Č. 120 - 10/2010 MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE TANVALD
V ÈÍSLE...
Ü Nový školní parlament
Den D pro prvňáčky. 1. září 2010 bylo prvním dnem ve škole i pro šestnáct prvňáčků na Šumburku. Přejeme jim na jejich cestě za poznáním hodně radosti, dobré nálady a úspěchů. Mgr. Blanka Blažková (foto: J. Duňková)
Dva úvodníky aneb máme tu nový školní rok Vítejte u prvního čísla školních novin školního roku 2010/2011. Po prázdninách jsme už několik týdnů opět ve škole. Nemůžeme vstávat v deset dopoledne či ještě déle, musíme vstát brzy, abychom stihli před zvoněním sedět ve své lavici. Učitelé nás zas „otravují“ úkoly a vůbec tím, že po nás něco chtějí. Jistě jste zaregistrovali, že jsme na naší škole přivítali i nové učitele. Je to Aleš Filip, který nás má na hudebku, a Lukáš Blažej na ájinu. Dále jsou to dvě paní učitelky: Pavla Drábková na výtvarku a Lenka Myslivcová, která kromě jiného nafasovala 6. třídu. „Chudák“!! Jak jsem zjistil, tak spousta kámošů ze školy zkouší moderní tance od Shufflu, C-walku až po Tektonik. Na ty, co to umí, se dobře kouká, když se předvádějí. Málem bych zapomněl uvítat naše prvňáčky, kterým přeju hodně zdaru a úspěchu na naší škole, a ať je ta škola baví. Určitě nejsem sám, kdo by se nejradši do první třídy vrátil a ty rovnice a podobný kraviny přenechal někomu, kdo tomu rozumí. I v redakční radě došlo ke změnám, loňské deváťáky nahradili deváťáci letošní. Pomalu si všichni zvykáme na nové učení a na to, že učitelé mají na nás rok od roku větší požadavky. Někteří si myslí, že nám to učení k ničemu nebude, ale OMYL. Tohle „zbytečný“ učení nás má
připravit ke vstupu na střední školy či učiliště. To je asi vše. Přeji každému, aby si užíval školu tak jako já. BOREK IX.A Zdravím všechny čtenáře Školních novin poprvé ve školním roce 2010/2011! Doufám, že jste si všichni užili prázdniny naplno, ti mladší hrami a pobíháním venku a ti starší třeba vyděláváním peněz na dovolené a jiné zábavy. Školní noviny již dlouho informují o dění na naší škole, redaktoři přicházejí a odcházejí s tím, ve které třídě se zrovna nacházejí, a my letos řešíme problém, kde vzít nové pisálky, co by vás zahrnuli nejrůznějšími informacemi ze školy, o škole i o tom, co se děje po škole. Apeluji proto na každého, kdo má trošku cit v ruce a rád by se podělil o své myšlenky, názory a třeba i jen připomínky, aby se přihlásil u paní učitelky Kolzrtové či navštívil redakční radu, která se koná každé pondělí o velké přestávce v multimediální učebně. Redakční rada potřebuje novou mladou krev se svěžími nápady, jak noviny vylepšit a o čem psát, aby vás to bavilo a zajímalo. Tak nám pomozte, vždyť ŠN jsou tu pro vás! Martina
a parlament OA se představují na str. 2 a 5 Ü Nejen o nových učitelích ve škole povídá na elektrickém křesle Mgr. Stanislav Pěnička na str. 2 Ü Vzpomínky na prázdniny vám pomůže vyvolat prázdninová anketa na str. 3 + 4 Zápisky z předprázdniÜ nové cesty do Kutné Hory a Zingstu najdete na str. 9 V Burbachu byly křtiny, Ü a vy si o tom můžete přečíst na str. 6 Nová rubrika o ekonoÜ mii na vás čeká na str. 7 Ü Jak to chodí na veterinární klinice se dozvíte na str. 8 Ü Jak skáčí holky na lyžích vám poví Zdenka Pešatová na str. 8 Ü ... a ještě spoustu dalších informací se dozvíte v celých novinách
Sběr soutěžně V letošním roce se vracíme ke sběru starého papíru, PET lahví a TETRA packových obalů. Zařadili jsme se do soutěže mezi školami v Libereckém kraji. Soutěžíme nejenom o umístění, ale také o finanční odměnu za sebrané kilogramy. Peníze v minulosti byly věnované na odměny pro nejlepší sběrače a byly z nich hrazeny pomůcky a odměny při projektových dnech. Jak bude probíhat organizace sběru? Každý čtvrtek ráno před osmou hodinou na vás budou čekat žáci osmé třídy před šatnou v hlavní budově a sběr si od vás převezmou a zapíšou si vaše jméno, třídu a množství (prosíme o papír svázaný do balíku). Věřím, že u každého z vás se doma nějaký ten sběr najde a že se také zapojíte do soutěže. Oldřiška Dolenská
Ze školního parlamentu Na první schůzce byli zvoleni tři zástupci, a to ženského rodu, které budou řídit parlament Masarykovy ZŠ. Schůzky budou probíhat jednou za dva týdny. Očekáváme dobrou spolupráci, dobré nápady a hlavně chuť žáků něco zajímavého na naší škole zorganizovat. Hanka Klaciková
Ahojky lidičky, jmenuji se Hanka Klaciková, je mi 14 let a mezi moje oblíbené koníčky patří malování a tanec. Byla jsem zvolena předsedkyní parlamentu. Pokud budete mít nějaký nápad, jak zpestřit náš školní život, přijďte za mnou, já si vás moc ráda vyslechnu.
ELEKTRICKÉ KØESLO Na elektrické křeslo jsme tentokrát posadili Mgr. Stanislava Pěničku, zástupce ředitelky školy. Jak se cítíte na začátku nového školního roku? Vzhledem ke stálému úbytku žáků na ZŠ a tím i k úbytku tříd se příliš optimisticky necítím. Úbytek má totiž za následek snižování pedagogických i provozních zaměstnanců. Uvidíme také, jak se slova ministra školství o nesnižování finančních prostředků projeví ve skutečnosti. Jaké jsou plány vedení pro školní rok 2010/ 2011? Předně bychom chtěli slušně obstát ve zkoušce státních maturit a dále pokračovat ve vylepšování odborných učeben, školní družiny a interiéru školy. Přes prázdniny jsme opravili kabinet chemie, vymalovali poškozené třídy a společné prostory. Nově budeme zařizovat jazykové učebny na OA a byl instalován nový server s možností navýšení konektivity pro internet. Celková investice do IT se pohybuje kolem dvou set osmdesáti tisíc korun. Kým jste posílili tým pedagogů? Na výuku anglického jazyka pro ZŠ jsme získali Mgr. Lukáše Blažeje a pro OA Mgr. Karolínu Soukupovou. Oba jmenovaní pobývali pět let v USA a oba skýtají záruku vysoké odbornosti a profesionality. Další posílení, a neméně kvalitní, je následující: pro výuku českého jazyka Mgr. Lenka
Myslivcová, pro výuku hudební výchovy Mgr. Aleš Filip, pro výuku výtvarné výchovy Bc. Pavla Drábková a pro školní družinu Jana Rutkovská. Přejeme si, aby se všem jmenovaným na naší škole líbilo. K tomu však nejvíce přispějete vy sami, a to tím, že se budete poctivě a svědomitě připravovat na vyučování. Závěrečná otázka patří projektu Montessori. Tento projekt probíhá na detašovaném pracovišti na Šumburku již třetím rokem. Osobně si myslím, že díky obětavé práci všech vyučujících je tato metoda úspěšná a slibujeme si do budoucna navýšení počtů žáků naší školy právě díky inovačním metodám výuky. RR
Evropský projekt Ovoce do škol
Ahoj. Jmenuji se Karolína Kozáková, chodím do VII.A. Mezi mé koníčky patří muzika a móda. Ve škole mě baví český a německý jazyk. Chodím do zdravotního kroužku a jednou bych chtěla být zdravotní sestrou.
Ahoj. Jmenuji se Kateřina Karbanová, je mi 14 let, bydlím na Dolní Smržovce. Baví mě sport, cyklistika, horolezectví … Také se věnuji zvířátkům. Ve školním parlamentu jsem byla zvolena mluvčí. Foto: D. Pěničková
V lednu letošního roku byl schválen evropský projekt, jehož cílem je přispět ke změně stravovacích návyků dětí. Projekt pod názvem „Ovoce do škol“ umožní žákům 1. až 5. ročníku získat zdarma ovoce či zeleninu a tím vytvořit předpoklady k zlepšení zdravotního stavu mladé populace. Projektu se účastní i naše škola, a proto přeji všem žákům, kteří budou ovoce či zeleninu dostávat, dobrou chuť. Na našem snímku se těší na hrušky žáci 4. A. Daniela Pěničková
ŠKOLNÍ NOVINY / 2
Bleskové zprávičky z naší školičky
Šumburáci vzpomínají na horké léto na konci školního roku 2009/2010. Celoškolní vodácký výlet – 28. 6. 2010, Jizera (Malá Skála – Dolánky). Bylo krásné počasí, sluníčko, teplo… ani mráček a my na Šumburku jsme se všichni sešli před školou a vyrazili autobusem směr Malá Skála. Tam jsme se nalodili na rafty a čluny a rovnou jsme si to namířili na sjezd jezu. Naštěstí se ukázalo, že jsme všichni zdatní vodáci a vodomilové. Posíleni odvahou jsme vpluli do proudu vlídné Jizery vstříc novým zážitkům a dobrodružstvím. Pádlovalo se nám všem dobře. Viděli jsme spoustu zajímavých živočichů (nádherně zbarvené vážky, kachny, vodní myš, volavky, pstruhy, ovce s jehňaty, pasoucí se krávy…). Bylo teplo, ani mráček, a chtělo to koupací přestávku. Jak osvěžující byla koupel ve vlnkách vlažné Jizery... Pak nás čekal závěrečný úsek do Dolánek. V Dolánkách už nás očekával autobus a my jsme plni zážitků jeli domů. Celá akce se velice vydařila, takže zase na konci června 2011? J. R. (Foto: J. Rybín)
Staré Hrady. Setkali jsme se na hradě se skřítky a strašidly (na fotce Š. Kozákové také s čarodějnicí), ale náš školní skřítek Kuliferda mezi nimi nebyl. Žáci 1. stupně
Informace ze školního klubu Jistě jste už zjistili, že naší Ildiku Králikovou nahradila Daniela Pěničková. Ta bude velmi ráda, když zavítáte do školního klubu vypůjčit si buď nějakou zajímavou knihu nebo časopis. Přijdou si tu na chuť nejen dívky, pro které tu jsou časopisy - například Popcorn, Bravo - ale i chlapci, kterým by neměl uniknout další díl časopisu Automobil revue nebo Redway. Najdete zde i spoustu zajímavé literatury vhodné k výuce. A dokonce si tu přijdou na své i ti, co si rádi hrají nejen počítačové hry. Tak přijďte. DP
Prázdninová anketa Vytoužené prázdniny jsou pryč a ve škole se pilně pracuje. I když: jak kdo. Finišujeme, brzy se budou hodnotit výsledky za první čtvrtletí. Na počátku školního roku jsme připravili anketu – oslovili jsme 45 žáků a zeptali se jich na to, jak prožili letní prázdniny. Výsledky ankety by měly sloužit k tomu, aby se žáci nad sebou zamysleli a uvědomili si, zda prázdniny prožili smysluplně, zda si odpočinuli a načerpali dostatek nových sil do dalšího školního roku. A nyní si přečtěte některé odpovědi na zadané otázky. Přáli byste si, aby byly pohyblivé prázdniny? Ze 45 dotázaných odpovědělo 32 ne, 7 žáků ano, 4 je to jedno, 1 žák si přál, aby se střídaly dva měsíce výuky s dvěma týdny volna a 1 dokonce by chtěl měsíc výuky, měsíc volna. • Ne, to je blbost, protože prázdniny by byly rozděleny a to by byla hrůza! • Nemohl bych jet někam na delší dobu. • Ne, neměl bych čas na učení. • Mně to vyhovuje tak, jak to je! Dva měsíce prázdnin najednou je SUPER! • Ano, chtěla bych pohyblivý, protože mě prázdniny nebaví. • Chtěl bych pohyblivé, protože se mi po dvou měsících odpočinku nechce vracet do školy. • Pro mě spíš rozdělený, protože bychom si na ně moc nezvykli a víc bychom se soustředili na školu. • Ne, to bych se zbláznila, to bych nepřežila. • Ani ne, prázdniny takové, jaké jsou, se mi líbí, každý si dostatečně odpočine od školy a taky je na co se těšit koncem školního roku. Kdyby byly rozdělené, nebylo by to tak zábavné. Co jste o prázdninách podnikali nejvíce? Užívali jste si jen, nebo i pracovali? • Já jsem makal i odpočíval. • Užívala jsem si prázdniny, pomáhala jsem mamce vařit a vozili jsme dříví, abychom měli v zimě čím topit. • Já si pouze jenom užívala. • Tak – jistě jsem si i užíval, ale i pracoval. Truhlařina mi zabrala skoro půlku prázdnin a také jsem pomáhal v Raspenavě po povodních. • Já si užíval, ale i pracoval, ale ta práce byla nudná. • Byl jsem na táboře, hrál jsem hry a chodil za holkama. • Učil jsem se na opravky, hrál hry, poslouchal hudbu. • Měsíc jsem byla u moře a ten druhý jsem hlídala děti. • Nejvíc jsem se učil, abych nemusel opustit svou skvělou a milovanou třídu. Co vás o prázdninách nebavilo? U této otázky bych kladně hodnotila to, že velké části žáků se líbilo všechno, hlavně že byly prázdniny. • Nebavilo mě furt být doma a čumět na TV. • Mě nebavilo pomáhat mamce. • Nejvíc mě fakt nebavilo jezdit na nákupy. Pokračování na str. 4
ŠKOLNÍ NOVINY / 3
Bleskové zprávičky z naší školičky
Světlušky. Dne 8. 9. 2010 proběhla sbírka pro nadační fond Českého rozhlasu Světluška. Tři dvojice začaly vybírat už od půl sedmé ráno. Obešli jsme všechny školy v okolí Tanvaldu. „Masaryčka˝ moc štědrá nebyla, sem tam někdo přihodil, ale žádná sláva! „Sportovka˝ byla o něco lepší, i když děti neměly třeba na placičku, přihodily i 2 koruny, ovšem „gympl˝, ten jsme si nemohli vynachválit. Ti kupovali, ti se skládali... Byla radost tam být. Do školy na Šumburku jsme se bohužel nedostali. Prodávali jsme věci v hodnotě 30, 50 a 70 korun. Jsme rádi, že i lidé na ulici nám tak hodně přispěli, i když někteří nás ani nevyslechli. Na konci dne nás všechny bolely nohy, ale stálo to za to. Všem, co nám přispěli, my i nevidomí děkujeme. Celková částka této velmi úspěšné sbírky činí 10 507 Kč. Daniela Jeriová, IX.A
Exkurze do firmy Detoa. Vlakem jsme se svezli do Albrechtic, prohlédli si výrobu hraček a některé jsme si mohli koupit (viz foto). Žáci 1. stupně
A zase začíná škola... Školní rok 2010/2011 se nám již rozběhl a s ním přišly i nějaké změny. Například do naší školní družiny přišla nová paní vychovatelka. Jmenuje se Jana Rutkovská a moc se těší na spolupráci s dětmi, které budou školní družinu v tomto školním roce navštěvovat. Děti chodící již do zdejší školní družiny si určitě užijí nová dobrodružství při vycházkách do blízkého okolí školy. Budou se také realizovat při výtvarných a pracovních činnostech, seznámí se s novými výtvarnými technikami, například tvorbou zajímavých vzorů z „midi korálků˝ – to jsou zažehlovací korálky, pomocí nichž vznikají zajímavé barevné předměty dle vlastní fantazie dětí. Budou-li mít zájem, mohou také chodit plavat do bazénu v sousedícím gymnáziu nebo vytvářet výrobky z keramiky při návštěvách DDT. Ti, kteří by se ještě nyní rozhodli zapojit se do činností ve školní družině, mohou se hlásit přímo u paní vychovatelky Rukovské nebo u svých třídních učitelů. JR
Prázdninová anketa
Pokračování ze str. 3 • Nebavil mě druhý měsíc, když jsem musel s rodiči jezdit po výletech. • Nudit se bez přátel, přespřílišná práce – ale znáte to, práce každýho baví možná deset minut ze začátku, pak opojení mizí. • Mě bavilo všechno – krásné počasí, krásná dovolená. • Nebavilo mě sekat zahradu a pomáhat doma, když ségra vegetovala. • Uklízet bordel a pomáhat se dřevem. • Všechno mě bavilo, hlavně, že jsem nemusel do školy. Co byste popsali jako svůj největší zážitek? Přestože jsem neočekávala dlouhé slohové práce se zážitky, nebyly ani stručné. Většina odpovědí se skládala z jedné věty. • Byl jsem po dvou letech opět na Ukrajině. • Pořádná dovolená, kterou jsem užila. • Na dovolený v Egyptě, bylo to úžasný. • Asi pomáhání v Raspenavě. Byl to docela emocionální zážitek, když lidé během chvíle přišli o všechno. Ještě si potom zdemolované domy a věci museli uklízet. • Po letech jsem si konečně splnila svůj sen a podívala se do Francie. • Narodily se mi fretky. • Byla jsem se podívat na ranči za Prahou • Na nic si radši nepamatuju. • Letošní tábor! Všechno tam bylo SUPER! Měli jsme volno, hráli jsme hry a večery na DISCO byly NEJ!!! • Když jsem udělal opravky a postoupil, měl jsem obrovskou radost. • Viděla jsem žraloka a mořské h…. Když jsem utíkala z moře před žralokem, šlápla jsem na mořského ježka! AU! • Že jsem spal až do dvou hodin odpoledne. Poznal jsi nové přátele? Kromě několika výjimek se všichni s někým seznámili. • V Německu jsem poznala pár bezvadných kamarádek. I když nám dělalo problém si porozumět, stejně jsme se domluvily. •Jo, poznal, ale bohužel to nemůžu jinak okomentovat, znáte to … • Jo, na Mácháči, ale mrzí mě, že jsem si na ně nevzala kontakt. • Ano, na táboře v Beskydech jsem poznala spoustu SUPER lidí, a dokonce jsem tam začala chodit s klukem, který za mnou jezdí z Boleslavi. • Já ne, ani jsem nechtěla, kamarádů mám až nad hlavu a ani je nestíhám. Co podle vás dělají o prázdninách učitelé? Kromě několika žáků, kteří napsali, že nevědí, ostatní předpokládali, že učitelé odpočívají, jezdí na dovolenou, k moři a prostě si užívají prázdniny. • Učej se, aby byli chytřejší než já. • Léčí se z traumatu, protože zkrotit nás je umění. Musí se vyrovnat a zotavit z duševní újmy. • Připravují se do školy a těší se na své žáky. • Chodí do školy, protože někteří žáci dělají opravky. • Učí se! Pokračování na str. 10
ŠKOLNÍ NOVINY / 4
STUDENTSKÉ LISTY Parlament OA: první schůzka a členové V úterý 21. září se konala letošní první schůzka parlamentu OA. Členové zvolili předsedou parlamentu Michala Bláhu z II. ročníku a jako místopředsedkyni Stanislavu Borysovou z III. ročníku. Poté se projednávaly akce, které se budou konat v tomto školním roce: vánoční zájezd do Norimberka, Příběhy bezpráví, filmový festival Jeden svět, Den otevřených dveří na OA, předvánoční sportovní den a IV. ročník bude určitě potřebovat pomoc s přípravou maturitního večírku. Další schůzka se bude konat 26. října. Nezapomeňte, parlament je tady pro vás, studenty, pro vaše názory, připomínky, dotazy a návrhy ke všemu, co se OA týká. Martina Jsem Petr David, je mi Ahoj lidi, jmenu15 let. Jsem z Harraju se Markéta chova. Rád sportuju a Chmelíková, závodně hraji fotbal a bydlím v Železnohejbal. Chodím do ném Brodě a 1. ročníku OA a chtěl chodím do pobych nejenom pro tuto sledního ročníku třídu, abychom uzaOA Tanvald. vřeli přátelské pouto Jinak ráda spormezi všemi studenty, tuju, miluju zvíale i utvořili prostředí, řata a strašně ve kterém se všem nerada se učím. bude líbit. Jmenuji se Veronika Vitáková a jsem z 2. ročníku, bydlím v Haraticích. Chodím už sedmým rokem na karate, baví mě číst knížky a ráda se koukám na filmy. Ahoj, jmenuji se Michal Bláha, je mi 18 let, bydlím v Tanvaldě a jsem studentem 2. ročníku. Mezi mé zájmy patří politika, hokej, ale rád se účastním společenských plesů a dalších kulturních akcí. Jmenuji se Jakub Šourek, chodím do třetího ročníku. Bydlím v Tanvaldě na sídlišti. Mezi mé zájmy patří hudba a kapela. Hraju na baskytaru a také dělám divadlo. Jmenuji se Stanislava Borysová, jsem studentkou třetího ročníku Obchodní akademie v Tanvaldě. Bydlím na Dolní Smržovce. Nevím co víc napsat. Snad jen to, že zrovna zakládáme studentskou společnost.
Jmenuji se Veronika Tykvartová, je mi 18 let, žiju v malé vesnici Hrubá Horka. Závodně se věnuji volejbalu a atletice.
Studentská společnost PropaGen na veletrhu
Ve dnech 7. a 8. října 2010 se studentská společnost PropaGen zúčastnila veletrhu vzdělávání AMOS v jabloneckém Eurocentru, kde představila naši školu žákům základních škol (na fotografii Filip Slavík a Veronika Adamsová). Náš stánek navštívilo opravdu mnoho žáků z různých měst. Naše nasazení bylo vysoké a zajisté se nám podařilo upoutat pozornost. Doufáme, že se to projeví na zájmu o studium na OA Tanvald. Rozdali jsme velké množství propagačních materiálů, které jsme sami vyrobili. Klára A. (Pozn. red.: více informací o studentské společnosti PropaGen přineseme v dalším čísle ŠN.)
Můj nástup na střední školu Píše se datum 26. 6. 2009 a já po dlouhých devíti letech ukončuji s relativně dobrými výsledky základní vzdělání. Měl jsem radost, jelikož po prázdninách jsem měl nastoupit na střední školu, Obchodní akademii v Tanvaldě. Musím říci, že jsem se na školu, nové spolužáky i učitele moc těšil, i když jsem byl hodně nervózní. Hlavou mi vířila spousta otázek: jací budou moji spolužáci? Přijmou mne mezi sebe? Budu s učiteli dobře vycházet ? Bude se mi na škole vůbec líbit? Ze všech učitelů jsem dobře znal pouze Ivanu Štěpánovou, takže jsem nevěděl, co můžu od kterého učitele čekat. Prázdniny velmi rychle utekly a už tu bylo 1. září. Byl jsem celý natěšený, ale také jsem se bál. Rodiče jeli do školy se mnou, aby mne podpořili. Při vstupu do školy mne vítala paní uklízečka a já s velkou nervozitou vcházím do třídy. Sedám si, jak to mám ve zvyku, do první lavice u okna. Byl jsem tak nervózní, že jsem ani nevnímal spolužáky. Po chvilce zazvonilo a do třídy vešly dvě ženy. V jedné z nich jsem okamžitě poznal paní ředitelku Prokešovou, v té druhé učitelku němčiny Martinu Staffenovou. Věděl
jsem, že to je naše třídní. Paní ředitelka měla krátký proslov, ve kterém nás všechny srdečně vítala a popřála hodně úspěchů. Poté začala třídní učitelka číst naše jména. Když přišla řada na mne, velice mne překvapilo (a zároveň potěšilo), že se žádný ze spolužáků nesmál mému poněkud směšnému příjmení. Poté jsem šel s paní třídní za paní učitelkou Josífkovou, která na mne udělala rovněž velice dobrý dojem. Zhruba hodinu jsem si s nimi povídal o učitelích a jednotlivých předmětech. Byl jsem spokojený. Zdálo se, že se mi ve škole bude dařit výborně. Brzy se však stalo to, čeho se všichni obávali. Moje depresivní stavy se vrátily. Měl jsem s nimi problém už na základní škole (strávil jsem kvůli nim dokonce dva týdny na psychiatrii). Všichni z toho byli dost zoufalí a nejvíce paní třídní. Nakonec se vše uklidnilo. Chtěl bych moc poděkovat všem svým spolužákům a učitelům, že to se mnou vydrželi. Jsem velmi rád, že mám první školní rok za sebou a pevně doufám, že ten následující bude o hodně lepší. Kuba Zádek
ŠKOLNÍ NOVINY / 5
STUDENTSKÉ LISTY Návštěva Burbachu, tentokrát i s křtinami
Společná fotka v parlamentu v Düsseldorfu. Tak jako každý rok odjel třetí ročník na výměnný pobyt do Burbachu. Cesta probíhala celkem v klidu až do doby, kdy nás stavěla německá policie. I když jsme čekali poměrně dlouho, Semira Gerkhana z dálniční policie Cobra 11 jsme se nedočkali. Při příjezdu do Burbachu už na nás čekali náhradní rodiče. První večer proběhl v příjemné atmosféře. Druhý den jsme jeli do města Düsseldorf, kde jsme navštívili Rheinturm, což je 240,5 metrů vysoká věž. Poté jsme navštívili parlament Severního Vestfálska, kde jsme měli besedu s Jens Kamieth. V parlamentu nás pohostili koláčem a kávou. Když jsme přijeli zpět do Burbachu, čekala nás společná večeře s rodinami. V muzeu, kde jsme se všichni sešli, byla pokřtěna kuchařka s názvem Společně vaříme, společně jíme. Tuto kuchařku vydala OA Tanvald jako důkaz přátelství mezi naší školou a Burbachem. Byla vydána v česko-německém provedení, tudíž z ní mohou vařit jak naši němečtí přátelé, tak i my. Ve středu jsme navštívili Realschule a muzeum v Burbachu, kde jsme obědvali. Dále jsme jeli do velkoskladu Lidl a na letiště Siegerland. Na letišti jsme měli možnost navštívit řídící věž a vidět tak celou runway z výšky. Dokonce jsme se autobusem po runway projeli. Vedle letiště měla sídlo firma pro výrobu větrných elektráren, kterou jsme také navštívili. Večer jsme s rodinami byli na večeři v čínské restauraci.
Foto: Týna Hoffericová Ve čtvrtek jsme jeli do Koblenzu, kde je soutok Rýna a Mosely. Z Deutsches Eck jsme se svezli lanovkou na pevnost Ehrenbreitstein. Poté jsme jeli do vinařského městečka Rüdesheim. Tam jsme nastoupili na loď, kterou jsme pluli do městečka St. Goar. V pátek ráno proběhlo poslední loučení s rodinami, někde upadla i slzička a pak už nás čekala pouze dlouhá cesta domů. Myslím si, že letošní druháci se mají na co těšit, neboť tak skvělý týden jen tak někde nezažijí. Týnka
Křtění kuchařky Společně vaříme, společně jíme. Foto: Týna Hoffericová
K česko-německé kuchařce Tato kuchařka nechce být žádnou převratnou událostí v kulinářském umění, neboť podstata tohoto počinu pramení v přátelských vztazích, které naše obchodní akademie – studenti a pedagogové – navázali během uplynulých deseti let. Jak však k tomuto kuchařskému projektu došlo. Společně s tajemníkem města Tanvald R. Seidlem jsme byli pozváni na přátelský večer a společnou večeři do rodiny Gläserů. Byli jsme doslova překvapeni kuchařským uměním paní Lieselotte. Slovo dalo slovo a po několika večerech a výborných večeřích jsme dali hlavy dohromady a naše přátelství dostalo podobu česko-německé knihy Společně vaříme, společně jíme. Závěrem bych chtěla poděkovat všem, kteří nám umožňují naše návštěvy v Burbachu, zvláště pak Dorothee Kleinové a Volkmarovi Kleinovi, rodině Wágnerových, kteří pečují o naše pedagogy jako o vlastní, starostovi Christophovi Ewersovi a jeho manželce a v neposlední řadě Dieterovi Gläserovi za osobní doprovod a organizaci během našich pobytů v Burbachu a okolí. Naše pobyty jsou na všech místech pozitivně hodnoceny od studentů, pedagogů, rodičů až po Česko-německý fond budoucnosti, a tato kuchařka regionálních jídel by měla odrážet naše přátelství. Láska totiž žaludkem prochází. Mgr. Jana Prokešová, ředitelka školy
SOUTĚŽ O NEJ DOMÁCÍHO MAZLÍČKA Holky a kluci, čtěte pozorně! S novým školním rokem tu je soutěž o NEJ domácího mazlíčka! Pod tím „nej“ si můžete představit vlastně cokoli – nejhezčí, největší, nejmenší, nejbláznivější, nejexotičtější a podobně. Výherní fotka by měla být něčím zvláštní, ojedinělá, například focená z nezvyklého úhlu nebo v netradičním prostředí… Zkrátka pro výhru je třeba, aby fotka měla něco navíc než ty ostatní. Pošli fotku svého mazlíčka na emailovou adresu
[email protected] společně se svým jménem a třídou, do které chodíš, a v dalším čísle tu může být právě tvůj pejsek, kočička nebo třeba prasátko. Fantazii se meze nekladou. Soutěž potrvá celý školní rok a o vítězích rozhodne v červnu redakční rada. Majitel toho nej zvířátka bude na konci roku oceněn a dostane sladkou odměnu. Každý může poslat max. jednu fotografii jednoho mazlíčka (pokud jich máte víc, smíte poslat fotku od každého). Ať vyhraje ten nej! Martina
ŠKOLNÍ NOVINY / 6
STUDENTSKÉ LISTY EKONOMIÍ KROK ZA KROKEM, ANEB TÝKÁ SE I NÁS? Ekonomie kdysi bývala naukou o „správě domova“ (oikonomia: oikos = dům, domácnost, nomos = zákon). Dnes je chápána jako společenská věda, která formuluje a analyzuje, jak společnost a její součásti (firmy, města, domácnosti) řeší rozpor mezi svými potřebami a omezenými zdroji na jejich uspokojení. V několika pokračováních bych vám chtěla dokázat, že se týká nás všech, že je dobré o ní něco vědět a řídit se v životě ekonomickými pravidly. Problémem současnosti jsou schodky rozpočtů, a to jak těch státních (viz Řecko, USA, ČR, aj.), tak i schodků domácností (exekuce majetků). Na jejich řešení by mnohdy stačilo používat „selský rozum“. - neutrácím víc, než mohu vydělat - uspokojuji své potřeby jen do výše svých příjmů… Avšak je tu „lidská pošetilost“, nátlak okolí, „touha očí“, demonstrace postavení, politická lobby... Nutno ovšem dodat, že „doba si to žádá“. Banky půjčky „živí“, mnohdy je cizí kapitál levnější než vlastní, zvyšuje to poptávku, která motivuje výrobu a hospodářský růst, zvyšuje se životní úroveň… Lidská společnost je poměrně složitý systém! O lidských potřebách a jejich rozumnosti až příště, dnes se zaměříme na zdroje. Pomineme financování příbuznými či ponižující žebrání a zaměříme se na vlastní aktivitu studentů OA, na brigády. Položila jsem studentům tři otázky: 1. Je v součastné době reálné sehnat brigádu? 2. Pracuješ celoročně nebo pouze o prázdninách? 3. Jaký užitek ti brigády přinášejí? A jak odpovědělo zhruba 40% pracujících studentů z OA?
ad 1) – samozřejmě musíte hledat a nevzdávat to při prvním neúspěchu (Pája, IV.) – přednost mívají děti zaměstnanců a nutný věk minimálně šestnáct let (L.L., IV.) – pracuji jako hosteska pro různé agentury, dostat se do nich je dnes téměř nemožné, nutností je automobil a příjemné vystupování, což není pro každého (Z.H., IV.) – je to těžké, ale když opravdu chci a nebojím se jakékoliv práce, tak seženu, hodně nabídek je na internetu (Radka Č., IV.) – přes rodiče a známé, na internetu, v různých inzerátech nebo chodíš po podnicích a ptáš se (Škeble II.) – musíte se zeptat na více místech a pak, když se vám ozvou z více brigád, se musíte rozhodnout, co pro vás bude lepší (Křížková, III.) ad 2) – zhruba polovina dotazovaných pracuje celoročně (překvapivě i studenti II. ročníku) a polovina pouze o prázdninách. ad 3) – odpovědi na třetí otázku mě potěšily. Samozřejmě drtivá většina pracuje, aby si vydělala peníze, ale většina k tomu dodává, že se zároveň učí jednat s lidmi a získává praxi a někteří i zajímavé zážitky: – dává mi to spoustu zkušeností do života a poznávám cenu peněz (D.P., III.) – jezdila jsem za jednou paní domů a pomáhala jí s účetnictvím, což mi velmi pomohlo ke studiu (Radka Č., IV.) – každá koruna se hodí (Monča, IV.) – ve III. ročníku jsem byla na praxi v realitní kanceláři a o prázdninách jsem tam byla na brigádě. Naučila jsem se nové věci, komunikovat s lidmi, byla to zábava (Sabi, IV.) – mám o prázdninách co dělat, nenudím se (L.L., IV.) Co dodat? Snad jen pracujte! Můžete tím jen získat! Ing. Štěpánová
HOROSKOP Beran: Někdo na tebe vysílá pohledy s prosbou o pomoc, musíš jen pořádně koukat. Býk: Z malých problémů postupně vznikne katastrofa, dej si na to pozor. Máš špatné období, jednou nahoře, pak zas dole. Blíženci: Přestaň vysílat samé mračivé pohledy. Představ si , že by se na tebe mračil každý, líbilo by se ti to, asi ne, viď??? Rak: Máš v hlavě spoustu nápadů? Nech si je pro sebe, protože se kolem tebe vyskytuje určitá osoba, která se tě snaží využít… Lev: Učení ti vůbec nic neříká. Dej se dohromady, ať nemusíš pak sedět celé dny doma, když kámoši budou venku. Panna: Chceš něco dokázat??? Makej, ať každý vidí, že to myslíš vážně.
Váhy: Uvědomuješ si, že už nejsou prázdniny? Asi ne, koukej se už vžít do reality!!! Štír: Máš energie na rozdávání, zapoj se do nějakého projektu, který se týká dobré věci, všichni tvoji snahu ocení. Střelec: Pozor na upřímnost, někdy je lepší neříct přesně, co si myslíš, můžeš hodně lidem zabránit, aby se trápili. Kozoroh: V poslední době ti vše vychází, raduj se, přišel tvůj nejlepší školní rok, budeš bodovat, jak v písemkách, tak úplně ve všem. Vodnář: Důvěřuješ hned každému, dej si na to pozor, nemuselo by to dopadnout dobře. Ryby: Slibuješ, každému, že mu s něčím pomůžeš? Neriskuj, že pak ti nebude nikdo věřit, a všechny sliby rychle splň. -D-
Mise: pomníčky Jizerských hor Byl poslední den maturit, krátce před osmou hodinou ranní, a v železniční zastávce na Smržovce stojí vagón s třináctičlennou skupinkou statečných studentů druhého ročníku. My, kteří jsme se nezalekli nepříznivého počasí, jsme obuli pohorky, vzali batohy se sváčou a vedeni profesorkami Pohlovou a Kouckou jsme se vydali na honbu za jizerskohorskými pomníčky. V Josefově Dole jsme se vydali žlutou stezkou k Lesní bráně. Snad za to mohla hustá mlha nebo jen fantazie toho, kdo název vymýšlel, Lesní branou jsme prošli nevědomky. Pokračovali jsme dál asfaltovou silničkou až na rozcestí u Mariánsko-horských bud, kde se křížila žlutá značená cesta se zelenou. Zde jsme byli poučeni, v jakých místech by se měl nacházet první z hledaných pomníčků – U Plechového pánaboha. Našli jsme ho bez obtíží, schovával se mezi stromy pár metrů od silničky. Stav byl tedy 1:0 pro nás. Od prvního pomníčku jsme zamířili k Protržené přehradě, kde jsme si ujasnili, proč je voda v Bílé Desné nahnědlá. Inu, kvůli rašeliništím, která se nacházejí o několik desítek výškových metrů nad námi. Od Protržené přehrady jsme se oklikou vrátili zpět na zelenou a odtud pokračovali dobrodružnou, mlhou zastřenou cestičkou, klikatící se lesem. Zvýšili jsme zde své skóre na 2:0, když jsme našli další z pomníčků, tentokrát s iniciálami F. S. K tomuto pomníčku mohu dodat snad jen to, že jednodušší je ho najít v terénu, nežli na internetu v seznamu pomníčků Jizerských hor. Snažila jsem se vypátrat, komu iniciály patřily, avšak marně. Nalezení Linkeho kříže, připomínající 10. březen 1911, kdy pod saněmi zemřel Heinrich Linke, netrvalo dlouho. Nacházel se v lese před kopcem Bučina, asi tři metry vpravo od cesty, kde začíná stoupání. Tak jsme završili plán a výsledkem 3:0 jsme dokázali, že se před námi žádný z pomníčků neschová. Mohli jsme se tedy vydat na cestu k tanvaldské domovině. V posledních úsecích už některým z nás dokonce utíkal les před nosem, nohy se pletly a oči se obracely v sloup, ale expedici jsme si užili a nepřízeň počasí nám náladu nedokázala zkazit. Klára Aljančičová, III. ročník
Redakční rada ŠN informuje:
l RR pracuje v tomto složení: šéfredaktorka Martina Votočková, redaktoři: Hanka Klaciková, Borek Mevald, David Kohout, Míša Moudrá, Katka Karbanová, Karolína Kozáková a Denisa Jeriová. lVe dnech 11. – 14. 10. proběhla celostátní zkouška na státní maturity. Zkušenosti, poznatky a prožitky "zkušebních králíků" přineseme v dalším čísle ŠN.
ŠKOLNÍ NOVINY / 7
Na výzvědách ve veterinární ambulanci Na cestě za různými povoláními jsme dnes navštívili veterinární ambulanci Tanvald a povídali jsme si s jejím spolumajitelem MVDr. Markem Bedrníkem (na fotografii se svým pacientem). Proč jste si vybral povolání veterináře? Bylo to složité, protože to bylo za dob minulého režimu, a povolání veterináře bylo takové svobodné, nebylo to za firemní bránou s píchačkou! Naopak bylo to trošku romantické, no a to byl vlastně ten první popud. Potom jsem nevěděl, jestli na to budu mít, jestli se dostanu nebo ne, ale všechno vyšlo dobře, vystudoval jsem a mohl jsem začít. Vyrůstal jste na vesnici nebo ve městě? Střídavě! Jsem původem z Chomutova, když mi bylo osm, přestěhovali jsme se sem a dlouho jsme tu bydleli na sídlišti. Taky na Šumburku a teď opět v Jablonci. Proč jste si otevřel kliniku zrovna v Tanvaldě? V Tanvaldě jsme začínali, otevřeli jsme tady první kliniku, ale protože klientů za námi dojíždělo poměrně hodně i z větší dálky, rozhodli jsme se otevřít ordinaci v Jablonci nad Nisou, a ta se strašně rychle rozrostla. Takže by se dalo říct, že hlavní pracoviště je Jablonec. Tady to zůstalo spíše kvůli místním lidem. Na jaký druh zvířat se specializujete? Střídáme se tady tři, všichni se specializujeme jenom na zvířata v zájmových chovech: psy, kočky, exotická zvířata, ptáky, potkany, křečky, morčata. Jaké je nejčastěji ošetřované zvíře? Stále je to pes a plemeno jorkšír, ale mění se to, všechno narůstá, hlavně kočky, morčata, králíci ale i hadi, ještěři, ptáci. Setkal jste se i s týranými zvířaty v našem městě? Ano, bohužel. :( Může být zvíře dárkem? Proč ne! Nicméně nemělo by to být jen
opravdu jako dárek, protože všichni víme, jak jsou po prázdninách a po Vánocích plné útulky, protože najednou lidi zjistí, že zvíře potřebuje krmit, že potřebuje venčit, že to vezme čas a peníze, tak tím pádem vlastně je zvířatko chudák. A když si to zvíře opravdu někdo nepřeje uplně z celého srdce a jde jen o chvilkový rozmar, měl by si takový dárek pořádně rozmyslet. K čemu všemu jste vybaveni? Tato ordinace je opravdu jen takový odštěpek jablonecké kliniky, takže tady je možnost udělat vyšetření krve a moči. V Jablonci jsme schopní udělat 95% vyšetření, takže je tam toho opravdu hodně, dá se říct, že je to vybavené kompletně. Protože ale fungujeme dohromady, můžeme prakticky udělat skoro všechna vyšetření. Jaké zákroky provádíte? V Tanvaldě jen ty menší, takže spíš preventivní, zubní kámen, kastrace, menší nádorky, plastiky. V Jablonci hodně věcí, dá se říct všechno. Pamatujete si rozhovor s prvním klientem? Jednalo se o paní s osmiletou fenkou zlatého retrívra, léčí se zde již čtyři roky, jsou velice spokojeny s péčí a přístupem této kliniky. V dalším článku budeme povídat o psech a tímto chceme vyhlásit i soutěž o nejlepší fotky vašeho pejska, ti nejatraktivnější budou v novinách. Kateřina Karbanová, VIII. A
Z DENÍKU ŠKOLNÍHO SKŘÍTKA KULIFERDY Ahoj děti! Konečně je tady nový školní rok a já jsem opět mezi vámi. Ani si neumíte představit, jak se mi po vás stýskalo a jak jsem se na vás těšil. Začátek prázdnin jsem strávil ve své rodné vesničce mezi skřítky. Ve dne jsem s nimi pracoval a večer jsem skřítkům vyprávěl o všem, co jsem s vámi prožil za celý rok ve škole. Protože bylo v červenci veliké horko, snažili jsme se alespoň trochu zalévat lesní rostlinky a pomocí podzemních praménků přivést alespoň trochu vláhy ke kořenům stromů. To se nám docela dařilo, ale když pak přišly povodně a vody bylo zase příliš, tady jsme pomoci neuměli, tomu jsme nemohli zabránit, na to naše síly nestačily. Ale sledovali jsme, kolik se našlo lidí, kteří přišli na pomoc a odstraňovali následky povodní. Dokonce někteří žáci a učitelé Masarykovy školy se zapojili, a proto všem jménem skřítků děkuji. Ale vraťme se ke škole. Ta už jede na plné obrátky. Už nevídám žáky loňské deváté třídy, ti navštěvují jiné školy a já jim moc přeji, aby se jim tam líbilo. Zároveň bych rád přivítal všech třiatřicet prvňáčků, kteří 1. září poprvé přišli na Masarykovu školu. Přál bych jim, aby celých devět let, kdy budou základní školu navštěvovat, neměli žádné problémy a ve škole se jim líbilo. Na závěr bych chtěl pochválit naše čtyři světlušky, kterým se podařilo vybrat na pomoc nevidomým 10 507 Kč. Dívky se svěřily, že někteří lidé přispěli ochotně, ale byli i tací, kteří prošli bez povšimnutí a na prosbu vůbec nereagovali. To já, kdybych měl peníze, dal bych co nejvíc. Ale jediné, co mám, je malá čepička a odřený kabátek. Těším se na vaši práci a na vaše úspěchy. Napište mi Váš Kuliferda -daje-
Tvrdé holky na skokanských můstcích Sportovní disciplína skok na lyžích byla celé roky výsadou mužů. V posledních letech se to ovšem změnilo, na lyžích skáčou i ženy, a dokonce se již zúčastňují mistrovství světa. Skokanští činovníci velmi usilují o to, aby ženský skok na lyžích byl zařazen už na příští olympiádu v roce 2014. I my máme v naší škole v 6. třídě dívku Zdenu Pešatovou, která se tomuto sportu věnuje. Protože se jedná o velmi zvláštní sportovní zálibu pro dívky, kde kromě umění je třeba i notná dávka odvahy, udělali jsme s ní i krátký rozhovor. Zdeno, proč ses rozhodla právě pro tento sport? Přivedl mě k němu jeden učitel ve škole a taky spolužáci. Zalíbilo se mi to. Jak dlouho už trénuješ? Skákání se věnuji asi čtyři roky, trénujeme
dvakrát týdně a o víkendech jezdíme na závody. Kolik dívek asi tento sport provozuje? V celé republice asi dvacet pět, soustředění jsou společná s chlapci. Jak probíhá takový závod? Nejprve se závodníkům rozdají čísla a skáče se od nejmenšího po největší můstek. Na závěr je vyhlášení vítězů. Na jakém můstku skáčeš a jakého nejlepšího výkonu jsi zatím dosáhla? Skáču už i na největším můstku K90 a skočila jsem 58 metrů. A tvůj cíl? Mým cílem je se zlepšovat, zúčastnit se mistrovství světa a dosáhnout tam dobrého výsledku. Děkuji ti za rozhovor, budeme tvoje další snažení a úspěchy rádi dále sledovat. L.M.
ŠKOLNÍ NOVINY / 8
Redakce školních novin byla za odměnu na zájezdu v Kutné Hoře Za obsazení prvního místa v soutěži EDU EXCELLENCE redakce školních novin obdržela krásnou odměnu. Jednalo se o poznávací zájezd se společností STUDENT AGENCY v hodnotě 10 000 Kč. Jako nejzajímavější nápad, jak si pořádně užít naši cenu, byl společný výlet do města nabitého historií, Kutné Hory. Dne 16. června jsme se všichni sešli na tanvaldském parkovišti před kinem. Většina mladých redaktorů byla již po ránu plna energie a touhy poznat další kousek rodné vlasti. Naši cestu do hlubin historie doprovázely tři kantorky, učitelky Oldřiška Dolenská, Zdena Juklová a Eva Ježková. Poté, co jsme společně dorazili na určené místo, jako první památka se nám na obzoru ukázala katedrála svaté Barbory. Na pohled mě zaujala brilantně zdobená zahrada. Po překročení prahu chrámu mi také vyrazilo dech obrovské množství kamenných prvků a nádherných maleb známých malířů. Po prohlídce unikátní stavby nás kantorky zavedly do Vlašského dvora. Tam nás průvodce obohatil o vědomosti o českém králi a římském císaři Karlu IV. a k tomu nám nejvyšší mincmistr Horstofar z Malešic ukázal, jak se na konci 15. století razily mince. Nakonec se naše skupina podívala do mincovní kanceláře, patřící Matyáši Rejskovi. Pak jsme se vydali na cestu k Sedleckému klášteru. Po dlouhé cestě autobusem nás
v klášteře přivítal mnich, jenž vyprávěl historii této stavby. Výstava obrazů Leopolda Willmanna, Jana Kryštofa Lišky a jejich kolegy Petra Brandla byla podle mě úchvatná. Procházka po tak ohromné budově, jako je tento klášter, nás brzy unavila, ale mnich nám prohlídku zpříjemnil krásným zpěvem. Na závěr exkurze nám průvodce připravil malé překvapení, animovanou prezentaci, která nás provedla bohatými dějinami Sedleckého kláštera a celé Kutné Hory. Třešničkou na dortu byla návštěva velmi zvláštního místa. Viděli jste snad bizarnější
výzdobu, než je lustr složený z lidských kostí? Ano, jako poslední exkurzi jsme zvolili tajemné místo, Kostnici. Jelikož velká část účastníků byla z nabitého dne unavena, tak jsme zde bohužel moc času nestrávili. Mě osobně a určitě i jiné účastníky naší cesty expozice velice zaujala. Cestu domů jsme si zpříjemnili vyprávěním různých zážitků z „výletního“ dne. Podle mě byl zájezd pro všechny velmi užitečný a zajímavý a myslím, že se každému z nás moc líbil. Hanka Klaciková, IX.A
Zingst 2010 – každoroční zájezd za dobrodružstvím
Letos již pošesté navštívili studenti Masarykovy školy a Obchodní akademie německé lázeňské město Zingst. Dne 27. června, tři dny před očekávanými dvouměsíčními prázdninami, jsme se všichni odpoledne sešli na vlakovém nádraží. Po chvilce čekání na vlak mířící do Liberce nám naložili kola do nákladního vozu, jenž jel přímo do našeho cíle – Drážďan. Všichni se rozloučili s rodiči a vydali se za hranice. Cestu jsme si krátili povídáním historek z minulého školního roku a hraním her. Do drážďanského Inslu (dům, kde jsme byli ubytováni) skupinka výletníků přijela unavena z dlouhého a náročného dne. Druhý den se učitelé rozhodli, že společně navšívíme městský aquapark. Jelikož jsme se probudili do opravdu krásného a teplého dne, tak velká část naší skupiny trávila volný čas venku na vodní skluzavce. Po odpočinku jsme odpoledne vyrazili na výpravu za historií města Drážďan a známého německého spisovatele Ericha Kästnera. Navštívili jsme čtvrť Erich Kästner Pasage a významné muzeum tohoto spisovatele. Den jsme zakončili podívanou na film Emil a detektivové. Třetí den jsme zamířili do Zingstu. Poté, co jsme přijeli na určené místo, vyrazila naše skupinka a skupina hraničních sousedů – Němců – k nedaleké pláži podívat se na krásný západ slunce. Severní vítr, který se přihnal k molu, udělal na hladině moře
jemné vlnky a teplé paprsky zapadajícího slunce nás lechtaly na tvářích. Od pláže jsme po těžkém dni přišli unavení a vyčerpaní. Následující den jsme si užili pádlování kolem malého ostrůvku. Další den jsme byli na stejném místě plachtit. Obě aktivity se všem moc líbily a zažili jsme při nich spoustu legrace. Jako další výlet jsme společně zvolili vyjížďku na kole do města Barth. Ráno po snídani jsme jeli do přístavu a tam jsme počkali na loď, mířící do tohoto krásného města. Podívali jsme se do starobylého kostela, prohlédli si město a pak jsme navštívili velký obchodní dům Stolz. Jelikož každý den byl krásný a slunečný, většinu času jsme skotačili a hráli volejbal na pláži. Jeden den jsme se jeli podívat na překrásnou pláž v Prerowě nedaleko Zingstu. Šli jsme se kouknout na vrchol majáku, který se tyčil nedaleko moře. Den strávený v Prerowě se podle mě opravdu vydařil. Poslední vyjížďka mimo bungalovy se konala dva dny před odjezdem zpět do Drážďan. Jeli jsme autobusem na ostrov Rujana, kde se konalo světoznámé představení Störtebecker Festspiele 2010 s Klausem Störtebeckrem v hlavních rolích. Předtím jsme se ale vydali na malou projížďku lodí. Jednu hodinu jsme pluli po chladném moři a dívali se z okénka na krásnou krajinu. Pak nám učitelé dali čas na porozhlédnutí po městě. Poté jsme jeli do města, kde se
představení konalo. Bylo vskutku fantastické. Myslím, že ze všeho nejvíce se líbil ohňostroj na závěr. Do bungalovů jsme přijeli vyčerpaní a do postelí jsme padli jako na bitevním poli. Další den se šla naše skupinka a malá skupinka Němců podívat do místního experimentária a pak na slavnostní oběd do čtyřhvězdičkové restaurace. Den jsme zakončili balením kufrů a přípravou na odjezd, nejprve do Drážďan a pak domů. Tyto dva týdny byly vážně úžasné a na příští letní zájezd se už velmi těším. Zde je i názor mého bratra Michala: „Zájezd byl velice pěkný, mít tu možnost, jel bych se tam podívat znova, protože jsem si tam hodně odpočinul. Moc se mi tam líbilo“. Hanka Klaciková
FENOMÉN POČÍTAČ Společnost Microsoft začátkem září zahájila prodej české verze Office 2010 i pro domácnosti a studenty. Můžete si kancelářský balík koupit buď jako DVD v klasické krabici nebo nově jen speciální kartu s licenčním číslem a program si pak stáhnout z webu společnosti Microsoft. Nejlevnější verze, která se jmenuje „Pro Studenty a domácnosti“ a obsahuje to základní, tedy Word, Excel, PowerPoint a OneNote, stojí 2490 korun včetně DPH. Kartová verze je levnější a dá se pořídit pro studenta za cca 2290 Kč s DPH. V.D.
ŠKOLNÍ NOVINY / 9
ÈTENÁØSKÝ KOUTEK Brouzdám po internetu a koukám na knihy a najednou si najedu na složku pro malé děti. A zaujme mě pestrobarevná kniha s názvem Školička pro neposedné děti a jejich rodiče od spisovatelky Ivany Kocmanové. Na popisu stojí: Velká, barevná a zábavná knížka pro všechny děti, které se chtějí naučit nebo si jen procvičit abecedu a počítání od 1 do 100. V první části najdou děti všech 33 písmen abecedy. Každé začíná krátkým příběhem opičky Ofinky Opičkové, ve kterém se vyskytnou různá slova na dané písmeno. Následuje úkol ve formě dokreslení, spojení, vyhledání... a nakonec si děti můžou nacvičit nebo procvičit psaní tohoto písmena. Uprostřed knihy je velké Ofinčino písmenkové pexeso, které si děti mohou vystřihnout, a tak si dále procvičovat abecedu. Následují barevná písmenka, také k rozstřihání a složení zadaných slov. Ve druhé části knihy se děti naučí počítat od 1 do 10, nacvičí si psaní základních číslic a procvičovat počítání až do 100. Při práci s knihou se pobaví nejen děti, ale i jejich rodiče. Rozhodla jsem se, že tuhle knihu musím mít až Mireček bude trošku větší a pustím se s ním do hraní. A vám, milí rodiče, ji doporučuji. Denča, II. ročník
*HITPARÁDA* Ahojec, abych vám trochu zpříjemnila začátek školy, posílám vám deset nejhranejších songů letošního léta. 1. David Guetta & Chris Willis ft. Fergie & LMFAO – Gettin‘ Over You 2. B.O.B ft. Hayley Williams – Airplanes 3. Pitbull ft. Enrique Inglesias – I Like It 4. Justin Bieber ft. Usher – Somebody To Love 5. Eminem ft. Rihanna – Love the Way You Lie 6. Selena Gomez & The Scene – Round & Round 7. Katy Perry ft. Snoop Dog – California Girls 8. NickelBack – This Afternoon 9. 3OH!3 ft. Ke$ha – My first Kiss 10. Yolanda Be Cool & Dcup – We No Speak Americano UPOZORNĚNÍ! Příště už zde na této stránce neuvidíte Hitparádu, ale novou rubriku Top Stars, kde se seznámíte s nejrůznějšími českými i zahraničími herci, zpěváky a jinými známými osobnostmi. Školní noviny. Vydává Masarykova škola v Tanvaldě. Šéfredaktorka Martina Votočková. Sazba Jana Daníčková, tisk SATO TANVALD. Náklad 500 kusů.
Prázdninová anketa
Pokračování ze str. 4 • Baví se a radují, že nás nevidí. • Tak ti mladší asi chodí pařit a ti starší relaxují a stávají se více senilní. • Nabírají nové síly na trápení žáků. Těšili jste se do školy, pokud ano, na co? Asi čtvrtina žáků se do školy netěšila. Ostatní ano, i když někteří zdůrazňovali, že hlavně na kamarády, ale byli i tací, kteří se těšili na učitele. • Na kamarády, na zábavu, na blbiny a na otravování kantorů. • Ale celkem jo, věčné prázdniny by mě nebavily. • Ano, na nové učitele. • Nejvíc na nové žáky, novou třídu a nové učitele. • Na kámoše a hlavně na další konec školního roku. • Netěšil, protože mě to ve škole nebaví. • Do školy jsem se těšil jen trochu a to kvůli jednomu člověku, který se mi líbí. • Na tělocvik, na kámoše, který jsem dva měsíce neviděl, a taky na výtvarnou výchovu. • Na kamarády, na učitele a taky na nové předměty. • Ano, na přátele a spolužáky – ne, protože tento poslední rok se budu muset učit více než obvykle. Chtěli byste ve škole raději slovní hodnocení, nebo známky? Proč? Pro slovní hodnocení se vyjádřilo 37,7% žáků, 11% je to jedno a ostatní by chtěli známky. • Já mám radši známky, jsem na ně zvyklej. • Slovní nechci poslouchat, ale známky by rodiče nemuseli vidět. • Slovní, nevím proč, ale byla by to sranda. • Slovní mi přijdou divné a nebavilo by mě to číst. • Raději slovní, člověk by se v tom líp vyznal. • Slovní, nemusela bych nosit žákovskou. • Ano, já ty pětky a čtyřky nerad vidím. • Je mi to úplně jedno, známky mi to nezlepší. • Známky jsou lepší – prostě jednoduše a stručně. • Známky, abych přesně věděla, na čem jsem.
Víte, že v našem kraji došlo na několika místech k záplavám. Umíte se vžít do situace, že by vám voda všechno odnesla? Všichni situaci o prázdninách sledovali, ale většina si neumí představit, že by se tyto problémy měly týkat právě jich. • Já bych se do toho nevžil, mně stačilo to, co jsem slyšel a viděl v televizi. • Ne, bydlím na kopci. • Přispěli jsme oblečením do dětského domova v Raspenavě. Do té situace bych se nemohla vžít. • Ano, dokážu, hlavně proto, že jsem pomáhal na povodních. Je to hrozné přijít během okamžiku o všechno. • Určitě, když jsem viděla v televizi tu spoušť, bylo mi těch lidí, co přišli o domov, hrozně líto. Neumím si představit, kdyby mi mocný živel, jako je voda, vzal místo, kde žiju. Kdyby se valila voda a vy byste měli jen 10 minut na sbalení věcí, co byste si z domu odnesli? Nevím, zda by se představy žáků splnily, kdyby ve zmatku, který by s živelnou pohromou nastal, měli opustit dům a brát si potřebné věci. Psali o elektronice, mobilu, oblečení, domácích zvířatech ... • Nejprve bych dostal ven rodinu, pak bych si vzal nůž, nějaké jídlo a pití, abych přežil. • Jídlo, oblečení, postel. • Hlavně věci pro život, ale jinak bych si nic nebrala a rychle utekla. • Mého psa a morčata. • Určitě malého brášku, peněženku, mobil, asi jídlo a pití. • Peníze, zdravotní kartičku, věci, telefon, plakáty Justina Biebra. • Počítač, mámu, telefon a televizi. • Nejdřív bych upozornila rodinu. Telefon, fotoaparát, jídlo, oblečení a zdrhala bych někam do kopce. • Určitě elektroniku, televizi, DVD a oblečení a všechny věci, co pro mě mají nějakou cenu a význam. • Kuličkovku, kuklu, maskáče, černou mikinu, baterku. Zpracováno v hodinách tvůrčího psaní
SOUTĚŽ*SOUTĚŽ*SOUTĚŽ Soutěž je opět tady! V tomto školním roce vyhlašujeme i soutěž tříd, záleží na procentu účasti. Můžete získat den výletu navíc, přičítat se budou i body za sběr papíru. Odpovědi odevzdávejte paní učitelce Josífkové. 1. Přelož ze šumburského nářečí slovo KRANDAT. 2. Kde v okolí Tanvald najdeme Ješkrabec? 3. Kdo byl svatý Václav, kdy a kde žil, proč byl prohlášen za svatého? 4. Co bylo podepsáno v noci z 29. na 30. 9. 1938, kdo to podepsal, jaké důsledky to mělo
pro Tanvaldsko? 5. Napiš tři pranostiky o podzimu. 6. Kdy byla vyhlášena Československá republika? Kdo se stal jejím prvním prezidentem? 7. Uveď jméno spisovatelky, která žije ve Velkých Hamrech, pracuje jako zvěrolékařka.Napiš název jednoho jejího díla. 8. Který slavný americký herec natáčí v současné době film o Praze? 9. Kterému státu patří ostrov Cres? 10. Kde se odehrává děj dramatu Romeo a Julie (uveď zemi, město i autora).
