také pozitivně nahlíží na to, že si Český olympijský výbor pozval zástupce škol, aby jim sdělil zpětnou vazbu a řekl připomínky k projektu. Jiří Prášek


S prvním celkem tabulky si hokejisté neporadili HK Králův Dvůr – Tatran Sedlčany 12:2 (4:0, 2:0, 6:2) BEROUN Králův Dvůr je v krajské hokejové soutěži mužů na prvním místě. V neděli 1. února přivítal jako domácí tým poslední celek tabulky Sedlčany. Junioři dospělé mužstvo svou účastí nepodpořili, a tak Tatran opět nepřekypoval velkým počtem hráčů. Do Berouna, kde se zápas odehrál, odjelo pouze deset hráčů a jeden brankář. Překvapení se v utkání

nekonalo, když Sedlčany od soupeře, který v sezóně v normální hrací době ještě nepohrál, dostaly dvanáct branek. Za Sedlčany se sice ve třetí třetině trefil Martin Náprstek a Karel Máša, ale vysoké prohře 12:2 to nezabránilo. Tuto sobotu odehraje Tatran domácí utkání, soupeřem hokejistů bude další mužstvo, které je v popředí tabulky. Do Sedlčan totiž přijede tým Žabonosy. Začátek je naplánován na sedmnáctou hodinu. Jiří Prášek

Stolní tenisté potrápili favority PLZEŇ/CHEB Ve 14. a 15.

kole druhé ligy stolních tenistů skupiny A se utkali hráči Tatranu Sedlčany Bazény Desjoyaux s týmem ze středu startovního pole a následně s družstvem, jež atakuje čelo tabulky. Oba duely se hrály za stoly soupeřů sedlčanských stolních tenistů, kteří favoritům dlouho vzdorovali, a remízy byly doslova na spadnutí.

Union Plzeň – Tatran Sedlčany 10:8 V úvodních čtyřhrách se hostům nedařilo. Nejenom Kocura s Drechslerem, ale i Pejša s Faktorem v nich uhráli pouze set. V singlech to už ale bylo jiné a najednou stav vypadal mnohem lépe. Oba celky měly na svém kontě šest bodů. V této chvíli ale favorit zavětřil nebezpečí a následující dva singly získal pro sebe. Hosté ještě stihli vyrovnat na 8:8, jenomže poslední dvě dvouhry už ovládli plzeňští stolní tenisté. V předposledním duelu ale měli namále a dalo jim hodně práce, než udolali Kocuru 3:2 na sety.

KST Cheb – Tatran Sedlčany 10:8 V tomto utkání ve čtyřhrách nastoupil s Faktorem Kocura a Pejša bojoval společně s Drechslerem. Tato rošáda přinesla alespoň dílčí úspěch, když prvně jmenovaná dvojice sice prohrála 3:1 na sety, ale druhá 2:3 zvítězila. Následně šel Tatran díky dvěma vítězným duelům do trháku, vedl 1:3 na zápasy, potom ještě 3:4, ale následně se povedla šňůra vítězství domácím, kteří bodovali hned pětkrát po sobě. Sedlčanští hráči se opět prosadili až v závěru mače, uhráli další čestný výsledek, ale po porážce brali pouze jeden bod. „V obou utkáních rozhodovaly těsné koncovky. Bohužel je znát, že Drechslerovi chybí trénink. Jsme všichni pracovně i rodinně hodně vytížení a v takto kvalitní soutěži to bez kvalitního tréninku nejde,“ poznamenal hráč Radovan Faktor. Po patnácti kolech vede bez jediného zaváhání Ústí nad Labem před Chebem, který prohrál pouze jednou. Tatran je jedenáctý a poslední dvanácté zůstaly Lochovice. David Myslikovjan

SPORT


Starší žáci zaznamenali další dvě vítězství Tatran Sedlčany – Rytíři Vlašim 14:4 (5:1, 3:3, 6:0) Tatran Sedlčany – HK Kralupy nad Vltavou 7:3 (1:0, 1:3, 5:0) SEDLČANY Během pátku 30. a soboty 31. ledna ode-

ním stadionu další dva mistrovské zápasy hokejové ligy. Prvním soupeřem Sedlčan byla Vlašim. „Šlo o soupeře, který se pohybuje na spodku tabulky,“ řekl hráč Sedlčan Lukáš Čiko. Domácí zvítězili jednoznačně 14:4. „Proti hostům se nejvíce vytáhl Martin Barták, který vsí-

Střídačka Tatranu během utkání s Vlašimí. Foto: Vojtěch Konopištský

hráli starší žáci Tatranu Sedlčany na místním zim-

til do branky Vlašimi pět branek,“ sdělil hráč Pavel

Chocholoušek, který taktéž bodoval. Druhé utkání odehráli starší žáci proti Kralupům nad Vltavou. „S tímto soupeřem jsme se prali o druhé místo,“ uvedl Chocholoušek. Zápas se nevyvíjel pro Sedlčany dobře. „Kralupy do druhé třetiny vlétly a v polovině utkání vedly 1:3. Snažili jsme se rychle vzpamatovat a to se nám povedlo. Hosté se najednou znovu přizpůsobili naší hře a my jsme zaslouženě vyhráli 7:3,“ řekl po vítězném zápase Lukáš Čiko. Mladší žáci hráli utkání se stejnými soupeři. S Vlašimí prohráli 4:6, s Kralupy nad Vltavou zvítězili 5:1. Sestava starších žáků: Čejda – Růzha, Pašková, Chwastek, Spilka, Sůsa, Petržílka, Čiko, Barták, Chocholoušek, Machač, Peterka. -jp-

Lukáš Mošnička zvítězil v anketě Fotbalista roku 2014 SEDLČANY Poslední lednový pátek se v klubovně Tatranu uskutečnila členská schůze sedlčanského

fotbalového oddílu. Mimo hodnocení uplynulého roku, zprávy trenérů o výsledcích týmů, byli

Vítěz ankety Fotbalista roku 2014 Lukáš Mošnička (vlevo) s Petrem Matouškem, který skončil třetí. Foto: Zdeněk Lhota

vyhlášeni i nejlepší hráči roku 2014. Na nejvyšší mety v hodnocení trenérů a funkcionářů Tatranu vystoupili Filip Matoušek (přípravka C), Petr Pudil (přípravka B), Václav Varga (přípravka A), Vilém Procházka (mladší žáci), Matěj Bláha (starší žáci), Tomáš Procházka (mladší dorost), František Hofman (starší dorost), Marek Sirotek (B mužstvo) a Lukáš Mošnička (A mužstvo). Následovalo vyhlášení ankety Fotbalista roku 2014. V anketě, ve které hlasují fanoušci sedlčanského fotbalu, zvítězil se ziskem 281 hlasů brankář Lukáš Mošnička. Druhý skončil útočník Dominik Němec, který získal 252 hlasů. Bronzové umístění připadlo záložníkovi Petru Matouškovi. Ten od fanoušků dostal 166 hlasů. Jiří Prášek

strana

15

V jediném utkání padlo dvacet branek SEDLČANY V dlouhodobé soutěži amatérských hokejistů si minulý týden přišli na své fanoušci především v duelu Dalekých Dušníků s týmem Genemusic. Viděli totiž dvacet branek a devítibodový příspěvek do kanadského bodování útočníka vítězů Daniela Svobody, který sedm gólů dal a na další dva přihrál. Daleké Dušníky držely krok s favoritem po celou první třetinu. Do druhé části hry vstupovaly týmy za stavu 2:2, ale potom se již začal prosazovat druhý tým prvoligové tabulky. V souboji o třetí místo prvoligistů přehrál Rožmitál Příčovy. Výsledky – 1. liga: Příčovy – Rožmitál 4:6, Daleké Dušníky – Genemusic 7:13, Chlum – Příčovy 3:0. V době naší uzávěrky měly vedoucí Zvírotice na svém kontě šestatřicet bodů a o sedm bodů zpět byli benešovští Genemusic. První tým ta-

bulky měl navíc jeden zápas k dobru. 2. liga: Křepenice – Olbramovice 3:2, STROS – Solopysky 6:5, Vršovice – Štětkovice 2:4. Tabulce stále vévodily Štětkovice, které si udržely bod náskoku na Křepenice, ale na začátku tohoto týdne měly také na svém kontě o jeden zápas více. 3. liga: AHC Nový Knín – Ševci Nový Knín 3:6, Domino – Miličín 7:4, Dublovice – Drásov 6:4. Vzhledem k tomu, že tým AHC Nový Knín v derby se svým městským rivalem prohrál, Domino má na tohoto svého soupeře na prvním místě již tříbodový náskok. Na Nový Knín se díky vítězství nad Drásovem bodově dotáhly třetí Dublovice. 4. liga: Rumola – Draci 1:4, Hrádek – Neveklov 4:6, Medvědi – Kosova Hora 6:1. Po osmnácti zápasech vedou se šestnácti body Draci, sedlčanští Medvědi jsou o bod zpět. -dav-

Siláci přivezli medaile FRÝDLANT/SEDLČANY V so-

botu 31. ledna se ve Frýdlantu uskutečnilo mistrovství

daili Jan Paukner, nicméně s výkonem spokojený nebyl. „První soutěžní pokusy jsem

Jan Paukner a jeho druhý pokus ve dřepu na 215 kg

České republiky v silovém trojboji juniorů a dorostenců. Sedlčanský sportovní klub Zlobr má na všech soutěžích mládeže své zástupce, na severu Čech tomu nebylo jinak. Mezi juniorkami byla druhá Petra Švadlenková. Trojbojařka pokořila ve dřepu 122,5 kg, v benčpresu zatlačila 72,5 kg a v mrtvém tahu zvedla 125 kg. V juniorech nad 74 kg sice získal bronzovou me-

šel bez vybavení, abych měl jistotu, že v závodě nevypadnu na základech. Na další kolo soutěžních pokusů jsem si nechal na sebe nandat vybavení, jako jsou speciální dresy a bandáže. Bohužel mi rozhodčí neuznali pokusy ve dřepech a v benčpresu mě činka totálně zavalila. Mohl jsem bojovat o druhé místo, nakonec jsem skončil třetí,“ zhodnotil výkon sedlčanský silák Jan Paukner. -jp-

PUBLICISTIKA

16 strana


KO M E N TÁ Ř

GLOSA

Zabíjačka už jen od Lady

Sedlčanská bloudění

Uplynul už nějaký čas od doby zákazu pořádání veřejných zabíjaček. Autor: EU. Ano, pánové a dámy v Bruselu zaúpěli nad možností šíření ohavných nemocí vzniknuvších při veřejné konzumaci vepře v době masopustního veselí, vyhrnuli si rukávy jako řezničtí mistři a dali se do díla… Nechápu hysterii evropských politiků a jejich dojemný zájem o naše zdraví. Na našem území se tradice veřejného zabíjení vepře udržuje určitě déle, než je možné se dopátrat z historie slovutné organizace, která náš tradiční zvyk zatrhla. Při veřejných zabíjačkách zemřelo na následky konzumace závadného masa určitě méně lidí, než umírá každý den na silnicích při dopravních nehodách. Zavede, nebo chystá se Evropská unie tedy zavést zrušení automobilové dopravy? Před časem v Česku řádila metanolová vichřice, která určitě ještě neřekla poslední slovo. Mají evropští poslanci v úmyslu zakázat výrobu alkoholu?

Každý den, zcela prokazatelně, umírá mnoho tisíc lidí na následky kouření. Rituální tance kolem problému se sice křepčí, ale zákaz nepřichází! Po Evropě se prohání tlupy zběsilých fanatiků zabíjejících lidi už téměř na potkání, no naše zabíjačka vadí! Český člověk je vynalézavý. Někdy svým bližním vyčítám tu „vyčůranost“, ve světle třeba tohoto nařízení europoslanců mi však nezbývá, než této vlastnosti tleskat! Je jasné, a už se také tak děje, že veřejné zabíjačky vepře se konají jaksi v soukromé režii. Nařízení se prostě obejde… Měl jsem zato, že filozofie života v Evropské unii a jí přijímaných zákonů bude minimalizovat nešvary – maximalizovat iniciativu a rozumnou odlišnost. Dočkáváme se ale stohů nařízení kontrolujících cokoli. Napadá mě v této souvislosti, co vlastně dělají naši europoslanci hájící naše zájmy? Třeba si v Bruselu zvykli na sladké a pojídají, za naše peníze, místní pralinky... Ján Sliacky

Málokdy cestuji ze Sedlčan autobusem. A ještě méně často potřebuji vyhledat veřejné toalety. Až minulý týden… Pospíchám. Jako vždy na poslední chvíli. Mířím rychlým krokem ke stanovištím autobusů. Jo, je to dobré, žádný bus nevidím, čas je také docela ok, takže, odkud to jede? Rozhlížím se. Tabulek na nástupištích je tolik, že nevím, odkud začít. Jako naschvál začínám potřebovat (zákon schválnosti, nebo cestovní horečka?) WC. Šipku někam vidím. Směřuji typickou chůzí pro tento stav v jejím směru. Chvátám, chvátám, krátí se mi čas, no tam, kam ta dobrá šipka „šípí,“ jen zavřené dveře a u zábradlí nízké budovy pár odhozených tenisek. Intuitivně se vydávám nahoru, zpět na náměstí. Hrůza, ale prostě nemohu odolat, „zarážím“ jak lidské potřeby, tak i do obchodu s ponožkami (je označený přesně) a spodním prádlem, „ujíždím“ na něm. Dělám radost ochotným obchodnicím nákupem a letím po značce WC až k hotelu na rohu. No, osud si se mnou zahrává a navigace mě směřuje někam dolů. Situace se stává složitější, autobus už určitě sviští městem jako mně ve vnitřnostech. Nemocnice! Tam mají, i když se nejedná o policejní služebnu, pomáhat. Vbíhám

dovnitř. Lidičky čekající na pomoc si mě měří. Rychlými pohledy detekuju nápisy na dveřích. Jsou různé, jistě zajímavé, ale ten, který potřebuji, mezi nimi není. Do poschodí se neodvažuji. Co kdyby tam byla psychiatrie?! Vyrážím na ulici, ani Chuck Norris by se nemusel stydět, a… Spíš tuším, než vidím, na domě pod hospitálem tabulku. Mám! „Keška“ nalezena! Ještě, aby bylo otevřeno. Do půl páté. Čtu to dobře? Klika povoluje. Mladý muž zdraví. Uff! Sedlčanský kraj na pultě nechávám ležet, platím snad sedm korun, zaplatil bych i desetinásobek… Cesta zpět, říkají horolezci, je nejsložitější! U gymplu kolem mě frčí známý pan „autobusák“. Letím za ním. Alespoň, že mi odpadá úkol hledat na nějaké centrální tabuli číslo nástupiště „mého“ spoje. Aha, je tady! Samozřejmě. Tabule velká jak „Brno“. Nastupuji. V pohodlí dálkové linky přemýšlím, kolik lidí cestuje, či „cestuje“ po Sedlčanech jak já. Směrovka na WC na autobusovém nádraží se snaží zkoušet vytrvalost potřebných. Tabuli autobusových spojů, i když tááák velkou, jsem přehlédl. A značení veřejných toalet? Mohl jsem se zeptat. Líná huba … No, příště si na Sedlčany určitě narazím brýle! Ján Sliacky

FEJETON

S ženami nás baví svět… I když neumí vyměnit kolo Nedávno jsem byl nucený poslouchat debatu mojí ženy s jejími kamarádkami o tom, jak úžasný je film S tebou mě baví svět. Prý dokonale vystihl to, jak muži reagují na přítomnost dětí. S tímto tvrzením jsem si dovolil nesouhlasit. Tento film je plný klišé, a kdyby nebyl o mužích ale o ženách, už by ho nějaká feministka nebo nějaký politicky korektní hňup kritizoval. Ale muži mlčí. To jednak svědčí o jejich smyslu pro humor a také o jejich schopnosti se povznést. Navíc je celý snímek plný nesmyslů. A proč? Sám poměrně často přes den musím hlídat našeho té-

měř ročního syna a za celou dobu se mi nestala ani jedna z katastrof, které podobné snímky tak rády zobrazují. Celkem v pohodě se mi daří synka obléct, nakrmit, uspat nebo přebalit a podobně. Zato moje žena dodnes neumí například vyměnit kola u auta… Také jsem před rokem neuměl přebalit dítě, ale to už je minulostí, ale kola u auta měním dál jen já. Kde jsou v tu chvíli všichni ti, kteří volají po rovnosti pohlaví? Další případ – počítač. Nainstalujete svojí milované ženě windows v češtině, aby tomu rozuměla, a stejně se několikrát týdně nevyhnete větě: „Miláčku, můžeš na chvilič-

ku? Mně to tu něco píše…“ Ano, píše a v češtině, jenže drahá polovička se neobtěžuje to číst… A nejen drahá polovička, je to také její matka nebo moje matka. Zkrátka ženy obecně. A takhle by se dalo pokračovat i o vrtání poliček, uvolňování ucpaných odpadů u dřezu a podobně. Proč tedy někdo nenatočí film o tom, jak se skupina žen trápí nad výměnou píchlé pneumatiky? Možná proto, že by to bylo o ničem, ale na druhou stranu už teď je většina českých filmů a seriálů a točí se dál, takže tím to nebude. Bojí se snad případný režisér kritiky

politicky korektních tupců, kteří nám už teď poměrně dost otravují život tím, že černoch není černoch, ale Afroameričan a podobně? Mimochodem word toto slovu ukazuje jako chybu, což je samo o sobě zajímavé, když si uvědomíme, kde

vznikl… Řešení je možná daleko jednodušší. Muži a ženy se budou škorpit a popichovat, s tím že jedni mají předpoklady na to a druzí na ono a nikdy nebudou stejní, protože to by svět ztratil smysl. Radek Ctibor

Týdeník vychází ve středu, uzávěrka v pondělí v 11 hodin Šéfredaktorka: Jana Spálenková, tel.: 774 414 225 ([email protected]) Redaktoři: David Myslikovjan (společnost, kultura, sport), tel.: 721 784 743 ([email protected]); Jiří Prášek (sport, kultura), tel.: 604 655 852 ([email protected]); Inzerce: tel.: 774 822 213 ([email protected]) Adresa redakce: Havlíčkova 514, 264 01 Sedlčany Návštěvní hodiny v redakci: pondělí až pátek 8 - 12 hodin Korektura: Jana Stejskalová. Sazba: redakce. Tisk: Van druck Sedlčany. Vydavatel: Zdeněk Kolář. Registrační číslo: MK ČR E 11724. Internet: www.sedlcansky-kraj.cz

V korytě Mastníku ležel mrtvý muž policejní mluvčí Monika Schindlová

Recommend Documents