Placeno převodem 706008
5
ROČNÍK 12
18. října 2002
V ČÍSLE:
Tisková konference na UP • Co děláme v konviktu? • Představujeme: dr. Kenneth Edwards • Krajané v Jižní Americe Vernisáž výstavy fotografií Z. Thomy zahájila 14. 10. Měsíc čínské a japonské kultury, který spolupořádají olomoucká pobočka Česko-čínské společnosti a Kabinet Dálného východu FF UP. V prostorách Děkanátu PdF UP se tak nabízí ke zhlédnutí sbírka snímků s názvem „Asijská žena – asijský muž“ fotografa, publicisty a cestovatele, jehož láskou se po roční dobrodružné cestě autostopem stala právě Asie. Tam objevil cenu lidského úsměvu, často na pozadí nelehkého údělu. Program Měsíce čínské a japonské kultury potrvá do 7. 11. (výstava do 4. 11.). -red-, foto Z. Thoma4
Čestný doktorát UP dr. Kennethu Edwardsovi g
Jeden ze spolutvůrců Boloňské deklarace a idejí Evropského vysokoškolského vzdělávacího prostoru a autor mnoha nových konceptů teorie vysokoškolského vzdělávání v nových podmínkách rychle se měnícího světa, vědecký pracovník univerzit v Aberstwythu (Wales), Kalifornii a Cambridge v oboru genetiky rostlin, Dr. Kenneth Edwards obdržel ve čtvrtek 17. 10. 2002 čestnou vědeckou hodnost dr. h. c., který mu na návrh Vědecké rady Pedagogické fakulty UP (spolunavrhovatel PřF UP) udělila Univerzita Palackého v Olomouci. Dr. K. Edwards se vedle své vědecké činnosti věnuje soustavné práci v oblasti řízení a rozvoje vysokého školství. Na cambridgeské univerzitě zastával funkci děkana fakulty biologických věd, post generálního tajemníka fakult, v Leicesteru působil jako zástupce rektora. Jeho bohaté zkušenosti z řízení univerzit využily formující se instituce evropských univerzit – v letech 1998 až 2001 byl prezidentem Asociace evropských univerzit (CRE), po vzniku Evropské univerzitní asociace (EUA) se stal jejím aktiv-
V klubovně Vlastivědného muzea v Olomouci 5 spolupořádal 11. 10. 2002 Spolek lékařů České lékařské společnosti J. E. Purkyně Olomouc XVIII. Zapletalův–Wondrákův medicínský historický den. Zúčastnili se jej mj. také přednosta Ortopedické kliniky LF doc. R. Ditmar, CSc. (uprostřed), a prof. I. Krč, DrSc., z II. interní kliniky LF. -red-, foto -tj-
ním členem. Byl rovněž předsedou Správní rady Institutu pro výzkum životního prostředí a pastvin, členem Výboru Open University, Komise Marshallovy pomoci aj. V současné době je předsedou Profesního výzkumu a poradenského centra v Cambridge a předsedou The Board of the Collegium of the Observatory of the Magna Charta Universitatum. Udělením čestné vědecké hodnosti dr. h. c. ocenila Univerzita Palackého přínos dr. K. Edwardse k pozitivnímu rozvoji vysokého školství v Evropě a jeho pomoc UP při jejím úspěšném začleňování do tohoto procesu. Za svou vědeckou a manažerskou práci obdržel dr. K. Edwards čestné doktoráty již sedmi britských a dvou dalších evropských univerzit. (Další informace viz str. 4: Představujeme) -red-
Výzva akademické obci Rektorka UP a předseda Akademického senátu UP zvou všechny členy akademické obce a zájemce z řad pracovníků UP
na prezentaci kandidátů na funkci rektora UP pro volební období od 1. 2. 2003 – 31. 1. 2006. Setkáni akademické obce s kandidáty na funkci rektora UP se koná dne 23. 10. 2002 ve 13 hod. v aule Právnické fakulty UP. Prof. J. Mačáková, CSc., rektorka UP
MUDr. Z. Zlámal, CSc., předseda AS UP
Výsledky přijímacího řízení a ubytovacích kapacit g
Zájem o studium na UP projevilo letos 18 551 potenciálních studentů. K přijímacímu řízení se pak dostavilo 14 758 zájemců, z nichž v prvním kole děkani jednotlivých fakult přijali 4 321 zájemců, v přezkumném řízení pak dalších 783. Celkem se zapsalo 3 659 studentů. Z toho 259 posluchačů se řadí pod hlavičku CMTF UP, 838 začalo studovat na FF UP, 469 na LF UP, 585 na PřF UP, 838 na PdF UP, 430 na FTK UP a 240 na PF UP. Jak uvedl doc. J. Luska, prorektor pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti, ve srovnání s předchozími dvěma lety zaznamenává UP – v souladu rozšířenou nabídkou – patrný nárůst zájmu o bakalářské programy. Potenciální uchazeči o studium na UP se hlásili celkem do 143 oborů, přicemž převis poptávky nad nabídkou by se měl řešit na jednotlivých fakultách v rámci programu celoživotního vzdělávání. Počtu studentů UP každoročně neodpovídají ubytovací kapacity. Letos bylo vyčleněno 4 522 lůžek. Začátkem zimního semestru se tak bez „střechy nad hlavou“ ocitlo zhruba 1 500 studentů. Uvedené číslo je v těchto dnech ovšem nižší, protože k 16. 10. se posluchačům UP naskytlo dalších zhruba 316 lůžek v rekonstruovaných kolejích v areálu Neředín. Od
ledna by mělo být v tomto areálu k dispozici dalších 150 míst. Většina studentů, kteří nenašli ubytování na kolejích, je dnes ubytována v soukromí, nebo dojíždí na přednášky vlakem. Největší problémy mají asi studenti z Ostravska, kteří projevují o studium na UP každoročně velký zájem a jejichž poptávku v souvislosti s ubytováním nedokáže vždy UP uspokojit. Většina posluchačů UP je ubytována v třílůžkových pokojích, rekonstruované koleje disponují pokoji jednolůžkovými. Cena ubytování se pohybuje podle kvality od 840 do 1 290 Kč měsíčně. -map-
Kandidátům na funkci rektora g Akademický senát UP nabízí budoucím kandidá-
tům na funkci rektora UP možnost zveřejnění jejich programů, ve kterých deklarují své představy a fungování UP ve funkčním období od 1. 2. 2003 do 31. 1. 2006, na internetové verzi Žurnálu UP (On-line). V případě zájmu kontaktujte redaktora webových stránek UP Mgr. D. Agnewa (e-mail: agnewd@ rupnw.upol.cz). Doc. L. Ludíková, CSc., předsedkyně volební komise AS UP
• UDÁLOSTI • UDÁLOSTI • UDÁLOSTI • ZPRÁVY, INFORMACE, OZNÁMENÍ Vyhlášení volby kandidáta na funkci děkana Přírodovědecké fakulty UP Dne 31. 1. 2003 končí funkční období děkana PřF UP prof. J. Lasovského, CSc. Na základě této skutečnosti se Akademický senát PřF UP na svém zasedání dne 2. 10. 2002 usnesl na termínu volby kandidáta na nového děkana: 27. 11. 2002. V souladu se Statutem Přírodovědecké fakulty UP vyzývá Akademický senát PřF UP akademickou obec k předložení návrhů kandidátů na funkci děkana do 8. 11. 2002 do 15 hodin. Písemné návrhy předkládejte proti potvrzení na děkanátě PřF Mgr. Chytilové. AS PřF UP zvolil komisi pro volbu kandidáta na děkana ve složení dr. I. Smolová, dr. M. Rulík a Mgr. M. Zimpl. Představení kandidátů na funkci děkana PřF UP se uskuteční na shromáždění akademické obce, které se bude konat 20. 11. 2002 v aule Přírodovědecké fakulty UP. Případné dotazy pro kandidáty na děkana můžete zaslat ještě před setkáním akademické obce do 14. 11. 2002 na adresu:
[email protected]. -asprf-
• UDÁLOSTI • UDÁLOSTI • UDÁLOSTI • K zahájení akademického roku 2002/2003 proběhla na UP tisková konference g Ve velké zasedací síni Rektorátu UP se zástupci médií z úst rektorky, kvestora, prorektorů a děkanů jednotlivých fakult UP dověděli mj. o průběhu a výsledcích přijímacího řízení, situaci týkající se ubytovacích kapacit (viz str. 1), volbě rektora a děkanů pěti ze sedmi fakult UP. Rektor Univerzity Palackého bude volen v průběhu zasedání AS UP 6. 11., počátkem roku 2003 by měl být inaugurován. Stejné datum je charakteristické pro již tradiční Fischerovskou přednášku, kterou letos prosloví na návrh děkana PF UP JUDr. M. Malacky významný představitel evropského práva prof. Ota Weinberger. Přítomní byli dále informováni o nových medailích Za zásluhy o rozvoj UP či
Volejbal k oslavám 17. listopadu U příležitosti oslav Mezinárodního dne studentstva uspořádá Akademik sport centrum UP ve středu 13. 11. 2002 tradiční mezinárodní turnaj ve volejbalu smíšených družstev. Turnaj se uskuteční pod záštitou rektorky UP prof. J. Mačákové, CSc., ve Sportovní hale UP a bude probíhat na čtyřech kurtech od 8.30 hod. Zveme všechny příznivce sportu z řad studentů a učitelů UP. -ora-
Pozvánka na výstavu Kabinet aplikované ekonomie FF UP ve spolupráci s VK Olomouc a za podpory Magistrátu města Olomouce si vás dovoluje pozvat na výstavu na téma Procházka historickou Olomoucí. Výstavu je možno zhlédnout v prostorách Kabinetu aplikované ekonomie FF UP (Křížkovského 12) do konce října. - kae-
o čestném doktorátu, který byl udělen K. Edwardsovi (viz str. 1 a 4). Zástupci Univerzity Palackého dále hovořili o přípravě a programu slavnostního otevření rekonstruovaného jezuitského konviktu (4. 11.), v němž nově sídlí pět uměnovědných a uměleckých kateder FF a PdF UP. Slavnostního otevření se zúčastní ministr kultury ČR P. Dostál, záštitu převzala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR JUDr. P. Buzková. Jak sdělila rektorka UP prof. J. Mačáková, přípravné práce týkající se instalace plastiky A. Habermanna byly zastaveny. Důvodem jsou neshody mezi rektorkou UP a jednotlivými katedrami včetně jejich studentů, které v Uměleckém centru UP sídlí. Pokud vedení UP dojde k definitivnímu rozhodnutí instalovat zmíněnou plastiku do prostor nádvoří UC UP, je doba potřeby k jejímu přemístění po dohodě s autorem díla odhadována na tři až čtyři dny. Náklady na rekonstrukci bývalého jezuitského konviktu se pohybují kolem 350 mil. korun. Doc. J. Luska, prorektor pro studijní, pedagogické a sociální záležitosti se v této souvislosti vyjádřil, že je víc než pozitivní mít konečně možnost pracovat v prostorách, které splňují standardní evropské poměry. -map-
Lékaři na kolech mezinárodně g V prvních říjnových dnech se konal v belgických
5 Na „černobylská“ témata („Černobylská katastrofa a její následky“ a „Záchrana kulturního dědictví v zóně černobylské katastrofy“) přednášel na FF UP ve dnech 7. a 8.10. dr. R. Omeljaško, hlavní odborník ukrajinského Ministerstva pro záležitosti ochrany obyvatelstva před následky havárie v černobylské atomové elektrárně a vedoucí historicko-kulturní expedice pro Černobyl. Jeho návštěvu na UP zajišHovala Katedra slavistiky FF UP. -red-, foto -tj-
střediscích Hasselt a Hendsen-Zolder evropský cyklistický šampionát lékařů a zdravotnických pracovníků ve čtyřech disciplínách – horská kola, časovka, dvě dráhové disciplíny a silniční závod. Mezi závodníky ze šesti evropských zemí bylo osm soutěžících z České republiky. Ve velké konkurenci získal MUDr. Martin Loveček (Klinika chirurgie II LF a FNO) stříbrnou a bronzovou medaili z dráhových disciplin a v celkovém hodnocení se umísil ve své věkové kategorii jako čtvrtý. V příštím roce se lékaři a zdravotníci holdující cyklistickému sportu setkají v Německu. -red-
Univerzitní pracoviště spolupracovala při realizaci soutěže Mládí a vědění
Jen několik řádků Koho na post rektora? Chceme mít na nejvyšším postu renomovaného vědce, administrátora, nebo raději manažera a stratéga schopného vidět a prosadit správné priority v naší tak velmi různorodé akademické obci? Tuto otázku položil Žurnál UP svým čtenářům před třemi roky a dnes je již opět aktuální. Kandidáti na funkci rektora se představí akademické obci 23. října a Akademický senát UP bude nového rektora volit 6. listopadu. Na zvoleného rektora čeká nesnadný a v historii i naší starobylé univerzity zcela jedinečný úkol: dovršit práci svých předchůdců v této funkci a přivést Univerzitu Palackého se všemi jejími zaměstnanci a studenty do prostředí Evropské unie. Bylo by dobré, kdyby nový rektor toto mezinárodní prostředí znal z vlastní zkušenosti, aby se nedomníval, ale věděl, co je v této fázi vývoje pro univerzitu nejdůležitější, jaký je, či měl by být stav integrace UP do evropských struktur, kudy vedou cesty a která je hlavní, jaká je aktuální pozice jednotlivých fakult, pracovišH, oborů a aktivit v mocném proudu mezinárodních integrací. Za nejpřesvědčivější úspěch našeho integračního úsilí bych pak pokládal uznávání diplomů UP v zemích EU. Je to dosažitelné? Na řadu problémů UP s tím souvisejících poukázal z mezinárodního pohledu před třemi lety audit evaluační komise CRE. Vzpomínáte si? Přijetí ČR do EU bude pro naši univerzitu velkou šancí. Jak ji hodnotí kandidáti na funkci rektora? Jsme na ni připraveni a budeme schopni jí využít? Určitě se o tom leccos dozvíme na shromáždění akademické obce UP, protože to je v dnešní době nevyhnutelně otázka první důležitosti. M. Hejtmánek
/2/
g
V letošním školním roce proběhl již třetí ročník soutěže Mládí a vědění o nejlepší multimediální projekty, kterou v České republice stejně jako v několika dalších evropských zemích vyhlašuje firma Siemens a organizuje Agentura DAHA (Praha). Odborným garantem celé soutěže bylo Centrum otevřeného a distančního vzdělávání UP, jehož ředitel PhDr. J. Vrba je členem odborné poroty soutěže, technicky ji zajistili pracovníci Audiovizuálního centra UP. Letos se přihlásilo celkem 836 týmů a 204 týmy své prezentace včas dokončily a zaslaly do soutěže. Největší zájem
Morfomatické sítě – síla grafiky g V Galerii IC UP Zbrojnice byla 9. 10. 2002 zahájena výstava velkoformátových černobílých grafických listů pražského umělce L. Přibyla. V programu Umělecké debaty autor seznámil diváky s osudy generace 60. let v Praze. Jeho práce mu sice již tehdy přinesla mezinárodní uznání, ale veliké potíže a pronásledování bývalého režimu mu znemožnily vystavovat 30 let. V Olomouci představuje výběr ze starších grafik a cyklus velkých listů, které si tiskne sám na ruční papíry. Výstava zaujme bravurní technikou, založenou na fyzicky náročném napínání provazových struktur v rytmu seriálních řad, jejichž poměry vzdáleností jsou dány počítačem. Přibylovo dílo přitahuje neobyčejnou výrazností a čistotou provedení nejen výtvarníky a studenty, teoretiky umění, ale i fyziky, matematiky a přírodovědce. Odborné informace v katalozích samostatných výstav jsou na výstavě k dispozici vždy v pondělí, úterý, a čtvrtek od 14 do 17 hod. až do 30. 10. 2002. Doc. D. Puchnarová, ak. mal., KVV PdF UP L. Přibyl: Rotační síH, materiálový tisk, 1972 4
projevily školy ze severní Moravy, které také získaly nejlepší hodnocení. Výsledky soutěže, jejímž posláním je podpořit u dětí a mládeže zájem o nové technologie, byly slavnostně vyhlášeny 30. 9. v Národním technickém muzeu v Praze. Další informace o soutěži Mládí a vědění jsou k dispozici na internetové adrese: www.siemens.cz/ multimediaprojekt. -red-
• UDÁLOSTI • UDÁLOSTI • UDÁLOSTI • Galerie velkých Evropanů prof. F. Mezihoráka g V prostorách Děkanátu Pedagogické fakulty UP proběhla minulý týden prezentace nové knihy prof. F. Mezihoráka. Publikaci s názvem Galerie velkých Evropanů vydalo nakladatelství Olomouc a je rozšířeným a doplněným vydáním Malé Encykolopedie velkých Evropanů z roku 1995. Jak autor – historik, pedagog, politolog a politik – píše, „dvorana evropanské slávy“ chce přispět k lepšímu pochopení velikosti staletého ideálu evropské spolupráce a jednoty, dnes již prakticky uskutečňovanému, ale zároveň i stále znovu zpochybňovanému a často frázemi zplošRovanému a znehodnocovanému. Prof. F. Mezihorák v této souvislosti prohlásil, že Češi přispěli k formování spojené Evropy společně s Francouzi a Němci více než kdokoliv jiný. Kniha začíná chronologicky od 13. století, v němž evropanské projekty začínají, postupně se dostává až do současnosti. Literatury k historii evropanství, z níž by autor mohl čerpat, je velmi málo. Mimořádným zdrojem mu byl největší znalec dané problematiky Denis de Rougemont. První kmotrou nové knihy encyklopedického charakteru se 8. 10. stala rektorka UP prof. J. Mačáková, dalšími kmotry se pak o dva dny později stali v Praze P. Pithart, předseda Senátu PČR, a R. Cibrián, vedoucí Delegace Evropské komise v Praze. Anglická verze zmíněného titulu, jejímž dalším kmotrem se mj. s největší pravděpodobností stane i předseda vlády ČR V. Špidla a která asi zaznamená větší ohlas, by světlo světa měla spatřit v lednu roku 2003. Senátor F. Mezihorák je předsedou Výboru pro vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR (ČSSD) a členem české delegace v Radě Evropy. Na tiskové konferenci pořádané ku příležitosti vydání knihy také zmínil svou senátorskou práci: Na jedné straně je Senát terčem neustálé kritiky, na straně
druhé se pro spoustu zajímavých lidí stává stále více přitažlivým. Je to zajímavé. Když se podívám, co jsem za ty dva roky udělal pro region, mohu např. říci, že jsem měl dosti podstatnou zásluhu na zachování povinného výtisku pro Státní vědeckou knihovnu, na zřízení fondu bydlení v Olomouci, či na přiřknutí několika set hektarů lesa městu Olomouci. Hodně jsem se angažoval na řešení otázky týkající se Libavé – objektivně posuzováno, (i když současné řešení nepovažuji za ideální) přiměl jsem armádu, aby se Libavou vůbec začala zabývat, řekl a dodal, že nyní by se chtěl zaměřit na problém spočívající v systému konkurzních řízení a konkurzních správ, dále pak na problémy školského zákona a novelu zákona vysokoškolského. M. Hronová
Katedra výtvarné výchovy PdF UP je organizáto5 rem výstavy s názvem Sever–Jih (Kresby z Izraele a Ruska) absolventa VŠUP M. Chodaniče, jejíž vernisáž proběhla v olomoucké Galerii Výpad (Purkrabská 2) 8. 10. -red-, foto -tj-
O ČEM SE MLUVÍ
Co děláme v konviktu? O tom se v těchto dnech dohadují někteří novináři. Projevují pochybnosti a znepokojení, zda jsme schopni něco dokázat, zda se neuzavíráme do ghetta před životem (T. Šulák v MFD) apod. Vycítil jsem to i ve sloupku M. Hronové (ŽUP, č. 4, s. 2), kladoucím otázky k roli manažera Uměleckého centra UP (UC). Tak tomu bývá, když se nedostává informací. Pokusím se to napravit. U zrodu nynějšího UC jsem byl od samého počátku v roce 1995, kdy jsme zpracovali první podklady pro RUP. Už tehdy byly součástí naší vize divadlo, kino, koncertní sál, galerie, dokonce i manažer. V květnu 1998 jsme z nedočkavosti zorganizovali se studenty pro veřejnost čtyřdenní seriál představení, koncertů a happeningů v tehdy ještě beznadějně zavřeném konviktu, kdy nebyly peníze na rekonstrukci a nikdo nevěděl, zda k ní vůbec dojde. Název byl příznačný: Horká kaše. Tehdy jsme poprvé veřejně formulovali svou představu konviktu jako součásti nejen univerzity, ale také kulturního a uměleckého života Olomouce. S pomocí sponzorů jsme o Horké kaši natočili videodokument. Pak přišly peníze, rozběhly se projekční a posléze stavební práce. Brzy se ukázalo, že budoucí uživatelé (katedry) nejsou těmi hlavními, kteří do rekonstrukce mluví. Všech pět kateder se proto začalo z vlastní vůle scházet a řešit okruhy problémů, které nás znepokojovaly. Uskutečnili jsme celkem jedenáct schůzek, a to od ledna 2001 do května 2002. Podrobné zápisy s desítkami návrhů, žádostí a protestů jsme posílali rektorce a děkanům. Z druhého jednání „kateder mířících do konviktu“ (konalo se 16. 2. 2001), vzešel zápis znovu potvrzující, že chceme ponechat všechna prostranství včetně hlavního nádvoří prázdná, s podrobným zdůvodněním. Nikdo nám neodpověděl. Přitom právě tehdy (jak se nyní ukázalo) rektorát už zpracovával pro A. Habermanna požadavky na zhotovení modelu jeho budoucího díla. Tenkrát bylo ještě možné celou politováníhodnou záležitost bezbolestně zastavit. Na šestém jednání (6. 2. 2002) katedry projednaly budoucí potřebu technických funkcí v kon-
ZPRÁVY, INFORMACE, OZNÁMENÍ Stručně Ve středu 16. 10. 2002 se na svém dalším zasedání sešlo Kolegium rektorky UP, které mj. projednalo stav příprav nadcházejícího ročníku AFO 2003. *** Lhůta k podávání návrhů kandidátů na funkci rektora UP pro další funkční období končí dnes – 18. 10. -red-
Perspektivy místopisné práce na Moravě Pod tímto názvem pořádají Kabinet regionálních dějin a Katedra historie FF UP konferenci, která proběhne 23. 10. 2002 v prostorách FF UP. Z programu: Místopis, ano či ne? (doc. J. Schulz), Místopis z historického nadhledu (doc. J. Bartoš), Zkušenosti a problémy práce na regionálních dějinách (prof. M. Trapl), Dějiny obcí jako problém (dr. D. Papajík), Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Vlastivěda moravská, ohlédnutí a perspektivy (doc. B. Smutný), Kdo je kdo v olomoucké historické práci (doc. I. Barteček), Stopy kolonizace v místních názvech a kultech (prof. R. Chadraba), Archivy a místopis – ad fontes (dr. S. Kovářová, dr. K. Müller), Probíhající spor o uměleckohistorickou topografii „od gotiky k renesanci“ (prof. I. Hlobil), Pozdní národní obrození – Počátky českého školství v Ostravě (prof. L. Hrabová). -red-
Ch. Merrill bude přenášet na FF UP Kancelář zahraničních styků RUP zve na přednášku CH. Merrilla na téma Americans and Czechs – what we have to learn each other in re-building a civil society. Přednáška se uskuteční 25. 10. v 10 hod. na Katedře politologie FF UP (Křížkovského 112, učebna č. 224 ). -kzh-
O transformaci sociálních služeb viktu, a mj. se všechny shodly na smysluplnosti funkce manažera. Až do konce června 2002 jsme doufali, že děkan PdF změní svůj odmítavý postoj. Když se tak nestalo, katedry FF musely jednat alespoň za sebe. Nejbližší budoucnost UC je pro nás nejistá. Problémů neubývá, naopak. Krátce po zahájení výuky se ukázalo, že ve velkých sálech nelze učit a konat konference (akustika). Filmový sál nemá dosud přístrojové vybavení a není postaven podle projektu (podobně jako lectorium). Rovněž divadlo je zatím holou místností, a patrně bude ještě několik měsíců. V sálech, kde máme přednášet, se bude teprve v průběhu semestru montovat zatemnění. Část výuky se proto z těchto důvodů dodnes nerealizuje. Nové termíny odstranění závad sotva můžeme brát vážně, když dosavadní sliby nebyly naplněny. Kolem utajovaného zápisu o srpnové kolaudaci se stále vynořují pochybnosti, a na dokončení konviktu už také chybějí peníze (Nebeský globus je ovšem zaplacen). Začínáme hledat mimo konvikt náhradní prostory pro plánované konference (do prosince se jich má konat sedm), je ohrožena mezinárodní přehlídka animovaného filmu, na kterou pořadatelé získali grant 600 000 Kč. Program v den otevření UC 4. 11. (to měl být první velký úkol pro manažera) bude tedy patrně improvizovaným torzem toho, co jsme si původně představovali. Příslušní pracovníci RUP podle našeho názoru rekonstrukci konviktu nezvládli; zdá se, že horká kaše jen tak brzy nevychladne. Mnozí z nás už ale věnovali konviktu tolik času a osobního nasazení, že ani tyto mnohdy zbytečné komplikace je neodradí. Jsem osobně přesvědčen, že Umělecké centrum bude po dokončení v rámci českých vysokých škol pozoruhodným akademickým pracovištěm a že významně přispěje ke zvýšení prestiže UP. Vracím se na začátek: rád poskytnu další informace o práci kateder UC každému, kdo o to požádá. Doc. J. Štefanides, předseda rady UC UP,
[email protected]
V úterý 22. 10. 2002 spolupořádá Katedra speciální pedagogiky PdF UP s Ústavem sociální péče Klíč v Olomouci celodenní konferenci na téma Transformace sociálních služeb – cesta k základním lidským hodnotám. Dopolední, plenární část programu se koná od 9.30 hod. v aule Právnické fakulty, odpolední workshopy se budou odehrávat v budově Pedagogické fakulty. Více informací na http://ksp.upol.cz. -pdf-
Přebor UP v přespolním běhu Místo a datum: středa 23. 10. 2002 v 15 hod. na Svatém Kopečku – start poblíže vchodu do olomoucké ZOO. Startující: studenti a zaměstnanci všech fakult UP. TraR a kategorie: ženy – 2 000 m, muži – 5 000 m. Přihlášky budou k dispozici na místě startu. Vítězové se stávají přeborníky Univerzity Palackého pro rok 2002 a mohou startovat na Akademických mistrovstvích v Praze. -vlš-
HABILITACE Pedagogická fakulta UP Děkan a Vědecká rada PdF UP zvou všechny zájemce na habilitační přednášku RNDr. Rudolfa Grepla, CSc., odborného asistenta katedry matematiky na Vojenské akademii v Brně, na téma K některým aktuálním problémům technického vysokoškolského vzdělávání. Přednáška se koná v rámci habilitačního řízení v oboru pedagogika v průběhu veřejné části zasedání Vědecké rady PdF UP dne 29. 10. 2002 ve 13.30 hod. Jednání Vědecké rady probíhá v aule PdF UP, přízemí hlavní budovy na Žižkově nám. 5. Předložená habilitační práce má název Vzdělávací a výchovná činnost na vysoké škole technické se zaměřením k výuce matematiky. Současnost a výhledy. -pdf-
/3/
ZPRÁVY, INFORMACE, OZNÁMENÍ Nabídka Britského centra: Quick Placement Test Za 15 minut můžete zjistit, jak jste na tom s angličtinou. Otestujte si své znalosti angličtiny pomoci programu Quick Placement. Quick Placement Test, který je k dispozici ve studovně Britského centra Knihovny UP, je počítačový rozřazovací program, který vyhodnotí úroveň vašich znalostí angličtiny. Trvá přibližně 15 minut a obsahuje otázky z oblasti poslechu, čtení, gramatiky a slovní zásoby. Náročnost otázek postupně stoupá nebo klesá podle Vašich odpovědí. Test je anonymní, výsledky jsou k dispozici pouze Vám. Výsledek testu Vám pomůže odhadnout Vaše současné jazykové dovednosti, upozorní Vás na Vaše nedostatky a zároveň Vám pomůže zvolit si odpovídající typ a úroveň cambridgeské zkoušky. Cena testu je 20 Kč. Kontakt: Britské centrum Knihovny UP, Krížkovského 14, 771 11 Olomouc, tel: 585 631 874, fax: 585 222 578,
[email protected], http://tin.upol.cz/bc. Otevírací hodiny: Út 9–12, 13–17; St 9–12, 13–17; Čt 13–17; Pá 9–12; So 9–12. -redDěkan Fakulty tělesné kultury UP vypisuje soutěž s názvem
Projekt Pastviny Cílem očekávaného projektu je koncepční řešení sportovního a rekreačního areálu Pastviny z hlediska dlouhodobé perspektivy. Studie bude obsahovat řešení otázek obsahové náplně a zaměření areálu s ohledem na široké spektrum různých uživatelů, ekonomickoorganizační zajištění provozu a materiální vybavení. Zájemci o řešení daného projektu podají přihlášku doplněnou jednostránkovou anotací svých představ o řešení projektu do 20.10. 2002. Na základě předložených anotací vedení FTK vybere řešitele projektu. Výsledný projekt bude po schválení vedením FTK ohodnocen částkou 5000 Kč. Termín odevzdání projektu je 15. 12. 2002. Bližší informace poskytne tajemník FTK Ing. J. Vylegala. -ftkRektorka Univerzity Palackého v Olomouci ve snaze povzbudit literární tvorbu studentů a umožnit tvůrcům dialog s posuzovateli jejich práce vyhlašuje
9. ročník veřejné literární soutěže pro studenty Univerzity Palackého. Podmínky soutěže: Předložit v oboru poezie 5–10 textů, v oboru próza (povídka, novela, esej) text do 30 stran, v oboru drama text hry, a to ve třech kopiích, z nichž každá bude označena jménem, fakultou ročníkem, studovaným oborem a domácí adresou. (Stranou se míní strojopis [počítačový text] o 30 řádcích a 65 úhozech.) Závěrečný termín odevzdání prací je 28. březen 2003. Za nejlepší práce budou uděleny ceny: 1. cena – 2000 Kč, 2. cena – 1500 Kč, 3. cena – 1000 Kč. Porota nemusí všechny ceny udělit. Ceny se nerozdělují ani nezdvojují. Soutěžní práce budou hodnoceny odbornou porotou, kterou jmenuje rektorka UP. Výsledky soutěže budou vyhlášeny v květnu 2003 a zveřejněny v Žurnále UP. Autoři vítězných prací se zúčastní hodnotícího semináře. Soutěžní příspěvky zasílejte na adresu: Sekretariát rektora Univerzity Palackého, Křížkovského 8, 771 47 Olomouc. Obálku označte heslem „Literární soutěž“. -rup-
Oprava termínu V minulém čísle Žurnálu UP (ŽUP č. 4/12, str. 3) došlo ve zprávě o chystaném semináři FTK UP Aktuality ve fyzioterapii k tiskové chybě: závazné přihlášky k účasti na semináři budou přijímány do 15. 11. 2002 (nikoli 15. 10.). Redakce Žurnálu UP
/4/
PŘEDSTAVUJEME
Dr. Kenneth Edwards Ve čtvrtek 17. 10. 2002 byl na slavnostním zasedání vědeckých rad UP a Pedagogické fakulty UP udělen čestný doktorát Dr. K. Edwardsovi. Z laudatia, které při této příležitosti přednesla prorektorka UP pro zahraniční styky doc. L. Hornová, vybíráme: Dr. Edwards získal titul bakaláře přírodních věd na univerzitě v Readingu a posléze (v roce1961) titul PhD. na the University of Wales at Aberystwyth. Oba tituly byly výsledkem jeho studia, výzkumu a publikací v oboru genetika rostlin. V tomto výzkumu pak pokračoval na Kalifornské univerzitě v Davisu i na domácí Univerzitě ve Walesu. Od roku 1966 přednášel na Univerzitě v Cambridgi (St. John’s College), kde se stal v roce 1980 vedoucím Ústavu genetiky a v r. 1984 také Presidentem fakulty biologických věd a zároveň Secretary General of the Faculties at Cambridge, jehož úkolem bylo monitorování akademických záležitostí celé univerzity. V roce1987 přešel na Univerzitu v Leicestru a pracoval zde dále odborně, ale také jako její Vice-Chancellor až do roku 1999. Jeho hlavní publikační činnost v oboru genetiky rostlin spadá především do období 60. až 80. let, kdy byl zároveň schopen zastávat významné manažerské funkce, které ho předurčily pro jeho působení ve Výboru Evropské Asociace Rektorů (ve zkratce CRE), jejímž členem se stal už v roce 1994. Jako aktívní člen této organizace využil všech svých zkušeností z práce výzkumné i řídící na několika britských i zahraničních univerzitách a stává se přední osobností ve formování nové strategie rozvoje vysokého školství v Evropě. Přednesl a publikoval velké množství příspěvků a článků na mezinárodních konferencích, jednotlivých evropských univerzitách a setkáních rektorů vysokých škol z celého světa, ministrů školství a jiných odborníků ve věci současných úkolů a transformace vysokého školství. Ve svých článcích se zabývá využitím moderních informačních technologií k rozvoji vysokoškolského a zejména distančního vzdělávání, sjednocováním struktury vysokoškolských diplomů (bakalář, magistr, doktor) a kompatibilitou studijních programů evropských vysokých škol. Navrhuje nové způsoby jak rozšířit mobilitu studentů i učitelů, což dr. Edwards považuje za nejlepší způsob jak zlepšit porozumění různým kulturám a zhodnotit individuální přínos každé z nich k vytvoření širokého spektra hodnot a tradicí v celé Evropě. Ve svých pracích se zamýšlí nad důležitostí vysoce specifikovaného teoretického výzkumu, ale také jeho aplikací, která má ovlivnit ekonomický vývoj společnosti. Propaguje dosažitelnost vysokoškolského vzdělání pro nejširší část populace bez jakékoli diskriminace.
Veškeré tyto aktivity zcela logicky vedly k tomu, že se dr. Edwards stal ústřední postavou v přípravě programu Evropské Asociace, který se detailně zabývá hodnocením kvality vysokoškolských vzdělávacích institucí. Tento program vytvořil velmi podrobný systém sbíraní údajů o jednotlivých institucích, kterým tak umožňuje díky zasvěcenému pohledu zvenku nacházet svá aktiva i pasiva, poskytne možnost srovnávání způsobů hodnocení kvality na jiných vysokých školách, podněcuje soutěživost mezi vzdělávacími institucemi a zajiš+uje tak zlepšování všech funkcí a aktivit dané instituce. Univerzita Palackého jako členka Evropské Asociace Rektorů (CRE), jejímž prezidentem se dr. Edwards stal v roce 1998, byla již dříve v činorodém kontaktu s touto organizací a taktéž jejím prezidentem a bedlivě sledovala materiály jimi publikované. Tato spolupráce však dostala konkrétnější podobu v době, kdy nám bylo v r. 1998 nabídnuto, abychom se začlenili do programu hodnocení kvality. CRE jmenovala evaluační tým svých odborníků, UP připravila rozsáhlou sebehodnotící zprávu a prošla během jednoho roku všemi etapami hodnocení, jehož výsledkem byla závěrečná zpráva evaluačního týmu, která je dosud pro celou univerzitu často podnětem k zamyšlení. Při procesu hodnocení naší univerzity byly teoretické práce dr. Edwardse a možnost diskuse na tato témata na mezinárodních konferencích, CRE pořádaných, skutečně velkou pomocí a UP se tímto dostala mezi první dvacítku evropských univerzit, které byly takto hodnoceny. Myslím, že závěrečná zpráva auditorů CRE byla také silným stimulem pro to, aby UP začala ve všech parametrech naplňovat soubor zásad a vymezení poslání vysokoškolského vzdělávání, známých jako boloňská deklarace. Jen mimochodem – byl to opět dr. Edwards, kdo jako prezident tehdejší Evropské Asociace Rektorů přednesl 19. 6. 1999 v Bologni zásadní projev ke shromážděným ministrům a rektorům evropských vysokých škol, ve kterém vysvětloval závažnost a smysl této Deklarace, která nastartovala novou éru v rozvoji a transformaci vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Její další modifikace pak byla podepsána v květnu 2001 v Praze. V roce 2001 (na konferenci v Salamance) byly sloučeny dvě organizace představitelů vysokého školství v Evropě pod názvem European University Association (EUA) a byl také zvolen její nový prezident. Dr. Edwards však nadále aktivně pracuje pro novou Asociaci a stal se také předsedou výboru Kolegia Magny Charty Universitatum, která vymezuje práva a povinnosti univerzit. Jejím signatářem se v nedávné době stala také naše univerzita. -red-
SLOVO MÁ DĚKAN PEDAGOGICKÉ FAKULTY UP DOC. J. ŠTEIGL, CSc.
Co bych přál těm, kteří přijdou po nás Cesta k moderní konkurenceschopné univerzitě či fakultě vede přes jasně stanovené koncepční záměry, které jsou vytyčovány v nepřetržitém kontaktu s akademickými orgány či akademickou obcí v ovzduší otevřenosti a týmové spolupráce. V realizačním procesu je tak důsledně sledována funkčnost, jasné vymezení kompetencí, ale i kontrolovatelnost a osobní odpovědnost za dosažené výsledky. Kvalita studia spolu s uplatnitelností absolventů, fungujícím přínosným výzkumem, bez-
problémová mobilita studentů a učitelů ve všech možných směrech, stejně jako schopnost neprodleně reagovat na potřeby regionu, jsou další nutné předpoklady budoucího rozvoje. Stejnou nezbytností je vyvážená funkční ekonomika. Těm, kteří nás nahradí v duchu platných zákonů a zvyklostí, přeji š+astnou ruku při tvorbě nezávislých týmů, hodně sil i odvahy při realizaci společných vizí ve prospěch Univerzity Palackého a jejích fakult. Děkan Pedagogické fakulty UP doc. J. Šteigl, CSc.
Z VĚDECKÝCH PRACOVIŠŤ UP Oční klinika se orientuje na poskytování vysoce odborných služeb Rozhlédneme-li se kolem sebe, zjistíme, že stále více mladých lidí nosí brýle či kontaktní čočky. Zrak je namáhán více než kdy předtím. V souvislosti s touto skutečností jsem položila několik otázek přednostovi Oční kliniky LF UP doc. Jiřímu Řehákovi. Je možné považovat poruchy zraku za civilizační chorobu? Skutečnost, že stále více mladých lidí nosí brýle či kontaktní čočky, je třeba připsat spíše tomu, že pracovní nároky kladené na nynější populaci jsou vyšší a vyžadují perfektní vidění. Tedy počet lidí s refrakční oční vadou, která vyžaduje korekci brýlemi nebo kontaktní čočkou, je přibližně stejný. Dříve však řada lidí neměla potřebu korekce své refrakční vady. To platí zejména pro nízké refrakční vady, vyžadující korekci méně dioptriemi. Zaznamenala vaše klinika nárůst pacientů s refrakční vadou? Nárůst pacientů s refrakční vadou na Oční klinice nezaznamenáváme. Je to dáno tím, že předpis brýlové korekce je standardní výkon, který patří do ordinace spádového očního lékaře. Klinika se orientuje na poskytování vysoce odborných služeb prostřednictvím 17 specializovaných poraden. Některé oční poruchy lze dnes léčit pomocí laserové korekce. Které vady se takto dají léčit a kolik takových zákroků ročně provede vaše klinika? Pomocí excimerového laseru lze řešit zejména krátkozrakost. Podstata tohoto operačního výkonu spočívá v opracování povrchu rohovky laserem. Rohovka se oploští a ztenčí, a tím celé oko změní svoji refrakci tak, aby výsledná potřeba korekční refrakce se rovnala nule – tedy stavu, kdy jedinec nepotřebuje korigovat vidění do dálky. Celý zákrok trvá několik málo desítek vteřin a je řízen počítačem. Oční klinika FNO excimerovým laserem nedisponuje a tyto zákroky tedy neprovádí. Kromě vysoké pořizovací ceny (15–20 mil. Kč) je to dáno také tím, že tyto zákroky patří do kategorie „kosmetických operací“. Jde o zákrok na zdravém oku, které má refrakční vadu, kterou lze bez problému korigovat brýlemi.
Proto také zdravotní pojiš+ovny tuto operaci nehradí a celá operace včetně kontrolních vyšetření je hrazena pacientem. Cena za provedení operace na jednom oku se pohybuje od 10 do 16 tisíc Kč. Oční klinika má zřízenu specializovanou poradnu pro korekce vad excimerovým laserem, kde pacient dostane všechny potřebné informace o vhodnosti či nevhodnosti operačního zákroku, je informován o možných problémech, které operace může přinést.
Doc. J. Řehák, CSc., vystoupil také na II. Vejdov5 ského dnech, které Oční klinika pořádala v březnu 2001. Je vyloučeno, že by se po tomto zákroku vada po nějaké době znovu vrátila? Je třeba zdůraznit, že tímto operačním výkonem se v případě krátkozrakosti řeší pouze problém refrakce, tedy nošení brýlí. Ostatní problémy související s krátkozrakostí zůstávají – např. další progrese nárůstu dioptrií u progresivní formy nebo náchylnost k odchlípení sítnice u vyšší krátkozrakosti. Návrat k nutnosti nosit brýle zcela vyloučen není. Rohovka má určitou pamě+ a snahu vrátit stav do výchozí polohy. Proto pacient po zákroku musí aplikovat oční kapky, které modulují proces hojení a tím výslednou refrakci, tak aby se rovnala nulové potřebě korekce. Nutnost nosit znovu brýle je po tomto zákroku malá a pokud ano, tak potřeba dioptrií je výrazně nižší. -ano-, foto -tjDokončení příště
Problém klinického lékaře Potkali jsme se v tramvaji – učitel se svým někdejším studentem, nyní již atestovaným lékařem s víceletou praxí v nemocnici. V přátelském rozhovoru cesta rychle ubíhala a tu zazněla jeho věta: stále píšete o výzkumu, publikování, o habilitacích, ale jakpak bych já mohl, když jsem denně a stále v provozu na ambulanci, na sále, s pacienty. A do toho ještě noční služby. Jelikož jsem vystupoval, nestačil jsem mu dopovědět. Byl bych mu rád řekl, co jsem odpozoroval. Ptejte se jinak, pane doktore. Jak je možné, že někteří z vaší klinické profese publikují, získávají Ph.D. a habilitují? Vyjíždějí na zahraniční stáže a někdy se vracejí už jako spoluautoři prací v uznávaných časopisech. Letmý pohled do vašeho pracovního prostředí prozradí, že pro klinického lékaře s výzkumnými sklony není lepší a možná ani jiné cesty než spolupráce s teoretiky – patologem, farmakologem, mikrobiologem atd. Máte je všechny blízko. Nejlepší je zapojit se do výzkumné skupiny, která má uznávané výsledky, granty, mezinárodní spolupráce. Na fakultě je jich řada, ve státě mnoho a ve světě bezpočet. Tam jsou dosažitelné přes internet, inzeráty v odborných časopisech, stipendia a hlavně také kontakty vašeho přednosty kliniky. Je-li nakloněn vaší vědecké dráze, bude ji podporovat a může též upravit váš pracovní program. Musí k tomu ale mít zřetelný důvod – vaši odbornou zdatnost a zájem.
Základním předpokladem tu ovšem je váš hlad po nejnovějších vědeckých poznatcích, vůle sledovat hlavně zahraniční odborné časopisy, dostatek vytrvalosti a iniciativy. Nápady ze spojování a uplatnění poznaného přijdou pak samy. Z toho vzniká hnací síla – říká se jí vědecká ctižádost – něco nového poznat, popsat a sdělit odborné komunitě. Překážejí jí paralelní aktivity jako soukromá ordinace, budování obydlí, veřejná a politická činnost atp. V něčem se tato ctižádost podobá sportovnímu fandovství: vyrůstá ze zájmu a oddanosti, je živena náruživostí a neuznává zákonnou pracovní dobu, ani svátky. BuZ ve vás tato motivující síla je, a pak vás přivede přirozeně a hladce k Ph.D. a docentuře, anebo není. Žádná škoda. VždyH víte, že ve zdravotnictví se vyžadují a platově oceňují atestace, nikoli vědecko-pedagogické tituly. A chtít titul jen pro ozdobu, to by věru nestálo za tu námahu, odříkání, starosti a často i problémy v osobním a rodinném životě. Jenže, jak může člověk poznat předem, zda ho věda, výzkum a bádání budou uspokojovat a bavit, zda na to vůbec má? Existuje takový diagnosticky validní znak. Pokud čtete horlivě odbornou literaturu, účastníte se pravidelně pracovních schůzí a konferencí odborné společnosti a občas tam i diskutujete, pokud máte co říci na klinických seminářích a pátráte na internetu v med-line, pak máte šanci a za pokus to určitě stojí. M. Hejtmánek
UNIVERZITNÍ PRACOVIŠTĚ INFORMUJÍ
Organizace inSTEP na FF UP: unikátní učebnice Dne 2. 9. 2002 byla na trh uvedena a 19. 9. 2002 v Senátu ČR slavnostně představena unikátní učebnice English for Europe, vyvinutá a vydaná organizací inSTEP v Olomouci. Učebnice je určena především zaměstnancům státní a veřejné správy a samosprávy, jimž poskytuje vedle jazykových znalostí i schopnost orientace v tématech diskutovaných v EU. Kromě této úzce vymezené cílové skupiny je učebnice vhodná pro celou řadu veřejných i soukromých vzdělávacích institucí, jako jsou vyšší odborné a vysoké školy, dokonce i jako doplňkový materiál pro výuku středoškoláků. Naším hlavním cílem bylo vytvořit publikaci, která zůstane specializovaná a úzce zaměřená na dané téma, ale i přesto přístupná co největšímu počtu lidí z různých oblastí a sfér. Učebnice je doplněna jedinečnými audio nahrávkami, na nichž se podílely i známé osobnosti mezinárodní kulturně-politické scény (např. J. Rupnik); koktejl různých akcentů rodilých mluvčích i těch, kteří používají angličtinu jako druhý jazyk, umožňuje studentům zvyknout si nenásilnou formou na celou škálu různých přístupů k anglickému jazyku. Souběžně s učebnicí mají zájemci možnost přihlásit se také do atraktivních semestrálních či intenzivních prázdninových kurzů English for Europe pořádaných organizací inSTEP. Základním výukovým materiálem je samozřejmě výše zmíněná učebnice a mezi erudovanými vyučujícími jsou i její autoři. Kurz je zakončen zkouškou, na jejímž základě obdrží studenti certifikát. Učebnice English for Europe je postavena na dvou základních principech – jazykovém a informativním. Středně pokročilí studenti angličtiny tak mají možnost rozvíjet své jazykové dovednosti a zároveň se seznámit s aktuálními tématy EU. Důraz je kladen zejména na schopnost vyjádřit vlastní názor a prosadit svou myšlenku v angličtině, komunikačním jazyce EU a na porozumění textu; v případě English for Europe se jedná o autentické dokumenty EU. Slovní zásoba v nich obsažená je esenciálním stavebním materiálem odborné komunikace a její zvládnutí je předpokladem pro úspěšnou integraci ČR do Unie. V šesti rozsáhlých kapitolách se studenti zajímavou formou seznámí s historií a se zeměpisnými, kulturními a zejména politickými reáliemi EU. Detailně jsou probírány jednotlivé instituce EU a úloha, kterou hrají v evropské administrativě. V neposlední řadě přichází v učebnici na řadu zavádění a současné fungování jednotné evropské měny Euro. Logickým vyústěním knihy je proces začlenění České republiky do EU s výhodami i závazky, které z něj plynou. Organizace inSTEP při Filozofické fakultě UP zahájila po dvouleté přípravě projekt English for Europe v září 1998, a to za široké podpory úřadů práce na Moravě a dalších regionálních institucí, které pomohly zejména při několikaletém testování učebních materiálů. inSTEP získal finanční podporu pro financování vývoje učebnice také ze strany Evropské komise v rámci programu Jean Monnet. V současné době se s podporou Olomouckého kraje dostává do finálního stádia proces akreditace kurzů, učebnice a celostátně uznávané závěrečné zkoušky. Autoři učebnice – P. a J. Whitakerovi (za spoluautorství Z. Spurného, S. Brombyové, S. Gilla, Magdalény a Markéty Riebových) – začínali práci na projektu s vědomím, že jejich hlavním cílem bude informovanost a jazyková připravenost uživatelů učebnice na vstup do Evropské Unie. Nezbývá než jí popřát, aby plnila svůj účel a měla úspěch. (Další informace jsou dostupné na adresách http:// www.englishforeurope.cz a http://www.instep.cz.) -inSTEP-
Svět patří optimistům, pesimisté jsou jenom diváky. Francois P. Guizot (* 4. 10. 1787) Chtěl bych mít kapku štěstí, nebo plný sud rozumu. Menandros z Athén (342–291 př. n. l.)
/5/
STUDENTSKÁ RUBRIKA
Studenti ztvárnili prostory do podmořského světa, pevniny a vesmíru Dvanáct posluchačů Pedagogické fakulty UP přispělo svými malbami k zajímavějšímu a rozhodně i veselejšímu pojetí prostor Domu Fondu ohrožených dětí (FOD). Přízemí se tváří jako podmořský svět s jeho nekonečnou pestrostí, prosvětlené poschodí je chápáno jako pevnina (savana), v podkroví pak vstupujete do nepoznaného kosmického světa. Studenti pracovali na projektu v létě, v době svého volna. Honorářem jim byl mj. úsměv dětí, zkušenost, kterou nelze nikdy zaplatit, a dobrý pocit z užitečné práce.
Několik slov k Fondu Ohrožených Dětí Dům, v němž sídlí olomoucká pobočka Fondu ohrožených dětí, patří městu Olomouc. To ho za symbolickou částku pronajímá zmíněné neziskové organizaci. Na rekonstrukci objektu (asi 6,5 mil. korun) přispělo Ministerstvo sociálních věcí, které uvedenou neziskovou organizaci každoročně dotuje, a nemalou měrou i sponzoři. Sdružení FODu funguje od roku 1990, čtyřiadvacet hodin denně. Sídlo má v Praze, přičemž jednotlivé pobočky jsou rozmístěny po celé republice. Svým zaměřením je ojedinělým zařízením tohoto typu – vyplňuje chybějící článek v sociální síti našeho regionu. Cílem této ogranizace je přechodně (na půl roku) poskytnout ubytování maminkám s dětmi, nastávajícím maminkám v životní krizi a mladým dospělým z dětského domova a z pěstounské péče po dovršení
osmnácti let. Dům FODu disponuje deseti pokoji, z toho je jeden krizový. Ten bývá většinou volný, a to pro případ, že ho neočekávaně bude potřebovat nějaká maminka s dítětem. Stává se třeba, že matka uteče z domu poté, co ji partner napadl. Uteče bez čehokoliv, třeba v noci, uvedla slečna Kelnerová, jedna z pracovnic centra.
(Na výtvarném pojetí vnitřních prostor FODu se podíleli: Jana Šemberová , František Kocourek, Martin Fišr, Blanka Lhotáková, Jitka Petřeková, Veronika Blažková, Tereza Bařinková, Alena Šupálková, Klára Mičíková, studenti 3. roč. PdF UP, Katedry výtvarné výchovy, obor učitelství výtvarné výchovy pro střední a základní umělecké školy.) M. Hronová, foto -tj-
Studenti o výtvarné práci. O možnosti této práce se posluchači výtvarné výchovy dověděli na přednáškách. Přivítali mj. možnost vyzkoušet si malbu na velkou plochu. Původním záměrem však nebylo společné dílo. Poté, co jsme ale budovu viděli, řekli jsme si, že by bylo dobré, kdybychom pracovali na jednom projektu. Protože dům je tvořen třemi patry, rozdělili jsme projekt také do tří částí – vody, souše a vesmíru, řekla J. Šemberová o díle, které má dětem připodobnit pomyslné vrstvy naší země. Snažili jsme se dětem zpříjemnit prostředí a přiblížit svět kolem nich, dodala J. Šemberová. Jak dnes hodnotí studenti spolupráci s vedením FODu? Byla perfektní. Malovali jsme tak, jak jsme potřebovali. Vstup do domu jsme měli povolen do pozdních večerních hodin, zmínil spoluautor projektu F. Kocourek, jenž prostory přízemí proměňoval v podmořský svět. Bílé stěny postupně se měnící v mořskou hladinu upoutaly pozornost místních dětí. Nejdříve přihlíželi, dotazovali se na různé věci, nakonec mne požádali, zdali by mohli také něco namalovat, dodal F. Kocourek, pro něhož spolupráce s těmito dětmi byla velkou zkušeností, kterou snad upotřebí jak při výuce, tak v samotné praxi. Prostory společenské místnosti a přilehlých kuchyněk chtěli studenti výtvarné výchovy nějakým způsobem „proslunit“ – zvolili tedy hřejivou savanu. Chtěli jsme, aby si děti také uvědomili, že nemusíme být v kosmu sami a že vesmír je přinejmenším důvodem k přemýšlení, že je inspirativní, zmínila J. Šemberová své pohnutky, proč v podkroví volili tematiku univerza.
MIP – Olomouc slaví své první výročí
Nic proti kolečkovým bruslím Stalo se to v úterý 20. srpna 2002 kolem poledne. Na tramvajové zastávce U Dómu čekali ve slunečním úpalu dva docela obyčejní kluci – ani malí, ani velcí, ani děti, ani dospělí, prostě dvě mladistvě rachitické postavy tak kolem patnácti, samý žert a šprým a hlas poskakující někde mezi basy a výškami. Mládí v nich pulzovalo, nepostáli, nespočinuli, vrtěli se a jako správní milovníci pohybu byli vybaveni kolečkovými bruslemi. Od hotelu Palác přihrčela poloprázdná tramvaj, tuším číslo čtyři. Kluci se – to se dalo s přihlédnutím k jejich věku, vzdělání a nápadům celkem čekat – jali na bruslích klopýtat přes kočičí hlavy směrem k vozu, když tu se zpoza rohu, odněkud z Dómské ulice, vyhoupnul jakýsi ušmudlaný dědek v tesilových kalhotách a v zelené vojenské bundokošili. „Ale okamžitě ven!“ křičel na kluky, kteří v tu chvíli vlastně ještě nenastoupili. Kluci jako na povel zmizeli ve voze a dědek s obdivuhodnou křepkostí skočil za nimi. Prohnal pobavené bruslaře od středních dveří k předním a tak křičel, že se z kabiny vyklopila řidička a křičela také. Společným křikem a takřka vlastními těly vytlačili dědek a řidička kluky zpátky na zastávku, dědek vystoupil s nimi a když tramvaj odjela, ještě chvíli jejich usmívajícím se tvářím zle spílal. Pak se tiše ztratil kamsi za roh. Za necelých pět minut přijela tramvaj číslo dvě. Spolu se mnou se rozhodli nastoupit i ti dva nezbedové, pro ty to byl ovšem už druhý pokus – a k údivu všech se z Dómské ulice opět vyřítil dědek v tesilkách a v bundokošili a teZ už nekřičel, ale přímo řval: „Ven, ven, ven! Klackové, grázlové, rabiáti!“
/6/
Nevím, co by se dědkovi stalo, kdyby jeho slova těch zhruba třicet cestujících, kteří tou dobou dleli v tramvaji, vztáhlo na sebe, ale každopádně se dědek choval opět neohroženě. Vřítil se do vozu a když ženský hlas v reproduktorku řekl „náměstí Republiky“, vrazil jednomu z bruslařů pohlavek. Dorostenecky kostnaté ruce se ho v reakci pokusily odstrčit a to ho asi přimělo, aby jednal ještě rázněji. „Zastavit! Zastavit!“ hulákal a potácel se vozem směrem ke kabině řidiče. To už jsme se hnuli směrem k muzeu a, jak se později ukázalo, tramvaj řídil nějaký mladší muž, jehož životním cílem bylo v ten moment pouze dodržet jízdní řád a na minutu přesně dojet k neředínským hřbitovům, aH se děje co se děje. „Zastavit!!!“ nahnul se dědek do řidičovy kabinky a náhle, zjevně nevyslyšen, udělal něco, co by si snad netroufl ani největší grázl na kolečkových bruslích. Tramvaj sebou podivně smýkla a v mžiku stála. Stojící cestující se u madel vypnuli jako luky, nějaké paní se z tašky vysypaly brambory a dědek zmateně odstoupil od kabiny. „Co mi hrabete do řízení?!“ vynořil se řidič, vztekem úplně rudý, „co si to dovolujete?! Co si myslíte?!“ Na dědka to bylo možná až příliš mnoho dotazů najednou, a tak jen stál a bez hlesu poslouchal spršku řidičových nadávek, mísící se s oparem vyčítavého huhlání cestujících. Řidič otevřel přední dveře, uchopil dědka za bundokošili a celkem nekompromisně ho vyndal na ulici. Skutečně, tentokrát nic proti kolečkovým bruslím… O. Bláha, FF UP
Právě před rokem vznikla olomoucká pobočka sdružení MIP – Mládež pro interkulturní porozumění. Skupina studentů UP tak navázala na činnost brněnské organizace existující už od roku 1998. K hlavním cílům MIPu patří prevence xenofobie a rasismu, odhalování stereotypů ve vnímání kulturních skupin a etnik, zprostředkovávání informací o aktuálních tématech (nacionalismus, globalizace, multikuturalismus, mezináboženský dialog). Mezi projekty MIPu, které nejvíce oslovily olomoucké studenty, patří hlavně workcamp na záchranu židovského a německého hřbitova v Jiřicích na Moravě a každoroční multikulturni festival. Za rok své existence už MIP-Olomouc stihl uspořádat vlastní festival,cyklus přednášek v Divadle hudby a připravuje řadu dalších zajímavých projektů. V současnosti spolupracuje MIP-Olomouc se společností Člověk v tísni o. p. s. na projektu Vzdělávání o lidských právech (přednášky pro SŠ), v jehož rámci působí MIP jako koordinátor v olomouckém regionu a na organizaci festivalu Jeden svět (MIP jako místní partner spol. Člověk v tísni). Hledáme zájemce o spolupráci na připravovaných projektech: – personální poradenství pro nezaměstnané (především příprava na výběrové řízení) a pro uchazeče z řad etnických menšin; – multikulturní festival; – publikace sborníku o menšinách na území Olomouce v minulosti a dnes; – výstava a doprovodné akce na téma česko-německých vztahů; – interkulturní vzdělávání studentů pedagogických oborů. Kontakt: Místní sdružení MIP Olomouc, F-klub, Křížkovského 12, 772 00 Olomouc, omip@centrum. cz, www.osmip.cz. -red-
Postup nejistý, M. Beránková, FF UP
TÉMA
Krajané v Jižní Americe /I/ Předpoklady v periodiku Krajan (15. září 1936) a potvrzovaných Téma Čechů v Jižní Americe zdomácnělo v české tehdejšími českými cestovateli a publicisty žilo zde a československé publicistice a badatelské práci přibližně 6 000 původem Čechoslováků, z toho bezprostředně po vzniku Československa (1918), ve 45–50 % Němců, 35–40 % Čechů a do 10 % Slováků. chvílích, kdy nově zrozená republika hledala zatím Odlišná byla realita v Argentině, kde Slováků a Rusínů neznámé a nevyužité možnosti svého pronikání na byla ve třicátých letech dobrá polovina z přistěhovalzahraniční trhy. Tento interes svedl vjedno dílčí zájem ců. V sumě, týkající se celé Latinské Ameriky, snad prvorepublikových ministerských pracovníků, publicispak budeme oprávněni konstatovat, že až polovina tů, cestovatelů-zpraimigrantů z českých vodajců, především zemí a Českoslovenpak zájem části česska náležela k národkoslovenského kapinostem české a slotálu zainteresovanévenské, necelá (druho na případném há) polovina k náusměrňování a vyrodnosti německé užívání českoslovena spektrum doplňoských krajanských vali Ma^aři, Poláci, kolonií pro vlastní židovské etnikum. obchodní aktivity. A početný proud RuV tomto se Českosínů? Ten nutno hleslovenská republika dat v přistěhovalcích inspirovala úspěšným mimo české imigranpříkladem sousedníty. Právě o nečeském ho Německa, které a neslovenském vybudovalo své hosstěhovalectví jsme podářské a politické informováni minimimoevropské pomálně a tento stav zice právě za spolu- 5 Pohled ke Corcovadu, Rio de Janeiro, Brazílie by měl být v budoucúčasti svých vystěnu napraven. hovaleckých komunit. Zvláštnímu zájmu se těšila Jižní Ještě výraznější apel pak směřuje k zahájení Amerika, kam byl ve dvacátých letech – po zavedení poznávání exilových osudů. Výchozím momentem je přistěhovaleckých kvót do Spojených států americv tomto případě exil vynucený realitou druhé světové kých – vedle Kanady odkloněn evropský vystěhovaválky, na němž se opět podílejí stěžejní národní větve lecký proud do Nového světa. předválečného Československa. Československý anV rámci utváření československé politiky vůči tifašistický exil je zatím nejlépe dokumentován aktiviLatinské Americe náleželo výjimečné postavení Brazítami v Mexiku, podpůrnými akcemi krajanských vylii a Argentině. Do těchto zemí portugalské a španělstěhovaleckých skupin v Argentině, Uruguayi a zčásti ské Ameriky směřoval stěžejní tok československých v Brazílii. Mnozí z exulantů setrvali v novém prostředí imigrantů a byly to Brazílie a Argentina, které k sobě Latinské Ameriky i po obnově československé státpoutaly jednak pozornost propagátorů myšlenek přínosti v roce 1945, jiní zaměnili Jižní a Střední Ameriku mé hospodářské spolupráce (V. Kybal), jednak prakza Ameriku severní, USA a Kanadu, a rok 1948 je pak tické kroky československých podnikatelů (T. BaRa). toliko utvrzuje v jejich dřívějším rozhodnutí. Druhá Již víme, že prioritní pozorností vystěhovalců se polovina čtyřicátých let přináší ještě jednu, zatím těšily Argentina a Brazílie. K roku 1935 byl počet neznámou skutečnost. Po odsunu německého etnika vystěhovalců z mnohonárodnostního Českoslovenz Československa se následující exil bude dotýkat ska do Jižní Ameriky odhadován českou stranou na především Čechů a Slováků. 40 000, z toho 30 000 do Argentiny, 7 000 do Brazílie Pokud existuje základní představa o podobách a zbývající část byla rozdělena nerovnoměrně do krajanské přítomnosti v Latinské Americe v první ostatních zemí subkontinentu. Dnes jsme poučeni, že polovině 20. století s kvantitativním i kvalitativním tyto odhady byly minimální a v konkrétním případě těžištěm v Argentině a Brazílii, pak druhá polovina Brazílie jsou pravdě bližší údaje brazilské strany století – včetně zmiňovaných zemí – představuje hovořící o 10 000 přistěhovalcích z Československa pracovní pole zatím nedotčené. Latinskoamerický do konce třicátých let. Ve stínu Argentiny a Brazílie krajanský makrokosmos a mikrokosmos tak nabízí zůstávaly s výrazným odstupem komunity čítající budoucí produktivní badatelské možnosti. Zvláště stovky krajanů – v Mexiku, v Uruguayi atd. pak, když se s příchodem devadesátých let souhlasně Máme-li si učinit přibližnou představu o národstýkal krajanský zájem o poznávání vlastních kořenů nostním spektru v uvedených sumách, pak uve^me evropského původu a vlastní novosvětské historie příkladem zkušenost čtyř jihobrazilských států Rio s interesem české strany o rehabilitaci kontaktů Grande do Sul, São Paulo, Santa Catarina a Paraná, s krajany. kde spočívalo těžiště československého meziválečnéDoc. I. Barteček, Katedra historie FF UP ho vystěhovalectví do Brazílie. Dle údajů uváděných Pokračování příště
RECENZE
Nová pramenná edice listů Katolické moderny O potřebě vydávat kritické edice korespondencí významných osobností církve asi nikdo nepochybuje. Takto uveřejněné prameny přinášejí širšímu okruhu zájemců poznatky, jež jsou jinak otevřeny pouze historikům a archivářům. Dávají možnost poznat politické, duchovní a kulturní snahy osob, jejichž snažení nám již ukryl neúprosně plynoucí čas. Edice „Jsem disgustován“ – Vzájemná korespondence Sigismunda Ludvíka Boušky a Karla Dostála – Lutinova byla vydána v tomto roce v Olomouci doc. P. Markem. Editor, pracovník FF UP, je známý znalec českých politických dějin i katolického modernismu. Námi uvedenou edici vydal z fondů Literárního archívu Památníku národního písemnictví v Praze a Zemského archívu v Opavě (pobočka Olomouc). Jde
bezesporu o jeden z nejdůležitějších pramenných celků z dějin české katolické moderny. Lze jej pro tuto oblast srovnat s válečnou Klikovou edicí korespondence Jaroslava Golla a Josefa Pekaře, tolik zásadní pro dějiny Gollovy školy. Vydané listy otevřou zájemcům o dějiny českého katolicismu přelomu 19. a 20. století počáteční kapitoly Katolické moderny. Zpřítomní i vývoj vztahu dvou jejích předních představitelů. Soubor listů zahrnující léta 1892–1922 je předznamenán krátkými medailony věnovanými životu a dílu obou jejich autorů i popisem dále uveřejněných listovních fondů. Doplněn je medailonem znalce českého katolického modernismu Oldřicha Svozila a místním, osobním a věcným rejstříkem. -hrj-
Fejeton Jablko od stromu daleko nepadá Tohle úsloví rozhodně neplatí jenom v oblasti pomologie; už dávno zakotvilo v naší mateřštině jako metafora, přenosná jinam. Běžně jí užíváme, chceme-li vyjádřit, že chování dítěte vypovídá také o povaze jeho rodičů, případně chování žáka o pedagogických schopnostech jeho učitele. Tahle metafora je však také schopná vypovídat o tom, že člověk nemůže vyskočit z kůže, jak by chtěl a jak by třeba rád dal najevo; kabát se sice dá převléci poměrně snadno, kůže však držívá podstatně pevněji. Oddělit kůži od těla, svléci ji a přestat se k ní hlásit může had; lidé však nejsou plazi, náležejí mezi savce. Čím hrneček navře, tím později páchne – říká jiná metafora. Je to velice výstižné i bez metafory – jak ví každý, kdo si nedopatřením uvařil čaj v hrnku od gulášové polévky. Platí to tím výrazněji, čím déle se před oním čajem v hrnku vařila polévka. U nás si občas sdělujeme, že vrána k vráně sedá – Irové konstatují, že brouk brouka nepřehlédne. Ta vrána k jiné vráně usednuvší své sousedce údajně oči nevyklove, i kdyby na ně měla chuH. Podobných metafor skrytých více či méně explicitně v příslovích a úslovích by se našla spousta. Proč ne? Lidé měli ve své historii dost času na to, aby zobecnili a metaforizovali svá pozorování, své zkušenosti často nejenom lískovkou na zádech k zapamatování ozkoušené. Psycholog by asi prohlásil, že v jejich knihách stojí psáno něco o asociacích a souvislostech, o paměti a genetické zákonitosti, o tom, že člověk se učí nejenom číst a psát, ale také v jistých situacích jistým způsobem se chovat, přičemž si tohle naučené chování, jímž jako ten hrneček navřel, do budoucna fixuje. Buduje si stereotyp, jemuž sice může pomocí mechanismu vůle vzdorovat a přestavovat jej, není to však vůbec snadné. V pohádkách někdy sice ušlechtilý a moudrý stařeček špatného člověka převede na dobrou cestu, když mu na názorných příkladech demonstruje neblahé důsledky jeho neetického počínání i pro něho samotného – ještě jsem však v novinách nečetl a v televizi nespatřil, že by podvodník litoval svých zlých skutků, omluvil se okradeným, kteří mu důvěřivě svěřili třeba statisíce na postavení rodinného domku, a zavázal se, že všechno do haléře splatí. Nebo že by se politik veřejně omluvil za svou neschopnost a nekvalifikované rozhodnutí, v jehož důsledku přišel stát jeho řízení svěřený o miliardy. A slíbil, že se bude nadále věnoval už jenom poctivé práci nevyžadující žádnou větší inteligenci. Prostě – pohádky jsou pro děti a my jsme už velcí. Nemělo by se proto při rozhodování o společenských pozicích, zejména těch, s jejichž držením je spojen větší objem moci a větší množství peněz, zapomínat na minulost příslušných hrnečků. Neměli bychom se stydět přičichnout si, čím hrnečky ucházejících se v minulosti navřely. Neměli bychom zapomínat, že vedle vrány budou jiné vrány usedat spíše než holubi, labutě nebo vlaštovky. Také kůže bychom si měli podrobněji všímat, zejména tehdy, halí-li se zvlášH pečlivě tlustým flanelem. A při té kožní prohlídce, třebaže nejsme ani dermatologové ani manikéři, bychom měli věnovat jistou pozornost i nehtům. I za nimi leckdy zůstávají stopy schopné nemálo vypovídat – jak vědí třeba soudní lékaři. Nejsem mravokárce, mnohé lidské hříchy mi nejsou cizí. Nehodlám bojovat za spásu světa. K některým z oněch hříchů mám doposud kladný vztah. Jsem realista a skeptik. A mám rád metafory. Ale taky mám jisté zdravotní potíže, oftalmologické a gastrointestinální. Špatně snáším brýle mámení a opíjení rohlíkem. Prof. S. Komenda
Zloději a chirurgové si oblékají rukavičky, aby setřeli stopy své činnosti. Jacques Tati († 5. 11. 1982)
/7/
ČETBA NA POKRAČOVÁNÍ
Únor 1948 a tzv. studijní prověrky na Univerzitě Palackého v Olomouci /5/ Do konce roku 1948 se celouniverzitní AV UP vyhnul jakékoliv vlastní vlastní iniciaci a následné realizaci rozsáhlejších, neřkuli plošných čistek mezi studenty UP. Příčiny vyloučení v případech, jež jsou nám známy, tkvěly v prostředí mimo univerzitní půdu a AV UP je řešil ad hoc. Minimální a v podstatě vnějšími vlivy a okolnostmi určovaný rozsah těchto poúnorových perzekucí studentstva na UP s určitostí ovlivnil faktor subjektivní, tedy schopnost, či dokonce odvaha jednotlivce se v těchto vypjatých okamžicích, rozdělujících národ na mocné vítěze a bezprávné poražené, chovat, jednat a rozhodovat v souladu s elementárními principy lidské morálky, etiky či alespoň zdravého rozumu. A zdá se, že řada členů AV UP za daných podmínek tyto principy neporušovala, či alespoň setrvala v jakémsi pasivním, obranném postoji. Takto vystupující členové AV UP, pravděpodobně formou kolektivního rozhodování o závažných věcech, účinně mírnili radikalismus jeho předsedy J. Hádlíka. Svoje ovoce přinesla i důsledná apolitická činnost studentských spolků v předúnorovém období, o což se nejvýrazněji zasazoval předseda SVS Zdeněk Šprinc.Tak se vlastně silně omezil manévrovací prostor pro radikální elementy mezi studenty a fenomén „studentokracie“ či „klukokracie“, výrazně se uplatňující na pražských a brněnských vysokých školách, zasahoval do olomouckých univerzitních poúnorových událostí jen minimálně. A opětovně na tomto místě je třeba zdůraznit dvojakou úlohu rektora J. L. Fischera. Jeho proklamovaná angažovanost na straně nastupujícího komunistického režimu představovala ve vztahu k vnitrouniverzitním událostem „svícen, pod kterým byla tma“. Tento svůj postoj uplatňoval celouniverzitní AV UP i ve vztahu k univerzitním pedagogům a zaměstnancům. Uvnitř univerzity se však akční výbor ocitl pod
tlakem radikálů shromážděných kolem fakultní organizace KSČ a AV Zemských ústavů. Tento radikalismus personifikovali Vladimír Pelikán (předseda fakultní organizace KSČ na LF UP), Lotar Grünwald-Gronský (předseda AV Zemských ústavů) a František Ritter (správce Zemských ústavů a člen AV Zemských ústavů). Z „hledáčku“ celouniverzitního AV UP se tiše vytratili pedagogové z Filozofické fakulty – Jaroslav Albrecht a Oldřich Pelikán, ostrakizovaní výše uvedenou direktivou fakultní organizace KSČ LF UP z 3. března 1948. AV UP se také postavil za Jana Vaňka z Pedagogické fakulty, jehož odchod požadovali údajně jeho spolupracovníci cestou akčního výboru zaměstnanců školství a osvěty v Olomouci. A tak AV UP pod nátlakem AV Zemských ústavů a organizace KSČ na Lékařské fakultě řešil výhradně případy z této fakulty. Jednalo se o přednostu Patologicko-anatomického ústavu prof. Františka Pavlicu, přednostu Pediatrické kliniky MUDr. Antonína Morese a asistenta Kliniky krčních, nosních a ušních chorob MUDr. Jiřího Bočka. Nejostřejší útok byl namířen proti Františku Pavlicovi. AV Zemských ústavů požadoval jeho odchod z LF UP a použil při zdůvodnění svého požadavku klasickou a všeobjímající formulaci „záporný postoj k budovatelské politice čs. vlády, rovněž také v odborné práci“. Svoje názory měl Pavlica dokonce veřejně tlumočit na odborářské schůzi, které se v Olomouci zúčastnil předseda ÚRO Antonín Zápotocký. Pavlica se proti tomuto vágnímu a nesmyslnému obvinění – inkriminované schůze se totiž prokazatelně podle jejího zápisu neúčastnil – v průběhu května 1948 odvolal k Ústřednímu akčnímu výboru NF do Prahy. Nato ovšem reagoval AV Zemských ústavů dvanáctibodovým rozkladem, jímž své původní obvinění účelově rozvedl a konkretizoval. Obsah podstatné části těchto bodů korespondoval s původním obviněním –
...A PŘÍŠTÍ TÝDEN... 21. ŘÍJNA J. Sýkora: Výroba sake. Měsíc čínské a japonské kultury. Čajovna u Bílého slona, 18 hod. Koncert Spolku pro komorní hudbu Olomouc – M. Štědroň, L. Horáková (fagot), Mgr. H. Sekaninová (klavír). Muzeum umění, 18.30 hod. 22. ŘÍJNA Doc. P. Černý: Vyšehradský kodex. Přednáška.Velký sál arcibiskupské kurie, 17 hod. Pořádá Katedra dějin umění FF UP. Prof. J. Andres, CSc. (PřF UP): Nové třídy skoroperiodických oscilací. Seminář z diferenciálních rovnic. PřF UP, Olomouc-Hejčín, Tmkova 40, posluchárna č. 202, 13.30 hod. Pořádá Jednota českých matema-
OTÁZKY PRO …? Kdo zhasí to, co nás pálí? Konvikt po přesídlení uměnovědných kateder září často do noci svými třemi patry a nedá spát okolním občanům. Také spotřeba elektrického proudu může být důvodem k nespavosti univerzitních ekonomů. Podle výroků vrátnice objektu dostali příkaz svítit na všech chodbách do 21. hod. To se významně projevilo např. v sobotu a neděli 12. a 13. října t. r., kdy zářily chodby i za bílého dne. Můžete zveřejnit, jaký je rozpočet UC UP a kdo kontroluje pravidelnou spotřebu elektrického proudu? Kdo vydal příkaz a proč jednotlivé chodby není možné vypínat? Proč se svítí v objektu, když tam nikdo není? Bude spotřebu platit ten pracovník, který vydal příkaz nebo firma, která neudělala vypínače? Zaměstnanci UC UP a občané
tiků a fyziků Olomouc a Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP. Prof. I. Chajda, DrSc. (PřF UP), K. Dušek (PřF UP): Implikace v intuicionistické logice. Další ze seminářů pořádaných Katedrou algebry a geometrie PřF. PřF UP, posluchárna č. 301, v Olomouci-Hejčíně, Tomkova 40, 13 hod. V. Hrdličková: Smích je mým řemeslem. Ukázky z příběhů japonských vypravěčů rakugo. Měsíc čínské a japonské kultury. Klubovna Vlastivědného muzea v Olomouci, 18 hod. 22. – 25. ŘÍJNA Unser Bild von der Welt in der Kunst. Cyklus přednášek prof. R. Eichlera. Posluchárna č. 8, denně 9.45–11.15 hod. Pořádá Katedra germanistiky FF UP. 23. ŘÍJNA Mgr. M. Hájek & Mgr. P. Hájková (Katedra botaniky PřF MU Brno): Mokrá místa a suchá vína bulharských hor. Další z cyklu přednášek pořádaných Katedrou botaniky PřF UP. PřF UP, ul. Šlechtitelů 11, hlavní budova, velký přednáškový sál (č. 501), 16.30 hod. M. Hošek: Čínská pijácká poezie. Měsíce čínské a japonské kultury. Literární kavárna Betánie – Wurmova ul., 18 hod. 24. ŘÍJNA Prof. I. Hlobil (FF UP): Těšínská madona. Epochální objev parléřovského sochařství. Velký konferenční sál UC UP, 15 hod. Pořádá Katedra dějin umění FF UP. Feng-jun Song (Čína) – Horská karavana. Koncert. Divadlo hudby, 19.30 hod. -red-
tedy se „záporným postojem“ k novým pořádkům. Pavlicovi byl např. kladen za vinu politický oportunismus – ač skalní příznivec národně socialistické strany tuto stranu nevolil, ale činil pro ni „veřejnou reklamu“. Jeden z bodů zase tvrdil, že Pavlica „pronášel ironické poznámky ex cathedra na současné politické socialistické vymoženosti“. Sám Pavlica tento bod udiveně glosoval slovy: „Když jsem přednášel o rakovině studentům, řekl jsem, že rakovina roste pomaleji, když pacient méně jí, ale aby to neřekli panu ministru výživy, aby nám neubral potravinových lístků.“ V dalších bodech ovšem nasadil AV Zemských ústavů těžký kalibr a obvinil Pavlicu z hospodářských přečinů, kterých se měl dopustit při uzavírání různých hospodářských smluv a výkonu soukromé praxe v Zemských ústavech včetně černého obchodu s antibiotiky. A tady se uplatnila prostá lidská závist zakamluflovaná údajným „asociálním poměrem k zaměstnancům ústavu“. Při smluvním výkonu soukromé praxe totiž Pavlica v souladu s tehdejšími zvyklostmi zadával nejrůznější úkoly svým sekundářům – V. Pelikánovi a L. Grünwaldovi-Gronskému – aniž by jim za tyto práce platil. O nemalé úloze tohoto motivu nakonec svědčí i zabavení Pavlicova osobního automobilu okresním akčním výborem NF Olomouc-město. Ve druhé polovině roku 1948 tedy František Pavlica nuceně odešel z Univerzity Palackého a za vysokoškolskou katedru se již nikdy nevrátil. PhDr. P. Urbášek, ředitel Archivu UP Pokračování příště
Glosa Kulaté dilema Co si myslím o železné skulptuře, která buZ bude anebo nebude zaujímat strategické místo na dvoře budovy konviktu, ve které nyní sídlí Umělecké centrum UP? Abych pravdu řekla, nevím. To je jako s Temelínem – racionální argumenty podepřené fakty na obou stranách a nezúčastněnému jde z toho hlava kolem. Jezuitský konvikt je krásná, citlivě zrekonstruovaná budova – až potud problému rozumím. Ale jestli Globus ano, či ne, to by měla být záležitost historiků nebo památkářů, prostě osob, které z nás smrtelníků mají největší právo na posuzování a řešení vzniklé situace. Právě zde se asi projevuje slabá stránka demokracie, totiž, že do toho mluví příliš mnoho lidí. Každý se může přetrhnout, aby se k věci vyslovil, včetně studentů, kteří o tom většinou nevědí mnoho. Nehledě na podivné nesrovnalosti v souvislosti s objednáním a poté odmítáním díla za 1,8 milionů korun. Mně osobně je celkem jedno, jestli se budu při vyučování dívat na kouli nebo na prázdné prostranství, mé studijní výsledky to rozhodně neovlivní. Navíc, kdyby byla ona skulptura na nádvoří instalována už před začátkem semestru, přijali bychom ji my, studenti zřejmě naprosto automaticky jako součást výhledu z okna. Mám-li však být upřímná, volím raději prázdné nádvoří, jehož prostor je už beztak poněkud hyzděn nefunkčními žulovými kvádry a zakrslými vodotrysky. A pokud bude Nebeský globus skutečně umístěn pod okna konviktu, získají studenti-kuřáci alespoň novou plochu na típání cigaret, pakliže je ovšem nebudou rovnou cvrnkat na občany pod hradbami, protože na nádvoří není jediný popelník. Obávám se pouze jediného. Jestli se budou jednání o tomto problému dále protahovat, je docela možné, že zhrzený kovář Habermann, který na díle pracoval téměř rok, ukuje menšího, ale těžšího bratříčka našeho milého Globu a vystřelí jej historickým prakem z hradu Helfštýna „směr Konvikt“. J. Teryngerová, Katedra muzikologie FF UP, 3. r.
Žurnál UP. Týdeník Univerzity Palackého v Olomouci. Vydává UP. Redakce: Křížkovského 8, 771 47 OLOMOUC, tel.: 585 631 781, 585 631 782, fax: 585 222 731, e-mail:
[email protected],
[email protected], http://risc.upol.cz/zurnal/zurnal.html. Roč. 12, 2002/2003. Odpovědná redaktorka V. Mazochová. Výkonná redaktorka M. Hronová. Jazyková úprava D. Hrbková. Technická redaktorka A. Petříková. Členové redakční rady: M. Hejtmánek (předseda), V. Burian, J. Fiala, D. Jakubíček, V. Karásková, S. Komenda, O. Lepil, J. Mačák. MK ČR E 12524. Tiskne Polygrafické středisko Vydavatelství UP. Uzávěrka 15. 10. 2002. Vychází 18. 10. 2002. Uzávěrka příštího čísla 22. 10. 2002 (do 12.00 hod.). Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p. Odštěpným závodem Severní Morava, čj.: 3185/95-P/1 ze dne 21. 11. 1995.
/8/
