Č. 125 - 10/2011 MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE TANVALD
V ÈÍSLE...
Vedení ZŠ a OA se studenty III. ročníku OA v Burbachu. Více viz str. 6
Foto: Kamila Hamříková
Úvodník na začátku školního roku aneb A je to tu zase... Ano, ani já z toho nejsem nadšená, ale myslím si, že s tím stejně nic nenaděláme. I mně se nelíbí ten poměr 2 : 10 měsíců => Prázdniny : škola, jenže co s tím..? Nic. A proč si tu každodenní docházku, kterou někteří berou jako nesnesitelnou nudu, nezpříjemnit? Co třeba Školními novinami, které pro studenty opět, jako každý rok, připravuje skvělá parta lidiček, kteří se snaží na škole něco zlepšit, a spojují je dvě věci. Psaní skvělých článků a paní učitelka Mgr. Jarmila Kolzrtová, která je má všechny pod palcem. A já můžu hrdě prohlásit, že patřím mezi ně! Také bych chtěla na škole srdečně přivítat prvňáčky a popřát jim, ať na naší škole stráví jen hezké chvíle bez zápisů v žákovské knížce a spoustu jedniček. No a letošním deváťákům dobrý výběr středních škol. Michaela Moudrá, 8.A
Ü Nový parlament ZŠ a OA se představuje na str. 2 a 5 Ü Seznam vyučujících pro školní rok 2011/12 naleznete na str 2 Ü Elektrické křeslo obsadila Jana Rutkovská na str. 3 Ü Na začátku prázdnin i o prázdninách se výletovalo a vy si o tom přečtěte na str. 4 I letos už jsme cestovali, Ü a to do Burbachu, jak se dozvíte na str. 6 Kdo chce vědět, co je Ü VERATEAM, ten si nalistuje str. 7 Ü Co jsme zahlédli v hlubinách duší kantorů o prázdninách přinášíme na str. 8 Ü Hlavně o sportu jsme si povídali s místostarostou Tanvaldu Josefem Průchou na str. 9 Ü ... a ještě spoustu pravi-
delných rubrik a dalších informací se dozvíte v celých novinách.
Z DENÍKU ŠKOLNÍHO SKŘÍTKA KULIFERDY - TENTOKRÁT ZE ŠUMBURKU Milé děti, konečně jsem zase u vás. Ani nevíte, jak se mi stýskalo. Už jsem si tak zvykl na školu, že si to bez pozorování vašich výkonů ve vyučování, bez občas velmi hlučných přestávek ani neumím představit. Na konci srpna jsem se rozhodl, že se nejdřív půjdu podívat do šumburské školičky. Tam se mi vždycky nejvíce líbilo. Pohodová škola, příjemné paní učitelky a myslím, že i šikovní žáci. A tak jsem na Šumburku strávil skoro dva měsíce. Řekl bych, že noví prvňáci se v novém prostředí brzy rozkoukali a stali se z nich vnímaví a pracovití školáci. Práce jim jde skutečně „od ruky“. Zvládají už čtení prvních slov. Počítání do pěti bylo pro ně tak jednoduché, že museli pokročit k větším číslům, aby se nenudili. Trochu problémem je pro některé děti dodržování pravidel třídy. Všichni ještě zatím nepochopili, že se jim
bude spolu lépe žít, když si budou vzájemně naslouchat, méně žalovat a budou se snažit konflikty řešit mezi sebou. Když jsem nakoukl také do 2. třídy, viděl jsem tu samé známé tváře. Všichni si tu vesele povídali a hráli. Všiml jsem si, že už mají na nástěnce pravidla třídy, tak doufám, že ubude hluku a honiček o přestávkách. Při vyučování všichni pilně pracovali, viděl jsem, že si umí navzájem pomoci. Moc bych si přál, aby se jim po celý rok dařilo, alespoň tak, jako při mé tajné návštěvě. Ve třetí třídě se sešly děti po prázdninách ve stejném složení a se stejnou paní učitelkou. Znovu si zvykají na pravidelné školní povinnosti, na dodržování domluvených pravidel a také na to, že letos mají pět vyučovacích hodin každý den. Proto jsou děti rády, že si to v tomto pololetí každý čtvrtek zpestří plaváním a že se občas koná i nějaká akce – závody, výukový program o létajících dravcích,
opékání buřtů v družině… Novinkou je i to, že hudební a výtvarnou výchovu a také pracovní činnosti je učí jiné paní učitelky. Některé děti už zase „šlapou jako hodinky“, některým to při práci ještě méně nebo více skřípe. Ale snad to nakonec všichni zvládnou, vždyť hlavní je, že prý se opravdu všechny děti do školy moc těšily. A to je hlavní – s chutí to jde všechno lépe. A co kazí dojem při nahlédnutí do této třídy? Zbytečné dohadování mezi některými kluky, zbytečný křik a někdy i drobné šarvátky. A co na závěr? Stejně jako v loňském školním roce i letos kluky nejvíc „berou“ POKEMONI. V září přišlo do školy šestnáct čtvrťáků. Nikdo nepřibyl a nikdo neubyl. Vlastně to vypadalo, jako kdyby žádné prázdniny ani nebyly. Většina z dětí se pustila s chutí do práce na pomůckách. Začaly se tvořit knihy o vodě či pravěku, diskutovalo se nad zajímavými tématy. Snad jen vzpomenutí si na Pokračování na str. 9
Nový školní parlament se představuje Jmenuji se Míša Moudrá a letos jsem byla zvolena předsedkyní parlamentu. Vím, je to celkem velké břemeno, ale myslím si, že ho unesu. Co bych vám tak o sobě pověděla... Chodím do 8. třídy, píšu do školních novin, kreslím, lyžuji a pátým rokem hraju na klavír. Jmenuji se Karolína Kozáková. Byla jsem zvolena jako zástupce předsedy parlamentu. Chodím do 8. třídy. Mezi moje koníčky patří tanec, plavání a tenis. Jmenuji se Štěpánka Vrbová a chodím do osmé třídy. Mezi mé zájmy patří plavání a běh. Tento rok jsem byla pověřena funkcí šéfredaktorky Školních novin, tak doufám, že se mnou budete spokojeni a budete spolupracovat. Také navštěvuji zdravotní kroužek. Jmenuji se Kateřina Karbanová, je mi 14 let, bydlím na Dolní Smržovce. Baví mě sport, cyklistika, horolezectví… Také se věnuji zvířátkům. A ve školním parlamentu jsem byla zvolena mluvčí. Jmenuji se Nela Turnová. Baví mě zpívání, tancování a jízda na kolečkových bruslích. Ráda bych se stala letuškou nebo pracovala ve zdravotnickém zařízení. Foto: D. Pěničková
Pedagogický sbor 2011/2012 Ředitelka školy – Mgr. Jana Prokešová Zástupci ředitele školy – Mgr. Stanislav Pěnička, Mgr. Jiří Jón Výchovná poradkyně – Mgr. Eva Ježková Obchodní akademie Třídnictvím na OA jsou pověřeni: I. r. Ing. Ivana Štěpánová II. r. Mgr. Hana Pohlová III. r. Bc. Martina Staffenová IV. r. Mgr. Karolína Blažejová Vyučující, předmět Mgr. Karolína Blažejová anglický jazyk Ing. Petr Ceé bankovnictví Mgr. Eva Hýsková německý jazyk Bc. Daniela Janáčková anglický jazyk Mgr. Eva Ježková chemie, biologie Mgr. Jiří Jón fyzika Mgr. Vlasta Josífková český jazyk Ing. Zdeňka Juklová veřejná správa, aplikovaná ekonomika, prezentace a komunikace, etika a současný svět, politologie, právo RNDr. Eva Koucká informační technologie Mgr. Lenka Myslivcová český jazyk, novodobé dějiny Mgr. Hana Pohlová matematika, statistika, finanční matematika, demografie, hospodářský zeměpis Ing. Dana Potocká písemná komunikace, psychologie, sociologie Bc. Martina Staffenová německý jazyk Ing. Ivana Štěpánová ekonomika, účetnictví, veřejné finance Mgr. Jaroslava Vaňková tělesná výchova
Základní škola Třídnictvím na ZŠ jsou pověřeni: 1. A Mgr. Šárka Kozáková 1. B Mgr. Milena Šostková 2. A Mgr. Dagmar Kouřilová 2. B Mgr. Blanka Blažková 3. A Mgr. Hana Votočková 3. B Mgr. Zdena Jónová 4. A Mgr. Lenka Hozdová 4. B Mgr. Jana Duňková 5. A Martin Přikryl 6. A Mgr. Eva Ježková 7. A Mgr. Lenka Myslivcová 8. A Mgr. Oldřiška Dolenská 9. A Mgr. Eva Hýsková Vyučující Ing. Václav Dedera Mgr. Oldřiška Dolenská Mgr. Eva Hýsková Bc. Daniela Janáčková Jana Jenčková Mgr. Eva Ježková Mgr. Vlasta Josífková Mgr. Jiří Jón Mgr. Jarmila Kolzrtová Mgr. Jiří Malec Mgr. Lenka Myslivcová Daniela Pěničková Martin Přikryl Jana Rutkovská
Předmět INF, SI M, Z, ZE Z, NJ, ČS, Prv, VV AJ ČJ M, CH, PŘ, Přír., EV ČJ F TP, Č, UK TV, BČ Č, TP HV, ČP NJ, D, Př, ČS, Vl, VV VV
Vychovatelky ŠD: Ilona Jiskrová, Jana Rutkovská
Studijní a informační centrum, školní literární klub - Daniela Pěničková
Na návštěvě ve služebně Policie ČR
Dne 23. září se devátá třída v doprovodu paní učitelky Daniely Pěničkové vydala na exkurzi do nedaleké policejní stanice. Všichni jsme se strašně moc těšili! Po stanici nás provedl sám velitel Npr. Mgr. P. Hlubuček (viz foto), pověděl nám spostu zajímavých věcí a provedl nás celou budovou. Ukázal nám místnost, kam se zavírají zločinci. Také kamerový systém, který sleduje města Tanvald, Hamry a Desnou. Když jsme se usadili v kanceláři velitele,
pověděl nám o různých přestupcích a případech z poslední doby. Půjčil nám na ukázku služební zbraň, pouta a mohli jsme si vyzkoušet i neprůstřelnou vestu, která byla opravdu těžká. Nakonec nám ukázal terénní vůz (auta tohoto typu jsou v libereckém kraji pouze dvě). Na rozloučenou zahoukal a my s novými zkušenostmi a udiveni s poděkováním odešli. Text a foto: Kateřina Karbanová, 9.A
ŠKOLNÍ NOVINY / 2
Zprávičky l Světluška. Dne 7. 9. 2011 se žáci 8.A zúčastnili sbírky Světluška. Je to sbírka pro nevidomé. Akce se zúčastnily dvě dvojice - Martin Král s Danielou Hozdovou a Anna Skřivánková se Zuzanou Votočkovou. Jelikož pršelo, nebyla sbírka příliš úspěšná. A tak se žáci rozhodli, že budou ve sbírce pokračovat. V sobotu 10. 9. 2011 byla dvojice Nela Turnová a Štěpánka Vrbová úspěšnější. Přestože se vybralo poměrně dost, někteří lidé nás úplně ignorovali. Většina ale přispěla. Těm ještě jednou děkujeme. Turnová Nela a Vrbová Štěpánka, 8.A l Tanvaldské slavnosti. Jako každý rok, tak se i letos konaly v Tanvaldě slavnosti. Dobrá nálada, smích, radost. To vše tu panovalo. Prošla jsem celé slavnosti. Puberťáci stáli u atrakcí a někteří z nich popíjeli tvrdý alkohol. Děti jezdily na kolotočích a stály u stánků s hračkami. Byla tu i živá hudba, u které stáli spíš dospělí a senioři. Slavnosti se konaly v centru města už třetím rokem. Mně se tam celkem líbilo, až na ten hluk a na opilce. Klará Řehořková, 9.A l Dravci. V září jsme se zúčastnili výukového programu „Dravci“. Ornitologové představili dětem mnoho druhů dravců žijících především na území ČR. Nabytých vědomostí mohly děti využít při kvízu. Na závěr byla připravena ukázka chování některých dravců v přírodě, jako je lov potravy. Děti si odnášely krásné zážitky. Šárka Kozáková l Návštěva městské knihovny. Dne 19. září 2011 jsme my, žáci deváté třídy, navštívili městskou knihovnu s cílem vybrat si knihy pro mimočítankovou četbu a na referáty, které si budeme připravovat na hodinu literatury. V knihovně nás překvapilo příjemné prostředí, široký výběr knih a časopisů, takže si každý přišel na své. Tomu, kdo si nevěděl rady s vyhledáváním knih, knihovnice poradila, jak jednoduše najít určenou knihu pomocí počítače. Měli jsme také možnost prohlédnout si velice zajímavou výstavu s názvem Česko proti chudobě, která se zabývala těžkým životem chudých po celém světě. Myslím, že návštěva knihovny splnila svůj účel, odcházeli jsme spokojeni, někteří s vypůjčenými knihami. Zdena Pulová, 9.A l Soutěž ve sběru. Podobně jako v minulých letech, tak i letos se škola přihlásila do soutěže ve sběru starého papíru a PET lahví. V minulém školním roce jsme sebrali 1 510 kg papíru a 120 kg PET lahví. Nebylo to sice na první místo mezi školami, ale i tak za peníze, které se za sběr získaly, bylo možno koupit semínka kytek pro skleník nebo koupit ceny pro školní soutěže, oceněna byla také třída, která se nejvíce podílela. Chtěla bych také poděkovat všem žákům a rodičům, kteří se do sběru zapojili. Kdo má zájem, může se přidat i letos. Připomínám, že sběr můžete přinést každý čtvrtek od 7,30 do 8,00 hodin k šatně základní školy. Oldřiška Dolenská
Rozhovor s místostarostou Josefem Průchou Již téměř rok je ve své funkci místostarosta Tanvaldu Josef Průcha, a tak nastal čas položit mu několik zvědavých otázek. Jak se cítíte v nové životní funkci? Tato otázka není úplně dobře položená. Já se necítím v životní funkci, ale beru to spíše jako funkci pracovní, jako službu občanům města Tanvaldu. Samozřejmě začátek pro mne byl obtížný. Nebyl jsem zvyklý vystupovat na veřejnosti, například při prvních svatbách jsem se pěkně potil a také moje první předávání maturitních vysvědčení vašim studentům pro mne nebylo lehké. Postupně se ale se vším seznamuji a s podporou mých nových spolupracovníků tuto novou funkci zvládnu. Jako stále aktivní sportovec máte vztah ke sportu pozitivní. Co chcete vylepšit ve vybavenosti pro volnočasové aktivity v našem městě? Říkáte aktivní sportovec? Já jsem spíše jen aktivní sportovní veterán. Ale dobře, sportovec. V oblasti volnočasové vybavenosti nyní pracuji na zavedení tras takzvané Nové hřebenovky do našeho města. Například její cyklistická část, kterou se pokusíme vést od zastávky ČD podle řeky Kamenice, směrem na Horní Tanvald. V budoucnosti se pokusím propojit tuto cyklotrasu s již vybudovanou cyklotrasou ve Žďáru od Desné směrem na Tanvald za řekou Desná. Dalo by se tak pohodlně projet na kole, projít pěšky nebo s kočárkem z Desné přes Tanvald a Horní Tanvald do Smržovky, a to mimo automobilový provoz. Tanvaldská část Nové hřebenovky bude mít i část pro pěší a lyžařskou část, kde je zajímavé hlavně napojení běžeckých stop v prostoru Honvartu na Jizerskou magistrálu. A ještě jeden projekt nosím v hlavě. Vybudovat kolem hřiště „u lesíka“ 400 metrů dlouhou asfaltovou dráhu na kolečkové brusle, na běh, na první jízdy nejmenších cyklistů a v zimě třeba na první běžecké lyžování při malé vrstvě sněhu. Součástí této dráhy by mohly být i nějaké překážky na „blbnutí“ na prkně nebo na bruslích. Je rozpočet města pro sport dostatečný? Rozpočet na sport nebude podle mě nikdy dostatečný, to si můžeme říci otevřeně. Příspěvek Města Tanvald sportovním a volno časovým organizacím je v letošním roce přes půl milionu korun. Myslím si, že o této částce mohou v okolních městech jenom snít. Přesto jsem přesvědčen, že v Tanvaldě půjde na sport ještě více peněz. Třeba z projektů Evropské unie, z projektů státu nebo libereckého kraje. O to se musíme my ve vedení města pokusit. Stále si myslím, že i do budoucna musí platit to tradiční Tanvald, město sportu. Trochu choulostivá otázka. Zdá se vám správné rozhodnutí některých rodičů ze Šumburku, kteří dávají své děti do 5. třídy ZŠ Sportovní, se skrytým odůvodněním, že je u nás velký počet romských dětí, a přitom nemají žádný vztah ke sportování?
Ano, choulostivá otázka to je. Svobodně se rozhodnout, kam dá rodič studovat svoje děti, nikomu brát nemůžeme. Musíme si ale všichni přiznat, že počet Romů ve škole v tom rozhodování berou rodiče na zřetel. Ale není to jen o výběru školy. Každý z nás chce mít za spolužáka, spolupracovníka nebo za souseda člověka slušného, který dodržuje zákony, chodí řádně do školy nebo do zaměstnání. Snažme se proto všichni, abychom se takto u nás v Tanvaldě chovali a potom nebude při výběru školy problém v tom, kde se více sportuje nebo kam chodí více Romů. Na závěr vám chceme poděkovat za vaši iniciativu při opravě našeho venkovního areálu. Tohoto poděkování si vážím, neberete tuto iniciativu jako samozřejmost. Mám k tomu areálu jednu poznámku. Máte krásné venkovní sportoviště. Nenechte si ho zpustnout, nedovolte vandalům, aby ho ničili, upozorněte vedení školy, že tam nebo onde je něco zničené, volejte třeba i policii, když uvidíte někoho ničit váš areál. Údržba areálu stojí dost peněz, a když nám ho někdo ničí, ty peníze za opravu pak můžou chybět například v rozpočtu na sport. Za rozhovor děkuje RR Foto: Miroslav Poláček
Z DENÍKU ŠKOLNÍHO SKŘÍTKA KULIFERDY Pokračování ze str. 1 některé učivo je pro někoho náročnější. Věřím, že v tomto roce budou dodržována všechna společná pravidla, která povedou ke spokojené práci všech. Držím vám palce, čtvrťáci. Loučím se s šumburskými školáčky a přijdu se na vás podívat před vánočními svátky. Teď přesídlím do hlavní budovy, abych zjistil, co je tam nového. A o tom vám napíši příště. Váš Kuliferda
ŠKOLNÍ NOVINY / 3
Vzpomínáme na výlety z konce školního roku a prázdnin Patnáct německých prázdninových dnů opět nezklamalo
Je krásné, slunečné, letní dopoledne a jistá skupinka mladých osob se znovu po roce setkává na stejném místě jako loni před odjezdem do severoněmeckého města (letos bohužel jiného), jménem Bresewitz. Celkem dvanáct lidí se těší na nadcházející dny u Baltského moře. Třicetistupňová vedra se na nás nepříjemným způsobem podepisují a každý druhý cestovatel z naší skupinky si utírá potem orosené čelo. Každý z nás prohodil s rodiči poslední slova a s nadšením jsme nastoupili do červeného vagónu drážďanského vlaku. V něm vládl příjemný chlad a my se jen s kartami v rukách a spoustou nadšených slov připravovali na zájezd k moři. Po dvouhodinové cestě jsme již stáli pod střechou železničního nádraží Dresden. Jako každý rok nás s úsměvem od ucha k uchu přivítali Frank s Ulrikou. Cesty městskou hromadnou dopravou nás zavedly přímo k Inslu (jak jinak). Po vydatné večeři jsme zamířili do ráje vášnivých nákupních maniaků, do centra slunných Drážďan. Rozzářené náměstí se hemžilo místními obyvateli i turisty. Po náročném dni jsme s úsměvem na tváři a plnými taškami s nákupy padli jako po boji na matrace. Jelikož druhý den rtuť na teploměru taktéž ukazovala úmorných třicet stupňů, tropická vedra nám povolila navštívit místní bazén. Ale ze všeho nejdříve nás čekaly slavnosti. Občerstvení, stánky se suvenýry i malé atrakce pro mladé návštěvníky jsme zahlédli na každém rohu zaplněného hřiště. Nejvíce nás však zaujalo pódium gigantických rozměrů, po němž pochodoval mladý moderátor. Pod pódiem stálo deset teenagerů, kteří se pyšnili bojovým uměním. Na nich jsme mohli oči nechat. Po necelé hodině jsme se konečně dočkali slíbeného osvěžení a mohli vyrazit společně do bazénu. Den se velice vydařil, jak počasím, tak bezproblémovým splněním našich plánů. Den nato jsme se s Inslem museli na čtrnáct dní rozloučit. To už před ním totiž stál dálkový autobus i s přívěsem na kola. Pro změnu nás hned po ránu zastihl déšť. Postupem času i vzhledem k přibližování k moři se začalo vyjasňovat. Ještě jeden den jsme si užívali sluníčka, tentokrát na pláži lázeňského městečka Zingst u Baltského moře. Teplota vody 15ºC. Otužilci by byli spokojeni. Přesto i Češi do moře vlezli. Jenže to bylo na delší dobu poslední setkání s mořem, protože původní tropické počasí se značně změnilo a začalo připomínat spíš podzim nebo zimu. Déšť, nízké teploty a vítr. Tím víc se do našeho programu musela zapojit kola. Vyjeli jsme k majáku, navštívili jsme Centrum bible v Barthu, pomohli při organizaci zábavných ručních činností pro děti ve škole v Zingstu a v areálu místního muzea během pravidelných a oblíbených trhů. Dva dny jsme prožili v přístavu, kde jsme pod vedením
Žáci ZŠ u Baltského moře. zkušeného „mořského vlka“ Svena, trénovali správnou techniku pádlování a nakonec jsme mohli zkusit i plachtění ve volném prostoru Zingstkého zálivu. Další výlet nás zavedl na Rujánu, kde jsme si prohlédli křídový lom a různě velkými kladívky jsme zkoumali, jestli zrovna náš kousek křídy nemá v sobě otisk nějakého třetihorního živočicha. Někdo opravdu otisk pravěkých
Foto E. Hýsková listů nebo šneků objevil. Tradiční večerní představení o životě piráta Störtebekra, které se koná na přírodní scéně na břehu poloostrova Rujány, se nám líbilo. Čtrnáct dní uteklo jako voda a za velmi deštivého počasí jsme opouštěli severní pobřeží Německa. Tak zase příští rok znovu a doufáme, že i s někým z vás. EH a MP
Šestka ve stěně (lezecké)
Červnový výlet na Špičák
Dne 27. června 2011 jsme si vyjeli do Železného Brodu, abychom navštívili Kozinec. Je to zajímavé místo s mnoha skalami. Paní učitelka Myslivcová nám objednala instruktora, který nám vysvětlil, jak se má správně lézt po skalách, a pak jsme začali. Této zajímavé činnosti jsme se věnovali asi tři hodiny. Když jsme byli jištěni na laně, byl to zážitek, který jinak zažívají asi jen horolezci. Já na to nikdy nezapomenu. Odpoledne jsme se vrátili do Tanvaldu. Chtěl bych za tento výlet poděkovat naší třídní paní učitelce Lence Myslivcové a panu učiteli Lukáši Blažejovi. Výlet se mi moc líbil. Jakub Fajfr, 7. A Foto L. Myslivcové: Žáci s instruktory
Dne 28. června 2011 jsme se vydali na výlet na Špičák. Sraz byl u školy, a jen co všichni dorazili, vydali jsme se na cestu směrem na Výšinu a přes Honvart, až jsme došli k Jižnímu sedlu. Tam byl krátký odpočinek. Asi po jednom kilometru jsme byli u cíle na Špičáku. Ale čekalo nás nemilé překvapení, protože bylo zavřeno. Nedalo se nic dělat. Počasí bylo pěkné, a tak jsme si hráli na hřišti, lezli po skalách, po žebříku nahoru a dolů, na prolézačkách. Pak jsme se rozhodli pro cestu zpátky, při níž jsme hráli šiškovanou, běhali, skákali, prostě jsme si celý výlet užili a po návratu domů jsme měli na co vzpomínat. Silvestr Kadáš, 7. A
ŠKOLNÍ NOVINY / 4
STUDENTSKÉ LISTY Parlament OA pro školní rok 2011/12
Jmenuji se Michal Bláha (IV. ročník), narodil jsem se 19. 2. 1992 v Jablonci nad Nisou. Mezi mé záliby patří politika, hokej, fotbal a tenis. Pro školník rok 2011/2012 jsem byl zvolen předsedou školního parlamentu. Jmenuju se Michal Mojžíš (I. ročník), je mi 16 let. Bydlím v Jablonci nad Nisou, moje největší záliba je hraní na počítači a chci být profesionální hráčem, jel jsem do Prahy na Grunex (soutěž v League of legends ). Umím také zacházet s hardwarem a softwarem. Vedlejší koníčky jsou focení, in-line brusle, natáčení filmu, freestyle lyžování. Jmenuji se Denisa Šepsová (III. ročník), bydlím v Tanvaldě. V listopadu mi bude 19 let. Mezi mé koníčky patří hudba, tanec, čtení a hlavně moje rodina. V budoucnu bych se chtěla stát novinářkou. Jsem Klára Aljančičová (IV. ročník), bydlím ve Velkém Semerinku. Už pět let píšu román stále od začátku a na padesát metrů prostřelím malorážkou desetník. Miluju narušování stávajícho životního systému, kantoři na škole z toho však nejsou vždy nadšeni... Jmenuji se Lukáš Herrmann (II. ročník), je mi 17 let a bydlím v Desné. Moje záliby jsou fotbal, posilování, tanec (jumpstyle, shuffle) a jízda na snowboardu. Nemám rád zeleninu, machýrky a faleš. Rád se také pořádně najím. Moje oblíbené jídlo je smažený sýr s hranolky a kupou tatarky.
Ahoj, jmenuji se Michaela Dobrá, je mi 17 let. Po střední škole, kterou jak doufám, úspěšně ukončím, bych chtěla jít na ekonomickou fakultu do Liberce. Ráda si poslechnu dobrou hudbu a občas přečtu nějakou knížku, která mě opravdu zaujme. Jmenuji se Filip Jebavý (I. ročník), je mi 16 let, bydlím v Jablonci nad Nisou. Mezi mé záliby patří florbal, fyzika, výpočetní technika, zpěv, hraní na klavír, konspirační teorie a druhá světová válka. Jmenuji se Kristýna Hofericová (IV. ročník). Mou největší zálibou je divadlo, které hraji již od šesté třídy. Hraji ve třech divadelních souborech. V současné době mě můžete vidět v roli Titánie, Káti, Marion a Mašle. Od září začnu zkoušet Angeliku a pomocnici exekutora Dýs. Kromě divadla si najdu čas na zumbu a občas i na své přátele.
Na exkurzi v Coca-Cole Ve čtvrtek 6. října jsme se, 1. a 2. ročník společně s několika čtvrťáky a v čele s učitelkami Štěpánovou a Kouckou, zúčastnili exkurze ve světoznámé firmě Coca-Cola. Ranní cesta do Prahy byla ospalá a v autobuse byl klid. Když jsme dorazili do továrny, tak jsme nejdřív „vyfasovali“ pití, které se zde vyrábí. Poté se nás ujaly slečny průvodkyně a zhlédli jsme prezentaci, která byla velice zajímavá a obsahovala hodně informací o historii (vzniku a vývoji) firemního loga, nápoje, obalů atd. Pak nám slečny průvodkyně daly fešné čepičky s vtipným kabátkem a reflexní vestou (viz foto dole), rozdělili jsme se na dvě skupiny a šli se podívat do výroby a do skladů. Ve výrobě to bylo velice zajímavé a opravdu to tam frčelo. Opět jsme se toho hodně dozvěděli. Po prohlídce výroby jsme se opět vrátili do místnosti, kde jsme zhlédli známé i neznámé firemní reklamy a dostávali jsme různé otázky ohledně Coca-Coly. Hodně lidí potřebovalo na WC, ale vzhledem ke kapacitě sociálního zařízení to bylo náročné. Něco po jedenácté hodině byl konec exkurze a my jsme se vydali na cestu domů. Osobně si myslím, že exkurze byla velice zajímavá a hodně jsem se toho dozvěděl. Myslím, že stejný názor má více účastníků. Lukáš Herrmann, II. r. OA Foto nahoře: Wikipedie, největší lahev Coca-Coly na světě v Las Vegas
ŠKOLNÍ NOVINY / 5
STUDENTSKÉ LISTY Studentská společnost VERATEAM na startu
Veronika Vitáková, prezidentka studentské společnosti, a Eva Klimková. Foto: M. Staffenová
Jako každý třetí ročník OA, tak i my jsme založili studentskou společnost. Jako prezidentku jsme si zvolili naši úžasnou spolužačku Veroniku Vitákovou. Další členové naší společnosti byli vybráni na základě výběrového řízení, které si pro nás Verča připravila. Je nás pětadvacet, takže bylo z čeho vybírat. Byli zvoleni: tajemníkem Barbora Zajíčková, Bára Hrabcová jako prodejní ředitelka, Tereza Stibůrková jako marketingová ředitelka, Kamila Hamříková jako finanční ředitelka, webmastrem se stal Jan Lejsek, mluvčí zatím vybrán nebyl. Ještě jsme se nedohodli na předmětu podnikání, nějaké nápady už padly, ale ty jsou v tuto chvíli tajné. Náš název vymyslela Ketrin, podle její skvělé myšlenky je odvozen od jména naší prezidentky a toho, že jsme prostě dokonalý tým. Je začátek roku a my nechceme na nic pospíchat, vše chceme mít dobře promyšlené a hlavně v kvalitním stavu. Zatím jsme si připravili malý anketový průzkum, který nám přiblíží, co očekáváte vy od nás. V dalším čísle ŠN se dozvíte víc, těšte se!! Denisa Šepsová
Pobyt v Burbachu přinesl mnoho informací i zážitků 12. září nastal den, na který se těší všichni studenti OA už od 1. ročníku. Jsme ve 3. ročníku, což znamená pětidenní pobyt v Burbachu. Konečně jsme se dočkali. V pondělí ráno jsme v sedm hodin odjížděli od tanvaldské radnice. Cesta byla dlouhá, ale většina lidí si čas zkrátila posloucháním hudby a spánkem, ostatní si povídali. Cestou do Burbachu jsme se zastavili v nákupním centru Chemnitz. Kolem půl sedmé jsme dorazili do Burbachu, kde už na nás čekaly naše rodiny. Všichni byli velmi milí, hodní a ochotní, bylo vidět, že chtějí, abychom se cítili dobře. Hned po seznámení nás čekala prohlídka domu a společná večeře. Všichni jsme byli velmi nervózní, začali jsme si zvykat na německý přízvuk. Druhý den ráno jsme poznávali okolí Burbachu. Nejdříve jsme navštívili Sparkasse, kde nám vše ukázali a potom nám pustili prezentaci. Po prezentaci jsme dostali tři otázky a ti, kteří se přihlásili první a odpověděli správně, dostali dáreček. Dále následovalo divadlo, kde jsme také zhlédli prezentaci o městě Burbach a prohlédli si celé divadlo. Potom jsme se jeli podívat do Realschule, kde jsme se seznámili s německými studenty ze dvou tříd, společně s nimi jsme poobědvali a prohlédli si školu. Naše poslední exkurze byla ve firmě Hess, která vyrábí plasty. Večer pro nás bylo připravené grilování s německými studenty, s kterými jsme si potom zahráli přehazovanou. Ve středu jsme jeli do Kolína a na letiště.
Exkurze na letišti se všem moc líbila, měli jsme velice příjemného a vtipného průvodce, který nám dokonce i nakonec zazpíval. Byla nejlepší ze všech. V Kolíně jsme si prohlédli katedrálu, která je vysoká 153 metrů. Zde jsme měli dlouhý rozchod na utrácení eur. Ve čtvrtek jsme navštívili Deutsches Eck, kde je soutok Rýna a Mosely. Byl to pro nás nejkrásnější dvouhodinový zážitek na lodi. Všude byly hrady a
krásná příroda. Mě nejvíce zaujala pověst o Lorelei a její píseň. Také jsme se podívali do vinařského městečka Rüdesheim, kde jsme ochutnali mnoho druhů vína a tradiční marmeládu. Zde jsme si koupili každý něco pro rodinu. Po návratu zpět do Burbachu nás čekala společná večeře se všemi rodinami. Všichni jsme se skvěle bavili. Byl to velmi příjemný večer. Pokračování na str. 7
ŠKOLNÍ NOVINY / 6
STUDENTSKÉ LISTY Pobyt v Burbachu přinesl mnoho informací i zážitků Pokračování ze str. 6 V pátek ráno nás čekalo velké loučení plné slz a odjezd domů. Po pár kilometrech se nám rozbil autobus. Naštěstí naše náhradní rodiny pro nás dojely a všichni jsme šli do kulturního centra „Herbighaus“. Byli jsme vymrzlí a unavení. Nakonec jsme se ještě rozjeli do městečka Siegen, jako večeři jsme dostali výbornou gulášovou polévku. V půl osmé pro nás přijel náhradní autobus a už jsme opravdu jeli domů. V Tanvaldě jsme byli ve čtyři hodiny ráno a už na nás čekali naši rodinní příslušníci. Němci jsou velmi milí lidé, ochotni pomoci. Překvapilo mě, že jakmile se dozvěděli, že nastal problém, hned přijeli. Pobyt v Burbachu nám přinesl mnoho nových zážitků a informací, na které nikdy nezapomeneme. Na závěr bych chtěla poděkovat našemu průvodci panu Gläserovi a naší třídní učitelce Martině Staffenové za vytvoření nádherného pestrého programu. A velké díky patří také našemu vedení za příjemnou společnost. Denisa Šepsová, III. ročník OA
Žáci z Burbachu u nás ve škole Poslední týden v září přijeli na zájezd žáci z burbašské Realschule. Jsou to žáci posledního desátého ročníku, kteří tradičně navštěvují některou ze sousedních zemí. Letos se rozhodli pro Českou republiku také proto, aby viděli oblast, ve které se nachází partnerské město Burbachu, Tanvald. Téměř padesát žáků a pět dospělých bylo ubytováno v Harrachově. Celý týden měli bohatý program. Nevšedním zážitkem pro ně jistě byla plavba na raftech po Jizeře, návštěva hradu Vranov, zdolali nejvyšší horu České republiky Sněžku, prohlédli si hlavní město Prahu a jeli na nákupy do Liberce. Ve čtvrtek proběhlo pěkné setkání našich a německých studentů na bowlingu v Jablonci nad Nisou, kde si mezinárodní družstva změřila své síly. V pátek jsme zájezd přivítali u nás ve škole. Provedli jsme je školou a naši studenti si pro ně připravili pěknou prezentaci o obchodní akademii a nedávném studijním pobytu našich studentů v Burbachu. Jsme moc rádi, že jsme žákům z Burbachu mohli alespoň trochu oplatit jejich skvělou pohostinnost. Martina Stafenová
Ubohý Cirano
Recenze divadelního představení Dne 4. 10. jsme se vydali na divadelní hru Ubohý Cyrano do divadla v Jablonci nad Nisou. Do sálu jsme přišli včas. První, co mě uhodilo do očí, byla šílená nevychovanost publika. Spolu s námi totiž dorazil i první stupeň tanvaldského gymnázia a nějaké místní základní školy. Ve výsledku to hodně ovlivnilo celkový dojem, ač za to nikdo z organizátorů nemohl. Jednalo se o jakousi tragikomedii. Musím přiznat, že jsem se v příběhu docela ztrácel, protože jsem nevěděl, kdo je kdo. Jednotlivé scény byly zvláštně poskládané. Samotní herci podali velmi slušný výkon. Zejména dialogy měly skvěle nacvičené a nenechali se ničím rozhodit. Zaznělo i mnoho zajímavých a pravdivých citátů, jako například: „I když mám dlouhý nos a oslí uši, miluje moji duši“. Nezůstalo pouze u řečí a objevila se i nějaká akce. Šermířský souboj byl výborný na to, že se jedná o pouhé herce, a ne profesionální šermíře. Technická stránka byla promyšlená. Kulisy působily neobvykle a zaujaly. Nejvíce se mi líbily kostýmy, které, troufám si říci, by mohly být použity i ve vysokorozpočtovém filmu. Vytkl bych pouze délku, která mi přišla pro nás mladé poněkud dlouhá. Verdikt. Divadelní představení moc rád nemám, ale Ubohý Cyrano se mi líbil. Těch 60 Kč nelituju, jen mě mrzí, že se někteří diváci projevili „v celé kráse“. M. Balatka, II.r.
V listopadu opět Příběhy bezpráví na naší škole Naše škola se projektu organizace Člověk v tísni „Příběhy bezpráví“ účastní již od samého začátku. V minulých ročnících se naši studenti seznamovali s různými příběhy z doby nedávno minulé. Pozvání na besedu přijali a se studenty se podělili o své vzpomínky a zážitky lidé, kteří na vlastní kůži zažili, jaké to je, když má bezpráví zelenou. Mezi tématy se již objevil holocaust, bezpráví z padesátých let minulého století, páchané na zemědělcích, připomněli jsme si události Pražského jara nebo v loňském roce osudy hokejových reprezentantů. Téma letošního roku je trochu jiné. 15. listopadu se bude promítat film „Nikomu jsem neublížil“. Dokument Pavla Křemena pátrá po motivech, které vedly lidí ke spolupráci se státní bezpečností (StB). Těšíme se také na besedu, na kterou přijal pozvání pan PhDr. Jan Šolc, který nám pomůže tuto situaci lépe pochopit. ZJ
HOROSKOP Beran. Láska? Zamilovali jste se do jednoho předmětu nebo kantora/kantorky, uvědomte si, co je pro vás víc. Býk. Máte sklony požadovat hodně téměř zadarmo. Spropitné, co dáváte ve školním baru, nestojí za nic. Jste prokletá držgrešle. Blíženci. Máte bujnou fantazii - často si myslíte, že vás sleduje CIA nebo FBI. Probuďte se, škola není Amerika. Rak. Jste namyšlení a nesnesete kritiku od kantorů, vaše arogance je do nebe volající. Lev. Vaše šance získat dobré známky nebo hodně pochval jsou někde mezi nulou a mínus pěti miliony. Panna. Vidíte učitele jako démony, nenechte se svojí představou unést. Učitelé nejsou takoví čerti, jak se zdají. Váhy. Nová škola, noví spolužáci? Koukáte na ně, jako by byli z vesmíru. Nebojte, vše přejde a za čas budete jako sourozenci. Štír. Učitelé vám pijou krev? Představte si, jak je taháte za vlasy nebo že jsou v klaunském oblečení. Střelec. Stříle šíp co šíp vedle? Co takhle se na určitý předmět soustředit, nebo si z něho udělat dětskou klouzačku. Kozoroh. Ořezejte si pořádně tužky a pastelky, nevíte, kdy je budete muset použít. Vodnář. Připadáte si jako žáby, při tělocviku furt vás něčím týrají. Řekněte učiteli, že jednu hodinu bude cvičit on za vás a oplaťte mu to. Ryby. Nepište písemky na papírové kapesníčky ani toaleťák, kupte si radši blok, bude to vypadat líp.
Píše nám bývalý žák Už je ze mě mazák. Můj život na střední škole po více než roce? V některých věcech v podstatě žádná změna. Do školy chodím pár minut před zvoněním, jelikož nikdy nestíhám. Za vším hledejte možnost odložit si zvonění budíku. Také si stále nakupuji sladkosti, jenom naší bývalou super paní školníkovou jsem musel na gymnáziu vyměnit za automat, který vám nikdy nesleví, nepozdraví vás, ale jiná možnost nebyla. Pár změn tu přece jen máme. Máme daleko více učení, což je kolikrát na palici, když venku svítí sluníčko nebo chcete jít prostě ven. Na druhou stranu mě to učí zodpovědnosti mít veškeré svoje věci pod kontrolou. Učím se častěji a učím se rád. Kolikrát s údivem poslouchám učitele při výkladu mé oblíbené látky a jsem šokován různými fakty. Hodiny stále probíhají v naprostém tichu, i když občas se tomu kecání člověk neubrání... Kdo nezná, pozná... Pro ty, kteří stále váhají nad výběrem školy, mám jednu radu. Nechoďte někam, kam jdou i vaši kamarádi, jděte tam, kde víte, že vás to bude bavit. Život je holt příliš krátký na to, abychom nešli za svými sny. Tudíž si výběr školy důkladně promyslete. Josef Vilda, gymnázium Tanvald
ŠKOLNÍ NOVINY / 7
Cesta do hlubin kantorovy duše (v nestřežených prázdninových dnech)
Ing. Ivana Štěpánová si v Triglavském parku trochu provětrává mozek, aby se jí tam vešla jména nových studentů...
Ing. Zdena Juklová jde nějakým špatným směrem, vedro, slunce, voda a ona šplhá do hor...
Mgr. Lenka Myslivcová má v hlavě myšlenky na hory (opravování)... Mgr. Hana Pohlová sleduje vše zrakem ostřížím...
Mgr. Jarmila Kolzrtová relaxuje prací, čerpá peníze z fondů Evropské unie podle projektu "Čím hloupější sedlák, tím větší brambory".
Mgr. Karolína Soukupová, vlastně Blažejová, nic zajímavého nezažila, takové obyčejné prázdniny.
ŠKOLNÍ NOVINY / 8
ELEKTRICKÉ KØESLO Dnes jsme posadili na elektrické křeslo družinářku Janu Rutkovskou. Občas si taky zaučíte, a když srovnáte práci ve vyučovací hodině s odpolední prací v družině, je v tom nějaký rozdíl? Ano, je rozdíl učit ve třídě, kde žáci po většinu času sedí v lavicích, nebo být odpoledne s dětmi v družině, kde se děti po většinu času svobodně pohybují a až na některé výjimky, kdy organizovaně sedí u stolků a pracují na nějakém společném úkolu, tráví odpočinkový čas dle svého výběru. Nebo se zabývají aktivitami, jež nevyžadují sedět na jednom místě, spíše se pohybují a tím vlastně relaxují po namáhavém školním vyučování. Ve třídě je třeba pro práci učitele s žáky většinou klid, aby učitel mohl předat své znalosti a zkušenosti tak, aby se žáci obohatili o nové poznatky a vědomosti. Oproti tomu ve školní družině je hlavním prostředkem HRA a zážitky z ní. Tím se rozvíjí u dětí vlastní tvořivost, fantazie, komunikační dovednosti, vhodné návyky, posiluje se u nich sebevědomí, prostřednictvím hry vychováváme děti k odpovědnosti za zdraví své i jiných, za své chování, formujeme životní postoje, učíme je ovládat negativní citové reakce, vychováváme ke smysluplnému využívání volného času. Jak vy trávíte volný čas? V podstatě tak, jak ho trávit nechci. Tedy tím, že plním své povinnosti (manželky, maminky, babičky a dcery). Ale těším se, až budu mít víc času na své milované výtvarné činnosti (například malování na hedvábí) a nebo čtení. Nyní mi moc času na to nezbývá a jsem z toho smutná. Proto jsem tak ráda s dětmi v družině nebo ve výtvarné výchově, kde se mohu přeci alespoň trochu věnovat svému oblíbenému „výtvarničení“. Co děti v družině nejvíce baví? Ve družině jsou děti z 1. – 5. třídy a záleží na jejich výběru a chuti k práci. Preferuji svobodné rozhodování pro jejich aktivity. Všeobecně lze říci, že chlapci jsou hodně soutěživí a baví je všechny soutěže a sportovně zaměřené hry. Jsou mezi nimi ale i výjimečně nadaní jedinci na výtvarné a pracovní činnosti. Děvčata mi hodně pomáhají s výzdobou ŠD a jsou hodně tvořivá, takže společně vymýšlíme nové náměty, které potom s radostí a pílí realizujeme. Naším společným cílem je „školní družina plná pohody“. Na naší škole pracujete teprve druhý rok. Jste spokojena s vybavením družiny? S vybavením družiny jsem spokojena. Na tomto místě patří chvála vedení naší školy, protože na konci minulého školního roku se provedla rekonstrukce naší družiny. Máme nový nabytek, nově vymalováno a také nový koberec. Na počátku tohoto školního roku nám přibyly různé pomůcky, které potřebujeme při našich volnočasových aktivitách. Do budoucna ještě doufám obnovíme některé věci, jež jsou již letité a
potřebují vyměnit (některé hračky, společenské hry, knihy...). Do vybavení družiny patří také počítač. V blízké době slíbil ing. Dedera ještě jeden. Děti se už těší předem. Co oceňujete na dětech, které navštěvují družinu, co u nich považujete za problematické? Na dětech, které navštěvují družinu, si cením toho, že už přece jenom spolu lépe vycházejí než na počátku mé práce s nimi. Jsou k sobě daleko přátelštější, i když také někdy mají „své dny“, kdy se jim toto daří jen s mou vydatnou pomocí. Problematické je donutit děti k pořádku, to znamená, aby si po sobě uklízely věci na místo a udržovaly i pořádek v šatně. Zde se snadno dá zjistit, zda jsou k pořádku vedeny i doma nebo zda jim rodiče nějaký ten nepořádek odpustí. Jaký je pedagogický kolektiv pracující na naší škole? Na škole se mi líbí právě proto, že je tu dobrý kolektiv pedagogů. Všichni jsou velmi vstřícní a přátelští. Všem také přeji, ať ten letošní školní rok zakončí úspěšně. Za rozhovor děkuje RR Foto: Kateřina Karbanová
Noc s Kuliferdou Minulý školní rok jsme ukončili pohádkovou „Nocí s Kuliferdou“. My, kteří jsme spali ve škole, jsme byli rozdělení do pěti družstev a potom jsme plnili úkoly. Například jsme dostali panáčka, kterého jsme mohli vybarvit a potom jsme ho popisovali česky a anglicky. Za každý splněný úkol nám paní učitelka dala ducha jako body. Pak jsme se koukali na pohádku, přitom nás paní učitelky pouštěly najít Kuliferdu. Když ho někdo našel, pěkně pozdravil a povídal si s ním. Pak nám dal razítko na ruku a šli jsme dolů do třídy, vzali si baterku a pět minut jsme svítili. Už se zase těšíme na příští noc s Kuliferdou. Karolína Vokatá, 4.A
Zvířata kolem nás Miluji koně Kůň - jedno z nejdůležitějších zvířat v blízkosti člověka je dnes spíše vzácností a raritou, ale v dřívějších dobách byl velmi potřebným zvířetem. Lidé ho používali jako dopravní prostředek, na těžké práce v lese a na polích a byl používán i k válečným účelům. Než se vymyslely automobily, byl kůň téměř v každé domácnosti. Dnes je kůň už docela neobvyklým miláčkem a každý si ho nemůže dovolit. Je to finančně velmi náročný mazlíček, za kterého měsíčně utratíte kolem pěti tisíc korun, a to v případě, když je zdravý a nepotřebuje zvláštní péči. Každý kůň potřebuje dostatečně veliký výběh a pokud možno zvířecí společnost, kováře, krmivo (dle zátěže) a prostorné a zateplené stání. V dnešní době se tato ušlechtilá zvířata dostala hned do několika oborů. Mezi sportovní disciplíny patří drezura, parkur, dostihy, western, military(všestrannost, do které patří běh na čas a parkur) a voltiž (atletika na koni). Koně se také používají na hyporehabilitace a některá plemena i na těžké práce v lese, kam se stroje nedostanou. Někteří lidé mají koně jen jako přítele a na rekreační ježdění. Pro mě je kůň tím nejlepším přítelem a doufám, že ještě dlouho bude. Kůň není jenom mazlíček, u kterého trávíte dvacet minut … Musíte se mu věnovat každodenně od rána až do večera. Já chodím ke koním šest dní v týdnu. Máme tam stájnici a ta v týdnu udělá ranní práce, ale o víkendech je to na nás. Můj víkend vypadá následovně: Ráno v 07:00 jsem ve stájích a dává se snídaně. V 08:00 se koně pouští na pastviny a začnou se jim vyklízet boxy (kydání). Do ranních prací patří krmení, kydání, vození koleček s hnojem, vození čisté podestýlky (hobliny, piliny nebo sláma) a zametání. Po ranních pracích máme většinou volno nebo pomáháme s vedlejšími pracemi. Do vedlejších prací patří vymetání pavučin, drhnutí boxů, mytí napajedel a žlabů, plení a natírání stáje nebo překážek. Po práci pak chodíme jezdit nebo třeba lonžovat. Po ježdění máme volno a potom přijde čas na večerní práce. Do večerních prací patří překydávání, dávání sena, zametání a krmení. Tohle všechno musíme dělat každý den, někdy si můžeme dát volno, protože tam chodíme do klubu, ale ten, kdo koně má, nesmí si odpočinout nikdy… Zuzka Votočková, 8.A
ŠKOLNÍ NOVINY / 9
* MÓDNÍ POLICIE * MÓDNÍ POLICIE * MÓDNÍ POLICIE * MÓDNÍ POLICIE * Výslechu módní policie dnes čelí Bc. Daniela Janáčková. Máte svůj styl nebo nějaký preferujete? O svůj styl se snažím, i když nevím, jestli se mi to úplně daří :) . Ale celkově mám ráda jednoduché, sportovní a barevné oblečení. Báví vás nákupy? Nákupy oblečení mě baví velmi. Bohužel jako jedinou z rodiny. Mám doma tři kluky (včetně manžela) :). Chodíte nakupovat s rodinou, nebo sama? Nejraději chodím nakupovat sama, avšak ne příliš často se mi to podaří! A tak se třeba najednou stane, že než stihnu zvážit jablka, malý Vojta se sám obslouží a sní v zelenině neomyté víno! Nebo také třeba kluci vlezou v obchodě s oblečením jiné paní do kabinky a moc se diví, že je tam nahá..! Co nejdražšího máte v šatníku? Nejdražší jsou moje brýle. Jaká je vaše oblíbená značka? Moje oblíbená značka bot je Mustang. Oblečení pak různě. Ale ráda nakupuji v Takku, CA, Reserved nebo Samu. Jaký je rozdíl mezi americkými a českými obchody? Rozdíl je především v otevírací době. V New
Yorku jsou obchody otevřené 24 hodin denně. Takže když jsem se vrátila po dvou letech a chtěla jsem si po kině v 21:30 hodin jít koupit žvýkačku, byl ze mě můj muž trošku nervózní ;) Přesto si myslím, že by si české prodavačky zasloužily alespoň v neděli a o svátcích nepracovat. Jak se vám líbí extravagantní oblečení? Lidé nosící extravagantní oblečení na sebe potřebují upozornit. K tomu mají zřejmě více důvodů, ale jedním z nejdůležitějších může být, že jim chybí láska. Ať už rodičovská
či partnerská. Stejně tak funguje i piercing. Lidé, kteří mají piercing na pravé straně, mají problémy se svojí matkou, na levé pak s otcem. Přesto je to každého volba a já je za extravagantní oblečení či piercing neodsuzuji. Spíše přemýšlím, zda bych tomu člověku mohla nějak pomoci. Odrazuje vás nějaký styl oblečení? Lidé, co chodí stále v černém, mě trošku děsí! Z psychologie barev také vyplývá, že černá barva blokuje energii člověka. Za rozhovor děkuje RR
SPORTOVNÍ SLOUPEK S novým školním rokem se také rozběhly soutěže pořádané každoročně pro předškoláky a žáky I. stupně. Byl to přespolní běh, který probíhal na tréninkovém hřišti U Lesíka a atletický trojboj, který se uskutečnil na atleticko-fotbalovém stadionu ZŠ Sportovní. Body získává prvních patnáct účastníků. Komu to v prvním závodě nevyšlo, musí vyvinout trochu úsilí, začít pravidelně trénovat a výsledky se určitě dostaví. Zvyšovat fyzičku by měli i žáci 2. stupně, protože opět se soutěží při hodinách tělesné výchovy o nejlepšího sportovce školy. Takže méně hodin u počítačů, vyjeďte na kolo, v zimě na lyže a ať se vám daří. Jan Zelinka, 9.A,
ÈTENÁØSKÝ KOUTEK Místo jedné knížky dnes přinášíme hned celou knihovnu (a to tu městkou v Tanvaldě) s programem. l Vyhlašujeme literární soutěž pro děti a mládež do devatenácti let pod názvem „Z našeho kraje“. Téma můžete zpracovat formou povídky nebo pohádky. Maximální rozsah jsou čtyři strany formátu A4. Práci můžete doplnit vlastní ilustrací. Soutěž je pro jednotlivce i kolektivy (třídy). Uzávěrka je 20. 2. 2012. Hotové práce odevzdávejte osobně v knihovně, písemně zasílejte na adresu: Městská knihovna Tanvald, Krkonošská 350, 468 41 Tanvald, nebo na e-mail
[email protected]. Nezapomeňte uvést jméno, věk, telefonní spojení a název školy. V průběhu měsíce března budou výherci dle věkových kategorií odměněni (datum bude ještě upřesněn). Všechny práce budou vystaveny ve výstavním sálku po celý měsíc.
A následně budou zařazeny do našeho knižního fondu. l V prosinci proběhne ve výstavním sálku v knihovně vánoční dílnička „Tvoříme ze slaného těsta“. Podrobné informace naleznete v průběhu listopadu na našich webových stránkách www.tanvald.cz/knihovna, nebo přímo v knihovně. l Vyhlašujeme výtvarnou soutěž pro děti a mládež „Vánoční ozdoba“. Vymyslete a vyrobte vánoční ozdobu jakoukoli technikou maximálně do velikosti A4. Své ozdoby můžete nosit k nám do knihovny do 1. 12. 2011. Všechny práce budou v druhé polovině prosince a po celý leden vystaveny v naší knihovně. Nezapomeňte uvést jméno, věk, školu a telefonní spojení. Výherci jednotlivých věkových kategorií budou odměněni 21. 12. 2011 odpoledne. l 1. 12. – 16. 12. „Návrat ke starým řemeslům“ – výstava výtvarných prací DDM Tanvald ve výstavním sálku.
SOUTĚŽ*SOUTĚŽ*SOUTĚŽ Opět je tu naše soutěž! Odpovědi jsou bodovány, jednotlivá kola se sčítají a na závěr čekají úspěšné soutěžící odměny. Podepsané odpovědi odevzdávejte (do týdne) paní učitelce Josífkové.
Školní noviny. Vydává Masarykova škola v Tanvaldě. Šéfredaktorka Štěpánka Vrbová. Sazba Jana Daníčková, tisk SATO TANVALD. Náklad 500 kusů.
1. Přelož slovo ze šumburského nářečí do spisovné češtiny – HAJCAT. 2. Kterému domu na tanvaldském sídlišti se říká SMEŤÁK? 3. Kdy byl položen základní kámen k budově naší školy (čp. 416)? 4. Proč se konaly v minulosti poutě? Uveď nějakou známou. 5. Uveď tři pranostiky na říjen a listopad.
6. Co se stalo 28. října 1918? Uveď i jméno osobnosti, která je s touto událostí spojena. 7. Co obsahovala mnichovská dohoda? Kdy a kým byla podepsána. Co to znamenalo pro naši republiku? 8. Co se odehrálo 17. 11. 1989? 9. Kdo byl svatý Václav? Uveď jeho význam pro naši zem. 10. Vysvětli pojem DAMOKLŮV MEČ.
