ÚZEMNÍ STUDIE REKREAČNÍ OBLAST VSETÍNSKÁ BEČVA ODŮVODNĚNÍ. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o

ÚZEMNÍ STUDIE

REKREAČNÍ OBLAST VSETÍNSKÁ BEČVA

ODŮVODNĚNÍ

ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

listopad 2013

URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

e-mail: [email protected]

602 00 Brno, Příkop 8

[email protected] tel.:

+420 545 175 896 +420 545 175 895

fax:

Akce:

REKREAČNÍ OBLAST VSETÍNSKÁ BEČVA

Evidenční číslo:

211 – 003 – 478

Objednatel:

Zlínský kraj

Zhotovitel:

Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o.

Jednatelé společnosti:

Ing. arch. Vanda Ciznerová

Zpracovatelský kolektiv:

Ing. arch. Vanda Ciznerová

+420 545 175 892

NÁVRH

www.usbrno.cz

Ing. arch. Miloš Schneider

Ing. Pavel Veselý Ing. Jiří Hrnčíř Mgr. Martin Novotný Mgr. Tereza Golešová

Datum:

listopad 2013

ÚS Rekreační oblast Vsetínská Bečva

2

OBSAH I.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍ STUDIE…................................…...................…......................…...… 5

A.

Úvod ............................................................................................................................................5

B.

Koncepce rozvoje území rekreační oblasti Vsetínská Bečva .............................................12

C.

B. 1.

Urbanistická koncepce ........................................................................................................12

B. 2.

Koncepce rozvoje rekreace.................................................................................................14

B. 3.

Koncepce vodního hospodářství .........................................................................................18

B. 4.

Koncepce technické infrastruktury ......................................................................................25

B. 5.

Koncepce dopravní infrastruktury .......................................................................................27

B. 6.

Koncepce rozvoje rekreace ve vztahu krajinnému rázu .....................................................35

Komplexní řešení území – rozvoj rekreace v obcích ...........................................................36 C. 1.

Charakteristika potenciálu území (bilance ubytovacích kapacit) ........................................36

C. 2.

Vsetín ..................................................................................................................................37

C. 3.

Ústí ......................................................................................................................................37

C. 4.

Janová .................................................................................................................................37

C. 5.

Hovězí .................................................................................................................................38

C. 6.

Huslenky .............................................................................................................................40

C. 7.

Halenkov .............................................................................................................................40

C. 8.

Nový Hrozenkov ..................................................................................................................41

C. 9.

Karolinka .............................................................................................................................47

C. 10.

Velké Karlovice ...................................................................................................................49

C. 11.

Zděchov ..............................................................................................................................59

D.

Posouzení z hlediska udržitelného rozvoje ..........................................................................61

E.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ............................................................63 E. 1.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond ..........................................................................................................................63

E. 2.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa ...............................................................................................65

E. 4.

Přehledná tabulka vymezených ploch .................................................................................67

F.

Závěr .........................................................................................................................................73

G.

Dokladová část ........................................................................................................................73


3

GRAFICKÁ ČÁST ÚZEMNÍ STUDIE B.1

Koordinační výkres

1 : 25 000

B.1

Koordinační výkres – výřez A

1 : 10 000

B.1.

Koordinační výkres – výřez B

1 : 10 000

B.1

Koordinační výkres – výřez C

1 : 10 000

B.1.

Koordinační výkres – výřez D

1 : 10 000

B.1.

Koordinační výkres – výřez E

1 : 10 000

B.1.

Koordinační výkres – výřez F

1 : 10 000

B.1.

Koordinační výkres – výřez H

1 : 10 000

B.1.

Koordinační výkres – výřez I

1 : 10 000

B.1.

Koordinační výkres – výřez J

1 : 10 000

B.2

Výkres širších vztahů

1 : 100 000

B.3.

Výkres předpokládaných záborů ZPF

1 : 25 000

B.4.

Výkres dopravní infrastruktury a protipovodňových opatření

1 : 25 000

Poznámka: Výkres Koordinační výkres – výřez G je na základě výsledku projednání územní studie zrušen.


4

I.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍ STUDIE

A.

Úvod

Pořízení územní studie „Rekreační oblast Vsetínská Bečva“ vyplývá z nadřazené územně plánovací dokumentace

Aktualizace Zásad územního rozvoje Zlínského kraje byla vydána Zastupitelstvem

Zlínského kraje usnesením č.0749/Z21/12 dne 12.9.2012 a nabyla účinnosti dne 5.10.2012. Územní studie „Vsetínská Bečva“ je územně plánovací podklad, jenž v souladu s udržitelným rozvojem území stanovuje prioritní směry rozvoje a prioritní problémy k řešení z hlediska rekreačního využití území. Záměrem bylo vymezit možnosti v území, shodnout se na nich a případně najít východiska. Tato studie nemá závazný charakter ale představuje ideové řešení potenciálně možných rozvojových ploch a intenzifikaci stávajících areálů v oblasti Vsetínské Bečvy. Řešené plochy na jedné straně mohou, ale nemusí být zapracovány do ÚP a na druhé straně se mohou stát závaznými teprve až po jejich případném průmětu do územních plánů příslušných obcí. Zpracování vlastního návrhu územní studie předcházelo vyhotovení „Průzkumů a rozborů“ v roce 2011. Proběhly konzultace se starosty dotčených obcí k problematice a možnostem správního území jejich obcí. Byly zpracovány dotazníkové formuláře a provedena podrobná analýza řešeného území. Se závěry Průzkumů a rozborů byly seznámeni starostové obcí, zástupci MěÚ Vsetín, odboru územního plánování, stavebního řádu a dopravy a zástupci pořizovatele – Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu. K dalšímu rozpracování byly dohodnuty lokality 1, 2, 5, 6, 8-12,14-18, 20-25. V grafické části územní studie (na rozdíl od Průzkumů a rozborů) již nejsou zobrazovány veškeré jevy vztahující se k rekreaci, ale pouze řešené lokality a vybrané jevy. Návrh územní studie se podrobně zabýval dohodnutými lokalitami. Návrh byl projednán se zástupci obcí, pořizovatelem, správou CHKO Beskydy a VaK Vsetín a.s.. Na základě výsledků projednání byl návrhu územní studie upraven.

Přehled změn po projednání Označení lokality

Označení plochy

V1

V1-1

Změny v grafické části v průběhu projednávání 

vypuštěna

Změny v textové v průběhu projednávání

části

V1-2 J1

J1-1



zůstává v původních parametrech

Ho1

Ho1-1







doplněny regulativy - řešit dostatečný odstup od břehů náhonu z důvodu ochrany lokality

5

Označení lokality

Označení plochy

Změny v grafické části v průběhu projednávání


části

velevruba tupého Ho1-2




Ho1-3




Ho1-4




Ho1-5



Ho2

Ho2-1

Z1

Ha1

NH1



doplněny regulativy - řešit dostatečný odstup od břehů náhonu z důvodu ochrany lokality velevruba tupého




doplněny regulativy - řešit dostatečný odstup od břehů náhonu z důvodu ochrany lokality velevruba tupého



změna regulativu z OS na OK



změna regulativu z OS na OK

Z1-1



zvětšena (uvedeno do stavu se skutečností)

Z1-2



zmenšena na úkor Z1-1

Z1-3




Z1-4




Ha1-1



vypuštěna



vypuštěna

Ha1-2



vypuštěna



vypuštěna

Ha1-3




Ha1-4




Ha1-5




Ha1-6




Ha1-7




Ha1-8



vypuštěna



vypuštěna

NH1-1




NH1-2




NH1-3






je vymezeno v II. zóně CHKO, což nevyhovuje požadavkům CHKO

NH1-4






je vymezeno v II. zóně CHKO, což nevyhovuje požadavkům CHKO

NH1-5




NH1-6





6

Označení lokality

NH2

NH3

NH4

Označení plochy



části

NH1-7






do podmínek: žádná další intenzifikace

NH1-8






do podmínek: žádná další intenzifikace

NH1-9



změněna trasa a zmenšena o plochu sjezdovky

NH1-10



vypuštěna

NH1-11




NH2-1






doplněny podrobnější regulativy východní části plochy NH2-1, aby nedošlo k posílení zastavitelnosti tohoto území.

NH2-2




NH2-3




NH2-4




NH3-1




NH3-2




NH3-3




NH3-4




NH3-5




NH3-6






vazba na řešení ploch S*.1

NH4-1






doplněno do textu k celé lokalitě: využitelnost pouze v zimním provozu za předpokladu minimalizace zásahů do strukturních krajinných prvků.

NH4-2




NH4-3




NH4-4




NH4-5



zmenšena

NH4-6



zvětšena (z důvodu návaznosti na zmenšenou plochu NH4-5


7

Označení lokality

Označení plochy


NH4-7



zmenšena

K1

K1-1




K2

K2-1




K2-2



zůstává v původních parametrech (v ploše byla nahrazen návrh na rozhlednu na místo přirozeného výhledu)

VK1-1



vypuštěna

VK2-1




VK2-2



zmenšena dle aktuální polohy sjezdovky

VK2-3



přibyla dle rozpracovaného ÚP Velkých Karlovic

VK2-4



přibyla dle rozpracovaného ÚP Velkých Karlovic

VK3-1



zmenšena

VK3-2




VK3-3




VK3-4



VK3-5

VK1




vypuštěna











VK4-1




VK4-2




části

VK1-2 VK1-3 VK1-4 VK1-5 VK1-6 VK1-7 VK1-8 VK1-9 VK1-10

VK2

VK3

VK4


8

Označení lokality

VK5

VK6

VK7

Označení plochy


VK4-3




VK4-4




VK4-5




VK4-6




VK4-7



zvětšena

VK4-8



zmenšena na úkor rozšíření VK4-7

VK4-9



VK4-10



Zmenšena na úkor rozšíření VK4-11

VK4-11



VK4-12


části




zvětšena










VK5-1







VK5-2




VK5-3




VK5-4



zůstává v původních parametrech (v ploše byla nahrazen návrh na rozhlednu na místo přirozeného výhledu)

VK5-5




VK5-6




VK5-7




VK5-8




VK5-9



vypuštěna

VK5-10




VK5-11




VK6-1







VK6-2




VK6-3




VK7-1



změna regulativu z OS.1 na S*.1








9

Označení lokality

VK10

Označení plochy


VK7-2




VK7-3




VK7-4




VK7-5



vypuštěna

VK7-6




VK7-7




VK7-8




VK7-9




VK7-10



vypuštěna

VK7-11



zrušena (stala se součástí VK7-13)

VK7-12




VK7-13



zvětšena (o zrušenou VK7-11)

VK7-14




VK7-15




VK7-16



zmenšena

VK7-17



zvětšena (uvedena do souladu se skutečností)

VK7-18




VK10-1




VK10-2





části















do textu: návrh je nutno prověřit samostatnou podrobnou územní studií, ale až po prokázání jednoznačné potřebnosti zcela nového areálu v oblasti Vsetínské Bečvy

Rozvoj v této oblasti byl postaven na využití stávajícího rekreačního potenciálu regionu v oblasti Vsetínské Bečvy s cílem zvýšit konkurenceschopnost a atraktivnost tohoto území. Bylo navrženo optimální řešení pro vyvážený rozvoj území z hlediska faktorů ekonomických, sociálních a životního prostředí.


10

Opatření navrhovaná v rámci řešení územní studie Vsetínské Bečvy a jejího rekreačního potenciálu mají za cíl posílit oblast podnikatelských aktivit v oblasti rozvoje cestovního ruchu a navazujících aktivit, dále zajistit možnost posilování a podpory soudržnosti obyvatel území a přitom respektovat přírodní hodnoty, které jsou hlavní podstatou atraktivity území pro rekreaci. V souladu se zadáním byly řešeny plochy pro akumulaci povrchových vod a protipovodňová ochrana území v povodí Vsetínské Bečvy.


11

Koncepce rozvoje území rekreační oblasti Vsetínská

B.

Bečva B. 1. Urbanistická koncepce Územní studie respektuje požadavky vyplývající z územně plánovacích podkladů, dokumentace a koncepcí: Politika územního rozvoje 2008 Z vymezené specifické oblasti Beskydy SOB2 vyplývají pro řešené území následující požadavky: -

Rozvíjet a rovnoměrně využívat vysoký rekreační potenciál krajiny přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Beskydy s ohledem na udržitelný rozvoj území a to vytvářením územních podmínek pro rozvoj rekreace. V průzkumech a rozborech byly podrobně analyzovány limity, hodnoty i záměry v území. Na základě těchto výstupů byly vytipovány lokality pro možný rozvoj rekreačního potenciálu. Tyto byly posouzeny z hlediska tří pilířů udržitelného rozvoje. Území, která odpovídají požadavkům udržitelného rozvoje byly doporučeny do návrhové části studie jako vybraná území s rekreačním potenciálem.

-

Rozvíjet drobné a střední podnikání, především v oblasti cestovního ruchu (využít potenciál hlavního dopravního tahu na Slovensko, který prochází řešeným územím), a to zejména vytvářením územních podmínek pro zlepšení dopravní dostupnosti hraničních oblastí Slovenska, vytvářením podmínek pro rozvoj systému příhraničních pěších a cyklistických tras. Podpora drobného a středního podnikání je mimo jiné ve studii územně řešena vymezením ploch smíšených rekreačních, kde je hlavní využití – stavby a zařízení individuální nebo hromadné rekreace, sportu, bydlení, veřejné a komerční vybavenosti. Vytvoření podmínek pro zlepšení dopravní dostupnosti hraničních oblastí je podpořeno návrhem doplnění cyklistických tras.

Zásady územního rozvoje Zlínského kraje 2008 Požadavky vyplývající z této dokumentace jsou zapracovány v jednotlivých kapitolách. Jedná se především o dlouhodobý záměr na rozšíření areálu Kohútka a územní rezerva pro areál zimních sportů na území obce Velké Karlovice v návaznosti na lokalitu Kasárně (Slovenská republika). Územně plánovací dokumentace obcí Je základní podkladem nad kterým byla územní studie zpracována. Územně analytické podklady Požadavky vyplývající z ÚAP byly podkladem pro průzkumy a rozbory a následné vyhodnocení vybraných území s rekreačním potenciálem. Koncepce řešení vychází ze základního cíle: 

vytvářet podmínky pro rekreační potenciál území a navrhnout optimální řešení pro vyvážený rozvoj území z hlediska faktorů ekonomických, sociálních a životního prostředí



vyhodnotit a řešit střety ploch pro akumulaci povrchových vod a řešení protipovodňové ochrany v povodí Vsetínské Bečvy ve vztahu k rekreačnímu využití území se stávající a navrhovanou veřejnou infrastrukturou


12

Územní studie je na území Zlínského kraje územně vymezena katastrálním územím Vsetín (jen část k.ú. dle grafického vymezení řešeného území), Ústí u Vsetína, Janová, Hovězí, Halenkov, Huslenky, Karolinka, Nový Hrozenkov, Velké Karlovice, Malé Karlovice a Zděchov. Jedná se o typický podhorský a horský hraniční region na silnici spojující část Moravy se Slovenskem, obsahujícím krajinné prvky s významným faktorem ekologickým a turistickým. Základní osu území tvoří řeka Vsetínská Bečva s cyklostezkou „Bečva“ č. 472 a obcemi na ni ležícími. Na ní navazuje síť cyklostezek do katastrů jednotlivých obcí. Území lemují severní a jižní hřebenová cykloturistická a běžkařská trasa. Koncepce řešení navrhuje: 

propojení cyklostezky Bečva se systémem cyklostezek a cyklotras v katastrech obcí, zajišťuje jejich propojení a připojení na severní a jižní trasy.



doplnění občanské vybavenosti na cyklostezkách a cyklotrasách, zvýšení pestrosti nabídky cykloturistických atraktivit.

Z územního hlediska jsou aktivity ve vazbě na plochy občanské vybavenosti a rekreační aktivity rozloženy nerovnoměrně. Oblast jižní části katastru Vsetín a Ústí jsou v současnosti bez rekreačního potenciálu regionálního významu. Obec Janová má mírný potenciál rozvoje v rámci krátkodobé rekreace. Hovězí má potenciál rekreačního rozvoje a územní možnosti rozvoje v letní sezóně. Huslenky jsou bez rekreačního potenciálu regionálního významu a bez významných územních možností. Z dlouhodobého hlediska se ani nepředpokládá. Zděchov má výrazný rekreační potenciál a územní možnosti rozvoje. Halenkov má rekreační potenciál a území možnosti. Nový Hrozenkov, Karolinka a Velké Karlovice mají výrazný rekreační potenciál a územní možnosti. Koncepčním záměrem je vytvořit síť rekreačně silnějších území a zhodnotit i výrazný potenciál z hlediska sociálního faktoru. Nosnými místy jsou Hovězí, Zděchov, Halenkov, Nový Hrozenkov, Karolinka, Velké Karlovice. V těchto územích je navrženy podmínky pro územní rozvoj. Samostatným koncepčním záměrem

bylo vytvořeny podmínky pro řešení protipovodňové ochrany

v povodí Vsetínské Bečvy ve vztahu k rekreačnímu využití území, tato koncepce je popisována v kap. B.3 Koncepce vodního hospodářství.


13

B. 2. Koncepce rozvoje rekreace Přístup k řešení priorit rozvoje území zohledňují i zásady, které jsou deklarovány Evropskou chartou udržitelného cestovního ruchu. Jejím základním cílem je zlepšení udržitelného rozvoje a řízení cestovního ruchu v chráněných oblastech, které bere v úvahu potřeby životního prostředí, místních obyvatel, místních podniků a návštěvníků. Jedná se zejména o zvýšení povědomí a podporu chráněných oblasti jakožto základní část evropského dědictví, které by mělo být chráněno a dochováno. Přínosy turismu v chráněných oblastech lze spatřovat především v tom, že turismus vychovává ke vztahu k území a jeho ochraně, přináší ekonomický příjem, využitelný pro management území i pro udržitelný život místních obyvatel, a pomáhá zachování a rozvoji kulturní identity. Závěry a doporučení ke kterým došla územní studie v rámci průzkumů a rozborů, a které jsou zapracovány i v návrhové části studie, se výrazně překrývají se zjištěními, které byly formulovány v rámci projektu VaV/620/15/03 „Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy, Krkonošský národní park, CHKO Jeseníky, Národní park a CHKO Šumava)“, rok 2006. Jedná se zejména o následující oblasti možného rozvoje posílení atraktivity území: 

posílení informovanosti o území (forma informačních panelů, informačních středisek...)



nové trasy pro pěší ve vrcholových partiích



nové cyklotrasy ve vrcholových partiích.



drobná občerstvovací a odpočinková zařízení ve vrcholových partiích.

Územní studie vychází ze zjištění, že směry rozvoje turistické infrastruktury v údolí Vsetínské Bečvy a navazujících územích v posledních letech vykazují postupné vyrovnávání turistické sezóny zimní a letní, a to jak do počtu návštěvníků, tak poskytovaných služeb. Sezónní zatížení má tedy řešeném území dva vrcholy – letní a zimní. Rozdílným znakem obou sezon jsou turistické aktivity v území. Zimní sezóna je v maximální míře soustředěna do jednotlivých středisek cestovního ruchu, které se specializují na sjezdové lyžování. Na tyto aktivity navazuje využití běžkařských tras, které se postupně rozšiřují v navzájem propojenou síť původně dílčích úseků. Naopak i letní rekreace patří mezi prioritní atraktivity cykloturistika a turistika, s využitím stávající sítě značených cest a rozptýlením atraktivit na v širším území. U obou sezon má významný podíl krátkodobá, dojezdová rekreace realizovaná pasanty v dojezdové vzdálenosti. Průsečíkem obou sezon jsou pak atraktivity vázané na lázeňské služby a wellness služby. Územní studie se zaměřuje na možný rozvoj rekreace a rekreačních aktivit ve vybraných územích s rekreačním potenciálem, které byly stanoveny na základě průzkumů a rozborů.


14

Jedná se o areály:

2

Sportovně rekreační areál Janová

5

Autokemp Hovězí

6

Sportovně rekreační areál Halenkov – Na Provazném

8

Ski areál Kohútka

9

Areál "Balaton"

10

Bike centrum - Nový Hrozenkov - Vranča

11

Ski areál Vranča

12

Karolinka - centrum města

14

Ski areál Karolinka

16

Ski areál Razula

17

Ski areál Machůzky

18

Ski areál Bambuch

20

Ski areál Kyčerka

21

Sportovně rekreační areál Velké Karlovice – Velké Hanzlůvky

22

Velké Karlovice - jádrové území

23

Severní hřebenová cykloturistická a běžkařská trasa

24

Jižní hřebenová cykloturistická a běžkařská trasa

25

Ski areál Velké Karlovice - Kasárna

27

sportovní areál Zděchov

Vytypované areály jsou řešeny ideově, vymezením ploch, které umožní potenciální rozvoj území. Byla posuzována možná intenzifikace a transformace území i potenciální návrhové plochy . Z hlediska formy je územní studie zpracována dle Metodiky jednotného digitálního zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace Zlínského kraje, ale vzhledem k tomu, že se jedná o ideový záměr, jsou pro potřeby územní studie plochy s rozdílným způsobem využití rozšířeny a regulativy upraveny, tak aby umožňovaly specifikovat charakter vymezených ploch a činností umožněných v území.


15

PRO POTŘEBY ÚZEMNÍ STUDIE JSOU STANOVENY TYTO PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ: RH – plochy hromadné rekreace Plochy ve kterých převažuje rekreace ve velkých rekreačních areálech a střediscích se zastoupením ubytovacích zařízení hromadné rekreace s doprovodnými službami (wellness, plochy sportovišť…) hotelů, penzionů, a ostatních ubytovacích zařízení a zahrnují zpravidla pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení, veřejných tábořišť, přírodních koupališť a dalších pozemků související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami . OK - plochy komerčních zařízení Plochy zahrnující pozemky určené pro komerční vybavenost s vazbou na rekreaci a cestovní ruch např. ubytovací, stravovací zařízení a zařízení poskytující doprovodné služby. Plochy slučitelné dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. OS – plochy pro tělovýchovu a sport Plochy zahrnují pozemky pro

aktivní nebo pasivní sportovní činnosti a regeneraci organismu

a pozemky slučitelné dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Jedná se o monofunkční plochy – sjezdovky, letní bike sjezdy, koupaliště. Z důvodu schématického vyjádření jsou do těchto ploch v grafickém vyjádření zahrnuty i plochy PUPFL. Jako monofunkční plochy jsou vymezeny ty, u nichž je převažující jednostranné, převážně sezónní využití (v řešeném území se jedná převážně o plochy sjezdovek, koupališť, případně golfového hřiště). OS.1 – plochy volnočasových aktivit Tento regulativ je vymezen účelově pro územní studii. Plochy zahrnují pozemky pro aktivní nebo pasivní sportovní činnosti a regeneraci organismu a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Jedná se o polyfunkční využití ploch. Polyfunkčním využitím území je myšleno využití ploch v rámci celého roku, během kterého se střídá využití ploch pro různé sportovní aktivity. Například plocha, která je v letní sezoně využívaná jako rekreační louka nebo plocha jezdectví (výběh, parkúr) je v zimě využita pro běžecké lyžování. OS.D – plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, sportu a rekreace Tento regulativ je vymezen účelově pro územní studii, jedná se převážně o dopravní plochy ve vazbě na plochy pro tělovýchovu, sport a rekreaci. Toto podrobné dělení je u ploch, které je nutné pro potřeby územní studie vymezit samostatně (odstavné a parkovací plochy, plochy vodních nádrží pro zasněžování) a nebylo by vhodné, aby byly součásti ploch pro tělovýchovu a sport, ploch rekreace nebo komerčních zařízení.


16

SO.4 – plochy smíšené rekreační Plochy určené pro smíšené využití individuální nebo hromadné rekreace, sportu, bydlení, veřejné a komerční vybavenosti. Pro potřeby územní studie se jedná o území, které se postupně transformuje z území ploch bydlení s nárůstem služeb na plochy smíšené rekreační. S*.1 - plochy smíšené nezastavěného území s možností využití pro tělovýchovu a sport (SMR) Plochy smíšené nezastavěného území zahrnují zpravidla pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití. V rámci ploch smíšených nezastavěného území s možností využití pro sport a rekreaci jsou přípustné cesty pro cykloturistiku, běžkaře. Účelem vymezení těchto ploch je, v reakci na průzkumy a rozbory územní studie, řešit dobrou dostupnost jednotlivých středisek, umožnit např. jistou míru zaokruhování tras apod. Plochy S*1 byly vymezeny zejména s ohledem na fakt, že v místech navazujících na vymezená centra rekreace je vyšší koncentrace turistických a dalších tras (stávajících) s rekreačním využitím. Pro jejich propojení, případně napojení návrhových ploch (OS, OS.1, atd) byly vymezeny právě tyto plochy. Proto, že územní studie v takto širokém rozsahu nemůže predikovat konkrétní trasy takovýchto případných nových propojení, vymezuje plochy pro jejich řešení touto formou. Jedná se o nezastavitelné plochy s přípustnou funkcí vzniku např. nových cyklotras (předpoklad je maximální využití stávajících lesních cest, případně v odůvodněných případech vznik nových). V části návrhu územní studie, kapitole D.1 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením hlavního využití, je stanoveno hlavní a přípustné využití těchto ploch. Jedná se o pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Jako přípustné využití se stanovují cesty pro cykloturistiku, běžkaře a pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů. Tyto podmínky jasně vymezují funkci těchto prostor, a to zachování stávajících ploch lesa a zemědělské půdy a umožnění propojení jednotlivých středisek a atraktivit v území po stávajících a případně nově vymezených cestách pro cykloturistiku či běžkaře.


17

B. 3. Koncepce vodního hospodářství Dopad koncepce protipovodňové ochrany ze ZUR Zlínského kraje Při zadání zpracovávané studie se vycházelo ze schválených Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Součástí územně plánovací dokumentace byla kapitola 4.4.1 Vodní hospodářství – Ochrana před povodněmi, kde byly vymezeny v řešeném území tyto záměry: 

suchá vodní nádrž Hovězí



suchá vodní nádrž Huslenky



suchá vodní nádrž Nový Hrozenkov

Dalším podkladem pro koncepci protipovodňové ochrany ZÚR Zlínského kraje se stala Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje, kde byla specifikována tato opatření zasahující do řešeného území: 

řízená inundace RI 001 Nový Hrozenkov (uvažovaný objem 0,08 mil. m3, zatopená plocha 9,8 ha)



řízená inundace RI 002 Huslenky (uvažovaný objem 0,20 mil. m , zatopená plocha 22,3 ha)



řízená inundace RI 003 Hovězí (uvažovaný objem 0,08 mil. m , zatopená plocha 42,1 ha)



řízená inundace RI 004 Vsetín I (uvažovaný objem 0,20 mil. m , zatopená plocha 41,5 ha)



řízená inundace RI 005 Vsetín II (uvažovaný objem 0,15 mil. m , zatopená plocha 27,2 ha)



poldr na Miloňovském potoce (objem retenčního prostoru 0,15 mil. m , výška hráze 9 m)



poldr Uzgruň (objem retenčního prostoru 0,18 mil. m , výška hráze 16 m)



ochranné hráze v jednotlivých obcích

3

3

3

3

3

3

Dopad koncepce protipovodňové ochrany z 1. aktualizace ZUR Zlínského kraje Aktualizace ZUR Zlínského kraje byla vydána dne 12.09. 2012 Zastupitelstvem Zlínského kraje mění protipovodňovou ochranu, která byla řešena v ZUR takto: 

ZÚR stanovují jako závazné dokumenty pro komplexní řešení protipovodňové ochrany Plány oblastí povodí Moravy a Dyje



řešit ochranu území komplexním protipovodňovým systémem navrženým v závazných dokumentech; Plány oblastí povodí Moravy a Dyje



zajistit územní vymezení a ochranu koridorů a ploch protipovodňových opatření v souladu s Plány oblastí povodí Moravy a Dyje na úrovni ÚPD dotčených obcí formou veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšného opatření


18

Z uvedeného vyplývá, že návrh řešení protipovodňových opatření dle Zásad územního rozvoje Zlínského kraje se ruší, protipovodňová opatření budou řešena na úrovni územních plánů za splnění závazné dokumentace – Plány oblasti povodí Moravy.

Dopad koncepce Plánu oblasti povodí Moravy 2010 - 2015 Nařízení Zlínského kraje č. 1/2010 ze dne 17. 05. 2010, kterým se vydává závazná část Plánu oblasti povodí Moravy pro území Zlínského kraje a závazná část Plánu oblasti povodí Dyje pro území Zlínského kraje, v jehož Příloze č.1 jsou specifikovány zásady ochrany celého Povodí Moravy a Dyje. Při zpracování studie byl respektován Plán oblasti povodí Moravy 2010 – 2015. Jedná se především o zajištění souladu v těchto oblastech: a) ochrany vod jako složky životního prostředí, b) ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod, c) trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou. ad a) Navržená konkrétní opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav na vod MO100017 - Huslenky - dobudování kanalizace MO100049 - Hovězí - výstavba kanalizace MO100029 - Halenkov - rekonstrukce ČOV MO100051 - Nový Hrozenkov - výstavba kanalizace MO100070 - Velké Karlovice - rekonstrukce a výstavba kanalizace ad b) Dle Plánu oblasti povodí Moravy nejsou navržena žádná konkrétní opatření pro území řešené studií. ad c) Dle Plánu oblasti povodí Moravy nejsou navržena žádná konkrétní opatření pro území řešené studií.


19

Záplavové území v řešeném území: vodní tok

vodoprávní úřad

ze dne

číslo jednací

Vsetínská Bečva

KÚ Zlínského kraje

18.8.2003

KUZL 2584/2003 ŽPZE-DZ

Vsetínská Bečva


30.7.2004

KUZL 12153/2004 ŽPZE-KI

Senice


31.1.2006

KUZL 8639/2005 ŽPZE - IK

Koncepce řešení protipovodňových opatření: Z průzkumu území vyplynulo, že problémy s extravilánovými vodami v řešeném území jsou pouze lokálního charakteru. Rušení navržených prvků protipovodňové ochrany ze Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje: 

vzhledem k významu vodního zdroje Vsetín – Ohrada je navrženo zrušení navržené řízené inundace Vsetín I RI 004, která zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje I. stupně, a to převážně z důvodu rizika kontaminace vodního zdroje při zaplavení území povrchovou vodou ze Vsetínské Bečvy



rovněž bude navrženo zrušení poldru na Miloňovském potoce, a to z důvodu již zainvestování těchto pozemků technickou infrastrukturou pro rozvojové plochy ve Velkých Karlovicích



ostatní navržené prvky protipovodňové ochrany ze Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje budou zachovány

Prvky protipovodňové ochrany, které jsou navrženy ke zrušení, jsou nahrazeny prvky novými. V grafické části územní studie (výkres dopravní infrastruktury a protipovodňových opatření) jsou vymezena tato území a plochy: 

území pro umístění prvků protipovodňových ochrany



plochy navržené řízené inundace



plochy pro umístění poldrů



hrazení bystřin - území pro umístění protipovodňového prvku – akumulace



hrazení bystřin - území pro umístění protipovodňového prvku – retardace odtoku (bodové znázornění)



ochranné hráze


20

Územní studie prověřila v souladu se zadáním možnost posílení retence v horní části povodí Vs.Bečvy, a to s ohledem na nahrazení kapacity území s řízenou inundací Vsetín I v západní části řešeného území. Systém poldrů a lokálních opatření pro zadržení vody v krajině v rámci celého povodí prokázala řešitelnost tohoto problému. Je zcela zřejmé, že územní studie nemůže konkretizovat vlastní umístění, podrobné lokality a formu technického řešení. Území pro umístění prvků protipovodňové ochrany – je navrženo na katastrálních území obcí Hovězí, Huslenky, Halenkov, Nový Hrozenkov, Karolinka, Velké Karlovice. Plochy pro řízené inundace jsou navrženy na katastrálních území obcí Vsetín, Janová, Hovězí, Huslenky, Nový Hrozenkov. Plochy pro umístění poldrů jsou navrženy na katastrálních území obcí Nový Hrozenkov a Velké Karlovice. Hrazení bystřin - území pro umístění protipovodňového prvku – akumulace (výška stupně do 2,0 m) je navrženo na katastrálních územích obcí Hovězí, Halenkov, Nový Hrozenkov, Karolinka, Velké Karlovice. Hrazení bystřin - území pro umístění protipovodňového prvku – retardace odtoku (výška prahu do 0,3 m) je navrženo na katastrálních území obcí Halenkov, Hovězí, Huslenky, Nový Hrozenkov, Karolinka, Velké Karlovice. Ochranné hráze jsou navrženy na katastrálních území obcí Vsetín, Ústí, Janová, Hovězí, Huslenky, Halenkov, Nový Hrozenkov, Karolinka a Velké Karlovice. 3

Navržené prvky protipovodňové ochrany nahradí cca 350 000 m a budou umístěny mimo I. a II. zónu CHKO a jsou navrženy v horní části povodí vodních toků. Ochranné hráze jsou navrženy pro ochranu zastavěného území a zastavitelných ploch při vodním toku Vsetínská Bečva. V rámci řešeného území se chystá Integrovaný záchranný systém – projekt Valašsko – Horní Vsacko (systém čidel, průtokoměrů, varování…).

Navržené objemy retenčních prostorů protipovodňových opatření (hrubý odhad) Poldry: 

území pro navržený poldr Uzgruň na vodním toku Babská dle studie je zachováno 



objem 0,18 mil. m

3

jsou vymezena tři nová území pro umístění poldrů, a to na vodních tocích o

na levostranném bezejmenném přítoku vodního toku Brodská 

o

objem 0,16 mil. m

3

na levostranném bezejmenném přítoku vodního toku Vranča 

objem 0,10 mil. m


3

21

o

na vodním toku Miloňovský potok 

objem 0,05 mil. m

3

Hrazení bystřin s akumulací: 

je vymezena šest nových území pro umístění hrazení bystřin s akumulací, a to na vodních tocích o

na pravostranném bezejmenném přítoku vodního toku Hovízky 

o

objem 0,033 mil. m

3

objem 0,018 mil. m

3

na levostranném bezejmenném přítoku vodního toku Tišňavský potok 

o

3

na levostranném bezejmenném přítoku vodního toku Stanovnice 

o

objem 0,009 mil. m

na vodním toku Břežitá 

o

3

na vodním toku Hovízky 

o

objem 0,007 mil. m

objem 0,008 mil. m

3

na vodním toku Velká Hanzlůvka 

objem 0,017 mil. m

3

Hrazení bystřin s výškou přehrážky do 0,30 m: 

tato opatření jsou vymezena pouze bodově a nemají mít akumulační funkci, nýbrž pouze funkce zpomalovací



v grafické části vymezené body jsou pouze informativní

poldry (bez poldru Uzgruň)

celkem: 0,30 mil. m

3

hrazení bystřin s akumulací

celkem: 0,09 mil. m

3

protipovodňová opatření (bez poldru Uzgruň):

celkem: 0,39 mil. m

3

Závěr: Navržená protipovodňová opatření nahradí rušené prvky – řízenou inundaci Vsetín I a poldr na Miloňovském potoce navržené ve Studii ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje.

Vyhodnocení protipovodňové ochrany: 

zrušením řízené inundace Vsetín I nebude ohrožen kontaminací významný vodní zdroj pitné vody Vsetín - Ohrada


22



zrušením navrženého poldru na Miloňovském potoce ve stávající poloze bude umožněn rozvoj Velkých Karlovic



návrh tří nových poldrů (území pro jejich umístění) umožní rozmělnění původního objemu do menších prvků



menší prvky lépe zapadnou do krajiny a nenaruší tolik krajinný ráz



zpomalením odtoku na přehrážkách se sníží okamžitý objem odtoku



realizací přehrážek materiály blízké přírodě se zvýší turistická zajímavost území



realizací opatření blízkých přírodě se zvýší estetika krajiny



vytvoření částečných vodních ploch rovněž zvýší estetiku krajiny

Hrazení bystřin – obecně Cíle hrazení bystřin: 

• snaha o retenci vody a splavenin při povodňových průtocích



• ochrana před vodní erozí.

Zásady hrazení bystřin 

stanovení návrhového průtoku



úprava směrových poměrů



návrh podélného sklonu dna - určení stabilního (kompenzačního) sklonu dna:



návrh průtočného profilu – jednoduchý lichoběžník, dvojitý lichoběžník, miskovitý profil

Opevňovací konstrukce 

plůtky z tyčoviny



srubové konstrukce



opěrné zdi



kamenná rovnanina

Příčné spádové objekty 

prahy (s výškou do 0,3 m)



stupně (s výškou do 2,0 m)

Přehrážky


23

Přehrážky se používají buď jako konsolidační objekty ke stabilizaci horní tratě, nebo jako retenční objekty k zastavení chodu splavenin a k jejich akumulaci v určeném prostoru. Každá přehrážka má účinky jak konsolidační, tak retenční. Přehrážka je typickým poldrem, tj. suchou nádrží, která je ve funkci pouze při průtoku velkých vod. Konstrukce, materiál a celkové uspořádání přehrážek má v praxi mnoho variant. Retenčního účinku se dosahuje vzdutím hladiny v průtočném profilu, zúženém různým způsobem, nejčastěji průceznými otvory. K sedimentaci splavenin proto dochází v prostoru konce vzdutí, to je v určité vzdálenosti od tělesa přehrážky, která se různí podle výšky vzdutí a tedy podle daného průtoku vody. Postup zaplňování retenčního prostoru je tak možno do určité míry ovlivnit dimenzováním průtočného profilu přehrážky pro normální průtoky, a tím určit výšku vzduté hladiny vody při určitém průtoku. Migrační prostupnost vodního toku Hlavní výtkou, které se dostává zahrazovacím úpravám ze strany ekologických zájmů, je přerušení migrační spojitosti potoka či bystřiny výstavbou příčných spádových objektů a přehrážek. Je nesporné, že požadavek na zachování přirozené migrační spojitosti koryta je oprávněný a že je třeba hledat zahrazovací metody a konstrukce, které to umožní. Řešení tohoto úkolu však vyžaduje více než jen změnu metod a úpravu objektů. Je nutno především pro upravovaný tok zaznamenat a vyhodnotit přirozené podmínky migrační spojitosti, tj. průtokové poměry, výskyt, umístění a rozměry přirozených překážek v toku, jejich charakter a dále vymezit okruh bioty vázané na danou lokalitu. K vymezení bioty je vhodné provést ichtyologický, popř. i hydrobiologický průzkum v přirozených úsecích řešeného vodního toku obvyklými metodami. Pro posouzení biologických požadavků na migrační prostupnost potočních a bystřinných koryt lze uvést nejdůležitější požadavky. Konstrukční řešení objektů Konstrukce migračně prostupných objektů by měla být jednoduchá a současně nesmí narušit stabilitu objektu. Každý takový objekt je třeba důsledně hydrotechnicky posoudit, aby se ověřila jeho hydraulická účinnost a vlastní stabilita. Vhodné je řešit migrační prostupnost buď volbou vhodného typu objektu, nebo jednoduchou úpravou konstrukce. Používání dodatečných prvků, např. obtokových kanálů a žlabů, je možné jen někdy a je technicky náročné a značně nákladné. Pro použití v korytech horských potoků a bystřin lze doporučit především použití skluzů s vysokou drsností a přehrážek, popř. stupňů se středovým průtočným otvorem ve dně koryta. Toto řešení je jednoduché, za předpokladu řádné údržby účinné a bylo prakticky vyzkoušeno na stavbách hrazení bystřin u nás i v cizině; vyžaduje ovšem pečlivé statické posouzení objektu. Definice pojmů: Poldr - je vodní dílo sloužící k protipovodňové ochraně. Je vytvořeno přehrazením vodního toku, za hrází se však voda za běžných podmínek buď neakumuluje. K akumulaci vody dochází během povodní, čímž se transformuje povodňová vlna, která pak působí menší či žádné škody. Inundace (zátopové území) - je část území v okolí vodních toků, které je periodicky zaplavované zvýšenými (povodňovými) průtoky. Je to území k tomu určené a nepůsobí zde škody na majetku.


24

Koncepce technické infrastruktury Zásobování vodou: Celé řešené území leží v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Beskydy a Vsetínské vrchy. Převážná část obcí (Ústí, Janová, Hovězí, Halenkov, Nový Hrozenkov, Zděchov) je napojena na skupinový vodovod Stanovnice s vodním zdrojem Vodárenská nádrž Stanovnice. Pod nádrží je vybudována úpravna vody, ze které je vyveden páteřní vodovodní řad procházející údolím Vsetínské Bečvy z ÚV Karolinka až na kraj řešeného území – obec Ústí. Město Karolinka a obce Velké Karlovice a Huslenky mají vlastní zdroje. Zásobování spotřebišť je přes jednotlivé vodojemy, případně přímo z hlavního vodovodního řadu. Vodní zdroje: Řešené území údolí Vsetínské Bečvy je dostatečně zabezpečeno z hlediska vodních zdrojů. V území se nachází dva významné vodní zdroje: 

vodárenská nádrž Stanovnice



vodní zdroj Vsetín – Ohrada

Další vodní zdroje nacházející se v území jsou lokálního významu – pro zásobování jednotlivých obcí. Jedná se o: 

vodní zdroj Velké Karlovice - Miloňovky



vodní zdroj Karolinka



vodní zdroj Huslenky – Kychová

Odkanalizování: V řešeném území je většině obcí vybudovaná kanalizační síť odvádějící odpadní vody do čistírny odpadních vod. Kanalizační sběrače pokrývají převážně zastavěnou část města a obcí a jejich nejbližšího okolí. V odloučených lokalitách a v místech, která jsou z ekonomických důvodů nenapojitelná, jsou odpadní vody likvidovány individuálně. V obcích Ústí, Janová, Huslenky a Zděchov není kanalizace vybudovaná, ale obce již mají zpracovanou dokumentaci k odvedení a likvidaci odpadních vod (Ústí a Janová – odvedení splaškovou kanalizací na ČOV Vsetín, Huslenky na ČOV Hovězí, Zděchov na vlastní ČOV). Ostatní obce a město Karolinka mají již kanalizaci s následnou likvidací odpadních vod vyřešenu. V řešeném území jsou vybudovány čistírny odpadních vod: ČOV Hovězí ČOV Halenkov ČOV Karolinka


25

ČOV Velké Karlovice

Zásobování el. energií: Řešeným územím procházejí nadřazené trasy nadzemních vedení vvn 220 kV a 110 kV. V obci Ústí je vybudována trakční napájecí stanice pro ČD. Území je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Vsetín z nadzemního vedení s napětím 22 kV, které prochází napříč řešeného území. Z tohoto vedení jsou nadzemními přípojkami napojeny jednotlivé sloupové trafostanice 22/0,4 kV. V Karolince je část vedení vn kabelována. V řešeném území se nachází cca 116 sloupových trafostanic a 2 zděné trafostanice, které zásobují veřejný i soukromý sektor.

Zásobování plynem: Pro zásobování řešeného území je vybudován VTL plynovod, který přivádí zemní plyn od Vsetína a je ukončen VTL regulační stanicí v Karolince. Na tento páteřní VTL plynovod jsou napojeny VTL odbočkami jednotlivé obce. Pouze Velké Karlovice jsou napojeny na STL plynovodní síť Karolinky. Vlastní obce jsou zásobovány zemním plynem v systému středotlak.

Telekomunikace: Řešeným územím procházejí trasy telekomunikačních vedení (kabely, radioreléové spoje). Rovněž se zde nacházejí telekomunikační zařízení (základnové stanice mobilních sítí, vysílače, televizní převáděče…). Do řešeného území zasahují ochranná pásma telekomunikační zařízení, a to v severozápadní části v návaznosti na Vsetín.

Koncepce řešení: Z průzkumu území vyplynulo, že řešené území je z hlediska technické infrastruktury zabezpečeno. V řešeném území jsou dostatečné zdroje pitné vody, postupně se realizuje chybějící kanalizace, kapacity stávajících čistíren odpadních vod jsou dostatečné. Území je zabezpečeno z hlediska zásobování plynem i elektrickou energií i z hlediska telekomunikací. Případné nároky na dodávku médií lze technicky zabezpečit. Napojení jednotlivých lokalit, které vyžadují napojení na technickou infrastrukturu, je popsáno v kapitole G. Rozvoj rekreace v obcích – záměry.


26

B. 4. Koncepce dopravní infrastruktury Řešené území leží mimo tranzitní dopravní trasy. Páteřní komunikací je silnice II/487 Ústí u Vsetína – Velké Karlovice – (Slovensko), která tvoří sběrnou komunikaci jednotlivých obcí. Přepravní vztahy spočívají hlavně v místní dopravě a souvisí se sezónním cestovním ruchem. Tato komunikace je napojena v Ústí na silnici I/57 Opava – Nový Jičín – Vsetín – Brumov-Bylnice (Slovensko), která připojuje řešené území na plánovanou rychlostní komunikaci R49 Hulín – Fryšták, Lípa – Vízovice – Pozděchov – Horní Lideč – (Slovensko) a na R48 Bělotín – Nový Jičín – Frýdek Místek – Český Těšín – (Polsko). Rychlostní komunikace R49 a R48 jsou napojeny na dálnici D1 Praha – Brno – Přerov – Lipník nad Bečvou – Ostrava – (Polsko), čímž je řešené území napojeno na celorepublikovou dálniční síť.

Železniční doprava Západním okrajem řešeného území prochází dvojkolejná elektrizovaná celostátní trať č. 280 Hranice na Moravě – Střelná. Územím prochází ve směru sever – jih souběžně se silnicí I/57. Traťová rychlost je 80 km/hod pro osobní dopravu a 50-80 km/hod pro nákladní dopravu. V řešeném území se na této trati nachází pouze jedna zastávka – Ústí u Vsetína. Páteřní železniční síť v území tvoří regionální trať č. 282 Vsetín - Velké Karlovice. Trať je jednokolejná s motorovou trakcí. Traťová rychlost je 50 km/hod. Územím prochází ve směru západ – východ v údolí Bečvy podél silnice II/487. V řešeném území se na trati č. 282 nachází zastávky Ústí u Vsetína, Janová, Hovězí, Huslenky, Huslenky zastávka, Halenkov zastávka, Halenkov, Nový Hrozenkov zastávka, Nový Hrozenkov, Karolinka zastávka, Karolinka, Velké Karlovice zastávka, Velké Karlovice. V území jsou zavlečkovány areály a nákladiště v Hovězí, Halenkově, nákladiště v Novém Hrozenkově, Karolince a nákladiště ve Velkých Karlovicích. Z nadřazené ÚPD nevyplývá v řešeném území žádný návrh železniční trasy. Území se nedotýká trasa koridoru vysokorychlostní tratě.

Silniční doprava Západním okrajem řešeného území prochází obcí Ústí u Vsetína silnice I/57 Opava – Nový Jičín – Vsetín – Brumov-Bylnice (Slovensko). Územím prochází ve směru sever – jih souběžně s celostátní železniční tratí č. 280 Hranice na Moravě – Střelná. Jedná se o silniční tah celostátního významu, jenž je navržen k přeložení v úseku Palačov - Valašské Meziříčí – Vsetín – Ústí ve směrově děleném čtyřpruhovém uspořádání a v úseku Ústí – Pozděchov v dvoupruhu s rezervou čtyřpruhového vedení. Úsek silnice I/57 Valašská Polanka – Brumov Bylnice – (Slovensko) je uvažován ve dvoupruhu. Výstavba silnice I.tř je zařazena v dokumentu Politika územního rozvoje České republiky 2008 dle usnesení vlády č. 929/2009 a aktualizovaných Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje z roku 2012.


27

ZÚR Zlínského kraje zpřesňují koridor silniční dopravy republikového významu S3 (PK 03) Palačov (R48) – Lešná – Valašské Meziříčí – Vsetín – Pozděchov (R49), vymezením koridoru silnic I/35 (Palačov –) Lešná – Valašské Meziříčí a I/57 Valašské Meziříčí – Pozděchov. Z aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje (2010) vyplývá návrh směrově dělené čtyřpruhové komunikace kategorie S24,5/80 s mimoúrovňovými kříženími vedené v nové stopě s rozhodující dopravní funkcí v území. V úseku Ústí – Pozděchov ve dvoupruhovém vedení kategorie S11,5/90 s rezervou čtyřpruhového vedení kategorie S22,5/100. V řešeném území je uvažována mimoúrovňová křižovatka silnice I/57 se silnicí II/487 v Ústí. Silnice umožní napojení východní části Zlínského kraje na síť rychlostních silnic a dálnic. Po jejím zprovoznění dojde k výraznému zkvalitnění průjezdnosti územím ve směru sever – jih, zvýšení kapacity v úseku Valašské Meziříčí – Vsetín a ke zlepšení spojení Valašska se Zlínem (navazující R49). Dopravní zátěže na stávajících silnicích I/57, I/35, I/69 a I/49 se výstavbou nové silnice výrazně sníží, část zátěže bude rovněž odvedena ze silnice I/58. Významným výsledným efektem je rovněž zlepšení kvality životního prostředí v oblasti Beskyd. Základní komunikační systém řešeného území tvoří silnice II/487 Ústí u Vsetína – Velké Karlovice – (Slovensko) probíhající údolím Vsetínské Bečvy ve směru západ – východ. Přepravní vztahy souvisí zejména s dojížďkou do zaměstnání a sezónním cestovním ruchem. Silnice II/487 představuje současně sběrnou páteřní komunikaci obslužných komunikací obcí Janová, Hovězí, Huslenky, Halenkov, Nový Hrozenkov, Karolinka a Velké Karlovice. Z hlediska širších vztahů může sloužit i jako propojení tahů nadřazené silniční sítě silnice I/57 a na Slovenském území silnice I/18, která pokračuje v ČR jako silnice I/35. Z aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje (2010) nevyplývá žádný návrh přeložky silnice II/487. Je navržena pouze homogenizace úseku Ústí u Vsetína – Nový Hrozenkov na kategorii S9,5/70 v extravilánových úsecích, instalace ochranných dělících ostrůvků na průtazích obcemi a omezení průjezdné nákladní dopravy na Slovensko. Z nadřazené ÚPD nevyplývají žádné záměry či přeložky silnice II/487. Mimoúrovňová křižovatka silnice I/57 se silnicí II/487 v Ústí je uvažována jako součást přeložky silnice I/57. Od v minulosti navrhovaných obchvatů obcí Huslenky, Halenkov, Nový Hrozenkov atd. bylo upuštěno. Obchvaty obcí již nejsou navrhovány.


28

Další silnice v řešeném území: II/481

Prostřední Bečva – Soláň – Velké Karlovice

III/05740

Ústí - příjezdná

III/4871

Janová - příjezdná

III/4872

Hovězí – Hovízky

III/4873

Hovězí – příjezdná

III/4873a

Hovězí – Hořansko

III/4874

Huslenky – Zděchov

III/4875

Halenkov – Kychová

III/4876

Bařiny – příjezdná

III/4877

Halenkov – Dinotice – Švrčín

III/4878

Halenkov – příjezdná

III/4878a

Halenkov – Lušová

III/4879

Nový Hrozenkov – Vranča

III/48710

Nový Hrozenkov - příjezdná

III/48711

Karolinka – Stanovnice

III/48712

Velké Karlovice – Bzové

III/48713

Velké Karlovice – Pluskovec

III/48714

Velké Karlovice –příjezdná

III/48715

Velké Karlovice – Podťaté – Javorník

III/48716

Velké Karlovice – Malé Karlovice

III/48717

Vranča – Kohútka

Všechny tyto silnice jsou zařazeny do ostatní silniční sítě. Jsou směrově i výškově stabilizovány, upravovány budou v dnešních trasách. Půjde především o úpravu povrchů, vyrovnání nivelety a rozšíření, případně o odstranění bodových dopravních závad.

Cyklistická doprava Cyklistická doprava jako nedílná součást dopravního systému realizuje své nároky dle podmínek v území. Jednou z podmínek pro plynulou a bezpečnou jízdu cyklistů je vhodné stavebně konstrukční uspořádání komunikací a dalších zařízení, či vybavení. Rovněž je důležité chápat cyklistickou dopravu nejen jako prostředek pro volnočasové aktivity, ale jako rovnocenný dopravní prostředek do zaměstnání. Z tohoto důvodu je nutné cyklistickou dopravu chápat v kontextu systému veřejné dopravy a IAD. Rozdělení a značení cyklotras: 

I. třída (mezinárodní, dálkové) – trasy mezinárodní úrovně propojující velká města Evropy, čísla od 1 do 9. Používá se značení 01-09



II. třída (dálkové) – trasy nadregionálního významu, dvoumístné označení (např. 47)



III. třída (regionální) – propojení regionálních cílů, třímístné označení (např. 471)



IV. třída (místní) – lokální propojení, čtyřmístné označení (např. 0047)


29

Regionální cyklotrasy (třímístné označení) probíhající v současnosti řešeným územím: 

Cyklotrasa č. 472 - Kolem Vsetínské Bečvy (Ústí u Vsetína – Martiňák) Po břehu Vsetínské Bečvy je celým řešeným územím vedena cyklostezka „Bečva“ č. 472 v trase Vsetín (křižovatka cyklotras) – Karolinka – Velké Karlovice – Třeštík – Martiňák, kde se připojuje na Beskydsko – karpatskou magistrálu č. 46.

Místní cyklotrasy (čtyřmístné označení) probíhající v současnosti řešeným územím: 

Cyklotrasa č. 6013 Rožnov pod Radhoštěm - Třeštík



Cyklotrasa č. 6117 Vsetín - Halenkov - Vsetín



Cyklotrasa č. 6120 Vsetín - Cáb - Vsetín



Cyklotrasa č. 6184 Podťaté – Kasárna

Okružní cyklotrasy okolo Velkých Karlovic: 

Cyklotrasa č. 6020/1 AC Machůzky - Miloňov - Benešky - Pod Vysokou - Třeštík Léskové (Babská) - hotel Razula - AC Machůzky



Cyklotrasa č. 6020/2 AC Machůzky - Miloňov - Benešky - Kotlová - Soláň - Čarták - rozc. Soláň - AC Machůzky



Cyklotrasa č. 6020/3 AC Machůzky - Podťaté - Tísňavy-Potoky - Příschlop - Javorníček Pluskovec - rozc. Soláň - Machůzky



Cyklotrasa č. 6020/4 AC Machůzky - Léskové (hotel Razula) - prales Razula - Kubáně rozc. Podťaté - AC Machůzky



Cyklotrasa č. 6020/5 AC Machůzky - Léskové (hotel Razula) - Pod Javorem - OselnáDupačka - U Tabulí - Sukenická - Třeštík - Pod Vysokou - hotel Razula - AC Machůzky

Další možnosti cykloturistiky v jednotlivých katastrech jsou následující: 

Vsetín – cyklostezka „Bečva“



Ústí - cyklostezka „Bečva“, projekčně je připravena cyklostezka procházející centrální částí obce



Janová - cyklostezka „Bečva“



Hovězí – cyklostezka „Bečva“, místní cyklostezka po druhé straně Bečvy (okruh škola, splav, škola)



Huslenky – cyklostezka „Bečva“, místní cyklostezka přes obec kolem obecního úřadu, dvě trasy přes houpací lávky



Halenkov – cyklostezka „Bečva“, bikerský areál v obecním lese (Biketrial)



Nový Hrozenkov – cyklostezka „Bečva“, cyklotrasy jako účelové komunikace, bikerský areál v lese



Karolinka – cyklostezka „Bečva“, východně obce chybí zrealizovat cca 300 m cyklostezky



Velké Karlovice – cyklostezka „Bečva“, cyklotrasy okolo Velkých Karlovic


30

Navržené cyklotrasy: 

Zděchov – Valašská Polanka Navržená cyklotrasa doplní chybějící propojení Zděchova a Valašské Polanky přes Stříbrník sedlo a Škaredé. Trasa navazuje u Zděchova na stávající cyklotrasu č. 6117 a je uvažována v celé délce po stávajících místních a účelových komunikacích. Výškové řešení trasy je vzhledem k charakteru terénu náročnějšího charakteru. Povrch vozovky cyklotrasy bude v některých úsecích třeba zpevnit.



Zděchov – Vlčnov – Filka – (Jahodný hřeben) Navržená cyklotrasa umožní propojení jižní hřebenové cykloturistické trasy s nástupním centrem do území Vsetínské Bečvy v Ústí u Vsetína. Trasa navazuje ve Zděchově na stávající cyklotrasu č. 6117 a je uvažována v celé délce po stávajících místních a účelových komunikacích. Výškové řešení trasy je vzhledem k charakteru terénu náročnějšího charakteru. Povrch vozovky cyklotrasy bude v některých úsecích třeba zpevnit.



Hovězí – Zděchov Navržená cyklotrasa umožní propojení obce Hovězí s jižní hřebenovou cykloturistickou trasou přes Hořansko, Stříbrník a Zděchov. Trasa navazuje v Hovězí na stávající cyklotrasu č. 472 „Bečva“ a u Zděchova na stávající cyklotrasu č. 6117. Je uvažována v celé délce po stávajících silnicích III. tříd, místních a účelových komunikacích. Povrch vozovky cyklotrasy je v celé délce trasy zpevněný.



Hovězí – Jahodný (hřeben) – Leskovec Navržená trasa umožní propojení obcí Hovězí a Leskovec. Trasa navazuje v Hovězí na stávající cyklotrasu č. 472 „Bečva“ a je uvažována v celé délce po stávajících silnicích III. tříd, místních a účelových komunikacích. Trasa je uvažována z Hořanska po modré turistické stezce na Jahodný a odtud po žluté do Leskovce. Výškové řešení trasy je vzhledem k charakteru terénu náročnějšího charakteru. Povrch vozovky cyklotrasy bude v některých úsecích třeba zpevnit.



Ústí – Jahodný (hřeben) Navržená cyklotrasa umožní propojení jižní hřebenové cykloturistické trasy s nástupním centrem do území Vsetínské Bečvy v Ústí u Vsetína. Trasa navazuje v Ústí na stávající cyklotrasu č. 472 „Bečva“ a je uvažována v celé délce po stávajících místních a účelových komunikacích po zelené turistické stezce. Výškové řešení trasy je vzhledem k charakteru terénu náročnějšího charakteru. Povrch vozovky cyklotrasy bude v některých úsecích třeba zpevnit. Pod Jahodným není stávající trasa sjízdná.


31



U Čechů (Huslenky – Kychová) – Papajské Sedlo – Lazy pod Makytou (Čertov) Slovensko Navržená cyklotrasa umožní propojení Huslenek a jižní hřebenové cykloturistické trasy s možným navázáním na síť cyklotras na Slovensku. Trasa navazuje v lokalitě U Čechů na stávající cyklotrasu č. 6117 a je uvažována v celé délce po stávající účelové komunikaci až na Papajské sedlo. Povrch vozovky cyklotrasy je v celé délce trasy zpevněný.



Huslenky – místní cyklotrasa v obci Navržená místní cyklotrasa je vedena v obci kolem obecního úřadu podél železniční trati a představuje jižní variantu k cyklostezce „Bečva“. Trasa navazuje na stávající cyklotrasu č. 472 „Bečva“ a stávající cyklotrasu č. 6117. V celé délce je trasa uvažována po stávajících místních a účelových komunikacích. Povrch vozovky cyklotrasy je v celé délce trasy zpevněný.



Huslenky – U Krošenků Navržená trasa umožní propojení Huslenek a severní hřebenové cykloturistické trasy (Cáb). Trasa navazuje v Huslenkách na stávající cyklotrasu č. 472 „Bečva“, prochází lokalitou U Sivků, přes Ochmelov a v lokalitě Krošenky se napojuje na stávající cyklotrasu č. 6120. Trasa je uvažována v celé délce po stávajících místních a účelových komunikacích. Výškové řešení trasy je vzhledem k charakteru terénu náročnějšího charakteru. Povrch vozovky cyklotrasy bude v některých úsecích třeba zpevnit.



Huslenky – Uherská – (Zděchov) Navržená cyklotrasa doplní chybějící propojení mezi stávající cyklotrasou č. 472 „Bečva“ a stávající cyklotrasou č. 6117 v Huslenkách. Dojde tak k propojení cyklotras z Huslenek na Zděchov a na Kychovou. Trasa je uvažována po silnici III. třídy.



Halenkov – Lušovka (hřeben) Navržená cyklotrasa umožní propojení Halenkova a severní hřebenové cykloturistické trasy. Trasa navazuje v Halenkově na stávající cyklotrasu č. 472 „Bečva“, prochází lokalitou Lušová a Peciválka a pod Lušovkou se napojuje na stávající cyklotrasu č. 6120. Trasa je uvažována v celé délce po stávajících silnicích III. třídy, místních a účelových komunikacích. Výškové řešení trasy je vzhledem k charakteru terénu náročnějšího charakteru. Povrch vozovky cyklotrasy bude v některých úsecích třeba zpevnit.



Lušovka (hřeben) – Tanečnice Navržená cyklotrasa doplňuje chybějící část severní hřebenové cykloturistické trasy mezi Lušovkou a Tanečnicí. Trasa navazuje na Lušovce na stávající cyklotrasu č. 6120 a na rozcestí Tanečnice se napojuje na stávající cyklotrasu č. 6013. Cyklotrasa je uvažována v celé délce po účelových komunikacích po červené turistické trase. Povrch vozovky cyklotrasy bude v některých úsecích třeba zpevnit.



Nový Hrozenkov – Tanečnice


32

Navržená cyklotrasa umožní propojení Nového Hrozenkova a severní hřebenové cykloturistické trasy. Trasa navazuje v Novém Hrozenkově na stávající cyklotrasu č. 472 „Bečva“ u železniční stanice, prochází lokalitou Brodské a na rozcestí Tanečnice se napojuje na stávající cyklotrasu č. 6013. Trasa je uvažována v celé délce po stávajících místních a účelových komunikacích. Výškové řešení trasy je vzhledem k charakteru terénu náročnějšího charakteru. Povrch vozovky cyklotrasy bude v některých úsecích třeba zpevnit. 

Nový Hrozenkov – Vranča – Kohútka - Lazy pod Makytou (Čertov) Slovensko Navržená cyklotrasa doplní chybějící propojení mezi stávající cyklotrasou č. 472 „Bečva“ a jižní hřebenovou cykloturistickou trasou v k.ú. Nový Hrozenkov. Trasa navazuje na stávající cyklotrasu č. 472 „Bečva“ v blízkosti křižovatky silnici II/487 a III/4879, prochází údolím Vranča po stávající silnici III. třídy až následně vystoupá na vrchol Kohútka, odkud je možné navázat na síť cyklotras na Slovensku. Povrch vozovky cyklotrasy je v celé délce trasy zpevněný.



Kohútka – Papajské Sedlo – Zděchov Navržená cyklotrasa doplní chybějící úsek jižní hřebenové cykloturistické trasy. Trasa vychází z Kohútky, přes Papajské sedlo, Makytu a na rozcestí Radošov - sedlo se napojuje na stávající cyklotrasu č. 6117. Cyklotrasa je uvažována v celé délce po účelových komunikacích po červené turistické trase. Výškové řešení trasy je vzhledem k charakteru terénu náročnějšího charakteru. Povrch vozovky cyklotrasy bude v některých úsecích třeba zpevnit.



Karolinka – Příschlop sedlo – Bukovina (Malý Javorník) Navržená cyklotrasa doplní chybějící propojení mezi stávající cyklotrasou č. 472 „Bečva“ a jižní hřebenovou cykloturistickou trasou v k.ú. Karolinka. Trasa navazuje na stávající cyklotrasu č. 472 „Bečva“ v Karolince v blízkosti křižovatky silnic II/487 a III/48711, prochází kolem železniční zastávky, podél vodní nádrže Karolinka do lokality Velká Stanovnice až na rozcestí Příschlop sedlo s propojením na sedlo Bukovina. Cyklotrasa je uvažována v celé délce po místních a účelových komunikacích, převážně po žluté turistické trase. Výškové řešení trasy je vzhledem k charakteru terénu náročnějšího charakteru. Povrch vozovky cyklotrasy bude v některých úsecích třeba zpevnit.



Velké Karlovice – údolí Pluskovec Navržená cyklotrasa doplňuje síť místních cyklotras v údolí Pluskovec a navazuje na stávající cyklotrasu č. 6020/3 Cyklotrasa je uvažována v celé délce po účelových komunikacích po žluté turistické trase. Výškové řešení trasy je vzhledem k charakteru terénu náročnějšího charakteru. Povrch vozovky cyklotrasy bude v některých úsecích třeba zpevnit.


33



Velké Karlovice – Soláň Navržená cyklotrasa propojuje centrální část Velkých Karlovic s turistickým centrem Soláň v alternativní trase údolím Jezerné. Cyklotrasa navazuje na stávající cyklotrasu č. 472 „Bečva“ a sleduje zelenou turistickou trasu na Soláň. Cyklotrasa je uvažována po silnici II. třídy a účelových komunikacích. Výškové řešení trasy je vzhledem k charakteru terénu náročnějšího charakteru. Povrch vozovky cyklotrasy bude v některých úsecích třeba zpevnit.



Velké Karlovice (Uzgrúň – Makovský průsmyk) Navržená cyklotrasa umožní návaznost řešeného území na síť cyklotras na Slovensku. Cyklotrasa je uvažována v celé délce po místních a účelových komunikacích. Výškové řešení trasy je vzhledem k charakteru terénu náročnějšího charakteru. Povrch vozovky cyklotrasy bude v některých úsecích třeba zpevnit.

Jižní hřebenovka – Javorníky významná místa: 

Makyta, křižovatka turistických cest ČR / SR



Papajské sedlo, křižovatka turistických cest ČR / SR



Kohútka, horská chata, zimní lyžařské středisko



Portáš, horská chata, zimní lyžařské středisko



Malý Javorník (1019 m)



Ztracenec (1055 m), rozhledna, památník z války



Velký Javorník (nejvyšší vrchol pohoří 1071 m)



rekreační lokalita Kasárna (Velké Karlovice – Podťaté) Jméno lokality souvisí s ubikacemi vojáků, kteří zde roku 1833 bránili šíření epidemie asijské cholery z Uher na Moravu

Severní hřebenovka – Vsetínské vrchy významná místa: 

vrchol Vsacký Cáb (842 m), horská chata



vrchol Vsacká Tanečnice (912 m)



Soláň, horská chata, zimní lyžařské středisko



Benešky, louky, někdejší geografický střed Československa (první republiky)



vrchol Vysoká (1024 m), nejvyšší vrchol Vsetínských vrchů



horská chata Třeštík



vrchol Čarták (952), rozhledna



pramen Vsetínské Bečvy (pod vrcholem Trojačka)



sedlo Bumbálka (860 m), křižovatka turistických cest ČR / SR


34

B. 5. Koncepce rozvoje rekreace ve vztahu krajinnému rázu Řešené území je součástí oblasti krajinného rázu Valaško, v rámci kterého zahrnuje celkem čtyři charakteristická místa krajinného rázu - Údolí Vsetínské Bečvy (3.7), Javorníky (3.8), Velké Karlovice (3.9) a Hornolidečsko (3.10) - dělení dle Arvita, 2007. Územní studie respektuje základní prvky ochrany krajinného rázu stanovené v Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje - horizonty a hřbety regionálního významu. Územní studie nenavrhuje lokality, které by do těchto prvků zasahovaly a nebyly by v souladu s koncepci ZUR Zlínského kraje. Např středisko Soláň a přilehlá část příslušející do řešeného území je vymezena jako stabilizovaná. Vymezené lokality soustředěné rekreace, které se nacházejí v horní části údolí Vsetínské Bečvy (místa krajinného rázu Údolí Vsetínské Bečvy (3.7) a Velké Karlovice (3.9). Územní rozvoj je navržen v rámci středisek Bambuch, Vranča, Kohútka, ap., část návrhových ploch zasahuje do lokalit se zvýšenou hodnotou krajinného rázu vymezených v rámci podkladů ÚAP. Tyto lokality se zvýšenou hodnotou krajinného rázu zahrnují již nyní stávající areály

zimních sportů

(např.Vranča) a nesnižují významně jejich hodnotu. Navrhované rozšíření lokalit zimních sportů nepřesahuje míru využití obvyklou v území. Území vymezená k rozvoji infrastruktury rekreace a sportu (např. komerční zařízení) jsou regulována podmínkou respektování zásad výstavby a respektování architektonických znaků prosazovaných Správou CHKO Beskydy. Umístění rozhleden v území Po projednání se správou CHKO lze více než rozhledny preferovat odlesnění exponovaných míst umožňující daleké rozhledy. Vymezení zařízení u turistických tras a cyklostezek Řešení územní studie došlo k obdobným závěrům, jako projekty zpracované v předchozím období (např. projekt „Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ, zpracováno v roce 2006 jako projekt věda a výzkum - VaV/620/15/03). Důležitým prvkem pro rozvoj šetrných forem rekreace se jeví posílení doprovodné vybavenosti na turistických a cykloturistických trasách (např. občerstvení, odpočívky, informační zařízení). Vznik takovýchto prvků je možný v široké škále vybavenosti. Umístění těchto prvků může na místní úrovni ovlivnit více faktorů, které bude nutno posoudit. Z tohoto důvodu nejsou tyto prvky územně vymezeny v grafické části ale jsou stanoveny rámcové podmínky pro jejich umístění – viz návrhová část územní studie.


35

C.

Komplexní řešení území – rozvoj rekreace v obcích

C. 1. Charakteristika potenciálu území (bilance ubytovacích kapacit) Vybavenost turistickou infrastrukturou je na úrovni základní vybavenosti hodnocena po provedených průzkumech a rozborech jako dostačující. Na základě provedených průzkumů a rozborů byly dotazníkovou formou zjištěny orientační počty lůžek, a to jak v hromadných ubytovacích zařízeních (hotely, penziony, ubytovny), tak i ubytování v chatách (objekty individuální rekreace). Kapacity ubytovacích zařízení, zejména hromadného charakteru

(ubytování v zařízení

hotelového typu), byly vyhodnoceny jako dostačující bez nutnosti územně posilovat zařízení tohoto typu mimo zastavěná území obcí. Územní studie vymezuje v určeném území jednotlivých lokalit plochy s rozdílnými podmínkami využití. V rámci těchto ploch je možno formou smíšených funkcí bydlení a občanské vybavenosti (plochy s rozdílným způsobem využití - SO.4) posilovat ubytovací kapacity např. v zařízení typů penzionů.

Územní studie řeší vybraná území s rekreačním potenciálem, kde definuje využití území a člení jej dle typů ploch s rozdílným způsobem využití. V časovém horizontu je území členěno na plochy stavové a plochy návrhové. Pro potřeby územní studie jsou plochy hodnoceny ve vztahu k rekreačnímu potenciálu. Například plochy, které byly v území dlouhodobě využívány jako čisté bydlení, se s postupným zvyšováním rekreačního zájmu o území, mění na plochy s vyšším podílem ubytovacích kapacit pro rekreanty. Pozitivem je, že tato změna náplně využití objektů se děje bez rizika změny prostorových parametrů (výška staveb, půdorysné změny). Z tohoto důvodu jsou tato území vymezena studií jako návrhová (změna využití z ploch bydlení na plochy smíšené rekreační – tedy umožňující bydlení a využití pro ubytování) s definovanými podmínkami využití -viz návrhová část studie. Obdobně jsou posouzeny např. i plochy sjezdových areálů. Jako návrhové plochy jsou tedy vymezeny i existující areály, u kterých je možné zintenzivnění využití ploch (např. výstavba nového vleku) popřípadě i zvýšení standardu poskytovaných služeb. U stávajících ploch se předpokládá především zvýšení standardu zařízení, např. změna technologie, možnost kapacitnějších lyžařských vleků, apod.


36

C. 2. Vsetín 1 – Nástupní centrum do území Vsetínské Bečvy (V1) Na základě výsledků projednávání vyplynulo, že lokalita V1 „nástupní centrum“ na území města Vsetín nebude ve studii zapracována. Alternativa k této vypuštěné ploše je stávající lokalita „Ohrada“, která není dále podrobněji rozpracována.

C. 3. Ústí Popis: Obec navazuje na řešené území v k.ú. Vsetín, Na katastru je křižovatka dvou významných dopravních tahů - silnice I/57 Vsetín - Střelná – hranice SR a II/487 Vsetín – Velké Karlovice – hranice SR. Po severní hranci katastru vede cyklotrasa cyklostezka „Bečva“ č. 472. Vybavenost, dostupnost, rizikové faktory: Obec nemá rekreační charakter ani potenciál pro rozvoj střednědobé rekreace regionálního významu. Slouží pro krátkodobou rekreaci zejména obyvatel obce. Navrhovaná opatření: V územní studii není navrhována na základě průzkumů a rozborů žádná rozvojová lokalita.

C. 4. Janová 2 - Sportovně rekreační areál Janová (J1) Popis: Stávající sportovní hala s navazujícím fotbalovým hřištěm TJ Tatran Janová v bezprostřední blízkosti silnice II/487. Jedná se o stabilizované území, které má možnosti intenzifikace (využití kapacitních rezerv areálu). Sportovní hala slouží pro místní obyvatele, po dohodě lze zajistit i pro rekreanty v území. Vybavenost, dostupnost, rizikové faktory: V rámci areálu je k dispozici parkoviště. V areálu není bufet. Je projektová dokumentace na výstavbu horolezecké stěny, fitcentra a dalších aktivit. Limitujícím prvkem pro realizaci záměru a případný rozvoj areálu je ekonomická stránka záměru. Navrhovaná opatření: Areál lze považovat za územně stabilizovaný, jeho rozsah dosáhl maximální hranice rozšíření. Jeho vnitřní struktura umožňuje další kvalitativní rozvoj, posilování atraktivit a rozšiřování využitelnosti. Nejsou vymezeny další plochy pro územní rozvoj areálu. Prověřit možnost využití sportovně rekreačního areálu v rámci regionu Hornovsacko.


37

Vymezené plochy: plochy pro tělovýchovu a sport - stav

J1-1 (OS)

Dopad do dopravní a technické infrastruktury, střety s ochranou přírody 

Z dopravního hlediska je území bezproblémové. Stání pro autobusy je možné na stávajících zpevněných plochách před halou. Území je limitováno prostorovými možnostmi rozšíření parkovacích ploch.



Lokalita je již napojena na stávající inženýrské sítě.



Technické limity:



o

trasa nadzemního vedení vn včetně podmínek ochranného pásma

o

podmínky bezpečnostního pásma VTL plynovodu

o

záplavové území Q100

o

podmínky CHOPAV Beskydy

o

navržená ochranná hráz Janová I

Rozvojové zastavitelné plochy nejsou limitovány z hlediska ochrany přírody a krajiny.

C. 5. Hovězí 5 – autokemp Hovězí (Ho1) Popis Stávající areál letních sportů – autokempu u splavu, restaurace – stylová koliba. Nachází se ve západní části katastru Hovězí u silnice II/487 na břehu Vsetínské Bečvy, mimo obec v klidném prostředí u cyklostezky „Bečva“ č. 472. Vybavenost, dostupnost rizikové faktory: Vybavení autokempu – plochy pro stany, karavany, chatky, ubytování v budově. Celková kapacita 117 lůžek. V rámci areálu autokempu je k dispozici parkoviště. Koliba má samostatné parkoviště. Autokemp je vybaven základní infrastrukturou, možnost koupání ve splavu, rybaření, půjčovna sportovních potřeb, sportovní hřiště. Limitujícím prvkem pro provoz omezená kapacita areálu.


38

Navrhovaná opatření: Areál lze považovat za územně stabilizovaný, jeho rozsah nedosáhl maximální hranice rozšíření. Vnitřní struktura umožňuje další kvalitativní rozvoj, posilování atraktivit a rozšiřování využitelnosti. Jeho poloha na cyklostezce je dalším faktorem zvyšujícím jeho atraktivitu. Proto jsou vymezeny další plochy pro územní rozvoj areálu letního sportu. Jižně od stávající koliby je v souladu s územním plánem navrženo rozšíření ploch komerčního zařízení (Ho1-2). Západně od koliby je navržena plocha hromadné rekreace (Ho1-1). Jako stabilizovaná plocha je vymezen areál koliby i s plochami, které nejsou plně využity (Ho1-3) a areál autokempu (Ho1-5). Pro potřeby rozvoje území je navržena plocha dopravního zázemí – parkoviště (H01-4). Vymezené plochy: Ho1-1 (RH)

plocha hromadné rekreace - návrh

Ho1-2 (OK)

plochy komerčních zařízení - návrh

Ho1-3 (OK)

plochy komerčních zařízení – stav (intenzifikace)

Ho1-4 (OS.D)

plochy technického a dopravního zázemí ploch tělovýchovy, sportu a rekreace - návrh

Ho1-5 (RH)

plochy hromadné rekreace stav


Z dopravního hlediska je území bezproblémové. Rozšíření parkovacích ploch lze realizovat v dostatečné kapacitě.



Lokalitu lze napojit na stávající a navržené inženýrské sítě – bude řešeno podrobnější dokumentací.



Technické limity: o




Rozvojové zastavitelné plochy nejsou limitovány z hlediska ochrany přírody a krajiny.

„Bečva“ č. 472 (Ho2) U lokality Ho2 byl během projednávání změněn regulativ z ploch OS (plocha plochy pro tělovýchovu a sport) plochu OK (plochy komerčních zařízení). Popis Územím katastru prochází cyklostezka „Bečva“ č. 472. Řešené území se nachází na východní části v návaznosti na zastavěné území při výjezdu do otevřené krajiny. Vybavenost, dostupnost, rizikové faktory:


39

Vybavenost na cyklostezce v řešeném katastru není, proto je vhodné zlepšit možnosti rekreačního využití a zlepšení cykloturistiky. Plocha je dobře dostupná bez rizikových faktorů. Navrhovaná opatření: Je vymezena plocha: plochy komerčních zařízení - návrh

Ho2-1 (OK)


Plocha je bez nároků a dopadů na dopravní infrastrukturu.



Lokalitu lze napojit na stávající a navržené inženýrské sítě – bude řešeno podrobnější dokumentací







o


Omezujícím faktorem je zábor ZPF.

C. 6. Huslenky Popis Obec je součástí posuzovaného území. V současné době má minimální potenciál z hlediska ploch hromadné rekreace a ploch komerčního zařízení. Územně nelze v současnosti zajistit rozvojové plochy. Obec řeší problematiku technické infrastruktury na území. Z průzkumů a rozborů ani z následného návrhu nevyplynula žádná lokalita, která by byla doporučena k rozvoji. V obecných doporučeních je vhodná podpora rozvoje doprovodné turistické aktivity – drobná zařízení pro odpočinek a občerstvení v přímé vazbě na cykloturistické a turistické trasy –viz kap.B.2.

C. 7. Halenkov 6 - Sportovně rekreační areál Halenkov - Na Provazném (Ha1) V rámci projednávání byly vypuštěny dílčí plochy Ha1-1, Ha1-2 a Ha1-8. Předpokladem potenciálního využití lokality je uvedení plochy stávajícího brownfields v místě bývalé hlavní budovy do provozuschopného stavu. Popis: Stávající, ale nefungující areál „Provazné“ situovaný v údolí Provazného potoka, areál není komerčně využíván. Návrhem je řešeno rozšíření stávajícího areálu s možností využití i v letní sezóně formou zbudování bike areálu. ÚS Rekreační oblast Vsetínská Bečva

40

Vybavenost, dostupnost, rizikové faktory: V centrální části se nachází záchytné parkoviště navazující stávající plochu rekreace. V jihozápadní části se nachází lyžařský svah se sezónním vlekem. Dopravní dostupnost areálu je dobrá. Limitujícím faktorem je zonace CHKO (II. zóna), která byla při vymezování ploch respektována. Navrhovaná opatření: V rámci návrhu je řešena plocha pro rozšíření stávajícího lyžařského areálu, plochy pro rozvoj volnočasových aktivit měkkého charakteru (rekreační louky, přírodní koupaliště) a plochy pro vznik bike tras v rámci PUPFL. V rámci stávajících ploch rekreace je uvažováno se zkvalitněním nabízených komerčních služeb (občerstvení, pohostinství, ubytování, volnočasové aktivity)

Vymezené plochy: Ha 1-3 (OS.D) plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, sportu a rekreace - stav Ha 1-4 (OS.1) plochy volnočasových aktivit - návrh Ha 1-5 (RH)

plochy hromadné rekreace - stav

Ha 1-6 (OS)

plochy pro tělovýchovu a sport - stav

Ha 1-7 (OS)

plochy pro tělovýchovu a sport - návrh


Z dopravního hlediska se jedná především o úpravu přístupové komunikace a řešení několika parkovacích míst. Území je limitováno prostorovými možnostmi návrhu parkovacích ploch.



Technická infrastruktura bude řešena lokálně.







Území se nachází v III. zóně CHKO Beskydy. Zásadní plocha pro rozvoj se nachází na PUPFL. Předpoklad záboru PUPFL je minimální, jedná se pouze o intenzifikaci a zkvalitnění bike tras.

C. 8. Nový Hrozenkov 8 – Ski areál Kohútka (NH 1) Přestože vypracované naturové hodnocení a SEA hodnocení navrhuje lokalitu jako celek vypustit, návrh US řešení lokality NH1 pouze upravuje. Dílčí plocha NH1-9 byla upravena dle aktuální verze rozpracovaného ÚP Nový Hrozenkov. Změna trasy dopravního zařízení vyvolala vypuštění lokality NH1-10.


41

Popis: Stávající areál Kohútka je situovaný na jižní hranici katastrálního území Nový Hrozenkov. Jedná se o fungující stabilizovaný areál bez potřeby dalšího rozvoje. Proběhla již intenzifikace a zkvalitnění areálu (výměna technologií, zasněžování, apod.). Nově je navrženo rozšíření přepravního zařízení (tento záměr byl převzat z rozpracovaného ÚP Nový Hrozenkov). Vybavenost, dostupnost, rizikové faktory: V jižní části je stávající záchytné parkoviště. Areál má dostačující ubytovací kapacity v rámci hotelu Kohútka a chaty Spartak. Dopravní dostupnost areálu funguje ve specifickém režimu. Limitujícími faktory pro další rozvoj areálu je zonace CHKO (I. a II. zóna) a procházející nadregionální ÚSES. Navrhovaná opatření: Areál má potenciál dosáhnout nadregionální úrovně. V rámci návrhu je řešeno záchytné parkoviště a využita stávající plocha v severní části areálu. Plocha pro přepravní zařízení vychází z návrhu DT01 v nadřazené dokumentaci (ZÚR ZK). V této souvislosti bylo dohodnuto, že musí být zpracována samostatná studie, která komplexně vyřeší problematiku dopravní obslužnosti areálu Kohútka. A to včetně dopravní intenzity na komunikaci procházející místní částí Vranča (řešení systému parkovacích ploch již od nástupního bodu do údolí Vranča s ohledem na přetíženost celého území a snižování pohody bydlení stávající komunikace, včetně vymezení lokality pro záchytné parkoviště v obci – kyvadlová doprava, ski bus atd. přes údolí Vranča). Studie bude řešit i porovnání dvou základních variant dopravní obsluhy areálu (přepravní zařízení x kyvadlová doprava po stávající komunikaci). Na lesních pozemcích v rámci stávajícího areálu jsou navrženy plochy pro smíšené sportovní využití v nezastavěném území. Plochy jsou vymezeny s ohledem na průběh a trasování nadregionálního biokoridoru. Vymezené plochy: NH1-1 (OS.1) plochy pro tělovýchovu a sport - stav NH1-2 (RH)


NH1-3 (S*.1)

plochy smíšené nezastavěného území s možností využití pro tělovýchovu a sport návrh

NH1-4 (S*.1)

plochy smíšené nezastavěného území s možností využití pro tělovýchovu a sport návrh

NH1-5 (SO.4) plochy smíšené rekreační - stav NH1-6 (SO.4) plochy smíšené rekreační - návrh NH1-7 (OS)


NH1-8 (RH)



42

NH1-9 (OS)

plochy pro tělovýchovu a sport – návrh

NH1-11 (OS.D) plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, sportu a rekreace - stav


Z dopravního hlediska jde především o navýšení kapacity parkovacích stání a úpravu jednopruhové obousměrné přístupové komunikace. Organizace dopravy semafory či na znamení je nevyhovující. Území je limitováno prostorovými možnostmi rozšíření parkovacích ploch. Podmínkou rozvoje území je řešení dopravního napojení a parkovacích míst.






Technické limity:



o

trasa a podmínky ochranného pásma nadzemního vedení vn

o

trasa a podmínky ochranného pásma telekomunikačního vedení - rr paprsek

o


Areál je celý vymezen v II. zóně CHKO. Další územní rozvoj směrem na východ není možný z důvodu vymezeného nadregionálního biocentra v rámci I. zóny CHKO. Z vymezených ploch byly vyjmuty plochy pro ÚSES z rozpracovaného ÚP Nový Hrozenkov.

9 – lokalita letních sportů „Balaton“(NH2) Popis: Vodní plocha vzniklá po těžbě štěrkopísku, který byl využit pro stavbu hráze nedaleké VN Stanovnice. Lokalita je poměrně jednoznačně ohraničena přirozenými liniemi, a to od severu komunikací II. tř.487 Nový Hrozenkov – Karolinka a železniční tratí Vsetín – Velké Karlovice. Od západu zastavěným územím Nového Hrozenkova a od jihu a východu tokem Vsetínské Bečvy. Plocha je využívána jako přírodní koupaliště. Vybavenost, dostupnost rizikové faktory: Hlavní činnost a využití území je přírodní koupaliště. Využitelnost areálu pro sport a rekreaci je pouze sezónní. Jsou zde provozovány některé vodní sporty a vodní turistické atrakce. Severní a severozápadní část lokality má upravený přístup do vody a je využívána jako přírodní pláž, se základním minimálním vybavením (hřiště na plážový volejbal). V areálu je sociální zařízení, občerstvení (bufet). Rozvoj lokality je výrazně územně limitován. Nově je vybudováno parkovací stání jihozápadně od lokality.


43

Navrhovaná opatření: Areál lze považovat za územně stabilizovaný, jeho rozsah dosáhl maximální hranice rozšíření. Kvalitativní rozvoj areálu je podmíněn zvyšováním standardu poskytovaných služeb a posilování atraktivit. Podmínkou je zachování dostatečného prostoru pro koupání. Z toho důvodu jsou vymezeny plochy rekreace (OS) pro

aktivní nebo pasivní sportovní činnosti a regeneraci organismu

s polyfunkčním využitím. Je však nepřípustné posílení zastavitelnosti této plochy. Východní hranice lokality respektuje stávající břehové porosty, které se nachází mimo tuto plochu a není tedy vymezena až na břehovou hranu. Navrhovány jsou plochy pro tělovýchovu a sport v návaznosti na vybudované kapacitní parkoviště v jihozápadní části lokality. Územní rozvoj je limitován zastavěným územím, dopravními trasami a přírodními limity v jižní části území. Vymezené plochy: NH2-1 (OS.1) plocha volnočasových aktivit - stav NH2-2 (OK)

plochy komerčních zařízení – stav

NH2-3 (OS.D) plocha technického a dopravního zázemí tělovýchovy, sportu a rekreace -stav NH2-4 (OS)

plocha pro tělovýchovu a sport - návrh


Z dopravního hlediska je území bezproblémové. Rozšíření parkovacích ploch již bylo realizováno v dostatečné kapacitě.










o

trasa a podmínky ochranného pásma vodovodního přivaděče

o


rozvojové zastavitelné plochy jsou navrhovány v III. nebo IV. zóně CHKO.

10 - Bike centrum - Nový Hrozenkov (NH3) Popis: Stávající malý lyžařský areál sloužící především pro hosty hotelu Permoník. Návrhem je řešeno rozšíření volnočasového areálu o bike areál na PUPFL jihovýchodně od stávajících ploch rekreace. Vybavenost, dostupnost, rizikové faktory:


44

Jádrem řešené lokality je rekreační areál nabízející, jak ubytování, tak i možnost sportovního vyžití. Z jižní strany na tento areál navazují objekty občanského vybavení s potenciálem zkvalitnění služeb. V rámci lyžařského areálu je i samostatné parkoviště, které však s předpokládaným rozvojem bike centra do budoucna nemusí dostačovat. Dostupnost řešené lokality je dobrá. Navrhovaná opatření: V rámci návrhu je řešena plocha pro rozvoj občanského vybavení převzata z rozpracovaného územního plánu, kde by bylo možno řešit i rozšíření do budoucna nedostačujících parkovacích ploch. Zásadní plocha pro rozvoj této lokality je vymezena na PUPFL a předpokládá vznik bike areálu v návaznosti na stávající plochy rekreace a občanského vybavení. Vymezené plochy: NH3-1 (OK)


NH3-2 (OK)

plochy komerčních zařízení - stav

NH3-3 (OS.D) plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, sportu a rekreace - stav NH3-4 (OS)


NH3-5 (RH)


NH3-6 (S*.1)

plochy smíšené nezastavěného území s možností využití pro tělovýchovu a sport -

návrh











trasa a podmínky ochranného pásma nadzemního vedení vn včetně trafostanice

o

trasa a podmínky ochranného pásma telekomunikačního vedení - rr paprsek

o


Území se nachází v III. zóně CHKO Beskydy. Zásadní plocha pro rozvoj se nachází na PUPFL. Předpoklad záboru PUPFL je minimální, jedná se pouze o intenzifikaci a zkvalitnění bike tras.

11 – ski areál Vranča (NH4) Na základě výsledků projednáváni byla redukována plocha NH4-5. Z důvodu návaznosti na redukovanou plochu byla zvětšena plocha NH4-6.


45

Popis Stávající areál zimních sportů situovaný v jižní části stejnojmenného údolí na katastru Nového Hrozenkova. Vymezen je na svazích s převážně východní orientací. Provozovány jsou dva vleky, které obsluhují cca 8 sjezdových tras. Délka sjezdových tras se pohybuje v rozmezí 600 – 1000 m. Areál je vybaven i pro snowboardové aktivity (snowpark s překážkami). Vybavenost, dostupnost rizikové faktory: V rámci areálu je k dispozici sezónní parkoviště s max. kapacitou cca 40 - 50 osobních vozů. Stání pro busy je možné pouze podél stávající komunikace mimo areál. Areál je vybaven sezónním občerstvením (bufet). případné ubytování je nutno řešit využitím ubytovacích kapacit v okolí, ve stávající zástavbě. Limitujícím prvkem pro provoz a případný rozvoj areálu jsou, kromě přírodních podmínek a bezprostřední návaznosti na stabilizované obytné prostředí, i otázky technické a zejména dopravní infrastruktury. Nedostatečné parkovací možnosti a nutnost využívat parkování podél stávající komunikace zatěžuje území, a to zejména z toho důvodu, že komunikace, podél kterých jsou odstavena vozidla v případě naplnění parkovacích kapacit v areálu, je hlavní a jedinou přístupovou komunikací horského střediska Kohůtka. Navrhovaná opatření: Areál zimních sportů lze považovat za územně stabilizovaný, jeho rozsah dosáhl maximální hranice rozšíření. Jeho vnitřní struktura umožňuje další kvalitativní rozvoj, posilování atraktivit a rozšiřování využitelnosti. Problémem je ale nedostatečná občanská vybavenost a zejména nutná podmínka řešení problému dopravní dostupnosti a parkovacích kapacit. Pro stávající úroveň vybavenosti areálu jsou navrženy mezi plochou areálu a zastavěným územím plochy občanské vybavenosti a plocha pro odstavení vozidel. Tato plocha pro parkování však neřeší problém stání autobusů, jelikož napojení areálu na stávající komunikaci je nevyhovující. Jako výhledové řešení, je navržena možnost zpřístupnění areálu z údolí Vsetínské Bečvy, z lokality Čubov. Toto řešení zahrnuje vybudování kapacitního parkování, nezbytné plochy občanské vybavenosti a nový vlek, který bude situován z lokality Dolní Čubov na kótu 597, kde ústí stávající severní vlek areálu Vranča. Okolní terén umožňuje vybudování i dalších sjezdových tratí. Vymezené plochy: NH4-1 (OS)

plochy tělovýchovy a sportu - stav

NH4-2 (OK)


NH4-3 (OK)


NH4-4 (OS.D) plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, sportu a rekreace - návrh NH4-5 (OS)

plocha tělovýchovy a sportu – návrh

HN4-6 (OK)

plochy komerčních zařízení – návrh


46

NH4-7 (OS.D) plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, sportu a rekreace - návrh Dopad do dopravní a technické infrastruktury, střety s ochranou přírody 

Z dopravního hlediska jde především o řešení problematického dopravního napojení a navýšení kapacity parkovacích stání. Území je limitováno prostorovými možnostmi. Podmínkou rozvoje území je řešení dopravního napojení a parkovacích míst.









trasa a podmínky ochranného pásma nadzemního vedení vn

o

trasa a podmínky ochranného a bezpečnostního pásma VTL plynovodu

o


rozvojové zastavitelné plochy jsou navrhovány výhradně v III. nebo IV. zóně CHKO. V případě realizace ploch pro sport monofunkčního charakteru (lokalita NH4-5) dojde z záboru ZPF a PUPFL, míra zásahu bude předmětem konkrétního záměru. Nejedná se o kompaktní lesní porosty ohrožené narušením statiky porostu.

C. 9. Karolinka 12 – centrum města (K1) územně stabilizované území, rozvoj aktivit je nutno prověřit v územním plánu města. V rámci posílení atraktivit cestovního ruchu a zvýšení vybavenosti území je respektován záměr na vybudování amfiteátru Dopad do dopravní a technické infrastruktury, střety s ochranou přírody 






Vymezené plochy: K1-1

(OK)

plochy komerčních zařízení - stav.

14 – ski areál Karolinka (K2) Popis Stávající areál zimních sportů situovaný jihovýchodně od města Karolinka. Vymezen je na svazích severní expozice. Provozován je jeden vlek který obsluhuje cca 2 sjezdové trasy různé obtížnosti. Délka sjezdových tras do 1000 m. Areál je vybaven i pro snowboardové aktivity (snowpark). ÚS Rekreační oblast Vsetínská Bečva

47

Vybavenost, dostupnost rizikové faktory: V rámci areálu je k dispozici parkoviště s kapacitou cca 200 parkovacích míst. Součástí zázemí areálu je základní vybavenost (občerstvení, restaurace a půjčovna vybavení se servisem). Limitujícím prvkem pro provoz a případný rozvoj areálu jsou zejména území podmínky a terén, v severní části je to pak železniční trať Vsetín – Velké Karlovice. Navrhovaná opatření: Areál zimních sportů lze považovat za územně stabilizovaný, jeho rozsah dosáhl maximální hranice rozšíření. Jeho vnitřní struktura umožňuje další kvalitativní rozvoj, posilování atraktivit a rozšiřování využitelnosti. Nejsou vymezeny další plochy pro územní rozvoj areálu zimních sportů. Po jižní hranici areálu prochází po hřebeni pěší trasa, která je mimo značené turistické trasy, jejíž zapojení do systému tras by rozšířilo možnost využití území. Vymezené plochy: K2-1

(OS.D) plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, sportu a rekreace - stav

K2-2

(OS)



Z dopravního hlediska jde především o navýšení kapacity parkovacích stání a úpravu přístupové komunikace - nedostatečná vzdálenost křižovatky od železničního přejezdu. Území je limitováno prostorovými možnostmi rozšíření parkovacích ploch. Podmínkou intenzifikace území je řešení dopravního napojení a parkovacích míst.










o

trasa a podmínky ochranného pásma vodovodu včetně vodojemu

o


není navrhován územní rozvoj území nad rámec stávajících ploch. Jižní část areálu se nachází v II. zóně CHKO Beskydy.


48

C. 10. Velké Karlovice 15 – část ski areálu Soláň Na základě výsledků projednáváni byla lokalita z ÚS vypuštěna. 16 – Razula (VK2) V rámci projednávání byly vymezeny nové plochy VK2-3 a VK2-4, které byly převzaty z aktuální verze ÚP Velké Karlovice. Dílčí plocha VK2-2 byla redukována upřesněním na stávající plochu sjezdovky. Popis Území v horní části údolí Vsetínské Bečvy. Jedná se o území s koncentrací hromadných ubytovacích zařízení s širší nabídkou služeb, nejen spojených se zimními sporty nebo letní turistikou. Jižní část území zahrnuje ski areál Razula, severozápadní část území areálu hotelu Lanterna a v území podél komunikace II/487 jsou soustředěna ubytovací a stravovací zařízení (především penziony). Vybavenost, dostupnost rizikové faktory: Oblast poskytuje komplex služeb od zimního využití přes sportovní využití v exteriéru po služby lázeňského a relaxačního typu (např. wellness). Přínosem pro využití území je existence kapacitního parkoviště v severozápadní části lokality. To umožňuje, v období s vysokou návštěvností, odstavení vozidel výrazné části rekreantů a umožňuje dostatečné a bezproblémové využití turistických atraktivit v území i jeho okolí. Toto území je z hlediska rozvoje vyhodnoceno převážně jako stabilizované. Navrhovaná opatření: Území je stabilizované. Vymezené plochy: VK2-1 (OK)

plochy komerčních zařízení - stav

VK2-2

(OS)

plochy pro tělovýchovu a sport – stav

VK2-2

(OS)


VK2-2

(OS)












49



o

trasa a podmínky ochranného pásma STL plynovodu

o


o

navržená ochranná hráz Leskové I

Území je převážně součástí III.a IV. zóny CHKO Beskydy.

17 – Machůzky (VK3) Na základě výsledků projednávání byl redukován rozsah dílčí plochy VK3-1. Popis Stávající areál zimních sportů situovaný ve střední části Velkých Karlovic, cca 500 m od vlastního centra. Vymezen je na svazích severní expozice. Provozovány jsou dva vleky se sjezdovými trasami různé obtížnosti. Délka vleků je 350 a 1050 m. V severní části lokality se nachází autokemp Machůzky, který je provozován v letní sezóně. Ubytování v chatkách. Vybavenost, dostupnost rizikové faktory: V rámci areálu zimních sportů je k dispozici parkoviště s kapacitou cca 150 parkovacích míst. Součástí zázemí areálu je základní vybavenost (restaurace). Limitujícím prvkem pro provoz a případný rozvoj areálu jsou zejména území podmínky a terén, v severní části je to pak železniční trať Vsetín – Velké Karlovice. Autokemp je vybaven pouze základní infrastrukturou, možnost koupání, půjčovna sportovních potřeb, sportovní hřiště. Navrhovaná opatření: Areál zimních sportů lze považovat za územně stabilizovaný, jeho rozsah dosáhl maximální hranice rozšíření. Jeho vnitřní struktura umožňuje další kvalitativní rozvoj, posilování atraktivit a rozšiřování využitelnosti. Nejsou vymezeny další plochy pro územní rozvoj areálu zimních sportů. Severovýchodně od areálu autokempu jsou vymezeny plochy pro rozvoj rekreačních aktivit, a to monofunkčního(VK-2) i polyfunkčního využití (VK3-3). Prostor navazující na autokemp a lyžařský areál je využíván jako nástupní centrum aktivit krátkodobé rekreace (jednodenní typy rekreace v dojezdové vzdálenosti). Území je využíváno jak v letní, tak zimní sezóně pro turistické, cykloturistické a běžkařské výlety v horní části údolí Vsetínské Bečvy. Z tohoto důvodu jsou vymezeny plochy umožňující výhledově vznik zařízení pro monofunkční rekreační aktivity, tak i plocha, zahrnující polyfunkční využití v návaznosti na bývalý zemědělský areál, který se postupně mění na areál výrobních služeb. Vymezené plochy: VK3-1 (OS.1) plochy volnočasových aktivit – návrh VK3-2 (SO.4) plochy smíšené rekreační - návrh VK3-3 (OS)



50

VK3-4 (S*.1)


návrh VK3-5 (S*.1)


návrh Dopad do dopravní a technické infrastruktury, střety s ochranou přírody 

Bezproblémové území z hlediska přístupu. Z dopravního hlediska jde především o navýšení kapacity parkovacích stání. Rozšíření parkovacích ploch lze realizovat v dostatečné kapacitě. Podmínkou rozvoje území je řešení parkovacích míst.










o

podmínky ochranného pásma vodního zdroje 2. stupně

o


o

navržená ochranná hráz Velké Karlovice IV

Území je součástí III. zóny CHKO Beskydy.

18 - Bambuch (VK 4) Na základě výsledků projednávání byly redukovány plochy VK4-8 a VK4-10 pro tělovýchovu a sport a nahrazeny zvětšením dílčích ploch

VK4-7 a VK4-11 pro plochy smíšené nezastavěného území

s možností využití pro tělovýchovu a sport. Popis Stávající areál zimních sportů situovaný ve střední části obce Velké Karlovice. Vymezen je na svazích severní expozice. Provozovány jsou dva vleky o délce 700 a 450m které obsluhují 3 sjezdové trasy různé obtížnosti. Vybavenost, dostupnost rizikové faktory: V rámci areálu je k dispozici parkoviště s kapacitou cca 100 parkovacích míst. Součástí zázemí areálu je základní vybavenost (občerstvení a restaurace s penzionem). Limitujícím prvkem pro provoz je železniční trať, která odděluje zázemí areálu od vlastních sjezdových tratí a vleku.


51

Navrhovaná opatření: Areál zimních sportů má charakter místního střediska, svým významem posiluje spolu s ostatními středisky rekreační význam území Vsetínské Bečvy. Územní a terénní podmínky umožňují výhledové rozšíření areálu sjezdového lyžování západním směrem. Jako výhledová možnost rozšíření areálu sjezdového lyžování je propojení s areálem Kyčerka, v lokalitě Pluskovec. Toto propojení je součástí ideového řešení lokality VK4 a VK5 jako celku. Jelikož je lokalita VK5 silně limitována dostupností zejména parkovacích ploch, bylo navrženo potenciální propojení těchto lokalit pro saturování vzájemných vazeb, které může například část parkovacích kapacit přenést do urbanizovaného území zázemí lokality VK4. V případě rozšíření sjezdového areálu je navržena plocha (VK4-3) pro vybudování potřebného zázemí občanské vybavenosti a technické vybavenosti (VK4-5). Plocha VK4-8 je určena pro vlastní dopravní zařízení a sjezdovku, nikoliv pro provozní zázemí, ve smyslu občanského vybavení, či technické vybavenosti (parkoviště, nádrže pro zasněžování, apod.). Severně od sjezdového areálu se nachází prostor mezi železniční tratí a komunikací II/487, který je využíván v letních měsících jako jezdecká trať, v zimním období je využíván jako přírodní běžkařský stadion s napojením na stávající běžkařské trasy v jižní části údolí. Ve stávajícím obytném území (plochy přiléhající ke komunikace II/487 vznikají zařízení smíšeného charakteru. Postupně narůstá podíl objektů, které mimo funkci bydlení poskytují i ubytovací služby, případně se zcela mění charakter obytných budov. Toto území je tedy vymezeno jako prostor s možností smíšeného využití rekreace a bydlení (SO.4). Prostor mezi zastavěným územím a Vsetínskou Bečvou je navržen na plochu sportu s polyfunkčním využitím (OS.1). Plocha navazuje na stávající areál sportu, součástí plochy je jezdecký areál. Vymezené plochy: VK4-1 (OS.1) plochy volnočasových aktivit - návrh VK4-2 (SO.4) plochy smíšené rekreační - návrh VK4-3 (OK)


VK4-4 (OS.1) plochy volnočasových aktivit - návrh VK4-5 (OS.D) plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, sportu a rekreace - stav VK4-6 (SO.4) plochy určené pro smíšené využití individuální nebo hromadné rekreace, sportu, bydlení, veřejné a komerční vybavenosti - návrh VK4-7 (S*.1)


návrh VK4-8 (OS)


VK4-9 (OS)


VK4-10 (OS)



52

VK4-11 (S*.1)

plochy smíšené nezastavěného území s možností využití pro tělovýchovu a sport –

návrh VK4-12 (S*.1)


návrh Dopad do dopravní a technické infrastruktury, střety s ochranou přírody 











o

trasa a podmínky ochranného pásma STL plynovodu a vodovodního přivaděče

o


o

navržená ochranná hráz Velké Karlovice V

Území je součástí III. zóny CHKO Beskydy. V případě realizace rozšíření areálu Bambuch západním směrem, nebo jeho propojení s areálem Kyčerka, by záměr vyvolal významný územní dopad do ploch PUPFL

20 – Kyčerka (VK5) Na základě výsledků projednávání byla vypuštěna dílčí plocha VK5-9. Popis Stávající areál zimních sportů situovaný v údolí Pluskovec, ve Velkých Karovicích. Jedná se o ucelený, relativně rozsáhlý areál vymezený ve svazích východní expozice. Provozováno je celkem osm vleků různé kapacity a velikosti, včetně dětských. Jedná se o jedno z největších středisek zimních sportů území Vsetínské Bečvy. Vybavenost, dostupnost rizikové faktory: V rámci areálu je k dispozici parkoviště s kapacitou cca 170 parkovacích míst. Součástí zázemí areálu je dostatečná vybavenost (občerstvení, restaurace s penzionem, ubytovací kapacity v rámci zastavěného území). Relativně výrazným limitujícím prvkem pro provoz je kapacita parkovacích míst. Navrhovaná opatření: Areál zimních sportů je územně stabilizovaný. S územním rozšířením areálu není, vzhledem k přírodním podmínkám a využití území, uvažováno. Vnitřní struktura území areálu umožňuje další kvalitativní rozvoj, posilování atraktivit a rozšiřování využitelnosti. Nejsou vymezeny další plochy pro územní rozvoj areálu zimních sportů.


53

Pro zastavěné území v údolí Pluskovce je, zejména v návaznosti na ski areál Kyčerka, charakteristické smíšené využití bydlené, občanského vybavení a sportovních aktivit. Toto území je tedy vymezeno jako prostor s možností smíšeného využití rekreace a bydlení (SO.4). Vymezeny jsou plochy pro parkování (OS.D), a to zejména v nástupním prostoru do území (VK5-2, VK5-3 a VK5-10). Vymezené plochy: VK5-1 (S*.1)


návrh VK5-2 (OS.D) plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, sportu a rekreace -stav VK5-3 (OS.D) plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, sportu a rekreace - stav VK5-4 (OS)


VK5-5 (SO.4) plochy smíšené rekreační - návrh VK5-6 (SO.4) plochy smíšené rekreační - návrh VK5-7 (SO.4) plochy smíšené rekreační - návrh VK5-8 (OS)

plochy tělovýchovy a sportu - stav

VK5-10 (OS.D) plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, sportu a rekreace - stav VK5-11 (SO.4) plochy smíšené rekreační - návrh Dopad do dopravní a technické infrastruktury, střety s ochranou přírody 

Bezproblémové území z hlediska přístupu. Z dopravního hlediska jde především o navýšení kapacity parkovacích stání. Území je limitováno prostorovými možnostmi rozšíření parkovacích ploch. Podmínkou intenzifikace území je řešení parkovacích míst.










o

trasa a podmínky ochranného pásma STL plynovodu a vodovodního přivaděče

o


Území je převážně součástí III. zóny CHKO Beskydy. Do druhé zóny CHKO zasahuje vrcholová část sjezdovek. Návrhové plochy jsou vymezeny pouze v rámci III. a IV. zóny CHKO.

21 – Velké Hanzlůvky (VK6) Popis Území v bočním údolí Vsetínské Bečvy – Velká Hanzlůvka. Jedná se o areál navazující na objekt hromadné rekreace – hotel Galík. Území je součástí prostoru s koncentrací hromadných ubytovacích zařízení v docházkové vzdálenosti. ÚS Rekreační oblast Vsetínská Bečva

54

Vybavenost, dostupnost rizikové faktory: Oblast Velké Hanzlůvky, spolu s oblastí Razuly s hotelem Lanterna tak zajišťují poskytování služeb v oblasti relaxace (wellness, sauny, fitness, ..). Jižně od hotelu se nachází vlek místního významu, severně od lokality hotelu pak areál se skokanským můstkem (nefunkční). Toto území je z hlediska rozvoje vyhodnoceno jako stabilizované. Navrhovaná opatření: Území je stabilizované. Potenciální rozvoj pro měkké turistické aktivity navržen v návaznosti na areál hotelu (VK6-1). Vymezené plochy: VK6-1 (S*.1)


návrh VK6-2

(RH)


VK6-3

(OS)

plochy rekreace a sportu - stav





Lokalitu lze napojit na stávající a navržené inženýrské sítě, případně řešit lokálně – bude řešeno podrobnější dokumentací






trasa a podmínky ochranného pásma STL plynovodu

o


Území je převážně součástí III. zóny CHKO Beskydy.

22 – Velké Karlovice – jádrové území (VK7) Na základě výsledků projednávání byly vypuštěny dílčí plochy VK7-5, VK7-10 a VK7-11, která se stala součástí VK7-13, dále došlo k redukci plochy VK7-16 a zvětšení plochy VK7-17, která tímto byla uvedena do souladu se skutečným stavem. Dílčí plochy VK7-1 a VK7-9 byly změněny z ploch OS.1 (plochy volnočasových aktivit) na S*.1 (plochy smíšené nezastavěného území s možností využití pro tělovýchovu a sport). Popis Území v horní části údolí Vsetínské Bečvy. Území navazuje na areál rekreační Razula, s koncentrací ubytovacích kapacit a významným rekreačním zázemím. Horní část území má poměrně rozvolněný charakter zástavby, která je soustředěna do tří lokalit - Leskoveček, Uzgruň a Babská. Vybavenost, dostupnost rizikové faktory: ÚS Rekreační oblast Vsetínská Bečva

55

Nejvýchodnější část území (Uzgruň), včetně přilehlého údolí potoka Dynčík, je využita jako rezidenční území hotelu Horal (golfové hřiště). Vybavenost hotelu službami je nadstandardní a poskytuje služby ubytovaným s širším okolí. Toto území je z hlediska rozvoje vyhodnoceno jako stabilizované. Obdobně, bez dalšího územního rozvoje jsou vyhodnoceny lokality přiléhající ke komunikace II/487, které plní funkci bydlení, se zastoupením ubytovacích zařízení s nižší kapacitou lůžek. Rozvoj nebo intenzifikace výstavby v tomto prostoru by narušily charakter území, který odpovídá historickému způsobu osídlení a místní architektury. Ta je výraznou kulturní a historickou hodnotou území a její narušení by vedlo ke snížení atraktivity. Ve střední části území (lokalita Babské) se nachází stabilizované území s plochami bydlení a základní vybaveností vázanou na dva ski areály místního významu. Dolní část území lokality VK 7 je navržena vyhodnocena jako územně stabilizovaná s možností rozvoje měkkých rekreačních aktivit v rámci regulativu OS.1. V tomto prostoru se nachází ubytovací zařízení (penzion) a letní rekreační tábor. Navrhovaná opatření: Potenciální rozvoj území je navržen v jižní resp, západní části území, a to formou případné změny využití území využívaných pro bydlení (jižně od komunikace II/487 - VK7-3 a VK7-4). V lokalitě Leskoveček je navrhováno využití území formou měkkých rekreačních aktivit v návaznosti na stávající zařízení. Vymezené plochy: VK7 – 1 S*.1


návrh VK7-2

(SO.4) plochy smíšené rekreační - stav

VK7-3 (SO.4) plochy smíšené rekreační - návrh VK7-4 (SO.4) plochy smíšené rekreační - návrh VK7-6 (OS)


VK7-7 (S*.1)


návrh VK7-8 (OS)


VK7 – 9 S*.1


návrh VK7-12 (SO.4) plochy smíšené rekreační - stav VK7-13 (RH)

plochy hromadné rekreace – stav

VK7-14 (SO.4) plochy smíšené rekreační – návrh


56

VK7-15 (S*.1)

plochy smíšené nezastavěného území s možností využití pro tělovýchovu a sport –

návrh VK7-16 (OS)


VK7-17 (SO.4) plochy smíšené rekreační – návrh VK7-18 (OS.1) plochy volnočasových aktivit - návrh Dopad do dopravní a technické infrastruktury, střety s ochranou přírody 

Bezproblémové území z hlediska přístupu. Z dopravního hlediska jde především o navýšení kapacity parkovacích stání. Území je limitováno prostorovými možnostmi rozšíření parkovacích ploch. Podmínkou rozvoje území je řešení parkovacích míst.










o


Území se nachází v III. zóně CHKO Beskydy.

23 – severní hřebenovka Popis Středem pohoří Vsetínských vrchů se táhne hřbet s vrcholy Vsacký Cáb (824 m), Soláň (861 m) a nejvyšší horou pohoří Vysoká (1024 m.). Je situován přibližně západovýchodním směrem, zhruba od toku Vsetínské Bečvy až po Makovský průsmyk na hranicích se Slovenskem. Vsetínské vrchy patří k vyhledávaným turistickým oblastem. Je zde celá řada pěších tras, několik naučných stezek a cyklotrasy pro horská kola. V zimě je hlavní hřebenová trasa s dalekými rozhledy oblíbeným cílem běžkařů. K hlavním střediskům sjezdového lyžování patří Soláň. Vybavenost, dostupnost rizikové faktory: Nejvýznamnějším rekreačním letoviskem je Soláň (861 m), kde se nachází zimní lyžařské středisko, s několika horskými hotely a chatami a příslušnou infrastrukturou. Navrhovaná opatření: Hřebenovka je územně stabilizována. Areály zimních sportů jsou popsány v příslušných kapitolách. Návrh cyklotras je popsán v kapitole Koncepce dopravní infrastruktury. Významná místa: 

vrchol Vsacký Cáb (842 m), horská chata



vrchol Vsacká Tanečnice (912 m)



Soláň (861 m), horská chata, zimní lyžařské středisko



Benešky, louky, někdejší geografický střed Československa (první republiky)


57



vrchol Vysoká (1024 m), nejvyšší vrchol Vsetínských vrchů



horská chata Třeštík



vrchol Čarták (952), rozhledna



pramen Vsetínské Bečvy (pod vrcholem Trojačka)



sedlo Bumbálka (860 m), křižovatka turistických cest ČR / SR

24 – jižní hřebenovka Popis Rozsáhlé pohoří Javorníky na moravsko-slovenském pomezí se táhne od Lyského průsmyku na jihozápadě po Makovský průsmyk na severovýchodě v délce cca 30 km. Nejvyšší vrchol - Veľký Javorník - 1 071 m n.m. Nejvyšším bodem Javorníků ležících na Moravě je Malý Javorník (1 019 m n.m.). Javorníky patří k vyhledávaným turistickým oblastem. Je zde celá řada pěších tras, několik naučných stezek a cyklotrasy pro horská kola. V zimě je hlavní hřebenová trasa s dalekými rozhledy oblíbeným cílem běžkařů. K hlavním střediskům sjezdového lyžování patří Kasárne pod Veľkým Javorníkem, Portáš a Kohútka. Vybavenost, dostupnost rizikové faktory: Nejvýznamnějším rekreačním letoviskem je Kohútka (913 m), kde se nachází zimní lyžařské středisko, s několika horskými hotely a chatami a příslušnou infrastrukturou. Navrhovaná opatření: Hřebenovka je územně stabilizována. Areály zimních sportů jsou popsány v příslušných kapitolách. Návrh cyklotras je popsán v kapitole Koncepce dopravní infrastruktury. Významná místa: 

Makyta, křižovatka turistických cest ČR / SR



Papajské sedlo, křižovatka turistických cest ČR / SR



Kohútka, horská chata, zimní lyžařské středisko



Portáš, horská chata, zimní lyžařské středisko



Malý Javorník (1019 m)



Ztracenec (1055 m), rozhledna, památník z války



Velký Javorník (nejvyšší vrchol pohoří 1071 m)



rekreační lokalita Kasárna (Velké Karlovice – Podťaté)

25 – Ski areál Velké Karlovice - návrh (VK10) Popis: Jedná se o nově navržený lyžařský areál v jižní části Velkých Karlovic s vysokým rekreačním potenciálem. Budoucí areál bude přímo propojen se stávajícím areálem Makov-Kasárna na území Slovenské republiky. Vybavenost, dostupnost, rizikové faktory: ÚS Rekreační oblast Vsetínská Bečva

58

Předpokládá se komplexní rozvoj lokality. Limitujícím faktorem je hlavně zonace CHKO Beskydy (II. zóna) Navrhovaná opatření: Jedná se pouze o ideový záměr vycházející ze záměru DT02 v nadřazené dokumentaci Zlínského kraje (ZÚR ZK). Ze zadání ÚP Velké Karlovice bylo respektováno přesné vymezení vleků. Podrobnější členění na plochy rekreace, plochy komerčních zařízení, plochy technické a dopravní infrastruktury se předpokládá v rámci vymezené plochy OS. Výhledový potenciál dalšího územního rozvoje je směrem na západ od vymezené lokality OS. Limitujícím faktorem je zde ovšem II. zóna CHKO. Z důvodů významných vlivů lokality na EVL Beskydy bylo v rámci hodnocení SEA a Natura doporučeno lokalitu do územní studie nezařazovat. Návrh je v územní studii ponechán s tím, že: Návrh dopravního zařízení a sjezdovky musí být řešen samostatnou územní studií, ale až po prokázání jednoznačné potřebnosti zcela nového areálu v oblasti Vsetínské Bečvy. Vymezené plochy: VK10-1 (OS)

plochy pro tělovýchovu a sport - návrh

VK10-2 (OS.D) plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, sportu a rekreace - návrh


Podmínkou rozvoje území je řešení dopravního napojení a parkovacích míst.










Navržený areál má částečný dopad do II. zóny CHKO.

C. 11. Zděchov 27 – sportovní areál Zděchov (Z1) Na základě výsledku projednávání byla dílčí plocha Z1-1 zvětšena na úkor Z1-2. Popis: V území které pro potřeby územní studie nazýváme sportovní areál se nachází zmodernizované koupaliště (rok 2010), s víceúčelovým hřištěm, dětským brouzdalištěm, skluzavkou pro děti a občerstvení. Zděchovské koupaliště je v kraji vyhlášené pro svou čistou vodu, skvělou údržbu a také pro své zázemí sportovního vyžití. V blízkosti je motokrosový areál a sjezdovka dlouhá 380 m s jedním vlekem, bez večerního lyžování. V blízkosti je kapacitní parkoviště, občerstvení a možnost ubytování. ÚS Rekreační oblast Vsetínská Bečva

59

Vybavenost, dostupnost, rizikové faktory: Hlavní činnost a využití území je v letní sezóně koupaliště. Využitelnost areálu pro spor a rekreaci je pouze sezónní. Motokrosový areál je rovněž sezonní záležitost, územně limitovaná bez požadavků na územní rozvoj. Areál zimních sportů má charakter místního střediska, svým významem posiluje spolu s ostatními středisky rekreační význam území Vsetínské Bečvy. Navrhovaná opatření: Areál koupaliště lze považovat za územně stabilizovaný, jeho rozsah dosáhl maximální hranice rozšíření, je vymezen jako plocha pro tělovýchovu a sport (OS). Kvalitativní rozvoj areálu je podmíněn zvyšováním standardu poskytovaných služeb a posilování atraktivit. Motokrosový areál je rovněž územně stabilizován, využití je limitováno ve vazbě na ochranu přírody. Územní a terénní podmínky umožňují výhledové rozšíření areálu sjezdového lyžování o další vlek a sjezdovku, jsou navrženy plochy pro tělovýchovu a sport (OS) a plochy pro komerční vybavení – možnost umístění např. penzionu, hotelu, rekreačního zázemí objektů včetně parkoviště (OK). Vymezené plochy: Z1-1

(OS)


Z1-2

(OS)


Z1-3

(OS.D) plochy technického a dopravního zázemí volnočasových aktivit - stav

Z1-4

(OK)



Bezproblémové území z hlediska přístupu, ale i území s omezený přístupem a nedostatečnými kapacitami na parkování. Podmínkou rozvoje území je řešení dopravního napojení a parkovacích míst.








o


Střety jednotlivých lokalit s ochranou přírody (NATURA 2000) jsou blíže specifikovány v dokladové části „Záznam z konzultačního jednání na Správě CHKO Beskydy“ viz. str.76- 79.


60

D.

Posouzení z hlediska udržitelného rozvoje

Návrhem nedojde ke snížení kvality příznivého životního prostředí ani narušení ochrany přírody a krajiny. Opatření navrhovaná v rámci řešení územní studie území Vsetínské Bečvy a jejího rekreačního potenciálu mají za cíl posílit oblast podnikatelských aktivit v oblasti rozvoje cestovního ruchu a navazujících aktivit, dále zajistit možnost posilování a podpory soudržnosti obyvatel území a přitom respektovat přírodní hodnoty, které jsou hlavní podstatou atraktivity území pro rekreaci. Zhodnocení hospodářského pilíře Navrhovaná opatření vytváří podmínky pro vytvořeny pracovních příležitosti, zlepšení rekreačního potenciálu z hlediska krátkodobé rekreace. V souladu s projektem Integrované rozvojové strategie cestovního ruchu - IPRÚ Horní Vsacko. Podporuje definovanou aktivitu pro podnikatelský sektor, který spočívá zejména v modernizaci, rozšíření a případné výstavbě ubytovacích a stravovacích kapacit včetně návazné infrastruktury. V rámci těchto aktivit to jsou zejména příležitosti v území -

intenzifikace zařízení cestovního ruchu

v Hovězím (Ho1), doplnění vybavenosti a případné rozšíření areálu Vranča (NH4), intenzifikace a rozšíření areálů Bambuch a Kyčerka (VK4 a VK5), a případné výhledové vybudování areálu s přesahem na rekreační oblast Makov – Kasárna (Slovenská republika) na katastru Velkých Karlovic (VK10). Oblast ski areálů Kyčerka, Machůzky, Razula a Soláň jsou vyhodnoceny jako stabilizované. A to zejména z důvodu omezených územních podmínek rozvoje. V případě areálu Soláň pak z důvodu zachování přírodních a kulturně historických hodnot území. V oblasti VK3 - Machůzky je vyhodnocen potenciál rozvoje posílení střední části území Vsetínské Bečvy, vytvoření komplexních a polyfunkčních zařízení cestovního ruchu, jejichž funkcí je využít a rozvíjet zejména potenciál cykloturistických, turistických a běžkařských tras a vytvořit zázemí pro jejich využití (parkování, doprovodná vybavenost – půjčovny atp) Zhodnocení sociálního pilíře Pro posilování soudržnosti v rámci sociálního pilíře jsou vytvořeny podmínek pro rozvoj, obnovu a výstavbu kulturně společenských a sportovních zařízení. Je navržena intenzifikace sportovně rekreačního centra v oblasti Janová (J1), pro posílení soudržnosti společenství obyvatel území. V rámci rozvoje společenských aktivit je dále navrženo posílení oblasti „Balaton“ (NH2), které plní funkci centra letní krátkodobé rekreace, využívané zejména místními obyvateli. Posílením rozvoje a dostupnosti služeb se význam tohoto prostoru zvyšuje. Podpora aktivit společensko-kulturního charakteru je navržena v rámci záměru v centru města Karolinka (K1). Jedná se o komplex s přesahem do oblasti poskytování služeb cestovního ruchu aktivity spojené s posilováním kulturně historických tradic v obci Karolinka (tematická naučná stezka, muzeum sklářství, amfiteatr). ÚS Rekreační oblast Vsetínská Bečva

61

Zhodnocení environmentálního pilíře Územní studie v předložených

záměrech zhodnotila a promítla přírodní charakteristiky a význam

území v oblasti ochrany přírody. Cílem návrhu bylo zachování kvality příznivého životního prostředí nenarušení ochrany přírody a krajiny. U lokalit soustředěné rekreace není navrhován další územní rozvoj, který by představoval dopad do prvků ochrany přírody. Prioritou vymezení bylo respektování zonace CHKO Beskydy, a to zejména zachování fenoménu harmonické kulturní krajiny (střídání ploch bezlesí a zalesněných ploch), pro které je typická vysoká diverzita druhů. Bez dalšího územního rozvoje jsou vymezeny lokality stabilizovaných areálů. V rámci nich není navrhován rozvoj zastavitelných ploch nebo územního rozvoje ploch umožňujících „tvrdé“ formy rekreačních aktivit, které by byly v rozporu se zájmy ochrany přírody nebo kulturně historickými hodnotami (např. ski areály Soláň (VK1), oblast horního údolí Velkých Karlovic (např.VK7). S dopadem do ploch v zájmu ochrany přírody je vymezena plocha výhledového centra zimních sportů (VK10) s přesahem na rekreační centra Makov-Kasárna (Slovenská republika). Lokalita je využitelná po vyčerpání možností navrženého územního rozvoje všech ostatních center v údolí Vsetínské Bečvy a prokázání potřebnosti nového centra v území a návrh dopravního zařízení a sjezdovky musí být řešen samostatnou studií. Rozšíření areálů zimních sportů je navrženo v rámci střediska Bambuch a Vranča. Rozvojové záměry mají dopad zejména do ploch PUPFL, navrženy jsou mimo I. a II. zónu CHKO. Rozšíření těchto areálů má za cíl posílit využitelnost menších ski areálů s možností územního rozvoje a diverzifikovat tak zatížení území jako celku.


62

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného

E.

řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Územní studie vymezila v jednotlivých katastrech obcí lokality, ve kterých jsou navrženy plochy pro realizaci záměrů v rámci vymezených podmínek ploch s rozdílným způsobem využití. Vyhodnoceny jsou jednotlivé vymezené plochy s rozdílným způsobem využití, a to bez ohledu na to, zda se jedná o plochu stabilizovanou, v rámci které je navržena intenzifikace vymezení nebo zda se jedná o nový záměr v území. Vzhledem k navrhovaným podmínkám využití území a ideovým návrhům bez konkrétního záměru, je dopad do půdního fondu vyhodnocen formou odborného odhadu, a to jak pro ZPF, tak pro plochy PUPFL. Z tohoto důvodu je zábor v některých případech vyčíslen na celou vymezenou plochu, v jiném případě je uvedena pouze dílčí výměra odhadovaného dopadu do ZPF nebo PUPFL. Kompletní přehled vymezených ploch je uveden v tabulce na konci kapitoly E.

E. 1. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond

Ostatní plochy rozloha (ha)

Zastavěné plochy - rozloha (ha)

Vodní plochy rozloha (ha)

Podíl lesů z celkové výměry (%)

Lesní půda rozloha (ha)

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)

Ovocné sady rozloha (ha)

(ha)

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy- (%) Zahrady rozloha

Trvalé travní porosty - rozloha (ha)

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)

Orná půda rozloha (ha)

Výměra celkem

Struktura území dle druhu pozemku k 31.12.2011 (zdroj ČSÚ)

Halenkov

4 220

207

21,3

743

76,3

22

1

23,1

2 927

69,4

24

35

261

Hovězí

2 211

170

19,4

671

76,2

35

4

39,8

1 048

47,4

18

30

236

Huslenky

3 508

246

18,3

1 066

79,3

33

-

38,3

1 868

53,2

25

30

242

Janová

922

74

26,0

195

68,5

13

3

30,9

515

55,9

12

12

98

Karolinka

4 215

73

9,7

657

87,5

20

0

17,8

3 041

72,1

75

35

313

Nový Hrozenkov Ústí

4 358

189

16,2

937

80,2

40

3

26,8

2 804

64,3

28

38

320

543

28

20,1

100

72,6

10

0

25,4

341

62,8

8

8

49

Velké Karlovice Vsetín

8 079

125

7,6

1 477

89,8

38

5

20,4

6 037

74,7

47

55

294

5 761

369

23,1

1 082

67,9

130

13

27,7

3 242

56,3

63

199

664

Zděchov

1 300

43

8,5

456

90,2

6

0

38,9

682

52,5

5

9

98

Zastoupení zemědělské půdy v území je podprůměrné, ve srovnání s průměrem ČR. Nejvyšší podíl zemědělské půdy na výměře katastru mají obce v dolní části území, tedy i relativně s dobrými podmínkami pro zemědělství a ornou půdu. V této části území jsou územní studií navrhovány jen dílčí záměry důležité pro posílení spektra navrhovaných služeb. Nemají velký územní dopad do území, jsou však navrženy na zemědělských půdách I. nebo II. třídy ochrany. Jedná se o lokality Ho1 a Ho2 a v rámci nich vymezené dílčí plochy. ÚS Rekreační oblast Vsetínská Bečva

63

LOKLAITA

DOPAD DO ZPF ODŮVODNĚNÍ

Ho1

2,44

rozšíření autokempu Hovězí a navazujících služeb

Ho2

0,15

posílení vybavenosti na cykloturistické stezce

Ha1

1,5

NH1

1,9

NH2

0,48

NH3

0,81

NH4

4,9

K2

1.00

VK2

1,5

rozšíření a posílení vybavenosti v lokalitě stávajícího střediska Razula.

VK3

6,0

rozšíření a posílení vybavenosti v lokalitě stávajícího střediska Machůzky, jedná se zejména o posílení vybavenosti území, které je využíváno jako nástupní centrum pro turistiku a cykloturistiku v horní části údolí Vsetínské Bečvy.

VK4

7,78

VK5

5,59

rozšíření a posílení vybavenosti v lokalitě stávajícího střediska Kyčerka (ski areál), navazující sportovní areál pro běžkaře a jízdu na koni a propojení na areál VK5. Středisko s poměrně výrazným potenciálem.

VK6

0,5

rozšíření a posílení vybavenosti v lokalitě stávajícího střediska u hotelu Galík

VK7

3,5

VK10

3,65

Z1

3,64

rozšíření a posílení vybavenosti v lokalitě jihovýchodně od Halenkova. Dopad do ZPF je vyhodnocen jako kumulativní v rámci potenciálního rozšíření nebo intenzifikace využití jednotlivých vymezených ploch. lokalita vymezena v souladu se záměrem na Zásad územního rozvoje Zlínského kraje na výhledové středisko zimních sportů – rozšíření sportovního areálu Na Kohůtce, a to včetně doprovodné dopravní infrastruktury. posílení sportovní vybavenosti v návaznosti na areál letních sportů Balaton. Navržená plocha záboru ZPF tvoří enklávu mezi stávajícím parkovištěm a nezemědělskou půdou. rozšíření a posílení vybavenosti v lokalitě jihovýchodně od Nového Hrozenkova v návaznosti na vznikající bike centrum. rozšíření a posílení vybavenosti v lokalitě stávajícího střediska Vranča. Navrženo je posílení vybavenosti střediska o plochy pro občanskou vybavenost a dopravní plochu a dále potenciální možnost propojení na území severozápadně od lokality, jako území s možností rozšířit areál a zajistit kapacitní dopravní plocha. rozšíření a posílení vybavenosti v lokalitě ski areálu Karolinka. Dopad do ZPF je vyhodnocen jako kumulativní v rámci potenciálního rozšíření nebo intenzifikace využití jednotlivých vymezených ploch.

rozšíření a doplnění vybavenosti v lokalitě stávajícího rezidenčního střediska. Navrženo je posílení vybavenosti o plochy smíšené rekreační a dílčí plochy pro volnočasové aktivity. lokalita vymezena v souladu se záměrem na Zásad územního rozvoje Zlínského kraje na výhledové středisko zimních sportů rozšíření a posílení vybavenosti v lokalitě stávajícího střediska sportu v obci Zděchov

Bez dopadu do ploch ZPF byly vyhodnoceny následující plochy: Ho1_3, Ho1_5, Ha1_3, Ha1_5, NH1_1, NH1_2, NH1_3, NH1_4, NH1_5, NH1_7, NH1_8, NH1_11, NH2_1, NH2_2, NH2_3, NH3_1, NH3_2, NH3_3, NH3_5, NH3_6, NH4_2, NH4_3, NH4_4, K1_1, K2_1, VK3_4, VK3_5, VK4_2, VK4_6, VK4_10, VK4_12, VK5_1, VK5_3, VK5_8, VK5_10, VK6_1, VK6_2, VK7_6, VK7_7, VK7_8, VK7_9, VK7_13, VK7_14, VK7_15, Z1_3. Jedná se o plochy zastavěného území nebo plochy mimo ZPF.


64

Celková bilance ploch dle navrhovaného způsobu využití: (v ha) navrhovaný způsob využití

výměra plochy celkem předpokládaný dopad do ZPF

plochy hromadné rekreace

21,2

1,75

plochy komerčních zařízení

19,44

4,42

plochy pro tělovýchovu a sport plochy smíšené nezastavěného území s možností využití pro tělovýchovu a sport plochy smíšené rekreační plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, sportu a rekreace plochy volnočasových aktivit

365,9

18,29

313,1

2,5

48,32

9,2

6,56

2,98

27,49

6,2

Celkový součet

802,00

45,34

E. 2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa Zastoupení lesních porostů je v území nadprůměrné. Největší dopad navrženého řešení do ploch PUPFL představuje záměr v lokalitě VK10, kde se jedná o záměr na

vybudování

výhledového

střediska zimních sportů s přesahem na Slovensko (lokalita Maková – Kasárna). Tento záměr je v souladu se Zásadami územního rozvoje Zlínského kraje. Obdobně je územní studií respektováno navrhované rozšíření střediska zimních sportů Kohůtka (NH1). Na lokální úrovni jsou územní studií navrženy lokality s rozšířením stávajících areálů nebo jejich propojení. Jedná se o záměr v rámci lokality VK4. Tyto tři lokality představují převažující úhrn předpokládaného dopadu do PUPFL. Jedná

Ha1

Ha1_6

plochy pro tělovýchovu a sport

Halenkov

3,04

0,1

Ha1

Ha1_7


Halenkov

4,56

0,3

NH1

NH1_1

Nový Hrozenkov

58,75

1

NH1

NH1_4

Nový Hrozenkov

13,04

1

NH1

NH1_9

Nový Hrozenkov

2,06

0,50

plochy pro tělovýchovu a sport plochy smíšené nezastavěného území s možností využití pro tělovýchovu a sport plochy pro tělovýchovu a sport


odůvodnění

dopad do PUPFL (ha)

výměra plochy celkem (ha)

katastrální území

navrhovaný způsob využití

identifikace plochy

vymezená lokalita

se o cca 31 ha z celkových 36 ha dopadu do PUPFL.

předpokládaný dílčí dopad do ploch PUPFL při intenzifikaci využitá stávajícího sportovního areálu předpokládaný dílčí dopad do ploch PUPFL při intenzifikaci využití stávajícího sportovního areálu lokalita vymezena v souladu se záměrem na Zásad územního rozvoje Zlínského kraje na výhledové středisko zimních sportů – rozšíření sportovního areálu Na Kohútce, a to včetně

65

NH1_10

K2

K2_2

VK2

VK2-3

VK2

VK2-4

VK3

VK3_3

VK3

VK3_4

VK3

VK3_5

VK4

VK4_7

VK4

VK4_8

VK4

VK4_10

VK4

VK4_11

VK5

VK6

plochy pro tělovýchovu a sport plochy pro tělovýchovu a sport plochy pro tělovýchovu a sport plochy pro tělovýchovu a sport plochy smíšené nezastavěného území s možností využití pro tělovýchovu a sport plochy smíšené nezastavěného území s možností využití pro tělovýchovu a sport plochy smíšené nezastavěného území s možností využití pro tělovýchovu a sport plochy pro tělovýchovu a sport plochy pro tělovýchovu a sport plochy smíšené nezastavěného území s možností využití pro tělovýchovu a sport

Nový Hrozenkov

Karolinka

Velké Karlovice Velké Karlovice Velké Karlovice

0,5

9,64

0,5

0,5

0,5

Velké Karlovice

75,84

1

Velké Karlovice

57,88

1

Velké Karlovice

29,74

0,5

Velké Karlovice

7,50

2,50

7,41

2,00

37,86

0,50

VK5_4


Malé Karlovice

28,55

0,5

VK6_1

plochy smíšené nezastavěného území s možností využití pro tělovýchovu a sport

Velké Karlovice

13,12

1


doprovodné dopravní infrastruktury.

předpokládaný dílčí dopad do ploch PUPFL při intenzifikaci využitá stávajícího sportovního areálu Karolinka lokality doplněné na základě rozpracovaného ÚP Velké Karlovice

15,66

Velké Karlovice Velké Karlovice

odůvodnění

dopad do PUPFL (ha)




identifikace plochy

vymezená lokalita NH1

plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, sportu a rekreace

předpokládaný dílčí dopad do ploch PUPFL při intenzifikaci využití stávajícího sportovního areálu Razula

lokalita vymezena s ohledem na potenciální rozšíření střediska zimních sportů Bambuch a výhledového propojení s areálem Kyčerka

předpokládaný dílčí dopad do ploch PUPFL při intenzifikaci využití stávajícího sportovního areálu Kyčerka předpokládaný dílčí dopad do ploch PUPFL při řešení doprovodné turistické infrastruktury v rámci areálu navazujícího na areál hotelu Galík (vymezeno s ohledem na podmínky ploch smíšených nezastavěného území), např. realizace cyklostezky, bobové dráhy, apod.

66

VK10_1


Velké Karlovice

127,38

CELKEM

odůvodnění

dopad do PUPFL (ha)




identifikace plochy

vymezená lokalita VK10

15

36,4

lokalita vymezena v souladu se záměrem na Zásad územního rozvoje Zlínského kraje na výhledové středisko zimních sportů s přesahem na Slovensko ha

E. 3.

V1

0

V1

0

dopad do PUPFL

BPEJ/třída ochrany

předpokládaný zábor ZPF

dopad do ZPF

výměra plochy celkem



identifikace plochy

vymezená lokalita

E. 4. Přehledná tabulka vymezených ploch

J1

J1_1


Janová

1,55

není ZPF

0,00

7.22.13/IV. 0,00

Ho1

Ho1_1


Hovězí

1,75

ZPF

1,75

7.22.13/IV. 0,00

Ho1

Ho1_2


Hovězí

0,54

ZPF

0,54

7.22.13/IV. 0,00

Ho1

Ho1_3


Hovězí

0,88

není ZPF

0,00

0,00

Ho1

Ho1_4

plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, Hovězí sportu a rekreace

0,15

ZPF

0,15

7.22.13/IV. 0,00

Ho1

Ho1_5


Hovězí

0,85

není ZPF

0,00

0,00

Ho2

Ho2_1


Hovězí

0,15

ZPF

0,15

7.13.00/II. 0,00 7.22.13/IV.

Ha1

Ha1_1

0

Ha1

Ha1_2

0

Ha1

Ha1_3

plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, Halenkov sportu a rekreace

0,24

není ZPF

0,00

0,00

Ha1

Ha1_4

plochy volnočasových aktivit

0,96

ZPF

0,50

8.35.41/IV. 0,00

0,00

0,00

Halenkov

Ha1

Ha1_5


Halenkov

1,48

není ZPF

Ha1

Ha1_6


Halenkov

3,04

ZPF

0,50

8.35.41/IV. 0,10

Ha1

Ha1_7


Halenkov

4,56

ZPF

0,50

8.35.41/IV. 0,30


67

dopad do PUPFL



dopad do ZPF




identifikace plochy

vymezená lokalita Ha1

Ha1_8

0

NH1

NH1_1


Nový Hrozenkov

58,75

není ZPF

0,00

1,00

NH1

NH1_2


Nový Hrozenkov

1,38

není ZPF

0,00

0,00

NH1

NH1_3


Nový Hrozenkov

2,56

není ZPF

0,00

0,00

NH1

NH1_4


Nový Hrozenkov

13,04

není ZPF

0,00

1,00

NH1

NH1_5

plochy smíšené rekreační

Nový Hrozenkov

0,23

není ZPF

0,00

0,00

NH1

NH1_6


Nový Hrozenkov

1,53

ZPF

1,40

NH1

NH1_7


Nový Hrozenkov

2,16

není ZPF

0,00

0,00

NH1

NH1_8


Nový Hrozenkov

0,44

není ZPF

0,00

0,00

NH1

NH1_9


Nový Hrozenkov

2,06

ZPF

0,50

NH1

plochy technického a Nový NH1_10 dopravního zázemí tělovýchovy, Hrozenkov sportu a rekreace

0,50

není ZPF

0,00

0,50

NH1

plochy technického a Nový NH1_11 dopravního zázemí tělovýchovy, Hrozenkov sportu a rekreace

0,31

není ZPF

0,00

0,00

NH2

NH2_1


Nový Hrozenkov

1,83

není ZPF

0,00

0,00

NH2

NH2_2


Nový Hrozenkov

0,81

není ZPF

0,00

0,00

NH2

NH2_3

plochy technického a Nový dopravního zázemí tělovýchovy, Hrozenkov sportu a rekreace

1,06

není ZPF

0,00

0,00

NH2

NH2_4


Nový Hrozenkov

0,48

ZPF

0,48

8.22.13/IV. 0,00

NH3

NH3_1


Nový Hrozenkov

0,38

není ZPF

0,00

0,00

NH3

NH3_2


Nový Hrozenkov

0,60

není ZPF

0,00

0,00

NH3

NH3_3


0,05

není ZPF

0,00

0,00

NH3

NH3_4


Nový Hrozenkov

0,81

ZPF

0,81


8.41.68/V.

8.41.78/V. 8.41.68/V.

8.41.89/V.

0,00

1,00

0,00

68

dopad do PUPFL



dopad do ZPF




identifikace plochy

vymezená lokalita

8.35.44/V. NH3

NH3_5


Nový Hrozenkov

2,07

není ZPF

0,00

0,00

NH3

NH3_6


Nový Hrozenkov

26,49

není ZPF

0,00

0,00

NH4

NH4_1


Nový Hrozenkov

26,14

ZPF

2,00

8.35.41/IV. 0,00

NH4

NH4_2


Nový Hrozenkov

0,35

není ZPF

0,00

0,00

NH4

NH4_3


Nový Hrozenkov

0,62

není ZPF

0,00

0,00

NH4

NH4_4


0,25

není ZPF

0,00

0,00

NH4

NH4_5


Nový Hrozenkov

13,25

ZPF

1,50

8.41.99/V.

NH4

NH4_6


Nový Hrozenkov

1,04

ZPF

0,80

8.22.13/IV. 0,00

NH4

NH4_7


0,60

ZPF

0,60

8.22.13/IV. 0,00

K1

K1_1


Karolinka

0,88

není ZPF

0,00

0,00

K2

K2_1

plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, Karolinka sportu a rekreace

0,43

není ZPF

0,00

0,00

K2

K2_2


9,64

ZPF

1,00

8.41.78/V.

0,50

VK1

VK1_1

0

VK1

VK1_2

0

VK1

VK1_3

0

VK1

VK1_4

0

VK1

VK1_5

0

VK1

VK1_6

0

VK1

VK1_7

0

VK1

VK1_8

0

VK1

VK1_9

0

VK1

VK1_10

0

VK2

VK2_1


Velké Karlovice

10,76

ZPF

0,50

8.41.89/V.

0,00

VK2

VK2_2


Velké Karlovice

6,95

ZPF

1,00

8.41.99/V.

0,00

VK2

VK2_3


Velké

3,12

není


Karolinka

0,00

1,00 69

dopad do PUPFL



dopad do ZPF




identifikace plochy

vymezená lokalita

Karlovice

ZPF

VK2

VK2_4


Velké Karlovice

1,48

není ZPF

VK3

VK3_1


Velké Karlovice

11,54

ZPF

2,50

8.22.12/III. 8.41.67/V. 0,00 8.58.00/II.

VK3

VK3_2


Velké Karlovice

5,43

ZPF

3,00

8.41.99/V. 8.41.67/V. 8.58.00/II.

0,00

VK3

VK3_3


Velké Karlovice

15,66

ZPF

0,50

8.41.99/V. 8.41.78/V.

0,50

VK3

VK3_4


Velké Karlovice

75,84

není ZPF

0,00

1,00

VK3

VK3_5


Velké Karlovice

57,88

není ZPF

0,00

1,00

VK4

VK4_1


Velké Karlovice

4,70

ZPF

1,00

VK4

VK4_2


Velké Karlovice

10,84

není ZPF

0,00

VK4

VK4_3


Velké Karlovice

1,79

ZPF

1,79

8.56.00/II.

0,00

VK4

VK4_4


Velké Karlovice

6,68

ZPF

2,00

8.56.00/II.

0,00

VK4

VK4_5

plochy technického a Velké dopravního zázemí tělovýchovy, Karlovice sportu a rekreace

0,99

ZPF

0,99

8.56.00/II.

0,00

VK4

VK4_6


Velké Karlovice

3,39

není ZPF

0,00

0,00

VK4

VK4_7


Velké Karlovice

29,74

ZPF

0,50

8.35.51/IV. 0,50 8.41.77/V.

VK4

VK4_8


Velké Karlovice

7,50

ZPF

0,50

8.35.51/IV. 2,50 8.41.77/V.

VK4

VK4_9


Velké Karlovice

11,45

ZPF

0,50

8.35.51/IV. 0,00 8.41.77/V.

VK4

VK4_10 plochy pro tělovýchovu a sport

Velké Karlovice

6,96

není ZPF

0,00

2,00

VK4

plochy smíšené nezastavěného VK4_11 území s možností využití pro tělovýchovu a sport

Velké Karlovice

40,39

ZPF

0,50

8.35.51/IV. 0,50 8.41.77/V.

VK4

VK4_12

plochy smíšené nezastavěného území s možností využití pro

Velké Karlovice

10,67

není ZPF

0,00

0,00


0,50

8.56.00/II.

0,00 0,00

70

dopad do PUPFL



dopad do ZPF




identifikace plochy

vymezená lokalita

tělovýchovu a sport VK5

VK5_1


VK5

VK5_2

VK5

Velké Karlovice

20,29

není ZPF

0,00


0,59

ZPF

0,59

VK5_3


0,26

není ZPF

0,00

VK5

VK5_4


Malé Karlovice

28,55

ZPF

2,00

8.41.89/V.

VK5

VK5_5


Velké Karlovice

1,95

ZPF

0,50

8.22.12/III. 0,00

VK5

VK5_6


Velké Karlovice

7,11

ZPF

1,00

8.41.78/V.

0,00

VK5

VK5_7


Malé Karlovice

3,92

ZPF

1,00

8.41.78/V.

0,00

VK5

VK5_8


Malé Karlovice

1,69

není ZPF

0,00

0,00

VK5

VK5_9

0

VK5

plochy technického a Malé VK5_10 dopravního zázemí tělovýchovy, Karlovice sportu a rekreace

0,16

není ZPF

0,00

0,00

VK5

VK5_11 plochy smíšené rekreační

Malé Karlovice

2,12

ZPF

0,50

8.22.12/III. 0,00

VK6

VK6_1


Velké Karlovice

13,12

není ZPF

0,00

1,00

VK6

VK6_2


Velké Karlovice

1,33

není ZPF

0,00

0,00

VK6

VK6_3


Velké Karlovice

1,72

ZPF

0,50

8.41.89/V.

VK7

VK7_1


Velké Karlovice

15,31

ZPF

1,50

8.71.01/V. 0,00 8.35.41/IV.

VK7

VK7_2


Velké Karlovice

4,09

není ZPF

VK7

VK7_3


Velké Karlovice

0,92

ZPF

0,30

8.71.01/V.

0,00

VK7

VK7_4


Velké Karlovice

2,55

ZPF

0,50

8.71.01/V.

0,00

VK7

VK7_5

VK7

VK7_6

ZPF

0,00

0,00

8.41.78/V.

0,00

0,00 0,50

0,00

0 plochy pro tělovýchovu a sport


Velké Karlovice

2,54

0,00

71

dopad do PUPFL



dopad do ZPF




identifikace plochy

vymezená lokalita VK7

VK7_7


Velké Karlovice

2,71

není ZPF

0,00

0,00

VK7

VK7_8


Velké Karlovice

2,69

ZPF

0,00

0,00

VK7

VK7_9


Velké Karlovice

4,93

ZPF

0,00

0,00

VK7

VK7_10

0

VK7

VK7_11

0

VK7


Velké Karlovice

1,92

ZPF

0,50

VK7

VK7_13 plochy hromadné rekreace

Velké Karlovice

11,90

není ZPF

0,00

0,00

VK7


Velké Karlovice

1,00

není ZPF

0,00

0,00

VK7

plochy smíšené nezastavěného VK7_15 území s možností využití pro tělovýchovu a sport

Velké Karlovice

0,10

není ZPF

0,00

0,00

VK7

VK7_16 plochy pro tělovýchovu a sport

Velké Karlovice

7,85

není ZPF

0,00

0,00

VK7


Velké Karlovice

1,32

ZPF

0,50

8.71.10/V.

VK7

VK7_18 plochy volnočasových aktivit

Velké Karlovice

1,78

ZPF

0,20

8.71.10/V.

8.71.01/V.

0,00

0,00

127,38

ZPF

3,00

8.41.68/V. 8.41.67/V. 15,00 8.35.51/IV.

plochy technického a Velké VK10 VK10_2 dopravního zázemí tělovýchovy, Karlovice sportu a rekreace

0,65

ZPF

0,65

8.41.67/V.

0,00

Z1

Z1_1


Zděchov

10,50

ZPF

1,00

8.41.77/V.

0,00

Z1

Z1_2


Zděchov

7,40

ZPF

2,00

8.41.77/V.

0,00

Z1

Z1_3

plochy technického a dopravního zázemí tělovýchovy, Zděchov sportu a rekreace

0,32

není ZPF

0,00

0,00

Z1

Z1_4


0,64

ZPF

0,64

8.35.41/IV. 0,00

VK10 VK10_1 plochy pro tělovýchovu a sport

CELKEM (v ha)

Velké Karlovice

Zděchov

801,96

45,34

30,4

Poznámka: Plochy u nichž není uvedeno využití (prázdné řádky) byly vyřazeny během projednání.


72

F.

Závěr

Územní studie vytváří ideový rámec pro možnost územní realizace rozvojových záměrů a podpoření udržitelného rozvoje v území, kdy podpora rekreace a cestovního ruchu je jedním z významných faktorů. Vychází z definování aktivit, které naplňují cíle a strategie rozvoje cestovního ruchu v souladu s IPRÚ Horní Vsacko, jehož koordinátorem se stal Zlínský kraj.: Veřejný a neziskový sektor: A.1. Rozvoj a obnova infrastruktury pro aktivní, kulturně poznávací formy cestovního ruchu a výstavnictví včetně návazné infrastruktury A.2. Vybudování jednotného systému turistických okruhů, naučných stezek a navigačních tabulí ve vymezeném území A.3 Rozvoj, obnova a výstavba kulturně společenských a sportovních zařízení A.4 Stavební úprava kulturní památky, technické památky, kulturní zajímavosti a jejich využití pro cestovní ruch – zachování a rozvoj kulturního dědictví Podnikatelský sektor: B.1 Modernizace, rozšíření a výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit včetně návazné infrastruktury B.2 Modernizace, zkvalitnění a rozšíření infrastruktury sportovních areálů sjezdového lyžování B.3. Zkvalitnění a rozšíření infrastruktury sportovních areálů pro celoroční aktivity. B.4. Modernizace a vybudování center se soustředěnými službami cestovního ruchu pro zážitkovou a kongresovou turistiku. Územní studie prověřila a navrhla možnosti rekreačního využití území Vsetínské Bečvy. Byl využit rekreační potenciál území a vytvořeny územní podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivnosti tohoto území jako destinace cestovního ruchu. Zároveň byly vytvořeny podmínky pro řešení protipovodňové ochrany v povodí Vsetínské Bečvy ve vztahu k rekreačnímu využití území.

G.

Dokladová část

1. Záznam z výrobního výboru dne 16.9.2013 2. Záznam z konzultace s SCHKO dne 1.11.2013


73

Záznam z výrobního výboru ke zpracování územní studie „REKREAČNÍ OBLAST VSETÍNSKÁ BEČVA“ Místo výboru:

Městský úřad Vsetín Svárov 1080, 75524 Vsetín

Datum výboru:

16. 09. 2013

Účastníci výboru:

viz prezenční listina

Obsah jednání: Předmětem pracovního výboru bylo projednání navržené plochy v územní studii označené jako plocha V1, která se nachází na území města Vsetín. Tato plocha byla pracovně označena pro potřeby studie jako „nástupní centrum“ nejen pro cyklodopravu údolí Vsetínské Bečvy. Projektant územní studie navrhl na území města Vsetín plochu V1 jako území v jižní části katastrálního území Vsetín v blízkosti toku Vsetínské Bečvy, které představuje nástupní centrum do území Vsetínské Bečvy. Hlavní význam území je v jeho poloze v blízkosti křížení dvou významných dopravních tahů - silnice I/57 Vsetín – Velké Karlovice – hranice SR a II/487 Vsetín - Střelná – hranice SR. Jedná se i o místo, kde dochází ke kumulaci potenciálních aktivit cestovního ruchu ve vazbě na cyklostezku v údolí Bečvy, běžkařskou dráhu a intenzivní silniční dopravu na Slovensko. Je zde tedy navržena dopravní plocha V1-1 centrální parkoviště pro nákladní automobily, osobní automobily i cyklisty a polyfunkční objekt V12, kde se předpokládá umístění informačního centra, prodejny typických výrobků regionu, půjčovna kol a běžek, in-line bruslí, restaurace – občerstvení pro běžkaře, cyklisty i projíždějící rekreanty. Kromě jiných limitů v území je zřejmé, že předmětná plocha V1 je limitována především ochranným pásmem vodního zdroje 2. stupně a dalším významným limitem je záměr ze ZÚR ZK návrh „přeložky“ silnice I/57. Z průběhu jednání vyplynulo, že navržený záměr „V1“ je z pohledu vodního hospodářství a stejně tak z důvodu chránění dopravního koridoru (přeložky) nevhodný. Mimo jiné s návrhem nesouhlasí ani samospráva města Vsetín. Jako alternativa byla přítomnými odsouhlasena lokalita „Ohrada“. Závěr: Lokalita V1 na území města Vsetín nebude ve studii zapracována. Alternativa k této vypuštěné ploše bude lokalita „Ohrada“, na kterou se projektanti v územní studii odkážou, ale vzhledem k rozpracovanosti územní studie nebude plocha podrobně rozebírána.

Zaznamenal: Ve Zlíně dne

Ing. Jaroslav Vávra 20. 9. 2013


74


75

Záznam z konzultačního jednání na Správě CHKO Beskydy - zpracování územní studie „Rekreační oblast Vsetínská Bečva“ Datum konání: 1.11.2013 Místo konání: Správa CHKO Beskydy, Nádražní 36, Rožnov pod Radhoštěm Přítomni: Krajský úřad Zlínského kraje, oddělení územního plánování - Ing. Jaroslav Vávra (pořizovatel) Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., Příkop 8, 602 00 Brno - Ing. arch. Vanda Ciznerová (vedoucí zpracovatelského týmu ÚS) EKOEX JIHLAVA., Holíkova 3834/71, 586 01 JIHLAVA - RNDr. Milan Macháček (zpracovatel naturového a SEA hodnocení) AOPK ČR, Správa CHKO Beskydy: - Mgr. František Jaskula, vedoucí správy - Mgr. Jiří Lehký - Mgr. Marie Popelářová - Ing. Jaroslav Muller - Ing. František Šulgan

Předmětem jednání bylo seznámení zástupců Správy CHKO Beskydy (dále SCHKOB) s předběžnými pracovními výstupy SEA hodnocení, naturového hodnocení a návrhu závěrů územní studie (ÚS). Úvodem jednání pořizovatel objasnil charakter a účel US s tím, že pořízení studie vyplývá ze ZÚR Zlínského kraje, tato studie nemá závazný charakter a představuje ideové řešení potenciálně možných rozvojových ploch a intenzifikaci stávajících areálů v oblasti Vsetínské Bečvy. Nejedná se o územně plánovací dokumentaci, ale o územně plánovací podklad, který pokládal pořizovatel za potřebné projednat vzhledem k vydaným stanoviskům Správy CHKO Beskydy z dubna t. r. k předanému návrhu US. Bylo zdůrazněno, že řešené plochy na jedné straně mohou, ale nemusí být zapracovány do ÚP a na druhé straně se mohou stát závaznými teprve až po jejich případném průmětu do územních plánů příslušných obcí (tedy jejich případná finální podoba vyplyne ze standardního projednání ÚPD /změn platné ÚPD/). Dále bylo vysvětleno, že vymezení ploch s výskytem půd s nejvyšším stupněm ochrany je součástí koordinačního výkresu (jeden z limitů), v hlavním výkrese jsou vymezeny pouze plochy, řešené ÚS. Koordinační výkres tak podává pouze informaci o charakteru území a nejedná se o vymezení dalších ploch k řešení. Dále byly řešeny jednotlivé dílčí lokality ÚS, případně některé obecnější souvislosti: V1 – návrhová lokalita „nástupní centrum“ v ÚS bude vypuštěna (nahradí lokalita „Ohrada“, která nebude více rozpracovávána) J1 – bez problémů, nutnost intenzifikace jen ve stávajícím areálu. Ho1 – uvést do souladu vymezení návrhových ploch s projednávaným ÚP Hovězí, opět upozorněno na ochranu lokality velevruba tupého – řešit dostatečný odstup od břehů náhonu.


76

Ho2 – bez připomínek. Z1 – byla podána informace o upřesnění plochy plocha Z1-2 bude zpřesněna a v následné dokumentaci podrobněji posouzena, musí být prokázána potřebnost rozšíření; rozsah stávající plochy Z1- 1 bude uplatněn dle rozpracované ÚPD. Ha1 – předpokladem potenciálního využití lokality je uvedení plochy stávajícího brownfields v místě bývalé hlavní budovy do provozuschopného stavu. Bylo ze strany SCHKOB upozorněno na výskyt naturového druhu modráska bahenního v nivě, jde o lokalitu pro kompenzační opatření za zábor biotopu v centrální části (tedy dohoda na vypuštění dílčí plochy Ha1-2). Přestože nádržka na ploše H1-2 je součástí ÚP Halenkov, ÚS žádnou nádrž do nivy toku nevymezuje. Dále bylo dohodnuto dílčí plochy Ha1-1 a Ha1-8 vypustit. NH1 – bylo konstatováno, že rekreační areál Kohútka je stabilizovaná plocha bez potřeby dalšího rozvoje, proběhla již intenzifikace a zkvalitnění areálu (výměna technologie, zasněžování, apod.). V rámci zadané ÚS rekreační oblasti nelze prokázat, že nedojde ve vazbě na navrhované přepravní zařízení ke zvýšení návštěvnosti areálu Kohútka a bude pouze navýšen komfort; dále bylo upozorněno na konfliktní cílové vyústění přepravního zařízení na hřebeni (botanické lokality, kvalitní přírodní stanoviště) a potenciální vliv na migrační koridor. Byly vysloveny obavy, zda případná podpora přepravního zařízení může znamenat účinnou regulaci provozu na přístupové komunikaci k hraničnímu parkovišti v areálu Kohútka a zda nebude odkácení výhledového ochranného pásma generovat živelné lyžařské využívání trasy. Přestože vypracované naturové hodnocení a SEA hodnocení navrhuje lokalitu jako celek z finální podoby ÚS vypustit, návrh ÚS Vsetínská Bečva řešení lokality NH1 pouze upravuje. Dílčí plocha NH1- 9 (sjezdovka) byla vypuštěna s výjimkou zákresu polohy přepravního zařízení (vymezený koridor dle ZÚR), rovněž dílčí zastavěné plochy NH1-7 a NH1-8 nebudou intenzifikovány, bude ponechán stávající stav. Přepravní zařízení se v ÚS ponechá s tím, že trasa přepravního zařízení bude upravena dle rozpracovaného ÚP Nový Hrozenkov. V této souvislosti bylo dohodnuto, že bude zpracována samostatná územní studie, která komplexně vyřeší problematiku dopravní obslužnosti stabilizovaného areálu Kohútka. A to včetně dopravní intenzity na komunikaci, procházející místní části Vranča (řešení systému parkovacích ploch již od nástupního bodu do údolí Vranča s ohledem na přetíženost celého území a snižování pohody bydlení podél stávající komunikace, včetně vhodného vymezení lokality pro záchytné parkoviště v obci - doprava kyvadlová, ski bus atd. přes údolí Vranča). Dále bude samostatná ÚS řešit porovnání dvou základních variant dopravní obsluhy areálu (přepravní zařízení versus kyvadlová doprava po stávající komunikaci). Součástí bude vyhodnocení environmentálního dopadu obou řešených variant. Pokud ÚS neprokáže potřebnost a účelnost přepravního zařízení, nebude důvod, aby byl koridor DT01 dle ZÚR byl nadále vymezován; v tomto smyslu bude nutno dále postupovat v rámci aktualizace ZÚR Zlínského kraje. NH2 – budou řešeny podrobnější regulativy východní části plochy NH2-1, aby nedošlo k posílení zastavitelnosti tohoto území. NH3 – bez připomínek, vazba na řešení ploch S*.1.


77

NH4 – byl prezentován redukovaný rozsah dílčí plochy NH4-6 a upřesněno, že rekreační využitelnost bude jen v zimním provozu za předpokladu minimalizace zásahů do strukturních krajinných prvků. K1 – bez připomínek. K2 – bez připomínek, rozhledna viz obecné vypořádání, preferovat spíše stávající místo přirozeného výhledu na vrcholové části K2. VK1 – bylo dohodnuto úplné vypuštění lokality z ÚS. VK2 – bude upraveno ve smyslu projednávaného návrhu ÚP Velké Karlovice s tím, že východní větev rozšíření areálu je pokládána za problémovou. VK3 – bylo prezentováno redukované řešení dílčí plochy VK3-1, nebyly vzneseny zásadnější námitky. VK4 – bylo prezentováno redukované řešení dílčích ploch VK4-8 a VK4-10, s ohledem na polohu v již rekreačně využívaném území nebyly vzneseny zásadnější připomínky VK5 – rozhledna viz obecné vypořádání, preferovat spíše stávající místo přirozeného výhledu na vrcholové části VK5. Bylo dále dohodnuto, že bude vypuštěna dílčím plocha VK5-9. VK6 – doporučuje se ponechat v původních regulativech pro plochy s funkcí S*.1 (vynechat specifikaci pro dílčí plochu VK6-1). VK7 – byla prezentována redukovaná varianta, došlo k vypuštění dílčích ploch VK7-10, k redukci plochy VK7-5, uvedení do souladu se skutečným stavem u plochy VK7-11. Při jednání bylo dohodnuto, že bude vypuštěna i redukovaná plocha VK7-5. Zástupci SCHKOB upozornili, že kapacita horního konce Velkých Karlovic v závěru údolí je zásadě naplněna, proto bylo dohodnuto, že regulativ SO.1 bude změněn na regulativ S*.1 na dílčích plochách VK7-1 a VK7-9. VK10 – pokud se jedná pouze o samotné přepravní zařízení, tak není důvodem vymezený koridor DT02 dle ZÚR nadále držet ani jako návrhový; v tomto smyslu je nutno dále postupovat v rámci aktualizace ZÚR Zlínského kraje. Z důvodů významných vlivů lokality na EVL Beskydy je doporučeno lokalitu do cílové podoby ÚS Vsetínská Bečva vypustit. Dopravní zařízení bez možnosti umístění sjezdové trati postrádá smysl, a pokud by se měla někdy ve výhledu v lokalitě VK10 navrhovat sjezdovka a dopravní zařízení v limitech využití území, účastníci dnešního jednání pokládají za potřebné upozornit na to, že je nutno takový návrh prověřit samostatnou podrobnou územní studií, ale až po prokázání jednoznačné potřebnosti zcela nového areálu v oblasti Vsetínské Bečvy. K plochám s funkcí S*.1: Bylo provedeno seznámení s obecnými regulativy, jak byly řešeny pro tyto plochy v návrhu ÚS. Dále byla objasněna filozofie vymezování návrhu těchto ploch. Tyto plochy byly vymezovány jako ideové řešení především v místech, kde je vyšší koncentrace rekreačních ploch a je předpoklad jejich propojení turistickými a dalšími trasami. řešení. K tomu zástupci SCHKOB uváděli, že obce si místní okruhy navrhují ve své


78

působnosti samostatně na základě potřebnosti a upozornili na to, že pro takové plochy je nutno přednostně využívat III. a IV. zónu CHKO. K rozhlednám: Podpora programu na údržbu otevřených hřebenů místo rozhleden, viz program péče o krajinu, upozorněno na využívání míst přirozených rozhledů (vyhlídkových bodů a míst dalekého výhledu versus rozhledny jako nový prvek, netypický pro řešené území) – námět pro ÚP obcí. CHKO upřednostňuje vytipování a preferenci míst přirozených rozhledů včetně dostatečné údržby přirozeně otevřených prostorů na hřebenech, vrcholech apod. V obecné rovině bylo závěrem dohodnuto, že:  

žádná plocha nadmístního významu v řešeném území nebyla vymezena a nepromítne se do ZÚR; veškeré plochy vymezené v ÚS, budou případně rozpracovány v územních plánech, včetně standardního projednání a posouzení

Zástupci SCHKOB mj. dále upozornili na některé další souvislosti řešené problematiky: - vylidňuje se prostor mezi VK4 a VK5 pro klasickou formu bydlení, území začíná plnit funkci pouze rekreační; - upozornili na tzv. single treky (biketrails) na 3 katastrech – Zděchov, NH, VK, o jejichž realizaci se jedná; tyto areály nebudou součástí ÚS; - preference na měkké formy rekreace na základě vyhodnocení jejich potřebnosti, zejména se zaměřením na rekreaci rodin, podporu pěší turistiky apod., území není vhodné pro preferenci adrenalinových sportů; - pro nové areály již není v území místo (únosnost území) - problematika vodního hospodářství lyžařských areálů – jde o zasněžování ve vazbě na limity zdrojů vody, hraniční stav využitelnosti s negativním dopadem na ekosystémy potoků (úhyn ryb v důsledku vysychání v zimním období-promrzání); konstatován důraz na dodržování podmínek odběrů a individuální řešení případných akumulačních nádrží (včetně vyhodnocení i možných negativních dopadů); - obecná problematika nočního provozu sjezdových areálů – osvětlení, hluk sněžných děl a rolby (údolí svítí a hučí), ztrácí se původní klidový charakter území, který je atraktivitou pro návštěvníky - potřeba obecného omezení individuální rekreační a obecně i další zástavby v území (únosnost, udržitelnost rozvoje, ohrožení atraktivity pro návštěvníky, vazba na změny charakteru krajiny), pokládají za potřebné vydefinovat jako zásadu v ZÚR Zaznamenali : RNDr. Milan Macháček, Ing. arch. Vanda Ciznerová


79

ÚZEMNÍ STUDIE REKREAČNÍ OBLAST VSETÍNSKÁ BEČVA ODŮVODNĚNÍ. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o

Recommend Documents