Územní studie ŠUMAVA

Územní studie ŠUMAVA Textová část /Odůvodnění červen 2010

České vysoké učení technické v Praze veřejná vysoká škola, Fakulta architektury

Územní studie ŠUMAVA | Odůvodnění |2010

Územní studie ŠUMAVA | Odůvodnění | 2010

Obsah A Odůvodnění 1 Soulad návrhu řešení studie s územně plánovacími podklady a dokumenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Soulad s politikou územního rozvoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Soulad s cíli a úkoly územního plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4 4 8

2 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Shrnutí vyhodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Vyhodnocení scénářů rozvoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11 11 12

3 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Popis metody hodnocení scénářů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Popis použitých indikátorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Míra plánovaného růstu zastavěného území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Rozsah záborů půdního fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.3 Projekty s vlivem na ekologickou stabilitu a ekonomický rozvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.4 Rozsah území se zpřísněným režimem ochrany přírody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.5 Bilanční rovnováha mezi populační a pracovištní velikostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.6 Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti mateřských a základních škol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.7 Míra růstu kapacit rekreačních zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Komentář k dosaženým výsledkům hodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

22 22 22 22 24 24 24 26 28 28 29

4 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních) vztahů, včetně vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31

5 Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

32

6 Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu (pro nově navrhované plochy a koridory nadmístního významu) . . . . .

33

7 Vyhodnocení splnění požadavků a podmínek pro zpracování Územní studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

35

Obsah odůvodnění byl pro územní studii přiměřeně upraven dle osnovy pro ZÚR uvedené v příloze č. 4 vyhlášky 500/2006 Sb., oddíl II. Vysvětlivky zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam grafů, kartogramů, obrázků a tabulek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

38 40

B Přílohy Tab. 1: Základní údaje o obcích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tab. 2: Zábory půdního fondu a související míra plánovaného růstu zastav. území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tab. 3: Projekty s vlivem na ekologickou stabilitu a ekonomický rozvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tab. 4: Plošný rozsah zvláště chráněných území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tab. 5: Bilanční rovnováha mezi populační a pracovištní velikostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tab. 6: Přehled školských zařízení a jejich významnost pro hodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tab. 7: Dostupnost školských zařízení stanovená pomocí přepočítaných hodnot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tab. 8: Předpokládaný rozvoj ubytovacích kapacit dle podmínek využití území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tab. 9: Odhadovaný nárůst kapacit rekreačních zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tab. 10: Demografické charakteristiky obcí na území NP Šumava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

42 43 44 44 45 46 47 48 48 49

3


1 Soulad návrhu řešení studie s územně plánovacími podklady a dokumenty, s politikou územního rozvoje, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, s požadavky zvláštních právních předpisů, se stanovisky oslovených dotčených orgánů (MŽP, MO, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví, obecní úřady obcí JM s rozšířenou působností, Správa NP a CHKO, apod.) 1.1 Soulad s politikou územního rozvoje 14 - Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů (viz také UAEU, část III.6 čl. 25, 27; viz také čl. 19 PÚR ČR 2006) Ze závěru analytické části vyplynulo, že civilizační a kulturní hodnoty území je třeba nástroji územního plánování nejen chránit, ale ochranu koncepčně řídit a vložit do nástrojů územního plánování. Proto součástí návrhu je: Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území nadmístního významu (kapitola 6 Návrhu), Architektonická rukověť, Urbanistická rukověť, kde je navržen způsob ochrany především kulturních hodnot. Ochrana civilizačních hodnot vyplývá z koncepce návrhu scénářů a návrhu využití území v nich. Za civilizační hodnotu návrh považuje a rozvíjí ve scénáři Harmonie , Akce a Kompromis možný rozvoj sídel a území pro hospodářský růst vč. cestovního ruchu. 15 - Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž

4

k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně (viz také Lipská charta, bod II.; viz také čl. 29 PÚR ČR 2006) Prostorově sociální segregace v řešeném území je patrná v širších územních vztazích, kde ochrana přírody vytvořila bariery ( vč. sociálních) na hranicích NP a státní hranice zejména s Rakouskem. Využití území za státní hranicí, nebránící obyvatelům a podnikatelským subjektům v rozvoji, vytváří hospodářskou a sociální barieru vzhledem k omezením, která NP a CHKO ze své podstaty má. Barieru lze zmírnit zkvalitněním dostupnosti území z vnitrozemí, zejména po silnicích I/4, I/39, II/141, II/163 a E55 dálnice D3/R3, jejichž koridory jsou stabilizované, vyžadují však v mnoha případech zkvalitnění jízdních parametrů. 16 - Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli (viz také čl. 20 PÚR ČR 2006) a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Závěr analytické části studie –„Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“ potvrdil, že hlavním nadmístním problémem specifické oblasti Šumava v PÚR ČR je jednostranné hledisko uplatňování ochrany přírody na úkor hospodářského rozvoje a požadavků na zvyšování kvality života obyvatel. Návrh ve scénáři Harmonie a Kompromis upřednostňuje vyvážené řešení. 17 - Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích (viz také čl. 21 PÚR ČR 2006) Podmínky k odstraňování náhlých hospodářských změn zohledňuje zejména scénář Akce podporou rozvoje cestovního ruchu dle potřeb veřejnosti, scénář reflektuje zájmy investorů do výstavby zařízení cestovního ruchu. Zájmy nejsou koordinované a ve svém důsledku mohou mít i negativní vliv doprovázený poklesem návštěvnosti. 18 - Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost (viz také UAEU, část III.2 čl. 16, 17; viz také čl. 18/ PÚR ČR 2006) Polycentrický rozvoj území zdůrazňuje zejména scénář Harmonie


s podporou center osídlení a s rozvojem služeb v nich a to rovnoměrně na celém řešeném území. 19 - Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace (viz také čl. 22 PÚR ČR 2006). Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch bude předmětem ÚPD obcí dle zadávacích podmínek, které budou respektovat podmínky využití dle vybraného scénáře kraje. Z hlediska širších vztahů nepředstavují významný problém. 20 - Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů (viz také Evropská úmluva o krajině). Podmínky pro ochranu přírody a krajiny, ale i posílení ochrany, akcentuje scénář Příroda a doporučení Urbanistické rukověti. Řešené území ale neposkytuje možnost kompenzačních opatření jinak, než podporou rozvoje pracovištního centra Vimperk a pracovištních center mimo řešené území Prachatice a Č. Krumlov. 21 - Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování sou-

vislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny (viz také Lipská charta, část II.; viz také čl. 23 PÚR ČR 2006) Tato priorita se netýká specifické oblasti Šumavy. 22 - Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo) (viz také čl. 24 PÚR ČR 2006) Vhodné předpoklady pro různé formy cestovního ruchu vytváří všechny scénáře. Rozdíl představují podmínky financování, kde ve scénáři Akce lze očekávat spoluúčast investorů; ve scénáři Příroda pak zejména účast státu. Při rozhodování kraje o vhodném scénáři je významné posouzení možného rozvoje z hlediska zajištění investic a posouzení potenciálního vlivu velkoplošné ochrany přírody a krajiny (NP a CHKO Šumava) na hospodářský rozvoj (vč. cestovního ruchu) a soudržnost společenství obyvatel území především z těchto pohledů: a) Možný kladný vliv na hospodářský a sociální pilíř : Nižší náklady na úpravu pitné vody ve srovnání se zdroji v urbanizovaném území Vhodné podmínky k ekologickému zemědělství Potenciální možnost využití biomasy pro energetické využití, zejména na lokální úrovni Cestovní ruch – potenciál k využití jedinečnosti území (např. atraktivita přírodního prostředí , liduprázdnost, vzdálenost větších zdrojů znečištění ovzduší, eliminace zdrojů znečištění; možnost nabídnout specifické a jedinečné formy cestovního ruchu…) Relativně blízká pracovištní centra mimo velkoplošně chráněná území b) Specifikace újmy hospodářského rozvoje: výrazným omezením těžby nerostných surovin omezením konvenčního zemědělství – porovnání s běžnou produkcí bez velkoplošné ochrany přírody omezením lesního hospodářství - porovnání s běžnou produkcí dřeva bez velkoplošné ochrany přírody negativní důsledky zejména na místní zpracovatelský průmysl vzniklé omezením produkce zemědělských surovin a dřeva cestovní ruch – omezení ubytovacích kapacit a sportovněrekreačních aktivit nižší příjmy z provozu a služeb cestovního ruchu (služby budou realizovány za hranicemi území s velkoplošnou ochranou.

5


Ve vlastním území přitom bude nutné zajistit negativní dopady návštěvníků - úklid odpadů, větší opotřebení veřejných zařízení apod.) výroba – kapacity a dopravní dostupnost území pro její rozvoj omezené možnosti dopravního napojení jednotlivých sídel na pracovištní centra samospráva – řešení střetů na hranicích zastavěného území a 1. a 2. zóny velkoplošných chráněných území přírody; omezené možnosti pro doplnění a rozvoj základní vybavenosti obcí limity pro přirozený vývoj sídel (např. pro rozvoj obytných a výrobních ploch) omezení rozvoje dopravních struktur, jejich údržba, vliv na dostupnost a rozvoj výroby realizovaná zainvestovanost území vyvolává potřebu jejího ekonomického zhodnocení a tím vyvolává následný tlak na urbanistický rozvoj 23 - Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. (Viz také čl. 25 PÚR ČR 2006). Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. Ve všech scénářích se navrhuje zvýšit dostupnost území po silnici. Zkvalitnění parametrů silnic a ostatní technické infrastruktury je podmíněno ohledem na výjimečnost krajiny. 24 - Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os (viz také Lipská charta, bod II.2; viz také čl. 26 PÚR ČR 2006). Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Ve všech scénářích se navrhuje zvýšit dostupnost území po silnici a železnici (žel. zejména ve scénáři Příroda). Zkvalitnění parametrů veřejné dopravy je závislé na rozvoji cestovního ruchu. V celorepublikovém měřítku jsou navržené investice do infrastruktury nadstandardní a měly by být proto vázány na rozvoji zařízení cestovního ruchu.

6

25 - Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod (viz také UAEU, část III. 5 čl. 23, 24; viz také čl. 27 PÚR ČR 2006). V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Prioritu lze uplatňovat v ÚPD obcí. V rámci analytické části byly vytipovány střety nivních půd určených pro přirozenou retenci se zastavěným a zastavitelným územím. Podobné střety (rozhodující pro formulaci zadání ÚP obcí) ale v ÚAP ORP nebyly zjistěny. 26 - Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod (viz také čl. 27 PÚR ČR 2006) Vymezení záplavových území souvisí s prioritou č. 25. Pod hrází Vodní nádrže Lipno je vymezeno záplavové území pro zvl. povodeň. 27 - Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami (viz také UAEU, část III. 1 čl. 14, 15) Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje (viz také UAEU, část III. 3 čl. 18, 19) Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech (viz také UAEU, část III. 4 čl. 20, 22) Rovnoměrné umísťování veřejné infrastruktury je navrženo zejména ve scénáři Harmonie, který podporuje rozvoj zařízení služeb s ohledem na potřeby obyvatel celého území. V ostatních scénářích se infrastruktura soustřeďuje do rozvojových os.


28 - Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. (Viz také Lipská charta, bod I. 1) Koncepce návrhu je navržena s cílem „zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu“ – viz kpt. 1 návrhu. Rozvoj městských struktur v území je ve všech scénářích podpořen definováním podmínek pro využití území. Vyšším centrem osídlení je Vimperk, významnými středními centry jsou Vyšší Brod, Stachy a v některých scénářích Volary, H. Planá a Lipno n/V. 29 - Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest (viz také Lipská charta, bod I.; viz také čl. 26 PÚR ČR 2006)

Studie podporuje projekt Šumavských elektrických drah, který je obsažen ve všech scénářích a který výrazně zvýší dostupnost vybavenosti obyvatel a návštěvníků. 30 - Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti (viz také Lipská charta, bod I. 2). Uplatnění priority je uvedeno v podmínkách pro využití území (kapitola 2.3 Návrhu). 31 - Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi (viz také Lipská charta, bod I. 2). Uplatnění priority je uvedeno v podmínkách pro využití území (kapitola 2.3 Návrhu). 32 - Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby (viz také Lipská charta, bod I.; viz také čl. 29 PÚR ČR 2006) Uplatnění priority je možné v územních plánech obcí.

Tab. 1: Tabelární přehled a shrnutí uplatnění priorit priorita PUR ČR scénář A scénář K scénář H scénář P 14 Ochrana civilizačních hodnot + + + 15 Předcházení prostorově sociální segregaci na hranici NP a státní hranici + 15 Předcházení prostorově sociální segregaci na hranici s vnitrozemím + + + 16 Komplexní řešení v souladu s charakterem oblasti + + 17 Odstraňování důsledků náhlých hosp. změn + 18 Polycentrický rozvoj sídelní struktury + 20 Umístění nekonfliktního rozvoje mimo ochranu složek přírodního pilíře + 22 Rozvoj a využití předpokladů cestovního ruchu + + + + 23 Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny + 24 Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy + a požadavky ochrany veřejného zdraví 27 Podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj + a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury 28 Zajištění kvality života obyvatel, zohlednění nároků dalšího vývoje území, řešení + + + + ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech 29 Návrh umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, + + + + veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí 30 Podmínky dodávky infrastruktur vodníhohospodářství + + + + 31 Územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie + + + + z obnovitelných zdrojů

7


Řešené území doporučujeme z hlediska republikových priorit členit na “rozvojovou oblast” (viz kap. 2.4 Návrhu), jejímž těžištěm je Lipensko (vč. obce H. Planá) s levým břehem jezera a na oblast s “prioritou ochrany přírody”, která má předpoklady k polycentrickému rozvoji sídelní struktury. Návrh mj. podporuje nedoceněný význam pracovištích center, tj. měst Vimperk, Prachatice a Český Krumlov, a posiluje jejich vazby do specifické oblasti Šumavy. Návrhy na zkvalitnění technické infrastruktury (převzaté z nadřazené ÚPD a ÚPP) jsou v celorepublikovém měřítku nadstandardní s ohledem na prognózy počtu obyvatel v řešeném území. Rozvoj je tedy s ohledem na řídké osídlení úzce vázán na rozvoj zařízení cestovního ruchu zejména nadmístního významu, který podmiňuje i rozvoj tech. infrastruktury. Účelného využívání veřejné infrastruktury je možné docílit pouze tehdy, bude-li rozmísťována v souladu s navrženou sídelní strukturou.

1.2 Soulad s cíli a úkoly územního plánování Cíle a úkoly územního plánování jsou stanoveny v § 18 a § 19 stavebního zákona. V konceptu UP jsou plněny takto:

Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Plnění: Tento základní princip dlouhodobé udržitelnosti vývoje města je v konceptu UP důsledně dodržován. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Plnění: Soustavnost a komplexnost řešení účelného využití a prostorového uspořádání řešeného území je zajištěna kontinuitou a návazností prací na platné územní plány dotčených obcí, na zpraco-

8

vané Územně analytické podklady Jihočeského kraje a na návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a další podklady uvedené v příloze č. 3 smlouvy o dílo. (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Plnění: Tato činnost přísluší pořizovateli a požadavky z ní vyplývající pro zpracovatele byly promítnuty do územní studie splněním požadavku zadání, mj. „vyhodnotit řešení tzv. velkých projektů, tj. projektů pořízených Jihočeským krajem nebo pro Jihočeský kraj týkajících se prostoru Šumavy“. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Plnění: Tyto základní principy územního plánování jsou v územní studii respektovány. V návrhové části se formou scénářů hledá optimální sladění dílčích veřejných i soukromých zájmů na harmonickém rozvoji území, respektujícím záměry již rozhodnuté a směřujícím k dlouhodobé udržitelnosti vývoje Šumavy v souladu s demografickou prognózou a potřebami obyvatel i jejích návštěvníků. (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umísťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Plnění: Toto ustanovení se vztahuje především na územní řízení o umísťování staveb. Dle nového stavebního zákona lze v odůvodněných případech vymezit zastavitelné plochy i v nezastavěném území - tento princip v územní studii respektujme a plošnou extenzi na nezastavěné území omezujeme v „Podmínkách pro využití území“. Podstatu rozvoje řešeného území shledáváme spíše


v růstu kvality utvářeného prostředí, než v kvantitativním růstu počtu obyvatel nebo plošné rozlohy zastavěného území. Regulativy využití ploch v krajinném (nezastavěném) území plně odpovídají tomuto požadavku. (6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, Plnění: Je součástí „Podmínek pro využití území“. f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),

Plnění: Tato zásada je v územní studii plně respektována, jak dokládají regulativy funkčního využití zejména pro všechny typy ploch krajinného území a ÚSES.

Plnění: Součástí územní studie je jak stanovení etapizace, tak časové a věcné podmíněnosti staveb a využití území (v kapitole 5. Návrhu).

Úkoly územního plánování

g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem,

(1) Úkolem územního plánování je zejména a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, Plnění: Je obsaženo v analytické části územní studie, jejichž výsledky a doporučení územní studie využívá. b) stanovovat koncepci rozvoje území včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, Plnění: Je obsaženo v příslušných kapitolách textové zprávy a v grafice územní studie. Doporučující podmínky a požadavky byly formulovány v Urbanistické rukověti a v Architektonické rukověti. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, Plnění: Je součástí scénářů rozvoje a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, Plnění: Je součástí „Podmínek pro využití území“ a grafické části. Doporučující podmínky a požadavky byly formulovány v Urbanistické rukověti a v Architektonické rukověti.

Plnění: Součástí územní studie jsou prostorové nároky protipovodňové ochrany a doporučení na projekty k zvýšení pokrytí území telekomunikačními signály. h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, Plnění: Cílem územní studie bylo vytvářet podmínky pro co nejvyšší diverzitu oborů a činností, tvořících pracovní příležitosti, čímž směřujeme spíše na prevenci negativních důsledků náhlých hospodářských změn než na odstraňování jejich důsledků. Preferujeme plynulou přeměnu nevyužívaných nebo nevhodně využívaných ploch pro nové využití. i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, Plnění: Územní studie ve scénářích nabízí alternativní podmínky pro rozvoj sídelní struktury a pro kvalitu bydlení. j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, Plnění: Územní studie vytváří v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území především tlakem na racionální využití již zastavěného území a dále etapizací a stanovením časové a věcné podmíněnosti využití ploch s realizací podmiňujících nebo souvisejících investic.

9


k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, Plnění: Požadavky a potřeby civilní obrany nad rámec stávajích ploch nenavrhujeme. l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, Plnění: V řešeném územní navrhujeme rekultivační zásahy ve VÚ Boletice. m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, Plnění: Územní studie obsahuje regulativy, zajišťující ochranu veřejných zájmů podle zvláštních předpisů, zejména na úsecích ochrany památek, ochrany přírody a krajiny a ochrany vod. Respektuje přiměřeně i ostatní předpisy k ochraně veřejných zájmů, zejména se snaží vytvářet územní podmínky pro snížení negativních vlivů dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Kompenzační opatření nejsou stanovena. n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, Plnění: Územní studie respektuje minimální rozsah ploch určených pro těžbu nerostů, zejména stavebního kamene a přiměřeně chrání vodní zdroje, LPF a ZPF.

10

o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče. Plnění: Poznatky z těchto oborů se v územní studii uplatňují při stanovení urbanistické koncepce vyjádřené formou scénářů a při formulaci doporučení obsažených v Urbanistické rukověti a v Architektonické rukověti. (2) Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“); jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. Plnění: Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl proveden vyhodnocením alternativních scénářů, kdy hodnotícími kritérii byly podmínky pro uchování přírodních hodnot, pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel, včetně vyhodnocení synergických efektů. Na základě dodatku smlouvy o dílo č.1 bylo upřesněno, že pořizovatelem nebyla požadována tzv. SEA dle oddílu A. a hodnocení NATURA dle oddílu B.


2 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území provedený v podrobnosti studie přiměřeně dle osnovy v příloze č. 5 (bez tzv. SEA dle oddílu A. a hodnocení NATURA dle oddílu B.) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení (scénářů), provedené multikriteriální analýzou všech zvažovaných variant, kdy hodnotícími kritérii budou podmínky pro uchování přírodních hodnot, pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel, včetně vyhodnocení synergických efektů

2.1 Shrnutí vyhodnocení Vyhodnocení vlivů řešení navrženého v územní studii na udržitelný rozvoj území bylo na základě dodatku smlouvy č. 1 provedeno bez tzv. SEA dle oddílu A. a hodnocení NATURA dle oddílu B. vyhlášky č. 500/2006 Sb. Studie Šumava nepodléhá vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území ve smyslu obsahu vyhlášky č.500/2006Sb. příloha č.5. Vyhodnocení bylo prováděno v rámci odůvodnění metodou FA ČVUT. Vyhodnocení vlivů územní studie Šumava na udržitelný rozvoj území bylo zpracováváno zhotovitelem studie metodou hodnocení „ex ante“, tedy s pracemi probíhajícími souběžně s pracemi na vlastním návrhu studie. Dílčí podklady byly předávány zhotoviteli postupně v průběhu prací, poslední upřesnění bylo dodáno pouze několik dnů před odevzdáním návrhu. Základní premisy rozvoje území s ohledem na udržitelný rozvoj byly včleněny do jednotlivých scénářů, které se mj. odlišovaly způsobem, jakým se vypořádávaly s jednotlivými střety v území identifikovanými v analytické části studie. Tím bylo možné mnohem názorněji porovnávat dopady jednotlivých projektů a opatření na udržitelný rozvoji území. Studie na základě posouzení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území vyhodnocuje nejvýznamnější disproporce vzájemné vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje. Byly posuzovány pouze ty, které lze řešit prostředky územního plánování, resp. stavebního zákona. Jsou posouzeny vlivy scénářů na tyto disparity (nerovnoměrnosti) z hlediska možných dopadů na vyváženost vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území. Dále jsou uvedeny klady a zápory realizace jednotlivých scénářů. Na základě výsledků analytické části jsou vyhodnocena rizika a předpokládaná ohrožení, vyplývající z realizace jednotlivých scénářů. Podrobně bylo posouzeno celkem 12 projektů připravovaných

nebo sledovaných krajem, 112 projektů nadmístního či větších projektů místního významu předaných obcemi či jejich sdruženími a projekty navržené zpracovatelem. Vyhodnocení vlivů studií navrhovaného řešení identifikovalo následující přetrvávající potencionálně negativní vlivy, které je třeba v následných pracích na Zásadách územního rozvoje kraje nebo územních plánech obcí (nebo jinými nástroji a orgány veřejné správy) a při projektové a investiční přípravě staveb a v povolovacích řízeních eliminovat, minimalizovat nebo kompenzovat: Vlivy na akustickou situaci a vibrace: hluková zátěž v sídlech v blízkosti okolí silnic I. a II. třídy a okolí železnice rušení fauny hlukem při rozšiřování rekreačních aktivit do přírodně cenných oblastí Vlivy na znečištění ovzduší: imisní zátěž v obcích s vytápěním pevnými palivy Vlivy na půdy: zábor ZPF a PUPLF pro stavby nebo zpevněné plochy (tlak na zábor půdy v území NP a CHKO Šumava) možnost vzniku ekologických zátěží (kontaminací půd) v souvislosti s nově navrženým funkčním využitím území Vlivy na geologické poměry: možnost vzniku ekologických zátěží (kontaminací horninového prostředí) v souvislosti s nově navrženým funkčním využitím území Vlivy na režim povrchových a podzemních vod: eutrofizace vodní nádrže Lipno („kvetoucí voda“) nedostatek pitné vody zejména v sezóně vznik holin a následné snížení retenční schopnosti lesa Vlivy na ochranu přírody: vyšší tlak na rekreační využívání přírodně hodnotných území vyšší antropicky ovlivněný rozpad současných smrkových porostů prosazování neúměrných požadavků na ochranu přírody Vlivy na krajinu a krajinný ráz: fragmentace krajiny v důsledku zahušťování komunikační sítě a rekreačních zařízení Vlivy spojené s nakládáním s odpady: nárůst množství vznikajících odpadů v souvislosti s intenzitou využití území. Vlivy na surovinové a energetické zdroje: růst spotřeby surovin a energetických zdrojů.

11


Vlivy na bilance ploch v území: tlak na výstavbu v dříve nezastavitelných plochách, převod nezastavitelných území na zastavitelná nárůst podílu zastavěných a zpevněných ploch. Autoři územní studie nezasahovali do vymezení zastavěných a zastavitelných ploch tak, jak jsou vymezeny v platných územních plánech obcí. Pouze doporučují v jednotlivých scénářích různá „tempa růstu“ či naplňovaní těchto ploch. Je zřejmé, že přes obecnou snahu omezit výstavbu „na zelené louce“ – na úkor přírodního prostředí a zřetelnou tendenci zvýšit podíl přestaveb zejména namísto výrobních ploch v území již zastavěném se úbytek „volné krajiny“ v územních plánech obcí nezastavuje. Lze to zčásti přičíst plánovenému růstu počtu obyvatel o cca 5–10 %, ikdyž spíše nepravděpodobnému, a růstu prostorového komfortu všech antropogenních funkcí v území – zejména rekreace. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti je další omezení růstu mimo území vymezená v územních plánech obcí žádoucí. Návrh studie se vyrovnává se zjištěními SWOT analýzy, která je součástí analytické části studie, v různé míře v jednotlivých scénářích, přičemž platí, že na převážnou část tam obsažených zjištění návrh reaguje tak, aby posílil silné stránky a využil příležitostí k odstraňování slabých stránek a hrozeb.

Obr. 1: Krajina v okolí Mlynářovic (foto L. Jablonská, 2007)

12

Řada problémů k řešení, na které se zejména v analytické části studie upozorňuje, však není zároveň řešitelná na úrovni územního plánování! Studie naplňuje republikové priority územního plánování stanovené pro udržitelnost Politikou územního rozvoje ČR a úkoly územního plánování, dané stavebním zákonem, není v rozporu se zpracovanými, ale dosud nevydanými Zásadami územního rozvoje kraje, je podle možností koordinována se schválenými i rozpracovanými dokumenty NP Šumava.

2.2 Vyhodnocení scénářů rozvoje Výsledkem analytické části studie bylo zjištění, že se vyvážené území udržitelného rozvoje v řešeném území nevyskytuje, nevyskytuje se zde ani extrém s indikací slabých všech pilířů udržitelného rozvoje. Jako relativně vyvážené území z pohledu udržitelného rozvoje ve všech třech pilířích bylo s výhradou zařazeno zájmové území města Vimperk. Extrém představuje přírodní pilíř, který je v celém řešeném území nadprůměrný z hlediska ekologické stability a způsobuje tedy (je příčinou) značnou nevyváženost sociálního a hospodářského pilíře.


Návrhová část studie se soustředila především na řešení zásadních problémů vyváženého sociálního a ekonomického rozvoje v území, na jejichž řešení se může podílet činnost územního plánování, které byly v analytické části pojmenovány takto:

Tab. 2: Vliv územného plánování na řešení problémů v území problém

nevyvážená struktura pracovních příležitostí v měřítku mikroregionu

disparitní vývoj ekonomiky obcí v regionu

obecně velmi špatná dostupnost obslužných center

možná účast územního plánování na jeho řešení cílevědomá spolupráce a koordinovaný postup územního plánování a regionálního rozvoje orientovaná na rozšíření spektra pracovních příležitostí (vzdělávací instituce, pracovištní areály vzniklé rekonverzí, orientace na formy cestovní ruch s potřebou kvalifikovaných pracovních sil (wellness) atp. podpora rozvoje rekreačních aktivit s důrazem na „měkký“ cestovní ruch v dosud turisticky opomíjených částech (vnitrozemské Pošumaví = „Podhůří“) zlepšení dostupnosti (rychlost, kvalita, frekvence, spolehlivost dopravy, zejména hromadné dopravy) alespoň v hlavích směrech do center návrh obslužných infrastruktur nadmístního významu využívajících možností kooperace v koridoru Vimperk – Volary – Lipno – Vyšší Brod + Prachatice výrazné zlepšení dostupnosti informačních technologií pro obyvatele všech míst

Naším cílem bylo v návrhové části posílit stabilitu center základní obsluhy, strukturovat stabilizovaná místa jasnými pravidly pro rozvoj a posílit hospodářskou stabilitu území. K řešení výše uvedených problémů a jejich střetů s ochranou přírodního prostředí jsme sestavili 4 alternativní scénáře rozvoje území. Scénáře si lišily zejména mírou a hloubkou střetů s požadavky na ochranu prostředí, přičemž scénář PŘÍRODA řešil ochranu jakou svou prioritu, zatímco scénář AKCE měl prioritu v hospodářském pilíři, resp. scénář HARMONIE v pilíři sociálním. KOMPROMIS byl kombinací tří výše uvedených scénářů s tím, že se priority přírody, sociální a ekonomické projevovaly různě v různých částech řešeného území.

Obr. 2: Oblast levého břehu Vodní nádrže Lipno je všech scénářích posilována výstavbou nové infrastruktury – Horní Planá (foto M. Váchal, 2009)

13


2.2.1 Scénář „HARMONIE“ Tématem scénáře je kvalita života. Tento scénář posiluje zejména sociální pilíř udržitelného rozvoje v celém řešeném území. Jeho prioritou je vytvořit co nejlepší podmínky života obyvatelům řešeného území, zejména: zlepšení dostupnosti služeb a pracovišť pro obyvatele, podpora obslužné funkce „střediskových“ obcí, podpora přiměřeného rozvoje rekreačních funkcí mimo prostor Lipna. Tab. 3: Účinky scénáře na některé jednotlivé aktéry a části řešeného území změna kdo je dotčen proč ++ obyvatelé malých měst (hlavně Volary) a „střediskových“ obcí zlepší se pro ně dostupnost služeb a vybavení ++ podnikatelé v cestovního ruchu v menších střediscích střediska budou vybavena infrastrukturou cestovního ruchu obyvatelé malých sídel především v blízkosti + zlepší se pro ně dostupnost služeb a vybavení „střediskových“ obcí a měst + obyvatelé měst (Vimperka, Prachatic, Č. Krumlova) zlepší se jejich vybavení nadmístními občanskými infrastrukturami lepším vybavení pro cestovního ruchu, ale zároveň větší konkurence 0 podnikatelé v cestovního ruchu na Lipensku menších středisek – v některých segmentech menších ztratí konkurenceschopnost scénář vyžaduje trvalou podporu provozních nákladů veřejných – nikdo? všichni daňoví poplatníci? infrastruktur ze zdrojů mimo řešené území Rizika spojená s realizací scénáře Nepodaří se krýt náklady na provoz občanského vybavení ve „střediskových“ obcích a malých městech. Nepodaří se krýt náklady na dopravní obslužnost – zejména malá sídla a zejména Podhůří.

Nárůst cen energií podlomí dopravní obsluhu mezi středisky a napojení na větší centra zhoršení dostupnosti pracovišť pro vyjížďku a vyššího občanského vybavení

Obr. 3: Scénář HARMONIE klade důraz na vylepšení podmínek života místních obyvatel (foto L. Jablonská, 2008)

14


Kart. 1: Principy scénáře Harmonie

Vrbice

Nicov

!

!

!

Vacov

Stachy !

!

Kvilda

!

Zdíkov

Vimperk

Nové Hut

!

Buk

! !

Žárovná Hoštice

! ! Šumavské

Drslavice !

Kratušín

!

Borová Lada

!

!

Záblatí

Kubova Hu"

!

Horní Vltavice !

!

Strážný

Zbytiny

Lenora

!

!

!

Volary !

K!iš"anov

Stožec !

!

Želnava Boletice !

Legenda

!

Nová Pec

!

Horní Planá Ho!ice na Šumav

!ešené území !

Obce

!

!

%erná v Pošumaví

Hranice obcí Státní hranice Hranice NP Šumava Hranice CHKO Šumava

Frymburk !

Hlavní silnice Oblast rozvoje Oblast rozvoje v dotyku ochrany p írody

!

P!ední Výto$! Lipno nad Vltavou !

Lou#ovice !

Vyšší Brod

Oblast ochrany p írody Oblast se stabilizovanou strukturou Vojenský újezd Jezero Lipno Zdroj: Vlastní šet ení Kartogramy neobsahují sídelní strukturu

15


Scénář „AKCE“ Tématem scénáře je soustředěný růst. Tento scénář posiluje zejména ekonomickou konkurenceschopnost území jako celku, přičemž pro dosažení této priority vychází z rozdílného ekonomického potenciálu v jednotlivých dílčích prostorech řešeného území. Ve scénáři se proto posiluje ekonomický pilíř udržitelného rozvoje zejména v „růstové ose“ Volary – Horní Planá – Lipno – Vyšší Brod Konkrétními prioritami sledovnanými scénářem je zlepšení konkurenceschopnosti výrazným zlepšením dostupnosti v širším (tedy i přeshraničním) kontextu se zdůrazněním dostupnosti „růstové osy“ rozšířením spektra ekonomických činností s ohledem na místní podmínky – wellness, dlouhodobé pobyty seniorů, zpracovatelský průmysl s vysokou přidanou hodnotou, event. ICT business rozvoj intenzivního rekreačního využití v prostoru kolem Lipna a kolem Zadova-Churáňova

Obr. 4: Scénář Akce zdůrazňuje soustředění rozvoje do míst s potencionálem dalšího růstu (Lipno) (foto L. Jablonská, 2008)

Tab. 4: Účinky scénáře na některé jednotlivé aktéry a části řešeného území změna kdo je dotčen proč podnikatelé v cest. ruchu v okolí Lipna (oba břehy), v dalších výrazné zlepšení dostupnosti z vnitrozemí a z Rakouska, částečně ++ rozvojových místech cestovního ruchu v NPŠ a v menší míře i z Bavorska; více atraktivit pro návštěvníky návazně ve směru Volary – Horní Vltavice (I/4) podnikatelé ve výrobních činnostech v rozvojové ose Vyšší lepší napojení na trhy díky zlepšení dopravní infrastruktury ++ Brod – Lipno – Horní Planá (- Volary) (železnice a silnice I. třídy) lepší napojení na vyšší centra, lepší dostupnost vyššího obyvatelé v rozvojové ose + občanského vybavení a služeb díky zlepšení dopravní infrastruktury Vyšší Brod – Lipno – Horní Planá (- Volary) (železnice a silnice I. třídy) rozvoj soustředěný do rozvojové osy prohloubí periferní charakter 0/– obyvatelé mimo rozvojovou osu – hlavně Podhůří ostatního území (trvající deficit v dostupnosti) podnikatelé v cestovním ruchu v menších střediscích 0/– nebudou schopni konkurovat rostoucím turistickým střediskům mimo rozvojovou osu sociálně slabší obyvatelé v rostoucích a bohatnoucích budou vytlačováni přílivem suburbanizátorů a tlakem investorů – rozvojových místech zejména v okolí Lipenského jezera do zařízení cestovního ruchu

Rizika spojená s realizací scénáře Turistické „přelidnění“ Lipenska, ztráta atraktivity pro majetnější návštěvníky Zhoršení image Lipenska suburbanizací

16


Kart. 2: Principy scénáře Akce

Vrbice

Nicov

!

!

!

Vacov

Stachy !

!

Kvilda

!

Zdíkov

Vimperk

Nové Hut

!

Buk

! !

Žárovná Hoštice

! ! Šumavské

Drslavice !

Kratušín

!

Borová Lada

!

!

Záblatí

Kubova Hu"

!

Horní Vltavice !

!

Strážný

Zbytiny

Lenora

!

!

!

Volary !

K!iš"anov

Stožec !

!

Želnava Boletice !

Legenda

!

Nová Pec

!


!ešené území !

Obce

!

!

%erná v Pošumaví


Frymburk !

Hlavní silnice Oblast rozvoje Oblast rozvoje v dotyku ochrany p írody

!


Lou#ovice !

Vyšší Brod


17


Scénář „PŘÍRODA“ Scénář posiluje zejména ekologický pilíř udržitelného rozvoje. Vychází z priority české části Šumavy jako ve středoevropském kontextu jedinečného prostoru s minimálním vlivem lidské činnosti na ekosystémy a chrání relativní nedotčenost tohoto prostoru jako celoevropskou hodnotu. Z takto koncipovaného scénáře vyplývají konkrétní priority: trvalá přísná ochrana zvláště chráněných území přírody využití image neporušené přírody, tj. zvláště chráněných území ve středu Evropy jako zdroje prosperity – například wellness, dlouhodobé pobyty v doteku s „opravdovou“ přírodou, ekologické zemědělství – vše vždy s ohledem na potřebnou míru ochrany přírody, tedy v souladu s hierarchicky odstupňovanou mírou ochrany přírody tyto aktivity především mimo zvláště chráněná území NPŠ.

Obr. 5: Ochrana unikátní přírody v kombinaci s šetrným využíváním krajiny musí být zohledněna ve vytváření podmínek pro život místních obyvatel (foto L. Jablonská, 2008)

Tab. 5: Účinky scénáře na některé jednotlivé aktéry a části řešeného území změna kdo je dotčen proč budou mít exkluzivní postavení vzhledem k omezením v NPŠ podnikatelé v cestovním ruchu v místech sousedících ++ a potlačování individuální automobilové dopravy v „Zeleném srdci“ s NPŠ (ale mimo něj) (území s prioritou ochrany přírody) získají větší kontrolu nad děním v těchto zvláště chráněných + správa NPŠ a CHKO územích přírody zlepší se dostupnost pracovišť, občanských infrastruktur a služeb + obyvatelé a podnikatelé podél ŠED nadmístního významu poskytovatelé služeb pro seniory a wellness v širším image „Zeleného srdce“ přiláká seniory a zákazníky wellness, + okolí NPŠ a CHKO zlepší se dostupnost míst na ŠED + bohatí návštěvníci hledající „opravdovou“ přírodu za své peníze dostanou pocit exkluzivního zážitku – návštěvy NPŠ s průvodci na jedné straně mohou fungovat jako základny pro návštěvníky Šumavy, na 0 města Prachatice, Vimperk, Český Krumlov druhé straně bude návštěvníků méně; ti nejbohatší budou preferovat (vzácné a drahé) ubytování „v přímém kontaktu s nedotčenou přírodou“ – obyvatelé a podnikatelé v cestovním ruchu na území NPŠ potvrdí a přitvrdí se řada omezení vyplývajících z režimu ochrany budou vyloučeni nebo omezeni jen na území mimo zvláště chráněná území –– méně solventní návštěvníci Šumavy

Rizika spojená s realizací scénáře Neúspěšný marketing Šumavy jako „Zeleného srdce Evropy“ – může souviset s dalším odumíráním lesních porostů Nepodaří se krýt (provozní) náklady ŠED (málo návštěvníků malé výnosy) Populační regrese nová regrese systému osídlení na Šumavě

18


Kart. 3: Principy scénáře Příroda

Vrbice

Nicov

!

!

!

Vacov

Stachy !

!

Kvilda

!

Zdíkov

Vimperk

Nové Hut

!

Buk

! !

Žárovná Hoštice

! ! Šumavské

Drslavice !

Kratušín

!

Borová Lada

!

!

Záblatí

Kubova Hu"

!

Horní Vltavice !

!

Strážný

Zbytiny

Lenora

!

!

!

Volary !

K!iš"anov

Stožec !

!

Želnava Boletice !

Legenda

!

Nová Pec

!


!ešené území !

Obce

!

!

%erná v Pošumaví


Frymburk !

Hlavní silnice Oblast rozvoje Oblast ochrany p írody

!


Lou#ovice !

Vyšší Brod

Oblast se stabilizovanou strukturou Vojenský újezd Jezero Lipno Zdroj: Vlastní šet ení Kartogramy neobsahují sídelní strukturu

19


Scénář „KOMPROMIS“ Scénář důsledně respektuje stávající limity využití území vyplývající z předpisů a norem, a z nich vyplývající specifické veřejné zájmy. Na rozdíl od ostatních tří scénářů, které priorizují jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje v celém prostoru řešeného území člení scénář Kompromis území do zón s preferencí ochrany přírody – zvláště chráněná území přírody ve stávajícím vymezení intenzivní rekreace, turistického ruchu a dalších volnočasových aktivit – Lipensko, zejména levý břeh Lipna, Churáňov / Zadov venkovského prostředí – Podhůří, okolí Vimperka – s prioritou zajištění elementární obslužnosti a dostupnosti základních veřejných infrastruktur. Prioritou řešení v tomto rozvojovém scénáři je zejména nekonfliktní územní uspořádání sídelní funkce a rekreační využití přiměřené atraktivitě a stupni ochrany území.

Obr. 6: Scénář Kompromis hledá uspořádání, ve kterém budou aktivity obyvatel i návštěvníků a ochrana přírody posíleny různě v různých částech území (Boubínská hornatina) (foto L. Jablonská, 2007)

Tab. 6: Účinky scénáře na některé jednotlivé aktéry a části řešeného území změna kdo je dotčen proč Vlastně žádný ze subjektů ani žádná část řešeného území si oproti dosavadnímu vývoji a dosaženému stavu ani výrazně nepolepší, ani nepohorší. Budou ale trvat stávající trendy, pokračování současného vývoje, stabilizace stávajících disparit 0? způsobující rostoucí disparity mezi jednotlivými částmi území v území a způsobující jednostranný profil jednotlivých částí území s důsledky na vyváženost mezi pilíři udržitelného rozvoje. pokračuje růst intenzity jeho komerčně rekreačního využití území soustředěné rekreace na levém břehu +/– s důsledky v podobě ekonomické prosperity a rostoucí zátěže Lipenského jezera životního prostředí v dotčené zóně přísná ochrana přírody s omezením přítomnosti lidí a vyloučením zvláště chráněná území přírody v NPŠ + území na pravém ekonomických aktivit bude vyžadovat významné náklady na 0 břehu Lipna a Vltavy pod Lipnem kontrolu dodržování režimu ochrany bez odpovídajících příjmů a bez “spontánní kontroly” přítomnými obyvateli území další postupná degradace dostupnosti služeb a veřejných 0/– venkovské území v Podhůří a okolí Vimperka infrastruktur, popřípadě rostoucí nároky na zachování popřípadě zlepšení této dostupnosti

Rizika spojená s realizací scénáře Regrese až kolaps sídel a sídelního systému v Podhůří Regrese trvalé sídelní funkce v NP Šumava Turistické přetížení levobřežního Lipenska ztráta atraktivity pro náročnější návštěvníky

20


Kart. 4: Principy scénáře Kompromis

! Vacov !

Nicov !

Stachy !

!

Kvilda

!

Zdíkov

Vimperk

Nové Hut

!

!

! Buk !

!

Šumavské Hoštice !

Borová Lada

Kratušín !

Harmonie

!

! Kubova

Záblatí

Hu"

!

Horní Vltavice !

Strážný

Zbytiny

Lenora

!

! ! !

Volary K!iš"anov !

P íroda !

Stožec

Želnava

!

Boletice !

Legenda

Nová Pec !

Horní Planá !

Akce Ho ice na Šumav!

!ešené území !

Obce

!

!


Frymburk !

Hlavní silnice Hranice zm"n priorit v území

P!ední Výto# !

Oblast rozvoje Oblast rozvoje v dotyku ochrany p írody

!

! !

Vyšší Brod


21


3 Komplexní zdůvodnění navrženého řešení

3.1 Popis metody hodnocení scénářů Pro posouzení a vyhodnocení scénářů byla použita metoda multikriteriálního hodnocení. Tab. 7: Přehled kritérií pro posouzení scénářů ozn. 111 114 211 219 311 421 422 511

indikátor Míra plánovaného růstu zastavěného území Rozsah záborů půdního fondu Projekty s vlivem na ekologickou stabilitu a ekonomický rozvoj Rozsah oblastí POP (++), OP (+) a OPT (+) Bilanční rovnováha mezi populační a pracovištní velikostí Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti zařízení předškolní výchovy Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti základních škol Míra růstu kapacit rekreačních zařízení

relevance k pilíři udržitelného rozvoje soc. ekol. ekon. +1 –2 +1 –2 –3 +3 +2 +1 +2 +1 +2 / +1 +1 -1 +2

Značky +3, +2, +1, -1, -2, -3 naznačují významnost indikátoru pro ten který pilíř („+“ indikuje „čím více tím lépe, „-„ naopak). V hodnocení scénáře se hodnotila odchylka od mediánu všech čtyř scénářů body 1 – 5. Výsledné hodnocení je součinem významnosti indikátoru a hodnocení scénáře. Toto hodnocení se znormalizovalo, aby byla významnost všech tří pilířů stejná.

3.2 Popis použitých indikátorů Indikátory slouží pro vyhodnocení udržitelného rozvoje území v jednotlivých scénářích. Porovnání scénářů je založeno na bodovém hodnocení jednotlivých indikátorů Pro výběr indikátorů byly převzaty některé indikátory z výzkumného úkolu MMR WD-07-07-4 Koncepce územního plánování a disparity v území (indikátory 111, 311, 422) a doplněny o další indikátory podle dostupnosti dat tak, aby byly přiměřeně pokryty všechny pilíře udržitelného rozvoje.

3.2.1 Míra plánovaného růstu zastavěného území (111) 1 Popis účelu Využití zastavitelných nebo přestavbových ploch je základním ukazatelem efektivity využívání území. Vyjadřuje udržitelnou úroveň čerpání území. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak se daří zachovávat rovnováhu mezi populačním a územním vývojem.

1

22

Extenzivní růst zastavěného území má negativní důsledky na krajinu, mění kvalitu bydlení v okrajových částech zástavby tím, že ji obklopuje další zástavbou a pokud se současně snižuje intenzita využití zastavěného území, zhoršuje se prostorová ekonomika (nárůst podílu liniových infrastruktur na uživatele, horší využití nebo zhoršená prostorová dostupnost občanského vybavení). Interpretace pro udržitelný rozvoj území a vztah na pilíře udržitelného rozvoje Ukazatel je významný pro ekologickou a ekonomickou udržitelnost rozvoje. Velká míra růstu zastavěného území signalizuje možné disparity v dostupnosti veřejných infrastruktur, tedy zhoršení v sociálním pilíři udržitelného rozvoje. Popis vyjádření ukazatele Míra růstu zastavěného území je vyjádřena podílem zastavitelných a přestavbových ploch. Výsledný podíl dosažený v jednotlivých scénářích se pro jednotlivé scénáře převede na relativní bodové hodnocení.

číslo indikátoru převzato z výzkumného úkolu MMR WD-07-07-4 Koncepce územního plánování a disparity v území


Graf 1: Míra využití zastavitelného území v procentech vůči zastavěnému území

0,35 0,30 0,25 0,20 míra r stu zast. území

0,15 0,10 0 10 0,05 0,00 HARMONIE

AKCE

P!ÍRODA

V souvislosti s požadavkem zadání studie na zajištění nastolení vyváženého stavu všech rozhodujících složek rozvoje území jsme na základě výsledků analýzy a z ní vyplývajícího požadavku na stabilizaci center základní obsluhy doplněnou o navržení struktury stabilizovaných sídle vytvořili jasná pravidla pro rozvoj a poTab. 8: Rámcové hodnoty růstu sídel Typ území rozvojové území nadmístního významu rozvojová oblast lokálního významu ostatní území území s prioritou a rozvojem ochrany přírody

KOMPROMIS

sílení hospodářské stability území. Pro modelaci chování jednotlivých sídel jsme v závislosti na prognóze vývoje počtu obyvatel stanovili rámcové hodnoty využití zastavitelných ploch vymezených ve stávajících územních plánech obcí v horizontu do roku 2030, jak je uvedeno v následující tabulce.

Hodnoty růstu sídel v procentech ze zastavitelných ploch HARMONIE AKCE PŘÍRODA KOMPROMIS 100 100 100 100 50 50 50 50 20 20 20 20 20 20 10 10

Rámcové hodnoty, uváděné v tabulce 8, mají čistě orientační charakter, ovšem vystihují souhrnný a pravděpodobný rozvoj obcí v daném časovém horizontu. Hodnoty se mohou samozřejmě v připadě jednotlivých obcí a zejména jejich částí, výrazně lišit. Tyto hodnoty byly taktéž použity pro vyhodnocení potenciálu jednotlivých scénářů v oblasti růstu počtu obyvatel a pracovních příležitostí.

Obr. 7: Zastavěné území obcí může v příštích 20 letech narůst o 15 až 30% (Borová Lada) (foto L. Jablonská, 2007)

23


3.2.2 Rozsah záborů půdního fondu (114) 2 Popis účelu Zemědělská a lesní půda je neobnovitelným přírodním zdrojem. Její zábory jsou obtížně vratným krokem, proto by měly vždy být řádně zdůvodněny a mělo by k nim docházet pouze tehdy, pokud nejsou k dispozici rozvojové plochy v zastavěném území. V každém případě mají zábory negativní důsledky na půdní fond jako přírodní zdroj. Interpretace pro udržitelný rozvoj území a vztah na pilíře udržitelného rozvoje Vyčíslení rozsahu záborů je poměrně přesným indikátorem vyjadřujícím čerpání tohoto zdroje. V případě Šumavy, kde jsou půdy bonitně poměrně homogenní, není třeba rozlišovat bonitu půdy. Popis vyjádření ukazatele Ukazatel je převzat z bilance záborů ZPF. Zábory PUPFL nebyly studií sledovány. Výsledný součet ploch záborů dosažený v jednotlivých scénářích se pro jednotlivé scénáře převede na relativní bodové hodnocení. Graf 2: Plocha záborů půdy pro zastavitelná území 1 400 1 200

Interpretace pro udržitelný rozvoj území a vztah na pilíře udržitelného rozvoje V praxi se vyžaduje pro projekty, kde se předpokládá významnější negativní vliv na životní prostředí, posouzení vlivu staveb na životní prostředí (EIA). Popis vyjádření ukazatele Pro vybrané projekty byl proveden expertní odhad vlivu na životní prostředí s využitím poznatků z podobných projektů. Projekty byly zařazeny do čtyř skupin podle míry odhadovaného vlivu (ve všech případech byl vliv na ekologickou stabilitu uvažován jako negativní a vliv na ekonomickou prosperitu uvažován jako pozitivní). Významnost vlivu je hodnocena body podle dopadů projektů na ekologickou stabilitu. V jednotlivých scénářích se pak hodnoty zjištěné za jednotlivé relevantní projekty sečetly. Tab. 9: Vliv projektů na ekologickou stabilitu projekt bodové hodnocení významnosti velké lyžařské areály 4 sjezdovky velké 3 sjezdovky malé 2 golf velký 4 golf 3 marína velká 1 areál vodního lyžování 2 letiště 3

1 000 800

3.2.4 Rozsah území se zpřísněným režimem ochrany přírody (219) 2

600 400 200 0 HARMONIE

AKCE

P ÍRODA

KOMPROMIS

zábory ZPF (ha)

3.2.3 Projekty s vlivem na ekologickou stabilitu a ekonomický rozvoj (211) 2 Popis účelu Rozvojové projekty mají vždy vliv na ekologickou stabilitu. Velké projekty též ovlivňují ekonomickou prosperitu území. Tyto vlivy jsou různé pro různé projekty co do intenzity a zejména ekologický vliv může být pozitivní i negativní.

2

24

Popis účelu Oblasti označené ve studii jako území s prioritou a rozvojem ochrany přírody (POP), území velkoplošné ochrany s částečným rozvojem turistiky a cestovního ruchu (OP) a území velkoplošné ochrany s dynamickým rozvojem turistiky a cestovního ruchu (OPT) zahrnují plochy s vysokou mírou ochrany přírodní krajiny. Rozsah těchto oblastí je tedy relevantním indikátorem míry ochrany přírody a krajiny jako složky pilíře životního prostředí. Interpretace pro udržitelný rozvoj území a vztah na pilíře udržitelného rozvoje Rozsah ploch těchto území je indikátorem pro robustnost pilíře životního prostředí. Popis vyjádření ukazatele Vzhledem k míře ochrany jednotlivých ploch jsou plochy oblastí POP započteny jako dvojnásobek ploch OP a OPT. Výsledný součet ploch se pro jednotlivé scénáře převede na relativní bodové hodnocení.



Graf 3: Plocha chráněných území s různým stupněm ochrany (v ha)

120 000

100 000

80 000

60 000

40 000

Vým!ra území s prioritou ochrany p"írody (ha)

20 000

0 HARMONIE

AKCE

P ÍRODA

KOMPROMIS

Graf 4: Počet obyvatel žijících v územích s omezením rozvoje z důvodu ochrany přírody

7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 po!et obyvatel žijících na území s omezeními z d"vod" ochrany p#írody

2 000 1 000 0 HARMONIE

AKCE

P ÍRODA

KOMPROMIS

Graf 5: Podíl obyvatel žijících v územích s omezením rozvoje z důvodu ochrany přírody na celkovém počtu obyvatel v řešeném území

25%

20%

15%

10%

podíl po!tu obyvatel na územích s omezeními

5%

0% HARMONIE

AKCE

P ÍRODA

KOMPROMIS

25


3.2.5 Bilanční rovnováha mezi populační a pracovištní velikostí (311) 3 Popis účelu Vyváženost sídelní a pracovištní funkce vyjadřuje kvantitativní soběstačnost lokálního pracovištního trhu. Interpretace pro udržitelný rozvoj území a vztah na pilíře udržitelného rozvoje Ukazatel je významný pro sociální a ekonomickou udržitelnost rozvoje území. Vyváženost sídlení a pracovištní funkce je vyjádřená jako bilanční rovnováha mezi populační a pracovištní velikostí. Kvantifikuje se jako podíl počtu (obsazených) pracovních příležitostí a počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Při interpretaci ukazatele pro soudržnost společenství obyvatel a hospodářský rozvoj je nutno přihlížet ke specifickým podmínkám sledovaného území, zejména jeho dostupnosti vůči významným pracovištním

centrům a příslušnost k rozvojovým oblastem a rozvojovým osám. V ideálním případě by se měla hodnota ukazatele blížit jedné, rozhodné je ale vymezení území, za které se vztah mezi počtem pracovních příležitostí a počtem ekonomicky aktivních obyvatel sleduje. Pokud vykazuje sledované území, jež tvoří z hlediska pracovních příležitostí funkční celek, disparitu mezi kapacitou sídelní a pracovištní funkce, území trpí nadměrnou nezaměstnaností a oslabuje se sídelní funkce dálkovou vyjížďkou za prací a migrací anebo naopak v případě převisu pracovištní funkce je území zatěžováno tlakem na další ubytovací zařízení, roste dopravní zátěž a může se snižovat konkurenceschopnost místních podniků nedostatkem pracovní síly.

Graf 6: Prognóza vývoje počtu obyvatel v jednotlivých scénářích (změna v procentech k roku 1993)

1,15

1,10

HARMONIE ( bez migrace)

1,05

P ÍRODA (restriktivní vývoj) 1,00

KOMPROMIS (prolongace sou!as. trend") AKCE (nár"st obyvatel)

0,95

Jiho!eský kraj, bez migrace #eská republika, s migrací

0,90

0,85

0,80 1993

2001

2007

2015

2030

Pozn.: V příloze B v tabulce 10 jsou podrobněji rozvedeny demografické charakteristiky obcí na území NP Šumava. Popis vyjádření ukazatele (vzorec pro výpočet) PP - počet (obsazených) pracovních příležitostí vypočtený ze SLDB pomocí analýzy dojížďky za prací mezi obcemi; zjišťuje se jako rozdíl mezi EAO bydlícími v obci minus EAO vyjíždějící plus EAO dojíždějící

3

26

EAO - počet ekonomicky aktivních obyvatel. Výsledná hodnota váženého průměru podílů ukazatelů za jednotlivé obce dosaženého v jednotlivých scénářích se pro jednotlivé scénáře převede na relativní bodové hodnocení.



Graf 7: Nově vytvořené pracovní příležitosti dle všech posuzovaných projektů (odhad) nové pracovní p íležitosti 900 800 700 600 500 nové pracovní p íležitosti

400 300 200 100 0 HARMONIE

AKCE

P!ÍRODA

KOMPROMIS

Graf 8: Podíl nově vytvořených pracovní příležitostí na celkových pracovních příležitostech v řešeném území 100% 99% 98% 97% 96%

nov vytvo!ené pracovní p!íležitosti sou"asné pracovní p!íležitosti

95% 94% 93% 92% 91% pracovní p!íležitosti

Obr. 8: Otevřená krajina v okolí Vodní nádrž Lipno je v každém scénáři chráněna s jinou mírou omezení (foto L. Jablonská, 2007)

27


3.2.6 Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti mateřských a základních škol (421, 422) 4 Z praktických důvodů byly spojeny indikátory 421 Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti mateřských škol a 422 Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti základních škol. Popis účelu Sledování podílu obyvatelstva, který žije v sídle, kde se nachází mateřská škola, základní škola s 1. až 5. ročníkem nebo jiná neúplná základní škola, anebo základní škola s 1. až 9. ročníkem. Interpretace pro udržitelný rozvoj území a vztah na pilíře udržitelného rozvoje Ukazatel je významný pro sociální udržitelnost rozvoje území: zánik místní školky nebo školy předznamenává odchod především mladých rodin, které mají nebo plánují mít děti. Dochází tak k nevyrovnané věkové struktuře s převažujícím podílem seniorů, jež v důsledcích způsobuje oslabení pilíře soudržnosti společenství obyvatel území a regresivní populační vývoj. Popis vyjádření ukazatele (vzorec pro výpočet) Ukazatel se kvantifikuje jako podíl počtu obyvatel sídel se zařízením mateřské školy anebo základního školského vybavení k celkovému počtu obyvatel sledovaného území. Pro výpočet se využijí data ČSÚ a SLDB podle vzorce

3.2.7 Míra růstu kapacit rekreačních zařízení (511) 4 Popis účelu Sleduje se odhadovaný růst kapacit rekreačních zařízení všeho druhu v jednotlivých částech řešeného území dle definic jejich rekreačního potenciálu (viz kap 2.7.2 Návrhu). Interpretace pro udržitelný rozvoj území a vztah na pilíře udržitelného rozvoje Růst kapacit rekreačních zařízení souvisí s rozvojem cestovního ruchu, s nárůstem pracovních příležitostí přímo i nepřímo v souvisejících činnostech a službách. Větší kapacita pozitivně ovlivňuje charakteristiky ekonomického i sociálního pilíře. Současně navýšený počet rekreantů představuje zvýšení rizika pro přísnou ochranu přírody. Popis vyjádření ukazatele Pro potřeby vyhodnocení scénářů z hlediska cestovního ruchu byly jednotlivým územím dle jejich charakteristik (viz. kap. 2.7.2 Návrhu) stanoveny rámcové hodnoty růstu kapacit ubytovacích zařízení (viz tabulka níže). Výsledný součet lůžek se pro jednotlivé scénáře převede na relativní bodové hodnocení. Stanovené hodnoty růstu mají čistě orientační charakter, ovšem vystihují souhrnný a pravděpodobný rozvoj ubytovacích zařízení v daném časovém horizontu. Může se samozřejmě v připadě jednotlivých obcí a zejména jejich částí výrazně lišit. Graf 9: Nárůst počtu lůžek dle jednotlivých scénářů

obyv (MŠ) obyv

+2*

obyv (ZŠ1) obyv

+

obyv (ZŠ) obyv

obyv – počet obyvatel v obci obyv (MŠ) – počet obyvatel v katastrálním území s mateřskou školou obyv (ZŠ1) – počet obyvatel v katastrálním území se základní školou neúplnou (s 1.–5. ročníkem) obyv (ZŠ) – počet obyvatel v katastrálním území se základní školou s 1.–9. ročníkem

Vzhledem k malým velikostem sídel v řešeném území se neuvažoval faktor pěší dostupnosti škol.

12 000

10 000

nár!st po"tu l!žek 8 000

6 000

4 000

2 000

0 HARMONIE

AKCE

Tab. 10: Hodnoty růstu ubytovací kapacity pro jednotlivé scénáře Typ území Hodnoty růstu ubytovací kapacity v % HARMONIE AKCE PŘÍRODA dynamický rozvoj cestovního ruchu 50 70 50 rozvoj cestovního ruchu v sídlech 40 40 40 měkká turistika 20 20 20 specifické formy rekreace (modernizace 10 10 10 a přestavba stávajících zařízení)

4

28


P ÍRODA

KOMPROMIS

KOMPROMIS 70 40 20 10


3.3 Komentář k dosaženým výsledkům hodnocení V úhrnném hodnocení jako srovnatelně účinné vycházejí scénáře Akce (s mírným náskokem), Příroda a Kompromis, zatímco scénář Harmonie vychází jako méně účinný. Účinky scénáře Akce jsou velmi kontroverzní až extrémní. Pozitivní změny zejména v ekonomickém a také v poněkud menší míře v sociálním pilíři udržitelného rozvoje jsou velmi výrazné. Jsou ale dosaženy za cenu výrazného zhoršení v ekologickém pilíři udržitelného rozvoje. Hodnocení scénáře Kompromis vychází obdobně, ale méně extrémně, nežli v případě scénáře Akce. I zde platí, že zlepšení v ekonomickém a sociálním pilíři udržitelného rozvoje je dosaženo na účet životního prostředí, ale pozitivní efekty v ekonomickém a sociálním pilíři udržitelného rozvoje jsou zhruba srovnatelné.

Ve scénáři Příroda, kde jedině nedochází k negativnímu vývoji životního prostředí se dosahuje relativně vyvážený vývoj ve všech pilířích udržitelného rozvoje. Dosažené efekty v ekonomickém a sociálním pilíři udržitelného rozvoje jsou výrazně menší, nežli je tomu v ostatních scénářích. Scénář Harmonie dosahuje poměrně nejslabšího celkového hodnocení (součtu hodnocení ve všech pilířích udržitelného rozvoje). Překvapivě slabý je pozitivní efekt změn v sociálním pilíři udržitelného rozvoje, kde nedosahuje hodnot scénáře Akce nebo Kompromis. Také hodnocení v ekologickém pilíři udržitelného rozvoje je horší nežli ve scénářích Příroda (pozitivní změna) a Kompromis. Tento scénář se tedy ukazuje jako zřejmě nejméně žádoucí.

Graf. 10: Grafické znázornění výsledků vyhodnocení scénářů

hodnocení SOCIÁLNÍ 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40

hodnocení EKONOMICKÉ

HARMONIE AKCE P ÍRODA KOMPROMIS

hodnocení EKOLOGICKÉ

29


Tab. 11: Souhrnné hodnocení scénářů HARMONIE hodnocení SOCIÁLNÍ 12 hodnocení EKOLOGICKÉ -25 hodnocení EKONOMICKÉ 27

AKCE 20 -35 38

PŘÍRODA 7 2 10

KOMPROMIS 16 -18 22

zábory

zast. území

projekty

ochrana přírody

bilance prac. příl.

školy

cestovní ruch

celkem

Tab. 12: Vyhodnocení scénářů dle jednotlivých indikátorů

hodnocení SOC hodnocení EKOL hodnocení EKON

0 -6 0

3 -6 3

0 -12 12

0 2 0

3 0 6

6 0 0

0 -3 6

12 -25 27

14


0 -10 0

5 -10 5

0 -15 15

0 4 0

5 0 10

10 0 0

0 -4 8

20 -35 38

23


0 -2 0

1 -2 1

0 -3 3

0 10 0

2 0 4

4 0 0

0 -1 2

7 2 10

19

hodnocení SOC KOMPROMIS hodnocení EKOL hodnocení EKON

0 -8 0

4 -8 4

0 -6 6

0 6 0

4 0 8

8 0 0

0 -2 4

16 -18 22

20

HARMONIE

AKCE

PŘÍRODA

Rozhodnutí o tom, z jakého scénáře vycházet při dalších pracech v oblasti územního plánování a též v celkové rozvojové politice v řešeném území, je povýtce politickým aktem. Pokud je prioritou ekonomický a sociální rozvoj, kterému v některých prostorech musí ustoupit striktní ochrana přírody a krajiny, lze doporučit vycházet z rámců daných scénářem Akce. Pokud je prioritou vyvážený rozvoj ve všech pilířích udržitelného rozvoje respektující dosaženou proporcionalitu mezi jednotlivými pilíři, lze vycházet ze scénáře Příroda. Scénář Kompromis lze považovat z hlediska priorit rozhodování méně radikální alternativou scénáře Akce.

Použité zdroje Maier Karel, Řezáč Vít, Vorel Jakub, Dodoková Alena 2007: Možné postupy v aplikování principů a ukazatelů udržitelného rozvoje v územním plánování. In: Urbanismus a územní rozvoj 6/2007. ÚÚR Brno Maier Karel, Vorel Jakub 2008: Úkol WD-07-07-4 Koncepce územního plánování a disparity v území – dílčí cíl 001, část A0904: Aplikace ukazatelů pro hodnocení disparit na regionální a lokální úrovni. Materiál pro oponenturu

Obr. 9: Územní plánování může ovlivnit řešení pouze některých problémů (skica koncepce scénáře Harmonie)

30


4 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních) vztahů, včetně vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje Návrh vychází z poznatků analytické části studie. Ta v širších vztazích v rámci Česka i ve vztahu k sousedním zemím konstatovala odlehlost a periferní charakter celého území jako důsledek geomorfologického uspořádání i předchozího vývoje. Zásadní otázkou návrhu bylo, jak se k tomuto problému postavit. Zpracované scénáře nabízejí několik alternativních přístupů k řešení tohoto problému. Obecně se předpokládá posílení dálkových dopravních vazeb zlepšením napojení na dopravní infrastrukturu v okrajových respektive tangenciálních polohách vůči řešenému území D3/R3 a IV. tranzitní železniční koridor Praha – České Budějovice – státní hranice (- Linec) a I/4 Praha – Strážný – státní hranice (- Pasov). Prioritní je přitom zejména napojení na koridor Praha – Linec, protože zatím nedoceněná vazba prostoru na Linec může být v případě další integrace v rámci EU pro rozvoj jihočeské části Šumavy výrazným impulsem. Proto všechny scénáře zahrnují vybudování kolejového propojení Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví v rámci projektu Šumavských elektrických drah a zlepšení parametrů tratí České Budějovice – Volary a Rybník – Lipno nad Vltavou. Scénáře se liší ve významu, jenž se přikládá koridoru I/4 a v míře napojení na prostor Českých Budějovic. Toto napojení je nejtěsnější ve scénáři Akce, který předpokládá rozvoj satelitní obytné funkce pro České Budějovice a Český Krumlov v prostoru Hořice – Černá v Pošumaví – Horní Planá. V ostatních scénářích, které nepředpokládají tak radikální přeměnu charakteru Šumavy, se

spíše posilují nezbytné infrastruktury pro obsluhu území z přilehlých měst Prachatic, Českého Krumlova a Vimperka. S využitím vybavenosti místních center na bavorské a rakouské straně se pro odlehlost a obtížnou dostupnost nepočítá. Všechny scénáře reagují na významný nadregionální potenciál Šumavy jako jedinečného přírodního fenoménu. Scénář Akce využívá pro všechny uvažovatelé formy rekreace a cestovního ruchu pro něž předpokládá nadregionální význam, naopak scénář Příroda je založen na prezentaci a využití přírodního charakteru území v evropském měřítku spíše pro ekologicky orientované formy poznávacích návštěv. Ostatní scénáře se ve využití přírodního potenciálu pohybují mezi těmito dvěma krajními pojetími, což znamená poněkud menší nadregionální význam řešeného území jako návštěvnické destinace. Přeshraniční propojení řešeného území na místní úrovni je řešeno především v prostoru Smrčina – Zadní Zvonková. I zde je nejradikálnější scénář Akce, který spolu se scénářem Harmonie uvažuje zásadní zkapacitnění silničního propojení na přechodové místo Zadní Zvonková včetně alternativního přemostění lipenské přehradní nádrže a maximálního využití areálu Smrčina pro zimní sporty. Ani v tomto scénáři by ale zřejmě význam propojení nepřesáhl regionální měřítko. Scénáře Příroda a Kompromis naopak zachovávají v tomto prostoru dosavadní stav. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje je provedeno v kapitole 1.1 Odůvodnění.

Obr. 10: Pro návštěvníky je Šumava atraktivní především kvůli jedinečnému přírodnímu prostředí – České Žleby (foto M. Váchal, 2009)

31


5 Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko MŽP k vyhodnocení vlivů na životní prostředí (v případě, že bude vydáno), popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bylo provedeno posouzením alternativních scénářů, kdy hodnotícími kritérii byly podmínky pro uchování přírodních hodnot, pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel, včetně vyhodnocení synergických efektů. Na základě dodatku smlouvy o dílo č.1 bylo upřesněno, že pořizovatelem nebyla požadována tzv. SEA dle oddílu A. a hodnocení NATURA dle oddílu B. Z tohoto důvodu nebylo vyhodnocení předkládáno MŽP ke stanovisku. Obr. 11: Poškozené lesy v okolí Stifterova památníku (foto M. Váchal, 2009)

Graf 11: Grafické znázornění výsledků vyhodnocení scénářů – „dynamika udržitelnosti“

40 30 20 HARMONIE

10

AKCE P ÍRODA

0

KOMPROMIS

-10 -20 KOMPROMIS -30

P ÍRODA AKCE

-40 hodnocení SOCIÁLNÍ

HARMONIE hodnocení EKOLOGICKÉ

hodnocení EKONOMICKÉ

Hloubka otevření, resp. uzavření „křídel“ charakterizujících jednotlivé scénáře, udává vzájemnou míru účinků opatření na jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje (viz kapitola 3 Odůvodnění).

32


6 Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro nově navrhované plochy a koridory nadmístního významu Nutno již v úvodu upozornit na skutečnost, že v daných přírodních podmínkách nepatří dílčí kritérium ochrany půdního fondu mezi ta zásadní, prioritní. V každém případě však lze považovat plošné nároky za významný indikátor výhledového využití území. Jednak s ohledem na „konečný, vyčerpatelný“ rozsah plochy, která je této, a zejména následným generacím 5, k dispozici. A jednak na významné a specifické mimoprodukční funkce, které půdní fond v řešeném území plní. Obsah a členění studie rámcově vychází z rozsahu a zaměření zásad územního rozvoje, což má být naplněno přiměřeně. Nový stavební zákon, respektive související vyhláška č. 500/2006 Sb. stanovuje rámcový obsah zásad územního rozvoje. Příloha č. 4 k výše citované vyhlášce uvádí v bodě II./(1)/e) požadavek na „kvalifikovaný odhad záboru půdního fondu“. Dosud však nebyly oficiálně specifikovány náležitosti a účel „kvalifikovaného odhadu“ na úrovni ZÚR. V podstatě lze proto každé takové vyhodnocení považovat za „originální postup“. Z tohoto důvodu je potřebné v každém úkolu charakterizovat použitý metodický přístup a způsob odhadu záboru půdního fondu.

přesných plošných nároků by proto byla zavádějící a samoúčelná. Návrhová část územní studie obsahuje 4 scénáře možného vývoje řešeného území. Ve všech scénářích se předpokládá, že se obce budou moci rozvíjet v souladu se svou stávající platnou ÚPD, která již byla projednána s dotčenými orgány a Správou NP Šumava. Zastavitelné plochy vyznačené v ÚPD obcí byly proto převzaty do grafických výstupů studie. Jejich plošný rozsah byl vyhodnocen a představuje výchozí stav či , jakousi „nultou“ etapu, která je stejná pro všechny scénáře. Podle charakteru a zaměření daného scénáře je vyhodnocen soubor dlouhodobých záměrů - projektů, které zástupci kraje a obcí řešeného území předali zhotoviteli. Každý scénář proto mimo jiné obsahuje přehled záměrů, které jsou v souladu s jeho zaměřením, respektive by byly v daném scénáři přípustné. Rámcové stanovení plošných nároků těchto potenciálních projektů může proto představovat kritérium nároků na půdní fond v daném scénáři. Kvalifikovaný odhad potenciálních záborů půdního fondu tak lze využít jako jedno z dílčích kritérií použitých při vzájemném porovnávání a hodnocení scénářů. V tomto případě již není tak podstatný přesně vyčíslený rozsah, ale určující či hodnotící je jejich vzájemný poměr.

Způsob výpočtu Metodický přístup Metodický přístup k záboru půdního fondu uplatněný v této studii vychází z možného využití odhadnutého záboru. Přesné, konkrétní údaje o předpokládaném záboru nelze v daném měřítku logicky získat. Návrh urbanistického řešení se totiž pohybuje na úrovni os a středisek osídlení, bez jejich průmětu do území konkrétně vymezenou plochou. Případná prezentace

Územní studie byla zpracována v digitální formě. Tato skutečnost umožnila provést potřebné analýzy, z kterých vyplývají plošné nároky v členění podle dotčených kultur vyznačených v mapovém podkladu. Jednotlivým záměrům byl stanoven orientační plošný parametr, na jehož základě byla provedena potřebná analýza vrstev. S ohledem na skutečnost, zda byl či nebyl záměr do scénáře zařazen lze porovnávat relativní plošné nároky jednotlivých scénářů.

Tab. 13: Přehled plošných parametrů posuzovaných záměrů – projektů zahrnutých do kvalifikovaného odhadu Charakteristika hodnoceného záměru Plošný parametr Cyklostezky, inline dráhy Délka x 5m Silnice Délka x 15m Železnice Délka x 20 m Koridory technické a dopravní infrastruktury převzaté ze ZÚR Jihočeského kraje Plocha polygon koridoru Sportovní plochy Plocha polygonu Záměry obcí Plocha polygonu

5

Ve smyslu udržitelného rozvoje

33


Kvantifikace kvalifikovaného odhadu záborů půdního fondu

Porovnání scénářů z hlediska plošných nároků půdního fondu

Vyhodnocení zastavitelných ploch vymezených v ÚPD Vlastní kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu se skládá ze dvou částí. První část představuje tzv. „nultou“ etapu, která je společná pro všechny scénáře. Jedná se o kvantifikaci zastavitelných ploch převzatých z ÚPD jednotlivých obcí. Kvalitativní hledisko u zemědělské půdy není v tomto měřítku výrazné. Prakticky v celém řešeném území lze charakterizovat přírodní podmínky z hlediska produkčních předpokladů zemědělské půdy následovně: klima chladné, silně humidní; „podhorské“ a „horské“ relativně krátké vegetační období kyselé, minerálně chudé horniny; převážně žuly a ruly velmi nízká zásoba bazí v půdě, nízká pufrovací schopnost půdy, vysoká citlivost vůči debazifikaci a okyselování půdy nízká přirozená úrodnost půd vysoký podíl půd na svazích vysoký podíl půd skeletovitých a se sníženou hloubkou půdního profilu potenciální zranitelnost půd na svazích vodní erozí

Kvalifikovaný odhad výrazně ovlivňuje „přesnost“ vyjádření plošného nároku posuzovaného záměru. U liniových záměrů vyjádřených jejich osou byl jejich plošný nárok vyjádřen jako součin jejich délky a odhadnuté průměrné šířky. Na úrovni ZÚR se pro technickou infrastrukturu vymezují koridory, ve kterých se trasa záměru bude v podrobnějším měřítku navrhovat. Do kvalifikovaného odhadu je tedy zahrnuta celá plocha koridoru. Záměry obcí jsou v různém stupni rozpracovanosti a s tím souvisí „přesnost“ vyznačení zájmového území. Plochu uvedenou v tabulkových přehledech tedy nelze považovat za rozsah půdy k odnětí. Spíše se jedná o potenciální prostor, ve kterém se uvažuje se změnami využití území, v některých případech včetně záboru půdy.

Z výše uvedených důvodů nebylo hledisko kvality zemědělské půdy do odhadovaného záboru půdního fondu zahrnuto. Kritérium kvality – třídy ochrany byly zohledněny při projednávání ÚPD jednotlivých obcí. Obr. 12: Šumava se stává oblíbeným místem pro zahraniční návštěvníky – Marina Lipno (foto L. Jablonská, 2007) Tab. 14: Vyhodnocení zastavitelných ploch vyznačených v ÚPD obcí řešeného území Vyhodnocení zastavitelných ploch vyznačených v ÚPD obcí řešeného území LES ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA CELKOVÁ VÝMĚRA CV orná půda trvalé travní porosty zahrady a ovocné sady HA % z CV HA % z CV HA % z CV HA % z CV HA % z CV 137 9,5% 260 18,1% 974 67,9% 64 4,4% 1 435 100,0%

Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu dle jednotlivých scénářů Tab. 15: Zábor půdního fondu – AKCE LES v ha křoviny stromy CELKEM 56 4 207 4 263

TTP 2 242

SCÉNÁŘ AKCE zemědělská půda v ha zahrady okr. zahrady orná půda 51 7 794

CELKEM 3 095

SCÉNÁŘ HARMONIE zemědělská půda v ha zahrady okr. zahrady orná půda 47 7 766

CELKEM 2 739

CELKEM ha 7 358

Tab. 16: Zábor půdního fondu – HARMONIE LES v ha křoviny stromy CELKEM 39 1 960 1 999

34

TTP 1 918

CELKEM ha 4 738


Tab. 17: Zábor půdního fondu – KOMPROMIS LES v ha křoviny stromy CELKEM 29 713 742

TTP 1 175

SCÉNÁŘ KOMPROMIS zemědělská půda v ha zahrady okr. zahrady orná půda 35 5 573

CELKEM 1 788

TTP 1 175

SCÉNÁŘ PŘÍRODA zemědělská půda v ha zahrady okr. zahrady orná půda 35 5 573

CELKEM 1 788

CELKEM ha 2 529

Tab. 18: Zábor půdního fondu – PŘÍRODA LES v ha křoviny stromy CELKEM 29 713 742

CELKEM ha 2 529

7 Vyhodnocení splnění požadavků a podmínek pro zpracování Územní studie Tab. : 19: Vyhodnocení zadání – cíle studie Celkové cíle studie zpřesnit a rozvíjet cíle (§18 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, dále jen stavební zákon) a úkoly územního plánování (§19 stavebního zákona) v souladu s politikou územního rozvoje (dále PÚR), kde je Šumava vymezena jako specifická oblast zajistit nastolení vyváženého stavu všech rozhodujících složek rozvoje území, prostřednictvím rozboru stávajících řešení obsažených v územně plánovacích dokumentacích (ÚPD) obcí v řešeném regionu ve vztahu k existujícím, případně navrženým, nástrojům ochrany životního prostředí (dále také jen ŽP) a následným navržením rámcových mezních hodnot (v ha, v % celkové rozlohy správního nebo katastrálního území) pro rozsah vymezování nových zastavěných a zastavitelných ploch v ÚPD obcí stanovit limity turistického zatížení na základě provedeného rozboru území a přírodních hodnot území (ochrana přírody vyplývající ze zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, soustava NATURA 2000, sociologický průzkum, dotazníková akce zaměřená na majitele rekreačních zařízení, zákazníky, občany, představitele samospráv) prostřednictvím stanovení rámcových hodnot (absolutně ve 100, v % ku dnešnímu stavu, v % ku počtu obyvatel obce, katastru, apod.) doporučených nárůstů /redukcí kapacit rekreačních zařízení (hotely, kempy, penzióny, restaurace, sjezdovky, vleky, koupaliště, pláže, apod.) vytipovat preferenční rozvojové lokality šumavského regionu – provést podrobný rozbor existujících projektů (poskytnutých Krajským úřadem Jihočeského kraje, vyžádaných od obcí, měst, Správy NP a CHKO Šumava a od soukromých subjektů v rámci terénní práce), vyhodnotit projekty chybějící nebo naopak duplicitní, ekonomicky nereálné nebo environmentálně škodlivé, sjednotit jejich výstupy a koordinovat je uchovat pro budoucnost specifické rysy Šumavy – zajistit komplexní a předvídatelný přístup orgánů státní správy a samosprávy postihující nejen přírodní, ale i kulturně historický fenomén území; a to především uchování charakteristického obrazu sídel v kulturní krajině

Plnění Návrh, část I. Odůvodnění, kap 1.1 Analýza, část B I., C Návrh, kap. 1.1.2 Odůvodnění, kap. 3

Analýza, část B IV. Návrh, kap. 2.8 Odůvodnění, kap. 3

Návrh, kap. 1.3 a kap. 2 Návrh, grafika

Analýza, část B II. Návrh, Urbanistická rukověť, Architektonická rukověť

35


Tab. 20: Vyhodnocení zadání - účel studie Účel studie vyhodnotit stávající záměry územního rozvoje v regionu Šumavy, jejich vzájemné spolupůsobení a dopady na území prostřednictvím komplexního rozboru stávajících řešení obsažených v ÚPD obcí v řešeném regionu, v konceptu ÚPVÚC Jihočeského kraje a v koncepčních materiálech Jihočeského kraje, KÚ Jihočeského kraje, Správy NP a CHKO Šumava, obcí a měst, případně dalších subjektů podchytit důležité aspekty pro udržitelný rozvoj v území, tj. zpracovat rozbor udržitelného rozvoje území založený na datech Českého statistického úřadu, KÚ a Správy NP a CHKO Šumava, Ministerstva životního prostředí, případně vlastními silami nově pořízených datech, v rozsahu přílohy č. 1, část B, vyhlášky 500/2006 Sb., s přesností na jednotlivé katastry v řešeném území, včetně vytipování vhodných indikátorů pro sledování vývoje území a analýzy zahrnutí šumavského regionu mezi hospodářsky slabé oblasti (HSO, dle hodnocení VŠE v rámci prací na Programu rozvoje Jihočeského kraje (dále PRK) na léta 2007 – 2013) vyhodnotit řešení tzv. velkých projektů, tj. projektů pořízených Jihočeským krajem nebo pro Jihočeský kraj týkajících se prostoru Šumavy, zejména projekty Šumavské elektrické dráhy (dále ŠED), projekty zahrnuté do konceptu ÚPVÚC Jihočeského kraje (zde se především jedná o lyžařské areály Smrčina, Libín, rozšíření lyžařských areálů Kramolín, Kubova Huť, Zadov – Churáňov, návrh železnice Rybník – napojení na ŠED, zlepšení parametrů silnic I/4 Praha – Strakonice – Vimperk – Strážný, včetně projektu tunelu pod Kubovou Hutí, zlepšení parametrů silnice I/39 Český Krumlov – Černá v Pošumaví), projekt nové silnice Želnava – Nová Pec – Zadní Zvonková, včetně posouzení paralelního záměru přemostění Lipna, a projekty týkající se vojenského prostoru Boletice (Studie Jihočeského kraje pro území vojenského újezdu Boletice, analytická + syntetická část a Vojenský újezd Boletice – Studie polyfunkčního využití území) identifikovat problémy, záměry, projekty vhodné a potřebné ke vzájemné koordinaci a sjednocení jejich výstupů

Plnění

Návrh, kap. 1.3 a 2.

Analýza, část C V. Až VIII.

Návrh, kap. 1.3

Analýza, část C VII. Návrh, kapitola 1

Obr. 13: Uchování zemědělské výroby patří k prioritám všech scénářů (foto L. Jablonská, 2008)

36


Tab. 21: Vyhodnocení zadání – dílčí cíle studie Dílčí cíle studie sjednotit výstupy jednotlivých projektů a záměrů a zkoordinovat jednotlivé aktivity v řešeném regionu, navrhnout alternativní scénáře prostorového rozvoje regionu a kriticky přehodnotit možné varianty zlepšit výchozí podmínky šumavského regionu jako hospodářsky slabé oblasti (HSO) vytvořit kategorizaci území z hlediska jednotlivých priorit – pro vymezené celky stanovit preference sociální, ekonomické i preference ochrany životního prostředí, 1. navrhnout takové nástroje a opatření pro ZÚRK a navazující ÚPD, které by vytvořily podmínky pro udržení počtu obyvatel trvale žijících na území národního parku (zamezení nežádoucí migrace obyvatel mimo hranice NP Šumava) alternativně navrhnout takové nástroje a opatření pro ZÚRK a navazující ÚPD, které by vytvořily podmínky pro zvýšení počtu trvale žijících obyvatel na celé Šumavě (tedy zejména obcí, ležících na vnějším okraji hranice NP) do horizontu 30 let (a tím omezit dojíždění za prací, které je ekonomicky nestabilní, sociálně nepříjemné a ve svých důsledcích i ekologicky škodlivé), ve vazbě na předchozí bod vyhodnotit potenciál zaniklých šumavských sídel, jednotlivě doporučit nebo nedoporučit jejich případnou obnovu navrhnout nástroje pro zvýšení difuse turistického ruchu v regionu Šumavy (např. rozhojnění přístupových cest, turistických cílů, relaxačních příležitostí, organizovaných forem rekreace, vhodným kompromisem může být akcent na rekreační rozvoj Pošumaví), posílit přeshraniční vazby v prostoru šumavského regionu, navrhnout legislativně správní opatření - v rámci nového stavebního zákona doporučit nástroje územního plánování a způsob jejich používání k uskutečňování jednotlivých cílů vyváženého územního rozvoje, stanovit podmínky pro aplikaci těchto opatření v zákoně o národním parku Šumava, popřípadě navrhnout úpravy legislativního prostředí pro efektivní uplatnění zásad udržitelného rozvoje regionu, zejména pak smysluplné regulace sídelního rozvoje, vytvořit jako určitý návod a pomůcku pro uplatňování stanovisek Správy NP a CHKO, KÚ OREG, KÚ OZZL, městských a obecních úřadů a pro potřeby rozhodování samosprávných orgánů Jihočeského kraje a měst a obcí v regionu: 1. „architektonickou rukověť“ - nabídky vhodných architektonických řešení při navrhování stavebních úprav, dostaveb stávajících objektů a novostaveb zohledňující regionální odlišnosti lidového stavitelství, 2. „urbanistickou rukověť“ - příklady vhodných koncepčních řešení pro záměry sídelního rozvoje v území jako podklad pro obecní samosprávy při pořizování studií, územních plánů a regulačních plánů; rukověť bude formou listů vytvořených pro každou obec (34 obcí) stanovovat dle urbanistických kritérií obecné požadavky nebo principy rozvoje nebo zástavby vycházející ze začlenění obcí do struktury osídlení, rozvojových os, urbanistických nebo architektonických typů.

Plnění Návrh, kapitola 1 Návrh, grafika Návrh, kapitola 1

Návrh, zejm. kap. 1.2.2 a 2.3

Návrh, zejm. kap. 1.2.2 a 2.3

Urbanistická rukověť

Návrh, zejm. kap. 2.7 Návrh, celá kap. 2. Návrh, grafika

Návrh, kap 6. a kap. 10

Návrh, Urbanistická rukověť Architektonická rukověť

Obr. 14: Krajina u Šumavských Hoštic (foto L. Jablonská, 2008)

37


Soupis použitých zkratek A – B Landbridge Adriatic-Baltic Landbridge AOT 40 Expoziční index pro ozón AGC Mezinárodní dohoda o hlavních železničních magistrálách AGTC Mezinárodní dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy BD bytové domy BR Biosférická rezervace BSK biochemická spotřeba kyslíku (pětidenní) BPEJ Bonitované půdně ekologické jednotky CR cestovní ruch CCHU Kód měřící lokality Churáňov ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav čhp číslo hydrologického povodí ČOV čistička odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální D dálnice DP Dobývací prostor EAO ekonomicky aktivní obyvatelé EIA Environmental Impact Assessment (Studie vlivu staveb na životní prostředí) EO ekvivalentní obyvatelé ESPON Monitorovací síť pro evropské územní plánování EuroVelo síť cyklistických stezek, kterou organizuje Evropská cyklistická federace FKOLI termotolerantní koliformní bakterie HS hospodářský soubor HSO hospodářsky slabá oblast CHKO chráněná krajinná oblast CHLU Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod CHSKCr chemická spotřeba kyslíku (stanovení dichromanem draselným) CHSKMn chemická spotřeba kyslíku (stanovení manganistanem) ICT Počítače a informační technologie INTERREG IIIB iniciativy EU pro Středoevropské, Jadranské, Podunajské a Jihovýchodní evropské území. KES koeficient ekologické stability KRNAP Krkonošský národní park k.ú. katastrální území KÚ Krajský úřad LFA (Less Favoured Areas) méně příznivé oblasti pro zemědělské hospodaření LHO lesní hospodářská osnova LHP lesní hospodářský plán LT lesní typ LVS lesní vegatační stupeň MD Ministerstvo dopravy MCHÚP maloplošné chráněné území přírody MV ČR Ministerstvo vnitra ČR MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 soustava chráněných území evropského významu NN nízké napětí NP národní park NPP národní přírodní památka NPR národní přírodní rezervace

38


NR (např. biocentrum, biokoridor) NV op OPRL ORP OV OZKO PLO PP PR PUPFL PÚR R4 R (např. biokoridor, biocentrum, ÚSES) REPUS REZZO RD RRAS RU SEA SLDB SLT SWOT ŠED TEN-T TER TKO TTP TŽK ÚHDP ÚHUL ÚAP ORP UL UNESCO ÚPD ÚP ÚSES ÚÚP VPCHÚ VÚC VN VVN WAP ZABAGED ZCHÚ ZPF ZSJ ZUR

nadregionální nařízení vlády ochranné pásmo oblastní plán rozvoje lesa obce s rozšířenou působností občanské vybavení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblasti přírodní památka přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkce lesa politika územního rozvoje rychlostní komunikace regionální Regional Polycentric Urban System registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší rodinné domy Regionální rozvojová agentura Šumava řešené území Strategical Impact Assessment sčítání lidu, domů a bytů soubor lesních typů typ analýzy (z angličtiny S=strengths =silné stránky; W=weaknesses =slabé stránky; O=opportunities =příležitosti; T=threats =hrozby Šumavská elektrická dráha Trans-European Network for Transport Program /Program transevropské dopravní sitě Trans-European Railway tuhý komunální odpad trvalý travní porost tranzitní železniční koridor úhrnné hodnoty druhů pozemků Ústav pro hospodářskou úpravu lesů územně analytické podklady obce s rozšířenou působností ultra light Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu územně plánovací dokumentace územní plán územní systém ekologické stability Úřad územního plánování velkoplošná chráněná území velký územní celek vysoké napětí velmi vysoké napětí Wireless Application Protocol základní báze geografických dat zvláště chráněné území zemědělský půdní fond základní sídelní jednotky Zásady územního rozvoje

Pozn. Tento soupis je společný pro analytickou i návrhovou část územní studie

39

Územní studie ŠUMAVA | Odůvodnění |2010 Seznam grafů, kartogramů, tabulek a obrázků Kartogramy Kart. 1: Koncepce scénáře HARMONIE ...................................................................................................................... Kart. 2: Koncepce scénáře AKCE ............................................................................................................................... Kart. 3: Koncepce scénáře PŘÍRODA ......................................................................................................................... Kart.4: Koncepce scénáře KOMPROMIS ..................................................................................................................... Tabulky Tab. 1: Tabelární přehled a shrnutí uplatnění priorit ....................................................................................................... Tab. 2: Vliv územ. pánování na řešení problémů v území ................................................................................................ Tab. 3: Účinky scénáře HARMONIE na aktéry .............................................................................................................. Tab. 4: Účinky scénáře AKCE na aktéry ....................................................................................................................... Tab. 5: Účinky scénáře PŘÍRODA na aktéry ................................................................................................................. Tab. 6: Účinky scénáře KOMPROMIS na aktéry ............................................................................................................ Tab. 7: Přehled kritérií pro posouzení scénářů .............................................................................................................. Tab. 8: Rámcové hodnoty růstu sídel .......................................................................................................................... Tab. 9: Vliv projektů na ekologickou stabilitu ................................................................................................................ Tab. 10: Hodnoty růstu ubytovací kapacity pro jednotlivé scénáře ................................................................................. Tab. 11: Souhrnné hodnocení scénářů ........................................................................................................................ Tab. 12: Vyhodnocení scénářů dle jednotlivých indikátorů ............................................................................................. Tab. 13: Přehled plošných parametrů posuzovaných záměrů – projektů zahrnutých do kvalifikovaného odhadu .................. Tab. 14: Vyhodnocení zastavitelných ploch vyznačených v ÚPD obcí řešeného území ....................................................... Tab. 15: Zábor půdního fondu – AKCE ........................................................................................................................ Tab. 16: Zábor půdního fondu – HARMONIE ................................................................................................................ Tab. 17: Zábor půdního fondu – KOMPROMIS .............................................................................................................. Tab. 18: Zábor půdního fondu – PŘÍRODA .................................................................................................................. Tab. 19: Vyhodnocení zadání – cíle studie ................................................................................................................... Tab. 20: Vyhodnocení zadání – účel studie .................................................................................................................. Tab. 21: Vyhodnocení zadání – dílčí cíle studie ............................................................................................................. Grafy Graf 1: Míra růstu zastavitelného území ...................................................................................................................... Graf 2: Plocha záborů půdy pro zastavitelná území ...................................................................................................... Graf 3: Plocha chráněných území s různým stupněm ochrany (v ha) .............................................................................. Graf 4: Počet obyvatel žijících v územích s omezením rozvoje ........................................................................................ Graf 5: Podíl obyvatel žijících v územích s omezením rozvoje na celkovém počtu obyvatel v řešeném území ...................... Graf 6: Prognóza vývoje počtu obyvatel v jednotlivých scénářích .................................................................................. Graf 7: Nově vytvořené pracovní příležitosti dle všech posuzovaných projektů (odhad) ..................................................... Graf 8: Podíl nově vytvořených pracovní příležitostí na celkových pracovních příležitostech v řešeném území ...................... Graf 9: Nárůst počtu lůžek dle jednotlivých scénářů ..................................................................................................... Graf. 10: Grafické znázornění výsledků vyhodnocení scénářů ........................................................................................ Graf. 11: Grafické znázornění výsledků vyhodnocení scénářů – „Dynamika udržitelnosti“ ................................................... Obrázky Obrázek 1: Krajina v okolí Mlynářovic ......................................................................................................................... Obrázek 2: Horní Planá ............................................................................................................................................. Obrázek 3: Scénář Harmonie ..................................................................................................................................... Obrázek 4: Scénář Akce ........................................................................................................................................... Obrázek 5: Ochrana přírody a využívání krajiny ............................................................................................................ Obrázek 6: Nekonfliktní územní uspořádání ................................................................................................................. Obrázek 7: Zábory půdy ............................................................................................................................................ Obrázek 8: Krajina v okolí Vodní nádrže Lipno ............................................................................................................. Obrázek 9: Skica scénáře Harmonie ........................................................................................................................... Obrázek 10: Přírodní fenomén Šumava ....................................................................................................................... Obrázek 11. Poškozené lesy v okolí Stifterova památníku .............................................................................................. Obrázek 12: Marina Lipno ......................................................................................................................................... Obrázek 13: Zemědělská výroba ................................................................................................................................ Obrázek 14: Krajina u Šumavských Hoštic ...................................................................................................................

40

15 17 19 21 7 13 14 16 18 20 22 23 24 28 30 30 33 34 34 34 35 35 35 36 37 23 24 25 25 25 26 27 27 28 29 32 12 13 14 16 18 20 23 27 30 31 32 34 36 37

Přílohy


Tab. 1: Základní údaje o obcích Tab. 2: Zábory půdního fondu a související míra plánovaného růstu zastav. území Tab. 3: Projekty s vlivem na ekologickou stabilitu a ekonomický rozvoj Tab. 4: Plošný rozsah zvláště chráněných území Tab. 5: Bilanční rovnováha mezi populační a pracovištní velikostí Tab. 6: Přehled školských zařízení a jejich významnost pro hodnocení Tab. 7: Dostupnost školských zařízení stanovená pomocí přepočítaných hodnot Tab. 8: Předpokládaný rozvoj ubytovacích kapacit dle podmínek využití území: Tab. 9: Odhadovaný nárůst kapacit rekreačních zařízení Tab. 10: Demografické charakteristiky obcí na území NP Šumava Tab. 1: Základní údaje o obcích 6 FID_obce_D NAZ_OBEC_P 0 Boletice 1 Borová Lada 2 Buk 30 Černá v Pošumaví 3 Drslavice 4 Frymburk 5 Horní Planá 6 Horní Vltavice 7 Hořice na Šumavě 8 Kratušín 11 Křišťanov 9 Kubova Huť 10 Kvilda 12 Lenora 13 Lipno nad Vltavou 14 Loučovice 15 Nicov 16 Nová Pec 17 Nové Hutě 18 Přední Výtoň 19 Stachy 20 Stožec 21 Strážný 31 Šumavské Hoštice 22 Vacov 23 Vimperk 24 Volary 25 Vrbice 26 Vyšší Brod 29 Záblatí 27 Zbytiny 28 Zdíkov 33 Žárovná 32 Želnava celkem EAO ekonomicky aktivní obyvatelé PP pracovní příležitosti v obci

6

42

Dle SLBD 2001

počet obyv. 292 284 284 826 64 1319 2293 390 800 52 141 114 169 803 550 1970 92 632 99 266 1216 219 285 395 1354 8281 4068 72 2561 352 300 1608 102 131 32 384

EAO 146 155 129 429 34 748 1179 197 414 25 71 69 100 373 284 1075 41 323 48 150 534 124 159 197 631 4168 2112 33 1362 174 161 807 46 69 16 567

PP 140 108 101 261 13 453 964 84 164 7 55 90 100 195 252 758 21 227 61 88 574 137 469 87 522 4136 1463 21 1219 116 148 530 30 32 13 626


-2

-2

-2

-2

0 -6 0

0 -10 0

0 -2 0

0 -8 0

0,02 0,08 0,00 1,25 0,00 1,08 0,96 0,43 0,02 0,42 0,00 0,33 0,15 0,13 0,24 0,30 0,00 0,00 0,14 0,61 0,59 0,19 0,31 0,00 0,16 0,65 0,11 0,02 0,24 0,23 0,13 0,22 0,80 0,50 0,30 5 1 -2 1 5 -10 5

kompromis

0,02 0,08 0,00 0,63 0,00 0,54 0,96 0,43 0,02 0,42 0,00 0,33 0,15 0,13 0,24 0,15 0,00 0,00 0,14 0,12 1,17 0,19 0,13 0,00 0,16 0,65 0,11 0,02 0,24 0,23 0,13 0,22 0,80 0,25 0,25 3 1 -2 1 3 -6 3

příroda

akce

50 0,13 0,13 0,13 0,13 10 3,63 3,63 1,81 1,81 20 0,00 0,00 0,00 0,00 100 89,91 179,82 89,91 179,82 50 0,00 0,00 0,00 0,00 100 67,79 135,59 67,79 135,59 100 128,90 128,90 12,89 128,90 50 22,29 22,29 4,46 22,29 50 2,28 2,28 2,28 2,28 50 6,02 6,02 6,02 6,02 50 0,00 0,00 0,00 0,00 50 7,49 7,49 1,50 7,49 10 8,63 8,63 4,32 4,32 50 12,38 12,38 2,48 12,38 100 54,56 54,56 27,28 54,56 100 17,57 35,14 17,57 35,14 50 0,03 0,03 0,03 0,03 10 0,00 0,00 0,00 0,00 20 3,79 3,79 1,89 3,79 10 7,86 39,29 3,93 3,93 50 134,25 67,13 67,13 67,13 10 10,71 10,71 5,36 5,36 10 5,18 12,94 2,59 2,59 50 0,00 0,00 0,00 0,00 50 19,78 19,78 19,78 19,78 100 293,20 293,20 293,20 293,20 100 22,02 22,02 2,20 22,02 50 0,12 0,12 0,12 0,12 100 59,60 59,60 29,80 59,60 50 7,33 7,33 7,33 7,33 50 5,90 5,90 5,90 5,90 50 36,49 36,49 36,49 36,49 50 6,98 6,98 6,98 6,98 50 4,41 8,82 0,88 4,41 1 039 1 191 722 1 129 3 5 1 4

harmonie

kompromis

příroda

50 10 10 50 50 50 10 10 50 50 20 10 10 10 50 50 50 10 10 10 50 10 10 50 50 100 10 50 50 50 50 50 50 10

akce

50 20 20 100 50 100 100 50 50 50 50 50 20 50 100 100 50 100 20 100 50 20 50 50 50 100 100 50 100 50 50 50 50 100

míra růstu zastavěného území

zábory

harmonie

příroda

50 20 20 50 50 50 100 50 50 50 50 50 20 50 100 50 50 20 20 20 100 20 20 50 50 100 100 50 100 50 50 50 50 50

kompromis

akce

8,27 0,25 45,51 18,13 59,63 0,00 143,37 179,82 18,63 0,00 125,29 135,59 134,04 128,90 51,92 44,58 124,49 4,57 14,45 12,03 19,03 0,00 22,49 14,97 57,17 43,17 92,32 24,75 224,10 54,56 117,11 35,14 25,79 0,05 102,84 0,00 27,18 18,93 64,19 39,29 114,64 134,25 56,16 53,55 41,32 25,88 59,76 0,00 124,29 39,55 450,18 293,20 203,86 22,02 6,28 0,24 252,16 59,60 31,57 14,66 46,47 11,81 164,85 72,97 8,73 13,95 17,80 8,82 3 056 1 505

koeficienty pravděpodobného růstu

harmonie

zastavitelné ha

Boletice Borová Lada Buk Černá v Pošumaví Drslavice Frymburk Horní Planá Horní Vltavice Hořice na Šumavě Kratušín Křišťanov Kubova Huť Kvilda Lenora Lipno nad Vltavou Loučovice Nicov Nová Pec Nové Hutě Přední Výtoň Stachy Stožec Strážný Šumavské Hoštice Vacov Vimperk Volary Vrbice Vyšší Brod Záblatí Zbytiny Zdíkov Žárovná Želnava celkem body váha SOC váha EKOL váha EKON hodnocení SOC hodnocení EKOL hodnocení EKON

zastavěné

název obce

0 1 2 30 3 4 5 6 7 8 11 9 10 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 31 22 23 24 25 26 29 27 28 33 32

ha

FID_obce_D

Tab. 2: Zábory půdního fondu a související míra plánovaného růstu zastavěného území

0,02 0,02 0,04 0,04 0,00 0,00 0,63 1,25 0,00 0,00 0,54 1,08 0,10 0,96 0,09 0,43 0,02 0,02 0,42 0,42 0,00 0,00 0,07 0,33 0,08 0,08 0,03 0,13 0,12 0,24 0,15 0,30 0,00 0,00 0,00 0,00 0,07 0,14 0,06 0,06 0,59 0,59 0,10 0,10 0,06 0,06 0,00 0,00 0,16 0,16 0,65 0,65 0,01 0,11 0,02 0,02 0,12 0,24 0,23 0,23 0,13 0,13 0,22 0,22 0,80 0,80 0,05 0,25 0,16 0,27 1 4 1 1 -2 -2 1 1 1 4 -2 -8 1 4

43


kompromis

akce

příroda

2 1 1 1 1

1 4 1 1

kompromis

2 4 1 1

3 2 2 1 1 5 1 1

příroda

5 1

akce

4 3 2 4 3 1 2 3

hodnocení významnosti harmonie

velké lyžařské areály sjezdovky velké sjezdovky malé golf velký golf marína vodní lyžování letiště součet

Počet projektů s vlivem na ekol stabilitu harmonie

Váha (hodnocení)

Tab. 3: Projekty s vlivem na ekologickou stabilitu a ekonomický rozvoj

0 15 2 0 6 4 2 3 32

12 6 4 4 3 5 2 3 39

0 3 0 0 3 1 0 0 7

8 0 2 0 3 4 2 3 22

Rozsah oblastí POP (++), OP (+) a OPT (+) POP Území s prioritou a rozvojem ochrany přírody OP Území velkoplošné ochrany s částečným rozvojem turistiky a cestovního ruchu OPT Území velkoplošné ochrany s dynamickým rozvojem turistiky a cestovního ruchu

Tab. 4: Plošný rozsah zvláště chráněných území

ZCHU Body

44

harmonie 73 735 1

velikost ploch v ha akce příroda 75 210 104 989 2 5

kompromis 80 630 3


akce

příroda

kompromis

230 140 164 108 179 101 867 261 50 13 1 384 453 2 405 964 307 84 629 164 41 7 111 55 90 90 98 100 632 195 577 252 2 067 758 72 21 365 227 62 61 153 88 957 574 126 137 164 469 311 87 1 065 522 8 687 4136 4 267 1463 57 21 2 687 1219 277 116 236 148 1 265 530 80 30 103 32

harmonie

248 177 177 701 54 1 119 1 427 243 679 44 96 71 105 500 467 1 672 78 393 62 166 1 032 136 177 335 1 149 9 369 2 531 61 2 173 299 255 1 364 87 82

kompromis

261 203 203 986 57 1 574 2 736 349 716 47 126 102 121 719 656 2 351 82 754 71 317 1 088 157 255 353 1 212 9 881 4 854 64 3 056 315 268 1 439 91 156

příroda

příroda

227 177 177 643 50 1 027 2 381 304 623 40 110 89 105 625 571 1 534 72 394 62 166 1 263 136 178 308 1 054 8 598 4 224 56 2 659 274 234 1 252 79 102

bilanční rovnováha EAO/PP

akce

akce

140 108 101 261 13 453 964 84 164 7 55 90 100 195 252 758 21 227 61 88 574 137 469 87 522 4136 1463 21 1219 116 148 530 30 32

počet prac. příl. (PP) výhled harmonie

harmonie

146 155 129 429 34 748 1179 197 414 25 71 69 100 373 284 1075 41 323 48 150 534 124 159 197 631 4168 2112 33 1362 174 161 807 46 69

kompromis

PP

Boletice 292 Borová Lada 284 Buk 284 Černá v Pošumaví 826 Drslavice 64 Frymburk 1319 Horní Planá 2293 Horní Vltavice 390 Hořice na Šumavě 800 Kratušín 52 Křišťanov 141 Kubova Huť 114 Kvilda 169 Lenora 803 Lipno nad Vltavou 550 Loučovice 1970 Nicov 92 Nová Pec 632 Nové Hutě 99 Přední Výtoň 266 Stachy 1216 Stožec 219 Strážný 285 Šumavské Hoštice 395 Vacov 1354 Vimperk 8281 Volary 4068 Vrbice 72 Vyšší Brod 2561 Záblatí 352 Zbytiny 300 Zdíkov 1608 Žárovná 102 Želnava 131

EAO

NAZ_OBEC_P

počet obyv.

Tab. 5: Bilanční rovnováha mezi populační a pracovištní velikostí počet obyvatel výhled

140 108 101 261 13 453 964 84 164 7 55 90 100 195 252 758 21 227 61 88 574 137 469 87 522 4136 1463 21 1219 116 148 530 30 32

140 108 101 261 13 453 964 84 164 7 55 90 100 195 252 758 21 227 61 88 574 137 469 87 522 4136 1463 21 1219 116 148 530 30 32

140 108 101 261 13 453 964 84 164 7 55 90 100 195 252 758 21 227 61 88 574 137 469 87 522 4136 1463 21 1219 116 148 530 30 32

0,81 0,82 0,88 1,23 1,92 1,13 1,23 1,81 1,90 2,89 1,00 0,49 0,53 1,60 1,13 1,01 1,71 0,87 0,51 0,94 1,10 0,50 0,19 1,77 1,01 1,04 1,44 1,33 1,09 1,18 0,79 1,18 1,32 1,59

0,93 0,94 1,01 1,89 2,20 1,74 1,42 2,08 2,18 3,32 1,15 0,57 0,60 1,84 1,30 1,55 1,96 1,66 0,58 1,80 0,95 0,57 0,27 2,03 1,16 1,19 1,66 1,53 1,25 1,36 0,91 1,36 1,52 2,44

0,88 0,82 0,87 1,34 2,09 1,24 0,74 1,44 2,07 3,15 0,87 0,39 0,53 1,28 0,93 1,10 1,86 0,87 0,50 0,94 0,90 0,50 0,19 1,93 1,10 1,13 0,87 1,45 0,89 1,29 0,86 1,29 1,44 1,27

0,82 0,76 0,88 1,66 1,94 1,53 1,25 1,83 1,92 2,92 1,01 0,50 0,49 1,62 1,14 1,36 1,72 0,80 0,51 0,87 0,83 0,46 0,18 1,79 1,02 1,05 1,46 1,35 1,10 1,19 0,80 1,19 1,34 1,61

počet nových pracovních příležitostí v řešeném území 801 846 581 706 18,60 celkem 32 384 16 567 13 626 29 794 35 622 27 527 30 765 14 427 14 472 14 207 14 332 1,03 body 4 5 1 3 3

21,05 1,23 5

23,69 21,79 0,97 1,07 2 4

váha SOC váha EKOL váha EKON

1,00

1

1

1

2,00

2

2

2


3,00 0,00 6,00

5,00 0,00 10,00

2,00 0,00 4,00

4,00 0,00 8,00

45


Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti zařízení předškolní výchovy a základních škol

Tab. 6: Přehled školských zařízení a jejich významnost pro hodnocení ZŠ ZŠ SŠ SŠ MŠ MŠ 1-5 1-9 stav návrh Boletice 0 0 0 0 Borová Lada 1 1 0 1 Buk 0 0 0 0 Černá v Pošumaví 1 1 0 1 Drslavice 0 0 0 0 Frymburk 1 0 1 1 Horní Planá 1 0 1 1 1 Horní Vltavice 1 1 0 1 Hořice na Šumavě 1 1 0 1 Kratušín 0 0 0 0 Křišťanov 0 0 0 0 Kubova Huť 0 0 0 0 Kvilda 0 0 0 0 Lenora 1 1 0 1 Lipno nad Vltavou 1 1 0 1 Loučovice 1 0 1 1 Nicov 0 0 0 0 Nová Pec 1 1 0 1 Nové Hutě 0 0 0 0 Přední Výtoň 0 0 0 0 Stachy 2 0 1 1 1 2 Stožec 1 1 0 1 Strážný 1 1 0 1 Šumavské Hoštice 1 0 1 1 Vacov 1 0 1 1 Vimperk 2 0 2 6 6 2 Volary 1 0 1 1 2 1 Vrbice 0 0 0 0 Vyšší Brod 1 0 1 1 Záblatí 0 1 0 0 Zbytiny 0 1 0 0 Zdíkov 0 0 1 0 Žárovná 0 0 0 0 Želnava 0 0 0 0 významnost 1 2 3 1

46

ZŠ 1-5 0 2 0 2 0 0 0 2 2 0 0 0 0 2 2 0 0 2 0 0 0 2 2 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0

ZŠ 1-9 0 0 0 0 0 3 3 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 3 0 0 3 3 6 3 0 3 0 0 3 0 0

SŠ 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 6 2 0 0 0 0 0 0 0

celkem bez SŠ 0 3 0 3 0 4 4 3 3 0 0 0 0 3 3 4 0 3 0 0 5 3 3 4 4 8 4 0 4 2 2 3 0 0

celkem se SŠ 0 3 0 3 0 4 5 3 3 0 0 0 0 3 3 4 0 3 0 0 6 3 3 4 4 14 6 0 4 2 2 3 0 0


Tab. 7: Dostupnost školských zařízení stanovená pomocí přepočítaných hodnot dostupnost školských zařízení FID_obce_D NAZ_OBEC_P počet obyv. harmonie akce příroda kompromis 0 Boletice 292 0 0 0 0 1 Borová Lada 284 531 610 530 492 2 Buk 284 0 0 0 0 30 Černá v Pošumaví 826 1 930 2 957 2 103 2 600 3 Drslavice 64 0 0 0 0 4 Frymburk 1319 4 109 6 295 4 477 5 535 5 Horní Planá 2293 11 904 13 680 7 134 12 027 6 Horní Vltavice 390 911 1 047 728 921 7 Hořice na Šumavě 800 1 869 2 148 2 037 1 888 8 Kratušín 52 0 0 0 0 11 Křišťanov 141 0 0 0 0 9 Kubova Huť 114 0 0 0 0 10 Kvilda 169 0 0 0 0 12 Lenora 803 1 876 2 156 1 499 1 895 13 Lipno nad Vltavou 550 1 713 1 969 1 400 1 731 14 Loučovice 1970 6 136 9 403 6 687 8 266 15 Nicov 92 0 0 0 0 16 Nová Pec 632 1 181 2 262 1 180 1 094 17 Nové Hutě 99 0 0 0 0 18 Přední Výtoň 266 0 0 0 0 19 Stachy 1216 7 575 6 529 6 191 5 740 20 Stožec 219 409 470 409 379 21 Strážný 285 533 765 532 493 31 Šumavské Hoštice 395 1 230 1 414 1 341 1 243 22 Vacov 1354 4 218 4 847 4 596 4 261 23 Vimperk 8281 120 374 138 335 131 168 121 619 24 Volary 4068 25 343 29 124 15 188 25 605 25 Vrbice 72 0 0 0 0 26 Vyšší Brod 2561 10 636 12 223 8 693 10 746 29 Záblatí 352 548 630 597 554 27 Zbytiny 300 467 537 509 472 28 Zdíkov 1608 3 757 4 317 4 093 3 795 33 Žárovná 102 0 0 0 0 32 Želnava 131 0 0 0 0 celkem body

32 384

0

207 251 3

241 719 5

201 091 2

211 358 4

váha SOC váha EKOL váha EKON

2

2

2

2


6 0 0

10 0 0

4 0 0

8 0 0

47


Míra růstu kapacit rekreačních zařízení Tab. 8: Předpokládaný rozvoj ubytovacích kapacit dle podmínek využití území 10% specifické formy rekreace ( modernizace a přestavba stávajících zařízení) 30% měkká turistika 40% rozvoj cestovního ruchu v sídlech 50% a více dynamický rozvoj cestovního ruchu

48

0 0 0 0 0 0 0 0 0 42 0 32 0 60 18 0 457

40 40 70 40 70 70 70 30 40 70 70 70 30 40 70 70 30 30 70 70 70 40 70 70 70 70 30

22 229 306 254 19 84 42 68 46 1 469 25 33 55 63 58 104 36 5 4 344 310 23 66 95 18 157 4 3 935

22 65 457 457 766 1 072 761 1 014 57 57 105 146 125 291 68 204 183 183 1 469 2 057 25 37 33 33 55 164 126 188 58 174 313 313 36 107 5 16 5 5 344 481 310 434 69 69 66 132 95 95 24 24 209 209 4 11 5 786 8 039

AKCE

30 40 70 40 30 70 70 30 40 70 30 20 30 30 30 30 30 30 40 70 70 30 40 30 40 40 30

HARMONIE

10 40 50 30 30 50 30 10 40 50 20 20 10 20 10 30 10 10 40 50 50 30 20 30 40 40 10

KOMPROMIS

10 20 20 10 10 40 10 10 10 50 20 20 10 10 10 10 10 10 30 50 50 10 20 30 30 30 10

PŘÍRODA

AKCE % nárůstu ubytovací kapacity

216 1 143 1 532 2 535 191 209 415 680 457 2 938 124 163 548 628 579 1 044 358 54 12 687 620 230 330 316 60 522 38 16 629

HARMONIE % nárůstu ubytovací kapacity

216 1 000 1 077 2 415 191 209 415 650 457 2 284 124 163 548 628 530 1 044 358 54 12 687 578 230 298 316 0 439 38 14 961

KOMPROMIS % nárůstu ubytovací kapacity

0 143 0 120 0 0 0 0 0 42

NÁVRH PŘÍRODA % nárůstu ubytovací kapacity

0 0 455 0 0 0 0 30 0 612 0 0 0 0 49 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 65 0 1 211

celkem ubytovací kapacita

545902 545457 545481 545511 550205 545520 563978 550337 550353 545597 545601 529893 550451 561568 545716 550515 550523 550531 550574 550621 550647 550671 545848 550680 550701 550728 550761

počet lůžek ostatní ubytování

Borová Lada Černá v Pošumaví Frymburk Horní Planá Horní Vltavice Hořice na Šumavě Kubova Huť Kvilda Lenora Lipno nad Vltavou Loučovice Nicov Nová Pec Nové Hutě Přední Výtoň Stachy Stožec Strážný Šumavské Hoštice Vacov Vimperk Volary Vyšší Brod Záblatí Zbytiny Zdíkov Želnava součet za obce

počet lůžek sezónní ubytování

kód obce

obec

počet lůžek hotely

Tab. 9: Odhadovaný nárůst kapacit rekreačních zařízení STAV

86 457 1 072 1 014 134 146 291 204 183 2 057 87 114 164 251 405 731 107 16 8 481 434 92 231 221 42 365 11 9 406


Důležitým fenoménem osídlení v Národním parku Šumava je výrazné sezónní kolísání, v prognóze je uvažováno trvale bydlící obyvatelstvo. S celkovým stárnutím populace v ČR předpokládáme větší využívání rekreačních objektů k trvalému bydlení. Ve sledovaných 5 obcích očekáváme celkově stabilizovaný počet obyvatel kolem 1600 osob, stabilitu lze podpořit jedině rozvojem infrastruktury a novou bytovou výstavbou s preferencí trvalého bydlení před objekty druhého bydlení. Na vývoj počtu obyvatel ve sledovaném území bude mít hlavní vliv migrace, kterou nelze přesně prognózovat (narozdíl od přiro-

zené měny). V některých obcích jsou výrazněji zastoupeni cizinci (zejména ve Strážném), u kterých je právě předpovídání jejich chování nejsložitější. V takto malém území nemá smysl prognózovat podrobné demografické parametry kromě celkového počtu obyvatel. Prognóza vychází z obecných předpokladů přirozené měny – stagnující úhrnná plodnost kolem 1,50 dítěte na ženu; mírné prodlužování doby dožití a celkové stárnutí populace. Souhrnná data za obce shrnují diferencovaný vývoj jednotlivých částí obce (jejich přehled viz např. Historický lexikon obcí).

Graf 12: Prognóza vývoje počtu obyvatel ve variantě PŘÍRODA

Graf 13: Vývoj počtu obyvatel podle průběžné bilance

700

600

700 Nová Pec

600

500

Kvilda

400

Nová Pec Strážný

Borová Lada

Po et trvale bydl. obyv.

Po et trvale bydl. obyv.

Strážný

Stožec

300

200

500

Borová Lada Kvilda

400

Stožec

300

200

100

100 1991

2001

2010

2020

2030

Tab. 10: Demografické charakteristiky obcí na území NP Šumava Počet trvale vznik NP bydl. obyv. 1991 2001 Nová Pec 652 628

odhad prognóza 2010 2020 2030 540 480 450

Strážný

288

282

430

450

400

Borová Lada Kvilda

284 169

277 171

280 180

300 170

300 170

Stožec

163

224

210

200

250

1556

1582

1640

1600

1570

CELKEM

Počet trv.obyv. k 31. 12. rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 Nová Pec 652 638 630 630 624 631 637 Strážný 288 291 300 294 294 280 281 Borová Lada 284 280 280 285 290 292 294 Kvilda 169 171 169 161 157 148 147 Stožec 163 209 222 216 221 216 214 CELKEM 15561589 1601 1586 1586 1567 1573

vybrané předpoklady a komentáře bez realizace lanovky na Smrčinu zastavitel. rezervy pro bydlení ve var. PŘÍRODA odpovídají dosavadním přírůstkům, velké zastoupení migračně nestálých cizinců cca 30 nových RD z let 2008-2010 trvale obýváno jen zčásti nová výstavba bude vyvážena přirozenými úbytky pův. obyvatel výraznější vliv konverze rekreačního bydlení na trvalé (část Dobrá aj.), využitelné rezervy pro bydlení

1998 1999 2000 2001 644 645 625 628 284 282 269 282 288 283 280 277 147 135 145 171 208 205 208 224 1571 1550 1527 1582

odhad 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 630 618 593 599 590 563 546 528 540 307 348 397 408 408 451 463 443 430 276 276 279 274 278 280 273 268 280 169 166 167 167 167 170 183 181 180 228 222 217 215 214 212 208 210 210 1610 1630 1653 1663 1657 1676 1673 1630 1640

49


Územní studie ŠUMAVA Objednatel: Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, IČ: 708 906 50 zastoupený: Mgr. Jiří Zimola, hejtman kraje, ve věcech smluvních, JUDr. Luboš Průša, ředitel KÚ Jihočeského kraje, ve věcech technických, PhDr. Jan Stráský, poradce hejtmana, ve věcech technických, Ing. arch. Radek Boček, vedoucí oddělení územního plánování, ve věcech technických, Zhotovitel: České vysoké učení technické v Praze (dále jen „ČVUT“) - Fakulta architektury Zikova 4, 166 36 Praha 6, IČ: 6480 7700 Tel. 224 354 981, mail: [email protected] zastoupená: Prof. Ing. arch. Ir. Zdeněk Zavřel, na základě prohlášení rektora ČVUT, ve věcech smluvních, Ing. arch. Jitka Mejsnarová, autorizovaný architekt, ve věcech technických a autorských, Ing. arch. Vít Řezáč, ve věcech technických a organizačních Autorský kolektiv: Ing. Terezie Černochová Ing. Daniel Franke Ing. arch. Laura Jablonská RNDr. Jiří Jedlička Ing. Pavel Lhotský Ing. Vladimír Mackovič Ing. Stanislav Mach Prof. Ing. arch. Karel Maier Ing. arch. Jitka Mejsnarová Ing. arch. Tomáš Russe Ing. arch. Vít Řezáč Ing. arch. Kateřina Slováčková Ing. Alena Šimčíková Ing. arch. Jakub Vorel Ing. Kateřina Vrbová Ing. Květa Zelenková Ing. Zdeněk Zídek Spolupráce: Ing. arch. Martin Augustin Ing. Dan Bubák Ing. Jan Glaser Jitka Krajdlová Zdeňka Zymáková

Územní studie ŠUMAVA

Recommend Documents