V. FINANČNÍ FÓRUM ZLATÉ KORUNY

Zlatá koruna a Svaz průmyslu a dopravy České republiky jako partner si Vás dovolují pozvat na

V. FINANČNÍ FÓRUM ZLATÉ KORUNY Pod záštitou ministra financí ČR Eduarda Janoty

Krize jako šance na změnu?

TOP HOTEL Praha, Blažimská 1781/4, Praha 4 23. září 2009 od 9,30 hod. Vize a realita v době krize Odpovědnost politiků a ekonomů v době krize

-

Ing. Eduard Janota, ministr financí ČR / Mgr. Klára Hájková, náměstkyně ministra financí Ing. Mirek Topolánek, předseda ODS Ing. Miroslav Singer, Ph.D., viceguvernér ČNB Ing. Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí ČR Ing. Miloš Zeman, bývalý premiér české vlády, ekonom a prognostik

Pozitivní důsledek krize

Očištění ekonomiky a nové šance

-

Ing. Jaroslav Míl, MBA, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Jan Mühlfeit, Chairman Europe, Microsoft Corporation Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR

Ekonomické prognózy

Kdo může být komu rádcem?

-

Prof. Jan Švejnar, Ph.D., předseda CERGE-EI a profesor na University of Michigan Business School Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc., profesor ekonomie, IES FSV UK, člen NERV RNDr. Luděk Niedermayer, ředitel oddělení Consulting Deloitte ČR

Odpovědnost médií v době krize -

Ing. Jan Mühlfeit, Chairman Europe, Microsoft Corporation Mgr. Robert Čásenský, šéfredaktor MF DNES Mgr. Milan Fridrich, ředitel zpravodajství ČT

V panelové diskusi dále vystoupí významní ekonomové, představitelé bank, manažeři, podnikatelé, zástupci akademické sféry, novináři a publicisté. Podrobnější program finančního fóra bude zveřejněn na stránkách www.zlatakoruna.info.

Účastnický poplatek za 1 osobu: 3.900,- Kč bez DPH (4.641,- Kč s DPH) Pro členy Svazu průmyslu a dopravy ČR sleva ve výši 30 %.

Registraci proveďte pomocí webového formuláře na www.zlatakoruna.info/financni-forum Vzhledem k omezenému počtu míst v sále se prosím registrujte co nejdříve, nejpozději do 16. září 2009.

pdMEDIA s.r.o., K Rybníčkům 26, 100 00 Praha 10, tel.: 274 780 740-2, e-mail: [email protected]

Události, Stanoviska, Lobby K protikrizovým opatřením na trhu práce v některých zemích EU V současné době v rámci EU jednotlivé členské státy, jak vyplývá z dostupných materiálů, řeší dopady hospodářské krize řadou razantních protikrizových opatření. Některé státy tato opatření podle vývoje situace dále upravují a doplňují. Pro informaci uvádíme některá aktuální opatření v této oblasti přijatá v některých zemích EU.

Vzdělávací programy zahrnují mimo jiné i odborné vzdělávání pro propuštěné zahraniční pracovníky a rozšířené možnosti pro učně v podnicích.

Jako opatření na posílení zaměstnanosti a sociální ochrany některé země více uplatňují systémy příspěvků pro udržení pracovních míst ve spojení s redukcí pracovní doby. Např. Německo pro pracovníky, kteří nadále pracují na kratší pracovní dobu, zavedlo možnost dorovnání jejich příjmu a jejich zaměstnavatelům refundovat v plné výši sociální pojištění na tyto zaměstnance v případě, že je doba, po kterou zaměstnanec nepracuje, využívána k jejich vzdělávání. Velká Británie zavedla finanční příspěvky (až do výše 2500 liber) pro zaměstnavatele, kteří přijmou pracovníky nezaměstnané déle jak 6 měsíců. Další země oznámily určité typy pobídek pro přijímání pracovníků, jako např. Francie, Německo a Nizozemí. Francie, Německo, Portugalsko a Velká Británie oznámily zavedení vzdělávacích programů pro propuštěné pracovníky jako součást svých stimulačních prostředků na trhu práce.

• Snížení příspěvků na sociální pojištění u zaměstnavatelů (Belgie). • Zaměstnavatelé s méně než 10 zaměstnanci jsou osvobozeni od placení sociálního pojištění na každého nového pracovníka přijatého v roce 2009 (Francie). • Snížení pojistného na zdravotní pojištění (Německo). • Programy zaměstnanosti (Portugalsko). • Příspěvek ve výši 1500 eur na jedno pracovní místo pro podniky, které zaměstnají nezaměstnané osoby se závislou rodinou (Španělsko). • Příspěvky pro zaměstnavatele, kteří zaměstnají dlouhodobě nezaměstnané osoby. Programy zaměstnanosti pro nezaměstnané osoby (Švédsko). • Příspěvky ve výši až 2 500 liber pro zaměstnavatele, kteří zaměstnají osoby nezaměstnané déle než 6 měsíců (Velká Británie).

Další příklady opatření na trhu práce v některých zemích EU:

Podrobněji k protikrizovým opatřením některých členských zemí Evropské unie: Německo

Počátkem roku 2009 byl přijat protikrizový „balíček“ – „Pakt pro zaměstnanost a stabilitu v Německu k zajištění pracovních míst, posílení faktorů růstu a modernizaci země“ zaměřený na to, aby Německo vyšlo z globální hospodářské a finanční krize posílené a pevné s ohledem na budoucnost. Základ balíčku jsou úlevy pro občany, cílené posilování ekonomiky a zabezpečování zaměstnanosti, opatření dlouhodobé finanční politiky a rozsáhlé investice do oblasti vzdělávání, infrastruktury a ochrany klimatu, které mají zároveň sloužit k dlouhodobému posílení a modernizaci země. Mezi opatřeními jsou též uvedeny snížení daně z příjmu a příspěvků na zákonné nemocenské pojištění a poskytnutí jednorázového příspěvku (dětského bonusu) poživatelům přídavků na děti. Úlevy jsou koncipovány jako dlouhodobé, v období krize mají dlouhodobě podporovat vnitřní poptávku. Snížení daní posiluje poptávku především u pracovníků s nízkými a středními příjmy. Snížení daní je také jedním z opatření, které má za cíl podpořit střední stav, který je krizí silně postižen. Snížení příspěvků na zákonné nemocenské pojištění přináší úlevu zaměstnavatelům, zaměstnancům a důchodcům. Posiluje se tak poptávka především u domácností s nízkými příjmy, které většinou

14

neplatí žádné daně, a u osob s nízkými výdělky. Kromě toho nižší sociální příspěvky mají podpořit zaměstnanost a zlepšit šance na získání zaměstnání v období, kdy se ekonomika bude zlepšovat. U daní se základní nezdanitelná částka zvyšuje, a to ve dvou stupních: na € 7834 se zpětnou platností od 1. ledna 2009 a na € 8004 pro rok 2010. Se zpětnou platností od 1. ledna 2009 se snížila dolní sazba daně z 15 na 14 %. Od 1. července 2009 zvýšil stát svůj příspěvek na zákonné nemocenské pojištění. V souladu s tím se příspěvkové sazba sníží o 0,6% a bude činit 14,9 %. Od 1. ledna 2010 bude možné odečítat veškeré zaplacené příspěvky na základní nemocenské pojištění a zákonné pojištění pro případ péče z daní. Všichni poživatelé přídavků na děti obdrží jednorázový příspěvek – dětský bonus – ve výši € 100 na každé dítě. Poživatelé podpory v nezaměstnanosti a sociální pomoci obdrží od července 2009 na děti ve věku 6 – 13 let o € 35 tj. místo € 211 měsíčně částku € 246 vzhledem k tomu, že se sazby pro tuto věkovou skupinu dětí zvýšily na 70 %. V oblasti trhu práce je zásadní zajištění zaměstnanosti, omezování propouštění a podpora kvalifikace. Přednost před propouštěním má práce na zkrácený úvazek („Kurzarbeit“). Opatření vlády tuto formu práce dále zatraktivní a zjednoduší. Spolková agentura práce (úřad práce) hradí zaměstnavatelům polovinu příspěvků na sociální pojištění připadající na práci na zkrácený pracovní úvazek. V případě, že pracovník využije práci na zkrácený úvazek ke kvalifikaci, za tuto dobu jsou zaměstnavatelům příspěvky na sociální pojištění uhrazeny plně. Na rok 2009 a 2010 jsou vyčleněny dodatečné prostředky na kvalifikační opatření pro uchazeče o zaměstnání, mladé lidi bez odborného vzdělání a mladistvé, kteří nemohou najít učební místo. Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2009

Belgie

Od počátku roku 2009 byla přijata řada sociálních opatření s cílem zvýšit kupní sílu obyvatelstva. Jde zejména o tato opatření: Zaručený příjem pro staré občany (65+) byl zvýšen od 1. června 2009 o 0,6% a od 1. ledna 2010 o 0,8%. Zaručený příjem je poskytován jako finanční výpomoc starým lidem, kteří nedisponují dostatečnými finančními prostředky. Podpora handicapovaným osobám (podpora jako náhrada příjmu) byla zvýšena o 2% s platností od 1. června 2009. Příjem na integraci a obdobné sociální dávky byly navýšeny od 1. června o 2%. Minimální důchodový nárok za jeden odpracovaný rok se u důchodů přiznaných od 1. září 2009 zvýší o 5,05%. Nejstarší přiznané důchody pracovníků v zaměstnaneckém poměru budou zvýšeny o 2%.

Částečná zaměstnanost – nové zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku při částečné zaměstnanosti až na úroveň 75% hrubého příjmu, mobilizace odborného vzdělávání tak, aby se lidé bez práce vzdělávali nebo částečnou zaměstnanost doplňovali profesním vzděláváním. Paušální příspěvek pro zaměstnance nedostatečně chráněné v případě ztráty zaměstnání – paušální příspěvek ve výši € 500 pro osoby, které se stanou uchazeči o zaměstnání v období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010. Příspěvek je vyplácen jednorázově osobám, které pracovaly 2 a 4 měsíce v posledních 28 měsících. Příkladnost manažerů podniků nacházejících se v obtížné ekonomické situaci – v podnicích, kde se přijímají rozsáhlá sociální opatření nebo je třeba přistoupit k částečné nezaměstnanosti, je u manažerů požadováno, aby se v různé výši vzdali svých odměn.

Slovensko

Velká Británie

Jako opatření na podporu zaměstnanosti je od ledna 2009 zavedena mimořádná pomoc pro uchazeče o zaměstnání nezaměstnané déle než 6 měsíců – těmto uchazečům je poskytována mimořádná pomoc zaměřená na podporu jejich návratu do zaměstnání, která má za cíl umožnit, aby mohla být uchazečům poskytována intenzivnější a individuálně zaměřená pomoc. Jde zejména o zřizování nových výcvikových míst – mimořádné finanční prostředky na zřizování výcvikových míst na pomoc nezaměstnaným k získání nových kvalifikací v zájmu maximalizace jejich šancí na získání zaměstnání. Na podporu osob, které ztratily zaměstnání, a na podporu tvorby nových pracovních míst byla dále přijata např. tato opatření: poskytování podpor firmám v zájmu umožnění přijímání více učňů, než potřebují ke krytí aktuální potřeby pracovních sil, vytváření „zelených“ průmyslových odvětví, investování velkého objemu prostředků do dopravního systému a další.

Francie

Francie přijala v rámci boje s ekonomickou krizí okamžitá opatření k ochraně obětí krize již počátkem tohoto roku. Zásadní opatření se týkají zejména těchto oblastí: 9/2009

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Od počátku roku 2009 byl přijat celý soubor aktivních opatření na trhu práce, z nichž lze uvést zejména: Příspěvek na podporu udržení zaměstnání – příspěvek se poskytuje zaměstnavateli, který z vážných provozních důvodů nemůže zaměstnancům přidělit práci a poskytuje jim náhradu mzdy ve výši nejméně 60%. Příspěvek je určen k úhradě povinných odvodů do pojistných fondů na zdravotní a sociální pojištění, přičemž zaměstnanci bude přičten k poskytované náhradě mzdy. Příspěvek je poskytován nejdéle 60 kalendářních dnů úhrnem za rok. Cílem tohoto opatření je předcházet nebo zamezit propouštění zaměstnanců zaměstnavatelem, který řeší důsledky dopadu hospodářské krize. Příspěvek na podporu vytváření nových pracovních míst – příspěvek se poskytuje zaměstnavateli, který vykonává svou činnost nejméně 1 rok, pokud vytvoří pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání evidovaného v evidenci uchazečů o zaměstnání nejméně 3 měsíce a zachová ho nejméně 12 měsíců. Měsíční výše příspěvku v bratislavském kraji je 15%, v ostatních krajích 30% z celkové ceny práce. Příspěvek se poskytuje nejdéle 12 měsíců. Cílem tohoto opatření je podpořit vytváření nových pracovních míst zejména pro občany, kteří byli propuštěni ze svého původního zaměstnání z důvodu zrušení pracovních míst původním zaměstnavatelem v důsledku finanční a hospodářské krize. Příspěvek ke mzdě zaměstnance – příspěvek se poskytuje zaměstnanci, který byl před přijetím do pracovního poměru veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nejméně 3 měsíce, byl příjemcem dávky v hmotné nouzi a příspěvků k dávce v hmotné nouzi, našel si sám zaměstnání a jeho mzda nedosahuje 1,7 násobku životního minima (€ 304,16). Příspěvek je poskytován měsíčně během prvních 12 měsíců ve výši 22% a během dalších měsíců ve výši 11% z průměrné mzdy zaměstnance v hospodářství SR, nejdéle 22 měsíců. Cílem tohoto opatření je podpořit motivaci hledat a přijmout i nízko placené zaměstnání. V oblasti pracovní mobility se zvýšila výše měsíčního příspěvku na dojíždění za prací, a to v pásmu do 30 km z € 36,52 na € 50, až do hranice nad 600 km z € 99,59 na €135. V oblasti pracovněprávních vztahů je na přechodné období zaměstnavateli dána možnost, pokud zaměstnanec nemůže vykonávat

15

Události, Stanoviska, Lobby práci pro překážku na straně zaměstnavatele, kterou jsou vážné provozní důvody, poskytnout zaměstnanci, po dohodě s odborovou organizací, pracovní volno, za které mu náleží mzda. Zaměstnanci v tomto případě náleží mzda nejméně ve výši základní složky mzdy, kterou má sjednanou v mzdových podmínkách buď v kolektivní smlouvě, nebo v pracovní smlouvě. Po odpadnutí překážky v práci na straně zaměstnavatele je zaměstnanec povinen poskytnuté volno napracovat bez nároku na mzdu, protože tato mu byla poskytnuta při čerpání volna. Takto napracovávané poskytnuté pracovní volno není práce přesčas. Zaměstnavatel a odborová organizace mohou pro zaměstnance sjednat i příznivější úpravu, než stanovuje zákon. Mzda poskytnutá za dobu překážky v práci se nezahrne do zúčtované mzdy zaměstnance za toto období, protože zaměstnanec ve skutečnosti nepracoval. Doba napracovaného poskytnutého pracovního volna (doba práce bez nároku na mzdu) se vyloučí z celkového počtu zaměstnancem odpracovaných hodin v rozhodném období.

Finsko

V oblasti zaměstnanosti je hlavní důraz kladen na opatření, která přímo podporují zaměstnanost, jako jsou investice do dopravní infrastruktury a podpora stavebnictví. Další priority zahrnují vzdělání, výzkum a rozvoj. Celková suma, která zahrnuje snížení penzijních příspěvků placených zaměstnavateli bude přesahovat 2 miliardy €. Přímý dopad je zhruba 18 000 zaměstnaných osob ročně. Celkový dopad zrušení penzijních příspěvků na zaměstnanost závisí na cenové pružnosti poptávky po pracovních silách. Předpokládá se, že pozitivní dopad na zaměstnanost by mohl být dlouhodobě až 10 000 zaměstnaných osob. Pokus zmírnit dopady ekonomického poklesu zahrnuje snížení nákladů práce pro podniky, a to zrušením penzijních příspěvků, placených zaměstnavateli. Příspěvek na národní penzi bude snížen o 0,8 procentních bodů a zcela bude zrušen od 1. ledna 2010. Zrušení pojistného na sociální pojištění tvoří součást balíčku opatření na trhu práce, podporujícího udržitelnost veřejných financí akcelerací příspěvků do penzijních fondů, aby se vyvážila obecná vládní zadluženost v dlouhodobém horizontu. Penzijní příspěvky odvozené od pracovních výdělků, placené jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli, se budou ročně zvyšovat ze stávající úrovně o 0,2 procentního bodu v období let 2011–2014. Rozpočet na rok 2009 obsahuje daňové snížení, které má posílit zaměstnanost a bude přiměřené současné ekonomické situaci, např. snížení daně z příjmů (€ 870 mil.) a vyrovnání inflace (€ 500 mil.) a snížení daně z důchodového příjmu (€ 225 mil.). Navýšeny byly rozpočtové výdaje na sociální dávky o €| 65 mil.. Byly zvýšeny minimální mateřské, otcovské a rodičovské přídavky a prahová úroveň pro nemocenské a rehabilitační dávky byla také zvýšena. Také byly zvýšeny příspěvky např. na domácí péči o dítě, na soukromou péči, rodinné přídavky na třetí a další dítě.

16

Švédsko

Vláda přijala opatření v oblasti pracovních míst v celkové hodnotě 8,4 miliardy SEK v roce 2009. Vláda také navrhla umožnit zaměstnavatelům odložit v určitých případech daňové platby. Podle odhadů bude toto opatření stát SEK 460 mil. Značné propouštění vyvolává rostoucí nezaměstnanost, která může dosáhnout 9–10 %. Dopady prvního snižování zaměstnanosti se projevily na tempu ekonomiky (automobilový průmysl, ocelářství, těžební průmysl, nábytkářství). Sektor služeb je příští na řadě, jelikož se začínají projevovat dopady nižších příjmů, vyplývající z vyšší nezaměstnanosti. V kovoprůmyslu a strojírenství jsou jako nezbytná považována opatření, která jsou v historii švédského trhu práce bezprecedentní, jmenovitě možnost zkrácení pracovní doby o 20 % vedoucí i k odpovídajícímu snížení mzdy. Byla přijata omezení v oblasti odměňování vedení podniků, která jsou zahrnuta do Dohody národního úvěrového úřadu s institucemi. Restrikce se bude v podniku aplikovat na 5 jednotlivců, kteří mají nejvyšší celkové finanční ohodnocení. Budou zmraženy mzdy a zvyšování odměn, zákaz bonusů, omezení odstupného pro top management v institucích, které získají kapitálovou injekci. Navíc se nesmí dál zvýhodňovat opatření vyplácení odstupného proti současným podmínkám, pokud jde o vedení státem vlastněných podniků. Dohoda také obsahuje podmínky, které zabrání zvyšování odměn pro členy správních rad i v roce 2010.

Španělsko

Španělsko přijalo protikrizový „balík“, v němž je zahrnuto cca 60 konkrétních opatření. Mezi priority byla zařazena např. tato opatření: zvýšení starobních důchodů, zvýšení minimální mzdy, odpočet ve výši € 400 z každého daňového přiznání, prodloužení doby splátek hypoték, větší investice státu do veřejných prací, pomoc při zařazování nezaměstnaných do pracovního procesu a dále též pobídky pro firmy s cílem snížení nezaměstnanosti. Součástí plánu za € 170 milionů, který má oživit španělskou ekonomiku, jsou také pobídky pro firmy, které mají vést ke snížení počtu nezaměstnaných o půl milionu. Španělsko má již nyní vysokou míru nezaměstnanosti a pro příští rok se očekává její další růst. Jan Brádler Zaměstnavatelská sekce

Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2009

Pohlednice akcí 14. patra SP ČR

Konzultace v rámci porady vedoucích Obchodně-ekonomických úsekú zastupitelských úřadů 1.-2.7. využilo téměř čtyřista představitelů firem. Role organizátora se tradičně ujal SP ČR

16. července 2009 zorganizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR v Lichtenštejnském paláci setkání u „kulatého stolu“ s prezidentem Rumunska panem Traianem Basescu. Více než 50 představitelů předních českých firem obchodujících s Rumunskem, ale i předních českých investorů, si z úst hlavy státu této země vyslechlo přehled aktuálního hospodářského vývoje Rumunska. 9/2009

Svaz průmyslu a dopravy ČR

17

Pohlednice akcí 14. patra SP ČR

Představitelé Svazu průmyslu a dopravy ČR se v pondělí 20. července sešli na neformálním jednání s nově zvolenými českými poslanci Evropského parlamentu.

Ministr financí Eduard Janota na Klubu Červnový klubový večer se konal na téma finance. Ústředním tématem byla problematika státního rozpočtu, poměrně podrobně se probíral vývoj jeho výdajové i příjmové stránky. Zástupci podnikatelské veřejnosti zdůrazňovali nutnost „uvolnění“ podnikových zdrojů v období krize v zájmu uchování konkurenceschopnosti svých firem i v obdobích příštích, ministr financí upozorňoval na současný trend vývoje fisku a z toho vyplývající závěry. Dále seznámil své posluchače s uvažovanými i realizovanými opatřeními s charakterem protikrizovým i ostatními možnostmi, které pro odvrácení velmi nepříznivého vývoje ve státních financích má k dispozici.

Ministr dopravy Gustáv Slamečka navštívil členy Klubu v srpnu. Zájem členů o diskusi jednoznačně potvrdil, že problematika dopravy je tématem stále aktuálním. V diskusi se probíraly problémy jednotlivých druhů dopravy, jejich perspektivy i vůle konkrétní problémy řešit. I když všichni podnikatelé vnímají imperativ úsporných opatření ve všech sektorech, mají pocit, že právě dopravní infrastruktura je pro svou universálnost pro všechny ostatní podnikání specifická. Zmiňovala se rizika zakonzervování staveb dálnic (návaznost na čerpání peněz z fondů EU), přetrvávající nedostatečnost podpory vodní dopravy, problémy železnic. Diskuse byla velmi věcná a logicky navázala na předchozí návštěvu pana ministra – z doby jeho působení ve Státním fondu dopravní infrastruktury.

18

Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2009

PREZENTACE SP čr – Pohled médií Klopýtání po hrbolatém dnu Kdo první oznámí, že česká ekonomika překonala krizi, vejde do učebnic dějepisu. Zatím však novináři marně shání někoho, kdo by tuto památnou větu pronesl. Alespoň tedy uvádějí, že hospodářství dosáhlo pomyslného dna, po němž se nyní pohybuje a že zesilují „zelené výhonky“ pozitivnějších zpráv. Realistický přístup k takovým informacím zaujímá Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který v rozhovoru pro ČRo uvedl: „Zprávy z podniků zdaleka nejsou pozitivní. Osobně se proto domnívám, že tento podzim bude velmi komplikovaný. A jak k nám postupně a se zpožděním přicházela, tak bude odcházet později. Pokud se tedy bavíme o tom, kdy by mělo být lépe, je zcela otevřené, zda to bude závěr roku 2010, rok 2011 nebo až někdy polovina roku 2012.“ Nehledě na tento názor interpretovala řada médií červnové statistiky průmyslové výroby daleko optimističtěji. V červnu došlo totiž k meziročnímu poklesu o 12,2 procent, ve srovnání s květnovým 22 procentním propadem. „Červen je v roce 2009 pochopitelně měřen proti červnu 2008 a tam průmyslová výroba nerostla příliš rychle. Zvýšila se jen o dvě procenta, čili logicky propad není tak velký,“ snažil se v ČT24 korigovat některé komentáře Boris Dlouhý, ředitel sekce Hospodářské politiky SP ČR.

Insolvence a kurzarbeit V důsledku hospodářské krize se zvyšuje počet firem, které se dostávají do potíží. Počet insolvenčních návrhů tak jen za prvních sedm měsíců roku dosáhnul 4 874 a meziročně se zvýšil takřka o dvě třetiny. Tento trend by mohl pokračovat i v příštím roce. Je tu však jeden problém, na který SP ČR poukazoval již dříve, a je jím nedostatek insolvenčních správců. „Insolvenční řízení se mohou stát úzkým hrdlem ekonomiky,“ citovaly Jaroslava Míla Lidové noviny. Současný vývoj přináší však zejména zhoršení situace na trhu práce. Letos koncem roku a v první polovině příštího roku bude zřejmě ještě hůře. List MfD v této souvislosti citoval Jaroslava Míla s tím, že „řada podniků teprve nyní zjišťuje, do jak velkých problémů se jejich hospodaření dostává. Doplácí především na výrazné zhoršení platební morálky mezi firmami. V ohrožení jsou zejména střední a malé podniky. Jde i o firmy o pěti šesti lidech, které se drží za cenu toho, že provoz financují majitelé ze svých vlastních prostředků.“ Lidové noviny zmínily Oldřicha Körnera, podle něhož, „pokud nedojde k oživení na zahraničních trzích a pokud situaci nezmírní protikrizová opatření, firmy budou nuceny přistoupit k další redukci pracovníků“.

Analytik Svazu Oldřich Körner k tomu v ČRo poznamenal: „Já tomu neříkám zlepšení. Zatím se spíše jedná o snížení propadu. To, že průmyslová výroba klesá už méně, je především důsledkem oživení v Německu, které je naším hlavním obchodním partnerem, i v některých zemích eurozóny“.

V televizi Z1 poukázal Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu, na některá odvětví, která jsou dále nucena redukovat pracovní místa. „Jde o zpracovatelská odvětví, je to zejména strojírenská výroba, výroba strojů a zařízení. Je to otázka nedostatku zakázek,“ řekl pro Z1.

„Pokud nastartuje německá ekonomika, české to samozřejmě významně pomůže. O jejím vlivu svědčí ostatně už jen skutečnost, jak tamní šrotovné nastartovalo poptávku v tuzemském automobilovém průmyslu,“ uvedl pak pro ČT24 Zdeněk Liška, generální ředitel SP ČR.

„Propuštění se však podle SP ČR přelévá z průmyslových oborů a výroby do odvětví, jakými jsou doprava a služby. Na řadu se dostávají i zaměstnanci v administrativě a také v sofistikovaných sektorech,“ napsaly LN. Také deník MfD citoval vyjádření SP ČR s tím, že předpokládá dosažení dvojciferné míry nezaměstnanosti koncem či na přelomu roku a že propouštění se dotkne i služeb i veřejné správy.

Jenže překvapení v lehkém oživení v některých silných evropských ekonomikách má jisté úskalí, může být dočasné. Ani dvacetimiliardový přebytek, s nimž skončila v červnu bilance zahraničního obchodu ČR, nebyla zástupci Svazu interpretována jako změna obratu, byť šlo o druhý nejlepší výsledek od vzniku samostatné republiky. Vývozy i dovozy klesají a zlepšení je především na vrub poklesu cen dovážených surovin. „Podstatné je, že se dále snižují objemy vývozu a dovozu. Tato skutečnost odráží pokles celkové ekonomické aktivity v České republice,“ poukázal pro ČRo-6 na nepříznivý trend Boris Dlouhý. „Dosáhlo se mírného zpomalení zhoršování. Nemohu pominout ani fakt, že pokles dovozu naznačuje, že nedochází ani ke zvýšené domácí spotřebě,“ dodal pro ČT24 Oldřich Körner. Na celkovém vývoji ekonomiky se ovšem zatím neprojevilo rozhodnutí ČNB snížit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Firmy zprávu uvítaly jako pozitivní, neboť v posledních směsích koruna vůči euru posilovala. Leč pochybnosti efektu pro podnikatelskou sféru zůstaly, zejména kvůli neochotě komerčních bank snižovat ceny úvěrů. V této souvislosti Finanční noviny zaznamenaly kritické vyjádření Borise Dlouhého, že Svaz dlouhodobě upozorňuje na nedostatečný přístup firem k úvěrům a na to, že banky nedostatečně reagují na snížení základní úrokové sazby. Takovou zkušenost mají podle něj firmy již s předchozím snížením sazeb ČNB. 9/2009

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Je tedy jen přirozené, že stát pod vidinou narůstajícího počtu lidí bez práce a současně hrozivě zvyšujícího se deficitu státních financí hledá řešení, jak zpomalit nepříjemný růst nezaměstnanosti. Pro podniky proto zvažuje možnost za určitých podmínek zavést čtyřdenní pracovní týden. Jak poněkud optimisticky uvedly Hospodářské noviny, citované dalšími médii, „pracovní skupina, ve které jsou zástupci ministerstva práce a financí, odborářů a zaměstnavatelů, navrhuje, aby pracovníkovi na nucené dovolené dával šedesát procent platu zaměstnavatel a dvacet procent stát“. Na správnou míru tuto zprávu uvedla pro ČT24 Jitka Hejduková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské na SP ČR: „Systém je zatím v nízkém stupni rozpracovanosti. Přijetí tohoto modelu by přitom znamenalo zavedení nových parametrů“. Už nyní je ale zřejmé, že v případě modelu kurzarbeit půjde o časově omezenou podporu firem, které splní určité požadavky – nebudou mít u státu dluhy a bude u nich zaručena určitá perspektiva fungování. V této souvislosti ve studiu ČT 2 Zdeněk Liška poukázal na nutnost hledání konsensu v rámci tripartity. Zástupci státu v poslední době také deklarovali, že chtějí zabránit švarcsystému, tedy praxi některých firem, které zaměstnance propustí a přijmou ho zpět na dohodu o provedení práce. Podnik za něj nemusí

19

PREZENTACE SP čr – Pohled médií platit sociální a zdravotní pojištění a takový pracovník navíc bere podporu. Odboráři, podle nichž může stát přijít zneužíváním dohod o 3,5 miliardy ročně, preferují variantu placení pojištění z dohod. Odborníci to považují za nesmyslné. Hospodářské noviny zmínily názor Jaroslava Míla, podle něhož je třeba prosazovat zavedení pružnějšího zákoníku práce, díky kterému by se nepravosti s dohodami přestaly vyplácet.

Věda versus peníze Vědci zachráněni, akademie dostala přidáno. Takové titulky se objevily v médiích koncem července poté, co vláda přislíbila nejvýznamnější české vědecké instituci Akademii věd ČR na příští rok ještě půl miliardy korun. Je to však o půlmiliardy méně než letos. Přesto rozpočtovým kompromisem není nic vyřešeno a akademici dokonce plánují další protestní akce. I pro kritiky fungování Akademie věd, jakými jsou SP ČR a také Hospodářská komora, je to teprve začátek změn. Zejména zástupci SP ČR poukazují na potřebu posílení aplikovaného výzkumu na úkor přerostlého základního výzkumu. „Podpora aplikovaného výzkumu, který by přinesl efekty v relativně kratším výhledu, je důležitá zejména proto, že po odeznění globální recese by tuzemské firmy měly nabídnout inovativní produkty,“ uvedl v listu Deník Karel Šperlink, viceprezident SP ČR. Názory podnikatelské sféry obhajoval Karel Šperlink i v řadě dalších médií. V televizi Prima se ohradil proti názoru akademiků, že průmyslový výzkum nemá výsledky a že peníze na aplikovaný výzkum mizí z velké části v černé díře. „Není tomu tak. Oni to zkreslují k obrazu svému,“ prohlásil Karel Šperlink. A v ČT 24 reagoval na názor, že omezení financí pro Akademii věd je „vraždou české vědy“. „Týká se to takzvaného institucionálního financování, které činí základní část financování Akademie ČR, která vloni a předloni hospodařila s devíti miliardami korun. Z licencí získala asi dvě miliardy korun, což je chvályhodné. Za druhé, prostředky, které půjdou z Akademie věd na hodnocení, přejdou v podstatě na vysoké školy a pouze minimum, řádově kolem 60 milionů korun, na aplikovaný výzkum. Za třetí, Česká republika dává na takzvaný aplikovaný výzkum pouze 40 procent prostředků, zatímco na základní výzkum jde téměř 60 procent, což ve světě nemá obdoby. Ve světě jde na základní výzkum 20 až 30 procent státní podpory“. Také Jaroslava Míla citovala agentura ČTK s tím, že Svaz nezpochybňuje význam základního výzkumu, ale požaduje zjištění, jaký vědecký výzkum bude využit v horizontu pěti až deseti let, a fakta o rentabilitě. Pro ČT 24 pak Jaroslav Míl poukázal na nutnost větší efektivity a rentability: „Nedomnívám se, že dochází k nějakému omezení financí. Dochází však ke změně struktury a k možnosti dokonce získat větší množství peněz pokud dojde k upřednostnění aplikovaného výzkumu. Není to o tom, že by najednou někdo škrtl Akademii věd třetinu peněz. Česká republika patří k těm několika málo zemím, které upřednostňují základní výzkum na úkor aplikovaného, a já se domnívám, že by základním výzkum měl být soustředěn do odvětví, v nichž je ČR skutečnou špičkou“.

Zelená úsporám? Je zřejmé, že záměr největšího dotačního programu v historii ČR Zelená úsporám vázne, a to hlavně kvůli dosavadním přísným kritériím. Svědčí o tom nízký počet žádostí. Proto se Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že je změkčí. Na získání dotací teď dosáhnou zájemci třeba o nová okna a šanci dostanou i rodiny v panelácích. Samotný projekt a zejména jeho realizace si ale vysloužil kritiku SP ČR.

20

„Tyto peníze vyprodukoval vlastně celý průmysl. Dali jsme desítky miliard do ekologických opatření a bylo slíbeno, že se vrátí průmyslu. To se nestalo. Poškodilo to průmysl, neboť peníze mohly jít do vědy, výzkumu, inovací, mohly se zapojit vysoké školy, akademie věd… Když se program zbabral a nefungovalo to, měli politici vystoupit a přiznat chybu. Za druhé, podmínky se zjemnily a konečně se v programu objevily panelové domy, protože program Panel měl málo peněz. Ale je u toho u toho obrovská byrokracie,“ uvedl v ČT2 Jaroslav Hanák, viceprezident SP ČR. Ten vyjádřil také názor, že se peníze nevyčerpají. „Lidé ztrácejí práci a začínají šetřit s penězi. A pokud banky neuvolní peníze a program nebude lépe řešen, bude to neúspěch,“ uvedl v ČT2. Změny podmínek získávání dotací přivítal v ČRo-1 také Josef Zbořil, člen představenstva SP ČR, leč s výhradami. „Je krok správným směrem. Podle našeho názoru by však prostředky neměly být využity pouze na tyto účely, ale měly by směřovat i do budoucna. To znamená směrem k vědě a výzkumu a podpoře čistších technologií, energeticky úspornějších technologií. Trvá tak naše výhrada, že peníze se nedostanou do průmyslových podniků,“ řekl Josef Zbořil.

Podpora exportu Komerční banky mohou slavit – po poslancích i senátoři posvětili jejich větší zapojení do poskytování úvěrů se státní podporou. Část soukromých bankéřů si v minulosti stěžovala, že dominantní postavení v této oblasti má státní Česká exportní banka. Stát bude podle nového systému komerčním bankám dorovnávat úroky – tedy fakticky garantovat neměnnou výši marže. A větší zapojení nestátních bank do financování vývozu se státní podporou uvítal i Svaz. V deníku E15 okomentovala situaci Dagmar Kuchtová, zástupkyně generálního ředitele SP ČR. „Firmy si stěžovaly, že Česká exportní banka je příliš drahá. Nešlo ani tak o výši úroků, ale o další podmínky,“ citoval ji list E15. Podle informací deníku E15 si exportéři stěžovali na náklady na povinné pojistné nebo detailní právní analýzy příslušného trhu, které ČEB vyžadovala. „Neočekávám, že by banky teď půjčovaly více. Ale doufáme, že až se naplno rozjedou úvěry, banky přestanou být konzervativní i v této oblasti,“ doplnila pro E15 Dagmar Kuchtová. A v ČT24 se Dagmar Kuchtová pustila do diskuse na téma specifika obchodování s Čínou a příležitosti pro tuzemské firmy. „Zdaleka už to není jen textilní produkce či obuv nebo hračky, tedy to, co bylo tradičními produkty. Čína se vyprofilovala ve vedoucího světového výrobce i v mnohem sofistikovanějších výrobků jako je elektronika, ale proniká i do jiných oborů. Stává se lídrem v chemickém průmyslu, a v posledních letech se z čistého dovozce oceli stala jedním z lídrů i v této komoditě. Takže pokud bychom hledali, v čem je Čína dobrá, byl by to asi dlouhý seznam,“ řekla Dagmar Kuchtová. Jak si také povšimla média, Svaz organizoval setkání s byznysovou delegací z čínské provincie Šen-si. A ještě jedna informace. Od letošního 1. srpna získaly firmy dočasné slevy na sociálním pojištění. Svaz toto opatření uvítal. Pro firmy s nižšími mzdami může tato změna znamenat určité úspory, které v současných nepříznivých ekonomických podmínkách budou vždy vítány, a to i přes další administrativu spojenou s uplatňováním slevy na pojistné,“ citovala agentura ČTK Jitku Hejdukovou. Cílem novely je podpořit zaměstnatelnost nízkopříjmových skupin zaměstnanců, jejichž pracovní místa jsou nejvíce ohrožena. Milan Mostýn Tiskový mluvčí SP ČR

Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2009

EU a mezinárodní organizace Rozhovor s novým prezidentem BusinessEurope

Jürgen Thumann: Naprostá priorita je přenést každodenní realitu podnikatelů blíže těm, co určují politickou linii

Zkušený podnikatel, který se podnikání v rodinné firmě věnoval od svých devatenácti let, pozdější šéf společnosti Heitkamp & Thumann, globální firmy s dvěma tisíci zaměstnanci, od konce devadesátých let členem prezídia německého průmyslového svazu BDI a od roku 2005 prezidentem této mocné zaměstnavatelské organizace. Životních zkušeností má za sebou osmašedesátiletý Jürgen Thumann skutečně mnoho. Od 1. července letošního roku je může zúročit v prestižní a vlivné funkci prezidenta BusinessEurope, Konfederace evropského podnikání, která sdružuje čtyři desítky národních zaměstnavatelských svazů, včetně Svazu průmyslu a dopravy. Na to, jaké jsou záměry v rámci BusinessEurope a na východiska ze současné ekonomické recese se v korespondenčním rozhovoru ptal za magazín Spektrum Milan Mostýn, tiskový mluvčí SP ČR. Spektrum: Pane Thumanne, jaké jsou Vaše priority coby prezidenta BusinessEurope? Moje prezidentství začalo 1. července v nesmírně obtížném období značných nejistot. Tím je definování našich priorit o to obtížnější. Hodlám však naši činnost postavit na nových prioritách, které prodiskutuji se všemi členy na příštím zasedání Rady prezidentů, které se bude konat v prosinci ve Stockholmu. Až potom je zašleme zástupcům Evropské Komise. Není ale pochyb o tom, že v rámci mého mandátu budu klást důraz na volný trh a na setrvání na principech tržní ekonomiky. Mým cílem je ještě výrazněji akcentovat témata jako jsou vzdělávání a inovace v evropské politice. Spektrum: Jednou z priorit BusinessEurope je podpora zaměstnanosti a pracovních míst nebo dokonce vytvoření nových příležitostí na pracovním trhu. Opravdu se domníváte, že je možné udržet pracovní místa v době, kdy jsou firmy nuceny propouštět? Do jaké míry by měl být pracovní trh flexibilnější? Evropské firmy vytvořily v letech 2006-2008 deset milionů pracovních míst. V letech 2009–2010 se v důsledku krize očekává ztráta osmi milionů pracovních míst. Na druhé straně by byla ztráta zaměstnání ještě vyšší, pokud by naše firmy nevyvíjely ohromné úsilí při záchraně co možná největšího počtu míst. Hodně totiž do svých zaměstnanců investovaly a chtějí si je proto udržet, aby byly připravené na ekonomické oživení. 9/2009

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Flexibilita je naprosto zásadní pro naši ekonomiku – jedině tak se můžeme odpoutat ode dna krize. Musíme se přesunout od politik, které byly zaměřené na ochranu pracovních míst k politikám orientovaných na vytváření nových příležitostí pro lidi. Právě v tom spočívá flexibilita! Spektrum: Vymanil se už volný obchod z krize? Jaké kroky podnikáte na podporu volného obchodu? Ostrý propad globálního obchodu odráží jak hloubku současné recese, tak silnou integraci globální ekonomiky. My, jako zaměstnanecká organizace, jsme plnými zastánci agendy volného obchodu, která odmítá protekcionismus. Jasně se ukázalo, jak kontraproduktivní byla protekcionářská opatření, přijatá od počátku krize. Abychom byli schopni vrátit svět zpátky na cestu volného obchodu, plně podporujeme závěry „WTO Doha Round“. Tento ambiciózní liberalizační balíček jednoznačně podporuje obchod jak v oblasti zboží, tak služeb – a to nejen v průmyslových zemích, nýbrž i v rozvojových ekonomikách. Bilaterálně doufáme ve hmatatelný pokrok ve vyjednáváních o volném obchodu. Dohoda mezi EU a Koreou o volném obchodu se blíží ke zdárnému dokončení. Též se budeme zasazovat o rychlé obnovení rozhovorů o volném trhu mezi EU a Indií. Aktivně se připravujeme na vyjednávání s Kanadou. Spektrum: Jaké dopady má podle vás současná krize na evropský průmysl? Bude i nadále tak konkurenceschopný jako před ní? Anebo ztrácí Evropa svoji průmyslovou základnu ve prospěch Ruska a Číny? Krize skutečně má velký dopad na evropský průmysl. Navíc, řada evropských průmyslů prochází obtížným obdobím strukturálních změn tak, aby se vyrovnaly s nadměrnou zaměstnaností v odvětvích jako je automobilový průmysl, stavebnictví či ocelářství. Ve světle toho neočekávám, že by evropský průmysl pocítil výrazný industriální úpadek ve srovnání s vynořujícími se ekonomikami jako je Čína nebo Rusko. Pro Evropskou unii je naprosto zásadní udržet si náskok v inovacích a v kvalitě v porovnání s našimi asijskými konkurenty. Zároveň musí EU prosazovat životaschopnou strategii v oblasti přístupu k zahraničním trhům tak, aby se zvýšil náš export do asijských zemí. Například je pro

21

EU a mezinárodní organizace nás nepřijatelné, že Číně bylo povoleno zavést restriktivní opatření v rámci jejího ekonomického stimulačního plánu. EU na to musí neprodleně zareagovat! Co se týká Ruska, jsme poněkud zklamáni absencí nějaké dynamické průmyslové strategie v této zemi. Doufáme, že během pár let BusinessEurope spolu s našimi ruskými partnery posune dál projekty, týkající se růstu společného průmyslového rozvoje v Rusku. Spektrum: Zhruba osmdesát procent veškerých nových zákonů vychází z Bruselu nebo Štrasburgu. Jak velký je ve skutečnosti vliv BusinessEurope v evropských institucích? Do jaké míry je evropským zaměstnavatelům nasloucháno? Máte pravdu, řada relevantních zákonů, týkajících se průmyslových podniků, je vytvářena Evropskou unií a následně je implementována do národních legislativ našimi členskými státy. Přitom podstatná část evropské legislativy má nesmírný dopad na způsob, jakým evropské firmy mohou provozovat svůj byznys. Bohužel až příliš často je velký rozdíl mezi očekáváním zástupců průmyslu a odpověďmi, které dostáváme od politiků. Já proto vidím jako naprostou prioritu BusinessEurope přenést každodenní realitu podnikatelů blíže těm, kteří určují politickou linii. Co se týče vlivu naší organizace, věřím, že je nám nasloucháno, ale můžeme to ještě zlepšit. Pevně věřím, že s podporou našich členů toho budeme schopni dosáhnout.

Business Act (Zákon o malých podnicích) v jednotlivých členských zemích. Tak například zredukování pozdních plateb veřejnými správami, anebo vyjmutí malých podniků z některých účetních požadavků by řadě podnikatelů uvolnilo ruce a dokonce by byl možná více než naplněn Evropský plán na zotavení ekonomiky. Spektrum: Jaký je Váš obchodní vztah k České republice? V roce 1996 otevřela skupina Heitkamp & Thumann své první provozy v České republice. Dnes pracuje více než 260 lidí ve dvou, naprosto moderních provozech v Hustopečích. Tyto výrobní provozy se ukázaly jako klíčové v upevnění a posílení naší vedoucí pozice coby globálního dodavatele dílů do automobilového průmyslu. Byla to na jedné straně vstřícnost vysoce kvalifikované a motivované pracovní síly a na druhé straně dobrá infrastruktura, která nám umožnila zrealizovat tento úspěch. Spektrum: Závěrem mi dovolte jednu osobnější otázku. Jak jsme slyšeli, jste velký fanoušek koní. Jak jste se dostal k jezdectví? Jako dítě jsem trávil většinu prázdnin na farmě. Na koni jsem začal jezdit jako devítiletý a od té doby jsem se tomu věnoval. Jízdu na koni považuji za úžasný zážitek. Je fantastické, cítit pouto mezi koněm a jezdcem, když pracují v harmonii. A navíc – kromě radosti, kterou mi to přineslo – jízda na koni mi pomohla vybudovat sebevědomí, komunikační dovednosti, vůdcovství a důvěru.

Spektrum: Někteří analytici předpokládají, že se kondice evropské ekonomiky v příštím roce zlepší. Souhlasíte s tím? Zástupci firem jsou dnes mnohem pozitivněji naladěni než před pár měsíci. Objemy zakázek se přestaly zhoršovat a cyklus zásob se nyní opět začíná točit. Jsem potěšen obratem k lepšímu v ekonomikách jako je Německo a Francie, zároveň se znovu ujišťuji o tom, jak pružné jsou asijské ekonomiky. To mě jasně utvrzuje v přesvědčení, že nejhorší dopad globální recese máme za sebou. Nyní musíme pevně ukotvit růst v našem prostředí. K tomu jsou nezbytné tři podmínky: Za prvé, reformy finančního trhu a restrukturalizační úsilí bank budou muset obnovit důvěru v soukromé investice, inovace a podnikatelství. Za druhé, vlády jednotlivých evropských zemí a instituce EU musí zintenzivnit reformy na podporu atraktivity evropských trhů. Musí vytvořit prostředí příznivě nakloněné inovacím a zároveň je třeba zredukovat nezbytná břemena, která jsou na firmy uvalována. A za třetí, Evropská unie potřebuje solidní strategii na podporu zaměstnanosti a posílení úrovně dovedností v naší stárnoucí společnosti. Spektrum: Jako mladý muž jste převzal rodinný podnik. Coby prezident německé BDI jste byl odpovědný za řadu firem střední velikosti. Jak byste definoval roli středně velkých firem a jakým způsobem je BusinessEurope podporuje? Zdravý sektor středně velkých firem je naprosto zásadní pro evropskou ekonomiku jako celek. Valná většina evropských firem (99%) je právě střední velikosti. Jsou jednoznačně páteří naší ekonomiky. Právě z mého rodinného podniku moc dobře vím, jaká břemena tyto podniky musí táhnout. Co se týká BusinessEurope, zajišťuje adekvátní opatření na podporu přístupu středně velkých podniků k financování. Stejně tak jsme byli aktivní v zajišťování legislativních návrhů komise tak, aby respektovaly heslo „Mysli napřed v malém“ a nezatěžovaly tyto podniky zbytečnými administrativními úkony. V průběhu následujících měsíců budeme vyhodnocovat, jakého pokroku se dosáhlo při implementaci Small

22

Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2009

Švédské předsednictví Evropské unie bylo oficiálně zahájeno v Jönköpingu na neformálním zasedání ministrů práce a sociálních věcí

„Začlenění na trh práce prostřednictvím aktivních politik trhu práce“ Švédskou prioritou v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí je začleňování na trh práce z post-lisabonské perspektivy po roce 2010. Toto téma je zejména důležité z důvodu současné ekonomické krize a vychází z dlouhodobých cílů vysokého růstu, plné zaměstnanosti a sociálního začlenění. Ve světle společných výzev, kterým čelí členské státy Evropské unie, zorganizovalo švédské předsednictví neformální zasedání ministrů práce a sociálních věci v Jönköpingu, aby prodiskutovalo cesty, jak pokročit v začleňování na trh práce cestou aktivních politik trhu práce a politik aktivního sociálního zabezpečení. Dne 8. 7. 2009 mohli zástupci švédského předsednictví v EU

Eurokomisař Vladimír Špidla a řeiditelka sekce mezinárodní organizace a EU Vladimíra Drbalová

prodiskutovat toto téma s Evropskou sociální platformou a sociálními partnery společně s nadcházejícími předsednictvími, Evropským hospodářským a sociálním výborem (EHSV), Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Zasedání řídili Cristina Husmark Pehrsson, ministryně pro sociální zabezpečení Švédska, a Sven Otto Littorin, ministr práce Švédska. Pozvanými hosty byli Vladimír Špidla, komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, a Jan Andersson, člen Evropského parlamentu. 9/2009

Svaz průmyslu a dopravy ČR

EHSV, důležitý hráč podílející se na aktivitách podporujících začleňování na trh práce v Evropě, byl zastoupen paní Leilou Kurki, předsedkyní Sekce pro zaměstnanost, sociální věci a občanství, a její místopředsedkyní paní Vladimírou Drbalovou. EHSV je silně znepokojen dopady finanční a hospodářské krize na evropské trhy práce. Jedna část jeho nového programu – „Programu pro Evropu“ je věnována zaměstnanosti a sociální agendě v budoucí Evropě. Paní Kurki představila doporučení EHSV na překonání současné krize na trhu práce a zejména zdůraznila, že politika zaměstnanosti sama o sobě nevytvoří pracovní místa. Může napomoci procesu vytváření pracovních míst, nicméně nemůže nahradit dynamiku, které je zapotřebí při vytváření nových pracovních míst. Stabilní ekonomika je základem účinné politiky trhu práce. Bez ekonomického ozdravení nemůže být dosaženo pozitivního vývoje v zaměstnanosti. President Evropské sociální platformy Conny Reuter zdůraznil tři klíčová slova: solidaritu, sociální inkluzi a sociální kohezi. BUSINESSEUROPE reprezentoval Jørgen Rønnest, president Výboru pro sociální věci, který ocenil prioritu švédského předsednictví „sociální inkluzi“, protože ta je důležitá pro zaměstnavatele, podniky i celou společnost. Zdůraznil také priority podnikatelů, které jsou důležité pro udržitelnost pracovních míst a vytváření nových pracovních míst – zdravé makroekonomické politiky, příznivé podnikatelské prostředí, lepší regulaci a snížení nemzdových nákladů práce. Maria Helena Andre, zástupkyně generálního ředitele ETUC, zdůraznila, že krize by mohla být i zlatou příležitostí pro posílení sociálního dialogu. Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU Členka EHSV

23

EU a mezinárodní organizace „Taking on the challenge“ Švédsko přijímá výzvu: prioritami ekonomika, zaměstnanost a klima  „EU prochází kritickým obdobím. Musíme se společně vyrovnat s hospodářskou krizí a nezaměstnaností, ale také spojit svět při řešení klimatické výzvy. Švédské předsednictví je připraveno se této výzvy ujmout.“ ministerský předseda Fredrik Reinfeldt Švédsko se ujalo předsednictví v době, kdy Evropa čelí hned několika složitým výzvám – ekonomiky se nacházejí ve finanční a hospodářské krizi, která je nejhorší od 30. let minulého století a vede k nárůstu nezaměstnanosti a protekcionistických tendencí, a objevují se stále znepokojivější zprávy o klimatických změnách. Švédské království předsedá Evropské unii v době, kdy se ujímá své role nově zvolený Evropský parlament, bude jmenována nová Evropská komise a je stále nejistý další osud Lisabonské smlouvy. Vizí švédského předsednictví s mottem „Přijímáme výzvu“ je silná a efektivní Evropa, kde se pozornost soustředí na sdílenou odpovědnost za zvládání aktuálních výzev, z nichž největší představují ekonomika, zaměstnanost a klima. Švédsko vyzývá ke spolupráci, kde tato může Evropě přinést přidanou hodnotu. Evropa by měla převzít odpovědnost za ekonomiku, blahobyt, životní prostředí, bezpečnost a mír.

Švédské priority vycházejí ze spolupráce s Francií a Českou republikou v rámci předsednického tria, ze společného osmnáctiměsíčního programu z června 2008 a programového dokumentu zveřejněného 23. června 2009. Švédsko svou pozornost prioritně zaměří na následujících pět oblastí: 1. Finanční a hospodářskou krizi 2. Klimatické změny a dosažení mezinárodní dohody o klimatu v Kodani 3. Spolupráci v oblasti justice a vnitra (tzv. Stockholmský program) 4. Strategie EU pro Baltské moře 5. EU v globálních souvislostech a další rozšíření 6. Lisabonská smlouva Marta Blízková Mezinárodní organizace a EU

Evropský hospodářský a sociální výbor a švédské předsednictví „Švédské předsednictví v Evropské unii začíná ve velmi obtížné době, neboť se musí současně zabývat sociálními dopady finanční krize a řadou dalších závažných skutečností, jako je například probíhající proces ratifikace Lisabonské smlouvy. V těchto těžkých dobách byl Evropský hospodářský a sociální výbor zapojen do řady iniciativ souvisejících s finanční krizí a jejími dopady na sociální věci a také s integrací občanů z třetích zemí.“ (Mario Sepi, prezident EHSV) „Evropský hospodářský a sociální výbor bude posilovat komunikační partnerství s ostatními evropskými institucemi v souladu s posledním stanoviskem – „Komunikace cestou partnerství“. Prostřednictvím svého nově zformulovaného „Programu pro Evropu“ bude Evropský hospodářský a sociální výbor prosazovat návrhy občanské společnosti vůči novému Evropskému parlamentu a nové Komisi.“ (Irini Ivoni Pari, vice-prezidentka EHSV odpovědná za komunikaci) Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zveřejnil svůj „Program pro Evropu“, ve kterém integrovaným způsobem představil návrhy občanské společnosti na řešení klíčových výzev, kterým v současné době Evropa čelí. Jménem evropské občanské společnosti bude EHSV dále propagovat tyto myšlenky společně se švédským předsednictvím, Radou, novým Evropským parlamentem a v nejbližší době i s novou Evropskou komisí. Evropská komise také požádala o přispění EHSV, pokud jde o ztráty pracovních míst a negativní dopady, které budou mít na společnost. To byl také důvod, proč EHSV uspořádal společně s národními hospodářskými a sociálními radami dne 6. května v Praze konferenci za účasti prezidenta Evropské komise José Manuela Barrosa a komisaře Vladimíra Špidly. To byla také jedinečná příležitost diskutovat s občanskou společností o možných řešeních k překonání krize. V současné době čelí Evropa mnoha výzvám: sociální krizi, ratifikaci Lisabonské smlouvy, budoucí vizi Lisabonské strategie i efektivní migrační a integrační politice. EHSV očekává, že švédské

24

předsednictví v EU vyvine maximální úsilí při řešení těchto otázek. Mělo by také demonstrovat svůj aktivní závazek vyslat pozitivní signál o otevřenosti Evropy zbytku světa. EHSV se zaměří především na vizi budoucí Evropy po roce 2010. V této souvislosti připravuje zásadní dokument – „Zprávu o implementaci a o budoucnosti Lisabonské strategie po roce 2010“, která by měla být předložena jarní Radě EU v roce 2010. Výchozím podkladem integrované zprávy by měla být tři stanoviska „Vnější dimenze Lisabonské strategie“, „Dopad energetiky a klimatických změn na Lisabonskou strategii“ a „University pro Evropu“. „Program pro Evropu“ naleznete na: www.eesc.europa.eu. Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU Program Švédského předsednictví naleznete na www.spcr.cz. Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2009

Vyjádření Evropské komise ke stanovisku Iniciativy svazů střední a východní Evropy k energetické politice Evropské unie Plynová krize z počátku roku odhalila vážné slabiny a vystavení trhu zemním plynem, zvláště ve střední a východní Evropě, vysokému stupni rizika. Krizi a její působení pocítily nejen země, které byly zasažené přímo, ale s nimi celá Evropa. Význam energetické bezpečnosti jako hlavního pilíře evropské energetické politiky se tím jasně zviditelnil. Otázka energetické bezpečnosti se dostala také na agendu zasedání Iniciativy průmyslových svazů střední a východní Evropy v Budapešti 17. dubna. Z diskuse vzešlé společné stanovisko, s nímž se zájemci mohou seznámit na www.spcr.cz, bylo v červnu zasláno Evropské radě a Evropské komisi. Stanovisko pokrývá hlavní otázky týkající se diverzifikace dopravních cest a dodavatelů, zlepšení energetické infrastruktury, regulace, energetické solidarity, zahraničních vztahů, většího využití alternativních energií a technologií a zvýšení energetické účinnosti. Evropská komise se ke stanovisku vyjádřila 17. 7. 2009 dopisem s následujícím obsahem: Vážený pane prezidente, předseda Evropské komise José Manuel Barroso a komisař Andris Piebalgs Vám děkují za dopis z 22. června t.r. a požádali mne, abych Vám odpověděl. Evropská komise připisuje poselství průmyslu střední a východní Evropy k evropské energetické politice a zajištění dodávek energií velkou důležitost. Váš příspěvek a názory vyjádřené členy Vaší organizace jsou zvláště významné pro rozvoj bezpečné, konkurenceschopné a udržitelné energetické politiky, aby byla založena na širokém konsensu. S ohledem na závažné slabiny střední a východní části evropského trhu zemním plynem a její

vystavení vysokému stupni rizika je společný postup velmi důležitý. Zejména vítám Vaše názory na energetickou politiku EU, protože jsou velmi sladěny s návrhy Komise, zejména s ohledem na naléhavé potřeby výraznější diverzifikace, rozvoje přeshraničních propojení, aby se zajistil funkční energetický trh, energetické solidarity mezi členskými zeměmi EU a vyvarování se protekcionistických opatření, vnějších aspektů energetické politiky, užití domácích a obnovitelných zdrojů energií i zvýšené energetické účinnosti. Těší mne také, že vidím rozvoj různých regionálních iniciativ ve střední a východní Evropě, zaměřených na posilování energetické bezpečnosti, zvláště proto, že tento region byl vážně zasažen posledním přerušením dodávek. Mohu Vás ujistit, že takovéto iniciativy budou mít i nadále naši podporu v největším možném rozsahu. Závěrem mi dovolte, abych Vás ujistil, že sdílím Vaše názory, pokud jde o hlavní roli a odpovědnost odvětví energetiky při zajišťování energetické bezpečnosti. Oceňuji Vaši podporu naléhavým potřebám rozvoje infrastruktury, včetně rozvoje toků zemního plynu v opačném směru v tomto regionu. Proto jsem přesvědčen, že právní rámec a finanční stimul zajištěný plánem hospodářské obnovy v Evropě budou doprovázeny obdobnými snahami průmyslu budovat infrastruktury budoucnosti. S pozdravem, Mathias Ruete za Evropskou komisi Marta Blízková Mezinárodní organizace a EU

Aktuální informace k návrhu revize Směrnice o zdanění energií (2003/96/ES) Již několik let připravuje Evropská komise revizi a změny ve Směrnici 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny (do české legislativy je Směrnice implementována prostřednictvím ekologických daní a spotřební daně z minerálních olejů). Legislativní návrh byl původně očekáván na podzim 2008, následně posunut na jaro 2009 a pak z důvodu kontroverznosti návrhu pro evropské podnikatele a také v souvislosti se změnami uvnitř Evropské komise bylo zveřejnění návrhu odsunuto na podzim 2009. S příchodem švédského předsednictví EU, které tzv. „zelené zdanění“ postavilo jako jednu ze svých priorit, informovala Evropská komise 15. července 2009 o základních aspektech svého návrhu – Plné znění prezentace Evropské komise je uvedeno na www.spcr.cz. Evropská komise ve své prezentaci předkládá základní důvody pro revizi Směrnice. Jedním je nedostatečné zdanění emisí (vznikajících zejména spalováním pohonných hmot a vytápěním v dopravě, průmyslu, domácnostech a zemědělství) dle současné Směrnice a neprovázanost zdanění energií s EU systémem obchodování 9/2009

Svaz průmyslu a dopravy ČR

s emisními povolenkami. Dalším důvodem je, že zdanění energií naplňuje řadu cílů (např. zvyšování fiskálních příjmů státu, snižování energetické náročnosti výroby) odlišných od cíle snižování emisí skleníkových plynů. Návrh Evropské komise sleduje tedy naplnění těchto myšlenek: 1. Zdanění by mělo být dvousložkové, tj. mělo by být založeno na zdanění spotřebované energie a současně na zdanění emisí CO2. Měla by být nastavena minimální úroveň zdanění energie a emisí a nový výpočet daňového zatížení by se měl odvíjet od energetického obsahu (stanoveného dle Směrnice 2006/32/ ES a Směrnice 2009/28/ES) a emisí CO2 (stanovených dle Rozhodnutí Evropské Komise 2007/589/ES). 2. Složka zdanění CO2 by měla být nastavena tak, aby byla doplňkovým ekonomickým nástrojem k EU systému emisního obchodování, tj. nemělo by dojít k překrývání zatížení jak zdaněním emisí, tak zahrnutím do systému emisního obchodování.

25

ZAHAJUJEME 7 5. k o n c e r t n í s e z ó n u

3. Všechny zdroje energie by měly mít jednotné zacházení z pohledu aplikace revidované Směrnice, přestože by měla ponechat na členských státech možnosti osvobození, např. vytápění domácností. V závislosti na výše uvedeném se změní i metodologie stanovení sazeb daně v závislosti na použití nových jednotek zdanění energetického obsahu a emisí CO2. Ve své prezentaci přestavila Evropská komise indikativně nové sazby zdanění včetně jejich výše. V důsledku nově nastaveného výpočtu zdanění, nových minimálních sazeb a dvou částí zdanění (energetického obsahu a emisí C02) se předpokládá výrazné zvýšení zdanění některých zdrojů energie (např. uhlí či zemního plynu), a naopak zdanění některých zdrojů energie by mělo zůstat na stejné výši (např. motorový benzín či LPG). V prezentaci Evropské komise je uvedeno srovnání současné minimální úrovně zdanění platné v EU a možné minimální úrovně zdanění dle revidované Směrnice 2003/96/ES. Prezentovaný návrh Evropské komise je přijímán s určitými rozpaky. Evropští podnikatelé vnímají návrh revidované Směrnice spíše jako nástroj členských zemí ke zvýšení jejich daňových příjmů. Dále poukazují na fakt, že nejsou jasné dopady tohoto návrhu a návrh není jasně „dotažen“ v řadě bodů, např. není jasné, zda by uhlíková daň měla být aplikována na subjekty, které spadají pod systém obchodování s emisními povolenkami, ale dostávají povolenky zdarma, apod. Lze však předpokládat, že do konce letošního roku a za švédského předsednictví bude zveřejněn finální návrh revidované Směrnice o zdanění energií. Revidovaná Směrnice by měla být účinná od 2013. připravila Dana Trezziová ([email protected]), členka Pracovní skupiny BUSINESSEUROPE pro „zelené daně“

16. a 17. 9. 2009 v 1 9. 3 0 h o d i n Smetanova síň Obecního domu v Praze

UPOZORNĚNÍ pro členy Svazu, na které se vztahují normy o zboží dvojího užití

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK

JIRÍ KOUT

dirigent

L u dwig v an B e e th o v e n Symfonie č. 7 A dur, op. 92

Ric h ar d Str au s s Don Quijote, op. 53 Vs tu p e n ky o n lin e n a

www.fok.cz

Předprodejní pokladna FOK v Obecním domě, nám. Republiky 5, Praha 1, tel.: 222 002 336

Režim zboží dvojího užití upravuje nařízení rady (ES) č. 1334/2000, na které navazuje zákon č. 594/2004 Sb., kterým se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití. Dne 29. května 2009 bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU (OJ L 134) nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 vstoupí v platnost 90 dnů od zveřejnění, tj. 27. srpna 2009 a nahradí současně platné nařízení rady (ES) č. 1334/2000. Dohled nad uvedenou oblastí vykonává v České republice Oddělení mezinárodních kontrolních režimů Licenční správy Ministerstva průmyslu a obchodu, které také připravuje novelizaci zákona č. 594/2004 Sb. Obracíme se na členy Svazu, na které se tento zákon vztahuje, zejména na ty, kteří mají zkušenosti se prostředkováním takového zboží mezi dvěma subjekty sídlícími mimo EU, aby využili možnosti v rámci novelizace uplatnit své praktické poznatky a náměty a zaslali je na Svaz průmyslu, e-mail [email protected] . Boris Kučera ředitel legislativní sekce

17. 9. od 18.15 hodin beseda před koncertem v Cukrárně Obecního domu

26

Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2009

EU a mezinárodní organizace

Mezinárodní organizace a EU Program akcí a jednání – 2. pololetí 2009 Termín akce 7. 2009 2. 7. 2009 2. 7. 2009 8. – 9. 7. 2009

Název a charakter akce EHSV: Pracovní skupina Nové schopnosti pro nová pracovní místa EHSV: Slyšení Střediska pro sledování trhu práce „Sladění pracovního, rodinného a soukromého života“ Konference Evropské komise: „Řešení problému stresu spojeného s prací v EU“ Švédské předsednictví: Neformální zasedání ministrů práce a sociálních věcí: Setkání se sociálními partnery a občanskou společností. 15. – 16. 7. 2009 EHSV: Plenární zasedání 31. 8. 2009 EHSV: Sekce pro sociální věci a občanství – předsednictvo 9. 2009 EHSV: Sekce pro sociální věci a občanství 9. 2009 EHSV: Pracovní skupina Nové schopnosti pro nová pracovní místa 3. 9. 2009 EHSV: Sekce pro vnější vztahy 9. 9. 2009 Konzultace BUSINESSEUROPE s Evropskou komisí k vizi vnitřního trhu 9. – 13. 9. 2009 IOE: Zasedání evropských členů 15. 9. 2009 EHSV: Středisko pro sledování trhu práce „Financování aktivních politik trhu práce“, „Imigrace/ integrace – potřeby trhu práce“ 16. 9. 2009 BUSINESSEUROPE: Výbor pro sociální věci (předsednictvo) 16. 9. 2009 BUSINESSEUROPE: Rozšířené zasedání Pracovní skupiny pro pracovněprávní vztahy zaměřené na implementaci revidované směrnice k evropským radám zaměstnanců 17. 9. 2009 BUSINESSEUROPE: Výkonné byro 17. 9. 2009 EHSV: Setkání s lotyšskými sociálními partnery a občanskou společností 18. 9. 2009 1.workshop: Společenská odpovědnost firem – příprava příručky pro podniky o podávání zpráv 22. – 24. 9. 2009 ILO/AREC/ADA subregionální workshop k budování kapacit zaměstnavatelských organizací střední a východní Evropy a efektivnímu zapojení do ekonomických fór včetně rozvíjení reakcí na finanční a hospodářskou krizi 24. – 25. 9. 2009 ITC/ILO: Národní seminář k restrukturalizaci 25. 9. 2009 První zasedání Společného pracovního výboru EU – Bývalá Jugoslávská republika Makedonie (FYROM) 28. 9. 2009 Setkání ministrů práce a sociálních věcí OECD a konzultace s BIAC a TUAC 29.–30. 9. 2009 Švédské předsednictví: Konference „Aktivní občanství v Evropě“ 30. 9.–1. 10. 2009 EHSV: Plenární zasedání – 2. 10. 2009 IOE: 2. zasedání celosvětové sítě pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci 15. 10. 2009 BUSINESSEUROPE: Výkonný výbor 15. 10. 2009 EHSV: Sekce pro sociální věci a občanství 16. 10. 2009 EHSV: Sekce pro vnější vztahy 16. 10. 2009 EHSV: Zvláštní zasedání Skupiny I – Zaměstnavatelé 20. – 21. 10. 2009 ILO: Workshop k podpoře ratifikace úmluvy č. 181 o soukromých agenturách práce z r. 1997 27. 10. 2009 ESD: Výbor pro sociální dialog 28. 10. 2009 BUSINESSEUROPE: Předsednictvo Výboru pro sociální věci 27. – 30. 10. 2009 ILO: Setkání expertů k revizi doporučení č. 194, seznamu nemocí z povolání 28. 10. 2009 BUSINESSEUROPE: Konference „Mezi hospodářskou a klimatickou krizí – Může Kodaň ukázat cestu?“ 30. 10. 2009 2. workshop: Společenská odpovědnost firem – příprava příručky pro podniky o podávání zpráv 4. – 5. 11. 2009 EHSV: Plenární zasedání 5. – 20. 11. 2009 ILO: Zasedání Správní rady 5. 6. 11. 2009 EUROFOUND Fórum 9. 11. 2009 EHSV: Sekce pro sociální věci a občanství – předsednictvo 10. 11. 2009 EHSV: Sekce pro sociální věci a občanství 11.–13. 11. 2009 Fórum: Západní Balkán – Setkání s albánskou občanskou společností 19. 11. 2009 EHSV: Sekce pro vnější vztahy 19. 11. 2009 BUSINESSEUROPE: Výkonné byro 19. 11. 2009 BUSINESSEUROPE: Představení brožury k inovacím 23. 11. 2009 3.workshop: Společenská odpovědnost firem – příprava příručky pro podniky o podávání zpráv 3.–4. 12. 2009 BUSINESSEUROPE: Zasedání Rady prezidentů EHSV: Sekce pro sociální věci a občanství 4. 12. 2009 16.–17. 12. 2009 EHSV: Plenární zasedání Aktualizace: 21. 8. 2009 9/2009

Svaz průmyslu a dopravy ČR

27

Místo konání Brusel Brusel Brusel Jönköping Brusel Brusel Brusel Brusel Brusel Brusel Riga Brusel Brusel Brusel Brusel Riga Brusel Záhřeb

Praha Skopje Paříž Stockholm Brusel Madrid Brusel Brusel Brusel Brusel Ženeva Brusel Brusel Ženeva Brusel Brusel Brusel Ženeva Dublin Brusel Brusel Tirana Brusel telekonferenčně Brusel Brusel Stockholm Brusel Brusel

EU a mezinárodní organizace Karty rozdány: Evropský parlament 2009–2014 Evropský parlament je jediným přímo voleným orgánem Evropské unie. Sehrává aktivní úlohu při tvorbě právních předpisů, které mají dopad do všech sfér života Evropské unie – od volného pohybu pracovních sil, kapitálu, služeb a zboží, přes dopravu, ochranu životního prostředí, práva spotřebitelů, vzdělávání až po rovné příležitosti a kulturu. Společně s Radou rozhoduje o rozpočtu EU. Evropský parlament má 736 členů, kteří se neorganizují podle národní příslušnosti, ale podle příslušnosti politické do politických skupin. Červnové volby v Evropském parlamentu nově rozdělily síly. Vzešly z nich posíleny středopravé strany, zvláště pak v Německu, Francii, Itálii a Velké Británii. V současném Evropském parlamentu existuje sedm politických uskupení: Poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) – EPP • Klub má 265 členů, předsedou je Joseph DAUL (Francie), a za Českou republiku je v něm zastoupena KDU-ČSL. Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu – S&D • Skupina má 184 členů, předsedou je Martin SCHULZ (Německo) a za Českou republiku je v něm zastoupena ČSSD.

Předseda a místopředsedové Evropského parlamentu Předsedové a místopředsedové jsou voleni na dvou a půl leté funkční období. Předseda může být znovu zvolen, zastupuje Parlament navenek a ve vztazích s ostatními institucemi Evropských společenství. Předkládá doporučení směřující k posílení Evropské unie a na zasedání Evropské rady vystupuje se stanoviskem a s náhledy Parlamentu ke konkrétním tématům a bodům na pořadu jednání. Svým podpisem uvádí v platnost rozpočet Evropské unie poté, co projde v Evropském parlamentu ve druhém čtení. Společně s předsedou Rady podepisuje veškeré legislativní akty přijímané postupem spolurozhodování. Na ustavujícím zasedání 14. července 2009 byl předsedou zvolen Jerzy Buzek z Polska (EPP), a to v prvním kole 555 hlasy ze 713 přítomných poslanců. Předseda Evropského parlamentu spolu se 14 místopředsedy řídí práci parlamentu a jeho orgánů (předsednictva a Konfederace předsedů) a rozpravy v plénu. O organizaci prací Evropského parlamentu a veškerých otázkách týkajících se plánování legislativní činnosti rozhoduje Konfederace předsedů (předseda Evropského parlamentu a předsedové politických skupin). Vnitřní chod Parlamentu řídí Předsednictvo, které tvoří předseda a místopředsedové Evropského parlamentu a pět kvestorů (pozorovatelů). Předsednictvo vytváří pravidla, připravuje předběžný rozpočet Parlamentu a rozhoduje o administrativních a organizačních otázkách a záležitostech, které se týkají aparátu. Parlament zasedá dvanáctkrát

Obsazení výborů Evropského parlamentu Evropský parlament organizuje svou práci prostřednictvím specializovaných výborů. Poslanci v nich vypracovávají legislativní návrhy a zprávy z vlastního podnětu, předkládají k nim pozměňovací návrhy a hlasují o nich. Projednávají návrhy Komise a Rady a v příslušných případech vypracovávají zprávu, která je předkládána na plenárním zasedání. V rámci svých kontrolních pravomocí vytvářejí podvýbory a dočasné výbory, které se zabývají specifickými problémy.

28

Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu – ALDE/ADLE • Skupina má 84 členů, předsedou je Guy VERHOFSTADT (Belgie). Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance – Greens/EFA • Skupina má 55 členů, skupině spolupředsedají Rebecca HARMS (Německo) a Daniel COHN-BENDIT (Francie). Evropská konzervativní a reformní skupina – ECR • Skupina má 55 členů, předsedá jí Michal Tomasz KAMINSKI (Polsko), jedním z místopředsedů je Jan Zahradil a za Českou republiku je v ní zastoupena ODS. Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice – GUE/NGL • Skupina má 35 členů, předsedou je Lothar BISKY (Německo) a za Českou republiku je zastoupena KSČM. Evropa svobody a demokracie – EFD • Uskupení má 32 členů, spolupředsedají mu Nigel FARAGE (Velká Británie) a Francesco Enrico SPERONI (Itálie). Zbývajících 26 poslanců je tzv. nezařazených.

ve Štrasburku a šestkrát v Bruselu. Kvestoři odpovídají za vyřizování administrativních a finančních záležitostí podle pokynů předsednictva, které se týkají přímo poslanců, mají v Předsednictvu poradní hlas. Česká republika obsadila pozici místopředsedy a pozici kvestora. Místopředsedové/místopředsedkyně: Roberta ANGELILLI (Itálie, EPP) Isabelle DURANT (Belgie, Greens/EFA) Silvana KOCH-MEHRIN (Německo, ALDE) Rodi KRATSA-TSAGAROPOULOU (Řecko, EPP) Stavros LAMBRINIDIS (Řecko, S&D) Miguel Angel MARTÍNEZ MARTÍNEZ (Španělsko, S&D) Edward McMILLAN-SCOTT (Velká Británie, ECR) Gianni PITTELLA (Itálie, S&D) Dagmar ROTH-BEHRENDT (Německo, S&D) Libor ROUČEK (ČR, S&D) Pál SCHMITT (Maďarsko, EPP) Alejo VIDAL-QUADRAS (Španělsko, EPP) Diana WALLIS (Velká Británie, ALDE) Rainer WIELAND (Německo, EPP) Kvestoři/kvestorky: Lidia Joanna GERINGER de OEDENBERG (Polsko, S&D) Jim HIGGINS (Irsko, EPP) Astrid LULLING (Lucembursko, EPP) Jiří MAŠTÁLKA (ČR, GUE/NGL) Bill NEWTON DUNN (Velká Británie, ALDE)

V současnosti má 20 stálých výborů a 2 podvýbory. V čele každého výboru je předsednictvo – předseda a 4 místopředsedové. Složení výborů odráží z politického hlediska složení pléna. Česká republika neobsadila žádnou funkci předsedy, má jednu pozici místopředsedy. Čeští poslanci jsou členy nebo náhradníky 19 výborů nebo podvýborů. Česká republika není zastoupena ve třech výborech: výboru pro rybolov, výboru pro ústavní věci a petičním výboru. Více na www.spcr.cz Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2009

Prostor pro svazy Kreativita jako lék na současný stav Evropský parlament a Rada Evropské unie vyhlásily rok 2009 „Evropským rokem kreativity a inovace“. Myšlenka je to správná, tvůrčí myšlení a kompetentní řešení problémů jsou nezbytné v hospodářské, sociální i umělecké oblasti. Tvořivost a inovace v oblasti umění na straně jedné a v technologiích a obchodu na straně druhé nejsou často propojeny. Sblížení těchto dvou světů v mnoha oborech, ve školách, na univerzitách, v soukromých a veřejných organizacích, by přitom mohlo být přínosem tohoto záměru.

Ostatně definice inovace Evropské komise říká: Je to obnova a rozšíření výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly.

Kreativní společnosti Jestliže v osmdesátých letech se hovořilo o přechodu z „Industriální společnosti“ k „Informační společnosti“, v devadesátých letech se již hledaly cesty ke „společnosti založené na znalostech“ a hovořilo se o konceptu „kreativní společnosti“. Úspěch v budoucnu nebude proto založen na tom, kolik toho víme, ale i na naší schopnosti kreativně myslet a konat. Zejména ve zlomových dobách jako je nynější krize se přitom výrazně zvyšují požadavky trhu na inovace produktu a na hledání cest k co nejúčinnějšímu využívání příležitostí k inovacím. Samozřejmě je možné odolávat tomuto tlaku, ale pokud firma dokáže reagovat na tyto požadavky trhu nebo je dokonce předvídat, může posléze i tento trh ovlivnit. Vysokou cenu mají a nadále budou mít právě ty organizace, které prokáží vysoký kreativní a inovační potenciál svých zaměstnanců s tím, že právě do takových organizací se vyplatí investovat. Vývoj poznání a znalostí má neuvěřitelně rychlý trend a o to víc se je jim třeba věnovat se vší vážností. Podstata tvořivosti si brzy najde cestu i v oblasti marketingu a prodeje, logistiky, v organizaci podnikových procesů, podnikových zdrojů apod. Tradiční orientace na využití technických inovačních příležitostí už tedy nestačí, byť jistě patří mezi prvotní požadavky. Ve vztahu ke strojírenské výrobě platí, že je v celosvětovém útlumu. Je to však doba vhodná k tomu, aby výrobci mysleli na budoucnost, na to, jaké budou požadavky trhu a jak je ovlivnit. Značné zvýšení cen surovin s rostoucí intenzitou zesilují totiž konkurenční tlak i ve strojírenských odvětvích. Stále důležitější je vyrábět s optimálními náklady a to nejen v důsledku sníženého objemu zakázek. To je jeden z prvků, na který se zaměřili výrobci obráběcích strojů jako jsou například firma TOS Kuřim-OS, která u stroje FU-Efektiv deklarovala na MSV v Nitře roční úsporu energie cca za 370 tísíc Kč. Kreativita a technické inovace byly patrné i u dalších strojů, které tam vystavovaly podniky Svazu strojírenské technologie. Jedná se o firmy TOS VARNSDORF, TAJMAC-ZPS, Kovosvit MAS, Šmeral Brno a slovenská firma TRENS. 9/2009

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Energetická spotřeba a ekologičnost

Problematika „úspor energií“ se těší zájmu i evropských orgánů a organizací. Do popředí vystupuje energetická spotřeba výrobních strojů a ekologické dopady životního cyklu strojů. V souvislosti s touto problematikou se ozývají náměty podpořit zavádění předpisů a standardů v oblasti eco-designu pomocí techniky samoregulace v oboru obráběcích a tvářecích strojů. Jak vyplynulo z jednání technických ředitelů svazových podniků SST, tento princip samoregulace pro tak složitý a náročný obor se zdá být rozumný. Na této poradě bylo upozorněno na některá úskalí, jakými jsou marketingové zneužívání eco-labelingu ze strany asijských výrobců, obdobně jako je tomu u označení shody CE, dokládající výběrové vlastnosti daného stroje. Dalším úskalím je problematika nárůstu nákladů a vlastní zavedení systému do praxe a další. Závažnost tématu „Energetické náročnosti a ekologičnosti při výrobě a následném provozu obráběcích a tvářecích strojů“ vyústila k uspořádání doprovodného programu na MSV 2009 v Brně. Formou kulatého stolu bude zhruba 30 účastníků – technických odborníků diskutovat na zvolené téma o výsledcích, dalších výzkumech a praxi při snižování energetické náročnosti a ekologičnosti při výrobě a jejím následném provozu obráběcích a tvářecích strojů. Uvedené příspěvky budou zpracovány a následně prezentovány v časopise MM Průmyslové Spektrum a v časopise SST – Svět strojírenské techniky. Podstatné ovšem je, že zefektivnění výroby pocítíme jedině za předpokladu, že dokážeme držet krok se současným vývojem, včas provedeme modernizaci procesu a výroby na pracovišti. Čím dříve tento kreativní proces nastavíme, včetně zkvalitnění lidských zdrojů, tím dříve se ekonomický přínos odrazí na našich produktech. Právě tato doba je vhodná k takovému kreativnímu procesu. Navíc, nikdo si nemůže dovolit váhat v době, kdy snahy zahraničních

investorů vedou z důvodů snižování nákladů k přesunu výroby na jiná místa světa, kde předpokládají finančně výhodnější výrobu. Nejlepší odpovědí na tento trend je přistoupit k investicím do výroby, jež vedou v důsledku k razantnímu snížení výrobních nákladů. Způsoby snižování energetické náročnosti provozu a dopad na životní prostředí během celého životního cyklu je nezanedbatelným procesem, který bude s pokračujícím technickým a procesním vývojem nabývat stále více na významu. Text: Jiří Kapounek Autor redaktorem odborného časopisu Svět strojírenské techniky, který vydává Svaz strojírenské technologie, profesní svaz Svazu průmyslu a dopravy ČR

29

Prostor pro svazy Situace v energetice je vážná, chybí kvalitní zaměstnanci s technickým vzděláním Od jednání prezidií Českého svazu zaměstnavatelů v energetice a slovenského Zväzu zamestnavateľou v energetike Slovenska uběhly sice již dva měsíce, závěry oběma stranami přijatého Memoranda jsou však nadále platné a žhavé. Při setkání, které proběhlo v Banské Štiavnici za účasti reprezentantů vysokých technických škol se totiž dospělo k závěru, že v oboru je vážná situace ohledně personálního zajištění energetických společností zaměstnanci s vysokoškolským technickým vzděláním. Zpráva je alarmující i z toho důvodu, že současná krize rozšiřuje v obou zemích řady nezaměstnaných, ovšem absolventi technických oborů nadále chybí. „Tento stav ohrožuje potřebný růst národní ekonomiky a značně snižuje vědeckotechnický potenciál obou republik. Bez technicky vzdělané populace je v současné době již obtížné zajistit bezpečný a spolehlivý provoz složitých technických zařízení, která energetická odvětví provozují včetně jejich dalšího technického rozvoje,“ shodli se zástupci české a slovenského svazu. A také vyjádřili obavu, že se snižováním technicky vyspělé populace bude postupně klesat konkurenceschopnost průmyslu obou republik na světových trzích s negativními dopady do sociální oblasti. Členové obou prezidií vyzvali proto příslušné státní a zákonodárné orgány České a Slovenské republiky, aby se nepříznivou situací ve vysokoškolském technickém vzdělání vážně zabývaly a urychleně a komplexně (systémově) ji řešily. Ze společného Memoranda vyplynuly pak následující požadavky, které mají obecnější platnost: 1. Urychleně vytvořit, schválit a neprodleně realizovat koncepci vzdělávacího systému pro technické obory v celém průřezu vzdělávacího systému, s cílem v co nejkratší době zajistit kvalifikované zaměstnance technických profesí podle potřeb národního průmyslu. Nedílnou součástí této koncepce musí být i systém jejího finančního zajištění. 2. V rámci koncepce vzdělávacího systému pro technické obory vytvořit i podmínky pro rozvoj vědy a výzkumu na vysokých školách technického zaměření.

30

3. Zvýšit úroveň přírodovědných a matematických znalostí jako základ potřebného rozvoje vysokoškolského technického vzdělávání – tomu přizpůsobit výuku na základních a středních školách (matematika, fyzika). 4. Zjednodušit a zprůhlednit současnou legislativu pro systém vzdělávání tak, aby byla stručná, jednoduchá a srozumitelná celému spektru dotčených fyzických a právnických osob a aby měla dlouhodobou platnost (základní podmínka pro stabilitu právního prostředí v systému vzdělávání). Do její přípravy zapojit sociální partnery a odborníky z praxe již v průběhu jejího zpracování s cílem přizpůsobit tuto legislativu potřebám trhu práce. 5. Více uplatňovat technicky vzdělanou populaci ve špičkových manažerských funkcích. 6. Prohloubit spolupráci vysokých škol a sociálních partnerů při řešení inovačních a koncepčních problémů a vytvořit podmínky pro podporu technických škol a jejich vědeckovýzkumné činnosti zaměstnavateli (například formou daňových úlev). 7. Zlepšit komunikaci mezi státní správou, sociálními partnery a vysokými školami při koncipování vzdělávacích programů, studijních oborů a zkušebních materiálů s cílem přizpůsobit je potřebám praxe a novým technologiím. Současně vytvořit podmínky pro širší publikaci absolventských, doktorandských a vědeckých prací v tuzemském odborném tisku. 8. Účelně propojit studentské a doktorandské projekty s potřebami průmyslové sféry a vytvořit podmínky pro finanční ohodnocení kvalitních pedagogů a nejlepších absolventů vysokých škol s cílem zabránit jejich odchodu do zahraničí. 9. Zkvalitnit osvětu na podporu technického vzdělávání, zejména vůči rodičům žáků základních a středních škol. Podklady pro článek poskytla redakce časopisu Energetika, vydávaném Svazem zaměstnanců v energetice, který je členskou organizací Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2009

Semináře Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci Svaz průmyslu a dopravy České republiky ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR si Vás dovolují pozvat na seminář pořádaný pod záštitou Jana HAMÁČKA, předsedy Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

„financování podnikatelských projektů s rozvojovou dimenzí“ který se bude konat dne 30. 9. 2009 od 9.30 do 14.00 hod. v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Sněmovní č. 1, Praha 1. Seminář se bude věnovat praktickým otázkám spolupráce podnikatelských a nestátních subjektů ze zemí Visegrádské dohody (V4), které se věnují projektům v rozvojových zemích, ať už se jich účastní, nebo je vyhlašují a alespoň částečně financují. Po analýze regionálních priorit jednotlivých zemí V4, byly vybrány rozvojové země, které jsou/byly předmětem programové bilaterální zahraniční rozvojové spolupráce u všech čtyř zemí V4: Mongolsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Kyrgyzstán a Afganistan. Hlavním záměrem je upozornit odbornou veřejnost na podnikatelsko-investiční zájem o rozvojové projekty, ale také se pokusit najít společný přístup k požadavkům na financování projektů s komerční složkou, které zároveň mají výrazný dopad na rozvoj podnikatelského prostředí či určitého sektoru v partnerské zemi. Doprovodnou akcí semináře je výstava „Inspirace pro rozvojový svět“, jejíž vernisáž se bude konat 29. 9. 2009 od 17.30 hod. v Atriu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Sněmovní č. 4, Praha 1. Program semináře a registrační formulář najdete na www.ppzrs.cz. Uzávěrka přihlášek je dne: 25. 9. 2009.

Bezplatné vzdělávací akce pro členské firmy v regionech ČR ZÁŘÍ 2009 Termín

Název vzdělávací akce

Místo konání

Realizuje

3. 9. 2009

Microsoft PowerPoint – pomůcka při sociálním dialogu

Brno

Staňková Ilona

4. 9. 2009

Insolvenční zákon

Plzeň

Bednář Miroslav

4. 9. 2009

Slevy na pojistném na sociální zajištění

Ostrava

Holica Petr

8. 9. 2009

Manažerské a komunikační dovednosti pro sociální partnery

Jablonec nad Nisou

Vitingerová Markéta

8. 9. 2009

Novela zákona o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Olomouc

Mikulčíková Jana

10. 9. 2009

Pracovně právní vztahy

Jablonec nad Nisou

Vitingerová Markéta

17. 9. 2009

Daň z příjmu PO – novelizace v roce 2009

Teplice

Bednář Ondřej

22. 9. 2009

Praktické zkušenosti s realizací datových schránek v organizacích

Brno

Staňková Ilona

24. 9. 2009

DPH a daň z příjmu PO – novelizace v roce 2009

Pardubice

Vitingerová Markéta

21. 9. 2009

Objektivní hodnocení pracovníků jako předpoklad sociálního dialogu

Nymburk

Hanušová Marie, Ing.

25. 9. 2009

Insolvenční zákon

Liberec

Vitingerová Markéta

29. 9. 2009

Adaptace na změny, řešení krizových situací

Liblice

Hanušová Marie, Ing.

25. 9. 2009

Praktické zkušenosti s realizací datových schránek v organizacích

Plzeň

Bednář Miroslav

dosud nejsou známy pevné termíny

Praktické zkušenosti s realizací datových schránek v organizacích

Ostrava

Holica Petr

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Čelákovice

Hanušová Marie, Ing.

9/2009

Svaz průmyslu a dopravy ČR

31

Semináře ŘÍJEN 2009 Termín

Název vzdělávací akce

Místo konání

Realizuje

1. 10. 2009

Praktické zkušenosti s realizací datových schránek v organizacích

České Budějovice

Bednář Miroslav

13. 10. 2009

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Hradec králové

Vitingerová Markéta

14. 10. 2009

Praktické zkušenosti s realizací datových schránek v organizacích

Hradec Králové

Vitingerová Markéta

16. 10. 2009

Sociální dialog z pohledu obchodních vztahů

Teplice

Bednář Ondřej

20.-21. 10. 2009

PC gramotnost jako součást sociálního dialogu

Liberec

Vitingerová Markéta

29. 10. 2009

Ochrana duševního vlastnictví v EU

Pardubice

Vitingerová Markéta

dosud nejsou známy pevné termíny

Prezentační dovednosti

Plzeň

Bednář Miroslav

Sociální dialog z pohledu obchodních vztahů

Brno

Staňková Ilona

DPH – novelizace v roce 2009

Teplice

Bednář Ondřej

Pracovně právní vztahy

Ostrava

Holica Petr

DPH – novelizace v roce 2009

Ostrava

Holica Petr

Projektové řízení a sociální dialog

Kolín

Hanušová Marie, Ing.

Praktické zkušenosti s realizací datových schránek

Nymburk

Hanušová Marie, Ing.

Vzdělávací aktivity jsou realizovány pro členské firmy a odvětvové svazy SP ČR jako bezplatné v rámci projektu Posilování sociálního dialogu. Bližší informace o pořádaných aktivitách zjistíte u regionálních manažerů SP ČR: Jméno

Telefon

E-mail

Zastoupení krajů

Holica Petr

733 643 510

[email protected]

Moravskoslezský

Bednář Ondřej

733 643 512

[email protected]

Ústecký, Karlovarský

Staňková Ilona

733 643 513

[email protected]

Jihomoravský, Vysočina

Bednář Miroslav

733 643 518

[email protected]

Plzeňský, Jihočeský

Hanušová Marie, Ing.

733 643 520

[email protected]

Středočeský

Mikulčíková Jana

733 643 511

[email protected]

Zlínský, Olomoucký

Vitingerová Markéta

733 643 521

[email protected]

Liberecký, Královéhradecký, Pardubický

Bezplatné vzdělávací akce pro odvětvové svazy SP ČR ZÁŘÍ 2009 24. 9. 2009

Aktuální dotační příležitosti, Praha (Ivan Paul)

29. 9. 2009

Praktické zkušenosti s realizací datových schránek v organizacích (Ivan Paul)

ŘÍJEN 2009 dosud nejsou známy pevné termíny

Prezentační dovednosti pro členy odvětvových svazů a Mediální komisi SP ČR (Ivan Paul) Problematika kolektivního vyjednávání na úrovni odvětvových svazů (Ivan Paul)

Pro bližší informace o vzdělávacích akcích pro odvětvové svazy kontaktujte: Mgr. Ivana Paula, manažera vzdělávání, tel. 731 411 180, 234 379 481, [email protected] Jak pro členské firmy svazu, tak i odvětvové svazy se dále budou pořádat kulaté stoly k aktuálním tématům a problémům sociálního dialogu. Pozvánky na tyto akce budou konkrétním subjektům včas zaslány.

Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Realizátorem projektu je SPČR a partnery projektu jsou ČMKOS, KZPS a ASO.

32

Svaz průmyslu a dopravy ČR

9/2009

Ceník pronájmu jednacích místností

Svazu průmyslu a dopravy ČR

budova Lighthouse; XIV. patro, Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7

Využijte pro svá jednání prosvětlené prostory s výhledem na Prahu Ceny pronájmu v r. 2009 Místnost Jednací sál Ozvučení sálu Ozvučení a projekce Ozvučení a projekce Audiokonference Salonek ředitelský Salonek velký

pro počet osob 54

8 10

cena / hod.* 1.100 Kč 150 Kč 250 Kč 400 Kč 150 Kč 500 Kč 500 Kč

cena / den *# 7.500 Kč 600 Kč 1.500 Kč 3.000 Kč 600 Kč 3.500 Kč 3.500 Kč

poznámka bez ozvučení zaškolení obsluhy zaškolení obsluhy s odbornou obsluhou + hovorné **

* ceny bez DPH ** audikonference, sazba bude navýšena o poplatky dle platného sazebníku O2 pro tuzemské/mezinárodní hovory; # od 8.30 do 16.00 hod.

– možnost připojení na internet – možnost zprostředkovat catteringovou službu – členům Svazu je poskytována sleva 10%

KONTAKT: Lenka Pokorná 234 379 500, [email protected] pronájem prostor Jan Hanzálek 234 379 494, [email protected] ozvučení, projekce, audiokonference